Vývoj daňové kvóty v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj daňové kvóty v České republice"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Vývoj daňové kvóty v České republice Bakalářská práce Barbora Fetrová, DiS. Červen 2015

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Vývoj daňové kvóty v České republice Bakalářská práce Autor: Barbora Fetrová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha červen 2015

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Štětí dne Barbora Fetrová, DiS.

4 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce.

5 Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj daňové kvóty v České republice. Cílem práce je analýza vývoje daňové kvóty v České republice před vstupem a po vstupu do Evropské Unie a zhodnocení zjištěných výsledků. V teoretické části je práce zaměřena pojmy s tématem související. Praktická část se soustředí na samotný vývoj daňové kvóty v České republice a analyzuje vlivy, které mají dopad na daňovou kvótu. Klíčové pojmy: Daňová kvóta, daně, daňové zatížení Annotation: This thesis mainly focuses on the development of the tax quota in the Czech republic. Aim of this work is to analyze the tax quota in the Czech Republic before and after joining the European Union and also to valorize identified results. The theoretical part focuses on concepts with related topics.the practical part, however, focuses on the actual development of the tax quota in the Czech Republic and European Union and analyze influences having impact on tax quota. Key words: Tax quota, taxes, tax burden.

6 Obsah Úvod... 8 Cíl a metodika práce Charakteristika veřejných příjmů, rozpočtu a daní v České republice Charakteristika veřejných příjmů a veřejného rozpočtu Daňová soustava a daňový systém České republiky Daně Přímé daně Nepřímé daně Sociální pojištění Veřejné zdravotní pojištění Sociální zabezpečení a sociální politika Faktory ovlivňující daňové systémy Hrubý domácí produkt Produkční (výrobní) metoda Důchodová metoda Výdajová metoda Daňová kvóta Daňová kvóta jednoduchá Daňová kvóta složená Konsolidovaná daňová kvóta Vývoj daňové kvóty České republiky Harmonizace daní České republiky a Evropské Unie Srovnání vývoje daňové kvóty Posouzení daňové kvóty v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Závěr Seznam zdrojů Seznam obrázků, grafů a tabulek

7 Úvod Můj táta mi říkal: Jen dvě věci má člověk jisté - daně a smrt. Proto pro mě nebylo obtížné si vybrat téma své bakalářské práce. Abych čtenáře nevyděsila hned na začátek, musím zdůraznit, že nebudu psát o smrti, ale o tom druhém o daních. V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem daňové kvóty v České republice. Daňová kvóta představuje makroekonomický ukazatel, kterým lze porovnat daňové zatížení občanů jednotlivých zemí. Daňové zatížení není jednotné pro celý svět, ale je odlišné podle toho, kde daný člověk žije. V jednotlivých státech jsou pak nastaveny určité parametry zdanění obyvatelstva, jež jsou většinou odlišné od jiných států. Z tohoto důvodu je dobré vědět, jaké je daňové zatížení občanů České republiky. V této souvislosti se populárním stal tzv. den daňové svobody, který je dnem, kdy se pomyslně dělí aktuální rok na dvě části. První část, představuje část roku, kdy daňoví poplatníci jednotlivých států pracují pouze na pokrytí veřejných výdajů, které jejich domovský stát má. Tou druhou částí, je část, kdy daňoví poplatníci pracující pouze na sebe. Tento teoretický model tedy počítá s tím, že první část roku by veškeré příjmy poplatníků připadly státu a druhou část roku by již poplatníci státu nic nedali. Samozřejmě, že tento stav je pouze symbolický, protože daňoví poplatníci odvádějí daně státu celoročně. A nikdy neodvádějí státu veškerý svůj příjem. Nicméně i tento teoretický stav může sloužit jako porovnání daňového zatížení v jednotlivých státech. 8

8 Cíl a metodika práce Za hlavní cíl své práce si kladu porovnání vývoje daňové kvóty před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie. V rámci tohoto cíle chci především zjistit, zda měl vstup do Evropské unie výraznější vliv na daňové zatížení občanů České republiky a zda došlo k výrazným změnám. V praktické části své bakalářské práce se zaměřím na obecné pojmy, které souvisí s daňovým zatížením. V této části práce využiji především analýzu a komparaci získaných dat. Celou dobu budu pracovat s následující hypotézou: Hodnota daňové kvóty po vstupu České republiky do Evropské unie klesla, kterou se budu snažit ověřit. 9

9 1 Charakteristika veřejných příjmů, rozpočtu a daní v České republice V této kapitole bych pro potřeby dokonalého pochopení a uvedení do problematiky nejprve ráda shrnula oblasti, které mají s daňovou kvótou přímou souvislost, proto se budu nejprve zabývat veřejnými příjmy, daňovou soustavou, daněmi a hrubým domácím produktem. 1.1 Charakteristika veřejných příjmů a veřejného rozpočtu Veřejné příjmy lze definovat jako prostředky vytvářené na příjmové straně státního, a jiných veřejných rozpočtů, převážně na principu nenávratnosti (až na určité výjimky), neekvivalence a nedobrovolnosti. 1 Hlavním cílem veřejných příjmů je zabezpečit potřebné finanční prostředky na financování veřejných výdajů. Tvoří ho veřejný rozpočet, včetně jiných mimorozpočtových fondů, které bývají zpravidla účelové, v rozpočtové soustavě. Stát těmito příjmy získává tzv. veřejné finance. Termínem veřejné finance jsou označovány specifické vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na jedné straně a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.) 2 Veřejné příjmy resp. veřejné finance plní tyto základní fiskální funkce 3 : alokační funkce - činnosti související vytvářením či zabezpečováním a následným financováním veřejných statků a služeb; redistribuční funkce - činnosti související s přerozdělováním v rámci systému veřejných statků a služeb; stabilizační funkce činnosti ovlivňující dynamiky hospodářského růstu (stabilitu ekonomiky). 1 ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN , s HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN , s HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN , s

10 Veřejné příjmy, především daně, jsou do veřejného rozpočtu. Pojem veřejný rozpočet zahrnuje státní rozpočet, ale i státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočty územních samosprávních celků, rozpočet státního fondu, Národní fond a rozpočet Evropské unie. 4 Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů upravuje kam peněžní prostředky z vybraných daní budou směřovat. Konkrétně se jedná o daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmů, daně z nemovitých věcí a silniční daně. Obrázek č.1 zachycuje schéma rozdělení vybraných daní pro roky Obrázek 1 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015, zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok , upraveno 4 HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, viii, 206 s. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN , s.15 5 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 [online]. [cit ]. Dostupné z: file:///d:/users/991549s/documents/downloads/schemata_2013_schema-rozdeleni-rozpoctoveho-urcenidani-rud-v-letech-2013-az-2015.pdf 11

11 Jak je z tohoto obrázku patrné, do rozpočtu obcí plynou všechny příjmy z daní z nemovitosti. Rozpočty obcí se dělí o výnos daně z příjmů právnických osob s příslušnými kraji. Typickou sdílenou daní je daň z příjmů fyzických osob, o kterou se dělí obce s kraji a se státním rozpočtem. O příjmy z daní z přidané hodnoty (DPH) se rovněž dělí stát, kraj i obce. Na obr. č. 2 jsou znázorněny veřejné příjmy do státního rozpočtu celkem a současně jsou zde uvedeny jednotlivé položky příjmů ze státního rozpočtu. Jak je patrné z obrázku, příjmy s daní a poplatků tvoří zhruba 50% příjmů do státního rozpočtu, dalších zhruba 35% tvoří příjmy vybrané na sociálním pojištění, zbytek příjmů tvoří nedaňové a kapitálové příjmy a transfery. Platí tedy základní myšlenka, že nejobjemnějším veřejným příjmem jsou daně. Ovšem tato skladba bohužel nesplňuje další předpoklad. Daňové příjmy tvoří ve vyspělých zemích zhruba 95% všech veřejných příjmů, zbylá procenta příjmů plynoucí do státního rozpočtu tvoří většinou půjčky, poplatky, prodej státního majetku a různé formy dotací. Zároveň se systémy výběru daní v těchto zemích vyvíjely po staletí. Nejvýznamnějšími daněmi bývaly daně majetkové, jejichž význam se postupně snižoval a byl nahrazen spíše zdaňováním samotných příjmů obyvatelstva a spotřebními daněmi. 6 Je dobré si uvědomit, že daňovými příjmy jsou ve skutečnosti také příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění. Tyto příjmy bychom řadily mezi tzv. quasidaně. 7 Obrázek 2 Struktura příjmů státního rozpočtu České republiky (v mld. Kč), zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok , upraveno 6 OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN , s HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN , s Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit ]. Dostupné z: 12

12 Veřejné příjmy by měly být chápány i jako rozpočtová omezení. Z teoretické základny vyplývá, že rozpočet může být sestavován jako 9 : vyrovnaný: stav, kdy příjmy se rovnají výdajům; schodkový (deficitní): stav, kdy příjmy jsou nižší než výdaje; přebytkový: stav, výdaje jsou nižší než příjmy do státního rozpočtu. Stát resp. vláda by měla usilovat o vyrovnané hospodářství, tedy o tvorbu cyklicky vyrovnaného rozpočtu, tzn. peníze, které od občanů dostane, spotřebovat a nespotřebovávat více. Protože, je sice možné stále připravovat deficitní rozpočet, ale není to ekonomické, neboť tím se ochuzují budoucí generace. Jak je patrné z obrázku č. 3, vlády v České republice dlouhodobě hospodaří s deficitním rozpočtem, kdy je do systému veřejných financí přiváděno daleko méně peněž tzn. veřejných příjmů, než které stát spotřebuje, tedy daňové výdaje jsou vyšší. Obrázek 3- Vývoj deficitů státního rozpočtu v letech 1998 až 2014 (v mld. Kč), zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok , upraveno Hodnocení vládních politik je často založeno na analýze vývoje a strukturálních změn v daňových systémech. Pro hodnocení daňových systémů se používají dvě základní sady indikátorů: makroindikátory, jako jsou např. daňová kvóta či implicitní daňové sazby, a 9 BÁRTA, Zbyněk. Finanční gramotnost: výpočty v Excelu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 370 s. Řízení školy (Wolters Kluwer). ISBN s Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit ]. Dostupné z: 13

13 mikroindikátory, ze kterých se nejčastěji používají mezní a průměrné daňové sazby z výnosů práce a z kapitálu Daňová soustava a daňový systém České republiky Na mnohé působí termíny jako daňová soustava a daňový systém jako synonyma, je mezi nimi však striktní rozdíl. Zatímco daňová soustava označuje souhrn všech daní, které jsou na určitém území a v přesně vymezeném čase vybírány od daňových poplatníků. Tak daňový systém České republiky zahrnuje daňovou soustavu a dále také právní, organizační a technicky konstituovaný systém institucí, který spravuje daně, jejich výměru, vymáhání a kontrolu. Soubor jednotlivých daní, které zahrnuje daňový systém je tzv. daňový mix. 12 Daňový systém zahrnuje také systém nástrojů a postupů, které jsou uplatňovány ve vztahu k daňovým subjektům. 13 Uspořádání daňové soustavy ovlivňuje velikost státu, územní členění, způsob výběrů daní, atd. V rámci daňového systému rozlišujeme osoby, které mají daňovou povinnost, a to 14 : plátce daně ten, kdo má povinnost ze zákona daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod svou majetkovou odpovědností; poplatníka daně ten, jenž nese daňové břemeno. Povinnost platit daně je v České republice zakotvena v čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Základním zákonem o dani, ze které charakteristika daňové soustavy vycházela, až do roku 2003, byl zákon č. 212/1992 Sb. o soustavě daní, ve znění zákona č.302/1993 Sb. Zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních byl však zákon charakterizující daňovou soustavu zrušen. 15 Systém daní je tedy po zrušení zákona o soustavě daní, vymezen soustavou daňových (hmotně právních) předpisů. 11 OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN , s VANČUROVÁ, Alena a Lenka Láchová. Daňový systém ČR: cvičebnice. V Praze: 1. VOX, 2011, 97 s. Daně (1. VOX). ISBN s ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN , s ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN , s ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN , s

14 Sazby daně jsou stanoveny především v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Další velmi důležitý zákon je zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů charakterizuje příjmy, ze kterých je nutno platit daň a případné osvobození od ní. Z období roku 1992 zůstává v platnosti několik dalších zákonů, jedná se především o zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Dále se daní týká i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Dalšími předpisy, které se týkají především nepřímých daní jsou zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů a dále pak zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 1.3 Daně Daň představuje přesun peněžních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Je definována jako povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Jde zřejmě o nejstarší formu zásahu státu (vlády) do ekonomiky Charakteristickým znakem daně je její neúčelovosti a neekvivalentnost, daň je uložena jako jednostranná povinnost bez nároku na plnění ze strany státu. Jednotlivé formy daní jsou většinou placeny pravidelně v určitých intervalech či v případech kdy nastanou určité, přesně vymezené, okolnosti jako je např. darování nebo dědění Představují formu mimoekonomické donucení, jímž si stát prosazuje podíl na důchodech či majetku subjektů, které se na území daného státu rozhodli žít a pracovat či podnikat. Toto donucení mělo v historickém vývoji zjevnější či zastřenější formu, což je patrné i z různých názvů daní, pocházejících z otrokářské nebo feudální společnosti. 17 Výběr daní určuje daňová politika jednotlivého státu. V určitých, přesně vymezených případech, se daň nevybírá/odpouští. Takovým případem může být opět v rámci legálního rámce v České republice dědění, ale v přímé linii, tedy např. z otce na potomky. Členění daní existuje celá řada, neboť daně lze členit podle různých kritérií. V České republice platí daňový systém, který je znázorněn na obr. č. 4, je složen z daní přímých, 16 JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN , s Definice daně [online]. [cit ]. Dostupné z: definice-dane/

15 které platí konkrétní fyzické nebo právnické osoby a z daní nepřímých, pro které je charakteristický přesun daňového břemena (tedy konečné platby přímo státu) na někoho jiného. Mezi nejdůležitější a nejvýnosnější daně v České republice patří daň z příjmů, DPH a spotřební daně. Obrázek 4- Členění daní, zdroj: Daňový systém ČR 18, upraveno Daňové výnosy jsou rozdělovány podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, mezi jednotlivé články rozpočtové soustavy Přímé daně Přímé daně ovlivňují disponibilní důchod fyzických i právnických osob a vypočítávají se z předmětu daně poplatníka, který je povinen tyto daně odvést. Zahrnují se do nich 19 : daň z příjmů daň z příjmu fyzických osob nebo daň z příjmu právnických osob; daně majetkové daň z nemovitostí pozemková daň nebo daň ze stavby; silniční daň; převodové daně daň z převodu nemovitosti, dědická daň, darovací daň. 18 Daňový systém ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 19 HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN , s

16 Daně z příjmu Systémy a vývoj sazeb a zdanitelných příjmů u daně z příjmu fyzických osob jsou v režii jednotlivých států Evropské unie. Odpovídá to jak potřebám a nastavení daní jednotlivých zemí, tak je to i otázkou určitých tradic. Proto spektrum konstrukce daní z příjmů fyzických osob je velmi široké. Od relativně jednoduchých systémů, kdy státy mají zavedené lineární (rovné) sazby daně nebo naopak těchto sazeb v rámci klouzavě progresivních sazeb mají několik, až po rozdílné zdanění dle sociálního postavení nebo některé státy ke státním sazbám připočítávají municipální, kostelní, solidární a jiné příplatky. 20 V České republice se daň z příjmu řadí mezi nejdůležitější daně, které plynou do státního rozpočtu. Danění příjmů fyzických osob z jejich kapitálového majetku probíhá podle ustanovení 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ze znění pozdějších předpisů (dále jen Dpřij). Příjmy z kapitálového majetku, jež plynou fyzické osobě ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně a jsou zdaňovány zvláštní sazbou 36 Dpřij (srážkovou daní v současnosti 15%), již není třeba zahrnovat do daňového přiznání. Příjmy, které nepodléhají výše zmíněné srážkové dani, jsou zdaňovány příjemcem příjmu v daňovém přiznání dani z příjmu fyzický osob. Tyto příjmy tvoří dílčí základ daně podle 8 Dpřij jako součást celkového základu této daně. 21 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, jsou následující: 22 příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6 Dpřij); příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 Dpřij); příjmy z kapitálového majetku ( 8 Dpřij); příjmy z pronájmu ( 9 Dpřij); ostatní příjmy ( 10 Dpřij). 20 KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/evropska_unie/specialni_analyzy/specialni_analyzy/prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf 21 MACHÁČEK, Ivan. Daň z příjmů fyzických osob 2010: praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiv, 273 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN , s Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 17

17 Podle 4 Dpřij existuje celá řada od této daně osvobozených příjmů, jedná se např. o sociální dávky, stipendia, nemocenské dávky apod. 23 Daň z příjmu fyzických osob prošla od roku 1993 v České republice svérázným vývojem, jak dokládá obr. č. 5. Měnily se počty daňových pásem a výše daňových sazeb či se upravovaly základy daně. Od roku 2008 byla zavedena tzv. superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zaměstnance zvýšená o sociální a zdravotní pojištění) a systém klouzavě progresivních sazeb se změnil na jednu lineární sazbu ve výši 15%. Vzhledem k možnosti uplatnění odčitatelných položek a systému daňových slev v rámci daňových přiznání k určité progresi dochází i nadále. 24 O doku 2013 se platí i tzv. solidární daň, která tvoří o dalších 7% více z měsíčního příjmu nad určenou částku. Zavedením solidární daně v 16 Dpřij se systém s lineární sazbou platný v letech 2008 až 2012 do systému klouzavě progresivního. Pro rok 2013 byla tato částka solidární daně Kč, pro rok Kč a pro rok 2015 je Kč. Obrázek 5 - Vývoj sazeb DPFO v ČR, zdroj: Kozlovský 25, upraveno 23 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/evropska_unie/specialni_analyzy/specialni_analyzy/prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf 25 KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/evropska_unie/specialni_analyzy/specialni_analyzy/prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf 18

18 v mil Kč Samotné poplatníky daně z příjmu lze rozdělit do dvou skupin, na: rezidenty osoby, které svými příjmy podléhají této dani (případnému dvojímu zdanění je zabráněno mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění a zápočtem již zaplacené daně); nerezidenty osoby, které daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice. Vyplněný formulář daně z příjmu fyzických osob je nutné odevzdat na příslušný daňový úřad většinou do konce března. Zaměstnanci mají možnost u svého zaměstnavatele podepsat na příslušný kalendářní rok, tj. jedno zdaňovací období, tzv. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na základě podpisu tohoto prohlášení jim zaměstnavatel strhne měsíční zálohu na daň, souběžně s tím uplatní slevu na dani či jiné daňové zvýhodnění. Graf č. 1 zobrazuje vybrané části na daních z příjmu fyzických osob. Jednak se jedná o daně, které zaplatili zaměstnanci (DPFO ze závislé činnosti a jednak se jedná o daně, které zaplatili podnikající osoby (DPFO podnikatelé). Zatímco křivka daní placených ze závislé činnosti strmě stoupá až do roku 2007 a v souvislosti s ekonomickou krizí zaznamenala pak v letech propad, vývoje daní u podnikatelské činnosti od roku 2004 v má klesající tendenci DPFO podnikatelé DPFO ze závislé činnosti Graf č. 1 Výběry daně z příjmu fyzických osob v ČR, Finanční správa 26, vlastní zpracování 26 Finanční správa [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

19 v mil. Kč Daň z příjmů právnických osob je vymezena v Dpřij. Předmětem daně z příjmů právnických osob u poplatníků založených za účelem podnikání jsou výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Základem daně je výsledek hospodaření, který se podle zákona zvyšuje o částky, jež nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů a snižuje o částky, které nesprávně navýšily výnosy 27 Vývoj výběru této daně do státního rozpočtu České republiky zobrazuje graf č.2. Jak je z tohoto grafu patrné daně z příjmů právnických osob od roku 1998 pozvolna stoupaly až do roku 2008, kdy se s mírným zpožděním projevily důsledky ekonomické krize a tyto příjmy zaznamenaly strmá pád. V posledních letech zaznamenal výběr těchto daní zjevnou fluktuaci Graf č. 2 Výběry daně z příjmu právnických osob v ČR, zdroj: Finanční správa 28, vlastní zpracování Nepřímé daně Nepřímé daně jsou součástí cen různých výrobků, vybírá a odvádí je jiná osoba než je poplatník. Jsou jimi 29 : daň z přidané hodnoty (DPH); 27 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s Finanční správa [online]. [cit ]. Dostupné z: 29 HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN , s

20 spotřební daně daň z minerálních olejů, daň z alkoholu, daň z tabákových výrobků; ekologická daně daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv, daň z elektřiny; cla. Podíváme- li se na strukturu daní, zjistíme, že nepřímé daně dnes tvoří zhruba 63% všech daňových příjmů a zhruba 30% příjmů státního rozpočtu. Jejich podíl na rozpočtových příjmech v čase narůstá Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (DPH) je legislativně vymezená zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rozlišuje tyto daňové subjekty 31 : osoba povinná k dani osoby samostatně uskutečňující ekonomickou činnost na území České republiky, jejíž obrat (tj. výnos nebo příjem) překročil 1 milion Kč za dobu jednoho roku soustavné činnosti; osoba identifikovaná k dani právnická osoba, která neuskutečňuje ekonomickou činnost ani jinak nepodniká nebo je osvobozena od daně bez nároku na odpočet; osoba registrovaná k dani v jiném členském státě Evropské unie osoba, které bylo předěleno identifikační číslo pro účely DPH v jiném členském státě; zahraniční osoba osoba, která nemá na území Evropské unie sídlo, místo podniká ani provozovnu, popř. místo pobytu. Plátce daně je konečný spotřebitel, ale je odlišný od poplatníka daně, tzn. jde o daň nepřímou. DPH je splatná do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. 32 Z hlediska nepřímých daní je tato daň největším daňovým příjmem do státního rozpočtu České 30 KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN , s VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s

21 republiky. Obecný princip fungování daně z přidané hodnoty je následující: osoba, která odvádí státu daň z přidané hodnoty, cenu všech svých prodejů (zboží, materiál, služby) zvýší o daň z přidané hodnoty, stanovenou obvykle procentuální sazbou. Tuto vybranou daň odvede státu. Vstupem ČR do EU zmizela z hlediska obchodu hranice s dopadem na placení DPH a cel. V rámci obchodních transakcí již nehovoříme o vývozu a dovozu, ale o dodání a pořízení zbožím jiného či z jiného členského státu. 33 V České republice stanoví zákon v 47 v současnosti dvě sazby daně, a to: základní sazbu; sníženou sazbu (do této sazby řadíme např. zdravotnické prostředky nebo knihy). Podíváme-li se na vývoj těchto sazeb DPH od roku 1993, který dokládá obrázek č.6, zjistíme, že snížená sazba se dlouhodobě pohybovala až do roku 2007 na 5%. Zatímco základní sazba, i když v letech poklesla pod tuto úroveň, se pohybuje dlouhodobě okolo hranice 20%. Obrázek 6 - Vývoj základní a snížené sazby DPH v letech ČR, zdroj: Klaus 34,upraveno Samotný výběr DPH, resp. množství vybraných prostředků z DPH v České republice ilustruje graf č. 3. Z tohoto grafu je patrné, že množství vybraných prostředků na této dani, se rok od roku plynuje navyšuje. 33 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN , s

22 v mil Kč DPH Graf č. 3 Výběry DPH v ČR, zdroj: Finanční správa 35, vlastní zpracování Spotřební daně Spotřební daně vybírá stát nejen s cílem získat zdroje k financování svých výdajů, ale rovněž ve snaze omezovat spotřebu některých statků považovaných za škodlivé (cigarety, benzín apod.). Uvalení spotřební daně na určité zboží znamená, že prodávající musí státu z každé jednotky prodaného zboží odvádět částku odpovídající výši této daně. 36 Systém výběru spotřebních daní tvoří nedílnou součást daňových soustav zemí, které jsou součástí Evropské unie. Spotřební daň výrazným způsobem zvyšuje konečnou cenu pro spotřebitele. U určitých druhů komodit by některé členské státy Evropské unie mohli zvýhodňovat sazbu pro domácí producenty, aby se tomu zamezilo, jsou na evropské úrovni stanoveny minimální sazby spotřebních daní. Přestože v posledních letech ve většině členských zemí Evropské unie došlo k postupnému zvyšování spotřebních daní u cigaret i alkoholu, spotřeba těchto komodit klesá pozvolna a pouze v některých oblastech. Pro všechny členské státy. V Evropské unii platí společná strategie nejvyšších daňových sazeb DPH pro líh, cigarety a pohonné hmoty. Co se však týká spotřební daně, jsou mezi jednotlivými státy Evropské unie značné rozdíly Finanční správa [online]. [cit ]. Dostupné z: 36 URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 474 s. ISBN , s Spotřební daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: 23

23 Spotřební daně se v České republice řídí zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Podle 1 se spotřební daň vztahuje na následující produkty 38 : pivo; víno a jeho meziprodukty; líh. tabákové výrobky; minerální oleje; Jako stvrzení prokazující zdanění vybraných výrobků, slouží daňový doklad nebo doklad o prodeji či o dopravě vybraných výrobků. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na území České republiky či dovozem do České republiky. Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek. 39 U piva je základem daně jeho množství v hektolitrech. Je určena základní sazba pro pivo (momentálně 32 Kč). Snížená sazba je určena pro malé nezávislé pivovary. Zároveň je pro přesně určené účely podle 86 pivo od daně osvobozeno. Jedná se zejména o pivo pro výrobu octa nebo přípravu léčiv či pivo připravované fyzickou osobou výhradně pro domácí spotřebu a nepřesáhne-li 200 litrů za kalendářní rok. 40 Základem daně pro víno, je shodně jako u piva, množství vína a meziproduktů vyjádřených v hektolitrech. Zákon dělí vína na šumivá vína, tichá vína a meziprodukty a dle tohoto dělení jim přisuzována sazba daně. Osvobozeny jsou vína a jejich meziprodukty podle 97, obdobně jako u piva, pro výrobu octa nebo přípravu léčiv. Plátcem daně z vína není rovněž fyzická osoba, jež vyrábí výhradně tiché víno, pokud celkové množství během kalendářního roku nepřesáhne litrů. Z každé láhve tvrdého alkoholu je nutné zaplatit do státní pokladny spotřební daň a DPH. Spotřební daň v roce 2015 činí v Česku Kč za hektolitr čistého etanolu (alkoholu). Čím vyšší obsah alkoholu v prodávané lihovině je, tím vyšší je spotřební daň. Současně kupující při nákupu oblíbeného destilátu platí i DPH, alkoholické nápoje podléhají v Česku základní 21% sazbě DPH. Celkovou výši nepřímých daní si vypočítáme u půllitrové láhve 40% tvrdého alkoholu prodávané za 280 Kč. 41 Cigarety jsou rovněž 38 Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 1 39 Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, 1 41 Spotřební daň - lih [online]. [cit ]. Dostupné z: 24

24 zdaněny jednak spotřební daní a jednak DPH. Daň z tabákových výrobků se řídí rovněž zákonem o spotřební dani, konkrétně hlavou V. Zákon přitom rozeznává 3 varianty tabákových výrobků pro potřeby stanovení daně, těmito variantami jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák na kouření. Předmětem daně z minerálních olejů jsou motorové benzíny, střední oleje, těžké plynové oleje, těžké topné oleje a další minerální oleje určené příslušným kódem nomenklatury. Základ daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech. 42 Vývoj výběru spotřebních ilustruje graf č. 4. Z tohoto grafu je patrné, že až na drobný nižší příjem v době ekonomické krize příjem ze spotřebních daní roste Graf č. 4 Výběry spotřebních daní v ČR, zdroj: Ministerstvo financí 43, vlastní zpracování 1.4 Sociální pojištění Kvazi daně představují povinné odvody z příjmů obyvatelstva, které nejsou klasickými daněmi, ale jsou stejně jako daně pravidelně odváděny. Ačkoliv zaměření plateb, jejichž výběr i použití je odlišné od daní, z hlediska zatížení vytvořeného zisku podnikatele, je to v podstatě další přímá daň zatěžující jeho 42 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN , s Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit ]. Dostupné z: http: 25

25 zisk. 44 Tyto příjmy do státního rozpočtu se obdobným způsobem projevují i u zaměstnanců, neboť tyto odvody do státní kasy výrazným způsobem snižují jejich příjmy. Tento druh kvazidaní můžeme souhrnně nazvat jako sociální pojištění, které zahrnuje následující platby 45 : veřejné zdravotní pojištění; nemocenské pojištění; důchodové pojištění; příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Veřejné zdravotní pojištění V České republice je systém veřejného zdravotního pojištění, který se řídí zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, založen těchto subjektech 46 : pojištěnec - příjemce zdravotních služeb; zdravotní pojišťovna -subjekt, kterému pojištěnec platí za zdravotní služby; poskytovatelé zdravotních služeb subjekty oprávněné poskytovat zdravotní služby jako jsou nemocnice, ambulance, lékaři, lázně apod.. Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou definovány vyměřovací základy pro výpočty pojistného. 47 Zaměstnanci, jako osoby veřejného zdravotního pojištění, mají navíc tzv. oznamovací povinnost. Po oznámení názvu a evidenčního čísla jejich zdravotní pojišťovny tuto povinnost za ně přebírá jejich zaměstnavatel, který za své zaměstnance nahlašuje vznik případně ukončení pracovního poměru zdravotním pojišťovnám a zároveň každý měsíc zasílá na zdravotní pojišťovny přehled o vyměřovacích základech a odvedeném pojistném. Z hlediska povinností by OSVČ měly do osmi dnů informovat svou zdravotní pojišťovnu o vzniku, přerušení či své ukončení podnikatelské činnosti a zároveň hlásit 44 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s Pojistné na sociální zabezpečení[online]. [cit ]. Dostupné z: 46 Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit ]. Dostupné z: 47 Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 26

26 každou administrativní změny jakou je změna sídla, jména či bydliště. 48 Klíčovou povinností všech pojištěnců je také hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné. Dalšími povinnostmi účastníků zdravotního veřejného pojištění jsou např. podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, prokazovat se při poskytování zdravotních služeb platným průkazem pojištěnce nebo se vyvarovat jednání s cílem vědomé poškození vlastního zdraví Sociální zabezpečení a sociální politika Základní principy sociálního zabezpečení jsou obdobné jako u veřejného zdravotního pojištění, celková problematika je výrazně rozsáhlejší a je upravena obsáhlejší legislativou. 50 Výběr těchto položek do státního rozpočtu České republiky se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Správou pojistného sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je pověřena Česká správa sociálního zabezpečení. 51 Účast na sociálním zabezpečení není povinna pro všechny osoby žijící na území České republiky, povinně se musejí účastnit pouze zaměstnanci a OSVČ. Pojistné na sociální zabezpečení musejí platit následující subjekty 52 : zaměstnavatelé; zaměstnanci, jako účastníci nemocenského a důchodového pojištění, případně jen důchodového pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) osoby, které se dobrovolně důchodově pojistí. U zaměstnanců se výše pojistného stanovuje procentní sazbou ze zjištěného vyměřovacího základu za rozhodné období, které představuje kalendářní měsíc. Pro osoby 48 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit ]. Dostupné z: 50 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN , s Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 27

27 samostatně výdělečně činné (OSVČ) je vyměřovacím základem částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu za období jednoho roku. 53 Graf.č 5 ukazuje vývoj a složku sociálních příspěvku do veřejného rozpočtu. Z tohoto grafu je patrné, že nejvíce se státu vyplácejí zaměstnanci, kteří pracují v pracovněprávním vztahu a to vzhledem k tomu, že odvody provádí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel ostatní příspěvky 300 příspěvky OSVČ nebo nezaměstnaných příspěvky zaměstnvatelů 200 příspěvky zaměstnanců Graf č. 5 Struktura a vývoj sociálních příspěvků v mil. Kč, zdroj: Ministerstvo financí 54, vlastní zpracování 53 Zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 54 Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit ]. Dostupné z: http: 28

28 1.5 Faktory ovlivňující daňové systémy Mezi hlavní faktory, které ovlivňující daňové systémy jednotlivých států můžeme řadit zejména následující 55 : ekonomické faktory daňový systém ovlivňuje struktura a vyspělost národního hospodářství, zohledňují se na makroekonomické ukazatele jako je míra inflace, hospodářský růst (HDP), struktura pracovních sil a míra nezaměstnanosti, saldo platební bilance a zahraniční obchod apod.; politické faktory daňový systém, který je zákonně ustanoven, je schvalován představiteli státu, tzn. roli hraje i politika, složení vlády, vládní programy, předvolební období apod.; kulturně-historické faktory výběr daní ovlivňují i tradice jednotlivých krajů, národní zvyklosti a mentalita obyvatelstva (platební morálka, daňové úniky, šedá ekonomika apod.); administrativně-institucionální faktory daně ovlivňuje zejména vláda a parlament jednotlivých států nastavením uspořádání, struktury a výběrem daní. A zároveň úředníci, kteří mají zavedené své postupy, a kteří musejí přizpůsobovat své zvyklosti případným změnám; faktor technického pokroku nové přístupy a objevy ve výpočetní technice mohou pomoci zlepšení procesu výběru daní, zjednodušit ho a omezit daňové uniky; faktor globalizace výběr daní a daňové systémy jsou přizpůsobovány mezinárodnímu měřítku, příkladem může být např. Evropská unie. 55 DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN , s. 29

29 v mil. Kč 2 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) představuje sumu celkových výdajů všech subjektů v dané ekonomice. 56 HDP je hlavním ukazatelem ekonomické aktivity, zahrnuje hodnotu finálních výrobků a služeb, které vyrobeny (v případě výrobků) či spotřebovány (v případě služeb) v dané zemi v průběhu přesně stanoveného časového období, většinou jednoho roku či čtvrtletí. 57 Velikost hrubého domácího produktu (HDP na obyvatele) a jeho změna v čase (růst HDP) poskytují základní informace o ekonomické úrovni a výkonnosti země. Stabilitu (udržitelnost) této výkonnosti ovlivňuje vývoj ukazatelů vnitřní a vnější rovnováhy. Růst HDP je ovlivněn reálnými a cenovými změnami. Obecně všechny ekonomické proměnné, které představují hodnoty nebo ceny, lze vyjádřit nominálně (běžná hodnota) nebo reálně (zohledňující změny cenové úrovně, tj. inflaci). 58 Z teoretického hlediska se za příznivý vývoj HDP považuje nárůst o 2-3% ročně. 59 Graf č. 6 zobrazuje HDP České republiky od roku 1993 do roku Jak je z tohoto grafu patrné hrubý domácí produkt od roku 1993 strmě rostl až do roku 2008, kdy se projevily důsledky celosvětové ekonomické krize, klíčovým byl zejména pokles v oblasti vývozu z důvodu snížení poptávky po českých produktech Graf č. 6 Výběry spotřebních daní v ČR, zdroj:český statistický úřad 60, vlastní zpracování 56 POLÁCH, Jiří a kolektiv. Reálné a finanční investice. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvi, 263 s. Beckova edice ekonomie. ISBN , s KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, ISBN , s KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, ISBN , s KOWALSKÁ, Radomíra. Ekonomika pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 186 s. Sestra (Grada). ISBN , s Roční národní účty [online]. [cit ]. Dostupné z: 30

30 Na grafu č. 6 je až na období krize patrný nárůst HDP. Porovnání našeho HDP s HDP ostatních zemí nebude mít značný význam, jelikož Česká republika je malou otevřenou proexportní zemí. Proto pro srovnání bude lepší využít poměrový ukazatel HDP/obyvatel, kterým se srovnávají většinou životní úrovně jednotlivých států. Tento ukazatel představuje částku, kterou má obyvatel daného státu průměrně k dispozici na rok ke své spotřebě na základě toho, kolik se v dané zemi vyprodukovalo a kolik v zemi žije obyvatel. ČR SR NĚMECKO VELKÁ BRITÁNIE FRANCIE PORTUGALSKO Graf č. 7 Hodnota HDP na jednotlivce ve vybraných zemích Evropy, zdroj:český statistický úřad 61, vlastní zpracování Graf č. 7 srovnává HDP na osobu ve vybraných evropských státech. Země, které jsem vybrala pro srovnání HDP a životní úrovně obyvatel s Českou republikou, jsou následující: Slovensko, Německo, Velká Británie, Francie a Portugalsko. Jak je z grafu vidět nejlépe si vede Německo, které má v průměru v roce 2001 celkem USD, tato hodnota byla v roce USD, v roce 2007 již USD a v roce USD. Velká Británie měla poměr HDP/obyvatelé na rok USD, v roce 2004 to bylo USD, v roce USD a v roce USD. Růst se vlivem krize tedy viditelně zpomalil. Francie měla v roce 2001 poměrový ukazatel na hodnotě USD, v roce 2004 na hodnotě USD, v roce USD. Roku 2014 pak ukazatel dosáhl na USD. Portugalsko mělo v roce 2001 poměrový ukazatel na úrovni USD, o tři roky později, v roce 2004 činil poměr USD, poté v roce 2007 byl na úrovni USD a nyní na úroveň Česká republika v roce 2001 měla poměr HDP/obyvatele na úrovni USD, v roce 2004, kdy vstupovala do EU, činil ukazatel 61 Domestic product[online]. [cit ]. Dostupné z: https://data.oecd.org/gdp/gross-domesticproduct-gdp.htm 31

31 USD, roku 2007 byla hodnota USD a nyní je poměrový ukazatel na hodnotě USD. Poslední zemí je Slovensko, u kterého byl ukazatel v roce 2001 na nejnižší úrovni ze srovnávaných zemí, na USD na osobu. Poměr v roce 2004, kdy Slovensko rovněž vstupovalo do Evropské unie, měl ukazatel hodnotu USD. Roku USD a roku 2014 již USD. Při srovnání těchto hodnot zjistíme, že nejlépe si v rámci ekonomického růstu vedlo Německo. Velká Británie a Francie zaznamenaly znatelnější poklesy v nárůstu hodnot, stejně tak jako Česká republika. Slovenská republika za sledované období více jak 2násobila částku HDP/na osobu. Portugalsko se ve vývoji a poměru částek nejvíce přibližuje České republice, byť jde o zemi s jinými hospodářskými prioritami a územním rozšířením. Z hlediska samotného výpočtu HDP existují celkem tři metody, kterými lze HDP vypočítat. Každá metoda představuje jiný pohled na totéž Produkční (výrobní) metoda HDP tvoří úhrn všech finálních výrobků a služeb, které byly za určité období vyrobeny a poskytnuty na území daného státu. V samostatné praxi je ale složité určit, zda je daný statek konečný, nebo zda-li se jedná o meziprodukt, který bude dále zpracován. Aby nebyl ve výpočtu zahrnut vícekrát, počítá se s přidanou hodnotou v jednotlivých fázích výroby. Při použití produkční metody se tedy jedná o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví a sektorů trhu. 63 HDP = produkce mezispotřeba + daně z produktů dotace na produkty 2.2 Důchodová metoda Důchodová metoda vychází z fáze rozdělování a počítá se jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem. 64 HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu dotace + čistý provozní přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, ISBN , s HDP (Hrubý domácí produkt) [online]. [cit ]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/hruby-domaci-produkt.pdf 64 Výpočet produktu důchodová metoda [online]. [cit ]. Dostupné z: 32

32 2.3 Výdajová metoda Zde se jedná o součty výdajů za zboží, které odpovídají ceně daného zboží a započítávají se pouze takové výrobky, které již nejsou vstupem další výroby - nebudou v přidané hodnotě jiného zboží. HDP = Výdaje domácností na spotřebu + soukromé hrubé domácí investice + výdaje státu na nákup výrobků a služeb + čistý export 65 HDP Důchodová metoda [online]. [cit ]. Dostupné z: 33

33 3 Daňová kvóta V této kapitole představím samotný pojem daňová kvóta a uvedu její jednotlivé druhy. Daňová kvóta se využívá pro srovnávání daňového zatížení mezi jednotlivými zeměmi, představuje makroekonomický ukazatel, jenž se používá pro mezinárodní srovnání a zhodnocení vývoje daňových příjmů (vč. povinných příspěvkům sociální zabezpečení a povinné veřejné zdravotní pojištění, cel a dalších příjmů daňového charakteru) na HDP v běžných cenách. Výsledkem je míra daňového zatížení občanů v dané zemi a je vyjádřena v procentech. Představuje podíl hrubého domácího produktu, který je přerozdělován prostřednictvím veřejných rozpočtů. Pro výpočet daňové kvóty se využívá dvou principů výpočtu daňových příjmů, a to buď hotovostního principu či akruálního principu. Rozdíl mezi těmito principy je v časovém horizontu. U hotovostního principu vzniká daňový příjem v okamžiku přijetí hotovosti do státního rozpočtu. Akruální princip, je účetní princip, podle kterého jsou důsledky událostí uznány v době, kdy nastaly, tedy v době vzniku povinnosti platit daň. U tohoto přístupu dochází ke zpoždění odhadů příjmů do státního rozpočtu, a to min. o jeden kalendářní měsíc majetkových a spotřebních daní a o až čtyři měsíce u DPH. 66 Daňová kvóta je sledována Eurostatem (na základě Evropského systému národních a regionálních účtů - ESA 95), či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD), přičemž obě organizace nepoužívají shodnou metodiku výpočtu. Z tohoto důvodu se procentuální výsledky vypočítaných daňových kvót mohou lišit v závislosti na metodě výpočtu. Srovnávání jednotlivých států jsou data o daňových kvótách publikována s několikaletým zpožděním. 67 Zároveň může dojít ke zkreslení hodnoty daňové kvóty a to např. zdanění sociálních dávek (např. Švédsko, Dánsko, Holandsko). Ke zkreslení dochází také za situace existence tzv. šedá ekonomika, tedy příjmu, které nejsou v rozporu se zákony zdaňovány. Čím vyšší úroveň má šedá ekonomika v zemi, tím pravděpodobněji je výsledná daňová kvóta nadhodnocena. Daňová kvóta také nezahrnuje daně, které nebyly vybrány díky zákonným daňovým výhodám. Jedná se o situace, ve kterých vláda poskytne úlevu na daních místo jejich výběru s následnou dotací. Shodný efekt nastává v případě vládních záruk. Takto vláda přímo 66 HRDLIČKA, Č.; IŠTVÁNFYOVÁ, J.; VÍTEK, L Systémy účetnictví a evidence daňových příjmů vládních institucí. Politická ekonomie. 2010, Vol. 58, No. 2, pp ISSN Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [online]. [cit ]. Dostupné z: 34

34 ovlivní čitatel vzorce výpočtu daňové kvóty, kdy dojde k jeho snížení. 68 Dle rozsahu obsahu čitatele dělíme daňovou kvótu na jednoduchou, složenou a konsolidovanou. Mezi důvody, proč je třeba v mezinárodních komparacích obezřetně uplatňovat ukazatel daňové kvóty, můžeme řadit následující 69 : konstrukce poměrového ukazatele - ve jmenovateli ukazatele je HDP na obyvatele, jeho tempo růstu nemusí odpovídat tempu růstu výnosu z daní, růst HDP zpravidla povede ke snížení výše daňové kvóty; daňový mix, tj. rozdílná struktura výnosu z daní; hospodářského cyklu a jeho fáze - výběr daní a úroveň HDP jsou, a to i při konstantních sazbách daně, rozdílné); odlišná úroveň a rozsah daňově uznatelných nákladů resp. výdajů, jež by mohly vést metodickým i věcným odlišnostem v základu daně a daňové povinnosti; uskutečňování daňových výhod - tj. osvobození příjmů, realizace nezdanitelných částí, různých druhů slev na dani nebo úlev např. jako forma investičních pobídek; vyvádění části pojistného ze mzdy do soukromých fondů, což snižuje výši daňové kvóty; šedé ekonomika existence nezdaněných příjmů; vládní záruky za půjčky; metodika výpočtu daňových příjmů využívající aktuální či inkasní (hotovostní) princip - v případě aktuálního principu, který se uplatňuje ve vyspělých zemích, se k příslušnému roku přiřadí položky účetně související (např. daň z příjmů za rok 2011 patří do roku 2011, i když se platí do nebo ; v případě inkasního principu se do daného statistického období započítávají skutečně inkasované daňové příjmy v tomto období; daně stanovené ze sociálních dávek; v některých zemích se žádné daně ze sociálních dávek neplatí, v některých zemích se zdaňuje pouze důchod z důchodového pojištění nad určitou hranici (ČR), ve Velké Británii je stanovena 68 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 263 s. ISBN , s Daňová kvóta [online]. [cit ]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/n_dtp_b/danova_kvota_a_giniho_index.pdf 35

35 daň z důchodového pojištění v závislosti na věku důchodce, řada sociálních dávek je zdaněna v Nizozemí, Dánsku a Švédsku, příjemci sociálních dávek z nich platí daně i v USA, Velké Británii A Irsku, atd. Základními organizacemi, které vypočítávají ukazatele daňové kvóty v České republice, jsou následující 70 : Eurostat Evropský statistický úřad výpočet na základě regionálních účtu ESA95, zejména pro potřeby materiálů Evropské Unie a pro hodnocení Maastrichtských kriterií (akurátní princip); OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má vytvořenou pracovní skupinou pro daňovou statistiku a analýzu daňové politiky OECD, která vytváří mezinárodně srovnatelná data (akurátní princip); Národní metodika dle rozpočtové skladby ČR tato metodika je vytvořena Ministerstvem financí České republiky, základem výpočtu je rozpočtová skladba daňových příjmů v ČR a využívá se pro účely státního rozpočtu a státního závěrečného účtu ( hotovostní princip). 3.1 Daňová kvóta jednoduchá Jednoduchá daňová kvóta představuje podíl daní a cel na HDP. 71 Ve výpočtu jednoduché daňové kvóty jsou v čitateli obsaženy pouze příjmy, které se skutečně označují jako daně. sqt jednoduchá daňová kvóta Yt výnos z vybraných daní Obrázek 7 - Vzorec výpočtu daňové kvóty jednoduché, zdroj:daňová kvóta CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit ]. Dostupné z: 71 DVOŘÁČEK, Jiří a Peter Slučník. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN , s Daňová kvóta [online]. [cit ]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/n_dtp_b/danova_kvota_a_giniho_index.pdf 36

36 GDP hrubý domácí produkt 3.2 Daňová kvóta složená Složená daňová kvóta zahrnuje podíl výnosů všech daní, cel a povinného pojistného na zdravotním a sociální zabezpečení k HDP. 73 Tato kvóta je komplexnějším ukazatelem daňového zatížení. Obrázek 8 - Vzorec výpočtu daňové kvóty složené, zdroj:daňová kvóta 74 kqt složená daňová kvóta Yt výnos z vybraných daní IS pojistné na soc. zabezpečení C poplatky D clo GDP hrubý domácí produkt 3.3 Konsolidovaná daňová kvóta Zamezuje duplicitnímu započtení příjmů. V České republice by měla vyloučit to, že část pojistného na veřejném zdravotním pojištění je financována ze státního rozpočtu, tedy z vybraných daní. Nejvydatnějším rozdílem mezi tím, co se zahrnuje do čisté a konsolidované daňové kvóty, je pojistné sociálního pojištění DVOŘÁČEK, Jiří a Peter Slučník. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN , s Daňová kvóta [online]. [cit ]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/n_dtp_b/danova_kvota_a_giniho_index.pdf 75 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2008, aneb, Učebnice daňového práva. 9, aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN , str

37 Obrázek 9 - Vzorec výpočtu daňové kvóty konsolidované, zdroj:daňová kvóta 76 cqt konsolidovaná daňová kvóta Yt výnos z vybraných daní IS pojistné na sociálním zabezpečení C poplatky D clo S soc. pojistné zaměstnanců veřejného sektoru Daňová kvóta se řadí v současnosti při mezinárodních srovnáních mezi nejvíce používaný ukazatel, má však určité nepřesnosti vyplývající ze samotné konstrukce ukazatele daňové kvóty. Mezi základní nedostatky patří zejména tyto problémy: 77 vymezení pojmu daň a jednoznačné stanovení daňových příjmů, případ deficitního financování; výdajová struktura veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že daně nelze jednoznačně definovat v zákonech většiny států, je těžké stanovit přesnou hodnotu daňových příjmů. V daňových příjmech by měli být zahrnuty jen taková inkasa, u nichž vzniklo právo vlády daň v daném roce vybírat a povinnost poplatníka takovou daň platit. Co se týče deficitního financování, vzniká tu určitý rozpor mezi daňovými příjmy a výdaji veřejných rozpočtů. Výše daňové kvóty muže být zkreslená rovněž přebytkem veřejných rozpočtů anebo splácením dluhu z předchozích let. Největší nedostatek daňové kvóty spočívá nejspíše v absenci použití daňových financí. 76 Daňová kvóta [online]. [cit ]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/n_dtp_b/danova_kvota_a_giniho_index.pdf 77 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN , s

38 Metodika OECD dělí pro porovnání daňové zatížení daně do jednotlivých skupin podle kódů. OECD klasifikuje následující typy daní: daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů 2000 příspěvky na sociální zabezpečení 3000 daně z mezd a pracovních sil 4000 daně majetkové 5000 daně ze zboží a služeb 6000 ostatní daně Abychom mohli daňovou kvótu (souhrnnou) stanovit, v čitateli dosadíme součet všech daňových příjmů veřejných rozpočtů a pro srovnávací dílčí analýzy daňového zatížení jednotlivými skupinami daní. Nejčastěji se užívá skupina 1000 přímé daně celkem, které se dělí dále 1100 přímé daně jednotlivců a 1200 přímé daně firem, skupina 2000 sociální zabezpečení, dále skupina 5000 nepřímé daně. 78 Definition of taxes (Note by Chairman) [online]. [cit ]. Dostupné z: 39

39 4 Vývoj daňové kvóty České republiky V této kapitole se budu zabývat vývojem daňové kvóty a to především ve vztahu výše daňové kvóty v České republice v porovnání s ostatními zeměmi, ve vztahu s daňovým zatížením občanů České republiky před vstupem a po vstupu do Evropské unie a ve vztahu s ekonomickou krizí, které proběhla. 4.1 Harmonizace daní České republiky a Evropské unie Podstatný vliv na daňovou kvótu v České republice měl vstup České republiky do Evropské unie, uskutečněný v květnu roku Tento vstup přinesl mnoho změn. Odpadla povinnost celního odbavení a začal být uplatňován nový mechanismus výkaznictví a odvodů daní. 79 Tomuto vstupu však předcházela dlouhá jednání. V oblasti daní byly potřeba před vstupem České republiky do Evropské unie vyřešit především tyto klíčové otázky týkající se daní: požadavek harmonizace nepřímých daní tento požadavek vychází historicky z čl. 93 Smlouvy ES z roku 1967, kdy byl schválen společný systém DPH 80 ; požadavek harmonizace přímých daní zajistit slučitelnost s právem Evropské unie a judikaturou Evropského soudního dvora. 81 Pojem daňová harmonizace, jejíž průběh nastiňuje obr. č. 9, lze přitom chápat jako přizpůsobení národních daňových systémů a přiblížení jednotlivých daní k daním v Evropské unii na základě dodržování společných pravidel zemí této unie. 82 Tento proces má většinou následující tři fáze 83 : určení daní pro harmonizaci, harmonizace daňového základu a harmonizace daňové sazby. Evropská unie si klade za cíl harmonizaci daňových 79 MACHKOVÁ, Hana,Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN , s BLAHOŽ, Josef, Karel KLÍMA a Josef SKÁLA. Ústavní právo Evropské unie. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 939 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN , s Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit ]. Dostupné z: 82 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN , s KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN , s

40 systému za účelem zavedení resp. provozování jednotného trhu a jeho hladkého fungování. 84 Obrázek 10 - Harmonizace daní, zdroj: Nerudová, Negativní dopady harmonizace daňové sazby lze shrnout do následujících bodů 86 : vede k vyšším daňovým sazbám harmonizace nevytváří tlak na výdeje v rozpočtu, vlády raději stanoví bez tlaku daňové konkurence vyšší sazby; způsobuje pomalejší růst hospodářství vyšší daňové sazby snižují produktivitu a odrazují zahraniční investory; zasahuje do národní suverenity státu představuje ztrátu fiskální autonomie; Vedle těchto bodů hovořících v neprospěch daňové harmonizace, existuje řada důvodů, většinou protiargumentů, které jsou pro daňovou harmonizaci a tedy proti daňové konkurenci. Jedná se především o to, že pokud by se sobě jednotlivé daňové systémy nepřibližovaly, vznikl by volný trh s množstvím lokálních daňových sazeb, které by byly konkurenčními. Vznikla by tzv. škodlivá daňová soutěž NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN , s NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN , s NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN , s

41 Negativní dopady daňové soutěže lze shrnout do následujících bodů 88 : vede k přesouvání daňového břemene z kapitálu na práci; vede k nevhodné struktuře vládních výdajů - státy poskytují pobídky na místo investic např. do veřejných služeb; vede k neefektivnímu poskytování veřejných služeb; může vést k ožebračování států (společnosti platí daně v jurisdikci s nízkým daňovým zatížením a využívají veřejných služeb v jurisdikci s vysokým daňovým zatížením); může deformovat toky finančních a reálných investic; neumožňuje efektivní alokaci zdrojů; neumožňuje plně těžit z výhod, které jednotný trh poskytuje; v jejím rámci může docházet k ovlivňování světových cen v případě velkých a silných stát. Harmonizace daní v primárním právu Evropské unie, můžeme v zakládajících smlouvách nalézt několik daňových ustanovení pro nepřímé daně. Úpravu přímých daní není zakotvena v žádném článku, ale mohli bychom ji vyvozovat především z ustanovení o sbližování právních předpisů. V první řadě Evropská unie u svých členů harmonizuje daně nepřímé, konkrétně se soustředí na daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Na harmonizaci nepřímých daní v souvislosti s novými členy je pamatováno v tzv. Bílá kniha z roku 1995 o přípravě přidružených zemí na jednotný evropský trh. 89 Tato oblast zdanění je pro fungování jednotného trhu prioritní, neboť bez vzájemné spolupráce, kompatibility daňových systémů a sblížení sazeb, by nemohly být odstraněny vnitřní finanční hranice mezi členskými státy a volná konkurence výrobců by byla deformována rozdíly v daních vztahujících se na jejich produkci. 90 Harmonizace předpisů začala v roce 1967 přijetím tzv. první směrnice č. 67/227/EEC, ve které se členské státy zavazovaly nahradit od roku 1970 stávající systémy daně z obratu systémem daně z přidané hodnoty (DPH) na principu procentuální spotřební daně aplikované na ceny veškerého zboží a 88 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN ,s ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN , ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN ,

42 služby. Sazby DPH i případné výjimky byly v kompetenci jednotlivých členských států. Druhá směrnice č. 67/228/EEC definovala předmět daně, kterým se stal prodej zboží a poskytování služeb na území členské země uskutečněné plátcem daně za úplatu a dovoz zboží. Zároveň směrnice definuje plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb a místo plnění. Jednotlivým státům náleží právo přijmout speciální ustanovení proti daňovým únikům, a též ustanovení, speciální režim pro malé podniky a speciální režim pro zemědělský sektor ("plně odpovídající národním požadavkům a možnostem"). Čtvrtá až šestá směrnice prodlužují dobu povinnosti implementovat příslušná ustanovení DPH do soustavy daní, jedná se o státy Belgie (třetí směrnice) a Itálie (čtvrtá i pátá směrnice). Tabulka 1 Přechod zemí na systém DPH v rámci harmonizace zdroj: Nerudová, , upraveno Klíčovou směrnicí v oblasti harmonizace nepřímých daní je tzv. šestá směrnice č. 77/388/EEC, která byla vydána, v souladu s předpokladem obsaženým v první a druhé směrnici, s cílem harmonizovat rozdílné národní systémy, a to zejména zdaňování při 91 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN

43 exportu a importu zboží. Šestou směrnici lze považovat za základní směrnici v oblasti daňové harmonizace. Tato směrnice totiž stanovuje pravidla určování základu daně, jejich teritoriální dosah, okruhy subjektů atd. 92 Přechod jednotlivých států Evropské unie na systém DPH v rámci evropského společenství je uveden v tabulce č. 1. Směrnice 77/388/EEC byla vícekrát novelizována, a v důsledku toho se stala méně přehlednou, proto v roce 2006 rozhodla Evropská komise o nahrazení této směrnice a vytvoření směrnice úplně nové. Od roku 2007 je v platnosti Směrnice 2006/11/12/EC, o společném systému daně z přidané hodnoty. Na tuto směrnici navazují i další směrnice, důležitou je zejména v souvislosti s bojem proti daňovým únikům Směrnice 2010/23/EU, jež členským státům dovoluje dočasně používat přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných druhů služeb. 93 Další významnou úpravou, na kterou se Evropská unie zaměřila, je spotřební daň. Mezi spotřební daně spadá daň z tabáku, alkoholu, energetických zdrojů a elektřiny. Poslední dvě složky díky vyšší zřetely na životní prostředí i oddělují a řadí se do samostatné složky ekologické/environmentální daně. S cílem ošetřit tento druh daní začala Evropská komise již v roce 1992 nařízením č. 1992/12/ES o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků jako je alkohol, tabák a ropa, které podléhají spotřební dani. V této souvislosti byly od roku 1993 přijaty minimální sazby za spotřebu těchto komodit. V roce 2006 byl radou Evropské komise předložen návrh na zvýšení sazby na alkohol a alkoholické nápoje, který členské státy neschválily. Až na tabákové výrobky, tak minimální sazby platné od roku 1992 zatím nebyly překročeny. 94 V rámci vstupu České republiky do Evropské unie došlo k období před plánovaným vstupem k úpravám spotřebních daní, tak aby se spotřební daně přiblížily daním v Evropské unii. Zejména se jednalo o následující změny 95 : v roce 1999 byla hmotnostní jednotka tuna nahrazena jednotkou 1000 litrů u spotřební daně z u spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv; 92 NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN , s NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN , s KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN , s BŘEZINA,Josef Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: 44

44 V roce 2002 se u daně z tabákových výrobků změnil základ daně, jež byl rozdělen na pevnou část základu, kde zůstaly jednotkami kusy či kilogramy a na procentuální část, kde se za základ daně počítá cena pro konečného spotřebitele. Tabulka 2 zobrazuje minimální sazby Evropské unie u spotřebních daní pro rok 2004 a procento splnění minimálních sazeb Českou republikou. Z tabulky je patrné, že Česká republika pro rok 2004 nesplňovala minimální sazby u tabáků a cigaret, kde bylo vyjednáno tříleté přechodné období. Tabulka 2 Minimální sazby u spotřební daně v EU a sazby v ČR v roce 2004, zdroj: Březina 96 Podíváme-li se na systémy přímých daní členských států, existují zde značné rozdíly. Evropská unie je v této oblasti především koordinátorem systémů přímých daní členských států, tak aby tyto systémy odpovídali právu Evropské unie. Hlavní cíle, jež si Evropská unie klade v rámci daňového přístupu k přímým daním, jsou následující 97 : odstranění diskriminace a dvojího zdanění; zamezení neúmyslnému nezdanění a zneužívání; 96 BŘEZINA,Josef Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: 97 Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit ]. Dostupné z: 45

45 Podíl daní na HDP (%) snížení nákladů na plnění požadavků spojených s tím, že daná osoba podléhá více než jednomu daňovému systém. 4.2 Srovnání vývoje daňové kvóty Pro posouzení daňové kvóty, je třeba se zaměřit na její jednotlivé výše před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie. Graf č. 8 znázorňuje vývoj daňové kvóty podle statistických dat OECD od roku 1994 do roku Metody OECD používají pro své statistiky formu složené daňové kvóty. Tato kvóta tedy obsahuje jak přímé daně, tak nepřímé daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění Graf č.8 - Daňová kvóta složená ČR v letech , zdroj: Statistiky OECD 98, vlastní zpracování dat Jak je z grafu patrné složená daňová kvóta podle statistiky OECD v roce 1994 činila téměř 36%. V letech postupně došlo ke snížení daňového zatížení poplatníků daněmi. Toho snížení bylo zapříčiněno řadou reforem v daňové oblasti, které bylo na druhou stranu kompenzováno nárůstem v oblasti sociálního pojištění. V letech 2000 a 2001 daňové zatížení obyvatelstva bylo v podstatě totožné a daňová kvóta stagnuje. Od roku 2001 lze opětovně sledovat nárůst daňové kvóty až do roku Toto bych připisovala přípravné politice na vstup do Evropské unie. Od roku 2005 do roku 2009 je opět patrný pokles tohoto ukazatele, které zapříčinily zejména změny v daňovém systému 98 Statistiky OECD [online]. [cit ]. Dostupné z: 46

46 Podíl daní na HDP (%) v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Navzdory tomu, že v období ekonomické krize se zpomalilo i hospodářství České republiky, tak v letech 2009 a 2010 daňová kvóta stagnovala. Od roku 2010 ale ukazatel daňového zatížení opět roste. Zdá se tedy, že před vstupem do Evropské unie bylo v roce 1994 daňové zatížení vyšší a až do roku 2000 se snižoval, po té před vstupem do Evropské unie se daně zvyšovaly a až cca 2 roky po vstupu dochází k postupnému snížení daňového zatížení obyvatel. 35 OECD celkem ČESKÁ REPUBLIKA 34, , , ,5 Graf č. 9- Daňová kvóta (složená) ČR a OECD, zdroj: Statistiky OECD 99, vlastní zpracování dat Graf č.9 znázorňuje procentuální výši složené daňové kvóty v České republice (podle statistiky OECD) v letech v porovnání s průměrnou daňovou kvótou všech zemí OECD. Jak je z tohoto grafu patrné, od roku 1998 do roku 2003 došlo k poklesu daňové kvóty zemí OECD. Naproti tomu daňová kvóta, která v České republice do roku 2002 nepřevyšovala průměr zemí OECD, zaznamenala prudký nárůst. V roce 2003 překračuje průměrnou daňovou kvótu zemí OECD a je vyšší. Ke srovnání průměrného zdanění vzhledem k HDP došlo až v roce 2007, přičemž daňová kvóta byla nejvyšší v České republice v roce Tabulka č. 3 ukazuje vývoj daňové kvóty jednotlivých zemí (dle statistiky Eurostatu) v letech Z tabulky vyplývá, že jednotlivé členské země Evropské unie i ostatní státy Evropy se liší v procentuální výši daňové kvóty. 99 Statistiky OECD [online]. [cit ]. Dostupné z: 47

47 Průměrné daňové příjmy (včetně sociálních příspěvků) v porovnání z HDP v Evropské unii (28 členů) se dlouhodobě pohybují na průměrné úrovni okolo 40%. Mezi jednotlivými státy dlouhodobě vykazují nejvyšší procentuální poměr daňové kvóty evropské státy jako je: Norsko, Švédsko, Dánsko, Belgie a Francie, které pravidelně překračují průměrné hodnoty pro Evropskou unii (28). Nejnižší daňové kvóty má z dlouhodobého hlediska např. Švýcarsko. Podle statistiky Eurostatu se Česká republika pohybuje kolem dlouhodobého zdanění 35%. Tabulka 3 Vývoj daňové kvóty v % zdroj: Total tax revenue by country, ,upraveno 100 Total tax revenue by country, [online]. [cit ]. Dostupné z: 48

48 Konkrétní situaci z roku 2004, tedy roku, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, nám dokládá obrázek č. 11. Přistoupení deseti nových členských států vedlo k průměrnému snížení poměru ukazatele daňové kvóty celé Evropské unie. Nově přijaté země měly většinou nižší daňové poměry. Stejně tak se odlišoval hospodářský růst přijatých zemí od hospodářského růstu původních členských států. Toto bylo způsobeno zejména tím, že v roce 2004 přistupovali do Evropské unie zejména země postkomunistické, jejichž přechod k tržnímu hospodářství nastal až v roce Relativně vysoký poměr daní k HDP, který šel vypozorovat v původní Evropské unii s patnácti členy, byl ve velké míře důsledkem přetrvávajícího vzestupného trendu daňové zátěže v sedmdesátých devadesátých letech 20. století. Toto dlouhodobé zvýšení daňové zátěže bylo úzce spojeno s rostoucím podílem veřejného sektoru v ekonomice. Daně a sociální příspěvky byly zvednuty, aby mohla financovat rostoucí vládní výdaje. Zejména pak stoupalo zdanění práce za účelem financování sociálního blahobytu. 101 Poměrový ukazatel daní a HDP se pro Českou republiku v roce 2004 téměř rovnal průměru daňové kvóty pro celou Evropskou unii, včetně přijatých 10 členských států. Na první pohled by se tento stav mohl jevit jako optimální stav, ale je třeba vyhodnotit strukturu daní, které byly v roce 2004 vybrány. Obrázek 11 Daňová kvóta v zemích Evropské unie v roce 2004 (% z HDP) zdroj: Kubátová, ,upraveno 101 Structures of the taxation systems in the European Union [online]. [cit ]. Dostupné z: es/structures2006.pdf 102 KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny, ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN [online]. [cit ]. Dostupné z: 49

49 Struktura daní je vyobrazena na obrázku č. 11. Jak je vidět na výběru zemí z Evropské unie. Nově příchozí státy mají odlišnou strukturu v poměru vybraných položek do státního rozpočtu. V České republice byly nejnižšími příjmy do státního rozpočtu daně majetkové, naopak nejvyšší příjem do rozpočtu tvoří příspěvky sociálního zabezpečení. Obrázek 12 Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004, zdroj: Kubátová, ,upraveno Jak již bylo řečeno dříve, jednotlivé organizace používají lehce odlišné metody k výpočtu ukazatele daňové kvóty. Pro doplnění uvádím na následujícím obrázku daňovou kvótu pro Českou republiku v letech v pohledu různých metodik pro srovnání jednotlivých metod výpočtu. Obrázek 13 Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004, zdroj: Chrnko, ,upraveno 103 KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny, ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN [online]. [cit ]. Dostupné z: 104 CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit ]. Dostupné z: 50

50 4.3 Posouzení daňové kvóty v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie Tato práce se zabývala daňovou kvótou v České republice v časovém období před vstupem a po vstupu České republiky do Evropské unie, právě v souvislosti se vstupem České republiky Evropské unie, v rámci přijmutí nových deseti členů. V této kapitole bych ráda shrnula a zhodnotila výsledky mého snažení o dosažení daného cíle. Pro posouzení daňové kvóty bylo třeba nejprve popsat a přiblížit veřejný rozpočet a veřejné příjmy, soustavu daní v České republice a pojem hrubý domácí produkt (HDP). Po té popsat pojem daňové kvóty, jejího výpočtu, případných nedostatků a organizací, které se statistickým výpočtem zabývají. Dle dostupných statistických dat byl v rámci práce představen vývoj daní v České republice a vývoj daňové kvóty, jak v České republice, tak v některých evropských státech. Shrnu-li dosažené výsledky, dá se říci následující: daňové zatížení České republiky je podle statistiky Eurostatu na dlouhodobě úrovni cca 35 % (ve smyslu složené daňové kvóty viz tabulka č. 3). Daňová kvóta od roku 1994 klesala, před vstupem do Evropské unie daňové zatížení vzrostlo a po té od roku 2006 mírně klesalo. oproti jiným státům v České republice v rámci výběrů do veřejného rozpočtu představují dlouhodobě velmi významný podíl odvody sociálního pojištění, které jsou složkou složené daňové kvóty, a to jak před rokem, tak po roce 2004; v rámci vstupu České republiky do Evropské unie se Česká republika přizpůsobovala podmínkám, které Evropská unie nastavila. Některé kroky ve sjednocení a přiblížení pravidel nastaly již před vstupem do Evropské unie a na některé měla Česká republika stanovené přechodné období. Klíčovými oblastmi, které bylo třeba harmonizovat v oblasti výběru daní, který ovlivňuje daňovou kvótu, byly především o nepřímé daně, klíčovou roli zde hrála harmonizace daně z přidané hodnoty (DPH), která zaujímá ve veřejných příjmech České republiky dlouhodobě vysoký podíl a dále daně spotřební; 51

51 Závěr Daňová kvóta, která udává podíl vybraných daní v zemi na hrubém domácím produktu je z hlediska ukazatel daňové harmonizace v rámci států Evropské unie předmětem zájmů mnoha diskusí. OECD i Eurostat pravidelně zveřejňují srovnání daňových kvót v rámci jednotlivých státu či jejich seskupení. Zatížení občanů států daní je nemilou, ale nezbytnou součástí fungování státních aparátů resp. veřejných financí. Rozšiřování Evropské unie ovlivňuje fiskální politiku a daňové systémy nově přistupujících států do tohoto společenství, které se musejí přizpůsobit řadě dohod platných v rámci fungujícího propojení jednotlivých státu Evropské unie. Bylo tomu tak, i když v roce 2004 byla Česká republika přijata do Evropské unie spolu s dalšími devíti členy, z nichž řada patřila do post-komunistických zemí. Klíčovým cílem Evropské unie je to, aby si daňové politiky jednotlivých států v prostoru jednotného trhu vzájemně nekonkurovaly a negativně se neovlivňovaly. Zároveň nemají být daně překážkou ve stabilním ekonomickém růstu a podpoře růstu životní úrovně obyvatel. Z dlouhodobého hlediska je však nutné si uvědomit, že post-komunistické země, jež vstupovali v roce 2004 do Evropské unie, měly jinou strukturu daňové základny, jejich daňové mixy byly zaměřeny na rozdílné věci a jejich HDP nedosahovalo takové úrovně jako HDP vyspělých zemí, rovněž životní úroveň obyvatel byla jinde a úrovně původní E15 budou dohánět ještě dalších dvacet let. Na začátku své práce jsem si stanovila hypotézu, která předpokládala, že vstupem se České republiky do Evropské unie hodnota daňové kvóty v rámci harmonizace daňových pravidel klesne. V rámci srovnání hodnoty daňové kvóty jsem dospěla k závěru, že tato hypotéza byla nepravdivá. Česká republika sice implementovala klíčové úpravy daňového systému, ale daňové zatížení obyvatelstva nekleslo, naopak dle statistik OECD po vstupu do Evropské unie spíše stoupalo, pak zaznamenalo drobný pokles v souvislosti s úpravami sazeb daní a quasidaní a nyní má opět rostoucí tendenci. Dle statistiky Eurostatu po vstupu České republiky do Evropské unie poměr vybraných daní k HDP v podstatě stagnující tendence, k žádnému velkému propadu v souvislosti se zavedením daňové harmonizace nedošlo. Data OECD jsou v tomto ohledu optimističtější, i když i z dat Eurostatu vyplynul nárůst hodnoty daňové kvóty před vstupem do Evropské unie. 52

52 Seznam zdrojů LITERATURA BÁRTA, Zbyněk. Finanční gramotnost: výpočty v Excelu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 370 s. Řízení školy (Wolters Kluwer). ISBN BLAHOŽ, Josef, Karel KLÍMA a Josef SKÁLA. Ústavní právo Evropské unie. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, 939 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvii, 173 s. Beckova edice ekonomie. ISBN HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Květa KUBÁTOVÁ. Veřejné finance. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN HINKE, Jana a Dana BÁRKOVÁ. Účetnictví 2: pokročilé aplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 231 s. ISBN , s. 94 HRDLIČKA, Č.; IŠTVÁNFYOVÁ, J.; VÍTEK, L Systémy účetnictví a evidence daňových příjmů vládních institucí. Politická ekonomie. 2010, Vol. 58, No. 2, pp ISSN HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Daňový řád: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, viii, 206 s. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN KADEŘÁBKOVÁ, Anna a Václav Žďárek. Makroekonomická analýza. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, ISBN KLAUS, Václav a kolektiv. Česká republika na rozcestí: čas rozhodnutí. 1. vyd. Praha: Fragment, 2013, 231 s. ISBN KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2., aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxxiv, 630 s. Beckova edice ekonomie. ISBN KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2003, 263 s. ISBN

53 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN KOWALSKÁ, Radomíra. Ekonomika pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 186 s. Sestra (Grada). ISBN MACHÁČEK, Ivan. Daň z příjmů fyzických osob 2010: praktická pomůcka k daňové optimalizaci. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiv, 273 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 332 s. ISBN OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 261 s. Expert (Grada). ISBN POLÁCH, Jiří a kolektiv. Reálné a finanční investice. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xvi, 263 s. Beckova edice ekonomie. ISBN ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xvi, 301 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN URBAN, Jan. Teorie národního hospodářství. 4., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 474 s. ISBN VANČUROVÁ, Alena a Lenka Láchová. Daňový systém ČR: cvičebnice. V Praze: 1. VOX, 2011, 97 s. Daně (1. VOX). ISBN VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008, 311 s. Expert (Grada). ISBN ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xx, 364 s. ISBN ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 54

54 INTERNETOVÉ ZDROJE BŘEZINA, Josef. Vývoj spotřebitelských daní v Evropské Unii a České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: Daňová kvóta [online]. [cit ]. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/el/6410/leto2012/n_dtp_b/danova_kvota_a_giniho_index.pdf Daňový systém ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: Definice daně [online]. [cit ]. Dostupné z: Definition of taxes (Note by Chairman) [online]. [cit ]. Dostupné z: Finanční správa [online]. [cit ]. Dostupné z: Fiskální výhled ČR 2014 [online]. [cit ]. Dostupné z: http: CHRNKO, Petr. Den daňové svobody [online]. [cit ]. Dostupné z: HDP (Hrubý domácí produkt) [online]. [cit ]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/hruby-domaci-produkt.pdf HDP Důchodová metoda [online]. [cit ]. Dostupné z: KUBÁTOVÁ, Květa - Možnosti a meze české daňové politiky v období po vstupu do EU a před vstupem do Eurozóny, ACTA VŠFS, 2/2007, ISSN [online]. [cit ]. Dostupné z: Koordinace systémů přímých daní členských států [online]. [cit ]. Dostupné z: KOZLOVSKÝ, Tomáš. Osobní daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.csas.cz/static_internet/cs/evropska_unie/specialni_analyzy/specialni_analyzy/prilohy/euspa_o sobni_dane_v_evropske_unii.pdf Pojistné na sociální zabezpečení[online]. [cit ]. Dostupné z: Roční národní účty [online]. [cit ]. Dostupné z: Spotřební daně v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: Spotřební daň - lih [online]. [cit ]. Dostupné z: Statistiky OECD [online]. [cit ]. Dostupné z: Structures of the taxation systems in the European Union [online]. [cit ]. Dostupné z: es/structures2006.pdf 55

55 Total tax revenue by country, [online]. [cit ]. Dostupné z: Veřejné zdravotní pojištění[online]. [cit ]. Dostupné z: Výpočet produktu důchodová metoda [online]. [cit ]. Dostupné z: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014[online]. [cit ]. Dostupné z: Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím [online]. [cit ]. Dostupné z: 56

56 Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 Obrázek 2 Struktura příjmů státního rozpočtu České republiky (v mld. Kč) Obrázek 3- Vývoj deficitů státního rozpočtu v letech 1998 až 2014 (v mld. Kč) Obrázek 4- Členění daní Obrázek 5 - Vývoj sazeb DPFO v ČR Obrázek 6 - Vývoj základní a snížené sazby DPH v letech ČR Obrázek 7 - Vzorec výpočtu daňové kvóty jednoduché Obrázek 8 - Vzorec výpočtu daňové kvóty složené Obrázek 9 - Vzorec výpočtu daňové kvóty konsolidované Obrázek 10 - Harmonizace daní Obrázek 11 Daňová kvóta v zemích Evropské unie v roce 2004 Obrázek 12 Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004 Obrázek 13 Struktura daní vybraných evropských států v roce 2004 Graf č. 1 Výběry daně z příjmu fyzických osob v ČR Graf č. 2 Výběry daně z příjmu právnických osob v ČR Graf č. 3 Výběry DPH v ČR Graf č. 4 Výběry spotřebních daní v ČR Graf č. 5 Struktura a vývoj sociálních příspěvků Graf č. 6 Výběry spotřebních daní v ČR Graf č. 8- Daňová kvóta ČR v letech Graf č. 9 - Daňová kvóta ČR a OECD Tabulka 1 Přechod zemí na systém DPH v rámci harmonizace Tabulka 2 Minimální sazby u spotřební daně v EU a sazby v ČR v roce 2004 Tabulka 3 Vývoj daňové kvóty v % 57

57 Příloha č. 1 Daňová kvóta (složená) v procentech v roce 2012 podle statistiky OECD Zdroj: statistika OECD 58

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR ZSCR (4 soustředění) AKADEMICKÝ ROK 2011/2012 LS 2012 Název tématického celku : Teorie daní ze spotřeby.

Více

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení

Daňová soustava. Osnova: 1. Zařazení Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu DAˇNOVÝ SYSTÉM V ČR 2012 (3 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně, základní pojmy a prvky

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Daňový systém v ČR. Filip Rufer

Daňový systém v ČR. Filip Rufer + Daňový systém v ČR Filip Rufer + Co to je a k čemu slouží daň je povinná, nenávratná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu neekvivalentní neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň, neúčelovou

Více

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE )

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_UCE1413 Autor Ing. Martina Macháčková

Více

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

SYSTÉM DANÍ. Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě SYSTÉM DANÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_9 Sada: Ekonomie Téma: Daně Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace: Prezentace

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí:

C. TŘÍDĚNÍ DANÍ 1C.1 Shrnutí: b) články BONĚK, V. K historii reforem v českých zemích. Daně a Finance, 2007, č. 11. BONĚK, V. Naše daňové reformy. Daně a Finance, 2013, č. 1. GRÚŇ, L. Z historie zdanění a daní. Daně a Finance, 2007,

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

Daň a její konstrukční prvky

Daň a její konstrukční prvky Daň a její konstrukční prvky Daň a její charakteristika Daň je platba: zákonem určená povinná plynoucí do rozpočtu v penězích neúčelová nenávratná neekvivalentní najdu ji ve Sbírce zákonů; v rámci legislativního

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou

Více

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013 Finanční právo 2. seminář 18. října 2013 NEPŘÍMÉ DANĚ Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Nepřímá daň. Neutrální = vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity a subjekty, včetně zboží z dovozu

Více

DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková

DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR. Mgr. Ing. Šárka Dytková DAŇOVÝ SYSTÉM V ČR Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

Manažerská ekonomika Daně

Manažerská ekonomika Daně DANĚ (zkouška č. 5) Cíl předmětu Učivo se zaměřuje na komplexní zobrazení daňového systému České republiky a na základní konstrukční prvky a přístupy k přímým a nepřímým daním. Dále jde o objasnění systému

Více

Daňová soustava. Osnova: 2. Struktura daňové soustavy. 1. Zařazení. 3. Cíle: Daňová soustava ostatní položky

Daňová soustava. Osnova: 2. Struktura daňové soustavy. 1. Zařazení. 3. Cíle: Daňová soustava ostatní položky Daňová soustava Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova: 1) zařazení 2) struktura daňové soustavy 3) cíle učiva 4) metodické zpracování učiva 5) daň z příjmů FO 6) daň z příjmů PO 7) DPH 1.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Zim17 Vypracoval, Dne

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly

Více

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Podnik a daně Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014 Jaromír Stemberg daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Český daňový systém Český daňový systém Český daňový systém zahrnuje tyto

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7.

Více

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Ing. Hana Čermáková Účetní závěrka v JÚ a vyplnění DP za rok 2003 Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví a zpracování DP k dani z příjmů fyzických osob za rok 2003 Účetní závěrka v JÚ se týká fyzických

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Daňový systém České republiky. Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha

Daňový systém České republiky. Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha Daňový systém České republiky Ing. Jakub Fischer Politický klub Třídního fondu VŠE Praha Struktura přednášky Pojem daně Historické ohlédnutí Tři hlavní funkce daní Daňové principy Druhy daní Coffee break

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Daňová politika České republiky

Daňová politika České republiky Daňová politika České republiky Obsah 1. Úvod... 2 2. Rešerše... 2 2.1 Daňová soustava... 3 2.1.1 Daň z příjmů... 3 2.1.2 Daň z nemovitosti... 3 2.1.3 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí... 3

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Daňová soustava České republiky v roce 2013

Daňová soustava České republiky v roce 2013 Daňová soustava České republiky v roce 2013 Daně z příjmů Daně majetkové Daně ze spotřeby Sociální pojištění Daň z příjmů fyzických osob právnických osob Daň z nemovitostí daň ze staveb daň z pozemků Převodové

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

1. Charakteristika spotřebních daní.

1. Charakteristika spotřebních daní. Spotřební daně 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Zdaňování lihu. 8. Zdaňování piva.

Více

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část)

Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) Tématické okruhy problematiky finančního práva ke zkoušce z předmětu Finanční právo (obecná část) 1/ Finance a finanční činnost státu. Předmět a systém finančního práva. Věda o finančním právu 2/ Finanční

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 5 a 6 Mzdy a srážky z mezd, odměňování,

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO174

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013

Finanční právo. 1. seminář 4. října 2013 Finanční právo 1. seminář 4. října 2013 Daňové právo Daňové právo je součástí zvláštní části finančního práva, řadí se do veřejnoprávních práv (převažuje zde kogentní úprava, práva a povinnosti vznikají

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Michaela Voráčková Jan Zábrodský. 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008

Michaela Voráčková Jan Zábrodský. 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008 Michaela Voráčková Jan Zábrodský 1FU350 Daně v účetnictví Letní semestr 2007/2008 Předmět daně 1 Tabákové výrobky Minerální oleje Líh Víno & meziprodukty Pivo 2 Správce daně = celní úřady a ředitelství

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Ing. Petra Traxlerová Tematická oblast Ekonomika přímé daně 2 Ročník 3. Datum tvorby 8. 7. 2012. Anotace

Ing. Petra Traxlerová Tematická oblast Ekonomika přímé daně 2 Ročník 3. Datum tvorby 8. 7. 2012. Anotace Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_EKN_3EI_15_PRIME_DANE_2 Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Petra Traxlerová Tematická oblast

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013

Finanční právo. 3. seminář 1. listopadu 2013 Finanční právo 3. seminář 1. listopadu 2013 Daň z příjmů fyzických osob Zákon o daních z příjmů Daně z příjmů fyzických osob a právnických osob jsou upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Více

Daň z přidané hodnoty. Bc. Alena Kozubová

Daň z přidané hodnoty. Bc. Alena Kozubová Daň z přidané hodnoty Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty DPH Daň z přidané hodnoty je - daň nepřímá (plátce je výrobce, obchodník, dovozce a poplatník je konečný

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO170

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU

OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU Metodický list pro první soustředění kombinované formy Mgr. studia předmětu OPTIMALIZACE DANÍ A ODVODŮ PODNIKU ODOP (4 soustředění) Název tématického celku : Optimalizace daně z příjmů v oblasti vztahu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Státní

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Spotřební daně 2011 Charakteristika a právní úprava Nepřímé

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod..............................................................

Více

Tematická oblast: Daňová soustava (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová. Vytvořeno: březen - prosinec 2013. Anotace: Využití ve výuce:

Tematická oblast: Daňová soustava (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová. Vytvořeno: březen - prosinec 2013. Anotace: Využití ve výuce: Tematická oblast: (VY_32_INOVACE_07_3_EK) Autor: Ing. Hana Volencová Vytvořeno: březen - prosinec 2013 Anotace: Digitální učební materiály slouží k seznámení se s daňovou problematikou ČR vymezení základních

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I.

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium

Více

VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_UCE1420 Autor Ing.

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více