Host (Václav Žák, publicista): Dobrý den. Moderátor (Ivana Denčevová): Ředitel Křesťanské akademie Stanislav Novotný.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Host (Václav Žák, publicista): Dobrý den. Moderátor (Ivana Denčevová): Ředitel Křesťanské akademie Stanislav Novotný."

Transkript

1 Co přineslo křesťanství světu? Zdroj: Český rozhlas 6 Datum vydání: Moderátor: Ivana Denčevová Relace: Názory a argumenty Čas vysílání: 18:10:00 Rozsah: 00:50:00 Hosté: Václav Žák, Stanislav Novotný, Roman Joch Pořadí: 1 Oblast: Rozhlas Vánoční svátky máme za sebou, byť klasický, řekněme liturgický, vánoční cyklus samozřejmě ještě pokračuje. Ale v souvislosti s vánočními svátky samozřejmě je také otázka, co vůbec křesťanství přineslo světu. Jaké jsou souvislosti? Může vůbec člověk, který se pohybuje v evropském prostoru - ale můžeme samozřejmě sáhnout i do jiných prostorů - se vyhnout křesťanství? Když se nám například vybaví kultura, vzdělanost, také vznik státnosti - jaká je vůbec role křesťanství v současném světě? Jak rozumět například ekonomickým procesům? A také, samozřejmě, opravdu se nám objevují jiné náboženské systémy, například mladší monoteistické náboženství, kterým je islám, může vytvářet jistý pocit nebezpečí, jak se nám někdy může zdát? I to budou otázky, ke kterým se dostaneme v dnešním pořadu Názory a Argumenty. A hosty ve studiu jsou: publicista Václav Žák. Dobrý den. Ředitel Křesťanské akademie Stanislav Novotný. Dobrý den. A politolog z Občanského institutu Roman Joch. Dobrý den. A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech.

2 Pokud bychom se podívali do historie více než dva tisíce let staré, objevuje se nám na scéně křesťanství, křesťanství, které přechází z klasického, řekněme palestinského, prostoru a stává se univerzalistickým, či chceme-li kosmopolitním, náboženstvím. Jaký byl vůbec tehdejší svět? Do jakého světa vůbec přišlo křesťanství? Nejprve otázka na pana Novotného. No tak tehdy se samozřejmě nejvíce rozepnula ta první velká říše, která tak trošku je předchůdkyní těch našich občanských společností současnosti. A já mám pocit, že to pozadí je takové, že vlastně najednou scházelo náboženství, nebo nějaký nový kulturní model, ve kterém se více akceptovaly vztahy. To znamená vztahové hodnoty a z nich jako nejvýznamnější je třeba opravdu ta láska mezi lidmi. Ten svět byl možná už příliš technokraticky pojatý a na tomto pozadí přichází nový koncept, který se zdá, že v tom velmi tehdy ekonomicky vyspělém světě, jak jeden ekonom-historik Paul Kenedy říká, tehdy ta životní úroveň byla tak vysoká, že byla znovu dosažena až v Anglii v 17tém století. Tedy ta ekonomika toho prvního století. A samozřejmě na tomto pozadí je spousta nových sociálních problémů a vztahů a v tomto světě se musel uplatnit nějaký další, nový, sociálně-změkčující prvek, takže řekl bych, že to bylo to pozadí, proč se to křesťanství tak rychle ujalo. Když si představíme tehdejší svět Římské říše - vy už jste zmiňoval jistou vysokou ekonomickou civilizační vyspělost. Také někteří s jistou dávkou cynismu říkají, že jsme v podobné době jako v tehdejší době v daném prostředí Římská říše. Víme o funkčním správním systému a tak dále - také to byl samozřejmě svět tehdy ještě tamějšího polyteismu. Dá se vůbec pohledem zpátky něco takového přirovnávat k současnému světu? Rozhodně ano. Já se domnívám, že svět začátku 21tého století je velice podobný tomu období prvního století, podle našeho letopočtu, jenom s tím rozdílem, že to byl pluralitní pohanský svět, ve kterém znali moudrost, znali obdivuhodnou řeckou filozofii, znali římské právo, měli republiky, měli demokracie... Křesťanství do tohoto světa vcházelo. Žijeme v tom světě, který je kulturně pluralitní stejně, už je novopohanský, minimálně v Evropě. Křesťanství z něho pomalu odchází, pokud jde o Evropu. Nicméně pokud jde například o jižní polokouli - křesťanství je vlnou budoucnosti, zdá se. A ten hlavní přínos křesťanství, to, co přineslo nové, do té doby, byly asi dvě základní myšlenky, které ten svět neznal. První je rovnost všech lidí v tom smyslu, že mají jednoho nebeského Otce. To znamená, všichni lidé jsou bratři a sestry a tudíž jsou si rovni. Toto například antický svět neznal, tam hodnota člověka nebyla daná. Jeho vnitřní hodnota tím, že je stvořen Bohem, ale závisela od toho, zda je občanem nebo není. Bylli někdo mimo polis, ať už otrok nebo barbar, neměl žádnou hodnotu. No a tím se dostáváme k tomu druhému aspektu - představě, že pro člověka se syn boží obětoval na kříži, to znamená evidentně člověk, i ten nejmizernější, nejslabší, nejnemocnější nebo nejodpornější, povahově, má pro Boha vysokou cenu. Takže člověk má vnitřní hodnotu. No a pochopitelně kdybychom měli zmínit samotný náboženský aspekt, tak křesťanství je odpovědí

3 na otázku co je po smrti, a tou odpovědí je život věčný. To je ta dobrá zvěst křesťanství. Říká Roman Jocho, politolog z Občanského institutu. Jaký je názor Václava Žáka? No tak trochu jiný, bych řekl. Tady aspoň vidíte, jak křesťanství funguje, že máte tři diskutující a budou zastávat poněkud odlišné názory. Pro mě je Ježíš židovským prorokem. Patří prostě do tradice židovství, to židovství žilo v té době na základě Bible, která byla... Respektive Starého Zákona....Starého Zákona, který byl napsán v tom sedmém století a byl napsán právě tak, aby se mohl stát oporou a konstitucí pro Izraelský národ, který v té obtížné situaci na Středním Východě byl neustále v ohrožení. A Ježíš přesahuje ty židovské proroky a přesahuje tím směrem, o kterém mluvil kolega Novotný, to znamená, on se zaměřuje na vztahy. Na vztahy uvnitř komunity, ale ta jeho zvěst, která patří plně do židovské tradice, Židy přijata nebyla. A on ji reinterpretoval podle - ještě dodám - podle Alberta Schweitzera, který napsal Dějiny výzkumu Ježíšova Života (Geschichte der Leben-Jesu- Forschung), tak on to vidí tak, že Ježíš skutečně věřil tomu, že přijde konec světa a jeho výroky o Božím království byly vlastně skatologické výroky, očekávající brzký konec světa. K tomu nedošlo a teď se reinterpretuje Ježíšovo učení a vytahuje se z té židovské tradice a stává se doopravdy univerzálním učením. Trvá po mnoho set let a otázka rovnosti, ta se dostává - to trvá 1500 let, nebo 1600 let než se to prosazuje jako historický koncept. Ta základní věc je, že jsme spaseni. Kristus se stává tou postavou, přes kterou se člověk, který uvěří křesťanské zvěsti, vztahuje k životu. A tou postavou transcenduje jeho lidství, transcenduje ten úděl a kdo uvěří v Krista, získává obrovskou motivaci pro to, aby žil a aby žil určitým typem života. A to mělo neuvěřitelně kulturně-informativní efekt, trvalo tři sta let, než si to podrobilo Římskou říši a vlastně stalo se jedním ze základů, skutečně, civilizace. Takže hlavní přínos, podle vašeho názoru, křesťanství je právě v tom kulturně-informativním konceptu, jak jste se zmínil? Tak, ano. V tom přesahu, té reinterpretaci původní Kristovy zvěsti, toho univerzálního konceptu Římské říše.

4 Jak reagují na tento názor naši hosté? No tak já si myslím, že v podstatě to tak je. Protože pochopitelně byl nějaký dlouhý vývoj od té první zvěsti, která byla primárně zaměřena na to, aby každý se snažil pracovat především na sobě, proto ten Ježíš říká "co je císařovo, císařovi" a tak dále, a "všímejte si hlavně sebe" a neustále že budete vyjímat jenom tomu druhému tu třísku z oka. Ale samozřejmě postupně se vlastně křesťanství, které vlastně dobylo tu Římskou říši, musí stát také státotvorným náboženstvím, to znamená, že bylo třeba aby se i reinterpretovalo to, co na počátku bylo poněkud odtržené od toho státu. To znamená, že až do toho pátého století potom dochází k takovému procesu přijetí do toho původního i konceptu Římské říše. Názor Romana Jocha, po Stanislavu Novotném? Částečně souhlasím s panem inženýrem Žákem, částečně nesouhlasím. V čem nesouhlasíte? Rozhodně souhlasím v tom, že křesťanství má kulturně-tvornou roli, a mělo. Byla to univerzalizace onoho židovského vhledu, podle kterého je jenom jeden Bůh, Hospodin a primární vztah člověka má být právě k Hospodinovi, jeho duše má být v souladu s přáním Hospodina. To je mimochodem i nutný předpoklad omezení státní moci, že jsou určité věci, které stát prostě od člověka nemá žádat, protože Bůh to nechce. Ale myslím si, že ta poklona křesťanství, jako že je to návod na hodné chování lidí, má to vliv na lidi, Ježíš byl velký prorok - to je názor velice rozšířený, který zastávají mnozí lidé, kteří nejsou křesťané, kterým je křesťanství alespoň částečně sympatické, ale v posledku říká, že křesťanství je mylné, že je to užitečný mýtus. Ale přitom pro pravdivost křesťanství je rozhodující událost zmrtvýchvstání Krista. Pokud Kristus nebyl vzkříšen, zemřel jako jeden z mnoha proroků, tak jak věděl již v té době apoštol Pavel, křesťanství je lživé náboženství a hlasatelé křesťanství hlásají lež. A celá ta pointa křesťanství je v tom, že jeden konkrétní člověk, jak se z prvu zdálo, porazil smrt, zvítězil nad smrtí, to je důkaz toho, že je bohočlověk. A pokud se to povedlo jednomu, tak všem ostatním nám dalším je tato cesta otevřená. Takže trošku bych varoval před takovými poklonami křesťanství - fajn, je to skvělé, navádí to lidi dělat dobré věci, ale v podstatě je to lež. Chce reagovat Václav Žák?

5 No, tak - já bych neřekl, že to je lež. Já rozumím tomu, co namítá pan kolega Joch, ale podívejte se - křesťanství, nebo víra, se odevírá v okamžiku, kdy ten člověk opustí diskursivní svět. To znamená ten svět, ve kterém platí fyzikální zákony, ve kterém platí příčina a následek. A musí ho opustit? Aby, podle mého názoru, aby uvěřil, skutečně hluboce uvěřil, tak v podstatě musí. Musí zahlédnout, že je tady nějaký jiný svět. A k tomu slouží věci, které jsou zcela nelogické a zcela v rozporu s jakoukoliv lidskou zkušeností. Ale možná i v našich životech se leckdy ocitáme v situaci, když to velmi zjednoduším, že se stávají věci, o kterých si říkáme "to ani není možné, že se mohlo stát" - je něco, co člověka přesahuje? Ať už to transformujeme do té, či oné, podoby víry? A na to už přistupujeme, že něco takového existuje? Ale o tom není sporu. Jde o to jenom, jestli ta podmínka, to znamená jednou z těch věcí, která zastavuje tu diskuzi i myšlení je například nauka o jedinosti boha. Tak buď je jeden, nebo jsou tři - neznáme z občanského života žádnou věc, která by byla zároveň jedna a zároveň tři, čili musíme o tom přemýšlet. Stejně tak je zmrtvýchvstání Krista takovou představou. A pochopitelně k víře patří to uvěření. S tím já souhlasím, nemám proti tomu výhrady. Ovšem pak si je třeba uvědomit, jestli jako ve světě, který už je jinak konstituován, je tohle to základem pro sdělnost toho náboženství. To je přeci velký problém, jaksi dnes problém křesťanství spočívá v tom, že z toho veřejného života víceméně ustupuje. Otázka sdělnosti křesťanství, to bude otázka na oba dva další naše dnešní hosty. Tak nejprve Stanislav Novotný. Já bych se ještě přece jenom vyjádřil k té lživosti toho náboženství. Jestliže je předmětem víry, v cosi, tak velmi obtížně mohu říci, že to je lež, protože je to prostě víra a hotovo. Dnes vlastně třeba Američané přistoupili, když chtěli definovat náboženství, k tomu tak, že i ateismus je tedy víra. Víra v nic?

6 Ano, je to nějak typ víry. Takže opravdu se nacházíme na jiném poli, je to pole víry a to znamená, že velmi obtížně můžeme dokazovat, jestli je to lež nebo pravda. Já bych jenom doplňující otázku - když řeknete Američané, bylo by dobré alespoň si říct jaký myšlenkový směr nebo jaké ukotvení, dejme tomu, dotyčných lidí, poněvadž je to pak takový pojem příliš zevšeobecňující. No, takhle - ještě se chci vrátit k tomu, že jestliže je něco předmětem víry, nemohu o tom diskutovat v nějakých vědeckých kategoriích. Buď je, nebo není. Tak. Buď je, nebo není. A ve vědě, koneckonců i, samotné, dnes předkládáme celou řadu věcí k věření. Uvěřit tomu, že existuje neutron - a tak dále - musíme na základě nějakých abstraktních úvah, ale přece jenom je to i prvek nějaké víry. A kde tento myšlenkový názor, že i ateismus je jistý druh víry, vznikl, když jste zmiňoval Američany? Vznikl ve Spojených státech, když se koncipovala pluralitní společnost, prostě na počátku a bylo nutné to obrovské množství těch konfesí, které přišly z Evropy, najít jim nějaké srovnávací pojetí. A ještě se vracím k tomu, co řekl publicista Václav Žák, host dnešních Názorů a Argumentů. Sdílnost versus křesťanství v současném světě - to bude ta otázka, která bude společná. Tak ještě Stanislav Novotný? Já vím, že samozřejmě křesťanství dnes příliš sdělné, zvláště v našich euroamerických - nebo spíše evropských, v Americe je to ještě trošku jiné - podmínkách není moc velká sdílnost. A myslím si, že do budoucna opravdu se bude znovu reinterpretovat, že se znovu bude vykládat, že se přijde s něčím novým. Nebude to asi, pravděpodobně, tak závislé na institucionálním pojetí. Té tradiční církve.

7 Protože církev přece jenom dvě stě let od Francouzské revoluce tak trošku v některých věcech stojí na místě a vrací se pořád k nějakým archetypům a hledí do minulosti daleko více než by bylo záhodno. Takže v tom si myslím, že prostě musí k nějakému posunu dojít. A názor Romana Jocha? Evropská zkušenost je specifická. Křesťanství, když vznikalo, částečně odpovídalo světonázoru starých Židů. Židovství předpovídalo mesiáše a teď byla otázka - je to právě tento, nebo není? Tak jedni tvrdili, že ano - to byli křesťané - druzí ne, byl to lžimesiáš. Trochu odpovídalo i filozofickému konceptu starých Řeků a Římanů. Oni znali koncept logos - koncept moudrosti, rozumnosti... Slova? Slova, myšlenky. A křesťanství tím svým univerzalismem, říkalo "logos se zhmotnil v jedné osobě Ježíše Krista", tím je to bohočlověk. To znamená myšlenkový, filozofický svět, i Římské říše, byl nakonec ochoten přijmout křesťanskou myšlenku, křesťanskou hypotézu. To, co ji v Evropě podle mě uštědřilo ránu, největší, byl novověk. A to konkrétně rozpad křesťanské jednoty. Ale ani ne samotný rozpad, ale náboženské války. To znamená ta úžasná celoevropská kontinentální civilizační válka v šestnáctém-sedmnáctém století, která měla katastrofické důsledky nejenom, co se týká utrpení lidí a těch statisíců, nebo snad milionů, mrtvých. Ale křesťané poprvé zapochybovali, evropští, o pravosti náboženství. Jako - to je náboženství míru? Má přinášet pokoj, lásku k bližnímu a podívejte se, k čemu vedlo. K tomu, že se vzájmeně vraždíme jako ti nejhorší odporní barbaři. Takže poprvé v novověku intelektuálové přestali věřit tomu náboženství. Nejenom, že ho vnímali jakožto nevěrohodné. Ale jako vyloženě škodlivé. A od toho se odvíjí osvícenství, francouzská revoluce a až přehnané pak reakce, totalitní, typu nacismu a komunismu. Ty části světa, které nezažily příliš těsné spojení náboženství a státu, jako například Severní Amerika, nebo teď v dnešním světě ty státy, ve kterých křesťanství je útěchou spíče pro utiskovaný lid - subsaharská Afrika, Čína, časem, tak podle mého názoru tyto oblasti zažijí renesanci křesťanství. Co bude s Evropou - příliš brzo předpovídat. Pokračují dnešní Názory a argumenty, nedělní diskusní kulatý stůj Českého rozhlasu 6, milí posluchači. U mikrofonu je Ivana Denčevová a hovoříme o tématu "co vůbec přineslo křesťanství světu". Ve studiu jsou - publicista Václav Žák, ředitel Křesťanské Akademie Stanislav Novotný a politolog z Občanského institutu Roman Joch.

8 Zde už zaznělo - domnívám se, že od právě pana Stanislava Novotného - termín "státotvornost, křesťanství v souvislosti se státotvorností". To se vracíme trochu zpět do historie, než o které právě hovořil Roman Joch. Můžeme říci, že právě křesťanství a vznik státnosti, vznik tedy středověkých států, to je vlastně proces, který jde ruku v ruce? Určitě, protože právě křesťanství, respektive církevní instituce, přenesly z toho starověku to, co by jinak přeneseno nebylo. Protože ony... Absorbovaly princip Římské říše a nesly dál? Ano. A samozřejmě oni byli i ti, kteří vládli slovem. Oni byli ti, kteří přepsali spoustu věcí, kterým třeba už potom v šestém-sedmém století ani nerozuměli. Ale zaplať pánbůh. Díky tomu tady zůstalo nějaké kulturní dědictví, z kterého se potom mohlo čerpat, v tom dokonce i potom velmi pomohli Arabové, kteří vlastně vládli na Pyrenejském poloostrově, a velká překladatelská škola umožnila také vlastně že i z tohoto zdroje jsme dokonce se vrátili zpátky k Řekům a ke staré moudrosti. Takže je velmi úzce, jakoby, křesťanství spojeno se vznikem nové Evropy a to na mnoha polích. Katolická církev, zvláště ve svých počátcích, byla - myslím tím těch počátcích potom v tom raném středověku, vlastně byla poměrně demokratickou institucí. Dea civitates Dei od Svatého Augustina prostě nastavuje určitý model konkurence mezi duchovní a státní mocí. Je tady celá řada prvků, které se nepochybně zhodnotily o mnoho staletí později. Když hovoříme o vzniku států, státnosti, roli křesťanství pohledem z počátku 21. století - jaká ta role byla a kdy začalo docházet případně k problémům, kdy vlastně vůbec se pak objevuje i na scéně ta tendence oddělit, řekněme, světské věci a duchovní věci? To se ptám Václava Žáka. No tak já si myslím, že ten proces není specifický pro křesťanství. Všechna náboženství jsou v jistém smyslu státotvorná, nebo respektive ty státy, na jejichž území to náboženství působí, tak s ním nějakým způsobem žijí, že... Tady v tom křesťanství to bylo mimořádně komplikované za prvé proto, že prostě skutečně ta římská říše zkrachovala. Došlo k tomu, že křesťanství žilo na východě, v Konstantinopoli, pak došlo navíc k obnovení státnosti na území Západní Evropy - Francké říše a tak a říše Karla Velikého, tak došlo k tomu, že došlo k rozpadu těch 1054, mezi východní a západní církev, to taky úplně neprospělo. Mimochodem ta východní církev byla de facto demokratičtější, nebudovala hierarchickou strukturu, tak, jak ji budovala ta západní církev. A tady na západě - a to jsou věci, na které já, upřímně řečeno, nejsem specialista, nemám na to jednoznačný názor - existují historici, kteří tvrdí, že ten koncept dvou mečů, to znamená, že se církevní moc, ta moc katolické církve, střetávala se světskou mocí, že to mělo osvobozující účinek pro státnost a že to jako vedlo k tomu, že ta Evropa získala tuto svou výsadu, že se stala politicky směrodatnou pro zbytek světa. Já o tom trochu pochybuji, musím říct, hlavně proto, že to zapletení

9 se církve s mocí je dalším atributem, který nezmínil kolega Joch, jako příčinu pádu církve. Tam nešlo jenom o náboženské války, Kriste pane. Tam šlo o postavy papežů, jako by, pur quia. Alexandr šestý - nemáte zločin, který by ta rodina nespáchala. To vedlo k obrovskému poklesu kredibility církve. Nejenom ty náboženské války. To by nebylo možné, kdyby ti papeži neměli moc. Čili zapletení se církve s mocí mělo devastující účinek. Čili spory o investituru jsou hodnoceny pozitivně, na druhou stranu ty výsledky, které to mělo pro církev, jsou rozporné. Já mám doplňující otázku na základě toho, co řekl Václav Žák, právě na Romana Jocha. A jsou to dvě otázky. Za prvé - je opravdu, dle vašeho názoru, každé náboženství státotvorné, jak zmiňoval pan Václav Žák? A druhá - jaký je váš pohled právě na to, zase odcituji: "zapletení se církve s mocí"? Ano, každé náboženství je státotvorné, stát je univerzální instituce, kompatibilní s každým náboženstvím. To výjimečné, co bylo na křesťanství, ale ne pouze na křesťanství, i na židovství, je to, co jsem již částečně zmínil. Tyto dvě náboženství jsou ta, která vyžadují omezení státní moci. Když se podíváte na jakékoliv jiné - islám, aztécké náboženství, v Indii, v Číně - všechna jsou kompatibilní s tyranským, absolutním státem, ale pro Židy a křesťany toto je nemožné. Židovské náboženství nebylo misijní, to bylo vždycky omezeno pouze na židovský národ, ale křesťanství je univerzální. Samo sebe vnímá jakožto dobré pro všechny národy. Ruší, řekněme, národy a národnosti. To je právě jistá forma kosmopolitismu, můžeme říci. Přesně. Je méně důležité, zda jsem Čechem, Polákem, Arabem, Rusem, Indem, černochem - mnohem důležitější je, že jsem dítětem božím. A křesťanství právě na západě vytvořilo instituci, mocnou církev, která se střetla se státem, a díky tomu existoval prakticky nástroj, jak bylo moc státu možné omezovat. Na východě, ve východním křesťanství, neexistovala takováto hierarchická struktura, ale cenou za to bylo to, že východní církev byla vždycky služkou státu. Velice pokornou, poslušnou, častokrát znásilňovanou, ze strany státu. Cézaropapismus? Přesně, cézaropapismus. César je zároveň popem. To na západě není. Tam je papež, který je úplně oddělen od císaře. To, že se západní křesťanství zapletlo se státní mocí a mělo to negativní důsledky jak pro stát, tak pro církev, naprosto souhlasím, nicméně nemělo by nás překvapovat to, že mnozí

10 křesťané byli krutí zločinci, včetně papežů. Koneckonců, díváme-li se na to realisticky, tak ten nejslabší papež, úplně nejslabší v dějinách, z hlediska katolického, byl papež první. To znamená Petr, protože to byl jediný papež, který třikrát zapřel Krista. Žádný jiný papež toto neudělal. Takže to nejhorší období církve je již za námi, ale to, co zůstalo, zůstala ona struktura, která byla schopna limitovat moc státu, měla monopol na duchovní sféry, církev perzekuovala heretiky, ale samotný fakt, že existovalo něco jako oddělení duchovní sféry od sféry státní, ve které státní sféra neměla nejvyšší moc, umožnilo časem všechny naše liberální svobody tím, že duchovní sféra se zprivatizovala a existovala pak svoboda a svoboda svědomí. Nutný předpoklad bylo ale to, že nějaká konkrétní instituce omezila moc státu. Obvykle se řekne církev a je tím vnímáno ta největší, římskokatolická, církev. Měli bychom pravděpodobně spíše říkat církve, poněvadž abychom nezapomínali na ty další. Ale když zůstanu ještě u té římskokatolické, tak - jeden z představitelů římskokatolické církve s jistou, domnívám se poměrně vtipnou, nadsázkou říkal, že je zázrak, že římskokatolická církev existuje a že přežila víc než dva tisíce let a že to je i důkaz, že existuje duch svatý, poněvadž to, co sami římskokatoličtí příslušníci udělali pro sebezničení té církve, že to by každá jiná instituce dávno nemohla přežít. Ale na to samozřejmě existuje celá řada vtipů, ale nicméně já bych se ještě vrátil právě k tomu selhávání těch jednotlivců, třeba papežů a tak dále, protože ten pozdní středověk je plný spousty afér. Ono jde ne o to, že vlastně nebudeme selhávat. Dokonce ten katolický koncept je velmi chytrý v tom, že se počítá s tím, že člověk denně hřeší myšlením na hříchy. Milujeme hříšníka a odmítáme hřích? Tak. A to je všechno na tom úžasné, že tady vlastně existuje nějaká maxima, které stejně nejsme schopni coby pozemští tvorové dosáhnout, ale nicméně právě to, to je ten ideál, který táhl tu Evropu celá staletí a tady máme dnes velké otazníky co to vlastně je dnes, v 21tém století, když tolik diskutujeme o tom, kudy se bude ubírat Evropská unie. Asi nevystačíme třeba jenom s tím, že chceme letět na Mars. Ale nějaká velká, hodně vysoko stojící, idea, pro kterou stojí za to neuvažovat, jestli dosáhnout výsledků ještě ve svém životě, kde stojí za to uvažovat opravdu na staletí dopředu, tak ta tady být musí a samozřejmě, že budeme tisíckrát selhávat, budeme páchat všechno možné - to k tomu prostě patří. Takže ten koncept vlastně je v tomto smyslu velmi dobrý, ale je nutné samozřejmě ho lépe vysvětlovat. To znamená, nemá si cenu hrát na to, že jsme svatí. Nemá cenu si hrát na to, že celá řada lidí se považuje téměř za boží ústa. To samozřejmě nepřísluší těm lidem a lidé okolo by si měli vždycky uvědomit, že musí být trošku střízliví v hodnocení těch jedinců v církvi.

11 Říkal Stanislav Novotný, ředitel Křesťanské akademie. Otázka na Václava Žáka, který tady plní jistou trochu, řekněme, oponentní roli dalším z dvou dnešních hostů. Domníváte se, že obecně člověk, ale také samozřejmě to zobecněme - společnost, lidstvo, potřebuje ideál, o kterém hovořil právě pan Stanislav Novotný? Já si myslím, že potřebuje. V podstatě člověk potřebuje mít identitu, on potřebuje mít něco, na čem kulturně stojí. A to v naší tradici samozřejmě je vždycky opřeno o kulturní kontext, který vytvořilo křesťanství. Ale já bych se vrátil trochu k tomu, co říkal pan kolega Novotný. My bychom to měli být schopni... Za prvé - dějiny křesťanství jsou dějiny pokusu o reformu. To je naprosto klíčová záležitost, od vzniku řádů, od selhání řádů, vytvoření nových řádů - to jsou prostě dějiny pokusů o reformu křesťanství. A to křesťanství bylo mimořádně šťastné v tom, že právě protože ono žije ze symbiózy několika tradic a ta židovská tradice je vlastně životní tradice, to jsou příběhy, které dovolují nejrůznější interpretace, tak ono si zachovalo živost. Kdyby to spočívalo jenom na řecké filozofii, tak je to dávno mrtvý koncept. A ta tam hrála také nepochybně určitou roli. A ty tradice se podařilo reinterpretovat právě do těch náboženských válek, o kterých mluvil pan kolega Joch. V nich doopravdy dochází k dramatickému zlomu. A nevím, jestli bych souhlasil s tím, že náboženství - nebo křesťanství - omezovalo státní moc. Existovalo mnoho období právě při vzniku reformace, kdy dochází k zakotvení konceptu "koho vláda, toho náboženství", čili tam máte to oddělení - to je naopak propojené. A ten náš liberalismus, ten vznikl v situaci odporu proti této tezi. Když se řekne, že vládci patří náboženství, tak pak to náboženství je něčím, co přichází z vnějšku a nutně musí vyvolávat pokrytectví. Vy nemůžete věřit na příkaz. To se vám vymění katolík za evangelíka a vy změníte víru? To je nesmysl. Čili celý liberalismus vzniká na základě konceptu tolerance, to znamená ochrany nejhlubšího přesvědčení člověka. V kterém se pohybujeme období, abychom si to specifikovali, podle vašeho názoru? Takže konec sedmnáctého, osmnácté století? A v téhle chvíli se rodí základní myšlenky, z nichž potom žije americká revoluce, přechází to dál. Čili ty náboženské války vedly ke konceptu tolerance, který byl klíčový pro uchování ryzího náboženství jako vnitřní věci, tudíž ale privátní. Proto nesmí být závislé na státu. Vždyť si uvědomte, co chtěla církev po roce '89? Chtěla podíl na státní moci. Nejsou zahrádkáři. Vůbec nepochopili, že ta moderna, celá, spočívá v tom, že člověk věří, že to je privátní, protože to je to nejcennější.

12 Jak konkrétně chtěly naše křesťanské církve podíl na vládní moci? No tak vždyť se podívejte, jak vypadala diskuze o tom, co je role církve. Základní polemika. Polemika o roli církve ještě nemusí znamenat, že vyžadují podíl na, řekněme, státní nebo vládní moci. No já si myslím - já to teď neumím z paměti, ale našel bych vám citáty, významných církevních činitelů, kteří... Tak to necháme na příště? Necháme to klidně na příště. A ještě bych vám řekl jednu věc, abych trochu zaprovokoval - podívejte se, co myslíte, jako pravověrný křesťan, který vyznává tezi, o které mluvil kolega Novotný, to znamená "nehledej třísku v oku bližního, ale starej se o břevno v oku svém" - souhlasil by s lustračním zákonem? Otázka na Stanislava Novotného. Tak samozřejmě s lustračním zákonem se dá zase souhlasit do té míry, do jaké vlastně ohrožuje fungování společnosti, fungování státu. Takže si myslím, že i lustrační zákon samozřejmě může být, jestliže tedy uvažujeme státotvorně, může být prostě tím nástrojem, kterým se snažím o to prostředí, ve kterém žiji, aby fungovalo dokonaleji. Takže samozřejmě pak celá ta otázka toho, že někde vlastně jenom formálně něco je zaznamenáno bez nějakého většího osvětlení vlastně příčin, důvodů a tak dále, to je prostě už na nějakou jinou debatu. Názor Romana Jocha? Zazněla tady aktuální věc lustračního zákona. Ostatně víme, že stále živé téma i po těch cirka dvaceti letech. Objevují se nám nová fakta, nové informace, také nové identifikace dotyčných lidí. Samozřejmě zveřejňování identifikace dotyčných lidí, kteří třeba byli ve vysokých pozicích v rámci státní bezpečnosti, vzbuzují emoce. Někteří přicházejí také o místo. Je to důležité?

13 Ano, ale nevidím tu spojitost, proč by to křesťanství mělo buď popírat, anebo potvrzovat. Jakou vidí tu spojitost Václav Žák, aby mohl Roman Joch lépe reagovat? Tu spojitost vidím v tom, že ten lustrační zákon byl konceptem vyrovnání s minulostí. Vyrovnávání se. Domníváte se, že to je proces, který je ukončen? Podle mě je proces vyrovnání s minulostí především založen na zpytování svědomí. Vyrovnání z minulostí bez vnitřního dialogu vůbec není možné. Domníváte se, pane Žáku, že někteří, kteří konkrétně jsou třeba těmi, o kterých se hovoří právě v souvislosti s jejich vysokými pozicemi v rámci, řeknu, represivních složek tehdejšího komunistického Československa, že oni jsou ukázkou toho, že oni se také vyrovnávají v rámci svého svědomí? Tak počkejte - to nesmíte plést věci dohromady. To, že mají být potrestáni a dokonce tvrdě potrestání ti, kteří dělali zločiny v minulém režimu, o tom prostě není pochyb. A lustrační zákon, se domníváte, že je v jiné pozici? No jistě. Křesťanství je primárně morální systém a je to samozřejmě náboženství, nedává nějaké konkrétní návody, jak má být konstituována státní moc. A tudíž je jako takové kompatibilní s mnoha typy režimů. Lustrační zákon ale byl prostředkem ochrany společnosti. Přece lidé, kteří již jednou měli moc, podíleli se na státním aparátu režimu, který byl nelegitimní - a to absolutně nelegitimní - přece nemají automatické právo podílet se na režimu, který je legitimní, jako že "nic se nestalo".

14 Křesťanství netvrdilo nikdy, že automatickou moc vládnout má kdokoliv. Naopak vždycky usilovalo spíše o to, že vláda - ať už vládne jeden monarcha, nebo víc - demokracie - ať vládnou v zájmu obecného doba a dodržují určité limity. Představa, že když jednou vládnu - svévolně - tak nastane nekrvavá revoluce, mám stejný podíl na moci jako ti, kteří nezneužívali moc... Neřekl bych, že to je nekřesťanské, ale řekl bych, že to je přímo absurdní. Chce reagovat ještě Václav Žák? No, je třeba se podívat, co ten lustrační zákon vlastně dělá. Počet lidí, kteří byli nejvíce lustrovaní lustračním zákonem, nebyli agenti a příslušníci bezpečnosti. To byly například ředitelky mateřských škol, že. A ten lustrační zákon se tvářil ne jako ochrana společnosti, pak by se musel týkat ozbrojených složek, zcela v pořádku, možná nějakých vysokých pater státní správy a to je všechno. V mateřských školách se asi společnost nepotřebovala chránit, podle mého názoru. Toť otázka - je to výchovné vzdělávací zařízení... Toť otázka, jestli nemáme například i naše děti v těchto zařízeních do jisté míry chránit, pokud společnost k tomuto kroku přistoupí. Pak už jsme ale hodně daleko od liberální demokracie. No, ale chtěl bych říct... To je legitimní poznámka. V pořádku. Ten problém přece byl v tom, že ten lustrační zákon byl zasazen do konceptu toho opravdu vyrovnání s minulostí. My se s minulostí vyrovnáme tím, že potrestáme ty, kdo jsou vinní. A to je antikřesťanský koncept. Ne, ne. Roman Joch?

15 Nesouhlasím. Křesťanství vždycky uznávalo, až na pár heretických sekt ve středověku, právo státu dokonce i na hrdle potrestat objektivní zločince. To znamená křesťanský pocit je ten, že když já spáchám vraždu, tak má spása, pokud to neolituji, je ohrožena. Ale pokud olituji vraždu, vyzpovídám se, sám se udám a nechám se pověsit, tak z té šibenice má duše může jít přímo do nebe. Ale zároveň já, jako bývalý vrah, který jsem kajícný a lituji toho, mohu být spasen, ale přesto státní moc má povinnost mne potrestat a kdyby to - neříkám nutně, že trestem smrti, ale taky trestem smrti - ale kdyby stát záměrně odmítl mne potrestat, i když jsem naprosto kajícný, tak jakožto stát selhává, protože nechrání nevinné, nechrání společnost, před hrozbou dalších potenciálních agresorů. To znamená to, co křesťanství vyžaduje, je odpustit člověku, ale zároveň potrestat člověka ne nábožensky, ale státní mocí. Ale, dovolte poslední poznámku. To, co říkáte - nechci s tím polemizovat, ale říkáte to zcela... Ale polemizujte, pane Žáku. Říkáte to zcela správně, protože to říkáte ve vztahu k jedné konkrétní osobě. Ten problém lustračního zákona není přece založen na vztahu k jedné konkrétní osobě. Ten je založen ke skupině lidí, jimž se vůbec žádná konkrétní osobní zodpovědnost neprokazuje. A pokud tenhle rozdíl nechápete, tak pojďme se nebavit o lustračním zákonu. Reakce Stanislava Novotného, abychom ukončili téma? Já bych se vrátil zpátky na začátek, že je to opravdu tak, že vlastně v tom počátku ti křesťané stáli jakoby mimo stát a to znamená usilovali o to, aby byli spaseni sami, individuálně, nebo ta komunita, která spolu žila a potom samozřejmě to křesťanství přistoupilo k tomu, že se musí zajímat více o fungování státu, o fungování společnosti, v tom byl ten posun, takže pak můžeme diskutovat o tom, jestli ta či ona norma byla správná, nebo nebyla správná, nebo nebyla správná, ale nicméně obecně vlastně může opravdu - s tím tady souhlasím - přistoupit k jakékoliv normě, která se jeví jako cosi, co ochraňuje společnost, ochraňuje nějakou morálku. Takže v tomto přistupujete k názoru, který reprezentoval Roman Joch. Ochrana společnosti, ochrana člověka. Ano, jinak samozřejmě tam vždycky musí být ta diskuze, aby to nebyla ta kolektivní vinna do té

16 míry, že opravdu zase se narušuje jiný princip té společnosti. Ale to už je na konkrétní diskuzi a velmi obtížně se lze bavit jenom o jedné normě. Aktuální svět také řeší problémy, které se vztahují k náboženským systémům - a samozřejmě tím i ke křesťanství - v souvislosti se sekularizací. Objevují se nám samozřejmě názory států, aby dejme tomu kříže, jako symboly křesťanství, nebyly ve školách, stejně jako vůči vyznavačům islámu, aby nechodili s konkrétními oděvními prvky a samozřejmě jako každé názory mají příznivce, mají odpůrce, někdy jsou to, bych řekla, i diskuze jaksi velmi vyhrocené. Jaký je váš názor na tento problém, který souvisí se sekularizací, ale také souvisí s tím, že si možná evropský svět více či méně neví rady jak vnímat islám, jak vnímat islám, který leckdy vnímá zprostředkovaně přes různé, řekněme, teroristické akce některých extremistů z daného prostředí. Nejprve se ptám Václava Žáka. Řekli jsme si, že liberální stát vznikl v situaci, kdy se chrání a považuje náboženské přesvědčení za privátní sféru. Tudíž stát by neměl zasahovat do té privátní sféry. To je prostě prvý parametr. A v tom okamžiku se stát nemůže propojovat vůbec žádným náboženstvím. Žádné náboženství pro něj nemůže být privilegované. Byť by spočíval na kulturních tradicích, které vytvářelo to jedno náboženství. Ta společnost, v které dneska žijeme, je výrazně jiná, než byla společnost, ve které vznikalo křesťanství. Jak jsem říkal - křesťanství, nebo Kristut byl židovským prorokem a žil ve společnosti, která byla v podstatě jednotná, zabývala se naprostá většina lidí zemědělstvím a výrobou oděvů a jinak nedělali nic, že... A on to adresoval této společnosti. Pak se ta náboženská zvěst přeložila pro univerzální Římskou říši, začala mít univerzální platnost, ale pořád potom na tom území vlastně nežili další náboženství, pokud žily, tak byly poměrně tvrdě vytlačovány. Dnes žijeme ve světě, který toto nepřipouští, my nemůžeme říci, že zavřeme hranice, že pošleme do koncentráku lidi, kteří nesdílejí naše kulturní hodnoty. Naštěstí. No tak někomu se to líbí, jiný si, myslím, najede lidi, kteří by byli ochotní přemýšlet i jinak. Ale já patřím k těm, kteří říkají "naštěstí". A v tomhle okamžiku se ale dostává ten stát do potíží, pokud ty komunity, které v něm žijí, opravdu nechtějí sdílet ty kulturní tradice, o které je ta společnost opřená a předvádějí, že oni si to svoje vnitřní přesvědčení potřebují taky manifestovat veřejně. Takže vy se domníváte, že je dobře, aby zmizely například z konkrétních budov, ze škol, jak křesťanské kříže, tak nebylo povoleno muslimům, aby chodili se zjevnými symboly svého

17 náboženského systému - kdybych to velmi zjednodušila? Já bych se přimlouval za to, že tohle to je správné řešení. Jaký je názor Stanislava Novotného? Já si to tak úplně nemyslím. Ano, souhlasím s tím, že jestliže někdo proti naší civilizaci kuje cosi ve sklepě a přitahuje nějakou teroristickou akci, tak samozřejmě, že nemůže prostě do té společnosti patřit stejně s veřejným názorem jako ti, kteří vlastně naopak zapadají do té společnosti. Ale na druhou stranu prostě i to, co vlastně podporuje nějakou tradici, která je většinově přijímána, tak si myslím, že si zaslouží, aby veřejně existovalo, veřejně bylo zviditelňováno. Takže já si myslím, že to je už trošku přehnané sociální inženýrství, s těmi kříži v Itálii a tak dále. Vy byste je tam nechal viset. Já bych je tam samozřejmě nechal viset. Stejně jako v Bavorsku. A na druhou stranu chápu potom i některá zase omezení, která se týkají třeba vyznavačů islámu, kteří chtějí jako jakousi dominantu postavit někde minaret, který v tom okamžiku má spíše symbolizovat moc, nebo tak to aspoň někdy bývá interpretováno. Jaký je názor Romana Jocha? Nechal by viset kříže, nenechal by viset kříže, jak by to bylo s mešitami, jak by to bylo s dalšími oděvními prvky, které symbolizují muslimy, vyznavače Islámu? Začněme s těmi oděvními prky. Určitě by mě nic nepohoršovalo na šátku. Považuji ho naopak za velice hezký a estetický. To, co se domnívám, že liberální stát má právo požadovat je, aby osoby nebyly zahalené od hlavy až k patě, že je vidět pouze oči a ani ty ne, celkem dobře. A to z toho důvodu, že v naší civilizaci je nutná elementární důvěra. A s elementární důvěrou souvisí to, že si vidíme do obličejů. Ale šátek, muslimský, nebo jarmulka, židovská čepička, nebo řetízek s křížkem, mne vůbec nepohoršují. A nechal byste viset kříže například ve školách, v budovách, úředních?

18 Nechal bych v těch zemích, kde je tradice. Nepožadoval bych, aby byly v České republice, například, zavedeny kříže. Protože to není náš zvyk. Takže respektoval byste ty místní podmínky tak, jak říkal pan Stanislav Novotný? Přesně. Stejně tak, jako respektuji to, že v Praze teď o chanuce před Rudolfinem je židovský svícen menóra a to, že je tady betlém s malým Ježíškem. Chceme zakázat betlémy s malým Ježíškem z našich náměstí? Zadupat je, když je to náboženský symbol? To by byla velice smutná společnost, a netolerantní. Pánové... Ale, to se týká přece jenom státních institucí. Tahle záležitost. O tom, že by zakazovali betlémy v Itálii, že by Evropský soud zakazoval... Pan kolega Joch to možná přesunul na veřejnou prostoru. Pánové, lze vůbec, aby se člověk současného světa vyminul křesťanskému vlivu ve školství, ve vzdělanosti, v historii, v kultuře? Myslím, že ne. Jaký je názor Romana Jocha? Někteří ho chtějí zničit. Vedou jakýsi svatý džihád proti jakýmkoliv reliktům křesťanství. A jaký je názor Stanislava Novotého?

19 Jestliže tvrdím, že evropská civilizace má nějaké zdroje, je to helénská kultura, židovství, křesťanství, římské právo a tak dále, tak je to neopomenutelné. Nám zbývá ještě pár minut našeho pořadu a další téma, o kterém budeme hovořit je, co vůbec může dát člověku současnosti, ale také budoucnosti, když jsme přijali to, že není možné se křesťanství vůbec vyhnout, právě křesťanství? Postmodernismus, někdy se říká post-postmodernismus, že už nevíme, kam máme pokračovat, zároveň vlastně po všech etapách, které, řekněme, respektovaly Boha, nerespektovaly Boha, podívejme se na dvacáté století, co "člověk" dokázal vytvořit i v souvislosti s jistým morálním relativizmem. Může oslovit křesťanství současného člověka a budoucího člověka? Já myslím, že oslovuje neustále. Význam kultury je v tom, že i vzpoura proti kultuře se obvykle děje v parametrech té kultury. Tudíž post-moderna není ničím jiným, než redefinicí nebo vyzvednutím určité části hodnot té křesťanské civilizace. V tomto smyslu by se prostě vůbec nemělo bavit. Dojde k renesanci, myslím si, i tady. Jaký je názor Romana Jocha? Vidím to individuálně. Samozřejmě křesťanství bude ovlivňovat mnohé lidi, oslovovat mnohé lidi, ale nebude už tím jednotícím dominantním prvkem, jak bylo ještě před dvěma-třemi sty lety. Já se domnívám, že nastává svět, který je velice podobný římské říši prvního-druhého století. Vracíme se jakoby na začátek našeho dnešního pořadu. Jaký je názor Stanislava Novotného? Tak já si myslím, že všechna úctyhodná i zavrženíhodná hnutí si vždycky vzala do úst hodnoty, nebo většina těch hnutí, hodnoty křesťanské, takže není možné je vlastně ze společnosti vymístit a vždy znovu to bude vlastně ten sen o sociální spravedlnosti, o rovnosti a tak dále, který vlastně je v tom pozadí, to znamená bez ohledu na to, jak budou vypadat instituce církevní, náboženské, tak rozhodně nezmizí křesťanství. Dotkl jste se alespoň sociálního dopadu křesťanství. Mohli bychom zde dlouze hovořit třeba o sociálních encyklikách a vůbec o celém sociálním učení církve. Také se říká, že vlastně k této aktivitě římskokatolickou církev a konkrétní papeže, kteří začali s Rerum Novarum a pokračovali v

20 té dráze, donutilo vlastně, řekněme, socialistické hnutí, dělnické hnutí. To je naprostá pravda, protože církev tady zaspala tím, že vlastně ještě po té Francouzské revoluci někde byla opřená vysloveně o státní moc a jinde se o to stále ještě pokoušela. Tak samozřejmě tak trošku přestala vnímat to, co ale vnímaly třeba jednotlivé řády, jako byli třeba Seleziáni a tak dále, kteří si už v padesátých letech uvědomovali, devatenáctého století, že je třeba pracovat s dělnickou mládeží a tak dále. Takže přichází pozdě. Já doufám, že všechna tahle ta historická nakopnutí do budoucna povedou k tomu, že se zpátky zase začne trochu zajímat o velmi reálný život v mnoha místech, dnes už je to vidět. Pánové, závěrečná otázka. Téma dnešních Názorů a argumentů bylo Co přineslo křesťanství světu. Takže - co, podle vašeho názoru, přineslo křesťanství světu a bude to pro všechny z vás stejná otázka. No pro mě je to kulturně-civilizační zřízení, ve kterém žijeme už dva tisíce let a které vedlo k tomu, že lidstvo se posunulo do světa, který nemá obdoby. Myslím si, že se skutečně nedá srovnávat s celými dějinami lidstva. Říká publicista Václav Žák, který byl hostem dnešních Názorů a Argumentů. Stejná otázka pro dalšího z hostů. Spoustu fenoménů přineslo. Ale ten základní bych viděl v tom řeckém slovu "Evangelium" - dobrá zvěst. Člověče, neboj se, když si jednou na světě, budeš tady věčně. Ty zemřeš, tvé tělo se rozpadne, ale tvé vědomí, tvé já, tady zůstává. To byl názor Romana Jocha, politologa z Občanského institutu, dalšího z dnešních hostů. No tak samozřejmě naše euroamerická civilizace, to je prostě pro mě symbol toho, o čem tady mluvil Václav Žák, že tedy se dostala nejdále a vidíte, že ten systém je přitažlivý pro všechny kolem od Asie až po Afriku. Jiná otázka jak jsme na tom skutečně, ale nicméně je vidět, že to, co vlastně tady rostlo dva tisíce let, tak dnes je vlastně velmi všeobecně přijímáno.

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Počátky křesťanství, Betlém

Počátky křesťanství, Betlém Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kot19 Vypracoval(a),

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem?

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? Tím, kdo pro lidstvo vykonal nejvíce dobra? Tím, kdo žil nejsvatějším životem? 1 /

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Komentář k pracovnímu listu

Komentář k pracovnímu listu Komentář k pracovnímu listu Název: Islám Cíle aneb K čemu by práce s tímto pracovním listem měla vést: Cílem PL je procvičit a upevnit si znalosti o islámu, zároveň jej zasadit do souvislostí s ostatními

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 432 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 26.3.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ Přísloví 3, 1-10 Připravené kázání na první kapitoly Genesis stvoření (velmi zajímavé kázání, úplně jiný pohled na stvoření, atd.). Ale když před pár týdny kázal v našem sboru Pete

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Evropský sociální výzkum

Evropský sociální výzkum Sociologický ústav Akademie věd ČR STEM Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 Evropský sociální výzkum Doplňkový dotazník verze F-F2 A Listopad-prosinec 2002 Tazatel Kodér Děrovač Respondent

Více

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY MANUÁL INICIACE DO KRISTOVY SÍLY Originál: www.sokaisi.eu Česká verze: http://vzestup.stesticko.cz Zakladatelem tohoto systému je Armand Manuel Ratundu CHRISTIC FORCE Initiation (INICIACE DO KRISTOVY SÍLY

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?...

Obsah. 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2. 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4. 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... Obsah 1. KROK: Víte, za co utrácíte?... 2 2. KROK? Máte odpovídající životní úroveň?... 4 3. KROK: Využíváte finančního trhu?... 5 4. Nechejte si poradit od odborníka... 6 www.anekamickova.cz 1 Zdravím

Více

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval:

A12. mladší žáci. PoznejBibli. O: Napiš jméno muže a ženy a název budovy, kde pracoval: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Zachariáš a Alžběta Zachariáš a Alžběta byli velmi smutní. Moc si přáli mít

Více

Interview - video http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6ulwqhwu PN8

Interview - video http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6ulwqhwu PN8 Amr Chálid, islám ovládne Evropu do 20-ti let Egypťan Amr Chálid, Jak islamizovat Evropu, 2. 11. 2011 http://zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-53482070-muslimovepropadli-kouzlu-televiznich-kazatelu-nejoblibenejsi-z-nich-vestil-osudevropy

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa

Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa Filipským 3,2-11 - 1 Žižkov 26.2.2012 Získat Krista 1. Jediná touha hraběte Zinzendorfa Jestliže účelem mého pobytu ve Francii má být, aby se ze mě stal člověk světa, prohlašuji, že peníze věnované k tomuto

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti Otázka: Osvícenská filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): susinka filozofie se dotýká celé společnosti v Anglii má empirický nádech otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka Francie

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli

Rodina v Bibli I. Téma Rodina v Bibli Rodina v Bibli I. Dnešní téma by mělo být aktuální pro většinu přítomných. Téma Rodina v Bibli/ne manželství, ale rodina/. Většina z nás žijeme uprostřed rodiny ať už v roli rodičů, dětí, dědečků či babiček.

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

5.5.2 Dějepis povinný předmět

5.5.2 Dějepis povinný předmět 5.5.2 Dějepis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 Předmět Dějepis je vyučován v dotaci 8 hodin

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31 Obsah Úvod Co za tím je? 7 ČÁST PRVNÍ Kdo to ležel v jesličkách? První kapitola: Kdo si ten chlápek myslí, že je? 13 Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23 Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš?

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají.

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. 1. kapitola Správné porozumění Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. Jsem přesvědčen, že se všichni shodneme na tom, že evangelizace je něco, k čemu jsou křesťané

Více

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz MATURITNÍ TÉMATA ZE ZEMĚPISU 1. Země ve Vesmíru, Pohyby Země, Glóbus, kartografie 2. Litosféra, reliéf, pedosféra 3. Atmosféra členění, tlakové útvary, podnebné pásy 4. Hydrosféra pevnina a oceán, Kryosféra

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004

Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 Vyučování Zákona na konferenci Dafa v New Yorku o Velikonocích, 2004 (Li Hongzhi, 11. dubna 2004) Zdravím vás! (Publikum: Vítejte Mistře! Potlesk) Máme tu velkou událost. (Potlesk) Na tuto konferenci Zákona

Více

Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem

Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Poločas rozpadu. Kulatý stůl Akademie věd ČR volným pádem Všechno bylo špatně. Den neblahý pro všechny zúčastněné, kdy se nic nedaří a dobré úmysly

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Start Trh Spotřebitel Nápad Koncept Hodnocení. Rozpoznali jsme spotřebitelskou potřebu, kterou spotřebitel také pociťuje?

Start Trh Spotřebitel Nápad Koncept Hodnocení. Rozpoznali jsme spotřebitelskou potřebu, kterou spotřebitel také pociťuje? Potřeba Rychlá prověření Rozpoznali jsme spotřebitelskou potřebu, kterou spotřebitel také pociťuje? Spotřebitelé si nemyslí, že něco potřebují a čekají, pokud je ostatní spotřebitelé nepřesvědčí. Spotřebitelé

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více