UNIVERZITA KARLOVA Filozofická fakulta STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ ZNAKOVÉHO JAZYKA. Studijní materiály pro obor CNES

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA KARLOVA Filozofická fakulta STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ ZNAKOVÉHO JAZYKA. Studijní materiály pro obor CNES"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA Filozofická fakulta STRUKTURA A FUNGOVÁNÍ ZNAKOVÉHO JAZYKA Studijní materiály pro obor CNES Praha 2007

2 VÝZKUM KOMUNIKACE NESLYŠÍCÍCH. ESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK. Alena Macurová, Ivana Homolá ová, Václav Ptá ek I u nás se v posledních letech postupn prosazují názory, o nichž se jinde ve sv t a to nejen v rámci lingvistiky diskutuje už více než t icet let, 1 totiž že (1) znakové jazyky jsou p irozené jazyky strukturn srovnatelné s p íslušnými jazyky mluvenými, že (2) s t mito mluvenými jazyky nejsou nijak p íbuzné nebo na nich závislé 2 a že (3) s nimi jsou (potenciáln ) funk n soum itelné. Problematika znakového jazyka jako jazyka p irozeného se tak postupn stává ústrojnou ástí teoretické lingvistiky, 3 vyd luje se v jejím rámci pod nálepkou sign linguistics. 4 Ší e základního výzkumu znakových jazyku je ve sv t, pokud lze soudit na základ té odborné liteartury, kterou jsme zatím m li k dispozici, zna ná. Lingvistika se soust e uje na shody znakových jazyk s jazyky mluvenými i na jejich rozdílnosti: ty vyplývají zvlášt ze skute nosti, že znakový jazyk existuje nikoli audiooráln jako jazyk mluvený, ale vizuáln motoricky; v návaznosti na vizuáln motorický zp sob existence znakových jazyk se popisuje a vykládá jejich fonologie i specifika jejich struktur morfologických a syntaktických. Vedle výzkumu struktur znakového jazyka se v nuje pozornost také okruhu otázek sociolingvistických (užívání jazyka, jeho postavení a funkce v daném jazykovém spole enství, jeho spole enský status apod.) a psycholingvistických (nap. problematika osvojování znakového jazyka, otázky jeho produkce a recepce, zvl. vnímání a porozum ní). Aplikovaná lingvistika si pak ve vztahu ke znakovým jazyk m klade p edevším otázky o postavení jazyka, resp. jazyk ve vzd lávání neslyšících a o funkcích, jež jazyk (jazyky) v tomto procesu plní. Posledn zmín ná otázka samoz ejm nem že souviset s širší otázkou obecn jší platnosti, totiž: jak v bec lidské bytosti užívají jazyka k životu (a k u ení), do jaké míry jim poskytuje ono vybavení (know-how), které lov ku umož uje vyznat se ve sv t, zvládnout kulturu, v níž je mu existovat. Zna ný d kaz na úlohu jazyka jajko prost edníka mezi realitou a spole ností (resp. kulturou) klade p inejmenší jeden proud moderní lingvistiky, srov. k tomu nap. Beaugrande (1996, s.9): V základ je možno jazyk popsat jako zprost edkující systém vložený mezi realitu, tj. sv t, v n mž žijeme (a už ho pojímáme jakkoli), a spole nost, která v tomto a o tomto sv t mluví. Spole nost se ovšem m že dostávat k realit p ímo tím, že s ní n co d lá, nap. orá pole a staví domy. Avšak to, že máme jazyk, typicky iní v tšinu takových inností hodnotn jší a efektivn jší a umož uje mnoho jiných inností, zcela mimo p sobení na realitu. Takto široce, totiž se z etelem k tomu, emu jazyk slouží, resp. m že sloužit v komunikaci, je v sou asné dob orientován výzkum eského znakového jazyka, který byl v r iniciován Institutem pro neslyšící v Beroun (financován je z grant Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy). Záhy totiž za ala být z ejmá ada v cí, které se na po átku výzkumu konturovaly jen nejasn. P edevším: p vodn stanovený cíl, tj. popsat zvl. geografické rozr zn ní znak eského znakového jazyka, musí být op en o hlubší vhled do problematiky komunikace neslyšících vcelku; popis variantnosti znak eského znakového jazyka je t eba zakotvit v jeho popisu fonologickém a pro ten je t eba vypracovat (n jaký) systém notace jazyka, který v psané form neexistuje. 5 Dále ješt : ani p i popisu variant jednotlivých znak nelze brát v úvahu jen hlediska geografická, protože p inejmenším stejn d ležitá jsou hlediska sociální. V souvislosti s problematikou sociálního rozr zn ní znakového jazyka v bec 31

3 (lexikálního, zvlášt ale gramatického) pak nelze nechat stranou jeho vztah k p íslušnému jazyku v tšinovému (u nás k eštin, p edevším k její psané podob, která je pro neslyšící p ístupná bez smyslové bariéry), atd. A úpln pominout z ejm nelze ani problémy postojové postoje komunity neslyšících k vlastnímu jazyku i k jazyku v tšinovému (promítáné i do zp sob užívání t chto jazyk ), a také naopak, postoje v tšiny k znakovému jazyku, k znakované eštin a ke specifice komunikace neslyšících v bec (k tomu srov. Macurová, 1994). Na první pohled se n které ze zmín ných okruh jeví jako naléhav jší než jiné (alespo z hlediska pot eb praxe), všechny ale vyžadují, alespo podle našeho názoru, oporu v dostate n rozsáhlém materiálu reprezentujícím komunikaci neslyšících v jejich pr ezu sociálním i geografickém. Metodika získávání materiálu (videonahrávek) byla v návaznosti na t i p edb žné sondy, které byly uskute n ny v roce 1993, formulována v pr b hu roku P i jejím promýšlení nebylo bohužel možné t žit ze zkušeností odjinud: zprávy o zahrani ních výzkumech alespo ty, s nimiž jsme se m li možnost seznámit totiž sice v dostate ném mí e popisují (snad výzkumem) získané koncové poznatky, metodiku výzkumu samého, ale zmi ují jen skoup, nebo v tšinou v bec ne. P edb žné sondy plnily n kolikerou funkci: vedle toho, že pomohly ujasnit techniku videozáznamu (po et a umíst ní kamer, ší i záb ru, optimální pozadí, atd.), p isp ly zvlášt k definitivnímu ujasn ní cíl výzkumu a v návaznosti na to pak ke stanovení povahy zadávaných položek výzkumu (ankety). Na základ p edb žných sond se také jednozna n formulovalo stanovisko, že (psaná) eština nem že v žádné z položek výzkumu figurovat ani jako jazyk prost edkující zadávání úkol, ani jako východisko materiálové, tj. jako podklad elicitace: úkol je tedy t eba zadávat a vysv tlovat ve znakovém jazyce a p íslušný jev znakového jazyka je t eba elicitovat ne prost ednictvím eštiny, ale bu to prost ednictvím neverbálních znak (obrázk, graf apod.) a/nebo prost ednictvím znakového jazyka samotného (za pomoci neslyšícícho asistenta). D vody pro takové úplné vylou ení eštiny, jak z pozice prost edníka p i zadávání úkol, tak z pozice materiálového podkladu elicitace, jsou nasnad : 1. V p ípad, kdy je psaná eština využita jako jazyk zadávání úkol, m že ne plné porozum ní zadání negativn ovlivnit úsp šnost ešení (k tomu srov. Quigley Paul, 1984); na základ negativních zkušeností z p edb žných sond je tak v kone né podob nahrávek zadání formulováno (neslyšícím asistentem, p íp. tlumo níkem) ve znakovém jazyce. 2. Je-li eština využita jako zdroj, východisko získávání materiálu eského znakového jazyka (nap. informant m se p edkládají eské v ty a je požadováno jejich odznakování ), dochází asto k jevu, který je dob e znám z výzkum jazyk mluvených. 6 eština totiž jako prestižní, v tšinový jazyk s vyšším statutem 7 ovliv uje, resp. m že ovliv ovat povahu znakování, r znými zp soby se do n j kopíruje, promítá: Znakosled je kopií eského slovosledu, eština bývá spolu se znakováním zárove vyslovována, a tím se blokuje možnost užívat nemanuální, mimické komponenty eského znakového jazyka. I zkušenosti odjinud ukazují (k Cicourelovi, 1973 a Liddellovi, 1980 srov. kriticky nap. Deucharová, 1984), že elicitace založená na p íslušném mluveném jazyce získává spíše data znakovaného jazyka než jazyka znakového. Toto nebezpe í hrozí i v tom (ideálním) p ípad, kdy je (psaná) eština neslyšícím informant m pln p ístupná: kdy je bez problém zvládána recepce eského psaného textu v obou svých fázích složkách (tj. p i azení významu k výrazu, konstituce smyslu celku), kdy tedy informant bez problém rozumí všemu, co má ve znakovém jazyce vyjad ovat. Takové plné porozum ní eštin (její psané podob ) ovšem, jak prokázaly naše p edb žné sondy, p edpokládat nelze. Nap.: jedna z položek jedné z p edb žných sond m la osv tlit, zda a jak se v eském znakovém jazyce vyjad ují asové údaje a vztahy (mj. nap. vztahy mezi asem události a asem jejího podání). Neslyšící informanti m li ve znakovém jazyce p evypráv t krátký jednoduchý p íb h: 32

4 Moje p ítelkyn Ji ina mi vypráv la zajímavou p íhodu. Bylo jí 24 let a za ala u it na u ovské škole. Žila sama v neznámém m st a velmi se cht la seznámit s n jakým mužem. Dala si tedy inzerát do novin. / Brzy dostala odpov. etla:,,chcete se se mnou seznámit? Budu ekat v sobotu ve er v sedm hodin p ed kinem Oko. Poznáte m podle ervené r že. Dopis nebyl podepsán. / V sobotu ve er se Ji ina hezky oblékla a nalí ila. P esn v sedm hodin p išla ke kinu a rozhlížela se, kde je neznámý muž s kv tinou. Najednou uvid la jednoho ze svých u. Stál p ed vchodem a v ruce m l ervenou r ži. / Ji ina se lekla, že si jí u e všimne. Rychle se oto ila a b žela pry. P i tom oškliv upadla a zlomila si nohu. Musela do nemocnice. Tam se seznámila s mladým léka em a za ala s ním chodit. P ed m sícem m li svatbu. 8 P edb žné sondy ukázaly, že v podstat nelze jednozna n rozhodnout, do jaké míry je projev ve znakovém jazyce ovlivn n práv neporozum ním, resp. ne plným porozum ním psanému textu eskému, 9 a do jaké míry se do n j promítají ty zp soby vyjad ování asových údaj a vztah, které jsou typické práv pro znakový jazyk. Lze to dokumentovat nap. na té partii eského textu, v níž se exponuje vztah mezi asem chronologie minulých událostí (žila sama... cht la se seznámit... dala inzerát... hezky se oblékla... p išla ke kinu... uvid la jednoho z u... lekla se... oškliv upadla... v nemocnici se seznámila...) a asem vypravování (k n muž odkazuje asové p ed v P ed m sícem m li svatbu). V p eznakovaných textech v tšinou nebyl asový údaj (m síc) usouvztažn n s aktuálním okamžikem komunikace, ale s asovým sledem událostí v textu podaných (seznámila se s léka em, chodila s ním, za m síc byla svatba), nebo byla asová relace vyjád ena jen náznakov, tj. pozicí p íslušného výrazu ve sledu výraz jiných: to ovšem samo o sob implikuje následnost ( událost seznámení, chození, svatba). Analýza souvislých projev ve znakovém jazyce poukázala i na další problémy, jež jsou pro výzkum komunikace neslyšících zásadní a které ho do jisté míry komplikují. Na prvním míst stojí otázka, jak v bec projevy v eském znakovém jazyce p episovat do eštiny: Jakým zp sobem nap. segmentovat (díl í) celky projevu ve znakovém jazyce, v jakém eském tvaru 10 fixovat" lexikální morfémy eského znakového jazyka? Jakým zp sobem zapisovat ty nosi e gramatických význam, jež jsou specifické práv pro (v trojrozm rném prostoru) ukazovaný jazyk tj. jak zapsat významov relevantní nemanuální sou ásti znakování (mimiku, pozice horní ásti trupu a pozice hlavy)? A jak tyto prost edky, produkované v podstat paraleln s lexikálními jednotkami (manuálními znaky), do lineárnosti zápisu za lenit? S tím vším t sn souvisí ješt jeden problém: do jaké míry je p epis do eštiny (po izovaný neslyšícími asistenty) skute n p episem projevu ve znakovém jazyce, nikoli jeho p ekladem (který je z hlediska výzkumu znakového jazyka bezcenný)? Do jaké míry p itom ovliv uje povahu p episu p episující subjekt a jeho individuální kompetence v eštin? Nebo jinak: do jaké míry je podoba eského p episu ovlivn na tím, jak neslyšící asistent eštinu ovládá? 11 A to p itom ješt vycházíme z p edpokladu (ne, pravda, ov eného, a z ejm ne vždy bezvýhradné platného), že neslyšící asistent po izující p epis pln ovládá znakový jazyk (v jeho variantách geografických a sociálních) a dokáže videozáznamu pln porozum t. Nahrávky jednotlivých úkol (srov. níže) jsou založeny tak, aby se v co nejv tší možné mí e vylou il negativní vliv tzv. paradoxu pozorovatele (Labov, 1972): 12 nahrávání jsou p ítomni pouze neslyšící asistenti (zadávají úkoly, p íp. ješt, pokud je t eba, jejich zadání podrobn ji objas ují, ve znakovém jazyce produkují podkladový materiál elicitace, hrají úlohu druhého partnera dialogu). P esto samoz ejm nelze vylou it, že v n kterých p ípadech m že sama p ítomnost kamery a v domí formálnosti (výzkumné) situace posouvat znakování sm rem výš, k jeho prestižn jší variant, tj. k znakované eštin. 13 Díl í položky výzkumu jsou koncipovány ve vztahu k n kolika rozr zn ným cíl m: mají (1) poskytnout informace o (gramatických) strukturách eského znakového jazyka i o jeho rovin lexikální, zvl. o stavb jednotlivých znak (a o jejich variantnosti geografické 33

5 a sociální); (2) zmapovat postoje neslyšících k vlastnímu jazyku a ke zp sob m vzd lávání neslyšících a (3) ješt ší e podat alespo základní informace o verbálním vybavení neslyšících v širokém slova smyslu, o tom, jak (a zda) jim znakový jazyk slouží jako prost edek kategorizace a osmyslení sv ta. V tomto ohledu vstupuje verbální do t sného vztahu s kognitivním a výzkum tak uvádí i do problematiky kognitivního vybavení neslyšících. Ne všechna tato hlediska se samoz ejm mohou do zpracování získaného materiálu promítat sou asn ; první fáze analýz se tak zam uje p edevším na dv oblasti (podrobn ji srov. níže): (1) p epis jednotlivých znak a postupné mapování jejich variantnosti; založeno je v analýze tzv. parametr jednotlivých znak a jejich následném porovnávání; (2) excerpce a zpracování informací sociolingvistické povahy. Jak už bylo e eno, je ale celková povaha scéná e videonahrávek koncipována ší e, s ohledem na delší asový horizont výzkumu; není p itom nepodstatný cíl shromáždit jistý soubor dat, který m že být pr b žn využíván i v dalších fázích výzkumu, zam ených na další aspekty jazyka a komunikace neslyšících. Scéná nahrávky tak zahrnuje celkem p t položek. Položka 1. ízený monologický projev o situaci neslyšících zde a nyní. Neslyšící asistent toto zadání v úvodu k nahrávce tematicky specifikuje ( len ní do subtémat rodina, škola, vzd lání, zam stnání, možnost uplatn ní, organizace neslyšících apod.), vždy s d razem na jazyk, komunikaci, možnost dorozum ní. Pokud je t eba, usm r uje neslyšící asistent dopl ujícími otázkami informant v projev i v pr b hu nahrávky. Zjevným cílem této položky je získat informace dvojího typu: (1) o interkulturní zkušenosti eských neslyšících: o tom, jak reflektují své postavení ve v tšinové spole nosti, jaké jsou jejich zkušenosti s komunikací v slyšící rodin, jaká je jejich školní, resp. také internátní zkušenost (a jaký mají na zp sob, jímž byli vzd láváni, názor), jak je škola vybavila pro existenci v kultu e slyšící v tšiny a pro komunikaci s v tšinou (nap. pro komunikaci v ú adech a zdravotnických za ízeních), jak neslyšící vstupují, resp. mohou vstupovat i nevstupovat do sféry hromadného sd lování a do oblasti komunikace literární; (2) o intrakulturní zkušenosti eských neslyšících: komunikace v neslyšící rodin, neformální komunikace v organizacích neslyšících, reflexe hluchoty, reflexe p íslušnosti ke komunit eských neslyšících. Do obou oblastí zkušenosti, interkulturní i intrakulturní, se samoz ejm promítají, ne vždy uv domované, postoje k jazyk m a znakovým systém m, jichž se v komunikaci neslyšících užívá: k eskému znakovému jazyku, k eštin, k znakované eštin. Vedle své explicitní reflexe (verbalizace) jsou zde tyto postoje pochopiteln manifestovány i implicitn p edevším tím, jaký komunika ní systém projevu dominuje. Skrytým cílem položky 1 je pak získat relativn spontánní, resp. jen áste n ízený projev, jenž by, podroben další analýze, sloužil v další etap výzkumu jako východisko popisu gramatických struktur eského znakového jazyka. I když totiž znakový jazyk bývá p edevším neslyšícími samými zhusta ztotož ován se znaky, 14 a zp soby, jakými jsou znaky spojovány, stojí obvykle stranou, nem že výzkum jazyka nezahrnout oba ony základní pilí e každé promluvy (Mathesius, 1941) tedy vedle aktu pojmenovacího (ozna ovacího) také akt v totvorný (usouvztaž ovací). O gramatice eského znakového jazyka jsou ale zatím k dispozici v tšinou jen informace zprost edkované skrze povahu eštiny psané eskými neslyšícími (srov. o tom níže). Položka 2. Jednotlivé znaky ukazované podle obrázk. Tato ást dotazníku je orientována ke dv ma díl ím cíl m: (1) shromáždit materiálový podklad pro orienta ní analýzu sublexikální roviny eského znakového jazyka, pro úvahy o jeho fonologii, a zárove (2) získat východiskový materiál pro zmapování variantnosti znak eského znakového jazyka, zvl. variant geografických a sociálních. Jak analýzy fonologické, tak úvahy o lexiku musí být samoz ejm 34

6 op eny o p epsaná data eského znakového jazyka, v obou p ípadech konkrétn o p epsané (jednotlivé) znaky, resp. p esn ji, o notaci jejich slovníkové, citátové podoby. Propracování zp sobu notace manuální složky izolovaných znak bylo pom rn asov náro né: bylo t eba excerpovat dostupné p íru ky poskytující jistý repertoár znak (bu p ímo, nebo alespo jejich eské ekvivalenty), 15 prostudovat r zné zp soby zápisu znak užívané v zahrani í a adaptovat vybraný zp sob notace (Brennan etc., 1984) pro eské prost edí. 16 Do zápisu jednotlivých znak je v sou asné dob zahrnuto (podrobn srov. Macurová, 1996) 1. místo, kde se znak artikuluje, 2. tvar ruky/rukou, která/é artikuluje/í, 3. vztah ruky/rukou k t lu, tj. orientace dlan a orientace prst, 4. vztah ruky k ruce, tj. vzájemná poloha rukou u znak artikulovaných ob ma rukama, 5. pohyb/y ruky/rukou. Všechny znaky eského znakového jazyka (p esn ji: jejich manuální složka) jsou pak zapisovány pomocí t í typ matric: první je ur ena k zápisu znak artikulovaných jednou rukou, druhá pro zápis znak artikulovaných ob ma rukama, kdy jsou ruce ve stejném tvaru a vykonávají stejný, resp. alternativní pohyb, t etí pro zápis znak artikulovaných ob ma rukama, kdy aktivní je jen jedna ruka; neaktivní ruka je bu ve stejném, nebo jiném tvaru než ruka aktivní. Sám zápis jednotlivých znak je asov zna n náro ná složka výzkumu a asov náro né bude i definitivní stanovení toho, co je v jednotlivých znacích jen fonetické, a co má platnost fonologickou, co je jen idiolektické, a co širší (geografické nebo sociální). K tomuto rozlišení je p ímo zam ena ta oblast výzkumu, jež mapuje variantnost znak eského znakového jazyka. Na (1) záznam znak od 10 informant z jednoho regionu totiž navazuje (2) analýza individuálních rozdíl získaného vzorku: za ú asti týchž neslyšících se vylu ují znaky jen individuální, ostatním informant m neznámé, nebo i takové znaky, které informanti sice znají, ale v tšina z nich je nepovažuje pro danou oblast za p ijatelné. Ve fázi (3) kolektiv informant vybere tu podobu znaku, kterou pokládá za podobu pro danou oblast reprezentativní; kolektivn stanovený reprezentant dané oblasti ji pak ukáže na kameru. V poslední fázi (4) budou tyto reprezentativní znaky jednotlivých region zapsány, popsány a srovnány. Vztah geografického a sociálního na jedné a individuálního na druhé stran klade ješt další otázky, jež bude užite né do výzkumu (perspektivn ) zahrnout. Na prvním míst jde o otázku vývojových proces v lexikální zásob eského znakového jazyka. Zahrani ní analýzy (srov. nap. Frishbergová, 1975) poukazují v této souvislosti na nejobecn jší vývojovou tendenci sm ující od ikoni nosti znak k jejich arbitrárnosti: v pr b hu historického vývoje 17 p estává být vehikulum podobné objektu (p estává ho p ímo zobrazovat ) a jejich vztah se stává vztahem nahodilým. Je otázka, do jaké míry jsou opa né tendence, které jsou pozorovatelné v znakování mladší generace eských neslyšících, l8 d sledkem (individuální) neznalosti eského znakového jazyka a výrazem pot eby domluvit se, rukama, i když ne jazykem, a do jaké míry jsou tyto tendence ší e genera ní. Položka 3. Souvislý projev na zadané téma: reprodukce jednoho z obrázkových p íb h ku ete Napipi (podle O. Sekora, Nápady ku ete Napipi, Praha 1969). Cílem této položky výzkumu je, podobn srov. v položce 1, získat relativn souvislý projev, jenž by mohl být podkladem identifikace gramatických struktur eského znakového jazyka; sám charakter p íb hu podporuje (vedle elicitace vyjad ování asových a p í inných vztah ) p edevším vyjad ování vztah mezi participanty zobrazené, tj. mimojazykové situace a aktanty v sémantickém vzorci v t eského znakového jazyka. Zajímavé bude posoudit, do jaké míry se ve vyjad ování t chto vztah využívá specifických prost edk souvisejících se zp sobem existence znakového jazyka, s jeho trojdimenziálností. Specifi nost gramatických prost edk jazyka ukazovaného v trojrozm rném prostoru se podle našeho názoru oz ejmí i konfrontací podoby p íb hu: v eském znakovém jazyce a v eštin ( esky psaná p evypráv ní p íb hu máme zatím k dispozici jen v n kolika exemplá ích). 35

7 Položka 4. Dialog: diskuse o inzerátu nabízejícím dob e honorovanou práci. 19 Cílem této položky je získat materiál k popisu tvo ení otázek v eském znakovém jazyce (zvl. pokud jde o podíl manuálních a nemanuálních prost edk ); na za átku stál p edpoklad, že informanti budou od neslyšícího asistenta vyžadovat další, up es ující informace a za tímto ú elem p íslušné otázky, zjiš ovací i dopl ovací, podle pot eby tvo it. V p edb žných sondách byla obdobn zam ená položka formulována tematicky odlišn : informant byl neslyšícím asistentem žádán o pohlídání dít te jeho otázky se podle našeho o ekávání m ly týkat zvyk a pot eb dít te, ov ování doby požadované služby atd. Protože výsledky p edb žných sond nebyly uspokojivé (v tom smyslu, že zadání neprovokovalo otázkové struktury v dostate ném po tu), je v kone né podob úkolu posílena motivace ptát se tím, že situace je vztažena p ímo k zájm m informanta (dobrý výd lek). Ani tady ovšem získaný materiál mnoho (žádaných) otázkových struktur nep ináší. Z tohoto d vodu nemohou sice získané výsledky dost dob e sloužit p vodnímu cíli, otvírají ale další a širší horizonty výzkumu, ohrani ené problémem interpersonálního, resp. interaktivního v komunikaci neslyšících: Jak neslyšící užívají jazyka (možná nejen jazyka znakového) v interakci, jakým zp sobem vstupují do dialogické komunikace, jak se vyrovnávají s p ebíráním sociálních rolí v dialogu, rolí, jež jsou definovány samotným jazykem (komunika ní role mluv ího vs. adresáta )? Jakým zp sobem a jakými prost edky mezi t mito rolemi p epínají, zvl. pokud jde o iniciaci dialogu, v jaké mí e a jakými prost edky dialogem, verbáln uspokojují své komunika ní (a zprost edkovan p ípadn i jiné) zám ry a cíle? Tyto otázky se jako otázky podstatné oz ejmují zvl. v souvislosti s poznatky o funkcích jazyka, p edevším v souvislosti s funk ním rozlišením (srov. Halliday, 1975) oblastí idea ního a interpersonálního. Je-li systém dosp lého mluv ího jazyka strukturován okolo distinkce mezi funkcí jazyka sloužit reprezentaci zkušenosti (jazyk jako u ení se, jako v domosti, znalosti, vzd lanost) a funkcí jazyka sloužit sociálním innostem (jazyk jako aktivita, konání), jak z tohoto hlediska interpretovat specifické nedialogické chování vzorku eských neslyšících? Jak posuzovat zp sob jejich vstupování, resp. spíše nevstupování do té komunika ní role, v níž je jazyka využíváno 20 práv k participaci, k podílení se na n jaké innosti, k (spole nému) ešení problému? V sou asné etap výzkumu komunikace neslyšících nelze víc než tyto otázky položit jejich zodpov zení musí vycházet z rozsáhlejšího vzorku materiálu sm rovaného speciáln k t mto problém m. Je p itom samoz ejmé, že takto získaný materiál bude pr b žn konfrontován s observací skute n spontánní ( nevýzkumné ) komunikace neslyšících (v klubech, na sportovních aj. akcích) a je otázka, jaké (jiné?) poznatky tato konfrontace p inese. Položka 5. Ukazování opozit k adjektiv m: informant m se ve znakovém jazyce (paraleln, mimo obraz, i v mluvené eštin ) p edkládají spojení adjektiva se substantivem, reagovat mají dvojicí spojující dané substantivum s adjektivem opa ného významu. Prvotním cílem je p itom (srov. obdobn položku 2) získat podklady pro úvahy o fonologické struktu e znak a o jejich variantách. 21 I výsledky této položky výzkumu ovšem otvírají pr hled do problematiky širšího dosahu. Na základ hodnocení doposud získaného materiálu nelze totiž neklást otázky: Jak se ve znakovém jazyce vyjad uje (antonymy) jeden ze vztah, na nichž je založeno poznávání sv ta vztah disjunkce? A ješt ší e vzato: Jak neslyšící všechny základní vztahy tohoto typu, tj. vztahy ekvivalence, disjunkce, pr niku a inkluze, vnímají a jak je svým jazykem vyjad ují? S tím t sn souvisí otázka další: Jaký obraz sv ta je v bec formován skrze znakový jazyk? Jak je sv t prost ednictvím tohoto jazyka mapován a kategorizován, jaké jsou ony uzlové body sít, skrze niž neslyšící lov k chápe sv t a rozumí jazyku? O tom, že obraz sv ta formovaný znakovým jazykem z ejm nebude p inejmenším ne v jednotlivostech úpln totožný s obrazem sv ta formovaným v tšinovou eštinou, sv d í nap. problematika jazykového vyjad ování konceptuální kategorizace konkrétních objekt 36

8 vn jšího sv ta. T i úrovn této kategorizace (srov. Roschová, 1976; Roschová etc., 1976) zahrnují základní rovinu (nap. st l), rovinu nad azenou (nábytek) a rovinu pod azenou (jídelní st l, psací st l atd.). Na základní rovin jsou p íslušné percep ní a funk ní atributy sdíleny všemi leny kategorie (resp. jejich v tšinou), jsou p itom rozdílné od atribut položek jiných základních rovin pat ících pod totožnou kategorii nad azenou (st l má jiné atributy než nap. židle, postel atd., tj. než ostatní nábytek). leny nad azené roviny naproti tomu spojuje jen malý po et spole ných atribut (z ejm spíše funk ních než percep ních); na pod azené rovin jsou pak atributy (z ejm spíše percep ní než funk ní) sdíleny nejen všemi leny dané kategorie (jídelní st l), ale i leny kategorií kontrastních (jídelní st l má n které atributy stejné jako psací st l). Koncept sám je nejvýrazn ji vymezen na základní rovin kategorizace, na ní je také nejvýrazn ji odlišen od koncept jiných tato základní rovina tak bývá zákonit považována za nejp irozen jší a nejužite n jší rovinu kategorizace. V eském znakovém jazyce je ztvár ování takové kategorizace jiné než v eštin a v souvislosti s touto problematikou se nabízejí k diskusi dv tendence: 1. len nad azené roviny zastupuje leny roviny základní (tedy: PTÁK, KV TINA, nikoli špa ek, drozd, vrána atd. nebo tulipán, kopretina, azalka atd.) Jazykový prost edek pro ozna ení pojmu nad azeného bývá slovotvorn p ímo odvozen od jednoho z len roviny základní. 23 Tyto odvozené znaky jsou tvo eny znakem R ZNÝ, který tvo í druhou ást složeného znaku; první ást v tšinou tvo í jeden, reprezentativní, len základní roviny kategorizace (srov. OVOCE = JABLKO + R ZNÝ, NÁ ADÍ = KLÍ + R ZNÝ). Pravd podobn mén asto je složený znak odvozen od vlastnosti spojované se leny základní kategorie (ZELENINA = ZELENÝ + R ZNÝ), resp. také od innosti s t mito leny spojované (NÁPOJ = PÍT + R ZNÝ). D kladná interpretace kognitivních d sledk, jež takto (jinak) jazykov strukturovaná skute nost m že mít, se pochopiteln musí op ít o analýzu dalších rozdílností v obrazech sv ta utvá ených eštinou na jedné a eským znakovým jazykem na druhé stran, nebo jinak: o analýzu dalších aspekt odlišné zkušenosti sv ta slyšících a neslyšících ech. 24 Komplexní pohled na komunikaci neslyšících nutn za le uje do výzkumu také eštinu, speciáln problematiku její psané podoby, a to v aspektu produk ním (psaní eských text ) i recep ním (porozum ní psaným eským text m). 25 Souhrnn ji bude o této problematice pojednáno jinde, zde je však t eba alespo stru n nazna it, že eština psaná eskými neslyšícími není p edm tem výzkumu jen sama o sob, 26 ale také ve vztahu k eskému znakovému jazyku. Podoba této eštiny totiž poskytuje jistý první vhled do jeho gramatiky. Excerpce ukazuje, že jisté vyjad ovací zp soby, cizí eštin v tšinové, jsou v psané eštin eských neslyšících významn etné. Je tedy možné soudit, že to jsou jevy vlastní eskému znakovému jazyku a do eštiny odtud (opakovan a relativn pravideln ) interferují. Jde o takové jevy jako jsou nap. zám na sloves vyjad ujících existenci a vlastnictví (D kuji ti za dopis, m la jsem p ekvapená; Jsem velkou radost), vypoušt ní spony (ruka dobrá; Renata fajn a prima holka), lexikální vyjad ování asu, modality, resp. i aspektu, obvykle anteponované p íslušnému slovesu (minulý chodit na vánoce 27. února v Praze; bu musí vydržet), neexistence pasivních konstrukcí, absolutní zápor prost ednictvím výrazu v bec (ve škole v bec líbilo a d ti holky a kluci vždycky pomlouvají), nerozlišení proto a protože (zítra pojedeme na vlaku lyžovat, proto zítra to budou málo lidí, proto oni chodí do práce), vyjad ování asových a podmínkových vztah sou adn se spojovacím výrazem potom (Bude d lám zapojit dob e, potom žárovka svítí). 27 Výzkum eského znakového jazyka by nemohl být realizován bez grantové podpory, kterou poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy, výzkum díl ích aspekt komunikace neslyšících i obecn jších problém s ní spjatých pak bez grantové podpory Fondu rozvoje vysokých škol a Grantové agentury UK. Taková podpora lingvistického výzkumu specifického typu komunikace a specifického menšinového jazyka nep ímo reflektuje postupnou prom nu širšího, celospole enského, postoje k menšinám v bec; v respektu k jinému než 37

9 vlastnímu jazyku, k jiným zp sob m komunikace a k odlišné kultu e se obráží (u nás) nové pojetí integrace: integrovat za íná znamenat ne už jen p izp sobit obrazu v tšiny, ale akceptovat, spole n a rovnoprávn sdílet (sv t, zkušenost), by t eba i r znými zp soby a skrze r zné jazyky. O tom, že a jak tyto postoje p edjímají zm nu situace (i nap. situace ve vzd lávání neslyšících) v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie, se snad není t eba rozepisovat podrobn ji. Jedno je jisté z nové situace vyplynou nové pot eby: i pot eby nových teoretických p ístup k problematice neslyšících, i nové pot eby praxe. Poznámky 1 Výrazná zm na názor na znakový jazyk bývá spojována se jménem W. Stokoea a s jeho lingvistickou analýzou amerického znakového jazyka (1960). K dalším lingvistickým pohled m na znakové jazyky srov. Macurová, To se týká znakových jazyk, nikoli jazyk znakovaných. Na stránkách tohoto asopisu není jist t eba rozdíly mezi znakovým jazykem a p íslušným znakovaným národním jazykem (um lým znakovým systémem) vykládat n jak zvláš podrobn. 3 Na po átku 90. let konstatují Boyes-Braemová a Kolb (1990), že základní výzkum znakového jazyka probíhá v 16 evropských zemích. V 90. letech je lingvistika znakových jazyk natolik ústrojnou sou ástí lingvistiky, že více nebo mén obšírné pojednání o této problematice bývá v podstat pravideln za azováno do reprezentativních jazykov dných encyklopedií, srov. nap. Collinge,1990 (s ); Malmkjaer, 1995 (s ). 4 Už dnes je p itom z ejmé, že výzkum znakového jazyka jako jazyka, který existuje v jiném zp sobu než jazyky mluvené (ve zp sobu vizuáln motorickém), p ináší zajímavé poznatky i pro lingvistiku hlavního proudu, poskytuje nový úhel pohledu na základní obecn lingvistické problémy, jako nap. na problém arbitrárnosti jazyka, jeho lineárnosti, dvojího len ní; klade také znovu a nov adu otázek, které se v souvislosti s mluvenými jazyky jevily jako otázky v podstat již vy ešené, nap. zda za adit prosodické, resp. paralingvistické prost edky do gramatického popisu jazyka atd. 5 Návrh notace p edložený k diskusi odborné ve ejnosti srov. Macurová, Na základ tzv. principu subordina ního posunu dochází k zastupování mén prestižního jazyka jazykem s prestiží vyšší platí to jak pokud jde o samotné užívání jazyka, tak pokud jde o výroky o jazyce (verbalizované postoje k jazyku). 7 Ten jí zatím p ipisují jist i pod vlivem dosavadní tradice vzd lávání i sami eští neslyšící. 8 Autorkou textu je I. Va ková. Znaménko / ozna uje odstavce p vodního textu. 9 Z téhož d vodu byly po vyhodnocení p edb žných sond z kone né podoby zadání vylou eny všechny ty položky, jež p edpokládaly (1) identifikaci n jaké složit jší gramatické struktury eštiny, (2) plné porozum ní a následn (3) její adekvátní (ne p esn doslovný ) p eklad do znakového jazyka. Jako p íklad takových položek lze uvést nap. asové a podmínkové v ty, zápor, modální slovesa, stup ování adjektiv a adverbií, pasivní konstrukce. 10 Situaci tu, nap. ve srovnání s angli tinou, zna n komplikuje typ eštiny jako flexívního jazyka. 11 Srov. k tomu (v doslovné citaci a autentické grafické podob ) r zné p episy téhož projevu po ízené r znými neslyšícími (kurzíva zachycuje vysv tlení, jimiž auto i p episu texty dopl ují): (1) Za íná, já cht la pro neslyšící život lepší, více kultury, více spole enský mezi neslyšící, aby dob e pobaví, ne do koutka, více sraz v klubovn mezi neslyšící a více také tlumo nice, beseda, p ednášky, turisté, výlety, zájezd a mezi d ti pobavit co to je, aby d ti (ten znak beze slova = aby d ti vymysleli n jaké modely, hry... a um li nap íklad komunikovat s lidmi, neslyšící ze zahrani í a znali eská slova, které pro neslyšící hodn neznají) aby se více využívali ve škole, více neslyšící u itel, vychovatel aby se více znakový jazyk, více slovních zásob a mohla slyšící komunikovat a také více rozumí lepší povídat, mohli také zásah do m sta mezi slyšící. Více nevím co mám íct. (2) za atek já chtít pro neslyšící život 38

10 lepší více kultura více spole nost mezi (s) neslyšící dob e pobavili ne roh více scházet klub mezi (s) neslyšící více také tlumo ník beseda p ednáška turistika výlet zájezd a s d ti bavit co d ti vymýšlet více používat škola více neslyšící u itel vychovatel více znaková e více slovní zásoba možnost více slyšící komunikovat víc rozum t lépe mluvit m že také zásah do m sta normalní slyšící více co íct (3) Život lepší pro neslyšící život lepší více kultura více spole né mezi neslyšící (aby) dob e pobaví ne kout, více sraz klubovna mezi neslyšící (a) více také navrch p ednáška, beseda, p ednáška, turista, výlet, zájezd (a) s d ti pobáví co (aby) vymyslet d ti vymyslet (= vymyšlet = napád co dobré nové navrch r zné v ci) (co) aby více používá/využívá škola více neslyšící u itelka, vychovatel (aby) více znakovací ukazovát více zásob slovní zásob (aby) mohlo více slyšící mluví domluví/hovo í více rozumí lepé povídá, m že také sami (= m ze sama cesta bez pomoci, = prorazit, = m že sama chodí do ÚM, = m že sama hovo í s léka i) do m sta, normalní podle slyšící. Více nevím co (mám) íká. 12 Srov. k tomu Labov, 1972, s. 113: To obtain the data most important for linguistic theory, we have to observe how people speak when they are not being observed. 13 A to i navzdory tomu, že v úvodním rozhovoru s informanty p ed zahájením nahrávek neslyšící asistent zd razní, že p edm tem výzkumu je eský znakový jazyk a klade d raz na to, aby p i nahrávkách nebyla užívána znakovaná eština. Požadavek vyjad ovat se znakovým jazykem, tedy stejn jako nap. p i rozhovoru s neslyšícími p áteli, je informant m zd raz ován v úvodu každé položky ankety. 14 Kvalita znakového jazyka pak bývá v t chto reflexích pom ována p edevším bohatostí slovní zásoby (po tem znak, jež jsou k dispozici), resp. i mírou jejich sjednocenosti. 15 Excerpce, jež m la podat orienta ní informaci o tom, jaké typy jednotlivých parametr znak zahrnout do pracovních soupis symbol pro notaci eského znakového jazyka, vycházela z p íru ek Gabrielová etc., 1988, Mrzílková Ostatková, 1993, Ptá ek, rkp., Švagr, rkp. 16 V sou asné dob je promýšlena další podoba font (o nich srov. jejich autor M. Albrecht, 1996), v níž by se modifikovala zvl. vertikální linie zápisu (notace parametru SIG); to by umožnilo jednodušší zapisování znak na po íta i. 17 Frishbergová konfrontuje Slovník amerického znakového jazyka z poloviny 60. let (Stokoe etc., 1965) s u ebními p íru kami amerického znakového jazyka z druhého desítiletí 20. stol., zvl. se slovníkem Longovým (1918); ten zahrnuje zhruba 1500 znak, asto zachycených i na fotografii, spolu s popisem jejich tvo ení a odpovídajícími anglickými ekvivalenty. U nás takový pr hled do minulosti dost dob e uskute nit nelze, leda snad na základ zachycení (videozáznamem) znak nejstarší generace eských neslyšících a jejich srovnání se slovníkem z 80. let (Gabrielová etc., 1988). 18 Srov. nap. ikonická gesta odpovídající eskému výrazu víno nebo ponožka ( zobrazení tvaru lahve, zobrazení navlékání ponožky). 19 Pro orientaci srov. jeho úplný text (tlumo ený zárove v úvodu tohoto úkolu neslyšícím asistentem do eského znakového jazyka): Chcete si seriózn vyd lat peníze? 5 až 7 tisíc za týden. Volejte (11,30-14,00 Po-Pá) p. Zentrich. 20 Halliday (1975, s. 29an.) v této souvislosti rozlišuje mezi rolí pozorovatele (observer), kdy je jazyk používán jako prost edek kódování zkušenosti s jevovou skute ností, jež lov ka obklopuje, a rolí vet elce (intruder), kdy se jazyka užívá jako prost edku jednání, jako prost edku jisté akce uskute n né v jistém situa ním kontextu. 21 Situace se p edb žn jeví jako zna n komplikovaná. Doposud zpracovaný (zapsaný a vyhodnocený) vzorek nahrávek prokazuje p edevším zna nou rozr zn nost inidividuální (otázka je, zda jde jen o jevy fonetické) a daleko menší shody geografické, než jsme zpo átku p edpokládali. Souvisí etnost individuálních rozdíl s tím, jaký p ístup mají neslyšící eši narození ve slyšících rodinách ke znakovému jazyku? 39

11 22 Podle osobního sd lení E. Mrzílkové je tato tendence typická zvlášt pro ukazování mladší generace neslyšících. Bylo by zajímavé zjistit p esn, které leny základních rovin tvo ících nap. nad azené roviny PTÁK, KV TINA by bylo možné najít ve Slovníku eské znakové e i. Na základ zb žného náhledu se zdá, že jich není mnoho. 23 Na rozdíl od eštiny, v níž jsou pro vyjad ování nad azené kategorie k dispozici specializované (jednoslovné) lexikální prost edky (tzv. hyperonyma jako nap. nábytek, nápoje, nástroje, ná adí atd.). Obráží se to i v heslá i Slovníku znakové e i (Gabrielová etc., 1988): takové eské výrazy jako nap. dobytek, nábytek, nápoj, ná adí, zelenina apod. zde nejsou za azeny. 24 Nepochybné je, že v domí rozdílnosti obou jazyk m že být užite ným východiskem také pro kontrastivní osvojování eštiny (jako druhého jazyka neslyšících, jazyka pro neslyšící cizího ). 25 Je nasnad, že uspokojivé osvojení psané podoby eštiny je pro neslyšící echy doslova životn d ležité bez v tšinového jazyka se ve v tšinové kultu e p ežívá jen s obtížemi. 26 O t chto otázkách srov. Racková, V souvislosti s t mito rysy srov. i Bickerton v (1981) výklad o kreolských jazycích. Literatura: Albrecht, M.: Prvé použití font ZJ. Speciální pedagogika 6, 1996, 1, s. 20. Beaugrande, R. de: Funkce a forma v jazykové teorii a výzkumu. Vlna se obrací. Slovo a slovesnost 57, 1996, s Bickerton, D.: Rools of Language. Ánn Arbor Boeys - Braemová, P. - Kolb, A.: An Introduction to Sign Language Research. In: Prillwitz, S. - Vollhaber, T. (cd).: Sign Language Research and Application. Hamburg 1990, s , Brennan, M. - Colville, M. D. - Lawson, L. K.: Words in Hands. A Structural Analysis of the Signs of British Sign Language. Edinburgh Cicourel, A.: Cross-Modal Communication: The Representational Context of Sociolinguistic Information Processing. In: Shuy, R. W. (ed.): Report of the Twenty-Third Annual Round Table Meeting on Linguistic and Language Studies. Washington, D.C Collinge, N. E. (ed.): An Encyclopaedia of Language. London - New York, Deuchar, M.: British Sign Language. London Frishberg, N.: Arbitrariness and Ikonicity: Historical Change in American Sign Language. Language 51, 1975, s Gabrielová, D. - Paur, J. - Zeman, J.: Slovník znakové e i. Praha Halliday, M. A. K.: Learning How to Mean. Explorations in the Development of Language. London Labov, W.: Some Principles of Linguistic Methodology. Language in Society I, 1972, s Liddell, S. K.: American Sign Language Syntax. The Hague Long, J. S.: The Sign Language: A Mannual of Signs. Washington, D.C Macurová, A.: Jazyk v komunikaci neslyšících (P edb žné poznámky). Slovo a slovesnost 55, s Macurová, A.: Náš - jejich jazyk a naše vzájemná komunikace, Naše e 77, 1994, 1, s Macurová, A.: Pro a jak zapisovat znaky eského znakového jazyka (Poznámky k diskusi). Speciální pedagogika 6, 1996, 1, s Malmkjaer, K. (ed.): The Linguistic Encyclopedia. London - New York Mathesius, V.: e a sloh. In: tení o jazyce a poezii. Praha 1941, s Mrzílková, E. - Ostatková, M: Základy eské znakové e i I. Praha Ptá ek, V.: Kurz eské znakové e i (rkp. u ebnice). Quigley, S. P. - Paul, P. V.: Language and Deafness. San Diego Racková M.: eské sloveso v psaných projevech eských neslyšících. Diplomová práce FF UK. Praha Rosch, E.: Classification of Real World Objects: Origins and Representation in Cognition. Bulletin de Psychologie. Special Annual 1976, s

12 Rosch, E. - Mervis, C. B. - Gray, W. - Johnson, D. - Boyes-Braem, P.: Basic Objects in Natural Categories. Cognitive Psychology 8, 1976, s Stokoe, W. C: Sign Language Structure. The First Linguistic Analysis of American Sign Language. Buffalo Stokoe, W. C. - Casterline, D. - Croneberg, C: A Dictionary of American Sign Language. Washington, D.C Švagr, J.: Kurs znakového jazyka (rkp. u ebnice). 41

VÝZKUM KOMUNIKACE NESLYŠÍCÍCH: ČESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK. Alena Macurová - Ivana Homoláčová - Václav Ptáček

VÝZKUM KOMUNIKACE NESLYŠÍCÍCH: ČESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK. Alena Macurová - Ivana Homoláčová - Václav Ptáček Jako úvod k následujícímu příspěvku otiskujeme výňatek z recenze tohoto textu, kterou napsal ing Jaroslav Hrubý. CSÍ., Zdálo by se. ie hlavním cílem článku je informoval o koncepci \ýzkumu znakového Jazyka

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

OBOUSMĚRNÝ PŘEKLAD V ELETRONICKÝCH SLOVNÍCÍCH ZNAKOVÉHO JAZYKA

OBOUSMĚRNÝ PŘEKLAD V ELETRONICKÝCH SLOVNÍCÍCH ZNAKOVÉHO JAZYKA OBOUSMĚRNÝ PŘEKLAD V ELETRONICKÝCH SLOVNÍCÍCH ZNAKOVÉHO JAZYKA Langer J. Univerzita Palackého v Olomouci Anotace: Cílem příspěvku je přiblížit problematiku lexikografie znakového jazyka i jejích specifik

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Principy soužití menšiny s většinovou společností Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-02 Principy soužití menšiny s většinovou společností Autor: Mgr. Petra Lušňáková Šluknov 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek

Více

Očekávané výstupy předmětu

Očekávané výstupy předmětu Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Anglický jazyk 3. období 9. Ročník učebnice Project 3, Project Plus Pracovní sešit k Projectu 3 Project Grammar a rozšiřující učebnice Project Plus Očekávané

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Zásady pro vypracování disertační práce Fakulty strojní VŠB-TUO

Zásady pro vypracování disertační práce Fakulty strojní VŠB-TUO Účinnost dokumentu od: 1. 4. 2014 Fakulty strojní VŠB-TUO Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/6 Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního

Více

Kdy (ne)testovat web oční kamerou

Kdy (ne)testovat web oční kamerou Kdy (ne)testovat web oční kamerou VYDÁNO DNE: 8. 6. 2010 Propracované moderní technické zařízení a úžasně vypadající výstupy to jsou, dle mého názoru, dva nejčastější důvody, proč se firmy rozhodnou do

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZKOUŠKY Z GRAFICKÝCH DISCIPLÍN. Předmět úpravy

VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZKOUŠKY Z GRAFICKÝCH DISCIPLÍN. Předmět úpravy 58 VYHLÁŠKA ze dne 10. února 2016 o státních zkouškách z grafických disciplín a o změně vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

ATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu Hlavní cíl práce Dílčí cíle Požadovaný standard studenta po absolvování předmětu: Obsah Volba zadání

ATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu Hlavní cíl práce Dílčí cíle Požadovaný standard studenta po absolvování předmětu: Obsah Volba zadání ATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu ATAZ je první zkušeností studenta s návrhem konkrétního objektu na konkrétním místě. Předmět navazuje na Architektonickou kompozici, která se věnuje tvorbě kompozice

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v

Více

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985.

VÝZVA. Česká republika-ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen zadavatel) se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985. VÝZVA k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na službu dle 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Směrnice MŠMT,

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing.

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing. PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE Struktura vyu ovací hodiny Plán Struktura vyu ovací vyu ovací hodiny hodiny Plán Metodický vyu ovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch

Více

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie

NÁZEV/TÉMA: Evropská unie NÁZEV/TÉMA: Evropská unie Vyučovací předmět: Společenskovědní základ Učitel: Mgr. Petra Janovská Škola: OA a SZdŠ Blansko Třída: E2 (2. ročník oboru EL) Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45 minut) Metody:

Více

58/2016 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZKOUKY Z GRAFICKÝCH DISCIPLÍN

58/2016 Sb. VYHLÁKA ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZKOUKY Z GRAFICKÝCH DISCIPLÍN 58/2016 Sb. VYHLÁKA ze dne 10. února 2016 o státních zkoukách z grafických disciplín a o změně vyhláky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání Ministerstvo kolství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

4.5.1 Magnety, magnetické pole

4.5.1 Magnety, magnetické pole 4.5.1 Magnety, magnetické pole Předpoklady: 4101 Pomůcky: magnety, kancelářské sponky, papír, dřevěná dýha, hliníková kulička, měděná kulička (drát), železné piliny, papír, jehla (špendlík), korek (kus

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE - ve znění dodatku č.30., platného od 1.9.2011 (7.r.) a ve znění změn, platných od 1.9.2013 (9.r.). Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

2 ANGLICKÝ JAZYK. 2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

2 ANGLICKÝ JAZYK. 2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 2 ANGLICKÝ JAZYK 2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk rozpracovává vzdělávací obsahu oboru Cizí jazyk z RVP ZV. Na prvním stupni základní školy žáci

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis

MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace. vydává školní časopis MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA, BLAHOSLAVOVA 6, příspěvková organizace vydává školní časopis č.19/2016 Začal nový školní rok 2015/2016 Letní prázdniny uběhly jako voda a začal další školní rok. Tentokrát ve znamení

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.)

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.) PAVEL NOVOTNÝ Malířská a grafická tvorba od r.1967, restaurátorská tvorba a bezpečnostní ošetření malířských děl od r.1975 Zakládající člen Unie výtvarných umělců České republiky r.1990 ROMANTICKÁ SCENÉRIE.

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Vzd lávací oblast : Volitelné p edm ty Jazyk a jazyková komunikace Vyu ovací p edm t: Konverzace v anglickém jazyce

Vzd lávací oblast : Volitelné p edm ty Jazyk a jazyková komunikace Vyu ovací p edm t: Konverzace v anglickém jazyce Vzd lávací oblast : Volitelné p edm ty Jazyk a jazyková komunikace Vyu ovací p edm t: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika p edm tu: Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Konverzace

Více

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Zakázky standardní přehled 1. Možnosti výběru 2. Zobrazení, funkce Zakázky přehled prací 1. Možnosti výběru 2. Mistři podle skupin 3. Tisk sumářů a skupin Zakázky ostatní

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu TYMYJÁN Školní vzdělávací program Základní školy Velké Losiny ČESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Český jazyk a literatura

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. 5 Stanovisko vlády ČSSR k úmluvám a doporučením přijatým na 55. Mezinárodní konferenci práce Na 55. zasedání Mezinárodní konference

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne 8. 2. 2006 Churning Churning je neetická praktika spočívající v nadměrném obchodování na účtu zákazníka obchodníka s cennými papíry. Negativní následek pro zákazníka spočívá

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD

JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Kancelář hejtmana Ing. Jaroslav Jedlička, vedoucí odboru U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 291, fax: 386 354 967 e-mail: jedlicka@kraj-jihocesky.cz,

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Více

Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková

Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková hykovter@fel.cvut.cz Zadání Cílem projektu je nalézt řešení, které by umožnilo nevidomým dívkám a ženám interpretovat výsledek těhotenského testu v soukromí

Více

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na

Více

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu:

Člověk a svět práce. Charakteristika předmětu: Člověk a svět práce Charakteristika předmětu: Obsahové vymezení Vzdělávací obsah předmětu je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům. Obsah oboru je v 1. - 5. ročníku je

Více

MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu

MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu Napsala Renata Vystrčilová (Právnická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika, vystrcil@pfnw.upol.cz) a profesor Norman Longworth

Více

Manažerské shrnutí ex-ante evaluace OP Zaměstnanost

Manažerské shrnutí ex-ante evaluace OP Zaměstnanost Manažerské shrnutí ex-ante evaluace OP Zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a konsorcium společností HOPE E. S., v.o.s. a Naviga 4, s.r.o. podepsali dne 10. 12. 2012 smlouvu na realizaci

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ZDRAVOTNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE JMÉNO a PŘÍJMENÍ Vedoucí bakalářské práce: Tituly, jméno příjmení, titul

Více

ANJ-VG - konverzace - základní kurz

ANJ-VG - konverzace - základní kurz ANJ-VG - konverzace - ní kurz Předmět Konverzace z angličtiny OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace rozumí hlavním myšlenkám složitých textů pojednávajících jak o konkrétních, tak o abstraktních

Více

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Strana 1 z 15 RNÉ MATERIÁLY PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Kód probanda íjmení Jméno k Objednavatel el testování D910001041 Pokus Pokus 30;3 let Sériové íslo: Verze íslo: Vyhodnoceno:

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola Olgy Havlové, Janské Lázně Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 článek 1 Obecná východiska Koncepce školy vychází jednak ze strategických a koncepčních

Více

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace Dopravní výchova Dopravní výchova má v základních školách své nezastupitelné postavení a významné opodstatnění. Především

Více

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele Z důvodu ulehčení, snazší orientace, poskytnutí jednoznačných a široce komunikovatelných pravidel v otázkách mateřství

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Definice matematických pojmů Matematika a její aplikace

Více

O metodě storytellingu a jeho využití ve školství. Obsah: co je to storytelling využití storytellingu ve školství praktické úkoly a techniky

O metodě storytellingu a jeho využití ve školství. Obsah: co je to storytelling využití storytellingu ve školství praktické úkoly a techniky O metodě storytellingu a jeho využití ve školství Obsah: co je to storytelling využití storytellingu ve školství praktické úkoly a techniky Co je to storytelling ve zkratce řečeno vyprávění příběhů. Je

Více

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk )

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) 7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky ruského jazyka Předmět ruský jazyk a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k osvojení cizího jazyka. Jeho hlavním

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_207_VES_07 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a

Více

Průzkum veřejného mínění věcné hodnocení

Průzkum veřejného mínění věcné hodnocení Příloha č. 2 ke Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek Průzkum veřejného mínění věcné hodnocení 1. FACTUM INVENIO ad 2. Popis metodiky průzkumu 80 bodů Hodnotící komise posoudila nabídku uchazeče v tomto

Více

DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I.

DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. DIDAKTIKA PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ I. Ing. Miroslav Čadílek. Brno 2005 Obsah 1. Úvod... 3 2. Předmět didaktiky odborného výcviku... 5 2.1. Návaznost didaktiky odborného výcviku na pedagogické a technické

Více

PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE

PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE I. K POJMU PRÁVNICKÁ OSOBA O pojmovém vymezení právnických osob jako subjektů právních vztahů se odedávna vedou diskuse, avšak žádná

Více

Regenerace zahrady MŠ Neděliště

Regenerace zahrady MŠ Neděliště 1 Výzva k podání nabídek (dále jen zadávací dokumentace ) v souladu se Závaznými pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (dále jen Pokyny ), účinnými od 20.06.2014 Zadavatel: Název zadavatele: OBEC

Více

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 O: 475 45 941 Váš dopis zna ky/ze dne Naše zna ka (.j) 842/26-2015 Vy izuje linka 2493 / Mgr. Richter V Praze dne 14.

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

Vydání občanského průkazu

Vydání občanského průkazu Vydání občanského průkazu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání občanského průkazu 04. Základní informace k životní situaci Občanský průkaz je povinen mít občan,

Více

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů O D Ů V O D N Ě N Í obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů 1. Definice technické mapy Technickou mapou obce (TMO)

Více

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu 5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Cílem výuky Konverzace v anglickém jazyce je rozvíjet u žáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa a k užívání jazyka

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

Metodika kurzu Fiktivní firma

Metodika kurzu Fiktivní firma Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...

Více

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích:

Autorizovaným techniků se uděluje autorizace podle 5 a 6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích: Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu 1/ Obsahové vymezení: Předmět Český jazyk a literatura realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské - Kompetence pracovní

Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské - Kompetence pracovní Kroužek Atletika plán činnosti na školní rok Cílem kroužku je, aby děti na lekci pomocí motivačních cvičení a her proniknou do tajů královny sportu atletiky, zpevní a protáhnou celé své tělo, ale především

Více

Velikost pracovní síly

Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:154 37/99-11089 Signatura: bo4bs104 Oblastní pracoviště č. 15 Zlín Okresní pracoviště Vsetín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Kunovice 756 44 Kunovice 43

Více

Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova

Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova Město Kuřim Zodpovědný řešitel: Ing. Martin Smělý Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemních komunikací prosinec 211 1. Identifikační

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K PUBLICITĚ PROJEKTŮ OP LZZ

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K PUBLICITĚ PROJEKTŮ OP LZZ NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K PUBLICITĚ PROJEKTŮ OP LZZ A) Povinnost příjemců zajišťovat publicitu projektů 1. Z čeho vyplývá povinnost příjemců podpory dodržovat vizuální identitu ESF/OP LZZ a zajišťovat

Více