Vliv vulkánů na cestovní ruch

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Vliv vulkánů na cestovní ruch Bakalářská práce Autor: Monika Lajerová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

2

3 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na vulkány v souvislosti s cestovním ruchem. Hlavním cílem je přiblížit čtenáři možná rizika vyplývající z vulkanické činnosti. Ale zároveň jsou sopky představeny jako nová turistická destinace. Bakalářská práce popisuje vznik sopek, historii vulkanologie, sopky jako fenomén cestovního ruchu a sopky jako hrozbu pro cestovní ruch. Výzkum je zaměřen na povědomí studentů o sopkách. Dále zjišťuje jejich zájem o cestování do vulkanických oblastí. Klíčová slova: Sopka, vulkán, cestovní ruch, fenomén, hrozby Annotation This bachelor thesis is focused on volcanoes in relation to tourism. The main goal is to provide to the reader risks of volcanic activity, but also the attractiveness of volcanoes as new tourist destination. Bachelor thesis describes a volcanic origin, history, volcanoes as a phenomenonon tourism and volcanoes as a threat to tourism. Research is focused on students' awareness of volcanoes and their interest in traveling to volcanic areas. Key words: The volcano, tourism, phenomenon, threats

4 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za vedení práce a cenné rady během tvorby. Dále bych poděkovala panu Ing. Miroslavu Smolovi, za poskytnuté informace o řešení situace v leteckém provozu po erupci islandské sopky. A v neposlední řadě patří velké díky mé rodině a příteli za podporu během celého studia.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Copyright 2012 Lajerová Monika

7 Obsah 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE SOPKY Vznik sopek Subdukce Oceánský rift Hotspot HISTORIE OBJEVOVANÍ SOPEK Výbuchy sopek v Historii VULKÁNY A CESTOVNÍ RUCH Cestovní kanceláře Sopky jako fenomén v cestovním ruchu Spojené státy americké Havajské ostrovy Yellowstonský národní park Asie Fudži v Japonsku Merapi na Jávě Evropa České středohoří Auvergne a Vulcania ve Francii Kanárské ostrovy Etna a Vesuv v Itálii Island Sopky jako hrozba pro cestovní ruch Sopka Eyjafjallajökull Historická aktivita Eyjafjallajökull Rozhovor Opatření po erupci islandské sopky Rok poté v číslech a faktech Řešení v roce Oblasti kontaminované sopečným popelem Sopka Merapi... 44

8 Ostrov Montserrat DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Rozbor jednotlivých otázek Zhodnocení dotazníkového šetření ZÁVĚR INFORMAČNÍ ZDROJE SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 69

9 Seznam zkratek ACC Praha - Oblastní středisko řízení letového provozu Praha CK - Cestovní kancelář CR - Cestovní ruch ČSA - České aerolinie FIR Praha - vzdušný prostor Praha IATA - International Air Transport Association (mezinárodní asociace leteckých dopravců) ICAO - International Civil Aviation Organization (mezinárodní organizaci civilního letectví) LSEČ - Letní středoevropský čas LKPR - Letiště Praha Ruzyně MD - Ministerstvo dopravy NOTAM - Zpráva pro piloty PAX - Přepravení pasažéři ŘLP - Ředitelství letového provozu SČMSD - Svaz českých a moravských spotřebních družstev USD - Americký dolar UTC - Světový koordinovaný čas VŠPJ - Vysoká škola polytechnická Jihlava 8

10 1. Úvod a cíl práce Sopky jsou již stovky let chápány nejen jako hrozba pro lidstvo, která ničí lidská sídla, komplikuje dopravu nebo devastuje přírodu. Ale v dnešní době se sopky také stávají velikým lákadlem pro mnohé cestovatele a turisty. I v posledních letech se nám sopky představily jako hrozby pro cestovní ruch. Příkladem může být třeba nejaktivnější sopka Indonésie - Merapi, která téměř nepřetržitě bouří a ohrožuje život obyvatel na Jávě. Dalším příkladem je islandská sopka Eyjafjallajökull, která při posledním výbuchu komplikovala život velké části Evropanů. Naopak sopky méně aktivní nebo vyhaslé můžeme pokládat za lákadlo pro turisty. Takové sopky, za kterými se pak vydávají dobrodruzi z celého světa, můžeme najít v Itálii, na Kanárských ostrovech, na Havajských ostrovech nebo v Japonsku. K těmto méně nebezpečným sopkám se pořádají výpravy. Výstup na vrchol vulkánu se stává stále větší výzvou pro milovníky hor a přírody. Avšak tyto výpravy bývají většinou individuální. Je málo cestovních kanceláří, které by nabízely možnost zúčastnit se výstupu na vrchol sopky nebo výpravy do vulkanických oblastí. Hlavní cílem mé bakalářské práce je přiblížit sopky a sopečnou činnost trochu jinak, než jak se o nich učíme ve škole. Samozřejmě je dobré vědět, jak sopky vznikají a jak probíhal proces jejich objevování a poznávání. To také v práci uvádím. Avšak je také důležité objevit krásu vulkánů. To je činí přitažlivými pro cestovní ruch. Budu se snažit zjistit, zda by studenti (potencionální budoucí zákazníci cestovních kanceláří a budoucí cestovatelé) měli zájem o poznávání sopek, nebo zda by měli chuť strávit dovolenou ve vulkanických oblastech. Pokládám sopky za alternativu k již velmi známým turistickým destinacím. 9

11 2. Sopky Sopka je tvořena ztuhlou lávou, která se při erupci vylévá na zemský povrch a vytváří charakteristický sopečný kužel. Kromě lávy sopky chrlí množství plynů, dýmu a pevných látek. (Oxford, 1995) Obrázek 1 : Řez sopkou Zdroj: [1] Sopky jsou nejviditelnějším projevem energetických procesů uvnitř planety Země a jsou také klíčem k poznání jejího vývoje, neboť vulkanická činnost provází Zemi v průběhu celé existence. V raných stádiích byla vulkanická aktivita Země mnohem bouřlivější, než je tomu dnes. V současné době existují činné sopky na pevnině, ale mnohem více se jich ukrývá v mořích a oceánech. Sopečná činnost úzce souvisí s pohybem tektonických desek. Většina sopek se nachází na hranicích desek zemské kůry, tam, kde se zemské desky vůči sobě pohybují. Tektonické síly utvářely a utvářejí naši planetu i v současnosti. Podstata vulkanické činnosti spočívá v tom, že roztavené horniny, magma, stoupají vzhůru k zemskému povrchu. Magma může stoupat buď přímo, nebo se častěji hromadí v magmatickém krbu, který se neustále zaplňuje, až nakonec díky vzrůstajícímu tlaku v krbu si vytvoří cestičku k povrchu a dojde k výbuchu sopky.[2] 10

12 2.1. Vznik sopek Vulkanická činnost je spojena s okraji litosférických desek nebo se zjevuje uvnitř litosférických desek. S okraji litosférických desek je spojena tzv. subdukce a oceánské rifty. Naopak uvnitř litosférických desek pozorujeme tzv. hotpots (horké skvrny) Subdukce V případě subdukce se jedna z litosferických desek podsouvá pod druhou. Nejčastěji se tak děje v oblastech, kde se hustší, těžší a starší oceánská kůra podsouvá pod lehčí kontinentální kůru. Průvodními projevy procesu jsou pak silná zemětřesení a sopečná činnost. Subdukce se může odehrávat ve třech variantách, avšak pouze při jedné z nich dochází ke vzniku vulkánů a vulkanických souostroví. Proto uvádím jen oceánskou subdukci. oceánská - oceánská kůra - v této podobě proti sobě postupují dvě oceánské kůry, kdy se jedna začne podsouvat pod druhou. Tento jev má pak za následek vznik hlubokomořského příkopu a sopečné činnosti, která se začne projevovat pod mořskou hladinou a také nad vodní hladinou v podobě sopečných souostroví. [3] Obrázek 2: Subdukce Zdroj: [4] 11

13 Oceánský rift Je útvar podobný příkopu v zemské kůře. Je charakteristický tím, že zde vzniká nová oceánská kůra. Riftové zóny se nacházejí hlavně v oceánech ale i na kontinentech. Délka riftů po celém světě je cca km. Dělení: - vnitrooceánské - mezipevninské - střed riftového údolí má už oceánskou strukturu, ale na okrajích je zachována struktura pevninská - pevninské - jsou stále uprostřed pevninského bloku a mají pevninskou, i když částečně změněnou kůru. Pevninské riftové zóny, které probíhají severní a západní Evropou, tvoří řetěz zlomů, riftových údolí, lineárních struktur a lineárně uspořádaných bazaltových efuzí a intruzí. Délka evropského riftového systému až po Honský příkop v Libyi je km. [5] Obrázek 3 : Oceánský rift Zdroj: [6] 12

14 Hotspot Hotspots jsou horké anomálie v zemském plášti a zemské kůře. Horká hmota hornin v plášti postupně proniká až k povrchu země. To má za následek vznik sopek. Pokud se litosférická deska nad horkou skvrnou posouvá, vytváří se linie vulkánů, z níž se dá odvodit směr posunu desky. Příkladem mohou být Havajské ostrovy, které jsou seřazené více méně v řadě od nejstaršího po nejmladší, a na dně oceánu postupně vzniká další nová sopka. Dalším příkladem by mohl být Yellowstonský park. Je zajímavé, že hotspots se vyskytují častěji uprostřed oceánů než uprostřed kontinentů. Oceánská kůra je slabší a neklade takový odpor jako kontinentální kůra.(jacques - Marie Bardintzeff, 1993) Obrázek 4: Příklad hotspot v Yelowstonském parku Zdroj: [7] 13

15 Tabulka 1 : Seznam nejznámějších sopek a jejich poslední aktivita Sopka Typ Stát, oblast Nadmořská výška Poslední aktivita Etna Komplexní Sicílie m 2006 sopka Vesuv Komplexní Apeninský poloostrov m 1944 sopka Stromboli Stratovulkán Liparské ostrovy 926 m 1989 Santorini Kaldera Kyklady 367 m 1951 Pico de Teide Stratovulkán Tenerife m 1909 Nyiragongo Stratovulkán Demokratická republika Kongo m 2002 Fudži Stratovulkán Ostrov Honšú, Japonsko m 1708 Ključevskaja Stratovulkán Kamčatka m 2003 Mount St. Helens Stratovulkán Washington, Spojené státy m 1989 Colima Stratovulkán Mexiko m 1988 Vulkano Stratovulkán Liparské ostrovy 500 m 1890 Erta Ale Štítová sopka Etiopie 613 m 2003 Kilimandžáro Stratovulkán Tanzanie m Neznámo Ol Doinyo Lenagai Stratovulkán Tanzanie m 2003 Unzen Komplexní sopka Ostrov Kjúšú, Japonsko m 1996 Pinatubo Stratovulkán Filipíny m 1993 Krakatau Kaldera Indonésie 813 m 2001 Popocatépetl Stratovulkán Mexiko m 2003 Mauna Loa Štítová sopka Havajské ostrovy m 1984 Zdroj: [2] 14

16 3. Historie objevovaní sopek Lidé se zajímaly o sopky a vulkanickou činnost již od pradávna, ale trvalo přes 2000 let, než zjistili, jak se sopky projevují a jak vznikají. Proto jsem tímto historickým souhrnem chtěla ukázat, jak se vyvíjelo poznávání vulkanické činnosti. Zde jsou vypsány nejpodstatnějšími události, které vedli k pochopení a rozluštění vulkanické činnosti. Doba Událost před mil. let Archeologické nálezy a vykopávky z Afriky dokazují, že se sopkami měli co dočinění již hominidé (předkové a příbuzní lidí) Obrázek 5: Hominid Doba kamenná Zdroj: [8] Vědci spekulují o tom, že v době kamenné mohl člověk získávat oheň právě ze sopek. Starověké Řecko Táles z Milétu, Řecký filozof, který žil v 6. Století př. n. l. zahrnul zemětřesení do svého učení a tvrdil, že zem leží na vodě Herakleitos z Efezu ( př. n. l.) považoval oheň za prvopočátek všech přírodních dějů. Řekl, že: Tento svět, stejný pro všechny, nevytvořil ani nikdo z bohů, ani nikdo z lidí, ale vždy byl, je a bude. Herodotos nazývaný otec dějepisu, který žil okolo př. n. l., popsal činnou sopku z ostrova Hiera (dnešní Vulcano). Cestovatel Hanno, byl dalším pozorovatelem činného vulkánu v oblasti Afriky. Pojmenoval ho Vůz bohů (Théon ochéma). Dodnes se však neví, zda Hanno spatřil dnešní Kamerunský vrch nebo Pico deteide na Kanárských ostrovech. 15

17 Obrázek 6: Empedoklés Empedoklés ( př. n. l.) byl asi prvním vulkanologem. Nejvíce se obdivoval Etně na Sicílii. Tvrdil, že sopky vznikají na místech, kde roztavená hmota proudí na zemský povrch Starověký Řím Zdroj: [9] Thukydides napsal spis o výbuchu Etny. Platón ( př. n. l) napsal knihu Kritiás (o Atlantidě). Vědci se domnívají, že legendární Atlantida, která se doposud nepodařila najít, mohla zaniknout při sopečném výbuchu. Aristoteles ( př. n. l.), popsal sopečný výbuch na ostrově Vulcano. Titus Lucretius Carus (asi př. n. l.) psal o Etně. Domníval se, že Etna je celá dutá a že ji nese jen žulová klenba. V této dutině se mísí vzduch s větrem. Tato směs se někdy rozžhát a skály chrlí oheň. Strabón (64 př. n. l n. l.) popsal výbuch podmořské sopky, při kterém se zrodil nový ostrov na Kykladech. Lucius Annaeus Seneca (asi 4 př. n. l n. l.) Považoval sopky za ostrovy, jimiž rozžhavená láva vystupuje k zemskému povrchu. Dalším jeho velkým dílem byl seznam hlavních sopek oné doby. Jako počátek spojení cestovního ruchu a vulkánů bychom mohli považovat období kolem roku 126, kdy vládl císař Hadrián (76-138). Hadrián procestoval skoro celou svou říši. Když byl na Sicílii, rozhodl se vystoupit na Etnu. Důvod proč chtěl na vrch, vystoupit zapsal kronikář Obrázek 7: Hadrián Spartianus v císařově životopise - císař Zdroj: [10] chtěl vidět východ slunce, který svou jedinečností připomínal 16

18 duhu. Tento výstup se stal prvním, který neměl kultovní nebo náboženských cíl. Středověk Albert von Bollstäd ( ), známý také jako Albertus Magnus (Albert Veliký), tvrdil, že sopky vznikají činností podzemních par. Sopečnou činnost vysvětloval tím, že v podzemí vznikají velké požáry mísením síry a dehtovým skalním olejem. 16. století Giordano Bruno, tvrdil, že by vulkanická činnost mohla být výsledkem vzájemného působení studené vody z oceánu a rozžhavených částí vnitřku země. Tento názor přetrval mezi vědci velice dlouho. Obrázek 8: Giordano Bruno Zdroj: [11] 17. století Geograf Bernhardus Varenius předstihl svými názory dobu, hledal souvislosti mezi přírodními jevy, jak na zemi, tak i v moři a ve vzduchu. Poprvé také zakreslil polohu doposud známých sopek, což před ním ještě nikdo neudělal. Jeho zásluhou se také v 17. století začalo sopce říkat vulkán. Sopku takto pojmenoval podle Vulkána - boha ničivého ohně. 18. století Toto století přineslo veliký zvrat ve vývoji vědy. Zrodila geologie jako nová věda. Vědci se hned rozdělili na dva tábory. První byli plutonisté (vulkanisté), kteří se domnívali, že všechny horniny jsou vytvářeny sopečnou činností. Druzí byli neptunisté, kteří naopak tvrdili, že horniny vznikají usazováním ve vodě. Abraham Gottlob Werner, byl považován za jednoho z otců geologie. Jean Etienne Guettard byl prvním badatelem, který si uvědomil, že Auvergne je vulkanického původu. Zjistil, že v kraji Auvergne, podél řeky Allier jsou černé kameny sopečného původu. 17

19 Německý geolog Leopold von Buch byl Wernerovým žákem. Myslel si, že sopka svými výbuchy nemůže vytvořit celou horu, ale jen vrchol. To byla teorie tzv. elevačních kráterů. Obrázek 9: Leopold von Buch Zdroj: [12] 20. století Průkopníkem 20. století se stal německý geolog Alfred Wegener. Jeho teorie kontinentálního driftu byla na svoji dobu velmi odvážná. Wegener se dnažil Touto teorií htěl dokázat, že kdysi byl na Zemi pouze jeden superkontinent - Pangea. Ten se díky pohybu litosferických desek rozpadl na světadíly, jak je známe dnes. (Činčura, 1988) 18

20 3.1. Výbuchy sopek v Historii Tabulka 2: Vybrané historické sopečné výbuchy Pořadí Sopka Místo Rok Odhadovaný počet obětí 1 Tambora Indonésie Krakatau Indonésie Mt. Pelée Martinique Nevado del Ruiz Kolumbie Unzen Japonsko Kelut Indonésie Laki Island Santa Maria Guatemala Kelut Indonésie Galunggung Indonésie Zdroj: [2] 19

21 4. Vulkány a cestovní ruch Sopky v současné době nepředstavují jenom hrozbu. Jsou to rovněž zajímavé přírodní jevy. Které představují do budoucna veliký potenciál pro turismus. Myslím si, že většinu turistů už neuspokojí pouze chorvatské pobřeží nebo prázdniny na Lipně. Masový turismus již většině lidí zevšedněl, a tak hledáme nové a zajímavější destinace. V tomto směru se nabízejí cesty na vrcholy sopek. S tím souvisí i zájem o extrémní sporty a neméně důležité výukové cesty. 20

22 4.1. Cestovní kanceláře Tabulka 3: Cestovní kanceláře nabízející poznávací zájezdy do vulkanických oblastí Cestovní kancelář Aquatravel CK Alpina CK Conti CK Geops CK Livingstone CK Marco Polo CK Mundo CK Nomád CK Oáza CK Poznání CK Slan tour CK Trip Extrem Tour Firo tour MA.CE.K Periscope Redok travel Travelesprit True Travel Příklad zájezdu Flores, Komodo, Bali - sopky a tajemné rituály Auvergne - výlety krajem sopek Francouzské sopky kraje Auvergne Francouzské sopky kraje Auvergne Galapágy - Ekvádor - Ráj zvířat a země sopek Klasická Kamčatka - sopky, řeky a medvědi Island Kamčatka - sopky, divočina a tichý oceán Kostarika - Nikaragua - Koloniální historie, aktivní sopky a pláže Itálie, Sicílie - Sopkami střední a jižní Itálie Sicílie a jižní Itálie Balaton - sopky, víno, koupání Sopky Francie na kole Grand tour Islandem s Janem Burianem Kamčatka - za sopkami a divočinou (Rusko) Sopky, vodopády a ledovce Islandu Francouzské sopky - kraj Auvergne a kaňon řeky Tarn Ekvádor a Galapágy - Sopky Ekvádoru a Galapágy Grand New Zealand Zdroj: Vlastní 21

23 4.2. Sopky jako fenomén v cestovním ruchu Sopky můžeme najít téměř ve všech koutech světa. Vybrala jsem proto pár atraktivních míst, ať už pro vulkanologické nadšence, nebo pro turisty, kteří by chtěli na vrchol sopky vyšplhat a rozhlédnout se do krajiny. Jsou to: Amerika - Havajské ostrovy, Yellowstonský národní park Asie - Fudži v Japonsku, Merapi na Jávě Evropa - České středohoří, Auvergne ve Francii, Kanárské ostrovy, Etna a Vesuv v Itálii, Island 22

24 Spojené státy americké Havajské ostrovy Obrázek 10: Mapa Havajských ostrovů Zdroj: [13] Obrázek 11: Havaj ve světě Zdroj: [14] Lokalizace: ostrovy v Tichém oceánu, 50. stát USA, hlavní město - Honolulu Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Havaj je proslulá díky svým plážím, útesům a také jako ráj surfařů. Na hlavním ostrově Havaj leží dvě velice významné sopky. Jsou to Mauna Kea a Mauna Loa. Mauna Kea neboli Bílá hora je neaktivní sopka, která měří 4205 m nad mořem, ale pod mořskou hladinou měří dalších 6000 m, což z ní činí nejvyšší horu na světě. Na sopce také sídlí nejvýznamnější astronomická observatoř na světě. Mauna Loa neboli Dlouhá hora je druhá nejvyšší hora Havajských ostrovů. Na vrchol sopky vedou tři stezky. Terén je velice náročný a na vrchol vede strmé stoupání. Po vystoupání se naskytne úžasný výhled. Tato sopka se začala formovat asi před lety. Vědci se domnívají, že Mauna Loa během milionu let zanikne. Hrozby pro cestovní ruch: Manua Loa a je činnou sopkou. Na jihovýchodním svahu se nachází její nejaktivnější sopouch. Poslední erupce se datuje do roku Sopka mívá klidnější erupce, bez velkých výbuchů, takže láva pouze stéká a rozlévá se do okolí. 23

25 Yellowstonský národní park Obrázek 12: Yellowstone Zdroj: [15] Obrázek 13: Yellowstone v USA Zdroj: [16] Lokalizace: Park se rozkládá na území třech států v USA - Wyoming, Montana a Idaho Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Je to nejstarší národní park na světě a je jedinečný svojí přírodou. Můžeme zde nalézt nejen jezera, kaňony, řeky a pohoří, ale také tzv. yelowstonskou kalderu. Jedná se o největší supervulkán v severní Americe. V celém parku můžeme nalézt horniny pocházející z vulkanické činnosti. Tento park navštíví ročně miliony turistů. V letní sezóně zde není téměř k hnutí. Pokud si ale přece jen chcete užít přírodní krásy se vším všudy i v létě, vydejte se na některou z přírodních stezek, kterých je tu na 1600 km. Na poznání celého parku je doporučováno 5 dní. Hrozby pro cestovní ruch: Supervulkány představují pro život na Zemi mimořádně velké riziko. K jejich erupcím nedochází naštěstí často. Trvá stovky tisíc let, než se nakumuluje velké množství roztaveného magmatu. Pak ale může být jejich výbuch, který nelze srovnávat s běžnými sopečnými erupcemi, doslova apokalyptický. [17] 24

26 Asie Fudži v Japonsku Obrázek 14: Fudži v Japonsku Zdroj: [18] Obrázek 15: Japonsko Zdroj: [19] Lokalizace: Ostrov Honšú v Japonsku, západně od Tokia Příčina vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Nejvyšší horou Japonska je starovulkán Fudži (Fudžisan). Měří 3776 m a jedná se o spící sopku. V současné době lze na horu vystoupit v letních měsících od 10. července do 10. srpna. Výstup na horu je rozdělen do deseti stupňů, obvykle se začíná v pátém stupni gogome, ke kterému se dá dojet autem. Mezi Japonci je oblíben pohled na východ slunce, proto se mnozí rozhodnou pro noční výstup. Často přenocují na sedmém, či osmém stupni a závěrečnou část výstupu absolvují v časných ranních hodinách, aby stihli východ slunce. [21] Hrozby pro cestovní ruch: Výstup v jiném období, než je výše uvedeno, je nebezpečný a nedoporučuje se. Poslední dobou si vulkanologové kladou otázku, kdy dojde k dalšímu výbuchu. V roce 2000 se Fudži opět ozvala a citlivé seismometry zachytily sopečnou činnost. Ta vyvrcholila v dubnu roku 2001, kdy byla během jednoho měsíce zachycena více než stovka záchvěvů. [20] 25

27 Merapi na Jávě Obrázek 16: Mount Merapi na mapě Zdroj: [22] Obrázek 17: Indonésie Zdroj: [23] Lokalizace: střední část ostrova Jáva v Indonésii Příčina vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Ostrov je téměř celý sopečného původu. Největším lákadlem je zde sopka Merapi. Tato sopka se řadí mezi starovulkány. Leží ve středu ostrova a měří kolem 3000 m. Na vrchol je možné se dostat jedině s místním průvodcem. Výstup je možný z jižní části vesnice Kaliurang, ale cesta je namáhavá a nebezpečná, protože právě tímto směrem Merapi většinou soptí. Další úžasnou památkou na ostrově je Borobudur. Tento buddhistický chrám leží asi 30 km od Merapi a je často sopkou ohrožován. Hrozby pro cestovní ruch: Sopka se ozývá častěji než by kdokoli předpokládal. Například v roce 2010 zabila sopka stovky lidí včetně strážce sopky, který byl objeven spálený horkými plyny v modlitební pozici. Při těchto výbuších byl zasypán sopečným popelem i Borobudur a dočasně uzavřen. 26

28 Evropa České středohoří Obrázek 18: České středohoří Zdroj: [24] Obrázek 19: Česká republika Zdroj: [25] Lokalizace: na území okresů - Česká Lípa a Litoměřice. SZ Čechy Příčina vzniku: riftová zóna Příležitosti pro cestovní ruch: Sopečné pohoří v České republice je České středohoří. Za návštěvu zde stojí například vrch Bořeň. Vypíná se v blízkosti města Bílina. Měří 539 m a z vrcholu je krásný výhled na okolí. Je také hojně využíván k horolezectví. Vyhaslou sopkou v Českém středohoří je také nejvyšší hora oblasti - Milešovka. Ta měří 836 m a na vrcholu je možné se pokochat úžasným výhledem na krajinu. Když na horu vystoupíte, najdete zde rozhlednu a meteorologickou observatoř. Hrozby pro cestovní ruch: Pokud by africká deska ustoupila zpět, je pravděpodobné, že by se v České republice obnovila sopečná činnost. 27

29 Auvergne a Vulcania ve Francii Obrázek 20: Auvergne ve Francii Zdroj: [27] Obrázek 21: Francie Zdroj: [26] Lokalizace: Jižní Francie, největší město departmentu - Clermont - Ferrand Příčina vzniku: Riftová zóna Přitažlivosti pro cestovní ruch: Auvergne je historický kraj ve středu Francie, který má vulkanickou minulost. Nejznámější je řetězec sopečných pahorků nazývaný Chaîne des Puys. Tyto sopky jsou nejmladší na evropské pevnině vůbec. První projevy vulkanismu v oblasti uvedeného řetězce se datují do doby před lety. Nejmladší do doby před 8000 lety. Zajímavé je, že některé tyto sopky mají kráter, ale jiné nikoli. Auvergne je rovněž krajem sopečných jezer a malebných městeček, která jsou často postavena z šedočerného sopečného čediče. Auvergne přitahuje nejen geology a ekology, nýbrž také sportovce a turisty. Jsou tu stezky pro pěší turistiku, pro horská kola. Nejlepší dobou k návštěvě Auvergne jsou měsíce květen až září. Nejkrásnější pohled na auvergneské vulkány se skýtá z ptačí perspektivy. Proto také některé francouzské cestovní kanceláře pořádají výlety nad Auvergne v horkovzdušných balónech. Součástí masívu je i zábavní park Vulcania. Nachází se asi 15 km od Clermont - Ferrand a byl založen v roce Tento park seznamuje interaktivní formou návštěvníky s principy vulkanické činnosti. Hlavní budova má tvar stylizovaného 28

30 sopečného kužele, do něhož se vchází vulkanickým dómem. Z umělého kráteru se valí hustý dým a občas dochází k erupci. Součástí expozice je i 4D pořad Procitnutí auvergneských obrů či simulace jízdy na draku. Tento park ročně navštíví přes lidí. Hrozby pro cestovní ruch: Odborníci nevylučují možnost, že by se Puys mohly v budoucnu opět probudit. Park není, například u nás, vůbec známý. Určitě by si místo zasloužilo větší propagaci. 29

31 Kanárské ostrovy Obrázek 22: Kanárské ostrovy Zdroj: [28] Lokalizace: Ostrovy patřící Španělsku, leží u břehů severozápadní Afriky Příčina vzniku: Hotspot Přitažlivosti pro cestovní ruch: Ostrov Lanzarote by mohl být ideální pro návštěvníky, kteří mají rádi méně turisticky využívané destinace a především krásnou sopečnou krajinu. Na ostrově se nachází asi 100 vulkánů a 300 kráterů. Zajímavým místem, které stojí za to navštívit, je Malpaís de la Corona. Tato lokalita svědčí o tom, že erupce, které zde proběhly, byly mohutné. Všude kolem jsou vidět vulkanické horniny. Na Tenerife je největším lákadlem nejvyšší hora Kanárských ostrovů a zároveň i Španělska - Pico de Teide (měří asi 7000 m a nad hladinou ční m), která je zároveň třetí nejvyšší sopkou na světě. Tato sopka je součástí národního parku Parque Nacional del Teide. Tvoří ji dva krátery. Jedná se o spící sopku. Má tvar skoro dokonalého kužele. Vznikla před více než lety. Výstup na sopku není nijak obtížný, ale je třeba si obstarat povolení. Povolení je zcela zdarma, ale lze jej získat pouze v hlavním městě Santa Cruz de Tenerife, které leží poměrně daleko. K vrcholu sopky se můžeme dostat buď lanovkou, nebo po dobře značené cestě pěšky. Tato cesta zabere asi 5 hodin. Pico de Teide je také sopka, která je zapsána do seznamu světového dědictví Unesco. 30

32 Hrozby pro cestovní ruch: Sopečná činnost zde probíhala ještě v 18. a 19. století. Nyní jsou sopky relativně v klidu, ale nejspíše pouze dočasně, protože vývoj ostrovů ještě zdaleka není ukončen Etna a Vesuv v Itálii Obrázek 23: Etna na mapě Zdroj: [29] Obrázek 24: Itálie Zdroj: [30] Lokalizace: Italský ostrov Sicílie Příčiny vzniku: Subdukce litosférických desek Přitažlivosti pro cestovní ruch: Etna se nachází v blízkosti města Catania na Sicílii. Tato sopka je jedna z nejznámějších a největších činných sopek na světě. Měří 3350 m a cesta k vrcholu je velmi náročná. Pokud se turista na cestu necítí, může použít železnici. Vlak sopku objíždí, a tak je možné si ji prohlédnout ze všech stran. Cesta trvá skoro 5 hodin, začíná se v Catanii a končí se v Ripostu. Odvážnější a zdatnější turisté mohou do výšky 1923 m n. m. dojet autem, dále lanovkou a v 2602 m n. m. pokračovat stezkou pěšky. Na vrchol se dostaneme pouze s průvodcem. Ke kráteru je ale přístup zakázán [30]. Za návštěvu v Itálii stojí také Pompeje a sopka Vesuv ve střední Itálii. Pompeje jsou proslulé tím, že je vulkán Vesuv zničil svým výbuchem. Vše se odehrálo v roce 79 n. l. Přes silný výbuch se zachovala řada památek, které jsou v současnosti obdivovány 31

33 turisty z celého světa. Vesuv leží poblíž Neapole a je jedinou činnou sopkou na evropském kontinentě. Tyčí se do výšky 1281 m nad mořem. Výstup na sopku není tak náročný jako na Etnu. Je zde možnost udělat si pěkný pěší výlet z Herkulánea. Tato trasa měří 11 km. Přímo ke kráteru se opět může vystoupit pouze s průvodcem. Hrozby pro cestovní ruch: Etna je činná sopka. Erupce ji provází velice často. Nejsilnější erupce proběhly v letech 1923, 1974, 1992 a Poslední erupce byla zaznamenána v letošním roce Island Obrázek 25: Island Zdroj: [32] Obrázek 26: Island v Evropě Zdroj: [33] Lokalizace: Island je ostrovní stát na hranici Atlantského a Severního ledového oceánu. Leží v okrajové části Evropy, cca 700 km od Skotska a 1000 km od Norska. Hlavním městem je Reykjavík. Příčiny vzniku: Hotspot i rift Přitažlivosti pro cestovní ruch: Asi nejznámější sopkou na Islandu je Hekla. Říká se jí brána do pekel. Výstup na ní je velmi nebezpečný a náročný. Cesta tam i zpět trvá cca 10 hodin, převýšení je 1400 m a k vrcholu vedou dobře značené cesty. Výstup se doporučuje především v období července až srpna, kdy jsou na Islandu relativně dlouhé dny a stálejší počasí. Druhou sopkou, která stojí za návštěvu, je Laki. Tato sopka proslula především svým výbuchem v roce Soptila celých 8 měsíců. Tehdy 32

34 zahynula pětina tehdejšího obyvatelstva Islandu a většina zvířectva. Sopka je přístupná, ale pokud se rozhodneme ji navštívit mimo sezónu, budeme potřebovat silnější vozidlo. Na cestě k sopce je třeba přejet několik řek. Opatrnost je tu stále na místě. V létě k sopce jezdí pravidelně autobus. Hrozby pro cestovní ruch: Hekla je činná sopka, která vybuchuje téměř každých 10 let. Mnohem větší hrozbou jsou v současné době výbuchy podobné erupci Eyjafjallajökull z dubna Exploze tehdy ochromila leteckou dopravu nad Evropou a zabránila tak velkému množství lidí odcestovat. Touto událostí se budu více zabývat dále. 33

35 4.3. Sopky jako hrozba pro cestovní ruch Sopky jsou velkým lákadlem pro turisty, geology a vulkanology. Ale na druhou stranu jsou i velkou hrozbou pro obyvatele v okolí a někdy i pro celé rozsáhlé oblasti. I v současnosti pozorujeme mnoho aktivních vulkánů. Neohrožují pouze život ve svém blízkém okolí, ale jejich výbuchy dokážou zablokovat leteckou dopravu nad celými kontinenty. Příkladem by mohla být islandská sopka Eyjafjallajökull, která vybuchla v roce Tento výbuch vzbudil velkou pozornost v celém světě. Proto jsem se této sopce věnovala podrobněji. Dalšími příklady by mohla být rovněž sopka Merapi na Jávě, která vybuchla také v roce A sopka Soufrière na ostrově Monserrat v Karibském moři, jejíž nejsilnější výbuch proběhl v roce

36 Sopka Eyjafjallajökull Obrázek 27: Eyjafjallajökull na Islandu Zdroj: [34] Obrázek 28: Eyjafjallajökull Zdroj: [35] Eyjafjallajökull znamená v překladu ledovec ostrovních hor. Jedná se o menší islandský ledovec. Nachází se 125 kilometrů od hlavního města Reykjavík. Leží severně od vesničky Skógar a západně od ledovce Mýrdalsjökullu. Z jihu je blízko Atlantský oceán a na severu je údolí Pórsmörk. Pod povrchem ledovce se skrývá sopka o výšce 1666 metrů, která je aktivní již od poslední doby ledové. Vulkán je složen z andezitové a čedičové lávy. Kaldera sopky má v průměru 3 až 4 km. (Kaldera - kotel, termín, který popisuje tvar vulkánu) 35

37 Historická aktivita Eyjafjallajökull Sopka Eyjafjallajökull projevila zvýšenou aktivitu nejen v roce 2010 ale i v letech V těchto letech se jednalo spíše o slabší erupce. I přesto napáchaly hodně škody. Popel, který sopka chrlila, obsahoval nebezpečné látky, které měly negativní vliv na složení kostí, jak u lidí, tak u zvířat. Dále v minulosti sopka způsobila rozvodnění řek, zejména v důsledku tání ledovců. Zajímavé je, že popel z erupcí v těchto letech můžeme nalézt na celém území jižního Islandu. Tento popel obsahuje až 70% oxidu křemičitého. Nejsilnější erupce a zároveň největší problémy sopka způsobila v roce Již v prosinci roku 2009 byla zjištěna zvýšená seismická aktivita v oblasti sopky. Tisíce malých zemětřesení otřásaly zemí asi v hloubce 7-10 km pod sopkou. Zemětřesení se pohybovala od 1 až do 3 stupně Richterovy stupnice byly na Islandu naměřeny největší seismické aktivity. Od 3.3. bylo v okolí sopky naměřeno téměř 3000 zemětřesení. Poprvé se sopka probudila již 20. března 2010 a to asi 8 km od kráteru sopky v oblíbené turistické oblasti Fimmvörðuháls. Tato erupce byla však 10x až 20x menší než erupce ze 14. dubna téhož roku. V tento den erupce propukla na vrcholu kráteru a ve středu ledovce. To způsobilo záplavy a evakuováno bylo na 800 lidí. Současně začala sopka chrlit do vzduchu obrovské množství prachu a popela, který vystoupal až do výšky 10 km nad zemí. To je letová hladina většiny dálkových letů nad Evropou. V následujících dnech byla letecká doprava zcela ochromena. To způsobilo veliké problémy mnoha Evropanům. 15. dubna byl uzavřen letecký prostor nad velkou částí Evropy, Českou republiku nevyjímaje. 36

38 Rozhovor Podařilo se mi získat rozhovor s panem Miroslavem Smolou, náměstkem ředitele divize regionálních služeb a logistiky, představitelem státního podniku Řízení letového provozu ČR s. p. (dále jen ŘLP). Otázky jsem zaměřila na dění v leteckém provozu na území České republiky během výbuchu islandské sopky a po něm. Zajímalo mě, jak situace ovlivnila ekonomickou stránku ŘLP, kolik letů zasáhla, jak reagovali cestující a jak dlouho situace trvala. 1. Ovlivnila sopka Eyjalfjallajökull ekonomickou situaci v letovém provozu? Ano. Příjmy podniku ŘLP ČR, s. p. se odvíjejí od plateb přeletových a přistávacích poplatků. Ty se stanovují podle hmotnosti přelétávaných nebo přistávajících letadel. Výbuch sopky znamenal dočasné uzavření celého prostoru ČR nebo alespoň jeho části. To znemožnilo lety obchodní letecké přepravy. Podobným způsobem byly postiženy i ostatní subjekty v letectví letecké společnosti a letiště a na ně napojené služby. Samozřejmě byli postiženi i cestující. 2. Kolik letadel/pasažérů nemohlo kvůli sopce odcestovat? V celé Evropě jistě mnoho. Pokud vezmeme v úvahu Letiště Prahu/Ruzyni, kam v té době létalo cca 500 letů denně (250 příletů a 250 odletů), pak během třídenní výluky lze hovořit o cca 1500 letech. Tento počet letů byl omezen, zrušen nebo zpožděn. Později vše muselo být nahrazováno. 3. Jak jste řešili chaotickou situaci, která vznikla na letišti? (pasažéři v halách, chaos ) Představitel ŘLP se k této otázce nevyjádřil, není prý v jeho kompetenci. (Poznámka autora: Stovky cestujících čekaly v halách na své lety. Komplikace na letištích zatížily i železniční dopravu, protože cestující přesedali na vlaky) 4. Které letecké společnosti byly postiženy nejvíce? Všechny, které využívaly česká letiště nebo český vzdušný prostor k průletu. Kromě Českých aerolinií, Travel Servisu (dvou nejvýznamnějších domácích 37

39 společností) to byly desítky leteckých společností využívajících český a evropský vzdušný prostor. 5. Jak dlouho výluka trvala? V ČR od do Jak veliká byla ztráta? Co se týče ŘLP, byly ztráty v řádu desítek milionů Kč. 7. Jaké byly reakce cestujících na tento problém? Vesměs negativní reakce. 8. Jak se situace řešila po odeznění problému?(náhradní lety, finanční náhrady ) Všechny letecké společnosti se poté pokusily co nejdříve vrátit k pravidelnému letovému řádu. Mnoho letů bylo zdvojováno, byly vysílány speciály pro odvoz cestujících mimo pravidelné linky. Situace se během týdne po uzavření prostoru vrátila k normálnímu provozu. Důkladně se řešila i celá legislativa spojená s omezením ve vztahu k sopečnému popelu. Týkalo se to i letové navigační služby. Dosud platil dokument ICAO dokument Doc019 (Contingency Plán pro EUR Region ve vztahu k sopečnému popelu). Nyní se ukázalo, že tento návod není dokonalý. Proto byly vytvořeny nové postupy a normy, které by podobné případy řešily. Organizace IATA požadovala po jednotlivých státech finanční kompenzaci za ušlý zisk. Nakonec ale od těchto požadavků ustoupila. Celá záležitost byla dlouze diskutována. Dopady to tedy mělo veliké. Komentář: Odpovědi poskytl podnik ŘLP ČR, s. p., který je odpovědný za poskytování letových navigačních služeb. Nemohl odpovědět na otázky týkající se finančních ztrát provozovatelů letišť nebo provozovatelů letadel, případně na otázky týkající se dopadu na pohodlí cestujících. 38

40 Opatření po erupci islandské sopky Během erupce islandské sopky bylo třeba regulovat letecký provoz. Regulace se provádí omezováním nebo uzavíráním části prostoru. V případě takové události, jako je výbuch sopky a následné zamoření prostoru sopečným popelem, se uzavírá letecký prostor tam, kde se měřením potvrdí přítomnost sopečného prachu v koncentraci, která by mohla vést k poškození motoru letadel. Pro uzavírání leteckého prostoru existují mezinárodní postupy a doporučení, které jsou stanoveny mezinárodní organizací civilního letectví (ICAO). Letové navigační služby v letové oblasti Praha (což je vzdušný prostor celé ČR od země do letové hladiny 660) poskytuje podnik ŘLP. Praha je oblastní středisko řízení letového provozu Praha (ACC Praha) se sídlem v Jenči u Prahy. ACC Praha vydává - v případě nutnosti - omezení a zákazy, které se ČR týkají. Uvádím zde zprávu pro leteckou veřejnost, kterou se oznamovalo uzavření vzdušného prostoru ČR při příchodu sopečného mraku nad střední Evropou:,,Vzhledem k sopečné aktivitě na Islandu a s tím spojeným výskytem sopečného mraku v letové informační oblasti Praha se zakazuje provádění všech letů civilního letectví (podle přístrojů i za viditelnosti) na letišti Praha Ruzyně a v řízeném okrsku Ruzyně a koncovém řízení oblasti Praha. Lety Policie ČR, lety pro pátrání a záchranu s lety prováděnými pro zvláštní účely jsou z tohoto zákazu vyjmuty. Zpráva pro piloty (NOTAM) znamenala začátek omezení, která byla postupně vydávána prostřednictvím ŘLP. Následuje zpráva pro piloty, která uzavírala vzdušný prostor v převážné části ČR - byla publikována v 09:33 UTC (světový koordinovaný čas), tzn. v 11:33 LSEČ. Šlo o tzv. navigační výstrahu s upozorněním na téměř úplné omezení služby pro řízené lety v Letové informační oblasti Praha 39

41 Vzdušný prostor ČR byl uzavřen až do do 10:00 UTC (12:00 LSEČ). Otevření vzdušného prostoru bylo iniciováno rozhodnutím krizového štábu ČR, který byl složen ze zástupců MD (ministerstva dopravy), Úřadu pro civilní letectví a ŘLP. Zdroj: Informace poskytlo ŘLP ČR 40

42 Rok poté v číslech a faktech Ohlédnutí za událostí v roce 2010 dokazuje prezentace Rok poté, kterou jsem se svolením tiskového mluvčí ŘLP ČR Richarda Klímy získala od pana Miroslava Smoly. Tuto prezentaci podnik připravil v souvislosti s vyhodnocováním dopadů činnosti sopek na letecký provoz. Zpráva mimo jiné vyhodnocuje, jak výrazně výbuch sopky zasáhl letecký provoz a jak podobným situacím v budoucnu zabránit. Její obsah si můžete přečíst níže. Přerušení poskytování služeb řízení letového provozu mezi dubnem 2011 způsobilo: více než zrušených letů přibližně 12 mil. PAX na letištích ztráty leteckých dopravců 1,7 miliardy USD (zdroj IATA) 313 evropských letišť (80% evropské sítě) zcela omezeno v provozu (ztráty 317 mil. USD) v českém vzdušném prostoru výpadek cca pohybů ve FIR Praha a pohybů na LKPR ekonomické dopady v českém prostředí (ŘLP ČR, s. p. 37 mil. Kč, Letiště Praha a ČSA více než 100 mil. Kč Zdroj: Informace poskytlo ŘLP ČR 41

43 Řešení v roce 2010 Nový přístup při definování bezletových zón, schválený ministry dopravy členských státu EU 19. dubna 2010: První zóna: je vymezena vysokou intenzitou výskytu sopečného popela, kde jsou lety zakázány, protože nelze garantovat jejich bezpečné provedení. Takové zóny vzdušného prostoru jsou poradenským centrem pro vulkanický popel označovány jako bezletové zóny. V druhé zóně: jsou již podmínky vhodné pro provedení letu, ačkoliv se v ní mohou nacházet stopy vulkanického popela a je vyhlášena výstraha před jeho výskytem. O provedení letu rozhoduje samotná letecká společnost, stejně jako v případě jiných meteorologických jevů. Posádky letadel informují střediska řízení letového provozu o případném nestandardním výskytu sopečného popela. Třetí zóna: je bez přítomnosti sopečného popela a neobsahuje tedy žádná omezení pro letecký provoz. Zdroj: Informace a graf poskytlo ŘLP ČR 42

44 Oblasti kontaminované sopečným popelem oblast nízké kontaminace* koncentrace sopečného popela nepřesahuje hranici 200 mikrogramů na metr krychlový oblast střední kontaminace* koncentrace sopečného popela přesahuje hranici 200 mikrogramů na metr krychlový, ale menší než 4000 mikrogramů na metr krychlový oblast vysoké kontaminace* koncentrace sopečného popela přesahuje hranici 4000 mikrogramů na metr krychlový Zdroj: Informace i obrázek poskytlo ŘLP ČR 43

45 Sopka Merapi Merapi leží na ostrově Jáva v Indonésii. O přitažlivosti této sopky jsem psala již výše, ale zbývá ještě něco dodat o jejích hrozbách. Tento vulkán trápí obyvatele Jávy již od pradávna. Přesto je Jáva velmi hustě osídlena. Merapi vybuchla také v roce 2010, stejně jako Eyjalfjallajökull. Tato erupce byla nejsilnější od roku Vláda tehdy musela evakuovat přes 300 tisíc místních obyvatel. Přesto výbuch sopky zavinil na 190 mrtvých. Erupce, které trvaly více než měsíc a které provázelo i zemětřesení, poničily několik vesnic a blízké okolí zasypaly popelem. Nad Jávou byl omezen letecký provoz. Mezinárodní letiště, které leží v těsné blízkosti Merapi, bylo zcela uzavřeno. Erupce zasáhla i nejznámější jávskou kulturní památku - Borobudur. Tento buddhistický chrám leží cca 30 km od vulkánu. Pochází z 9. století. Pro veřejnost je otevřen od roku Sopečný prach, který ve velké vrstvě chrám pokryl, mohl památku značně poškodit. Proto byl Borobudur bezprostředně po výbuchu uzavřen a sopečný popílek odstraněn. Obrázek 29: Borobudur zasypán sopečným popelem Zdroj: [36] 44

46 Ostrov Montserrat Obrázek 30: Mapa ostrova Montserrat Zdroj: [37] Na ostrově Montserrat, který leží v Karibském moři, se nachází sopka Soufrière. Tato sopka byla dlouhá léta považována za vyhaslou. V roce 1995 se však probudila k životu. Po 400 letech sopka vyděsila místní obyvatele a téměř dvě třetiny z nich musely ostrov opustit. Hlavní město Plymouth bylo zasypáno silnou vrstvou bláta. Montserrat je typickým příkladem turistického letoviska, kde se vlivem přírodní katastrofy vše změnilo ze dne na den. Obrázek 31: Erupce Soufrière Zdroj: [38] 45

47 5. Dotazníkové šetření Dotazníkovým průzkumem jsem chtěla zjistit, jaké mají vybraní čeští studenti povědomí o sopkách a zda by měli v budoucnu zájem nějakou navštívit. Dotazováni byli studenti studující v Královéhradeckém kraji. Průzkum probíhal prostřednictvím internetového dotazníku na vyplnto.cz. Rovněž také na Střední škole hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o., a to v tištěné podobě. Šetření bylo prováděno v období listopad až prosinec Osloveno bylo celkem 142 respondentů, z toho 75 studentů odpovídalo přes internet. 67 bylo hronovských respondentů. Internetové a tištěné dotazníky jsem sjednotila, graficky znázornila a slovně ohodnotila. Grafy jsou vytvořeny z vlastních zdrojů Rozbor jednotlivých otázek Dotazník obsahuje 20 otázek, které se zaměřují na vědomosti studentů a jejich zájem o cestování. Čtyři otázky se týkají vědomostí, zde zjišťuji, jestli je student schopen poznat, který z vrcholů není sopkou, zda ví, jak sopka vzniká a má povědomí o aktuálním dění ve světě sopek. V dalších otázkách zjišťuji, zda jsou sopky pro studenty atraktivní a zda by měli zájem cestovat za jejich poznáním. Několik otázek také poukazuje na výbuch sopky Eyjafjallajökull. Poslední 4 otázky jsou zaměřeny na osobní údaje respondentů. Zvolila jsem metodu tištěného dotazníku a dotazníku vloženého na internet. 46

48 První otázka zjišťuje, zda student pozná z uvedených českých vrcholů sopky. Graf 1: Vyberte z následujících hor jednu, která není sopkou Komorní hůrka Sněžka Říp Příšovská homolka Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Správnou odpovědí je Sněžka - jediná z výše uvedených není sopečného původu. Více než polovina dotazovaných odpověděla správně. Avšak téměř 40 dotazovaných si nesprávně myslí, že Říp není sopka. Další dvě sopky tak často volené nebyly. Druhá otázka zjišťuje, zda student pozná z uvedených světových vrcholů sopky. Graf 2: Nyní vyberte ze světových vrcholů jeden, který není sopkou Etna Mont Blanc Fudži 109 Mount St. Helens Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Správnou odpovědí je Mont Blanc - Alpy vznikaly vrásněním, ostatní vrcholy jsou sopečného původu. Možnost Mont Blanc vybrala většina respondentů, což je velice 47

49 příznivý výsledek. Další odpovědi nebyly tak často voleny, což dokazuje, že studenti mají povědomí o sopečném původu světových vrcholů. Třetí otázkou jsem chtěla zjistit, zda studenti již někdy nějakou sopku navštívili. Graf 3: Navštívil/a jste již někdy nějakou sopku? 38 Ano 102 Ne Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z výsledků vyplývá, že pouze čtvrtina dotázaných již sopku navštívila. Ostatní nikdy na sopce nebyli. Čtvrtá otázka navazuje na předchozí, snaží se zjistit, kde se sopka případně nacházela. Graf 4: Pokud ano, kde se sopka nacházela? Itálie Island ČR Kanárské ostrovy jinde Nikde Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 48

50 Ze studentů, kteří v předchozí otázce odpověděli ano, většina navštívila sopku pouze v ČR. Někteří však navštívili vulkán i v Itálii, na Kanárských ostrovech a Islandu. Tento výsledek naznačuje, že je mezi studenty mírný zájem o sopky. Pátá otázka zjišťuje, zda by studenti měli v budoucnu zájem poznávat sopky. Graf 5: Měl/a byste zájem cestovat za poznáním sopek? Ano Ne Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Více než polovina dotázaných by ráda za poznáním sopek cestovala. Šestá otázka navazuje na předchozí a zjišťuje, zda by studenti upřednostňovali cestování s CK, individuálně, nebo jinak. Graf 6: Cestoval/a byste raději s CK nebo individuálně? Individuálně s CK Jinak Nemám zájem Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 49

51 Více než polovina dotázaných by raději cestovala individuálně. Počet respondentů, kteří by raději cestovali s cestovní kanceláří, je velice malý. Dalších 7 studentů, by si vybrala jiný způsob jak cestovat. Sedmá otázka se zaměřuje na to, jak daleko by byli studenti ochotni cestovat za vulkány. Graf 7: Jak daleko byste byl/a ochotný/á za sopkou jet? Max. po ČR Po Evropě I mimo Evropu Nemám zájem 55 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z odpovědí u této otázky vyplývá, že 55 respondentů by chtělo navštívit sopky i mimo Evropu. Dalších 40 by sopky vyhledávalo pouze v Evropě. Minimum studentů by upřednostnilo pouze sopky v ČR. Další otázka opět navazuje na předchozí a snaží se zjistit, kolik by byli respondenti ochotni za takový zájezd zaplatit. Graf 8: Kolik byste maximálně investoval/a do takového zájezdu? 50

52 17 40 Do 5000 Kč Do Kč 27 Do Kč Nad Nic 30 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpovědi na tuto otázku jsou velice vyrovnané. Shodně 27 respondentů by za zájezd zaplatilo maximálně Kč a nad Kč. Do Kč by zaplatilo 17 respondentů a 30 dotázaných by do zájezdu investovalo maximálně Kč. Devátou otázkou jsem zjišťovala, co by student vybral za aktivitu, při pobytu na Kanárských ostrovech. Graf 9: Vyhrál/a jste zájezd na Kanárské ostrovy, podmínkou však je vybrat jen jednu z následujících možností. Kterou zvolíte? Pobyt u moře - Playa de Puertorico Výstup na sopku Teide - ostrov Tenerife Kurz surfování - ostrov Lanzarote Poznávací okruh - přírodní památky Gran Canaria Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Téměř polovina dotázaných by upřednostnila pobyt u moře. O nejznámější vulkán Kanárských ostrovů - Pico de Teide by projevilo zájem pouze 13 studentů. Větší zájem by byl i o kurz surfování nebo o poznávací okruh. Zájem o sopky na Kanárských ostrovech je tedy velice malý. 51

53 Desátá otázka naopak zjišťuje, co by byli studenti ochotni vypustit z programu zájezdu, pokud by to bylo nutné. Graf 10: Jedete na zájezd do jižní Itálie, ale z časových důvodů musíte jeden bod z programu vypustit, pro který se rozhodnete? ZOO ve Fasanu Výstup na Etnu Ostrov Capri NP Pollino Aragonský hrad 33 Vesuv + Pompeje Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Nejvíce dotazovaných by bylo ochotno vypustit z programu ZOO. Další početná skupina by klidně oželela výstup na Etnu a Vesuv s Pompejemi. Národní park by nemuselo vidět 11 studentů a Aragonský hrad 12 studentů. Zde vidíme, že sopky jsou v Itálii lákadlem asi pro polovinu dotázaných. Otázka číslo 11 poukazuje na existenci zábavního parku zaměřeného na vulkanickou činnost. Zjišťuji zde, zda o něm studenti vědí. Graf 11: Věděl/a jste o zábavním parku Vulcania ve Francii? Vulcania je jediný evropský sopečný park, kde můžete sledovat zrod sopky a její život. Nachází se ve Francii, poblíž města Clermont-Ferrand, byl založen v roce Dozvíte se tu vše od vzniku sopky až po její explozi. 52

54 9 Ano Ne 131 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Naprostá většina dotázaných nikdy o Vulcanii neslyšela. Toto dokazuje, že propagace parku u nás je špatná. Dvanáctá otázka zjišťuje, co by student upřednostnil, při pobytu ve Francii. Graf 12: Kdybyste navštívil/a Francii, čemu byste dal/a přednost? Paříž Mont Saint Michel Vulcania a Marseille 100 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky této otázky potvrdily, že Paříž je pro mnohé fenomén a největším lákadlo ve Francii. 18 dotázaných by rádo navštívilo Mont Saint Michel v Normandii a 22 studentů by navštívilo výše zmiňovanou Vulkanii s Marseille. 53

55 Následující otázky mají za úkol dokázat povědomí dotázaných o erupci sopky Eyjafjallajökull. Graf 13: V roce 2010 vybuchla sopka na Islandu, víte, která z níže uvedených to byla? Eyjafjallajökull Snæfellsjökull Laki 103 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky této otázky mluví za vše. Téměř všichni odpověděli správně, a to tak, že sopka, která v roce 2010 vybuchla, byla Eyjafjallajökull. Další odpovědi volila jen hrstka dotázaných. Otázka 14 zjišťuje, odkud se respondenti o erupci dozvěděli. Graf 14: Jak jste se o výbuchu dozvěděl/a? Z novin Z televize Od známých Slyším o tom poprvé 109 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 54

56 Z odpovědí vyplývá, že televize, jako informační zdroj, je v dnešní době nejsilnější. Z novin se o události dozvědělo pouze 16 dotázaných, 2 od známých a 13 studentů se dozvědělo o události poprvé z dotazníku. V otázce 15 mě zajímalo, zda se školy o tuto událost zajímaly a snažily se studentům situaci objasnit. Graf 15: Diskutovali jste o sopce ve škole? Pouze s kamarády Vedli jsme debatu s učitelem Situací jsem se nezabývala 40 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření I u této otázky jsou odpovědi docela vyrovnané. 40 studentů odpovědělo, že se opravdu ve škole situací zabývali a vedli debatu s učitelem. 44 respondentů probíralo situaci pouze s kamarády. Ostatní tj. 56 dotázaných situace vůbec nezajímala a nezabývali se jí. 55

57 Poslední vědomostní otázka se týkala vzniku sopky. Graf 16: Víte, co je to hotspot? Lávový proud Oblast, v níž vniká řada sopek Vulkán před explozí 52 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Správnou odpovědí v této otázce je druhá možnost - oblast, v níž vzniká řada sopek. Téměř 1/3 dotázaných odpověděla správně. 2/3 dotázaných se však mýlili a označili možnost 1 nebo 3. Sedmnáctá otázka zjišťuje pohlaví respondentů Graf 17: Vaše pohlaví? 42 Muž Žena 99 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření. Osloveno bylo 99 žen a 42 mužů. 56

58 Osmnáctá otázka zjišťovala věkovou kategorii respondentů. Graf 18: V jaké věkové kategorii se nacházíte? let let let 26 let a více Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Nejvíce dotazovaných se zařadilo do kategorie let. Následovala kategorie let. Minimum studentů bylo mezi 6-15 lety. Devíti studentům bylo již nad 26 let. Dále mě zajímalo, jakou školu respondenti studují. Graf 19: Jakou školu studujete? základní Učiliště Střední Vysokou VŠO Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření. 57