O VÝVOJI ČESKĚHO JAZYKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "O VÝVOJI ČESKĚHO JAZYKA"

Transkript

1 PROCHÁZKA O VÝVOJI ČESKĚHO JAZYKA PŘÍRUČKA K ČÍTANCE PRO PÁTOU A ŠESTOU TŘÍDU GYMNASIÍ NÁKLADEM ČESKÉ GRAFICKÉ UNIE N. P. V PRAZE

2 O VÝVOJI ČESKÉHO JAZYKA PŘÍRUČKA K ČÍTANCE PRO PÁTOU A ŠESTOU TŘÍDU GYMNASIÍ NAPSAL DR ANTONÍN PROCHÁZKA, profesor Arbesova reál. gymnasia v Praze Za 12 Kčs V PRAZE NÁKLADEM ČESKÉ GRAFICRÍ; UNIE N. P.

3 PODĚKOVÁNÍ. Panu univ. prof. Dr. E. Smetánkovi vyslovuji za vlídné přečtení a odbornou revisi tohoto nástinu své vřelé díky. A. P. ÚSTŘEDNÍ PEDAGOGICKÁ KNIHOVNA v BRNĚ. Form. Sig. Inv. II

4 Lekce úvodní. 1. Lidská řeč; jazyk. Přehled jazyků indoevropských. Mluva a) Člověk je tvor obdařený rozumem. Žije ve společnosti jiných lidí, užívá své schopnosti mysliti k tomu, aby se s nimi dorozumíval (t. j. sděloval své myšlenky). Této potřebě společenské slouží vnější prostředky dorozumívací,,jako pohyby (gesta, mimika), zvuky, písmo a pod. Soustavu jakýchkoli prostředků dorozumívacích jmenujeme mluva. Mluva posunková je celkem nedokonalá a někdy (na př. potmě, při práci) nepraktická, nevhodná. Výraznější mluvou jsou zvuky. Zvuky citoslovné (interjekcionální) vyjadřuje duševní stav toho, kdo je vydává (na př. při bolesti, z úzkosti, hněvu, radosti atd.). Zvuky napodobivé (onomatopoické) napodobuji zvuky (na př. hlasy zvířat i zvuky věcí neživých); jejich slovní kmeny se staly základem mnohých odvozenin. Lidská řeč. b) Člověk na rozdíl od zvířat má též schopnost mluviti (vyjadřovati se v promluvených slovech a větách); tato mluva řeč lidská je soustava slov, t. j. článkovaných (artikulovaných) zvuků, kterými sdělujeme své myšlenky. Řeč má každý mluvící člověk (Čech, Němec, Číňan atd.). Jazyk. c) Touž myšlenku vyjádří však jinými slovy Čech, jinými Němce; Číňan atd., neboť každý mluví svou řečí národní; v jazykovědě jí říkáme jazyk. 1 ) Jazyk český (čeština) je tedy úhrn českých slov a vět užívaných v našem národě k vespolnému dorozumíváni. Národnost Řeč se vyvíjí a zdokonaluje s rozvojem myšlení a s pokrokem vzdělanosti a má tedy veliký význam pro národnost. Národ od národa se liší jazykem i rozmanitými vlastnostmi tělesnými a duševními. Vzájemným stykem a působením národa na národ se však tuto rozdílu stírají, a tu za nejvýznamnější znak národnosti se hodí jediné jazyk. Mateřská řeč (náš jazyk) jest jedním z nejdražších statků národních; boj národní byl vždy bojem za právo jazyka a šlechtění a tříbení jazyka jest jeden z nejpřednějších úkolů našich spisovatelů. 2 ) Třídění jazyků. d) Jazyky mají vespolek některé podobnosti anebo naopak jsou mezi nimi rozdíly, a podle toho je jazykozpytci třídí do skupin, řadíce jazyky příbuzné k sobě a rozdílné odlišujíce. 3 ) 1 Lidská řeč = franc. language (vysl, lãgaž); jazyk = franc. langue (vysl. 1. g). Srov. Oliva, Teorie literatury, str Stč.,jazyk = národ; srov. výňatek z rýmované kroniky t.ř. Dalimila. 3 Dělidlem může tu býti na př. způsob,,jalo v tom neb onom jazyku vytvořeno slovo (tvar slovný). Podle toho dělidla dělíme,jazyky (jichž je na světě asi ) na tři velké skupiny jazykové: 1. na jazyky samoticí (isolující), 2. slučovací (aglutinující) a 3. ohýbací (flektující). 1. Jazyky samotící (na př. čínština, jíž mluví asi 440 milionů lidí) mají slova vesměs jednoslabičná a spojováním slov vyjadřují to, co my skloňováním a časováním. 2. Jazyky slučovací (na př. jazyk maďarský, finský, turecký a j.) vytvářejí tvary příponami, předponami a vložkami, ty však nesplývají s kmenem pevně jako naše přípony. 3. Jazyky ohýbací tvoří slovné tvary jednali změnou kořenů, jednak příponami kmenoslovnými, skloňovacími a časovacími. Do této skupiny patří jazyk y semitské a t. zv. jazyky indoevropské (k nimž náleží jako jeden z,jazyků slovanských také náš jazyk český a slovenský).

5 Rozrůznění jazyků ide. e) Jazyk český a slovenský, patři obrazně řečeno jako ratolest k mocné větvi jazyků slovanských, která (tak jako ještě sedmero jiných větví jazykových) vyrostla z původního jazykového kmene indoevropského. 4 ) f) Z prvotního prajazyka indoevropského, původně dosti jednotného, se vyvinuly během věků četné jazyky indoevropské, od sebe značně se lišící. Příčiny rozrůznění. Příčinou tohoto rozlišení (rozrůznění jazyků indoevropských) byli tři činitelé: 1. odlišování nářečí vnitřním vývojem jazyka; 2. místní oddělení (jež podporovalo toto odlišení, dávajíc nadto za rozličných podmínek životních příležitost k vytváření nové zásoby slov); 3. přizpůsobování jazykových pruhů cizích (při styku s bližšími sousedy). 5 ) Přehled hlavních jazyků ide. Jazykovým rozrůzněním vzniklo tak osmero velkých skupin, a to větev 1. indo-iránská, 5. italská, 2. armenská, 6. keltská, 3. řecká, 7. germánská, 4. albánská, 8. balto-slovanská. Ke kmeni indoevropskému náleží téměř polovice všeho lidstva, a to národové nejvzdělanější a nejvýznamnější. Poznámky k jednotlivým jazykovým skupinám indoevropským. 6 ) Každá skupina se ovšem rozvětvovala ještě dále, a tu možno sledovati příbuzenstvo jazyků i v podrobnějších přehledech. Větev indo-iranská, 1. K větvi indo-iranské patří jazyky indické a iranské. a) V časovém vývoji jdou za sebou nářečí staroindická, mezi nimiž vyniká nejstarší nářečí védshé (s posvátnými knihami starých Indů částečně až z 2, tisíciletí př. Kr.) a spisovný jazyk sanskrt (už v 1. tisíciletí př. Kr.); nářečí stř edoindická (prakrt) a novoindická (mezi něž patří též jazyk cikánský). b) K větvi staroiranské patři stará perština (s klínovými nápisy z 6. až 4. stol. př. Kr.) a jazyk avestský (jímž jsou psány posvátné knihy Zoroastrovy); k skupině novoiranské patří nová perština a jazyky kurdský, osetský, afganský. armenská, 2. Větev armenská má spisovný jazyk od 5. stol. před Kristem. řecká, 3. Větev řecká (s bohatou literaturou od 9. stol. př. Kr.) má několik nářečí: achajské (na př. v Thessalii, Arkadii), dorské (na Peloponnesu), ionsko-attické. Ve skupině ionsko-attické vynikla spisovná attič ina; z ní se vyvinulo obecné nářečí (s vlivy a živly cizími; koiné dialektos) a z něho pak nová řečtina s nářečími. albánská, 4. Větev albánská (škipetarská) je známa od 17. století. italská, 5. Větev italská s jazykem latinským a rozličnými nářečími. Nejstarší literární památky latinské (literatura římská) počínají v 3. stol. př. Kr. Latina byla jazykem římské říše a též jako jazyk římské církve bula dlouho jazykem mezinárodním i jazykem učenců. Obecná její 4 Zkratka ide. Jazykozpytci naznačují tímto názvem, že jazykové území těchto kmenů se prostírá od Indie až přes celou Evropu. (Jazykozpytci němečtí pro týž pojem užívají podle jihovýchodních a severozápadních hranic této jazykové oblasti názvu jazyky indogermánské.) 5 Totéž platí pro vznik nářečí. Viz Jos. Holub: Etymologický slovník jazyka československého. (Praha 1937.) 6 K povšechné orientaci.

6 nářečí stala se základem jazyků románských; jsou to: portugalština, španě lština, provençalština, francouzština, italština a rumunština. keltská, 6. K větvi keltské patří (vyhynuly již) jazyk gallský (v Gallii, nynější Francii), jazyk britský s lidovým nářečím bretonskym (v Bretagni) a kymerským (v Walesu; čti Uelsu) a jazyky gaelské (irský a skotský). germánský, 7. Větev germánská se dělí na jazyky západogermánské (s památkami od 8. stol. po Kr.), severské (s památkami od 5. stol. po Kr.) a východogermánské (s pam. ze 4. stol. po Kr.). K větvi západní patří a) jazyk anglosaský, z něhož vznikla anglič tina; b) frieský; c) dolnofranský (čili nizozemský) s nynější holandštinou a flámštinou; d) starosaský, z něhož vznikl j. dolnoně mecký (čili dolnosaský v sev. Německu); e) j. hornoně mecký v jihozápadním (hornatém) Německu. (Podle vývoje časového rozlišujeme v období prvém jazyk starohornoněmecký, pak středohornoněmecký (od r. 1100) a novohornoněmecký, [který se vyvinul ze středoněmeckých a bavorsko-rakouských nářečí působením kanceláře cís. Karla IV. a jako jazyk spisovný se ustálil od dob Lutherových]. Jazyk německý se dělí ovšem také místně na velmi mnoho nářečí od sebe značně rozdílných.) K severské větvi germánské patří jazyk a) islandský a norský; b) švédský a dánský. K jazykům východogermánským patřil jazyk gotský (v něm je Ulfilův překlad bible ze 4. stol. po Kr.) burgundský a vandalský. balto-slovanská. 8. K větvi balto-slovanské (čili litu-slovanské) patří jazyky baltské, a to: a) staropruský (vyhynul v 17. stol.), b) litevský, c) lotyšský (s památkami od 16. stol.) a jazyky slovanské. 2. Přehled jazyků slovanských. A. Jazyky slovanské. Pravlast Slovanů. Jazyk praslovanský. a) Národ slovanský vzešel z téhož pranároda indoevropského (čili arijského) jako národ řecký, římský, národy románské, germánské atd. Prvotní jeho sídla (pravlast slovanská) byla kdesi na sever od Karpat mezi řepami Odrou a Dněprem (asi na území východní Haliče a v sousedních krajinách ruských). Prajazyk národa slovanského (jazyk praslovanský) nebyl asi zcela jednotný a také v něm vývojem vnitřním a pak vlivem odloučení místního vznikaly jazykové odchylky, takže se během doby vyvinuly tři význačné skupiny jazyků slovanských: západní, jižní a severovýchodní. Roztříštění jazyků slovanských: západní, b) Ke skupině západní patří jazyk č eský a slovenský (v republice československé ČSR., 10 mil.), polský (v republice Polské, 175 mil.), lužicko-srbský (Srbové lužičtí, poslední z vyhubených slovanských kmenů polabských, v Horní a Dolní Lužici v Německu, 150 tisíc) a jazyk kašubský, jejž někteří badatelé pokládají za zbytek Slovanů baltických. jižní, K jižní skupině náleží jazyk slovinský (1½ mil.; v Jugoslavii a v Italii), srbocharvátský (8½ mil., v býv. království Srbů, Charvátů a Slovinců, SHS., nyní

7 Jugoslavie) a bulharský (5 mil.; v republice Bulharské; literární památky od 10. stol. po Kr.). východní. K severovýchodní skupině patří jazyk ruský (110 mil.; ve Svazu sovět. social. republik, SSSR.), a to velkoruský (63 mil.), maloruský (ukrajinský, 37 mil.), b ě loruský (10 mil.). B. Přehled hlavních rozdílů mezi jednotlivými jazyky slovanskými. Jednotlivé jazyky slovanské jeví některé odchylky, zvláště, co se týká přízvuku, kvantity a změn hláskoslovných; jazyky téže skupiny jsou si zde zpravidla bližší. Přízvuk. a) Přízvuk ve skupině západní jest pevný, kdežto v jižní (srboch., slovinštině a dílem i bulharštině) a východní (ruštině) je přízvuk pohyblivý (měnlivý). Kdežto však čeština má přízvuk hlavní na prvé slabice a přízvuk vedlejší většinou na každé další liché, má polština přízvuk na slabice předposlední; lužická srbština má přízvuk na slabice prvé (jako čeština), ale ve slovech několikaslabičných je v dolní lužičtině též přízvuk vedlejší na, slabice předposlední (jako v polštině). Kvantita. b Kvantita. Původní rozdíly mezi slabikami dlouhými a krátkými zůstaly v češtině zachovány (výjimkou je lašské nářečí, na něž působil vliv polský). V lužické srbštině a polštině, podobně jako v bulharštině a ruštině, rozdílu mezi slabikami dlouhými a krátkými není. Změny hláskoslovné: Střídnice za ъ, ь c) Střídnice za praslovanské polohlásky ъ, ь jsou rozdílné. V češtině podle pravidla jerového je za ně (v sudých slabikách od konce slova) střídnice e, v polštině e nebo ie, v srboch. a, v ruštině o nebo e: psl. sъnъ, č. sen (ale slc. moch, mach), pol. sen (g. snu), sch. san, rus. son psl. dъnъ, č. den pol. dzieň, sch. dan, rus. deň Nosovky. d) Za praslovanské nosovky (ę, ą) jsou v češtině a lužické srbštině, jakož i v jazycích jihoslov. a v ruštině, střídnice nenosové; v polštině však nosovky zůstaly. 7 ) psl. čęstь, pot. część, czątka, č. část; srboch. čest; r. časť psl. rąka, pol. ręka, g. pl. rąk, č. ruka; srboch. ruka; r. ruka sądь stč. súd (nč. soud) (V koncov.: rybą rybu, dušą dušu duši; nesą nesu atd.) tort, tolt, tert, telt e) Původní hláskové skupiny tort, tolt a tert, telt 8 ) jeví se v jazycích, slovanských různě. Schema: Původ. č. pol. luž. srb. tort- bord- trat: brada, dráha, práh trot: próg, droga prog (proh) tolt- zolt- tlat: zlato tlot: głowa głowa (hlowa) tert brêgъ trêt: staroč. břěh tret: brzeg 7 Pro své nosovky bývá polština nazývána slovanskou franštinou (svou. franc. fin, bon), podobně jako srbocharvátština pro zvučné samohlásky slovanskou italštinou. Že ještě v době sv. Václava ( 929) zněly původní nosovky, tomu nasvědčuje na př. latinské jméno světcovo Venceslaus (a podobně německé Wenzel). 8 Je to grafické označení pro jazykospytce; t značí kteroukoli souhlásku; značka tort atd. značí skupinu or, ol er, el mezi souhláskami.

8 telt blên- tlêt: blén (blín) tlet: jsl. trat: brada tlat: zlato trêt: tlêt: bulh. blênъ rus. torot: boroda, doroga, porog tolot: zoloto teret: bereg tolot. telet: belena bj, pj, mj, vj. f) j ve skupinách bj, pj, mj, vj mění se v jazycích jihoslovanských (krom bulh.) a v ruštině v lj. zemjal č. zema, země; jsl. a rus. zemlja. 9 ) Střídnice ua tj, dj. g) Za psl. tj, dj v jazycích západoslovanských je c, (d)z, v slovin. č, j, v srboch. ć, ďj, v bulh. št, žd, v r. č, ž. psl. č. pol. slovin. srb. bulh. rus. tj: světja c: svieca, svíce świeca sveča sveća svêštь č: svěča dj: medja z. meza, mez miedza meja medja mežda ž: meža Jazyk staroslověnský. h) Nejstarší písemné památky jazyka slovanského jsou psány jazykem staroslověnským. Je to slovanské nářečí bulharsko-makedonské, 10 ) jehož užívali bratři Konstantin (Cyril) a Metod (Metoděj), původem Řekové ze Soluně (Thessaloniky), přicházejíce od východu (z Byzantia) hlásat víru Kristovu národům slovanským. Slovanské písmo: hlaholice, cyrilice. ch) Písmo. Důmyslný Konstantin sestavil pro jazyk slovanský také slovanské písmo, použiv obratně prvků malé abecedy řecké, a toto nejstarší písmo slovanské se jmenuje hlaholice. Žáci Konstantinovi čili Cyrilovi 11 ) sestavili později zdokonalenou abecedu slovanskou, a toto písmo se nazývá cyrilice (kyrilice). Nejstarší památky slovanské jsou psány jednak písmem hlaholským (hlaholicí), jednak písmem cyrilským (cyrilicí 12 ). Cyrilicí píší a tisknout podnes Slované náboženství pravoslavného (Srbové, Bulhaři a Rusové). Latinka. U ostatních národů slovanských ovládlo písmo latinské, a to vlivem křesťanské vzdělanosti přicházející k nám z Italie (církev římská). Švabach. Podle vzoru německého pronikl k nám také švabach, druh lomeného písma z XV. století, a udržel se u nás až do polovice XIX. století. První novočeská kniha tištěná opět latinkou byla Slovesnost. Jos. Jungmanna (1820); latinka se ponenáhlu ujímala a již od druhé poloviny 19. stol. ovládla obecně a užíváme jí podnes. 13 ) 9 Srov. Novaja zemlja; zemljanky (převzali i naši legionáři). 10 Je to stará bulharština (sestra staré češtiny, staré ruštiny atd., nikoli matka jazyků slovanských). Tento jazyk v pozdější podobě, jak se ho užívalo v bohoslužebných knihách ruských a srbských, nazýváme církevní slovanštinou. 11 Konstantin se zval později Kyril (Cyril). 12 Bylo mínění, že cyrilice je písmo starší (soudil tak i geniální jazykozpytec Josef Dobrovský, zakladatel slavistiky), ale Pavel Josef Šafařík dokázal, že hlaholice je starší. Znaky slovanských písmen, zvl. srbskou cyrilici a ruskou azbuku (abecedu), viz na přehledném lísrtku v knížce Dodatek k čítance pro nižší třídy středních škol, obsahující ruské, srbocharvátské a polské texty s příslušnými výklady; část srbocharvátskou zpracoval Ant. Beringer, polskou Iza Šaunová, ruskou Frant. Zpěvák. (Státní nakladatelství, 1927.) Dnes jest se znalostí ruštiny i cyrilice obecně známá. 13 Latinkou se nyní tisknou i knihy a časopisy německé, ano i turecké.

9 3. O vývoji jazyka českého a slovenského. Odkud čerpáme znalost jazyka. Jazyk český a slovenský známe z živých nářečí, z literatury soudobé, z písemných památek věků minulých a z prací jazykozpytných (mluvnických). Jako živý organismus také náš jazyk podléhal a podléhá rozmanitým proměnám; jejich studiem se zabývají jazykozpytci, a ti též vyučuji jeho vnitřní i vnější vývoj. Ve vývoji našeho jazyka rozeznáváme dobu předhistorickou (a to období indoevropské asi 2000 let před Kristem, praslovanské do konce 6. stol. po Kr., pračeské asi do 10. stol. po Kr.) a dobu historickou. Historická doba čes. jazyka. Historická doba našeho jazyka se počíná prvními písemnými památkami jazykovými od 10. století, kdy se ojediněle objevují názvy a jména česká v písemných památkách latinských a německých. Od sklonku 13. století můžeme jazykový vývoj československý sledovati v zachovaných památkách písemných, které jsou již skutečnou literární tvorbou, až do doby nové nepřetržitě. Historická mluvnice a slovník. Stav jazyka a jazykové změny, které se v něm jeví od počátku až po naši dobu, zaznamenává historická mluvnice; jsou to zvláště změny hláskoslovné, kmenoslovné, změny ve flexi (skloňování a časováni) i ve skladbě. Historický slovník obsahuje pak úhrn českých a slovenských slov ze všech dob našeho písemnictví, zkoumá jejich původ a příbuzenstvo a sleduje též, jak se v době historické měnil jejich význam. 14 ) Vnitřní a vnější dějiny jazyka. V historické mluvnici a slovníku jsou obsaženy vnitřní dějiny jazyka. Vnější dějiny jazyka nás poučují o tom, jaká byla kdy oblast (území) jazyka československého, jak se uplatňoval v literatuře a vůbec, v životě veřejném i jak byl vzděláván theoreticky (od jazykozpytců v mluvnicích, slovnících atd.). A. Hlavní rozdíly mezi starou a novou češtinou. Stará čeština. Starší formě jazyka československého říkáme stará čeština (stč.); je to jazyk našich předků, jak jej vůbec známe z literárních památek od počátku českého písemnictví až do konce 15. stol., zvláště pak z literárních tvorby století 14. Z počátku podléhal náš jazyk pronikavějším proměnám, ale čím pilněji byl vzděláván literárně, tím méně bylo změn a jazyk se ustaloval (normalisoval). Změny hláskové v době pračeské. Již v období př edhistorickém (v době pračeské) se ustálily v něm některé jevy hláskové odlišné od jiných jazyků slovanských. Je to především přesmyk plynných souhlásek l, r mezi souhláskami (psl. tort, tolt a tert, telt se přesmyklo v stč. trat, tlat a trêt, tlêt; viz kap. 2, odst. e). Dále je to změna ъ a ь v příslušné střídnice 15 ) podle pravidla jerového; (viz kap. 2, odst. c) a změna nosovek (ę, ą) za samohlásky nenosové (viz kap. 2, odst. d). V době předhistorické se ve všech jazycích 14 Historickou mluvnici českou (o několika dílech) a staročeský slovník psal Jan Gebauer; v díle jeho pokračovali Emil Smetánka a Fr. Trávníček. Úplný soubor, poklad jazyka českého, obsáhne Slovník jazyka českého, připravovaný Českou akademií věd a umění. Zatím vychází Příruční slovník jazyka českého (red. O. Hujer, Emil Smetánka, Mil. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal) a Slovník jaz. českého (P. Váši a Fr. Trávníčka). Etymologický slovník jazyka československého napsal Jos. Holub; tam též literatura další. Normu novočeského jazyka podávají mluvnice Trávníčkova, Šmilauerova, Havránkova, Bečkova, Hallerova atd. 15 Jest rozdíl mezi e, které je střídnicí ze ъ (domъkъ domek) a e vkladným, jež vzniklo napodobením střídnic (mozek, bázeň, bitev). (O změnách hláskoslovných viz již v mluvnické látce pro IV. třídu.)

10 slovanských provedla také přehláska o e po měkkých souhláskách (srov. ženo duše, město moře, toho našeho). Hláskové změny v staré češtině. V době staroč eské byly provedeny další změny hláskoslovné, které můžeme sledovali v památkách písemných. Praslovanské g se v češtině změnilo v h a do století 13. se klade vznik českého ř (za r). Od jiných jazyků slovanských se odchýlila čeština (na území západním) s přehláskou: o měkké souhlásce a ě, á ie (ve století 12.); po měkké souhlásce u i, ú í (do konce 14. stol.); aj ej (v 16. stol.); na příkl. naša duša, čáša, pěšá našě dušě, čiešě, pěšie; našu dušu, našú dušú naši duši, naší duší; najlepšie, vajce, vajec nejlepší, vejce, vajec. 16 ) Dále nastala (koncem 14. a počátkem 15. stol.) ztráta jotace po souhláskách neretných (naše dušě, ciesař naše duše, césař), kdežto po retných byla jotace v krátkých slabikách zachována (běžeti, rybě, ofěra, věřiti, trávě, pamět); v slovenštině se objevuje ztráta jotace i po retnicích (rybe, umenie, kvet). Úžením (které nastalo v slabikách dlouhých) změnilo se (mezi 14. a 17. stol.) ie v í (viera víra), é v í (obilé obilí). Dlouhé samohlásky široké se (v 15. a 16. stol.) rozšířily: ó uo ů, ú au ou; ý aj ej (bóh, g. boga buoh bůh; súd saud soud; vedú vedau vedou; pýcha pajcha pejcha). * Stč. tvarosloví. (Zvláštnosti staročeského tvarosloví.) V staré češtině se udržovaly ještě některé tvary, kterých (kromě nepatrného zbytku) v nč. není. Duál: 1. Duál.) Číslo dvojné bylo v stč. zachováváno dosti důsledně. V nč. jsou stopy duálu zachovánu jen v některých zbytcích u substantiv, která označují údy vyskytující se po dvou (na rukou, rukama) a u číslovek (r. muž. dva, oba, r. žen. a stř. dvě, obě; srov. též: dvě. stě). D. substantiv. Duál substantiv. V 1., 4. a 5, pádě je v rodě mužském koncovka -a (nebo -y) toliko i-kmeny a kmeny souhláskové mají -i (chlapy = dva chlapové atd., oráča oráče; hosti, kameni). 1., 4, a 5. p. subst. rodu ženského a stř edního je roven jejich 6. pádu čís. jed. (rybě = dvě ryby; duši, hosti, mateři; městě, moři, rameni; kuřětě). 2. a 6. pád má všude kont. -ú; 3. a 7. pád má kont. -ma, 17 ) 16 Účinky přehlásky se projevily: a) v koncovkách (srov. rozdíl mezi vzory tvrdými a mělkými: g. chlapa, d. chlapu oráče, oráči; nom. město, g. města moře, g. moře; nom. žena, ak. ženu duše, duši; g. toho, d. tomu atd. našeho, našemu; adj. dobrá pěší (srov. 1. p. sg. žen., 1. a 4. p. střed. atd.) b) v kmenech (Jan Jene, úřad úředník; svatý světější, šťastný štěstí; lid. čuchati čich a p.). 17 Duál 1., 4., 5. p. Muž. o-km. a-km. žen. o-km. střed. u-km. tvrdé měkké tvrdé chlap-y (podle u-. m.) oráč-ě (přehl. m a) 2. a 6. p. chlap-ú oráč-ú (-iů) syn-y ryb-ě měst-ě syn-ú (podle o-km.) ryb-ú měst-ú 3. a 7.p. chlap-oma oráč-oma syn-oma ryb-ama měst-oma

11 D. adjektiv. Duál adjektiv. 1., 4., 5. p., muž. 2. a 6. p. 3. a 7. p. dobrá; žen. a střed, dobřiej dobrá dobrýma D. zájmen. Duál zájmen. a) (zájmena bezrodá) 1, p. vě, va (my dva) 2. a 6. p. najú, vajú 3. a 7. p, náma, váma b) (ten) c) (on; jenž) 1., 4. p. ta(= ti dva), tě (ty dvě, ta dvě) 2., 6. p. tú 3., 7. p. těma D. u sloves. Duál u sloves. 1. os. vedevě (my dva vedeme) 2. os. vedeta (vy dva vedete) 3. os. vedeta (oni dva vedou) 1., 4. již (jež dvě), jěž (jež dva) 2., 6. p. jú 3., 7. p. jima Aorist a impf. 2. (Aorist a imperfektum.) V stč. byly jednoduché tvary slovesné vyjadřující děj minulý (podobného rázu jako řecký aorist a imperfektum anebo jako německé imperfektum), kdežto v nč. k označení času minulého užíváme tvarů opsaných. 18 ) Zbytkem starého aoristu jsou jen tvary: bych, by, bychom, byste(jichž se užívá k opsání způsobu podmiňovacího, kondicionálu) a ustrnulý tvar vece (= řekl). (V luž. srbštině a v srbocharvátštině se aorist uchoval.) Aorist: A. Aorist znamenal děj minulý (bez zvláštního omezení, které je na př. v řečtině); viděch had = viděl jsem hada, zjědovi = otrávil a pod. (Ale již v stč. byl aorist vlastně v úpadku; vyskytoval se hlavně v 3. osobě, kdežto v ostatních je vzácnější.) Tvořil se z kmene infinitivního (perfektního) a jest dvojí: silný a slabý. silný, a) Aorist silný (čili jednoduchý) se tvořil od sloves s kmenem zavřeným (slov. I. tř, vz a slov. podle II. tř. vz. tisknouti), a to těmito koncovkami: Sg. 1. os. 0, 2. a 3. -e; du. 1. -ově, 2. a 3. -eta; plur. 1. -om, 2. -ete, 3. -u: 18 Při četbě v Čítance viz slovníček a v sešitku pozn. o stě. tvarech, o negaci a j. odchylkách. a-km. žen o-km. střed. i-km km. souhláskové měkké muž. ž. duš-i moř-i host-i kost i ramen-i mateř-i kuřět-ě (oči) duš-ú (-iů) moř-ú host-ú kost-ú -ú kuřa-tú (-iú) duš-ěma moř-oma host-ma kost ma ramen oma kuřat-ma (mořema) (očima podle 1. p. oči) (podle o-km)

12 Sg. 1. ved (= vedl jsem) Du. 1. vedově 2. vede 2. vedeta (= vy dva 4. vede 3. jste vedli, oni dva vedli) Pl. 1. vedom (vedli jsme) 2. vedete 3. vedu slabý. b) Aorist slabý se tvořil od sloves s infinitivním kmenem otevřeným, ale také od sloves s kmenem zavřeným, jenže u většiny těchto sloves se kmen zavřený rozšířil příponou -e-. Koncovky aoristu slabého byly: Sg. 1. os. -ch, 2. a 3. 0; du. 1. os. -chově (-chvě, -chva), 2. a 3. os. -sta (-šta); plur. 1. os. -chom (-chomy, -chme), 2. -sta (-šte), 3. -chu. (Samohláska kmenová v aoristu je skoro vždy krátká!) Příklad: Sg. 1. vola-ch 2. vola 3. vola Du. 1. vola-chově 2. vola-sta 3. Pl. 1. vola-chom 2. vola-ste 3. vola-chu Sg. 1. ved-e-ch 2. ved-e 3. vede- Du. 1. ved-e-chově 2. ved-e-sta 3. Pl. 1. ved-e-chom 2. ved-e-ste 3. ved-e-chu Podobně jsou tvořeny na př. aor.: krych; uměch, umě atd.; brach, bra atd. Od slov. býti tvořil se slabý aorist dvojí: bych, by, by; bychově, bysta; bychom, byste, bychu anebo: běch, bě, bě; běchově... běchu. (Zbytkem tohoto stč. aoristu je nč. bych atd.) Imperfektum. B. Imperfektum (čas souminulý) znamenalo děj v minulosti trvací, anebo děj opakovaný (stáše = stála; bieše byl; zastřěléše = několikrát zastřelil). Někdy také má význam kondicionálu: Božejóv syn do lesa běžieše a juž ovšěm utečieše (byl by utekl), ale sukně jej črvená prosoči (aor., prozradila). Dal. Imperfektum se tvořilo od kmene présentního, někdy však též od kmene infinitivního (perfektního): ale samohláska, kterou se kmen končí, je vždy dlouhá. Koncovky imperfekta jsou jako u aoristu slabého, ale v 2. a 3. os. sg. je koncovka -še: Sg. 1. volách 2. voláše 3. voláše Du. 1. voláchově 2. a 3. volásta PI. 1, voláchom 2. voláste 3. voláchu Sg. 1. vcdiecb 2. vedieše 3. vedieše Du. 1. vediechově 2. a 3. vediesta Pl. 1, vediechom 2. vedieste 3. vediechu Podobně: nesiech, prosiech, kupovách atd:; některá slovesa mají impf. dvojí: umějiech nebo umiech, dělajiech děláeh, beřiech brách; při četbě srov. též tvary jmějiešé jmieše míše a pod. *

13 Český poklad slovní. Rozvoj českého pokladu slovního. 19 ). V literárních památkách můžeme sledovati rozvoj jazyka také v rostoucí zásobě slovní; poklad jazyka československého je tu i obrazem vzdělanosti a duševního rozvoje národního. 20 ) Poklad jazyka českého byl v historické době časně rozhojněn četnými slovy, jež souvisí s přijetím západního (latinsko-německého) křesťanství; (srov. na př. subst. křest, kříž, mše, kostel, klášter, jeptiška, abatyše, kněz, pop, jáhen, epištola, žalm, žehnati,. vánoce, košile atd). S rytířstvím vnikly do jazyka českého cizí názvy a výrazy vojenské (rytieř pancieř, helm, turnaj, brně, oř, šturm a j.); s kolonisty německými přišly k nám názvy řemeslné, krojové, stavovské, právní a pod. (srov. na př. peníz, pytel, váha, clo, lichva, puška, ortel, fojt, purkmistr, hrabě a j.). Rovněž styk s reformací německou (luterstvím), dále vliv latinských spisovatelů v době humanismu, pak opět tlak němčiny v době pobělohorské, vliv maďarštiny (zvl. ve slovenštině) i jazyků východních, ale také vliv sousedních jazyků slovanských rozhojňoval slovník český (jehož vliv se navzájem rovněž odráží v jazykové zásobě národů sousedních). Při kulturním rozvoji národa některá slova zanikla zároveň s pojmem 21 ), přestalo-li se věci užívati (srov. na př. zánik stč. výrazu hodina sutá (t. na hodinách přesýpacích) a j. stč. (S oblibou jich jako archaismů užívají např. spisovatelé povídek historických, osvěžujíce jimi jazyk.) V době nové zanikly na př. výrazy křesadlo, groš atd., ale s novými vynálezy technickými slovník náš obohatily názvy novodobé, jako: nádraží, letadlo, jednoplošník, rozbušky, samopal a j. B. Vnitřní vývoj jazyka českého. Jazyk stč. Jazyk staroč eský, jak bylo naznačeno, charakterisují zvláště hojné změny hláskoslovné, v tvarosloví pak zvláště duál a imperfektum s aoristem. Za Husa. Pevného základu a ustálení dostalo se spisovnému jazyku českému v 15. století zásluhou Husovou. Jan Hus, píše česky, povýšil živý jazyk, jímž se mluvilo za jeho doby v okolí pražském, na jazyk spisovný; od té doby se český jazyk spisovný ustaluje, k čemuž přispěl jednak národní význam veškeré činnosti Husovy, jednak vzrůstající význam hlavního města jakožto střediska české kultury. Od té doby vymizely ze spisovného jazyka zastaralé knižní tvary (na př. aor. a impf.), živému jazyku již cizí, a skloňování a časování ustalovalo se ve formě, jaké užíváme podnes. Rovněž vymizely mnohé nečeské zjevy, zavlečené vlivem cizím, jež Hus odmítal, dbaje uvědoměle o čistotu jazyka spisovného i řeči hovorové. (Srov. ukázky z Husa v Čítance a Poznámky k čítance, str. 25.) Hus si získal zásluhu také o nový pravopis; odstraniv složitý pravopis spřežkový, zavedl důmyslná znaménka diakritická, jichž s malou obměnou užíváme podnes. (O vývoji českého pravopisu viz na str. 15.) Doba husitská. Jazyk doby husitské má ráz své doby; jak sledujeme zvláště v ukázkách prózy náboženské i v básnických projevech (píseň), je osvěžen prvky řeči lidové, je rázný, pádný, jadrný. 19 Doklady si můžeme postupně shledávati při četbě textů v Čítankách. 20 Mluvnice ve tř. IV. podávala přehled, jak se měnil význam slova; srov. na př., jak se zúžil rozsah subst. dobytek (původně jakákoli věc dobytá, majetek, nyní domácí brav) a podobně subst. jed, pivo, pověst, švec, krejčí a j., anebo jak se rozšířit rozsah subst. kus (původně kousnutí nebo část ukousnutá, nyní část jakákoli: kus světa) a pod. subst. kůže, lék, žák, dívka a j. 21 Rozvoje slovníku, očišťování jazyka i vplývání živlů cizích v rozličných dobách si budeme v kvintě i sextě všímati při četbě ukázek v Čítance.

14 Za humanismu. Vlivy německé. Pěstiteli uhlazeného slohu podle vzorů starých klasiků římských a řeckých byli naši humanisté, kteří vyvinuli snažné úsilí, aby dodali jazyku téže uhlazenosti a vytříbenosti, jakou poznali u svých vzorů. Oblíbili si umělou stavbu vět, a obšírné periody (obvětí) byly znakem slohové obratnosti i chloubou humanisticky vzdělaných prozaiků a řečníků. Přitom však humanisté přejímali i cizí vazby a nečeský pořádek slov a citujíce latinské autory a užívajíce latinských slov porušovali také čistotu jazyka českého. Té doby též stykem s německými luterány počala do jazyka pronikati slova německá, a tento vliv cizího jazyka podporoval i neustávající příliv cizinců a od nastoupení Habsburků (1526) také vliv nečeského dvora královského. Jednota českobratrská. Vzdělanost humanistická, která svou měrou ovšem také přispívala k zušlechťování spisovného jazyka (Veleslavín), měla též vliv na jazyk spisovatelů z Jednoty bratrské. Bratří však, jsouce v stálém a živém styku s čistou a výraznou mluvou lidovou, mají hlavni zásluhu o zdokonalení a ustálení jazyka spisovného. Jejich theoretické vzdělání jazykové, průprava humanistická i praktická znalost jazyka uplatnily se v nejvýznamnějším díle ve vzorném bratrském překladu bible Kralické, jež vyniká bohatstvím slovním, dokonalostí slohovou i jemným smyslem pro jazykovou čistotu a výraznost. Doba pobělohorská. Doba pobělohorská zasáhla osudově nejen ve vnější, ale i vnitřní vývoj našeho jazyka. Spisovatelé bratrští ve vyhnanství ovládají jazyk mistrně, i když latinské a německé vlivy porušují jeho čistotu (vazby i slovník), a dílo Jana Amosa Komenského je posledním květem naší literatury v době jazykového a národního úpadku ve století 17. Theoretičtí oprávcové. Zato písemnictví domácí (katolické), nemajíc ani ideové, ani formální spojitosti s literaturou věků předešlých, zakazovanou a zahlazovanou v době pobělohorské, a tedy ani vzorů uhlazenosti slohové a správnosti jazykové, chátrá a upadá. Do jazyka spisovného vnikají víc a více slova cizojazyčná, výrazy a vazby nečeské, ano u spisovatelů doby pobělohorské upadá i znalost správného tvarosloví. Theoretičtí oprávcové, kteří chtěli v 17. a 18. stol. jazyk upravovati, jsouce neznalí starší literatury, jazyk kazili, a to zvláště někteří spisovatelé mluvnic, skládaných bez theoretických vědomostí filologických i bez znalosti živé, dobré mluvy lidové, jež se udržovala i za dob útlaku mezi drobným lidem venkovským. Stol. 18. Dobrovský. Teprve na sklonku stol. 18. a na počátku stol. 19. došlo k obratu a nápravě. Jazykový badatel Jos. Dobrovský ( ), obíraje se studiem starší literatury a znaje živý jazyk lidový, učinil přítrž libovůli a objasnil mluvnická pravidla jazyka českého, vraceje se k bibli Kralické, jakožto jazykovému základu a vzoru. Doba národního obrození. Jungmann Doba osvícenská, která znamenala konec dvousetleté reakce, byla přízniva rozvoji písemnictví takže nejen české básnictví, divadlo, lidové knížky zábavné a poučné, ale i práce vědecké a díla překladová mohla opět přispívati k rozvoji našeho jazyka. Josef Jungmann (v prvé třetině 19. sto).), opíraje se o starší literaturu českou i o živou mluvu lidovou, obohacoval jazyk český též ze zdrojů jiných: z příbuzných jazyků slovanských přejímal slova a výrazy, jichž v češtině nebylo (na př. vzduch, vesmír, jeseň, tužba, vkus, děva, bol), a podle vědecky oprávněných pravidel jazykových obohacoval jazyk spisovný (v oboru poesie i prózy) také potřebnými novotvary (na př. příroda, dráha, střed, obřad, obraznost, blahost,

15 ohromný, rozlehlý a j.). Všechen dosavadní jazykový poklad český sebral po mnohaleté přípravě pracovní v pětidílném fraseologickém Slovníku česko-německém ( ). Odluka slovenská. Oblast našeho jazyka se rozdvojila t. zv. odlukou slovenskou, jež porušila jednotu spisovného jazyka. Katoličtí spisovatelé slovenští 22 ) na konci 18. stol. (Ant. Bernolák) zvolili si za spisovný jazyk nářečí západoslovenské; v polovině 19. století došlo pak k literárnímu rozkolu (Ľudevít Štúr), takže nyní má spisovný jazyk československý dvojí znění: české a slovenské, po případě se rozlišují jako jazyky dva. Stol. 19. a 20. Jazyk sdělovací v česky psaných naukových a vědeckých dílech a časopisech 19. a 20. století se neustále tvoří a tříbí a stále zdokonaluje a rozvíjí, při čemž také rozvoj škol národních, středních a vysokých, jakož i práce odborných a vědeckých ústavů i společností a růst obecné vzdělanosti je na prospěch vývoji ušlechtilého a správného jazyka spisovného, zvláště tvarově již pevného a ustáleného, jenž i se všemi nářečími 23 ) československými je i předmětem láskyplného badání filologického. Rozvoj dnešní Při rozkvětu československé poesie ve stol. 19. a 20. (původní i překladové) pozorujeme i výběr tvárných prostředků jazykových, jež jsou významné nejen pro jednotlivé spisovatele a jednotlivá období, ale také pro potěšitelný rozvoj našeho jazyka. Náš jazyk spisovný, jehož znalost se upevňuje školami i tiskem (knihy, noviny) i veškerým oborem života politického i společenského, jakož i živá nářečí, pokud se nesrovnala s jazykem spisovným, jsou výtvorem a svědectvím československého kulturního rozvoje více než tisíciletého. * Písmo slovanské a latinské. Pravopis primitivní. Vývoj českého pravopisu. Poněvadž vliv slovanských věrozvěstů od východu byl u nás brzo přerušen, neujalo se slovanské písmo, vytvořené Konstantinem (Cyrilem), a působením kněží obřadu latinského užívalo se u nás latinky. Osoby píšící česky pokoušely se latinským písmem označiti písmena vyjadřující české souhlásky, pro něž v latinské abecedě nebylo znaků písaři obyčejně volili písmeno hlásky příbuzné a tak psali na př. dete (m. dietě), cas (čas) a pod. (To je pravopis primitivní.) 24 ) spřežkový. Od 13. stol. si písaři pomáhali tak, že na př. měkké souhlásky (č, š, ž) nebo dlouhé samohlásky označovali spřežkami, několika literkami spřeženými k vyjádřeni jedné hlásky. Tak psali na př. rzyeka (řěka), czas (čas), comaar (komár); v některých rkp. je soustava spřežková zachovávána dosti důsledně. (Tohoto pravopisu spřežkového užívají podnes ještě Poláci.) 22 Evangeličtí spisovatelé zůstali tehdy věrni náboženským a národním tradicím literárníma užívali spisovného jazyka českého (Jak je v bibli Kralické). 23 O českých a slovenských nářečích viz souborné poučení v mluvnici. 24 Pravopis Pravopis je způsob jakým označujeme v písmě hlásky vyslovované. a) Píšeme je bud tak jak slyšíme, na př. hlava, dáti, jitrocel (pravopis fonetický). Fonetického způsobu psaní neužíváme vždy, nepíšeme tedy: cera, vrapce, měscký atd. b) Pro jasnější srozumitelnost snažíme se při psaní označiti původ slova (etymologii, odtud pravopis etymologický); na př. městský, knížetství, mýdlo, mýti míti. c) Zvyklost nutí nás, že zachováváme psaní některých slov, jak se psávala kdysi, právě proto, že se tak psávalo, třeba foneticky nebo etymologicky bychom měli psáti jinak (je to t.zv. pravopis historický). Na př. píšeme po staru větší, ač foneticky by se psalo věčí a etymologicky věcší (z vět j-;) píšeme kdo (vyslov. gdo, stě. podle původu se psalo správně kto). Pozn. Pravopis je podobná úmluva společenská (konvence) jako dopravní řád pouliční; jeho smysl. je v jednotící organisaci.

16 Znaménka diakritická. Jan Hus, podnícen ojedinělými pokusy některých písařů, zavedl pro psaní české abecedy znaménka diakritická (rozlišovací). Měkké souhlásky, jichž v latině nebylo, označoval příbuzným písmenem s tečkou (tak od lat. c odlišil české č, píše je ċ, na př., 25 ), stejně označoval i tvrdé l; dlouhé samohlásky značil pak čárkou (jako je podnes, na př. nás). Tato úprava se uplatňovala ponenáhlu, neboť starý pravopis spřežkový se vyskytoval ještě v 15. a 16. století. Pravopis bratrský. Teprve spisovatelé Jednoty bratrské (od sklonku 16. stol. do konce stol. 17.) zavedli Husův pravopis veskrze, ale provedli tu ještě některé změny, Místo tečky nad měkkými souhláskami zavedli háček (místo ċ psali č atd.), slabiky de, te, ne 26 psali dě, tě, ně. Některé změny v pravopise bratrském byly však zhoršením. Po c, z, s psali vždy y a také spojku i psali y; místo ej psali ey (woley); měli dvojité w; u- na začátku slov pak psali v- (vřad = úřad). Pravopis analogický. Pravopisu bratrského se užívalo až do doby národního obrození. Podle návrhu Jos. Dobrovského (na konci 18. stol.) byl v prvé třetině stol. 19. zaveden pravopis řečený analogický. Podle něho se spojka i psala opět s měkkým i a po c se psalo vždy i, kdežto po z a s se psalo buď i (iota) anebo y (ypsilon), podle toho, jak si žádala analogie. (Srov. kosi zpívají nom. plur. s -i tak jako: hadi lezou; slyšíme kosy akk. (atd.) s -y tak jako: vidíme hady.) Zavedeno též u- na zač. slov m. v-. O pravopis analogický byly vedeny literární spory mezi t. zv. iotisty (obhájci pravopisu analogického) a ypsilonisty (konservativními obhájci pravopisu bratrského). (Úvahu Dobrovského viz v Čít. pro VI. tř. na str. 3.) Oprava skladná. V polovině 19. století došlo k pravopisné opravě skladné (podle Pavla Jos. Šafaříka); místo posavadního ey se psalo ej; místo ğ g, místo g j, místo j í, (na př. dey dej, gegj = její, Gindy a nynj = Jindy a nyní). Nedlouho potom zavedeno také psaní ou místo au (jež si již dávno vyslovovalo jako ou), a upuštěno od dvojitého w, jež bylo nahrazeno jednoduchým u, (srov. na př. auweg = ouvej; obauwati = obouvati). (Jen konservativní historik Václav Vladivoj Tomek tiskl své Dějiny města Prahy a j. ještě na sklonku 19. stol. s. au a w.) Pravopis naší doby. Tohoto opraveného pravopisu užíváme podnes (přes rozmanité návrhy a pokusy o další zjednodušeni); jednotícím souborem pravopisných předpisů jsou nám odborně sestavená Pravidla českého pravopisu (poslední úprava z r. 1941), schválená úředně. C. Vnější vývoj jazyka českého a slovenského. Vnější vývoj našeho jazyka se zpravidla shoduje s politickými a obecně kulturními poměry doby. 27 ) 25 poz.přep. vytvořeno kreslením nemám znakovou sadu 26 psáno obdobně, jako ċ nemám znakovou sadu 27 Význam politické svobody. V období svobody a sebevědomí národního uplatňují se práva jazyka československého v celé oblasti státní, v literatuře, v životě společenském, ve správě veřejné a ve veřejnosti vůbec. Při živějším kulturním, politickém a obchodním styku s cizinou ochabuje však občas bdělost národní, stoupá příliv cizinců a též v jazyku se objevují vlivy cizí. Cizinci se domáhají uplatnění i ve věcech veřejných a usilují i o nadpráví na újmu živlu domácího, čímž se, jak v dějinách jazyka československého pozorujeme, zmenšuje také jeho oblast. V době politického útlaku a v područí vlády cizojazyčné se oblast jazyka našeho vždy zužovala.

17 Území jazyka čs. Územím jazyka československého byla původně celá země Česká a Moravskoslezská, valná část někdejšího celistvého Slezska (i s Kladskem), země Slovenská; jazyk český zaujímal též část území rakouského. Latina u nás. Na území českém byla latina jako jazyk církve římské jazykem církevním a také spisy úřední se psaly latinsky. Čeština v Polsku. Naproti tomu přispěly hojné styky česko-polské, že čeština se rozšířila i v Polsku jako jazyk spisovný a diplomatický. Němčina na našem území. Přemyslovci, hrdí na své vynikající postavení v říši německé, již v polovině 13. století připouštěli do Čech cizince; s nimi vnikaly ke dvoru královskému nejen zvyky cizí (na př. s mezinárodním rytířstvím), ale i zájem o literaturu a jazyk německý, takže na dvorech panovníků a šlechty české nacházelo útulek mnoho básníků německých; král Václav II. byl dokonce skladatelem německých písni milostných (minnesänger; minne = Liebe, láska). Šlechta, následujíc příkladu panovníkova, podporovala německé básníky a přijímala je na své hrady, jimž podle zvrácené módy tehdejší dávala s oblibou jména německá. Za posledních Přemyslovců se rozmohla také kolonisace německá; panovníci, aby zajistili královské pokladně stálé důchody, povolávali německé obchodníky a řemeslníky a jejich městům dávali zvláštní výsady (privilegia). Pak i šlechta zakládala osady německé. Ty se časem domáhaly stále větších výhod, osobujíce si i velká práva v zemi, a to i na újmu šlechty a všeho živlu domácího, jenž byl té doby zjevně na ústupu. Němčina dostala se tak na pomezí česko-německém do území českého, rozšiřujíc se na újmu jazyka domácího, ba vytvořilo se také několik jazykových území německých uvnitř oblastí české (t. zv. jazykové ostrovy). To vedlo též k poněmčování obyvatelstva českého, zvláště v některých místech. Dokonce i v Praze (na Starém městě) počalo obyvatelstvo německé za Jana Lucemburského, panovníka původu německého, nabývati převahy; tak se němčina dostávala i do listin a zápisů veřejných. Proti rozpínavosti německé zvedal se odpor domácí, který se projevoval také v některých dílech vlasteneckých spisovatelů českých. Doba Karlova. Za vlády Karlovy uplatňovala se mezinárodní latina na pražské universitě (1348), jež se stala střediskem mezinárodní práce vědecké, hostíc i cizince, jimž se ve správě university dostalo zastoupení třemi hlasy proti jednomu českému. Latina měla své místo i v kanceláři královské. Zde se také při správě věcí německých počala zušlechťovati a ustalovati spisovná němčina (ze středoněmeckých a bavorsko-rakouských nářečí). Přes to byla u nás čeština na postupu; Karel IV. upravil v městech královských poměr národnosti české k německé, nařídiv, aby Čechové měli zastoupení v městské radě a aby cizinci dávali své děti učiti česky; města očešťovala stálým přílivem českého obyvatelstva a též Nové město pražské bylo české. V Zlaté bulle, základním zákoně říše německé, ustanovil Karel IV., aby se synové knížat německých učili češtině, a zákonem utvrdil nerozdílnost zemí koruny České (Čech, Moravy, Slezska, Lužice). Za válek husitských. Značně vzrostlo území jazyka českého v době válek husitských, rozšířivši se opět až k hranicím, i na města a krajiny předtím poněmčené. Místa v úřadech byla vyhrazena Čechům a s cizinci se i před soudem jednalo po česku. Zápisy do zemských desk se konaly jen česky (na Moravě již od r. 1480, v Čechách od r. 1495) a češtiny se užívalo netoliko na sněmu, nýbrž i při jednáních diplomatických.

18 Dvojjazyčnost. Za vlády Ferdinanda I. proniká opět dvojjazyčnost při dvoře královském; výlučné právo češtiny v životě veřejném ovšem porušeno býti nesmělo. Od hranic však prosakoval opět živel německý, uplatňující se též při pronikání luterství na území české. Za neustálého přílivu cizinců se kazil také jazyk; největší pohromou pro něj byla doba pobělohorská. Doba pobělohorská. Úpadek národa československého počal vypověděním nekatolické inteligence, jež byla nositelkou národní vzdělanosti. Počet obyvatelstva klesl se tří milionů na necelou třetinu, jež upadla v područí cizí šlechty, takže země, již zaplavil příliv cizích přistěhovalců, podléhala germanisaci. Němčina nabyla (podle Obnoveného zřízení zemského, 1627) plného práva v zemi (zavedena dvojjazyčnost), avšak vlivem cizí šlechty a úřednictva byl jazyk český z úřadů i ze škol vytlačován a němčina pronikala stále mocněji, takže do konce 17. století se poněmčilo i Litoměřicko. Literární památky předbělohorské byly odklizovány a ničeny a úpadek národního sebevědomí znamenal nemenší ztrátu než porušení jazykové čistoty. Když vyhynula nekatolická emigrace v cizině, bylo obecné mínění, že jazyk český je odsouzen k zániku. Na Slovensku se udržovala čeština (bibličtina, řeč bible Kralické) zvláště v rodinách evangelických a byla zde spisovným jazykem ještě v prvé polovině XIX. století. Počátky t. zv. jazykového separatismu lze pozorovati ve snahách Bernolákových; k odluce od spisovné češtiny došlo v padesátých letech minulého století (odluka Štúrova). [V duchu politické dohody košické (1945) se upustilo od označování jednotného jazyka československého ve znění českém nebo slovenském a mluvíme tedy o jazyku českém nebo o jazyku slovenském jako řeči dvou nejblíže příbuzných národů slovanských.] Za Josefa II. Na sklonku 18. století germanisační snahy Josefa II. přiměly k odporu vzdělanec i šlechtu, již usilovali o to, aby jazyku českému byla vrácena jeho někdejší práva. Zřízeny profesury české řeči a literatury v Novém Městě vídeňském i na universitě v Praze a sliby, že bude vyučováno češtině na gymnasiích, vzbuzovaly naději, že se oblast našeho jazyka opět rozšíří. Naši buditelé, spisovatelé a politikové vyvíjeli pak po celé 19. století všechno úsilí, aby dobyli jazyku československému bývalého místa v písemnictví, ve školách, v životě politickém a veřejném vůbec, a každý úspěch jazyka se stával též úspěchem politickým, neboť i boj proti germanisaci (v zemích západních) a proti maďarisaci (na Slovensku) byl národním zápasem o sebezáchovu a státní samostatnost. v samostatné republice. Když dne 28. října 1918 byla obnovena samostatnost starého státu Českého, byla republika Československá prohlášena za stát národní a práva jazyka českého a slovenského, který je jazykem státním, byla zaručena ústavou i jinými zákony, které jej uplatňují suverenně (svrchovaně) v životě veřejném. [Jak zde zasáhla něm. okupace v r ?] Oblast jazyka čs. Oblast našeho jazyka prostírá se po celé republice Československé; je nás deset milionů Čechů a Slováků (9, ). 28 ) 28 Čechové a Slováci zahraniční. Počet zahraničních Čechů a Slováků činí dva a půl milionu. V zemích slovanských žije v SSSR na 80 tisíc Čechů a Slováků, v Polsku na 50 tisíc, v Jugoslavii asi 90 tisíc Slováky a 60 tisíc Čechů, v Bulharsku asi 3500 Slováků a 1500 Čechů. Dále žije v Maď arsku téměř čtvrt milionu Slováků, v Rakousku (zvláště ve Vídni) na 100 tisíc Č. a S., v Rumunsku 60 tisíc Slováků a 11 tisíc Čechů; v N ě mecku bývalo na 80 tisíc, ve Francii asi 15 tisíc, v Belgii asi 12 tisíc, ve Velké Britannii asi 10 tisíc (a za války vedle toho 6000 vojáků v čs. armádě a 1300 letců), v Holandsku a Švýcarsku po 2000 atd. Ve Spojených státech žije půl druhého milionu Čechů a Slováků, v Kanadě na 30 tisíc Slováků a 10 tisíc Čechů, v Argentině asi 50 tisíc, v Brazílii asi 7000 Čechů a Slováků atd.

19 Vnitřní ani vnější vývoj jazyka našeho není ovšem ukončen. Jazyk náš mateřský bude zajisté i v příštích pokoleních předmětem bdělé péče a lásky jako drahý odkaz minulosti a nejvýraznější znak samostatného národa!

20 OBSAH. Strana 1. Lidská řeč; jazyk. Přehled jazyků indoevropských... 3 Poznámky k jednotlivým jazykovým skupinám indoevropským. (K povšechné orientaci) Přehled jazyků slovanských. A. Jazyky slovanské... 5 B. Přehled hlavních rozdílů mezi jednotlivými jazyky slovanskými O vývoji jazyka českého a slovenského... 8 A. Hlavni rozdíly mezi starou a novou češtinou... 9 (Stará čeština. Změny hláskové v době pračeské. Hláskové změny v staré češtině. Staročeské tvarosloví: Duál. Aorist a imperfektum.) Rozvoj českého pokladu slovního B. Vnitřní vývoj jazyka českého Vývoj českého pravopisu C. Vnější vývoj jazyka českého a slovenského Veškerá práva vyhrazena. Dr Antonín Procházka: O VÝVOJI ČESKÉHO JAZYKA. Příručka k čítance pro V. a VI. třídu gymnasií. První vydání 1936, dotisk Vydala a v nákladu 2000 výtisků vytiskla česká grafická Unie n. p. v Praze. Brož. za 12 Kčs.

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK

LanguageFamiliesoftheWorld. VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK LanguageFamiliesoftheWorld VY_32_INOVACE_MAT41 Libuše Matulová, říjen 2012 EU OPVK Základní otázky Odkud si přinesli Indoevropané svůj prajazyk? Kolik lidí na Zemi mluví indoevropskými jazyky? Která rodina

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Vývoj češtiny, místo češtiny v jazykových skupinách

Vývoj češtiny, místo češtiny v jazykových skupinách 21 Vývoj češtiny, místo češtiny v jazykových skupinách Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny

pravopis, vývoj jazyka, jazykové skupiny Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_15 Název materiálu: Pololetní písemná práce 1 Tematická oblast: Anotace:. Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Obyvatelstvo. Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků. 1) Vysvětlete pojmy:

Obyvatelstvo. Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků. 1) Vysvětlete pojmy: Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků 1) Vysvětlete pojmy: a) rasa europoidní, mongoloidní, negroidní, mestic, mulat, zambo b) jazykový a územní národ, stát národnostně homogenní,

Více

Obecné výklady o jazyce - test

Obecné výklady o jazyce - test Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Obecné

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1.

Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. Poř. Číslo materiálu Předmět Ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Stran Stran celkem DUM 1 VY_32_INOVACE_04_09 Český jazyk 1. ČJ - ověření učiva za 1. pololetí ČJ - písemná práce Word 6 4 2 VY_32_INOVACE_04_10

Více

3.4.1. Tabulace učebního plánu

3.4.1. Tabulace učebního plánu 3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : LATINA Ročník: KVINTA a I.ROČNÍK Učebnice: Gason, J., Lambert, A., Invitation au Latin 4e :D Enée à César, Magnard, Paris, 1990 Tématická

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA. Seminární práce

VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA. Seminární práce VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA Seminární práce 1 Obsah 1. Úvod 3 2. Jazyky indoevropské a slovanské 3 2.1 Jazyky indoevropské 4 2.2 Jazyky slovanské 4 3. Vývojová období českého jazyka 5 3.1 Nejstarší období 5 3.2

Více

Literatura období humanismu a renesance I

Literatura období humanismu a renesance I Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Literatura

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Název dokumentu: Velkomoravskáříše. PhDr. Jana Burianová. Autor: šablony: III/2 VY_32_INOVACE_DE.S9.07. 2 vacíoblast: Člověk a společnost Dějepis

Název dokumentu: Velkomoravskáříše. PhDr. Jana Burianová. Autor: šablony: III/2 VY_32_INOVACE_DE.S9.07. 2 vacíoblast: Člověk a společnost Dějepis Číslo šablony: Číslo materiálu: III/2 Název dokumentu: VY_32_INOVACE_E.S9.07 Velkomoravskáříše Autor: Ročník: Phr. Jana Burianová 2. Vzdělávac vacíoblast: Vzdělávac vacíobor: Člověk a společnost ějepis

Více

Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013

Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013 Výukové programy - Mgr. Karla Pitáková, tel. 544 240 013 ČJ 1 KAP III 001 uvolňovací cviky 1 ČJ 1 KAP III 002 uvolňovací cviky 2 ČJ 1 KAP III 003 ČJ 1 KAP III 004 ČJ 1 KAP III 005 ČJ 1 KAP III 006 ČJ 1

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Svátky v Evropě. Zdroj informací a další užitečné rady naleznete na : www.doprava.vpraxi.cz

Svátky v Evropě. Zdroj informací a další užitečné rady naleznete na : www.doprava.vpraxi.cz Svátky v Evropě Zdroj informací a další užitečné rady naleznete na : www.doprava.vpraxi.cz Státní svátky ČR 2010 Státní svátky a ostatní svátky v České republice jsou dny pracovního klidu, kromě dnů nepřetržitého

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

CENÍK. Cena za 20 minut. Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu. včetně. Tlumočení po telefonu

CENÍK. Cena za 20 minut. Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu. včetně. Tlumočení po telefonu CENÍK Cena za minutu včetně hovorného Cena za 30 minut Cena za 45 min Cena za hodinu Tlumočení po telefonu Cena za 20 minut angličtina 70 Kč 1 400 Kč 2 100 Kč 3 150 Kč 4 200 Kč němčina 70 Kč 1 400 Kč 2

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 13 České národní

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Přehled učiva. M Matematika. Čj Český jazyk. Prv Prvouka. 1. ročník. Anglický jazyk. l číselná řada 1-5, opakování tvarů v řadě Velká Dobrá

Přehled učiva. M Matematika. Čj Český jazyk. Prv Prvouka. 1. ročník. Anglický jazyk. l číselná řada 1-5, opakování tvarů v řadě Velká Dobrá Přehled učiva 1. ročník l číselná řada 1-5, opakování tvarů v řadě Velká Dobrá l číselná řada 1-10, sčítání do 10, geometrické tvary Doksy l číselná řada 1-10, sčítání do 20 bez přechodu 10, slovní úloha

Více

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování. Název materiálu ročník SLUCHOVÁ DIFERENCIACE DÉLKY SAMOHLÁSEK 1 ZRAKOVÁ DIFERENCIACE KRÁTKÝCH A DLOUHÝCH SLABIK 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY S, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 VYVOZOVÁNÍ HLÁSKY P, SLUCHOVÁ PAMĚŤ 1 ZRAKOVÁ ANALÝZA

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

VY_32_INOVACE_2Kuch. Velkomoravská říše

VY_32_INOVACE_2Kuch. Velkomoravská říše Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_32_INOVACE_2Kuch Název vzdělávacího materiálu

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 27/08

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 27/08 Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 27/08 Název materiálu: Český jazyk a jeho vývoj Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Jana Jourová Český jazyk a jeho vývoj Pracuj s učebnicí Český jazyk

Více

Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova

Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova Předmět: Český jazyk a literatura Ročník : 6. Jazyková výchova Aktivizace učiva z 5. ročníku ( slovní druhy, vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem) Jazyk a jeho útvary Jazykověda a její složky Jazykové

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: říjen 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Příchod Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše Třída:

Více

Počátky českých dějin

Počátky českých dějin Počátky českých dějin Mgr. Hana Kvasničková 1 Ověřování znalostí učiva o počátcích českých dějin. 9.1. 2012 Vyjmenuje některé významné osobnosti a památná místa českých dějin. Žádné Pohané, Slované, kupec

Více

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou Obsah Uhry a Maďarsko Od Álmose k Arpádovcům Původ Maďarů a obsazení vlasti Christianissimus rex Stephanus Mezi Říší, Římem a Byzancí Neklidná léta Kultura raného středověku Za vlády cizích dynastií Anjouovci

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

Národní obrození. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Národní obrození. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Národní

Více

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU ZMĚNA V JAZYCE Základním předmětem diachronní lingvistiky je diference. Jedním z možných českých překladů tohoto slova je rozdíl, což nám říká prostě to, že se

Více

Téma: Skloňování číslovek. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Téma: Skloňování číslovek. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355 Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Iveta Malá Název: VY_32_INOVACE_13/12_Český jazyk pro 6. ročník Téma: Skloňování číslovek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 6. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování, dodržuje časovou posloupnost, sestavuje osnovu vypravování; - popisuje ústně

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Pravopis Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Rozlišení hlásek koordinace

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY

NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky Velkomoravské říše a jejími panovníky Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

TYPOGRAFIE PÍSMA HISTORIE

TYPOGRAFIE PÍSMA HISTORIE TYPOGRAFIE PÍSMA HISTORIE 4ME112 Počítačová typografie a sazba Ing. Maja Khabirova, Kristýna Horná Dis. a doc. Ing. Stanislav Horný, CSc. CO JE PÍSMO? Písmem rozumíme znaky, které mají sloužit k trvalému

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Dějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008

Dějepisná olympiáda 37. ročník 2007/2008 Č. Jméno.. Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více