Rozbory Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozbory Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy"

Transkript

1 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Brněnská 39, Žďár n. Sázavou Rozbory Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy k

2 OBSAH 1. Identifikační údaje Výnos (nařízení vlády) Mezinárodní význam Charakteristika území Geologie Geomorfologie Hydrologie Pedologie Klimatologie Flóra a vegetace Fauna Vývoj osídlení Ochrana přírody a krajiny Předmět ochrany CHKO Zonace CHKO Maloplošná zvláště chráněná území Soustava Natura Památné stromy Rostlinná společenstva Významné druhy rostlin Houby Mechorosty Cévnaté rostliny Významné druhy živočichů Invazní a expanzivní druhy Invazní a expanzivní druhy rostlin Invazní a expanzivní druhy živočichů Neživá příroda Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Krajinný ráz Monitoring, výzkum Práce s veřejností Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny Lesní hospodářství Vlastnictví lesů Členění lesů dle PLO a kategorií lesa Zastoupení SLT v CHKO Druhová a věková struktura lesů Genové zdroje lesních dřevin Zdravotní stav lesních porostů Stav lesnické plánovací dokumentace Dosavadní a aktuální způsob hospodaření Zemědělství Myslivost Rybníkářství a sportovní rybářství Rybníkářství Sportovní rybářství Vodní hospodářství Výstavba Doprava a inženýrské sítě Průmysl Zacházení s odpady Těžba nerostných surovin a rašeliny

3 4.11. Rekreace, sport a turistika Vyhodnocení dosavadního plánu péče Seznam zkratek Použitá literatura Přílohy Textové a tabulkové přílohy č. 1 Zřizovací výnos CHKO č. 2 Přehled katastrálních území v CHKO č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit č. 4 Potenciální lesní biocenózy v CHKO Žďárské vrchy č. 5 Původní druhy dřevin v CHKO Žďárské vrchy a jejich přirozená stanoviště Mapové přílohy č. 1 Přehledová mapa č. 2 Zonace č. 3 Maloplošná zvláště chráněná území č. 4 Památné stromy č. 5 Myslivecké honitby č. 6 ÚSES č. 7 Stav zpracování územně plánovací dokumentace obcí č. 8 Prvky krajinného rázu č. 9 Evropsky významné lokality č. 10 Vlastnictví lesa č. 11 Kategorie lesa č. 12 Administrativní členění 3

4 1. Identifikační údaje 1.1. Výnos (nařízení vlády) Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR čj. 8908/70-II/2 ze dne 25. května 1970 (dále jen výnos ). Plné znění výnosu viz příloha č. 1. Administrativně správní údaje Rozloha území: 709 km 2 Kraje: Vysočina, Pardubický Okresy: Žďár nad Sázavou, Chrudim, Svitavy, Havlíčkův Brod Obce s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Hlinsko v Čechách, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Polička, Žďár nad Sázavou Počet obcí/počet katastrálních území: 69/140 Sídlo Správy CHKO: Žďár nad Sázavou Předmět a cíl ochrany Posláním oblasti je dle výnosu ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí: k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní díla Mezinárodní význam Na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy nebylo vyhlášeno žádné chráněné území podle mezinárodních úmluv s výjimkou evropské soustavy Natura 2000 (viz kap. 3.4.). 4

5 2. Charakteristika území 2.1. Geologie CHKO Žďárské vrchy se nachází na styku geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masívu, konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásněním. Jihozápad oblasti náleží ke strážeckému moldanubiku, budovanému sillimanitickobiotitickými migmatitizovanými a granitizovanými pararulami. V nich jsou obsaženy vložky muskovitických a dvojslídných ortorul s pruhy amfibolitů, řidčeji čočkovitá tělesa krystalických vápenců (v okolí Žďáru n. S. a Studnic), výskyty serpentinitů (Tři Studně, Sklené) a vzácně i kvarcitů a skarnů (Budeč). Nejrozsáhlejší, centrální a severovýchodní část oblasti, zaujímá svratecké krystalinikum. Je budováno převážně migmatity a dvojslídnými ortorulami, jež se střídají s různě mocnými konformně uloženými polohami svorů a svorových rul. Středem krystalinika probíhají pruhy výrazně hrubozrnných, tzv. okatých dvojslídných ortorul, vystupující ve skalních výchozech např. na Zkamenělém zámku a Štarkově. Úzké pruhy v rulových horninách tvoří amfibolity a skarny, často s ložisky železných rud dobývaných od středověku, např. v okolí Kadova, Odrance i jinde. Na severovýchodní okraj oblasti zasahuje poličské krystalinikum, v jehož horninové skladbě převládají vesměs jemnozrnné biotitické ruly. Severozápadní cíp oblasti tvoří železnohorský pluton, budovaný všeradovským subvulkanicko-granitovým komplexem červenavých žul a amfibolicko-biotitických granodioritů s albitickými granity a porfyry. Hlinecká zóna oddělující svratecké krystalinikum od železnohorského plutonu tvoří morfologicky nápadnou sníženinu mezi Ždárskými vrchy a Železnými horami. Převládajícími horninami jsou zde fylity, k nimž místy přistupují biotitické rohovce, křemence a amfibolické břidlice. Podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule. Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu. Na západním okraji oblasti vznikl v místech křížení zlomů ranský intrusívní masív s hlubinnými vyvřelinami peridotitů, troktolitů, olivinických a pyroxenických gaber, amfibolických dioritů a granodioritů. Vzhledem k jeho významnému sulfidickému zrudnění zde byly až do roku 1990 těženy sfalerit-chalkopyritové rudy. V dalším geologickém vývoji byl ráz oblasti formován ve starším kvartéru (pleistocénu) mrazovým zvětráváním skalních masívů, při němž byly rozpadlé bloky horniny pomalu unášeny soliflukcí po svazích a hromaděny v podobě hlinitokamenitých sedimentů nebo kamenných moří. V období mladšího kvartéru (holocénu) byly vytvořeny aluviální terasy v údolích řek a vznikla rašeliniště (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská sníženina aj.) Geomorfologie CHKO Žďárské vrchy se rozkládá v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny na území čtyř geomorfologických podcelků. Ve Žďárských vrších, tvořících asi polovinu rozlohy oblasti, převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální části geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším vrcholem Devět skal (836,3 m n. m.). Vrásová tektonika odolnějších granitizovaných rul a migmatitů a také jejich uložení vůči zvětrávání podmiňují průběh hlavních rozvodních hřbetů, jež jsou odděleny široce rozevřenými, postupně se zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok). Toto utváření je označováno jako tzv. žďárský typ reliéfu. Na hřbetech jsou typickými krajinnými prvky skalní útvary, tvořené migmatity a granitizovanými rulami. K nejznámějším patří Devět skal, Čtyři Palice, Malínská skála, Dráteničky aj. Svislé skalní stěny o výšce až 35 m jsou 5

6 přemodelované kryogenními procesy v chladných obdobích pleistocénu a označujeme je jako mrazové sruby. Od jejich úpatí vybíhají kryoplanační terasy se suťovými haldami a balvanovými proudy skládajícími někdy i rozsáhlá kamenná moře. Povrch skalních stěn bývá často pokryt drobnými zvětráváním vhloubenými tvary, mezi které řadíme voštiny (např. Devět skal, Tisůvka), skalní výklenky (Lisovská skála) a pseudoškrapy (Milovské Perničky). Ojediněle jsou zastoupeny i puklinové jeskyně (Štarkov, Malínská skála, Zkamenělý zámek) a skalní tunely (Pasecká skála, Dráteničky). Procesy zvětrávání vznikly na temenech skal vzácně skalní mísy, místně nazývané perničky. Jsou vytvořeny např. na Čtyřech Palicích, Milovských a Rybenských Perničkách. Milovskou kotlinou, zahloubenou v měkčích svorových horninách tokem řeky Svratky, je oddělen geomorfologický okrsek Borovského lesa rozkládající se na plochých rozvodních hřbetech ve výškách m n. m. až k severní hranici oblasti. V její východní části pokračují Žďárské vrchy okrskem Pohledeckoskalské vrchoviny s výrazně členitějším reliéfem a hluboce zaříznutými údolími s největším relativním převýšením 250 m. Na hřbetech jsou zde opět vypreparována skaliska dominující okolní krajině jako Pasecká skála, Prosička aj. Obr. č. 1: Čtyři palice 6

7 Severozápadní část oblasti je tvořena geomorfologickým podcelkem Sečské vrchoviny, s okrsky Kameničská vrchovina a Stružinecká pahorkatina. Nadmořské výšky zde nepřesahují 700 m a poměrně členitý reliéf přechází v plochou kotlinovou sníženinu s meandrujícím tokem Chrudimky. Jihozápadní část oblasti náleží ke geomorfologickému podcelku Bítešská vrchovina. Nadmořské výšky území kolísají od m na hřbetech geomorfologických okrsků Henzličky a Novoměstské pahorkatiny, po m ve Veselské a Světnovské sníženině. Významný krajinný prvek zde tvoří zařezávající se bystřinný tok Sázavy, doprovázený příkrými svahy se skalním útvarem Rozštípené skály. Skalní výchozy s mrazovými sruby, pseudokary a balvanovými proudy se pak v závislosti na geologické skladbě dále nacházejí na Peperku, Světce, Kamenném vrchu a Ranském Babylonu. Na západní okraj oblasti zasahuje geomorfologický podcelek Havlíčkobrodské pahorkatiny s okrsky Chotěbořská a Přibyslavská pahorkatina. Reliéf je zde pouze mírně zvlněný a jeho nadmořská výška se pohybuje okolo 600 m. Morfologicky výrazná je zlomovými svahy omezená sníženina Dářské brázdy s rybníky a rašeliništi, na níž navazuje údolí řeky Doubravy Hydrologie Příznivé podmínky z hlediska hydrologické bilance území, dané vyššími atmosférickými srážkami a hodnotami součinitele odtoku, byly důvodem pro vyhlášení Žďárských vrchů za chráněnou oblast přirozené akumulace vody (vládním nařízením č. 40/1978). CHKO Žďárskíé vrchy prochází hlavní evropská rozvodnice dělící oblast na severozápadní část (asi 54 % oblasti), odvodňovanou řekami Chrudimkou, Sázavou a Doubravou do Severního moře a jihovýchodní část (46 %), z níž jsou odváděny vody Svratkou a Oslavou do Černého moře. Průměrný srážkový úhrn pro celé území CHKO je přibližně 735 mm. Velikost průměrného součinitele odtoku na území CHKO je v povodí Sázavy 0,49, v povodí Chrudimky 0,58, v povodí Doubravy 0,47 a v povodí Svratky 0,51. Průměrný specifický odtok v CHKO je v rozmezí od 8,36 l.s.km -2 v povodí Oslavy do 13,52 l.s -1.km -2 v povodí Chrudimky. Největší část CHKO náleží k povodí Svratky (302 km 2 ), která pramení na svazích Křivého javoru a se svými přítoky odvádí vodu z JV části této oblasti, kterou opouští u Borovnice, kde má plochu povodí 138 km 2 a prům. průtok 1,60 m 3.s -1. Z významných přítoků přibírá zleva Hlučák (18,9 km -2 ) a Bílý potok, jehož část povodí (18,5 km 2 ) patří do CHKO. Zprava ústí do Svratky největší přítok v této oblasti Fryšávka (plocha 66,5 km 2 a prům. průtok 0,50 m 3.s -1 ) a dále pak Věcovský potok, jehož horní část povodí (8 km 2 ) náleží k CHKO. V této chráněné oblasti jsou však pramenné části povodí dalších pravostranných přítoků, a to Bystřice (12,8 km 2 ), Nedvědičky (8,3 km 2 ) a Loučky (43,8 km 2 ). Velká část CHKO (167 km 2 ) na SZ je v povodí Sázavy, která pramení mezi Kamenným a Šindelným vrchem a opouští tuto oblast po 25 km u obce Sázava, kde má povodí o ploše 131 km 2 a prům. průtok 1,50 m 3.s -1. V CHKO do Sázavy ústí zleva Stržský potok (39,6 km 2 ) a potok Staviště (19,1 km 2 ). Z pravostranných přítoků mají na území CHKO horní části svých povodí Losenický (28,2 km 2 ) a Borovský potok (10,1 km 2 ). Na odvodňování SZ části CHKO se zčásti podílí (50,8 km 2 povodí) Doubrava, která pramení u Radostína a opouští území CHKO u Ranska, kde má plochu povodí 51,6 km 2 a prům. průtok 0,48 m 3.s -1. Severní část CHKO o rozloze 166 km 2 náleží k povodí Chrudimky, pramenící u Svratouchu a protékající CHKO Žďárské vrchy v délce 32 km. Z významnějších přítoků přibírá na jejich území zleva potok Slubici (28,7 km 2 ) a Dlouhý potok, zprava Chobotovský potok. Oba poslední toky mají v CHKO pouze malé dolní části svých povodí. Chrudimka opouští území chráněné oblasti u Trhové Kamenice, kde má celkovou plochu povodí 160 km 2 a prům. průtok 1,82 m 3.s -1. K povodí Chrudimky však náleží ještě malá okrajová část CHKO, z níž odvádějí vody Krounka (30,6 km 2 ) a Žejbro (6,9 km 2 ), což jsou levostranné přítoky Novohradky, která ústí zprava do Chrudimky. 7

8 Malý díl území CHKO při jejím jižním okraji připadá na pramennou oblast Oslavy (28 km 2 ). Oslava pramení JZ od Žďáru nad Sázavou a po 11 km opouští Žďárské vrchy u Sazomína. Vedle těchto toků zde pramení řada drobnějších vodotečí, které vytvářejí poměrně hustou říční síť oblasti. Její zvláštností jsou četná nevýrazná rozvodí s bifurkacemi vod do obou úmoří. Na vodních tocích oblasti, zejména v povodí Sázavy, Oslavy a Doubravy, byly již od středověku a zejména v 19. století budovány četné rybníky. V současné době je funkčních 187 rybníků různé velikosti, z nichž největší je Velké Dářko o rozloze 205 ha a objemu 3,56 mil. m 3 vody. K dalším velkým rybníkům oblasti patří Veselský s plochou 70 ha a Matějovský (64,5 ha) v povodí Oslavy, rybník Řeka (45 ha) v povodí Doubravy a nejvýše položenými většími rybníky jsou Medlovský (21,8 ha) a Sykovec (13,8) v povodí Svratky. Na území CHKO Žďárské vrchy byly zřízeny čtyři vodní nádrže, které patří mezi významné činitele ovlivňující režim vodních toků a současně jsou důležitými zdroji vody. První z nich nádrž Hamry s vodní plochou 82 ha a objemem vody 3,56 mil. m 3 byla vybudována na toku Chrudimky již v roce V padesátých až šedesátých letech byly vybudovány další vodní nádrže Strž s vodní plochou 24,1 ha a objemem vody 0,514 mil. m 3, Staviště (15,3 ha, 0,555 mil. m 3 ) a Pilská (64,6 ha, 1,94 mil. m 3 ) Pedologie Přes polovinu rozlohy oblasti pokrývají kambizemě. Vzhledem k půdotvornému substrátu jsou zpravidla kyselé, s přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje obsah kyselého humusu a klesá hodnota stupně sorpční nasycenosti půd. Zastoupeny jsou zejména kambizem typická (v různých varietách) a pseudoglejová. Hlavním pedogenetickým procesem je hnědnutí (brunifikace) související se zvětráváním silikátů obsahujících dvoumocné železo a tvorbou jílu. Společným znakem kambizemí je tříhorizontový profil. Tloušťkou a vlastnostmi je nejvýznamnější kambický horizont (Br). Jeho barva je hnědá, popřípadě hnědorezivá s vyšším podílem amorfního Fe, s migrací hliníku a začínající migrací železa. Jsou to půdy lehčího rázu až hlinité, s různým obsahem horninového skeletu, zejména ve spodinách (40 50 %). Celkový obsah jílu se pohybuje v rozmezí %. Jako půdotvorný substrát jsou zastoupeny prakticky všechny podložní horniny v rámci CHKO (krystalické břidlice, intruziva, sedimentární horniny opuky). Propustnost pro vodu a vzduch je u těchto půd velmi dobrá, neboť svrchní půdní vrstvy mají dobrou pórovitost. Půdy vykazují značnou akumulační schopnost z hlediska zachycování vody, jsou významné vodohospodářsky. Značná část těchto půd je zemědělsky využívána a v různé intenzitě došlo ke změně jejich půdních vlastností. Dochází zvláště ke snížení obsahu humusu, zmenšení kyselosti, naopak ke zvýšení zásob živin z dodávaných průmyslových hnojiv. Kambizem typická je doprovázena zvláště pseudogleji primárními a podzoly kambizemními. Ostrůvkovitě se v daném území setkáváme s kambizemí pseudoglejovou (např. snížená území v oblasti Kuklíku, Zuberského rybníka). V hlubších částech této půdy se projevuje zamokření, díky soustřeďování podpovrchové vody v nižších polohách terénu. Jsou to půdy kyselé, zřídka mírně kyselé. Zamokření souvisí se zhoršením humifikace a tvorbou moderových humusových forem. Ve vrcholových polohách s chladným humidním klimatem jsou vytvořeny podzoly, zastoupené asi na 10 % rozlohy oblasti. V této skupině půd převažuje podzol kambizemní nad podzolem typickým. Podzolizační proces je vázán na chladné humidní klima, na minerálně chudý substrát s převažující tvorbou povrchového humusu, s kyselou reakcí půdy. V půdním profilu dochází k přemisťování produktů destrukce jílů, k transportu železa, hliníku a organických látek a jejich ukládání ve střední (iluviální) části profilu. Podzol typický. Pro podzolový vymytý horizont je typická světlá barva, obohacený horizont je rezivý až rezivohnědý. Po stanovištní stránce jsou to půdy nepříznivé, mají málo 8

9 živin, jsou biologicky neaktivní, příliš zakyselené. Půdy jsou vytvořeny na zvětralinách krystalických břidlic, jsou lehčího rázu, hlavně písčitohlinité až hlinité s obsahem jílnatých částic v rozmezí % a s různým obsahem skeletu, zejména ve spodinách. Pod smrčinami dochází k hromadění surového kyselého humusu. V případě zemědělského obdělávání se snižuje kyselost půdy i obsah humusu, zvyšuje množství živin z průmyslových hnojiv. Většinu vrcholových oblastí CHKO pokrývá podzol kambizemní. Jeho vymytý horizont má hnědou nebo kakaově hnědou barvu, obohacený horizont je výrazně rezivý. Po stanovištní stránce vykazují tyto půdy zpomalený koloběh živin, příznivý fyzikální stav umožňuje hlubší zakořenění dřevin. Jsou to hlavně půdy písčitohlinité až hlinité s obsahem celkového jílu % a s různým obsahem skeletu. Pórovitost je dobrá, velmi dobrý je i vodní režim, takže jsou to půdy čerstvě vlhké až vlhké s dobrými zásobami vody. Půdy vykazují vysokou retenční schopnost a mají vysoký vodohospodářský význam. Jsou to půdy kyselé s výrazným hromaděním povrchového surového humusu. Podzoly jsou doprovázeny pseudogleji a iniciálními půdními útvary ze skupiny ochrických půd. Skupina ochrických půd je zastoupena jen ostrůvkovitě. Jedná se o mladé půdy vytvořené na úpatních haldách skal, balvanových proudech a suťových svahových pokryvech, zejména v kulminační části Žďárských vrchů. Patří k nim litozem (s hloubkou půdy do 10 cm) a regozem, která má již vytvořen humusový horizont. Nejčastěji se vyskytují regozemě psefitické, místy i balvanité. Srážková voda se v nich rychle ztrácí a prosakuje do spodin. Proto má na těchto půdách významnou půdoochrannou funkci les. Významně, asi na 30 % rozlohy oblasti, je zastoupena skupina půd hydromorfních. Sníženiny se stálou vysokou hladinou spodní vody pokrývají gleje, přecházející ve vyšších okrajích v periodicky podmáčené pseudogleje a semigleje. Místy vykazují povrchové zrašelinění, které je řadí k organozemním glejům a pseudoglejům. Proces oglejení probíhá díky vysoko položené hladině podzemní vody, při nedostatku vzduchu výrazně převažují procesy redukční a hromadění organických látek, časté je povrchové zamokření. Barva půdy je šedomodrá nebo šedozelená, což je podmíněno reakcemi iontů dvoumocného železa s hliníkem, kyselinou křemičitou, fosforem, sírou na příslušné sloučeniny. Při kolísání hladiny podzemní vody se střídají anaerobní podmínky s aerobními, redukované sloučeniny dvoumocného železa se oxidují na trojmocné. V půdní vrstvě vedle šedozeleného a šedomodrého zabarvení vznikají rezivé skvrny trojmocného železa. Reakce půd je kyselá (v případě gleje organozemního). Místy dochází na povrchu k hromadění surového humusu (moru) o mocnosti 6 12 cm. Půdotvorným substrátem jsou jílovitohlinité a hlinité zeminy (patřící k nivním či svahovým sedimentům). Gleje patří k půdám hlinitým až jílovitohlinitým. Velmi často jsou tyto půdy zemědělsky zkulturněné s provedeným odvodněním. Pseudogleje pokrývají výše položené části údolních den, ploché údolní uzávěry, vyskytují se i ve sníženinách v oblasti Herálce, Svratky, Žďáru nad Sázavou, Veselské a Světnovské sníženině aj. Oglejení probíhá vlivem prosakující srážkové vody, jejíž vodní režim je během roku výrazně periodický. Charakteristické je střídání povrchového zamokření a vysušování. Pseudogleje jsou převážně hlinitého charakteru se zvýšeným obsahem horninového skeletu ve spodinách. Půdotvorným substrátem jsou písčitohlinité, hlinité fluviální a svahové sedimenty s příměsí štěrků. Svrchní horizonty glejů vykazují dobré zásoby humusu v rozmezí %, místy se objevuje i částečné rašelinění (pseudoglej organozemní). Pseudogleje jsou rozšířeny hlavně v oblastech lučních a zemědělsky zkulturněných a z velké části byly odvodněny, místy jsou povrchově zamokřeny. Pro oblast je specifické zastoupení organozemí, vyskytujících se v několika ložiscích kolem Velkého Dářka, Zalíbeného, u rybníků Krejcar a Babín. Organický materiál se v důsledku převlhčení hromadí na povrchu ve vrstvě mocnější než 50 cm a pod vrstvou rašeliny se nachází glejový horizont. Jsou to vesměs půdy výrazně kyselé s přebytkem vody, nedostatkem vzduchu a nízkou zásobou přístupných rostlinných živin. Na organozemě jsou vázána unikátní chráněná vegetační společenstva, především na nejrozsáhlejším rašeliništi 9

10 Českomoravské vrchoviny s hloubkou rašelinných vrstev dosahující v lokalitě Padrtiny u Velkého Dářka až 8,6 m. Na sedimentech v údolních nivách řek, především v údolní nivě Svratky v Milovské kotlině a v široké údolní nivě Chrudimky, jsou v menším rozsahu vytvořeny fluvizemě. Pro tyto půdy je typické, že akumulace humusu je narušována záplavami a ukládáním nivních sedimentů. Hladina podzemní vody je trvale nebo periodicky zvýšená, převážně se vyskytují fluvizemě glejové. Dostatek živin a přítomnost vody podmiňují v daných územích vysokou produkci zelené hmoty. Na svrchnokřídových opukách (v prostoru Radostín Hluboká) a serpentinitech (v prostoru Sklené Tři Studně) se v malé míře vyskytují mělké pararendziny patřící do skupiny půd melanických. Jsou to půdy hlinité s vyšším obsahem štěrku ve spodinách. Podle hloubky půdního profilu jsou mělké až středně hluboké, dobře propustné pro vodu a vzduch s neutrální až mírně alkalickou půdní reakcí. Obsah humusu je v ornici 3 5 až 8 %, do spodin jej ubývá. Nepatrně jsou v oblasti zastoupeny kultizemě ze skupiny půd antropických, v nichž člověk přetvořil, či úplně změnil svrchní část půdy a vytvořil půdu umělou. V oblasti Ranského Babylónu v místech starých hald po těžbě železné rudy se vyskytuje kultizem haldová. Na navážkách obvykle v rámci sídelní zástavby a v intenzivně využívaných zahrádkářských koloniích jsou vytvořeny kultizemě navážkové a zahradní Klimatologie Klimaticky patří Žďárské vrchy k chladnějším, vlhčím a značně větrným územím. Podle Quitta (1971) je převážná část CHKO Žďárské vrchy zařazena v chladné oblasti CH7 charakterizované velmi krátkým až krátkých mírně chladným a vlhkých létem, dlouhým přechodným obdobím s mírně chladným jarem a mírným podzimem, dlouhou mírně chladnou a vlhkou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Jen okrajové části v nižších polohách náleží k mírně teplé oblasti MT3 charakterizované krátkým, mírným až mírně chladným a suchým až mírně suchým létem, normálním až dlouhým přechodným obdobím s mírným jarem i podzimem, normálně dlouhou, mírnou až mírně chladnou a suchou až mírně suchou zimou s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 6,8 C v nejnižš ích a 5 C v nejvyšších částech oblasti. Průměrná teplota je v lednu -3 až -4 C, v dubnu 4 7 C, v červenci C a v říjnu 6 7 C. Počet dnů s teplotou nad 10 C činí dnů, vegetační období, s teplotou 5 C a vyšší, trvá dnů a počet mrazových dnů Roční průměr relativní vlhkosti vzduchu se pohybuje v oblasti Žďárských vrchů kolem 81 %. Od prosince její hodnoty klesají do května až června, kdy se vyskytuje minimum. Od července pak relativní vlhkost pravidelně stoupá k prosincovému maximu. Průměrný počet dnů s mlhou je nejnižší v červenci 1,2 dne a stoupá v podzimních a zimních měsících, kdy v prosinci dosahuje 14,3 dne. Průměrný roční úhrn srážek v oblasti činí 735 mm, přičemž v polohách nad 800 m n. m. dosahuje až 1100 mm. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí mm a v zimním období mm, roční chod srážek je ale velmi proměnlivý. Ve vyšších polohách stoupá podíl horizontálních srážek a v inverzních situacích v zimním období zde dochází k tvorbě námrazy poškozující lesní porosty. Sněhová pokrývka leží dnů, přičemž se stoupající nadmořskou výškou je sněhová pokrývka vyšší a přetrvává déle. Převažují zamračené dny s pokrytím oblohy mraky z více než 8 desetin, v průměru dnů. Jasných dnů s pokrytím oblohy mraky menším než 2 desetiny je jen V zimě ale počet jasných dnů roste s nadmořskou výškou. Radiační poměry jsou vzhledem k mezoklimatickým poměrům, zvláště v členitější východní části oblasti, velmi pestré a dochází k vytváření teplotních inverzí s jezery studeného vzduchu. 10

11 Žďárské vrchy jsou charakterizovány prouděním s převládající severozápadní a jihovýchodní složkou. Právě tyto směry jsou významné pro vytváření sněhových závějí a silnější větry pak mohou působit i polomy lesních porostů. Projevují se zde ovšem značné rozdíly v mezoklimatických poměrech vyplývající z členitosti a orientace reliéfu Flóra a vegetace Až do středověké kolonizace ve 13. století pokrýval oblast s výjimkou plošně nevýznamných segmentů skal a rašelinišť stinný, v okolí pramenišť a mokřadních sníženin močálovitý, pralesní hvozd. Fragmenty blízké těmto přirozeným lesním společenstvům se na některých stanovištích zachovaly až do současnosti a jsou předmětem ochrany v síti zvláště chráněných území. Charakteristickým typem lesní vegetace vyšších poloh oblasti byly acidofilní smrkové bučiny svazu Luzulo-Fagion, řazené k asociaci Calamagrostio villosae- Fagetum, jejichž dřevinnou skladbu tvořily buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba). Fragmenty těchto společenstev se v malé míře zachovaly na špatně hospodářsky přístupných skalnatých stanovištích hřbetů Žďárských vrchů. Charakteristické, oproti okolním lesům Českomoravské vrchoviny, bylo i značné zastoupení podmáčených smrčin svazu Piceion excelsae, asociací Mastigobryo-Piceetum a Calamagrostio villosae-piceetum. V jejich dřevinné skladbě dominovaly smrk a jedle s příměsí buku nebo olše lepkavé (Alnus glutinosa). Vzhledem k hospodářským změnám a všeobecnému ústupu jedle z lesních porostů se z těchto přírodních společenstev vyšších poloh Žďárských vrchů zachovaly vesměs jen ochuzené segmenty, indikované místy výskytem montánních druhů jako jsou čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) aj. V nižších polohách oblasti byly hojně rozšířeny bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) a ostrůvkovitě na bohatších stanovištích květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion, řazené k asociacím Dentario enneaphylli-fagetum a Festuco altissimae-fagetum. Zbytky těchto společenstev, v jejichž dřevinné skladbě dominovaly buk a jedle s příměsí smrku a na živnějších stanovištích i javoru klenu, jsou zachovány na Žákově hoře a Ransku, vesměs však byly také přeměněny na převážně smrkové hospodářské porosty. Vzácně se vyskytovaly květnaté jedliny podsvazu Galio- Abietenion se svízelem okrouhlolistým (Galium rotundifolium), jejichž prvky se fragmentárně dochovaly na Ransku a Štířím dole. Ojediněle zde rostly suťové a roklinové lesy svazu Tilio- Acerion, asociace Lunario-Aceretum, s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), příp. jilmem horským (Ulmus scabra), doprovázené v podrostu měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva). Jejich ukázka je zachována na Peperku. Vegetace luhů a olšin podsvazu Alnenion glutinoso-incanae byla ve vyšších zamokřených polohách reprezentována zejména smrkovými olšinami asociace Piceo-Alnetum, zachovanými např. v olšině Sklené. V jejich dřevinné skladbě převládá olše lepkavá s různou příměsí olše šedé (Alnus incana) nad smrkem ztepilým a v podrostu s pokryvy vlhkomilných mechů jsou vtroušeny některé horské druhy, mj. čarovník alpský (Circaea alpina) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina). V nižších polohách se na bohatších stanovištích svazu Alno-Ulmion zachovaly prameništní a potoční jasanové olšiny asociace Carici remotae-fraxinetum, v jejichž porostní skladbě dominují olše s jasanem ztepilým a v bylinném podrostu je hojná bledule jarní (Leucojum vernum), místy i oměj pestrý (Aconitum variegatum) aj. Ukázky těchto společenstev jsou chráněny na Ransku. Jen asi 1 % rozlohy oblasti pokrývaly reliktní acidofilní bory svazu Dicrano-Pinion. Fragmenty těchto společenstev se ostrůvkovitě zachovaly na některých rulových skalních útvarech (např. Milovské Perničky aj.) a ojedinělých výchozech hadcových hornin (na Ranském Babyloně, u Skleného a Tří Studní). Borovice lesní (Pinus sylvestris) i smrk ztepilý (Picea abies) bývají na těchto stanovištích zakrnělého vzrůstu a obvykle je zde provází bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Na Ranský Babylon je vázán výskyt sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) a endemita hadců Českého masívu chrastavce rolního hadcového (Knautia 11

12 arvensis subsp. serpentinicola). Acidofilní bory se dále vyskytují na rašeliništích, která tvoří charakteristický krajinný prvek oblasti. Společenstva rašeliništní borové smrčiny asociace Vaccinio uliginosi-pinetum, s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou (Betula pubescens) se zachovala na Dářku, v Krejcarském lese a u Zalíbeného. V podrostu jsou zde rozšířeny keříčky brusnic mj. vlochyně (Vaccinium uliginosum) a klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), spolu s nápadnými trsy suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V Dářském rašeliništi se zachovala i vrchovištní společenstva svazu Sphagnion medii, v nichž se v rašeliništním blatkovém boru asociace Pino rotundatae-sphagnetum vyskytuje na jediném místě Českomoravské vrchoviny populace borovice blatky (Pinus rotundata), vytvářející zde hybridní roje (Pinus x digenea) s borovicí lesní. Vrchovištní vegetaci primárního bezlesí rašelinišť dále tvoří asociace Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici a v pokryvech rašeliníků Sphagnum rubellum, S. magellanicum a dalších zde roste mj. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Na odlesněných plochách byly antropické vlivy na vegetaci mnohdy limitovány danými stanovištními podmínkami. Vznikla tak přírodě blízká až přirozená nelesní společenstva, např. ekosystémy stojatých a tekoucích vod, pobřežních rákosin a vysokých ostřic, rašelinných luk, pastvin a vřesovišť. Pro Žďárské vrchy jsou charakteristická především společenstva vlhkých až trvale zamokřených a rašelinných luk. Nejčastěji jsou zastoupena společenstva krátkostébelných ostřicových luk svazu Caricion fuscae. Vzácněji se na fragmentech údolních slatinných luk a na svahových prameništích zachovala ostřicovomechová a ostřicovorašeliníková společenstva svazů Caricion davallianae, Caricion demissae, Caricion lasiocarpae, Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion a Sphagno recurvi- Caricion canescentis. Tyto louky jsou významné výskytem kriticky a silně ohrožených druhů, jako je ostřice dvoudomá (Carex dioica), o. šlahounovitá (C. chordorrhiza), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj. Velmi rozšířená jsou vlhkomilná společenstva svazu Calthion, s porosty růžově kvetoucího hadího kořene většího (Bistorta major), fialově kvetoucího pcháče různolistého (Cirsium helenioides) a žlutavobíle kvetoucího tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria), udávajícími barevný ráz podhorských luk v letním období. Méně často jsou, zpravidla na okrajích rašelinišť, zastoupena společenstva svazu Molinion. K přírodě blízkým travinobylinným společenstvům patří i oligotrofní krátkostébelné porosty smilkových luk svazu Violion caninae, přecházející ve vřesovišťní lada s brusnicemi a rozptýlenou dřevinnou vegetací inklinující ke svazu Vaccinion, v nichž dosud místy rostou ubývající populace kociánku dvoudomého (Antennaria dioica). Kolem rybníků jsou obvykle vytvořena společenstva vysokých ostřic svazu Caricion gracilis nebo Caricion rostratae, dále rozšířená v mokřadech na terénních depresích, v nichž často rostou zábělník bahenní (Comarum palustre) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Méně často jsou zastoupeny rákosiny svazu Phragmition communis. Na dystrofních a oligotrofních stojatých vodách s vegetací blízkou svazu Sphagno-Utricularion se vzácně vyskytuje bublinatka menší (Utricularia minor) a hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica). Na rybnících se společenstvy svazu Nympheion albae ojediněle rostou leknín bělostný (Nymphaea candida) a stulík žlutý (Nuphar lutea), ve svazu Potamion lucentis vzácně rdest alpský (Potamogeton alpinus) a na obnažených rybničních dnech v porostech svazu Elatini-Eleocharition ovatae mj. puchýřka útlounká (Coleanthus subtilis). Jen zcela ojediněle se v oblasti zachovaly fragmenty společenstev s přírodě blízkou skladbou druhů vázaných na vložky vápenatých hornin, obsahující na výslunných stráních některé subxerofytní prvky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Zde se nacházejí poslední zbytkové populace hořečku nahořklého (Gentianella amarella), h. mnohotvárného českého (G. praecox subsp. bohemica) nebo hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Ojedinělá refugia této vegetace, byť co do rozsahu nepatrná, zpestřují a ozvláštňují přírodu oblasti. Z nižších rostlin jsou v oblasti významně rozšířeny mechorosty. Na rašeliništích a rašelinných loukách rostou tyrfofilní mechy s boreálním charakterem, jako jsou štírovec dutolistý (Scorpidium scorpidioides), plstnatec rašelinný (Helodium blandowii), poparka třířadá (Meesia triquetra), ploník tuhý (Polytrichum strictum), bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa), srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus), s. závitkolistá (D. revolvens), 12

13 bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), b. nažloutlá (C. stramineum), rašeliník třásnitý (Sphagnum fimbriatum), r. červený (Sphagnum rubellum), r. prostřední (S. magellanicum) aj. Rozšíření severských horských druhů mechů v oblasti dokládají stebník horský (Cynodontium alpestre), pažitník stinný (Hylocomium umbratum), zoubkočepka maloplodá (Racomitrium microcarpum), břehovec hlinožlutý (Hygrohypnum ochraceum), vlahovka štíhlá (Philonotis tomentella), baňatka Starkeova (Brachythecium starkei), křídlečka kadeřavá (Dicranoweisia crispula) aj. Na skalnatých stanovištích často rostou štěrbovka skalní (Andreaea rupestris), pohárovec Mougeotův (Amphidium mougeotii), těhovec bezžebrý (Hedwigia ciliata), děrkavka proměnlivá (Grimmia commutata), stebník mnohoplodý (Cynodontium polycarpum), zoubkočepka různořadá (Racomitrium heterostichum), raděnka dlouholistá (Paraleucobryum longifolium), ploník chluponosný (Polytrichum piliferum) a další. Ke vzácně se vyskytujícím mechům patří sítozubka zdrojovkovitá (Cinclidotus fontinaloides), pozemnička Heimova (Pottia heimii), prutník okrouhlolistý (Bryum cyclophyllum), měřík síťozoubkovitý (Pseudobryum cinclinoides), kápěnka maličká (Seligeria pusilla), vlahovka Arnellova (Philonotis arnellii), prchavka pilovitá (Ephemerum serratum) a štěrbovka jednostranná (Andreaea rothii). Obr. č. 2: rosnatka okrouhlolistá 13

14 CHKO Žďárské vrchy leží v centrální části hercynské biogeografické podprovincie. V regionálně fytogeografickém členění patří do fytogeografického obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu Žďárské vrchy, s okrajovým zastoupením fytogeografických okresů Českomoravského mezofytika, z nichž od severozápadu zasahují Železné hory podokresem Sečské vrchoviny, od jihovýchodu Českomoravská vrchovina a od západu Hornosázavská pahorkatina. Díky převládajícímu minerálně chudému geologickému podloží a drsnějšímu klimatu lze oblast charakterizovat jako nepříliš vegetačně pestrou a floristicky poměrně chudou. Oproti okolním fytochorionům se v oblasti významně uplatňují některé druhy montánní, submontánní a tyrfofilní. Těmito choroindikačními druhy jsou např. čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), pcháč různolistý (Cirsium helenioides), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), na rašelinných půdách suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), ostřice šlahounovitá (Carex chordorrhiza) aj. Početná je zde skupina druhů, které z oreofytika přesahují do chladnějších části mezofytika, např. sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), čarovník alpský (Circaea alpina), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj. Ojediněle rostou v oblasti druhy alpinského floroelementu, jako jsou pleška stopkatá (Willemetia stipitata), řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) a dřípatka horská (Soldanella montana) nebo karpatského migrantu (vrba slezská /Salix silesiaca/). Antropickým ovlivněním vegetace vystupňovaným v druhé polovině 20. století došlo v důsledku přímých či nepřímých změn životního prostředí rostlin k závažnému kvalitativnímu i kvantitativnímu ochuzení a ohrožení flóry území. Podle seznamu zvláště chráněných cévnatých rostlin podle vyhlášky č. 395/92 Sb., je 7 druhů rostoucích v oblasti řazeno mezi kriticky ohrožené, 23 druhy je silně ohroženo a 27 druhů figuruje v kategorii ohrožených. Z regionálního pohledu (dle červeného seznamu Bureš P. & Smejkal M., 1990) zde 42 druhů cévnatých rostlin prokazatelně vyhynulo, 50 druhů lze považovat za nezvěstné a výskyt 20 druhů zůstává nejasný. Kriticky ohrožen je 61 druh, další 23 druhy jsou vzácné, 67 druhů silně ohrožených, 81 druh patří mezi ohrožené a 87 druhů je řazeno do skupiny vyžadující další pozornost. Celkem se jedná o 433 druhů, tj. cca 43 % cévnatých rostlin oblasti Fauna Ze zoogeografického hlediska leží CHKO Žďárské vrchy ve faunistickém obvodu a okrsku Českomoravská vrchovina, v provincii listnatých lesů, s malým podílem horských území Českého masivu. Elementy horské lesní fauny se významněji uplatňují ve vyšší a klimaticky drsnější centrální části oblasti. Ve srovnání s okolním územím je pro chráněnou krajinnou oblast charakteristické zastoupení tyrfofilních a tyrfobiontních druhů na rašeliništích. Převažuje podhorská lesní fauna hercynského původu, relativně nejlépe zachovaná ve zbytcích původních bučin. Donedávna vyhraněná fauna rašelinišť a rašelinných luk (žluťásek borůvkový, modrásek stříbroskvrnný) silně ustoupila v důsledku odvodňování. Cennými biotopy z hlediska výskytu živočišstva jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých (Avertebrata), například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek. Z hlediska myslivosti je vedle běžných druhů zvěře významný výskyt původní populace jelena evropského (Cervus elaphus) v chovné jelení oblasti Žďárské vrchy. 14

15 Bezobratlí Výskyt mnoha druhů bezobratlých živočichů (Avertebrata) má velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů. Ze třídy pavoukovců (Arachnida) bylo ve Žďárských vrších zjištěno 21 druhů patřících k reliktům I. řádu a 127 druhů řazených k reliktům II. řádu. Rašeliniště a rašelinné louky hostí např. druhy Abacoproeces saltuum, Aphileta misera, Agraecina striata, Agroeca proxima, Araniella opistographa, Centromerus incultus, Dolomedes fimbriatus, Erigonella ignobilis, Hygrolycosa rubrofasciata, Maro minutus, Pirata tenuitarsis, Sitticus caricis a Walckenaeria kochi. Zachovalá lesní společenstva jedlobučin na Čtyřech palicích obývají pavouci Ischyropsalis hellwigi, Paranemastoma quadripunctatum, na Ransku Agyneta cauta, Gonatium corallipes, ve Štířím dole Zelotes subterraneus aj. Rovněž někteří střevlíkovití brouci (Carabidae) patří mezi významné indikátory zachovalých přírodních společenstev. Glaciálními relikty v CHKO jsou Trechus rubens a Perileptus areolatus. Ve fragmentech přirozených společenstev vyšších poloh Žďárských vrchů žijí subalpinní, boreomontánní a submontánní druhy střevlíků, jako jsou Trechus pulchelus, T. splendens, Carabus linnei, Cychrus attenuatus, Leistus piceus, Patrobus assimilis, Nothiophilus aquaticus a Pterostichus aethiops. V NPR Dářko byl vyjma vymizelého střevlíčka Agonum ericeti prokázán výskyt vzácného druhu Carabus nitens. Řadu chráněných území obývají střevlíci Carabus auronitens, C. coriaceus, C. violaceus, C. hortensis, C. convexus, C. ullrichi, C. glabratus, C. cancellatus, Pterostichus burmeisteri, Abax carinatus aj. Charakteristickými brouky starých zachovalých bučin v NPR Žákova hora jsou roháči Sinodendron cylindricum, Platycerus caprea nebo pestrokrovečník Tillus elongatus. Tesařík alpský (Rosalia alpina) je ve Žďárských vrších v současnosti nezvěstným druhem, který vymizel díky radikálnímu zmenšování přirozených bučin v minulosti. Stále vzácnější je tesařík Stictoleptura scutellata vázaný na zcela odumřelé dřevo buků. Výskyt tesaříků Evodinus clathratus a Clytus lama dokládá horský charakter nejvyšších poloh Žďárských vrchů. Lokálně se zde vyskytuje vzácný krasec Scintilatrix dives a tesařík Saperda (Anaerea) similis. Po celém území CHKO se ve zbytcích jedlových porostů vyskytuje tesařík Pogonocherus ovatus. Vzácným broukem Žďárských vrchů je druh Pytho depressus, žijící pod kůrou starých odumřelých borovic. V nivě Chrudimky u Hlinska byl v roce 2009 zjištěn výskyt vzácného kovaříka Selatosomus cruciatus. Z mnoha druhů vážek žijících na území Žďárských vrchů je nutné zmínit vážku jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis) a vážku běloústou (L. albifrons), jejchž biotopem jsou oligotrofní rašelinné tůně, páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltoni), který se vyvíjí v čistých podhorských potocích a motýlici lesklou (Calopteryx splendens), která vyhledává čisté tekoucí vody. Vzácná vodní ploštice hlubenka skrytá (Aphelocheirus aestivalis) byla nalezena v meandrech Vortovského potoka v přírodní památce Utopenec. Vegetaci v okolí Dářských rašelinišť obývá křís Sorhoanus xanthonerus, význačný boreomontánní a tyrfofilní druh. Zde byl ve společenstvu Caricion lasiocarpae zjištěn i glaciální relikt nosatec Notaris aethiops. Početnou skupinou druhů úzce vázaných na zachovalé biotopy tvoří motýli. V NPR Dářko žijí tyrfofilní modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), okáč stříbrooký (Coenonympha tullia). Od poloviny osmdesátých let nebyl ověřen dříve hojný žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Ke stanovištně nejvýznamnějším druhům motýlů obývajících mokřadní louky v pramenné oblasti Chrudimky patří zejména Diarsia dahli, Xestia collina, Sterrhopterix standfussi, Polymixis gemmea, Hada proxima, Apamea rubriren, Larentia clavaria a Perizoma didymatum. Na zachovalých mokřadních loukách v celém území CHKO žije modrásek bahenní (Maculinea nausithous), zatímco populace modráska očkovaného (Maculinea teleius) přežívá na jediné lokalitě v okolí Ratajských rybníků. Z obecněji rozšířených motýlů zde žijí otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec duhový (Apatura iris) a bělopásek topolový (Limenitis populi). CHKO hostí také několik významných druhů mravenců řazených mezi relikty I. řádu, a to Formica rufa, F. truncorum, F. polyctena, F. exsecta a F. presilabris. Na Žákově hoře se ze skupiny boreomontánních druhů mravenců vyskytují Camponotus herculeanus, Neomyrna rubida, Myrmica lobicornis a dále, i na jiných lokalitách, Formica picea nebo F. lugubris. K ohroženým druhům bezobratlých patří i škeble rybniční (Anodonta cygnea), rak říční (Astacus astacus), rak bahenní (A. leptodactylus), několik druhů čmeláků rodu Bombus spp. a pačmelák cizopasný (Psithyrus rupestris). Důležitými indikátory podmínek prostředí jsou 15

16 měkkýši. V rezervaci na Žákově hoře se díky původním dřevinám zachovalo význačné, i když ustupující společenstvo dendrofilních vřetenatek Cochlodina orthostoma a Bulgarica cana. Pro pralesní biotopy je typická vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus). Charakteristickým plžem Žďárských vrchů je vrásenka pomezní (Discus ruderatus). Na oligotrofních stanovištích byl v nedávné době nalezen vzácný plž Columella aspera. Řada skupin bezobratlých není dosud ve Žďárských vrších prozkoumána Mihulovci a ryby Ichtyofauna Žďárských vrchů je poměrně dobře prozkoumána. Převážná většina toků oblasti patří do pstruhového pásma, typické lipanové pásmo je např. na řece Svratce v okolí Jimramova. Pestrost ichtyofauny Žďárských vrchů dokládá zjištění 35 druhů ryb, z toho 24 původních, 5 introdukovaných, 4 druhy byly zavedeny z hospodářských důvodů a 2 druhy jsou zavlečené. Mezi kriticky ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Nejvýznamnější lokalita výskytu mihule potoční v údolí řeky Chrudimky je zařazena do soustavy NATURA Ohrožená je i střevle potoční (Phoxinus phoxinus), jejíž populace jsou na vybraných tocích posilovány v rámci repatriačních programů. Ve větších tocích byl zaznamenán výskyt ohroženého mníka jednovousého (Lota lota). Čisté podhorské potoky s kamenitým dnem obývá vranka obecná (Cottus gobio), v řece Fryšávce se rozmnožuje a tvoří silnou populaci vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Obojživelníci a plazi Z území Žďárských vrchů je doložen výskyt 14 druhů obojživelníků. Setkávají se zde druhy preferující nižší nadmořkou výšku s druhy vyšších poloh. Mezi dosud běžné druhy patří ve Žďárských vrších čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek horský (Triturus alpestris). Mnohem vzácnější je čolek velký (Triturus cristatus), který je velmi citlivý na znečištění biotopu a dává přednost větším vodním nádržím bez dravých ryb. Výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) byl v CHKO Žďárské vrchy potvrzen pouze na lokalitě Štíří důl. Běžnými druhy žab jsou skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Vzácnější kuňka ohnivá (Bombina bombina) obývá mělké osluněné vody s hustou vegetací, zejména v nižších polohách jihozápadní části CHKO. Výskyt několika jedinců kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) je doložen z okolí rybníka Velké Dářko. Poslední spolehlivý nález kuňky žlutobřiché ve Žďárských vrších pochází z roku 1971, proto je dnes považována za regionálně vyhynulý druh. Rosnička zelená (Hyla arborea) je dosud častým, i když ubývajícím obojživelníkem. Na prostředí náročnější skokan ostronosý (Rana arvalis) obývá v CHKO Žďárské vrchy především rašeliniště a vlhké louky. Ze skupiny tzv. zelených skokanů byl ve Žďárských vrších potvrzen výskyt skokana krátkonohého (Rana lessonae), který je vázaný na menší vodní plochy, lesní rybníky a rašelinné tůně; a skokana zeleného (Rana kl. esculenta) - hybridogenního křížence, který je v oblasti rozšířen spíše lokálně. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) je skrytě žijící žába unikající pozornosti. Její výskyt ve Žďárských vrších byl zaznamenán na několika lokalitách, zejména v jižní a jihozápadní části území. Teplomilná ropucha zelená (Bufo viridis) je ve Žďárských vrších vzácným druhem, který sem příležitostně proniká z okolních níže položených oblastí Křižanovské vrchoviny. Na území Žďárských vrchů byl prokázán výskyt 6 druhů plazů. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) je hojným obyvatelem vlhkých stanovišť. Nejčastěji ji zastihneme na okrajích lesů, rašeliništích a podmáčených loukách. K největší kumulaci ještěrek živorodých ovšem dochází na lesních pasekách po těžbě. Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je ve Žďárských vrších poněkud méně hojná než předešlý druh. Na rozdíl od ještěrky živorodé obývá suché a slunné biotopy, meze, lomy, zahrady a rumiště. Slepýš křehký (Anguis fragilis) je náš jediný beznohý ještěr. Slepýše potkáme nejčastěji na pasekách, okrajích lesů, na rašeliništích, ale i v zahradách. Ve Žďárských vrších je rozšířen po celém území. Užovka obojková (Natrix natrix) žije obvykle v blízkosti rybníků, řek a potoků. Ve Žďárských vrších patří mezi běžné hady, i když nálezy jsou díky velké plachosti spíše náhodné. Užovka hladká (Coronella austriaca) se ve Žďárských vrších vyskytuje pouze ostrůvkovitě na teplých a výslunných stráních porostlých keři. Zmije obecná (Vipera berus) je na území CHKO rozšířena plošně po celém území, v současnosti ubývající druh. 16

17 Ptáci Dle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2001-3) lze na území CHKO Žďárské vrchy zastihnout více než 160 druhů ptáků. Bylo prokázáno 108 hnízdících druhů, pravděpodobně hnízdících 9, územím pravidelně protahuje 28 druhů a jako ojedinělý lze považovat výskyt 13 druhů. Rybničnatou oblast jižní části CHKO a Trhovokamenicko osídlují druhy vázané na vodu jako kopřivka obecná, čírka obecná, polák velký a polák chocholačka, dále potápka malá a potápka roháč. V břehových porostech hnízdí pochop rákosní a 3 druhy rákosníků. Jednotlivé rybníky jsou významnými tahovými zastávkami. Okolí proudících vod většiny řek pramenících v oblasti jsou domovem ledňáčka říčního, skorce vodního a konipasa horského. Zemědělsky obhospodařovanou krajinu obývají koroptev polní a křepelka polní, linduška luční a ťuhýk obecný, vlhké nekosené louky chřástal polní, bekasina otavní, bramborníček hnědý a hýl rudý. V rozsáhlých lesích centrální části CHKO žijí zejména dravci a sovy krahujec obecný, jestřáb lesní, káně lesní, výr velký, sýc rousný a kulíšek nejmenší, ale i čáp černý, holub doupňák, žluna šedá, datel černý, ořešník kropenatý a křivka obecná. Blízkost lidských sídel vyhledávají čáp bílý, labuť velká, poštolka obecná, rorýs obecný, vlaštovka obecná a kavka obecná. Vzácně byli v CHKO Žďárské vrchy v době hnízdění pozorováni bukač velký, luňák hnědý, orel mořský, sokol stěhovavý a kos horský. Savci V CHKO Žďárské vrchy žije běžná středoevropská fauna savců (Mammalia). Dosud byl zjištěn výskyt 53 druhů. Horský ráz vyšších poloh Žďárských vrchů dokládá přítomnost silně ohroženého rejska horského (Sorex alpinus). Z řádu letounů (Chiroptera) bylo na území CHKO prokázáno 16 druhů. Kriticky ohrožený je vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), silně ohroženi jsou netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr stromový (Nyctalus leisleri) a netopýr velký (M. myotis). K ohroženým patří dále netopýr Brandtův (M. brandti), netopýr brvitý (M. emarginatus), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a z regionálního pohledu i netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr vousatý (M. mystacinus), netopýr severní (Eptesicus nillsoni) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). V centrální části Žďárských vrchů je pravidelně pozorována letní kolonie netopýrů pestrých (Vespertilio murinus). Nálezy netopýra hvízdavého (Pipistrelus pipistrelus) jsou ve Žďárských vrších velmi vzácné a ojedinělé. Silně ohrožená vydra říční (Lutra lutra) žije v okolí vodních toků, rybníků a nádrží. Vlhké louky obývá hraboš mokřadní (Microtus agrestis). V lesních komplexech je rozšířen norník rudý (Clethrionomys glareolus), jezevec lesní (Meles meles), kuna skalní (Martes foina), kuna lesní (Martes martes), lasice kolčava (Mustela erminea), lasice hranostaj (Mustela mustela), liška obecná (Vulpes vulpes) a ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris). Několikrát se do oblasti zatoulal silně ohrožený rys ostrovid (Lynx lynx). Z hlediska myslivosti je vedle běžných druhů zvěře významný výskyt původní populace jelena evropského (Cervus elaphus) v chovné jelení oblasti Žďárské vrchy Vývoj osídlení Utváření krajiny CHKO můžeme rozdělit do sedmi významných vývojových období, kdy přírodní a společenské jevy byly příčinou změny charakteru krajiny, jejího využívání, vzniku nových kulturních a přírodních hodnot: Období Změny v daném období do stol. nebylo prokázáno trvalé osídlení krajinou procházela zemská stezka tzv. libická charakter krajiny je přírodní, utvářený lesními porosty pralesovitého charakteru do roku 1420 spolehlivé písemné doklady o trvalém osídlení a kolonizaci tzv. Libického lesa odstraňování části lesních porostů žďářením nástup extenzivních forem zemědělství s charakteristickým rozdělením lánu na tři díly přechod k peněžní formě feudální renty osidlování pohraničních lesů Čech a Moravy, 17

18 emfyteutické (zákupní) právo právní uspořádání osadníků vůči majiteli panství, vznikají základní správní organizace feudální společnosti tzv. panství, kolonizace jak církevní (Žďárské panství) tak světská (Novoměstské panství) charakter krajiny je stále z velké části přírodní, z části již zemědělský patrná přeměna rozvoj železářství, šachtové redukční pece, počátek sklářství a částečně i hrnčířství (Svratecko, Hlinecko) trojhonné hospodaření a společná pastva dobytka na scelených úhorech pěstování ozimního a jarního žita, ovsa, menší množství ječmene a lnu kolonizace zejména ve střední části CHKO charakter krajiny zemědělsko lesní změna technologie dřevouhelné vysoké pece, kujnící výhně a drátovny, rozrůstá se sklářská výroba vysoká devastace lesů úpadek zemědělství vlivem třicetileté války kultivované pozemky byly především vypásány celostátní rozdělení polí do osmi bonitních tříd podle výsevku a sklizně přeměna extenzivního trojhonného systému ve střídavý zavedení pěstování brambor vznik sídel souvisejících se sklářkou výrobou a zakládáním nových sklářských hutí kapitalistický způsob výroby, koncentrace do větších podniků (Novoměstsko, západ CHKO), zavádění výroby litiny, sklářská výroba (tabulové a zrcadlové sklo, nové technologie při zdobení), textilní průmysl domácí výroba (faktorský způsob podnikání) podstatné změny v charakteru zemědělské výroby v důsledku přechodu feudálních forem na kapitalistické výrobní formy, zavedení střídavého hospodaření, rozvoj produkce zemědělských plodin, rozšíření pěstování dobytka, zavádění zemědělských strojů a nástrojů intenzivní pěstování pícnin a okopanin (hlavním produktem byl len, později vytlačován bramborami), rozšiřovalo se pěstování ovsa druhá pol. 19. stol začátek používání umělých hnojiv (vápno, superfosfáty, kostní a Thomasova moučka) lesy stále zabírají značnou část rozlohy území a jsou využívány především v průmyslu a stavebnictví, těžba je regulována stanovení obmýtní doby, zakládání lesních školek, převažují již jehličnany vznik nových sídel ukončen, značný pohyb počtu obyvatel v návaznosti na 1900 pol. 20. stol. do počátku 90. let 20. stol. průmyslovou výrobu elektrifikace, průmysl: drobná a faktorská výroba další rozvoj zemědělství, vytrácí se len, pěstují se především obiloviny (oves a žito), brambory, krmná řepa, tuřín, zelená krmiva a zelí, chov koní a ovcí je utlumen a převládal chov hovězího a vepřového dobytka lesy pokrývají zhruba jednu třetinu oblasti, převládají mladé lesy do 60 let věku, vysoký les okolo 100 let zaujímá cca 3 % celkové plochy, převládá smrk, vyskytuje se borovice i jedle (z celkové lesní výměry se vymykal prales na Žákově hoře, kde byla vyhlášena v roce 1933 rezervace) úbytek zemědělského obyvatelstva v obcích, proletarizace části venkovských obyvatel a přesun do průmyslových center nástup velkých průmyslových podniků (Žďas, Tokoz, Mars), těžba nerostného bohatství (Ransko, Bystřicko) intenzifikace zemědělské výroby, velkoplošné scelování zemědělské půdy, převládající chemické hnojení, zúrodňování lad a mokřadů, napřimování vodních toků, smrkové lesní hospodářství, úpadek pastevního způsobu chovu dobytka, zavedení velkovýkrmen a výstavba rozsáhlých zemědělských areálů, zpřístupnění lesní krajiny hustou sítí asfaltových cest lesy zaujímají necelou polovinu rozlohy území (okolo 43 %) vznik průmyslových center na území CHKO (Žďár n. S. Svratka, Nové Město n. M.), masivní přesun vesnických obyvatel do měst, přibližování vesnice městu charakter krajiny zemědělsko-lesní až lesně-zemědělský Do 12. a 13. stol. byla krajina CHKO utvářena těžko prostupným hraničním pralesem. Na území CHKO jej protínala tzv. libická stezka, která spojovala dvě župní sídla Čáslav a Brno. V souvislosti s touto stezkou lze předpokládat drobné osídlení, které tvořila tzv. stráž. Jejím úkolem bylo zajištění ochrany a prostupnosti hraniční cesty. První zmínka o této stezce pochází z roku Vzhledem k tomu, že chybí písemné doklady, předpokládá se, že do 13. stol. byla krajina CHKO neosídlena. Přírodní charakter lesní krajiny byl nedotčen. 18

19 V souvislosti s rozvojem peněžního hospodářství a s přechodem k peněžní formě feudální renty dochází k rozsáhlé kolonizaci pohraničních lesů Čech a Moravy. Správní organizace je tvořena systémem feudálních sídel a poddanských obcí. Kolonizační systém 13. a 14. stol. je založen na tzv. emfyteutickém (zákupním) právu, jež oproti dřívějším zvyklostem lépe právně upravovalo vztah mezi pánem a osadníkem. Kolonizace území byla jak církevní, tak světská. Větší část území pokrýval majetek panství Žďárského, Novoměstského, Rychmburského. Žďárské panství patřilo cisterciáckému řádu, který založil původně dřevěný klášter a kostel v místě dnešního Žďáru nad Sázavou II v roce 1252 a kolonizovalo J a JZ část území. Světskou kolonizaci představovali z moravské strany především páni z Medlova, kterým patřilo novoměstské panství a z české strany majitelé rychmburského panství. Kromě majetků uvedených panství existovalo na území CHKO i několik menších držav rozličných majitelů (např. řád německých rytířů). V té době bylo založeno, nebo už existovalo na území dnešního CHKO okolo 50 obcí. Charakter této kolonizace byl téměř výhradně zemědělský, až na několik výjimek na území žďárského klášterního panství, kde důvodem založení bylo železářské podnikání v režii kláštera (např. Heršův hamr dnes Horní Hamry, Fiklov, Dolní Hamry, Velká Losenice a Polnička). Ucelený doklad o stavu tehdejší krajiny CHKO neexistuje a o podobě a intenzitě přeměn původní lesní krajiny se můžeme jen dohadovat na základě dílčích a kusých informací. Na počátku osidlování krajiny převládalo tzv. žďáření lesů a zakládání zemědělské půdy s převahou pastvin. Žďáření probíhalo jako cyklický proces: vykácením lesa určitého prostoru, vyvrácením a spálením pařezů, zoráním půdy a jejím osetím, ponechání ladem a při tom kácením dalšího prostoru, kde se celý proces znovu opakoval. Nově vzniklá zemědělská půda byla ponechána ladem a vznikaly tak pastviny. Vzhledem k intenzitě a výkonnosti tohoto systému, který probíhal v relativně krátkém časovém období, lze předpokládat, že změna vzhledu lesní člověkem nedotčené krajiny v zemědělskou byla velice intenzivní až brutální. Z nutnosti zavlažování a využití hydraulické síly se objevují jako nové prvky krajiny vodní nádrže a náhony. Vzhled zemědělských ploch byl ovlivněn extenzivním způsobem hospodaření formou rozdělení celého lánu na tři díly (trojhonné hospodaření). Vzhledem ke klimatickým a přírodním podmínkám se lze domnívat, že jako úhor ležela více jak jedna třetina lánu a obdělávané pozemky byly poměrně malé. Období mezi roky 1420 a 1620 zaznamenalo řadu dalších změn, které přinesly nové charakteristiky krajiny současné CHKO a ovlivnily tak její celkový ráz. Hospodářský i politický život se v důsledku husitské revoluce demokratizoval. Šlechta začala ve vlastní režii podnikat v zemědělství a průmyslové výrobě (zejména v železářství). Kolonizace území postupovala především do střední a SZ části území, vrcholová část zůstává prozatím nedotčena. Největší počet obcí vznikl na novoměstském panství. Na ráz krajiny neměla v tomto období největší vliv jen postupující kolonizace, ale zároveň změny ve využívání krajiny, zejména v důsledku nového rozvoje železářství a sklářství. Na charakteru krajiny se též projevilo masové zakládání rybníků (největší rybník Velké Dářko), jež dosáhlo v tomto období největšího rozkvětu. Důvodem byl především nedostatek vody v kopcovité krajině. Forma zemědělství se v tomto období nezměnila, vliv na krajinu se tak příliš neprojevil. Podstatně se zvýšil počet objektů na zpracování železa, zejména hamrů. Dochází i k postupné přeměně výrobní technologie, jako palivo se používá dřevěné uhlí a ke konci tohoto období se začínají používat výkonnější tavící pece, tzv. dýmačky. Hamry a tavící pece se vinou značné spotřeby dřeva podílely na postupné likvidaci původních lesů. Těžba rudy probíhala povrchovou formou a také ve svislých šachticích s odvodňovacími štolami. Od počátku 2. pol. 16. stol. dochází k rozvoji sklářské výroby, která také začala výrazně ovlivňovat tvářnost krajiny díky výrobním technologiím, které spotřebovávaly velké množství dřeva. Značná spotřeba dřeva způsobovala i několikeré přemístění celé sklárny, které bylo rentabilnější než doprava dřeva z větších vzdáleností. Dřevěné uhlí se vytvářelo v milířích, které se stále stěhovaly za dřevem. Reprodukce lesa nestačila pokrýt potřebu dřeva a les tak velmi rychle ustupoval. V důsledku toho se výrazně měnil ráz krajiny. V malé míře se na charakteru krajiny podílela řemeslná výroba, zejména hrnčířská (hliníky v oblastech Hlinska a Svratky). Zvýšený výrobní ruch přinesl potřebu vybudování nové sítě komunikací pro přepravu nákladů. 19

20 Bělohorská bitva a konfiskace statků české šlechty, které ji následovaly, třicetiletá válka a doba největšího národnostního a sociálního útlaku, to vše se dotklo významně utváření krajiny dnešní CHKO. Do roku 1800 došlo ke vzniku dalších obcí a bylo tak v podstatě dokončeno osídlení střední části území CHKO a některých dalších menších enkláv; protože od roku 1800 nevznikly s jedinou výjimkou v naší oblasti žádné obce, znamenalo to prakticky dosažení dnešního stavu, co se týče počtu lidských sídlišť (Kreps 1973). Vznik nových obcí souvisel se zakládáním sklářských hutí a se změnami v technice železářské výroby, na konci 18. stol. pak bylo důvodem rušení panských dvorů a dělení dříve dominikálních pozemků mezi drobné zemědělce. V tomto období došlo k významným změnám v zemědělské výrobě, v technice železářské výroby a zvětšil se počet sklářských hutí. V období třicetileté války byl na území CHKO lesů ještě dostatek, avšak v důsledku průmyslového podnikání (sklářství, železářství) se tyto poměry značně změnily. Se zavedením dřevouhelných pecí v železářství a nebývalým rozvojem sklářství byly lesy velkoplošně devastovány. Podnětem k zřizování nových hutí nebo k obnově starých už dříve zaniklých byla též obrovská vichřice, která v noci z 20. na 21. prosinec 1740 (byla označována jako svatoondřejská bouře) způsobila velké polomy v lesích celé západní Moravy a východních Čech. Škod způsobených polomy bylo v lesích tolik, že zpracování dřeva se protáhlo na několik desítek roků a že nutnost jeho zužitkování dala kromě skláren také podnět k zřízení některých železáren. Třicetiletá válka ovlivnila i zemědělskou výrobu, která naznala v tomto období velký úpadek přechod k trojhonnému schématu hospodaření. Osívaná část pozemků nepřesahovala více než dvě třetiny obdělávané půdy, většina kultivovaných pozemků sloužila jako pastva. Stálé louky a trvalé pastviny se udržovaly pouze na pozemcích, které se k ničemu jinému nehodily. V krajině byly zakládány technické stavby sklářských hutí, budovány a udržovány komunikace, které zajišťovaly spojení mezi jednotlivými obcemi. 19. stol. přineslo řadu změn v hospodářském využívání krajiny dnešní CHKO, zejména v důsledku přechodu feudálních výrobních forem ke kapitalistickým, které započaly zrušením poddanských závislostí v roce Od počátku 19. stol. bylo zaváděno místo trojhonného systému střídavé hospodaření, které umožňovalo každoroční využívání půdy. Rozšířilo se pěstování okopanin a pícnin, hlavní plodinou byl len, který byl později nahrazen bramborami. Od druhé poloviny 19. stol. bylo zaváděno chemické hnojení (vápno, superfosfáty, Thomasova moučka, kostní moučka). Byly zaváděny zemědělské stroje a nástroje (např. parní mlátička, stroj na tření lnu aj.). Započala též výsadba ovocných sadů. Do druhé poloviny 19. stol. dochází k centralizaci železářské výroby v západní části CHKO (Ransko, Polnička) a na Novoměstsku (Kadov), menší hutě a výroby zanikly. Sklářská výroba, zejména z důvodu nedostatku tvrdého dřeva, postupně zaniká. V souvislosti s přechodem k uhlí minerálnímu, užívanému k vyhřívání vysokých pecí, zaniká do konce 19. stol. železářská výroba v regionu vůbec. Změny naznalo i rybníkářství. V prvních třech čtvrtinách 19. stol. došlo ke značnému rušení rybníků v důsledku malého odbytu a mnoho rybníků bylo přeměněno na obdělávaná pole. Síť komunikací byla zlepšována výstavbou státních silnic. Nově zakládané železniční tratě se dotkly jen okraje dnešní CHKO. První polovina 20. stol. se nevyznačuje přílišnými změnami v hospodářském ani sídelním charakteru území současné CHKO. Počet obyvatel narůstal ve městech jen velmi pozvolně a v obcích naopak docházelo k jeho úbytku v důsledku koncentrace zemědělské výroby a částečné proletarizace venkovského obyvatelstva. Změny přinesla i elektrifikace ve 30. letech, v jejímž důsledku se v krajině objevil nový prvek nadzemního vedení. V období let 1900 až 1945 došlo k dalšímu rozvoji zemědělství a zemědělského průmyslu. Podíl orné půdy činil okolo 75 %, trvalých luk okolo 20 %, pastvin a zahrad okolo 5 %. Značně vzrostlo pěstování ovocných stromů. Vzhledem k limitujícím přírodním podmínkám však zůstává zemědělství do padesátých let 20. století v souladu s proporcemi krajiny a vytváří mozaiku maloplošně se střídajících vegetačních ploch propojených úvozy, mezemi a kamenicemi porostlými rozptýlenou dřevinnou vegetací s venkovským osídlením typu horácké lidové architektury. Dochované zbytky těchto struktur v hospodářsky obtížně využitelných prostorech, např. na Věcovsku, v okolí Samotína aj., patří dnes ke krajinářsky nejhodnotnějším celkům oblasti. V tomto období byla vybudována řada nových silničních 20

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

republiky do Evropské unie. Součástí zákona se staly mimo jiné i základní normy ochrany přírody v Evropě a současně také podmínky pro zapojení do

republiky do Evropské unie. Součástí zákona se staly mimo jiné i základní normy ochrany přírody v Evropě a současně také podmínky pro zapojení do Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Osnova: Ochrana přírody a krajiny v České republice Základní údaje o CHKO Geografie území Rostlinstvo, živočichové, společenstva Historie území ve vztahu k přírodním

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Pístovské mokřady 2009

Pístovské mokřady 2009 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3

Více

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI KRAJINA CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY VE VÝUCE GEOGRAFIE NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI KRAJINA CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY VE VÝUCE GEOGRAFIE NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Iveta CACHOVÁ KRAJINA CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY VE VÝUCE GEOGRAFIE NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Diplomová práce Vedoucí práce: doc.

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY Vodní ekosystémy: Ekosystémy stojatých vod - přirozené (jezera, slepá ramena, tůně, plesa) - umělé (rybniční soustavy, přehrady, zatopené lomy a štěrkovny, odkalovací nádrže

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Příloha č. 1 Zřizovací výnos CHKO

Příloha č. 1 Zřizovací výnos CHKO P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Zřizovací výnos CHKO Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 25. 5. 1970 čj. 8908/70 - II/2 o zřízení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, okresy

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

H A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV 377 01 Jindřichův Hradec IČO 266 50 762 Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu

H A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV 377 01 Jindřichův Hradec IČO 266 50 762 Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu H A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV 377 01 Jindřichův Hradec IČO 266 50 762 Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu Místo pro přírodu Průzkum výskytu plazů 2010 Zpracovali:

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431

Více

1. Základní identifikační a popisné údaje

1. Základní identifikační a popisné údaje 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní

Více

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace

SEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014 Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace

Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Zlaté jezero a jejího ochranného pásma KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení ochrany přírody Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Vyřizuje: Mgr. Eva Stodolová tel.: +420 585 508 425 fax: +420 585 508 424

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková

Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková Analýza potenciálního rozšíření dřevin v lesích Šumavy 1 Zuzana Černíková Abstract This thesis deals with the natural potential vegetation of forests in the Šumava Mts. A species distribution model was

Více

Ústav tvorby a ochrany krajiny. Bakalářská práce

Ústav tvorby a ochrany krajiny. Bakalářská práce MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny Rekreační atraktivita vybraného území CHKO Žďárské vrchy Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce

Více

LIDÉ PŘÍRODĚ, PŘÍRODA LIDEM PAVOUCI. (Araneae) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ PARNASSIA

LIDÉ PŘÍRODĚ, PŘÍRODA LIDEM PAVOUCI. (Araneae) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ PARNASSIA PARNASSIA LIDÉ PŘÍRODĚ, PŘÍRODA LIDEM PAVOUCI (Araneae) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ PAVOUCI (ARANEAE) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ Faunisticko-ekologická studie SPIDERS (ARANEAE) OF THE ŽĎÁRSKÉ VRCHY MTS. Faunistic and ecology

Více

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK O EVL 1.1 PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ BEDŘICHOVSKÝ POTOK Dílčí plnění, část 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL/ZCHÚ na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Litovelské Pomoraví AOPK ČR Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Husova ul. 906/5, Litovel Společenský význam ZCHÚ a Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Více

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt

Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt Tento projekt jsem si vybral, protože jsem objel o prázdninách nějaké prameny řek na Vysočině. A proto mě napadlo, že bych mohl tvořit tento projekt PRAMENY ŘEK NA VYSOČINĚ. ŠLAPANKY Řeka Šlapanka pramení

Více

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tábor - Zahrádka

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Činnost AOPK ČR v oblasti Krušných hor. Konference Natura 2000 a přeshraniční rozvoj venkova Dresden 15.11.2011

Činnost AOPK ČR v oblasti Krušných hor. Konference Natura 2000 a přeshraniční rozvoj venkova Dresden 15.11.2011 Činnost AOPK ČR v oblasti Krušných hor Konference Natura 2000 a přeshraniční rozvoj venkova Dresden 15.11.2011 Krušné hory Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo, které se táhne v délce 130 km s průměrnou

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky TÝNIŠTĚ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Týniště Předmět ochrany a jeho popis Hlavním předmětem ochrany je populace kuňky

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

OBCE S E L O U T K Y

OBCE S E L O U T K Y ÚZEMNÍ PLÁN OBCE S E L O U T K Y A. TEXTOVÁ ČÁST Vyhodnocení dopadu řešení ÚPn na ZPF a PUPFL půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa Pořizovatel: Obec Seloutky Zpracovatel: ing.arch.petr Malý

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 7 Rozesláno dne 18.12. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní památky Baba a jejího ochranného pásma a stanovení

Více

Plán péče. pro: Přírodní památku Quarré na období: 2007-2016. Mgr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO 48048551

Plán péče. pro: Přírodní památku Quarré na období: 2007-2016. Mgr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO 48048551 Plán péče pro: Přírodní památku Quarré na období: 2007-2016 Mgr. Richard Višňák, Ph.D. IČO 48048551 Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem Kancelář: Mírová 320, Stráž pod Ralskem, tel. 487 851 449 e-mail:

Více

Podzemní vody miniprojekt

Podzemní vody miniprojekt Podzemní vody miniprojekt Geologický kroužek Autoři : Pýcha M., Pham J., Sichrovský M., Eisnerová N., Hlavatá D., Benedikovičová L., Balogová K., Sojková K., Měrka J., Hvozda V., Solčáni R., Pochman M.,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU RAŠELINIŠTĚ KYSELOV Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní památka Rašeliniště Kyselov Pro období: 2015

Více

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Obojživelníci bývalého VVP Pístov Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015. Tento dokument obsahuje seznam zajímavých přírodních lokalit, které je možno lokalizovat v katastru města Strakonice v souvislosti s

Více

VY_32_INOVACE_08.18 1/6 3.2.08.18 Společenstva les, voda, mokřady Společenstva

VY_32_INOVACE_08.18 1/6 3.2.08.18 Společenstva les, voda, mokřady Společenstva 1/6 3.2.08.18 Společenstva Cíl chápat pojem ekosystém - rozlišit lesy listnaté, smíšené, jehličnaté - určit jejich výskyt a podmínky života - vyjmenovat, popsat vegetační stupně lesa - popsat jednotlivá

Více