Výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na skupinu neformálních pečujících osob

Transkript

1 Výsledky dtazníkvéh šetření zaměřenéh na skupinu nefrmálních pečujících sb Obdbí realizace: říjen 2015 únr 2016 Míst realizace: Nvpacký regin a přilehlé reginy Realizátr: Živt bez bariér, z.ú. Zpracval: Olga Banýrvá V Nvé Pace,

2 Obsah Úvd... 3 Metda sběru dat... 4 Ppis cílvé skupiny a sb závislých na péči... 5 Věk pečující sby... 5 O jaku sbu/sby pečujete?... 5 Věk sby, kteru je pečván... 6 Příspěvek na péči... 6 Nárčnst péče... 7 Časvá nárčnst péče... 7 Nefrmální pmc... 7 Frmální pmc... 8 Infrmvanst pečujících sb... 9 Infrmvanst pečujících sb... 9 Zdrje infrmací Situace pečujících sb Prblémy spjené se zajištěním péče Dpady péče Finanční situace pečujících rdin Pdpra pečujících sb Pptávka p pradenství Pptávka p vzdělávání Pptávka p dlehčvacích službách Zájem svépmcné skupiny Prblematika cílvé skupiny nefrmálních pečujících v ČR Závěr Seznam pužité literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam přílh

3 Úvd V téměř všech zemích OECD, včetně České republiky, dstává plvina až tři čtvrtiny příjemců frmální dluhdbé péče tut péči v dmácím prstředí, 1 přičemž Česká republika patří k zemím s nejvyšším pdílem nefrmální péče. V ČR pskytval dle různých dhadů v rce 2012 péči nemcnu, pstiženu či starší sbu kl sb a dá se předpkládat, že tt čísl bude i nadále růst s tím, jak bude pstupně dcházet ke stárnutí byvatel a k transfrmaci pbytvých sciálních služeb. Většina pečujících si přeje pskytvat nezbytnu péči blízké sbě v dmácím prstředí s využitím terénních sciálních služeb, či kmbinvat rdinu péči s ambulantními a krátkdbými pbytvými službami. Fyzický i psychický stav nefrmálních pečujících je hržen mnha riziky, další jsu pak spjena s hrzbu sciálníh vylučení; ztráta sciálních kntaktů, zaměstnání, splečenských aktivit, apd. V sučasné dbě neexistuje v ČR jedntná kncepce pdpry nefrmálních pečujících, kteří tvří základ péče sby se zdravtním pstižením a seniry. Dsavadní pdpra těcht sb není dstatečná. Sciální pradenství a registrvané sciální služby pskytují dílčí pdpru a ne vždy na sebe navazují; ať už z phledu danéh reginu, či nabídky pskytvaných úknů a pkrytých cílvých skupin. Především jsu však primárně zaměřeny na pdpru sb závislých na péči, nikliv sb pečujících. V rce 2004 začala rganizace Živt bez bariér prvzvat půjčvnu kmpenzačních pmůcek. V následujících letech pak začala pskytvat další sciální služby určené zdravtně pstiženým a senirům, knkrétně: denní stacinář, sciální rehabilitaci a dbrné sciální pradenství. V rámci své činnsti se pracvníci rganizace dstávají d kntaktu s desítkami sb pečujících své blízké v dmácím prstředí. Při kmunikaci s rdinnými příslušníky zjišťují pracvnice rganizace, že tit se čast nacházejí ve velice slžité situaci, prtže ptřebují získat infrmace a rady, ptřebují se naučit úkny spjené s pskytvání péče a také se ptřebují svěřit někmu, kd je schpen przumět slžitsti jejich situace. V mnha případech se jedná sby, které p náhlých zdravtních kmplikacích některéh z rdinných příslušníků musí začít pskytvat nezbytnu čast nepřetržitu péči dslva ze dne na den. V sučasné dbě není v nvpackém reginu nabízena žádná služba, která by byla primárně zaměřena na pmc a pdpru nefrmálně pečujících sb. Ať už tím, že by jim pmhla s vytvřením materiálních pdmínek pr pskytvání dmácí péče, nabídla jim edukaci týkající se úknů suvisejících s pskytváním péče, dlehčila jim v pskytvání péče, aneb jim nabídla psychsciální pdpru. Cílem dtazníkvéh šetření byl získat pdrbné infrmace situaci pečujících sb a jejich pptávce p knkrétních frmách pdpry, které by měly být předmětem zájmu institucí zdpvědných jak za financvání, tak za pskytvání sciálních a zdravtních služeb, i realizátrů kmunitníh plánvání. Děkujeme všem splupracujícím institucím za pmc při distribuci dtazníků a realizaci rzhvrů a všem respndentů za jejich vstřícnst a tevřenst. 1 Ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky, Pskytvání a financvání dluhdbé péče v zemích OECD (II),

4 Metda sběru dat Sběr dat prbíhal v bdbí říjen 2015 až únr 2016 pmcí annymníh dtazníkvéh šetření a strukturvaných rzhvrů (dtazník je sučástí přílhy č. 1.). Distribuce dtazníku a strukturvané rzhvry byly realizvány pracvníky Živta bez bariér, z.ú., sciálníh dbru města Nvá Paka, Ústavu sciálních služeb města Nvé Paky, Sprtem prti bariérám, z. s. a Diaknií ČCE Středisk Světl Vrchlabí. Dtazník byl dále k dispzici na webvých stránkách Živta bez bariér, z.ú. a v nline verzi na internetvých stránkách Data se pdařil získat d 40 respndentů. Ve všech případech se jednal sby, které v dmácím prstředí pečují rdinnéh příslušníka či sbu blízku, celkem takt pskytují péči 41 sbám. Primárně byl dtazník určen pr nefrmální pečující z reginu Nvé Paky, kde půsbí realizátr dtazníkvéh šetření, Živt bez bariér, z.ú., ale mžnst vyjádřit se ke své situaci byla dána také respndentům ze širšíh klí. Tab. 1.1: V jakém reginu žije sba, kteru je pečván Bydliště Pčet sb Nvá Paka 25 Jičín 3 Vrchlabí 3 Dvůr Králvé 1 Jilemnice 2 Semily 1 Jiný regin 6 Celkem 41 V případě, že pčet dpvědí u knkrétníh dtazu nedsahuje pčtu dpvídajícímu celkvému pčtu respndentů, je t z th důvdu, že se dané téma pečující sby vzhledem k charakteru jí pskytvané péče netýkal, údaj nedkázala dhadnut, aneb se k danému tématu nechtěla vyjádřit. 4

5 Ppis cílvé skupiny a sb závislých na péči Věk pečující sby Průměrný i mediánvý věk pečujících sb je 54 let. 40% z pčtu respndentů je ve věku 60 let či starších. Situace těcht sb je nárčná, nebť je pr ně péče fyzicky více vyčerpávající a mnh z nich pržívá úzkst vyplývající z vědmí, že jejich síly jsu mezené a že dříve či pzději budu i ni ptřebvat pmc d svéh klí a nebudu se tak mci pstarat své blízké. Výrazně nárčná je také situace třicátníků, kteří v mnha případech pečují jak své nemcné rdiče či prardiče, tak své nezletilé děti. Tab. 2.1: Věk pečující sby Věk Pčet sb Z th z reginu Nvé Paky Celkem O jaku sbu/sby pečujete? Největší pčet případů dmácí péče, celkem plvina, se týká manžela, respektive matky pečujících sb. Obr. 2.1: Osba, níž je pečván 5

6 Věk sby, kteru je pečván Průměrný věk sby, kteru je pečván, je 70 let. Více než plvina pečvávaných sb je ve věku 72 a více let. V důchdvém věku je celých 82% pečvávaných sb, cž dpvídá známé skutečnsti, že příjemci dmácí nefrmální péče jsu především seniři. Tab. 2.2: Věk sby, kteru je pečván Věk Pčet sb Z th z reginu Nvé Paky Celkem Příspěvek na péči Celkem 31 ze 41 pečvávaných sb pbírá příspěvek na péči, dalších 6 sb má tut dávku zažádán. Z příjemců se v největším pčtu případů, celkem 12, jedná třetí stupeň tét dávky, která náleží sbám těžce závislým. Péče tyt sby je velice nárčná, ať už z phledu jejíh fyzickéh či psychickéh charakteru. Tab. 2.3: Stupeň příspěvku na péči pbíraný pečvávanu sbu Stupeň PnP Pčet sb Celkem 30 6

7 Nárčnst péče Časvá nárčnst péče Více než plvina respndentů věnuje týdně péči svéh blízkéh více než 32 hdin (pr srvnání 4 plné pracvní dny). V průměru se u respndentů jedná 47 hdin týdně věnvaných péči blízku sbu. Jsu však také případy nefrmálních pečujících, více jak 10% respndentů, kteří pečují 100 a více hdin týdně. Tit lidé věnují péči veškerý svůj čas, čast ji zajišťují také v nčních hdinách. V dpvědích na další tázky si tit pečující stěžvali na únavu a na nedstatek spánku. Obr. 3.1: Průměrný pčet hdin, který pečující sba věnuje týdně péči sbu blízku Nefrmální pmc Velice nárčnu situaci má téměř 30% respndentů, knkrétně 11 pečujících, kteří se starají své blízké bez pmci jakéhkliv dalšíh člena rdiny či sby blízké. Tat skupina pečujících se v téměř plvině případů stará sbu pbírající 3. stupeň PnP. Tit respndenti také v největší míře uváděli jak prblémy spjené s péčí psychické vyčerpání a ztrátu vlnéh času. Tab. 3.1: Kd pmáhá pečující sbě se zajištěním péče Kd vám s péčí pmáhá? Pčet respndentů Pečuji s pmcí další sby 29 Pečuji sám 11 Pečuji sám sbu pbírající 3. stupeň PnP 5 7

8 Frmální pmc Nejčastěji využívanými službami při zajištění péče blízké sby jsu: půjčvna kmpenzačních pmůcek, pečvatelská služba a služba sbní asistence. Nebť v Nvé Pace ani v klních reginech nejsu registrváni žádní pskytvatelé terénní a pbytvé dlehčvací služby, nevyskytují se tyt služby ani v dpvědích respndentů. 14 z celkvéh pčtu 40 dtazvaných využívá kmbinaci 2 ze služeb uvedených v grafu 3.2. Napak 8 respndentů nevyužívá žádnu službu. Obr. 3.2: Služby využívané pečujícími sbami pr zajištění péče sbu blízku Tab. 3.2: Služby využívané pečujícími sbami pr zajištění péče sbu blízku respndenti z reginu Nvá Paka Druh služby Pčet klientů Pečvatelská služba 8 Půjčvna kmpenzačních pmůcek Dmácí zdravtní péče 7 Osbní asistence 5 Denní stacinář 2 Nevyužívám žádnu službu 5 7 8

9 Infrmvanst pečujících sb Infrmvanst pečujících sb Více než plvina respndentů, 22 z celkvéh pčtu 40 (12 z 25 z reginu Nvé Paky) uvedla, že v bdbí, kdy se snažili zrganizvat a zajistit péči své blízké v dmácím prstředí, neměli dstatek infrmací. Nedstatek infrmací se jak výrazný prblém bjevuje také v dpvědích na tázku, která respndenty žádá, aby uvedli tři největší prblémy spjené s dmácí péčí. Z dpvědi na tut tázku vybíráme následující výpvědi respndentů: Nemám žádné infrmace, nevím, kam se mám s jakými prblémy brátit, jsem velice unavený, musím se starat také sám sebe, nezvládám péči, prtže nemhu manželku nechat dma samtnu, když ptřebuji na nákup atd. Téměř nikde jsem nedstala infrmace. Na úřadě práce mi dali jenm frmulář, ale vůbec se mi nezmínili existenci dmácí zdravtní péče či dalších službách, které by nám mhly při pečvání pmci. Také v nemcnici v Bydžvě mi nic nepradili a na nikh mě nedkázali. Ani dktrka mi neřekla mžnsti zažádat příspěvek na péči. Dktrka mi dala infrmace půjčvně pmůcek, ale vůbec se mi nezmínila mžnsti využít dmácí zdravtní péči. Na úřadu práce mi dali infrmace příspěvku na péči, ale neřekli mi nic mžnsti využít nějaké sciální služby. V rehabilitační klinice nám k péči neřekli vůbec žádné infrmace. Největší prblém jsem měl se sháněním infrmací příspěvku na péči a parkvacím průkazu pr ZTP. Musel jsem se naučit pečvat sám, nikd mi s ničím nepradil. Na začátku byl těžké vše zajistit a zrganizvat. Osby, které pečují, netuší a nevědí na začátku většinu vůbec nic, takže jim pmůže jakákliv pmc a pdpra. Všechny infrmace jsem si vyhledala sama, byla jsem na začátku péče velice bezradná. Sestřičky dmácí zdravtní péče mi neřekly, že bychm mhli dstat na pmůcky pukaz, a t jich manžel ptřebval něklik. Dzvěděla jsem se t náhdu, když už jsem chtěla pmůcky kupit za své. Ve výpvědích se také čast bjevují výrky typu: Nevím, kd mi pmůže, až se zdravtní stav méh blízkéh zhrší. Jak vyplývá z jedntlivých dpvědí, je klběh infrmací neúplný. Lékař nedkáže na pskytvatele dmácí zdravtní péče, případně úřad práce (příspěvek na péči). Úřad práce zpracuje žádst příspěvek, ale již nepskytne infrmace pskytvatelích sciálních služeb, apd. Uvedené výpvědi pukazují na skutečnst, že pskytvání infrmací pečujícím sbám je nekncepční. Většina pečujících se k ptřebným infrmacím naknec dstane, ale čast pzději, než by byl nutné, za cenu zvýšených výdajů času a energie. Infrmace k dispzici jsu, ale není jasně stanven, které instituce a subjekty jsu za jejich předávání zdpvědné; např. jaké infrmace jsu pečujícím sbám pvinni pskytnut zaměstnanci zdravtnickéh zařízení, jaké sciální pracvník úřadu práce, apd.. Tyt instituce na sebe čast nedkazují a aktuální infrmace nesdílí nejenm s pečujícími sbami, ale ani mezi sebu navzájem. 9

10 Jeden z respndentů uvedl, jaký infrmační nástrj mu chybí: Nemám žádné infrmace tm, c t vše bnáší pečvat někh dma, a nemám čas zjišťvat, c budu vše pr zajištění péče ptřebvat. Pržívám stres, někdy zufalství, nevím, jak péči zajistit, chybí mi materiál, který by bsahval veškeré infrmace včetně adresáře lékařů, tevírací dby ambulancí, apd. Obdbnu ptřebu materiálu shrnujícíh ptřebné infrmace vyjádřili v dpvědi na danu tázku další tři respndenti: Nemám téměř žádné infrmace. Někdy prpadám pcitům smutku a beznaděje. Nemám dst času. Ptřebval bych jeden leták, kde by byla všechna telefnní čísla, kam je mžné vlat rady, infrmace, služby atd. vše phrmadě. Ptřebvala bych, aby se daly všechny infrmace týkající se péče sehnat na jednm místě, kde by vás i pečvat naučili ukázali by vám jedntlivé úkny atd. Využila bych také bazar pmůcek. Na začátku péče mě nikd nezastupil, neměla jsem žádné infrmace, byla jsem bez mžnsti si něc někde zařídit, cítila jsem se bezmcná. Přád jsem byla ve stresu z th, kd pmůže mě, až budu psychicky a fyzicky na dně. Byl by dbré, kdyby pečující hned v nemcnici dstali nějaku bržuru, takvu kuchařku se všemi kntakty, kam se mají brátit, a také jedntlivými krky, které musí pstupně při nastavení péče učinit. Jeden z respndentů k tmut prblému uvedl: Neexistuje kntaktní míst, kde by člvěk dstal kmplexní infrmace ptřebné pr zajištění péče dma. Všude, i na městském úřadě, jsem dstal především infrmace týkající se přím pečvávanéh člvěka, ale ne infrmace a tipy pr mě, jak pečujícíh. Pečující by uvítali infrmační materiál, který by byl předán v první instituci, se kteru při zajištění péče přišli d styku. Tent materiál by měl bsahvat všechny relevantní lkální kntakty ze zdravtní, sciální, případně dalších blastí a také návd, jak pstupvat krk za krkem při zařizvání záležitstí, které s dmácí péčí suvisí. Nedstatek infrmací velice úzce suvisí s kmunikačními dvednstmi pečujících sb a s jejich asertivitu, tedy schpnstí prsazvat svůj názr a zájem. S tím má prblém většina lidí ve splečnsti, pečující sby nevyjímaje. Například jedna z respndentek k tmut prblému uvedla: Téměř nikde jsem nedstala infrmace. Nejsem tak průbjná, a prt jsem se asi dcela snadn nechala dbýt. Jak velmi rzdílná může být situace, pkud je pečující schpen prsadit své zájmy a práva, vypvídá následující dpvěď: Když byl manžel v nemcnici, přád jsme se sestřiček ptali na jedntlivé úkny a nenechali jsme se pslat za dveře chtěli jsme všechn vidět, jak dělají hygienu, blékání, jaké pužívají mastičky, jak bvazují atd., ale tent pstup jsme si museli vynutit, nikd nás nevyzval a neřekl: Pdívejte se, jak t děláme. Také jsme dmítli cévkvání. Na t má každý práv! Ale většina lidí se nedváží sestrám a lékaři dprvat. My jsme hdně asertivní a nenechali jsme se dbýt ani d lékařů, ani d sester, ale každý takvý není a přitm je tak důležité, aby rdina udržvala intenzivní kntakt se svým blízkým, když je v nemcnici či LDN, a aby se naučila vše, c ptřebuje k péči. 10

11 Další z respndentů uvedl: Musel jsem si stěžvat u veducí úřadu práce, aby se naše žádst příspěvek na péči p mnha měsících knečně psunula k vyřízení. Ale většina lidí se takt asertivně nechvá. Prt by zde měl být někd, kd jim pmůže hájit jejich práva. Mezi prblémy dtazvaných patří také kmunikace s lékaři. 4 respndenti uvedli mezi hlavními prblémy spjenými s rganizací péče nezájem bvdníh lékaře. Dslva uvedli, že lékaři jsu nechtní a nepskytují jim žádné infrmace, které si pak dhledávají sami. Také v tét blasti je ptřeba užší splupráce sciálních pracvníků jak samsprávných, tak státních a neziskvých institucí s jedntlivými pskytvateli zdravtnických služeb tak, aby byla zajištěna maximální infrmvanst pečujících sb. A v případě nutnsti pak pdpra pečujících sb při kmunikaci s lékaři. Lidi se nedkážu chvat svbdně. Nemají dstatek sebevědmí na t, aby pžadvali respekt d druhých, a t, na c mají práv. Je třeba jim pmci, aby se dmhli th, na c mají práv a nenechali se dbýt. Lidé se čast stydí slvit sciálku, jít na pracák apd. Byl by velice dbré, pkud by byl mžné zahrnut pečující sby d prfesinálníh pečujícíh týmu. Zde by se mhly naučit mnha pečvatelským úknům, získat ptřebné infrmace a také, a t je velice důležité, pdílet se na rzhdvání, které se týká jejich blízkých. Tímt způsbem by se zvýšila jejich infrmvanst a kmpetence a byl by jim prkázán respekt dpvídající rli, kteru při zajištění péče jejich blízké nesu, a která je spjena s velku zdpvědnstí za živt jinéh člvěka. Zdrje infrmací Nejdůležitějším zdrjem infrmací jsu pr nefrmální pečující bvdní lékař a příslušná zdravtní sestra. V druhé řadě se nefrmální pečující brací na svji rdinu a známé, kteří již mají zkušensti s péčí, případně kapacitu na t, pmci získat ptřebné infrmace. Následuje sciální dbr příslušné bce. Napak v 10% případů si ptřebné infrmace pečující zajistili puze svépmcí v rámci rdiny, d známých či na internetu. Ze získaných dat také vyplývá, že internet představuje i v dnešní na mderních kmunikačních technlgiích zalžené dbě, stále puze dplňkvý zdrj infrmací. Využil jej puze 20% dtazvaných. Stále se prt nelze při pskytvání infrmací nefrmálním pečujícím spléhat ani dvlávat na t, že všechny ptřebné infrmace jsu uvedené na internetu. Jak již byl zmíněn v předchzím dstavci, pečující čast uvádí, že infrmace jsu nedstatečné a neucelené. Od lékařů získávají především infrmace týkající se léčby, čast však již nejsu dkázáni na další úřady a subjekty, které by jim mhly pskytnut další pdpru. Obdbný je pstup dalších institucí, které pskytují puze infrmace spadající d jejich gesce. Tent pstup je z phledu zaměstnanců dtyčných institucí lgický, avšak pr infrmace hledajícíh pečujícíh nešťastný. 11

12 Nefrmální pečující nepředstavují cílvu skupinu sciálních služeb. Neexistuje dbrné pradenství, které by se na tut skupinu primárně zaměřval a dispnval by kapacitami pr t, aby pečujícím zajistil kmplexní infrmace a pmc při uplatňvání jejich práv a právněných zájmů. V sučasné dbě nemají sciálně zdravtní pracvníci půsbící v různých institucích vzhledem cílvým skupinám, které pkrývá jejich práce, kapacitní mžnsti na t, aby se nefrmálním pečujícím věnvali v dstatečném rzsahu, nebť na práci s nimi není alkvána dpvídající časvá dtace (finanční prstředky). Avšak i v sučasném systému by byl mžné distribuci infrmací určených pr nefrmální pečující zefektivnit. Situace pečujících by se výrazně zlepšila, kdyby každý z výše uvedených infrmačních zdrjů dkázal pečující sbu na další pskytvatele služeb a zdrje infrmací. Pdpůrným nástrjem tht prcesu by mhl být již zmíněný infrmační materiál, který by stručně a přehledně uvedl všechny lkální kntakty důležité pr nefrmální pečující. Jeh vytvření by mhly inicivat bce s rzšířenu půsbnstí, které by dle některých rganizací hájících zájmy nefrmálních pečujících měly hrát větší rli při pdpře tét cílvé skupiny. Je však nutné pdtknut, že žádný leták nenahradí lidsky vstřícné jednání a ústní pdání infrmací. Lepší krdinaci při zajištění infrmvansti nefrmálních pečujících by pět měla sehrát bec, která by v rámci pravidelných veřejných setkání pskytvatelů zdravtně sciálních služeb mhla zprstředkvat ptřebnu výměnu infrmací a splupráci v blasti pdpry nefrmálních pečujících. Tab. 4.1: Zdrje infrmací, ze kterých získaly pečující sby infrmace tm, jak zrganizvat a zajistit dmácí péči Zdrj infrmací bvdní lékař/zdrav. sestra v ambulanci Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky rdina a známí 17 8 sciální dbr/becní úřad 15 9 lékař/zdrav. sestra ve zdrav. zařízení (nemcnice, LDN, rehabilitační zař.) 13 9 rganizace sciálních služeb 13 8 úřad práce 11 8 internet 8 4 lékař specialista/zdrav. sestra v ambulanci 4 2 ve škle/v mé zdrav.-sc. prfesi 4 0 lékárnice/lékárník

13 Situace pečujících sb Prblémy spjené se zajištěním péče Situaci pečujících sb přibližují dpvědi, v nichž pečující ppisují tři největší prblémy spjené s dmácí péčí. Na prvním místě je již v předcházejícím textu pdrbně ppsaný prblém spjený s nedstatkem infrmací. Následuje fyzická a psychická nárčnst péče a nemžnst pustit pečvávanu sbu, která je spjena jednak s tím, že v rdině není dstatek sb, které by se mhly péči pdělit a také s neexistující nabídku dlehčvacích služeb v nvpackém a susedících reginech. Tab. 4.2: Tři největší prblémy spjené s dmácí péčí Pčet respndentů Nedstatek infrmací, příp. nárčný prces jejich získání 12 Fyzická nárčnst péče - hygiena, blékání, plhvání, přesun, nedstatek spánku 10 Psychická nárčnst péče 9 Nemžnst dskčit si d pečvávané sby, prtže není nikd, kd by ji v dbě nepřítmnsti pečující sby 9 phlídal Finanční nárčnst péče 8 Nárčnst zkmbinvání péče s prací 3 Nevstřícný přístup lékařů 3 Neshdy v rdině kvůli rzdílným názrům na péči 2 Bariérvst dmácnsti 2 Nejistta a strach z buducnsti - "Nevím, jak dluh ještě zvládnu péči zajistit" 2 Omezená nabídka aktivit, které se nabízí v dmácím prstředí pr pečvávanu sbu 2 Prblémy se zajištěním přepravy pečvávané sby 1 Agresivita pečvávané sby 1 Nedstatek specializvané/geriatrické lékařské péče mim velkměsta Dluhé bjednací dby ke specializvaným lékařům 1 Krátká tevírací dba služby Denníh stacináře 1 1 Dpady péče Nejčastěji jmenvaným negativním dpadem zajištění péče blízkéh člvěka je psychické vyčerpání pečujících sb. Tat skutečnst je t závažnější, že psychické vyčerpání splu se zhršujícími se mezilidskými vztahy, které pečující sby také uvádějí jak jeden s pciťvaných negativních dpadů péče, představují nejčastější příznaky tzv. syndrmu vyhření. Situace pečujících je t slžitější, že mají mezené mžnsti tmut syndrmu předcházet pmcí vlnčasvých aktivit či péče, kteru by věnvali vlastní sbě, nebť ztráta vlnéh času a mezení splečenskéh živta představují další pečujícími sbami nejčastěji pciťvané negativní dpady spjené se zajištěním dmácí péče. 13

14 Tab. 5.1: Negativní dpady péče na pečující sbu Dpady péče Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky Psychické vyčerpání Ztráta vlnéh času 21 9 Omezení splečenskéh živta (návštěva kina, sprtvních akcí, apd.) 18 7 Zdravtní prblémy 12 8 Zhršení vztahů s rdinu 9 3 Zhršení finanční situace 8 6 Zhršení vztahu s pečvávanu sbu 6 2 Sciální izlvanst/samta 6 2 Ztráta zaměstnání či mezení výdělečné činnsti 4 2 Žádné prblémy nepciťuji 5 3 Pečující sby zmiňují také pzitivní vliv, který má situace spjená se zajištěním péče sbu blízku na jejich vlastní živt. Na rzdíl d negativních dpadů však vnímá péči pzitivně puze něc mál přes plvinu respndentů. Velká část respndentů pvažuje dle jejich výpvědí zajištění péče sbu blízku za mrální pvinnst, která není spjena s žádnými specificky pzitivními dpady na jejich vlastní živt. Tab. 5.2: Pzitivní dpady péče na živt pečující sby Pzitivní dpady péče Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky Obhacuje mě mžnst pstarat se blízkéh člvěka 11 7 Díky pskytvání péče přemýšlím věcech/hdntách, které pr mne dříve nebyly 15 7 důležité Obhacují mě nvé zkušensti, které se zajištěním péče získávám 7 2 Žádné pzitivní dpady nepciťuji Finanční situace pečujících rdin Celkem 8 pečujících sb uvedl, že se jejich finanční situace kvůli zajištění nezbytné péče blízku sbu zhršila, v některých případech se na zajištění péče skládá celá rdina. Níže uvádíme některé z výpvědí respndentů: Pečuji téměř 24 hdin denně, prtže asistenci si mhu dvlit max. 1-3 hdiny denně, dle klnstí. V případě služeb by měl klient platit puze dbu, kteru s ním pracvníci stráví, ne dpravu je t diskriminující pr ty, kteří žijí dál d sídla služby; větších měst. Mastičky, zdravtnický materiál, jak pdlžky atd. jsme získali na předpis d praktickéh lékaře, tedy až pté, c se manžel vrátil z nemcnice dmů. Abychm se na jeh návrat připravili, museli jsme si tent materiál zezačátku stejně kupit za své. 4,5 tisíc nás stál jenm první den, kdy se manžel vrátil dmů, další peníze nás stjí nakupvání lepších léků například mastí. Navíc jsem se musela vzdát příležitstnéh přivýdělku, manžela by v té dbě ttiž neměl kd hlídat. 14

15 Služby, zdravtnický materiál, výživvé dplňky atd. t vše je finančně velice nárčné. Musí se na t skládat celá naše rdina. Výše příspěvku na péči je naprst nedstačující. Ústavní zařízení si za péči účtuje 30 tisíc měsíčně a já dstávám za stejnu službu 8 tisíc. Myslím, že by výše příspěvku měla být tak 20 tisíc. T už by byla částka, která by rdinu mtivvala, aby se svéh příslušníka pstarala a pak by se mhla uvlnit místa v ústavech a státní rzpčet by ještě za každéh ušetřil 10 tisíc měsíčně. Ppulace stárne a nemcných a pstižených bude přibývat a nebude pr ně v ústavních zařízeních dst míst. Celkem 31 ze 41 pečvávaných sb pbírá příspěvek na péči, dalších 6 sb má tut dávku pžádán. Ve třech případech pečující zmínili, že se finanční situace jejich rdiny zhršila také kvůli skutečnsti, že vyřízení žádsti PnP trvá nepřiměřeně dluh, řádvě již něklik měsíců. 15

16 Pdpra pečujících sb Pptávka p pradenství Při zjišťvání pdrbných infrmací tm, jaku pdpru by měl pskytvat multidisciplinární pradenský tým, který by byl primárně zaměřen na pdpru nefrmálních pečujících, zmiňvali pečující nejčastěji zájem asistenci při rganizaci péče, bezplatný nácvik úknů spjených se specializvanu péčí a bezplatný nácvik základních pečvatelských úknů. Pptávka p pmci s celkvu rganizací péče dráží již zmiňvaný prblém týkající se nedstatku infrmací, se kterým se pečující ptýkají. Nácvik pečvatelských i dbrných úknů zase se skutečnstí, že pečujícím sbám velice čast málkd z dbrnéh zdravtnickéh persnálu vysvětlí a předvede, c knkrétně mají s nemcných/pstiženým člvěkem dělat. Nezanedbatelný pčet pečujících sb, více jak třetina, by uvítal bezplatnu psychlgicku pdpru. Tat dpvěď krespnduje s již v předchzím textu ppsaným psychickým vyčerpáním pečujících, strachu z buducnsti, ale také knfliktními situacemi v rdině či ve vztahu k pečvávané sbě. Z níže uvedených dat také vyplývá, že většina pečujících by měla pradenské a edukační služby zájem, puze pkud by byly nabízeny zdarma. Celkem 15 ze 40 respndentů by využil dvě či více služeb uvedených v tabulce 6.1. Tab. 6.1: Druh pdpry, kteru by pečující sby uvítaly na začátku či v průběhu pečvání blízku sbu Druh pptávané pdpry Pmc s rganizací péče a vyhledáváním a djednáváním různých služeb (např. pečvatelské služby, denních stacinářů atd.), lékařů, rehabilitačních zařízení apd. Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky Bezplatný nácvik rehabilitačních, lgpedických a dalších cvičení Bezplatný nácvik pečvatelských úknů (hygiena, plhvání, blékání, pdávání stravy, bsluha kmpenzačních pmůcek apd.) Bezplatná psychlgická pmc 15 7 Pmc s vyřízením dávek, zajištěním pukazu na kmpenzační pmůcky, apd. Pradenství s úpravami bytu/dmácnsti, kde je péče pskytvána (bezbariérvst, bezpečnstní patření, vybavenst pmůckami) Pmc při jednání s úřady/lékaři/pjišťvnami apd Pmc se zajištěním vlnčasvých aktivit pr sbu, kteru je pečván tak, aby svůj čas trávila smysluplnu činnstí Klientem částečně hrazený nácvik rehabilitačních, lgpedických a dalších cvičení Bezplatná rdinná mediaci 4 1 Klientem částečně hrazená psychlgická pdpra 3 1 Žádnu z uvedených služeb

17 Pptávka p vzdělávání Více než plvina respndentů by měla zájem jednrázvé vzdělávání určené nefrmálním pečujícím. Přičemž největší zájem prjevvali pečující kurzy zaměřené na šetřvatelské a rehabilitační úkny, výživu a stravvání nemcných sb a práci s kmpenzačními pmůckami. Tab. 6.2: Zájem vzdělávání určené pečujícím sbám Měl/a byste zájem jednrázvé vzdělávací kurzy určené Pčet Z th z reginu pečujícím sbám? respndentů Nvé Paky An Ne 10 8 Tab. 6.3: Prefervaná témata vzdělávacích kurů pr pečující sby Druh vzdělávací aktivity Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky Ošetřvatelské a rehabilitační minimum Výživa a stravvání 9 3 Práce s pmůckami pr sby se zdravtním mezením 9 4 Prevence stresu a syndrmu vyhření pečujících sb 7 3 Kmunikace s člvěkem v senirském věku 7 3 Sciálně právní minimum 6 1 Dprvázení vážně nemcnéh na knci živta 6 3 Pptávka p dlehčvacích službách Jak již byl ppsán v předchzím textu, nemžnst dskčit si d pečvávané sby, prtže není nikd, kd by ji v dbě nepřítmnsti pečujícíh phlídal, byla třetím pečujícími sbami nejčastěji uváděným prblémem suvisejícím se zajištěním péče blízku sbu. Prt není překvapující zjištění, že by 87% dtazvaných uvítal existenci terénní dlehčvací služby. Nebť je stále značná část sb, které nedvedu pjem dlehčvací služba definvat, respndenti byli dtazváni, zda by uvítali existenci klientem částečně hrazené služby, jejíž pracvníci by phlídali sbu, kteru je pečván, v dbě, kdy si pečující ptřebuje něc vyřídit mim dmácnst. Nejvíce pečujících by uvítal mžnst využít terénní dlehčvací službu ve všední den. Nezanedbatelné mnžství pečujících, více jak 50% zájemců službu, by uvítal mžnst využít službu také víkendu. Tab. 6.4: Zájem terénní dlehčvací službu Uvítal/a byste existenci klientem částečně hrazené služby, jejíž pracvníci by phlídali sbu, kteru pečujete, v dbě, kdy si ptřebujete něc vyřídit mim dmácnst? Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky An Ne

18 Tab. 6.5: Upřednstňvaná prvzní dba terénní dlehčvací služby Kdy byste ptřebval/a phlídat sbu, kteru Pčet Z th z reginu pečujete? respndentů Nvé Paky Ve všední dny O víkendu Večer a v nci 10 7 Více jak 60% všech dtazvaných nefrmálních pečujících by uvítal existenci také pbytvé dlehčvací služby. Nebť je stále značná část sb, které nedvedu pjem dlehčvací služba definvat, respndenti byli dtazváni, zda by uvítali existenci klientem částečně hrazené služby, kam by mhli dčasně umístit sbu, kteru pečují, v dbě, kdy se ni nemhu pstarat (dvlená, nemc apd.) Tab. 6.6: Zájem pbytvu dlehčvací službu Uvítal/a byste existenci klientem částečně hrazené služby, kam byste mhl/a dčasně umístit sbu, kteru pečujete, v dbě, kdy se ni nemůžete pstarat (dvlená, nemc apd.)? Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky An Ne 13 8 Ani jedna z frem dlehčvací služby není v sučasné dbě v reginech, dkud respndenti pchází, nabízena. Zájem svépmcné skupiny Více než 70% respndentů by měl zájem pravidelně se setkávat s dalšími pečujícími sbami za účelem sdílení zkušenstí, získání užitečných rad i relaxace. Avšak více jak plvina z nich pdmínila svu účast mžnstí vzít sebu sbu, kteru pečují, nebť jak uvádějí, neměl by se v dbě jejich nepřítmnsti ni dma, kd pstarat. Aby jejich účast na setkání měla pr ně nějaký příns, musela by být v místě knání akce zajištěna adekvátní péče jejich blízké. Téměř plvina pečujících, kteří by účast na svépmcné skupině měli zájem, by prefervala aneb měla kapacitu účastnit se ji v intervalu 3 měsíců. Tab. 6.7: Zájem účast na svépmcné skupině Měl/a byste zájem setkávat se s dalšími pečujícími? Pčet Z th z reginu respndentů Nvé Paky An 14 8 An, při sučasném zajištění péče blízku sbu v místě knání setkání 15 8 Ne 9 7 Tab. 6.8: Prefervaná pravidelnst setkání svépmcné skupiny Jak čast byste měl/a zájem účastnit se setkání svépmcné skupiny? Pčet respndentů Z th z reginu Nvé Paky Jednu za 3 měsíce 13 7 Jednu za měsíc 5 4 Jednu za 2 měsíce 5 3 Jednu za 14 dní 3 1 Jednu týdně 2 18

19 Prblematika cílvé skupiny nefrmálních pečujících v ČR Prblematiku pečujících sb se na Ministerstvu práce a sciálních věcí zabývá pracvní skupina Péče seniry, činná pd Odbrnu kmisí pr rdinnu plitiku. Sučasným cílem tét pracvní skupiny je zajistit pr pečující sbu záknný nárk na vln a její zabezpečení příjmem v situaci, kdy djde u někh z kruhu sb blízkých k náhlému zhršení zdravtníh stavu, který vyžaduje přítmnst pečující sby a pmc není zajištěna jiným způsbem. Ministerský návrh také pčítá s délku pečvatelské dvlené v rzmezí tří až šesti měsíců. P tut dbu by pečující sba byla ze zákna uvlněna ze zaměstnání. Návrh dále předpkládá i zavedení nárku pečující sby na peněžitu pmc při péči tzv. šetřvné, jejímž cílem by byla finanční kmpenzace ušléh výdělku pečující sby. Jak ministerstv ddává, zůstává zde nutnst pdpřit i tu část pečujících sb, které se vzdají své prfesní kariéry, aby se mhli starat své blízké dluhdbě. Návrh Nárdní strategie rzvje sciálních služeb na rky 2016 až 2025 bsahuje tyt specifické cíle, které se týkají zlepšení situace nefrmálních pečujících: Zvýšit sciálně-finanční zabezpečení pečujících sb Zvýšit pdpru pečujících sb prstřednictvím sciálních a zdravtnických služeb Zlepšit infrmvanst a vzdělávání pečujících sb, pečvávaných sb a veřejnsti Zvýšit pdpru nefrmálních pečvatelů ze strany veřejné správy Návrh strategie není dle MPSV zatím knečný, znění cílů se ještě mhu změnit, ale je jisté, že tat blast v Nárdní strategii bude. D nvely zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, která by měla být účinná d , se zvažuje dplnění cílvé skupiny sciálních služeb "nefrmální pečvatelé", dále se zvažuje úprava znění některých druhů sciálních služeb ve prspěch nefrmálních pečujících. 2 V diskusních příspěvcích, které zazněly 9. prsince na setkání rganizvaném MPSV pd názvem Nefrmální péče v ČR: výchdiska a návrhy řešení, mim jiné zazněl, že Česká republika patří v rámci evrpských zemí k těm s méně rzvinutu frmální terénní péčí. Většina veřejných služeb dmácí péče zahrnuje čast puze dvz jídla. Úrveň dstupnsti a nabídky služeb frmální péče pskytvané v dmácím prstředí je nedstačující ptřebám uživatelů. Václav Krása, předseda Nárdní rady zdravtně pstižených nad rámec patření připravvaných MPSV dpručil zabývat se také větším zapjením bcí d rganizace péče a pdpru pečujících sb z hlediska dstupné respitní péče, psychlgické pmci a dbrnéh pradenství. 3 2 Odpvěď MPSV na prhlášení Unie pečujících, Č. j. 2015/ /1, ze dne Tiskvá zpráva: MPSV přichází s návrhem řešícím nefrmální péči v ČR, ze dne

20 Závěr Dluhdbým cílem všech sb a institucí zapjených d zajištění dmácí péče by měl být pmáhat nefrmálním pečujícím, aby p duševní i fyzické stránce zvládli pr ně čast zcela nvu a velmi nárčnu situaci, kdy se jejich rdinný příslušník stane závislý na jejich pmci, a předcházet jejich sciálnímu vylučení. Z výsledků dtazníkvé šetření vyplývají, nejenm pr regin Nvé Paky, ve vztahu k cílvé skupině nefrmálních pečujících následující dpručení určená institucím rzhdujícím alkaci finančních prstředků d sciálně zdravtní blasti, realizujícím kmunitní plánvání, či pskytujícím zdravtní a sciální služby: zahrnut prblematiku pečujících sb d prcesu kmunitníh plánvání a zapjit d něj zástupce tét cílvé skupiny; inicivat zřízení terénní a pbytvé dlehčvací služby; inicivat využití takvých metd sciální práce a rganizaci těch aktivit, které budu směřvat k rzvji znalstí a dvednstí nefrmálních pečujících a tímt způsbem zmírní jejich fyzické a psychické vyčerpání a pdpří kvalitu jimi pskytvané péče a její udržitelnst v rámci rdiny. Tyt metdy a aktivity by měly zahrnvat využívání zdrjů samtných členů cílvé skupiny nefrmálních pečujících, reginální nabídky zdravtních, sciálních a dplňkvých služeb a dalších zdrjů existujících v rámci kmunity; Knkrétně se může jednat : pdpření vzniku a udržitelnéh fungvání svépmcné skupiny nefrmálních pečujících, pdpření dbrvlnických aktivity směřující k pdpře nefrmálních pečujících, realizaci vzdělávacích aktivit zaměřených na rzvj kmpetencí nefrmálních pečujících, rganizaci splupráce a výměny infrmací z blasti nefrmální péče mezi zástupci nefrmálních pečujících, institucemi státní správy a místní samsprávy, lkálními rganizacemi a nefrmálními uskupeními a pskytvateli zdravtních a sciálních služeb, pdpření akcí, jejichž rganizátři myslí na ptřeby nefrmálních pečujících - např. jim umžní vzít pečvávanu sbu sebu a zajistí pr ni p dbu knání akce dpvídající péči a prgram, pdpření vzniku a prvzu kmunitníh centra, které by pskytl pr zmíněné aktivity dpvídající zázemí. pdpřit vznik stručnéh a přehlednéh tištěnéh infrmačníh materiálu, tzv. lkálníh průvdce nefrmální péčí, a zajistit jeh pravidelnu aktualizaci a distribuci; pdpřit vznik pradenské služby zaměřené na nefrmální pečující sby, jejíž sučástí by měla být také krizvá intervence; respektvat v každé situaci splečensky prspěšnu rli nefrmálních pečujících, kmunikvat s nimi s dpvídajícím respektem a zajistit jejich účast v prcesu rganizace a plánvání frmální zdravtní i sciální péče. V sučasné dbě jsu bhužel rganizace sciálních služeb vázáni pčty intervencí a kntaktů, pužívají jen určité metdy a zaměřují se na mezený kruh cílvých skupin. Jejich svbda a také kapacitní mžnsti neumžňují flexibilně reagvat na ptřeby nvé cílvé skupiny nefrmálních pečujících. 20

21 Na sciálních dbrech není k dispzici kmunitní pracvník, který by měl čas na kntaktvání nefrmálních pečujících, na jejich navštěvvání, na nestrukturvané pvídání a pznávání jejich ptřeb, zájmů a kmpetencí. Tut situaci by měla změnit již zmíněná plánvaná nvela zákna č. 108/2006 Sb., sciálních službách, která by měla zavést nvu cílvu skupinu sciálních služeb "nefrmální pečvatelé", a upravit znění některých druhů sciálních služeb ve prspěch tét nvé cílvé skupiny. V průběhu prcesu řešení prblému nefrmálních pečujících ttiž není mžné se sustředit jen na jeden prblém, ale je třeba pskytnut jim kmplexní pmc, stejně tak jak příslušníkům statních cílvých skupin sciální práce. Živt bez bariér chtěl tímt dtazníkvým šetřením zprstředkvat zpětnu vazbu d nefrmálních pečujících, pskytnut infrmace, které napmhu sbám stjícím mim prblematiku dmácí péče, aby przuměly jejich situaci, a ddat argumenty pr iniciaci patření veducích k pdpře a ke zlepšení pstavení nefrmálních pečujících. Ten, kd nese v rdině zdpvědnst za péči, by měl mít svá práva. Ostatní účastníci jak frmální tak nefrmální péče by jej měli respektvat. Pkud všichni účastníci péče tut sbu nepdpří, je šance na udržitelnst péče v rdině velice malá. Pečujících bude přibývat, a jsu t také vliči. Tím je nutné argumentvat ve snaze získat pdpru pr služby, které jim se zajištěním péče pmhu. 21

22 Seznam pužité literatury HABÁŇ, Petr. Tiskvá zpráva: MPSV přichází s návrhem řešícím nefrmální péči v ČR [n-line]. MPSV, [ ], [cit ]. Ke stažení na: MALÁČOVÁ, Jana. Odpvěď MPSV na prhlášení Unie pečujících, Č. j. 2015/ /1 [n-line].mpsv, [ ], [cit ]. Ke stažení na: WIJA, Petr. Pskytvání a financvání dluhdbé péče v zemích OECD (II) [n-line]. Ústav zdravtnických infrmací a statistiky České republiky,[ ],[cit ]. Ke stažení na: Seznam tabulek Tab. 1.1: V jakém reginu žije sba, kteru je pečván... 4 Tab. 2.1: Věk pečující sby... 5 Tab. 2.2: Věk sby, kteru je pečván... 6 Tab. 2.3: Stupeň příspěvku na péči pbíraný pečvávanu sbu... 6 Tab. 3.1: Kd pmáhá pečující sbě se zajištěním péče... 7 Tab. 3.2: Služby využívané pečujícími sbami pr zajištění péče sbu blízku respndenti z reginu Nvá Paka... 8 Tab. 4.1: Zdrje infrmací, ze kterých získaly pečující sby infrmace tm, jak zrganizvat a zajistit dmácí péči Tab. 4.2: Tři největší prblémy spjené s dmácí péčí Tab. 5.1: Negativní dpady péče na pečující sbu Tab. 5.2: Pzitivní dpady péče na živt pečující sby Tab. 6.1: Druh pdpry, kteru by pečující sby uvítaly na začátku či v průběhu pečvání blízku sbu 16 Tab. 6.2: Zájem vzdělávání určené pečujícím sbám Tab. 6.3: Prefervaná témata vzdělávacích kurů pr pečující sby Tab. 6.4: Zájem terénní dlehčvací službu Tab. 6.5: Upřednstňvaná prvzní dba terénní dlehčvací služby Tab. 6.6: Zájem pbytvu dlehčvací službu Tab. 6.7: Zájem účast na svépmcné skupině Tab. 6.8: Prefervaná pravidelnst setkání svépmcné skupiny

23 Seznam grafů Obr. 2.1: Osba, níž je pečván... 5 Obr. 3.1: Průměrný pčet hdin, který pečující sba věnuje týdně péči sbu blízku... 7 Obr. 3.2: Služby využívané pečujícími sbami pr zajištění péče sbu blízku... 8 Seznam přílh Přílha č. 1 - Dtazník pr pečující sby

24 Přílha č. 1 - Dtazník pr pečující sby Vážená paní, vážený pane, dvlujeme si Vás pžádat splupráci při vyplnění tht dtazníku, který je určen všem, kteří pečují v dmácím prstředí své blízké; především seniry, nemcné či zdravtně pstižené. Rádi bychm prstřednictvím dtazníku zjistili, jaké máte sbní zkušensti s pdpru a pmcí, které se Vám dstává při zajištění péče Vaše blízké - kd Vám s péčí pmáhá, d kh se učíte, s jakými prblémy se ptýkáte, a jaku frmu pmci byste uvítali. Vaše dpvědi jsu pr nás velice cenné, nebť nám napví, zda pracvníci úřadů, rganizací sciálních služeb, zdravtníci a další instituce a jedntlivci vychází vstříc Vašim ptřebám. Infrmace získané z tht dtazníku budu využity při tvrbě návrhu nvé pradenské služby, která by Vám měla pmci lépe zvládat různé situace, které jsu s pskytváním péče Vaše blízké spjeny. Výsledky průzkumu budu vlně přístupné na webvých stránkách Živta bez bariér, z.ú., Dtazník je annymní. Vytištěný dtazník můžete: 1. zaslat pštu na adresu: Živt bez bariér, z. ú., ul. Lmená 533,Nvá Paka , 2. em na adresu sluzby@zbb.cz, 3. aneb devzdat sbně v kanceláři Živta bez bariér, z.ú., ul. Lmená 533, Nvá Paka, neb Centru bez bariér, ul. Oplskéh 148, Nvá Paka. Dtazník můžete také vyplnit n-line dkaz na internetvý frmulář naleznete na: Naším cílem je zlepšit pstavení vás, kteří se dma staráte své blízké, nebť z našich zkušenstí pskytvatele sciálních služeb víme, že se ptýkáte s řadu prblémů, které vás fyzicky i psychicky vyčerpávají. Děkujeme Vám za vyplnění dtazníku. Velice si vážíme všeh, c děláte pr zajištění péče vaše blízké. Živt bez bariér, z. ú. Živt bez bariér, z.ú. byl zalžen v rce Nabízí registrvané sciální služby a dplňkvé služby pr zdravtně pstižené, seniry a jejich rdiny z nvpackéh a klních reginů (dbrné sciální pradenství, sciální rehabilitaci, denní stacinář, půjčvnu kmpenzačních pmůcek, bezbariérvé ubytvání, vzdělávání). Většinu zaměstnanců tvří lidé se zdravtním pstižením, kteří pracují v chráněné dílně a na dalších pzicích. Živt bez bariér realizuje různě zaměřené prjekty prevence prti úrazům pr žáky a studenty ZŠ a SŠ, mapvání přístupnsti veřejných bjektů, a každrčně přádá kulturní a sprtvní akce pr sby se zdravtním pstižením a veřejnst. Více infrmací na 24

25 (V případě výběru, zakružkujte prsím jednu či více dpvědí) Napište prsím, klik Vám je let? O jaku sbu/sby pečujete? syn / dcera manžel / manželka tec / matka partnerka / partner dcera / syn sestra / bratr babička / dědeček kamarádka / kamarád susedka / sused jiná sba (uveďte prsím kd?). Klik let je sbě, kteru pečujete? V jakém reginu žije sba, kteru pečujete? (zakružkujte prsím dpvěď) Jičín Nvá Paka Jilemnice Semily Vrchlabí Jiný regin (jaký?) Odhadněte prsím, klik hdin týdně věnujete péči? (Péčí máme na mysli nejen přímu péči neb cvičení, ale i dprvd a dpravu sby, kteru pečujete; vyřizvání jejích záležitstí; péči její dmácnst, atd.).. Pbírá sba, kteru pečujete, příspěvek na péči? An Ne O příspěvek je zažádán Nevím, zda příspěvek pbírá Nevím, c je příspěvek na péči Pkud an, jakéh stupně? I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň Když jste začal/a pečvat Vašeh blízkéh, věděl/a jste, jak péči zajistit a zrganizvat? An Ne Kd Vám pskytl infrmace tm, jak máte pečvat Vašeh blízkéh v dmácím prstředí a jak máte péči zrganizvat? (Zaškrtněte prsím jednu či více mžnstí a ppište jaké knkrétní infrmace a pmc jste bdržel/a.) Městský/becní úřad... 25

26 Úřad práce.. Ošetřující lékař/zdrav. sestry ve zdravtnickém zařízení. Obvdní lékař/zdrav. sestra v ambulanci.. Lékař specialista/zdrav. sestra v ambulanci.. Organizace sciálních služeb, jaká?.. Rdina a známí Infrmace jsem našel/a na internetu... Jiný způsb, prsím uveďte jaký?. Kd Vám s péčí pmáhá? Pečuji sám Pečuji s pmcí jiné sby/sb (kh?, neuvádějte prsím zaměstnance prfesinálních zdravtních a sciálních služeb). Jaké služby při zajišťvání péče využíváte? Pečvatelská služba Osbní asistence Denní stacinář Sciální rehabilitace Půjčvna kmpenzačních pmůcek Zdravtní služba/ šetřvatelská péče, která je pskytvána dma Terénní služba dmácíh hspice Registrvaní dbrvlníci Pbytvá dlehčvací služba Terénní dlehčvací služba Jiné?... Pciťujete Vy sbně nějaké dpady na svu sbu, které jsu důsledkem th, že se staráte svéh blízkéh? Zdravtní prblémy Psychické vyčerpání Ztráta zaměstnání či mezení výdělečné činnsti Zhršení vztahu s partnerem Zhršení vztahů s rdinu Snížení sebevědmí Sciální izlvanst/samta 26

27 Zhršení finanční situace Omezení splečenskéh živta (návštěva kina, sprtvních akcí, apd.) Ztráta vlnéh času Obhacuje mě mžnst, pstarat se blízkéh člvěka Obhacují mě nvé zkušensti, které se zajištěním péče blízkéh člvěka získávám Díky pskytvání péče přemýšlím věcech/hdntách, které pr mne dříve nebyly důležité Jiné, jaké?... Dále budeme pkračvat tím, jaku pmc byste při zajišťvání péče Vašeh blízkéh uvítali. Uveďte prsím tři prblémy, se kterými se při zajištění péče Vašeh blízkéh nejvíce ptýkáte ať už na začátku pskytvání péče či v průběhu jejíh pskytvání (nebjte se rzepsat): Uvítal/a byste na začátku či v průběhu pečvání Vašeh blízkéh některu z následujících činnstí/služeb? 1. Pmc s rganizací péče a vyhledáváním a djednáváním různých služeb (např. pečvatelské služby, denních stacinářů atd.), lékařů, rehabilitačních zařízení apd. 2. Pmc s vyřízením dávek, zajištěním pukazu na kmpenzační pmůcky, apd. 3. Pmc při jednání s úřady/lékaři/pjišťvnami apd. 4. Pmc se zajištěním vlnčasvých aktivit pr sbu, kteru pečujete tak, aby svůj čas trávila smysluplnu činnstí 5. Pradenství s úpravami bytu/dmácnsti, kde péči pskytujete pradenství zaměřené na zajištění přístupnsti d jedntlivých místnstí, dstranění bariér, bezpečnstí patření, vybavenst pmůckami apd. 6. Pmc s nácvikem samtné přímé péče (abyste se sami naučili prvádět hygienu, plhvání, blékání či krmení sby, kteru pečujete, abyste se naučili bsluhvat pmůcky jak vzík, plhvací lůžk apd.) 27

28 An, pkud bude zašklení nabízen zdarma An, i pkud bude zašklení nabízen za úplatu 7. Pmc s nácvikem rehabilitačníh, lgpedickéh případně dalšíh cvičení s sbu, kteru pečujete An, pkud bude zašklení nabízen zdarma An, i pkud bude zašklení nabízen za úplatu 8. Psychlgicku pdpru v mmentech vyčerpání, nezvladatelnéh stresu, které jsu důsledkem nárčnsti Vámi pskytvané péče. V situaci, kdy máte strach převzít zdpvědnst za blízkéh člvěka. V krizvých situacích, kdy nejste schpni dstatečně hájit své zájmy při jednání s úřady, lékaři a pdbně. An, pkud bude psychlgická pmc nabízena zdarma An, i pkud bude psychlgická pmc nabízena za úplatu Uvítal/a byste existenci částečně hrazené služby, jejíž pracvníci by phlídali sbu, kteru pečujete, když si ptřebujete něc vyřídit mim dmácnst? An Ne Pkud an, kdy ptřebujete phlídat sbu, kteru pečujete? Ve všední dny Večer a v nci O víkendu Uvítal/a byste existenci částečně hrazené pbytvé služby, kam byste mhl/a dčasně umístit sbu, kteru pečujete, v dbě, kdy se ni nemůžete pstarat (jedete na dvlenu, jste nemcen apd.)? An Ne Měl/a byste zájem setkávat se s dalšími lidmi, kteří pečují své blízké, a kteří by Vám nasluchali a v mnhém pradili? An An, pkud bych sebu mhl/a vzít sbu, kteru pečuji, a p dbu knání setkání by ni byla zajištěna adekvátní péče Ne Pkud an, jak čast byste měl/a zájem se takvých setkání účastnit? Jednu týdně Jednu za 14 dní Jednu za měsíc Jednu za 2 měsíce Jednu za 3 měsíce 28

29 Pkud an, měl/a byste zájem, aby se těcht setkání účastnili i dbrníci, kteří by Vám mhli s pskytváním péče pradit? An Ne, chtěl/a bych si puze ppvídat s jinými lidmi, kteří jsu v bdbné situaci jak já. Chtěl/a bych si dpčinut bez nutnsti sustředit se na přijímání nvých infrmací Měl/a byste zájem zúčastnit se jednrázvých kurzů zaměřených na témata suvisející s dmácí péčí? An Ne Jaká témata by Vás při setkání s dbrníky zajímala? Prevence stresu a syndrmu vyhření pečujících sb Kmunikace s člvěkem v senirském věku Ošetřvatelské a rehabilitační minimum Výživa a stravvání Sciálně právní minimum Práce s pmůckami pr sby se zdravtním mezením Dprvázení vážně nemcnéh na knci jeh živta Jiné? C bychm dále měli vědět, abychm Vám byli schpni pmci? Naším cílem je zlepšit pstavení vás, kteří se dma staráte své blízké. Děkujeme Vám za vyplnění dtazníku. Živt bez bariér, z.ú. Nevázejte se na nás brátit s jakukliv žádstí pmc a infrmace. Využijte tel ; a sluzby@zbb.cz Adresa: Lmená 533, Nvá Paka Tel.: IČO: , DIČ: CZ Mb.: č.ú.: /0100 IBAN: CZ Web: inf@zbb.cz 29