1. Piagetova teorie vývoje inteligence
|
|
- Zbyněk Alois Rohla
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 11 I. Teoretická část 1. Piagetova teorie vývoje inteligence 1.1. Úvod Piagetova psychologická koncepce a jeho geneticko epistemologický výklad myšlení nejsou v našich podmínkách v pedagogické praxi dosud plně využívány. Důvodem je zřejmě velká obsahová a terminologická náročnost Piagetova díla a tudíž jeho nedostatečné pochopení, v minulosti hrály svou roli v naší zemi i důvody ideologické - jeho pracím byla vytýkána nedostatečná dialektičnost /dialektický princip jednoty a boje protikladů/ a také skutečnost, že Piaget jednu stránku myšlenkové činnosti, vratnost, učinil ukazatelem vyspělosti myšlení a jeho podstatnou charakteristikou. Přitom ale jeho koncepce, úplná, široká, principiálně dynamická a materialistická si jistě označení dialektická zasluhuje. Ale ani v současnosti se situace v zásadě nezměnila. Pokud totiž přijmeme Piagetovy závěry, musí pak i didaktika zaujmout jiné metodologické pozice než doposud a co se týká didaktik jednotlivých předmětů, bylo by třeba vybudovat pojmový aparát v souladu s Piagetovou teorií. (Heĺd, Pupala, 1992, s ) Výjimku tvoří konstruktivistické interpretace učení /vyučování/, pro něž je Piagetova geneticko-epistemologická koncepce východiskem. S Piagetovou teorií souvisí těsně i respektování žákova pojetí učiva a pedagogické využití této skutečnosti. O obojím pojednám později Co je inteligence? Piaget vychází z dvojí povahy inteligence - biologické a logické, psychologický výklad se pak opírá o tyto dva aspekty. Inteligenci definuje jako stav rovnováhy, k němuž směřují adaptace senzomotorické a poznávací a také všchny asimilační a akomodační styky mezi organismem a prostředím.
2 12 Adaptace /přizpůsobení/ je tedy zabezpečována dvěma protichůdnými a komplementárními /doplňujícími se/ mechanismy - asimilací a akomodací. Asimilace se zakládá na tom, že objekty a jejich vzájemné vztahy jsou začleňovány do schémat chování jedince, do jeho dosavadních zkušeností. Výsledkem asimilační činnosti je utváření asimilačních schémat, jakýchsi osnov činností /síť/, které lze aktivně opakovat. Toto je vlastně podstata učení - subjekt je vnímavý k takovým podnětům zvenčí, které lze začlenit do doposud utvořených schémat činnosti za pomoci příslušných operačních prostředků. Asimilační činnost probíhá na všech vývojových úrovních /viz. dále etapy vývoje inteligence/ a je potřebná jak pro vytvoření senzomotorického zvyku, tak i abstraktního pojmu. Akomodace je ve své podstatě opačným procesem a je vynucena tlakem prostředí na organismus. Jde v podstatě o úpravu asimilačního cyklu přizpůsobením se vnějším podnětům. Pro proces poznávání má podstatný význam vytváření rovnováhy mezi asimilací a akomodací, tedy rovnováhy mezi aktivní činností subjektu a pasivním přizpůsobením se prostředí. Tato rovnováha je neustále porušována a čím je dítě mladší, tím je méně dokonalá. Piaget tedy duševní vývoj chápe jako funkci postupně se zvětšující vzdálenosti vzájemných styků subjekt-objekt a tedy rovnováhy mezi asimilací stále vzdálenějších skutečností do vlastní činnosti a mezi akomodací této činnosti těmto skutečnostem. Inteligenci lze na základě výše uvedených skutečností pak chápat také jako označení pro stále dokonalejší formy přizpůsobování a vytvoření dynamické rovnováhy, které je dosaženo na úrovni vytvoření operačního myšlení. (Piaget, 1966, s ), (Heľd, Pupala, 1992, s ) 1.3. Co jsou operace? Rovnováha operačního myšlení a klasifikace grupování Piaget chápe operace jako interiorizovanou /zvnitřněnou/ činnost probíhající v mysli. Jde vlastně o postupnou interiorizaci a koordinaci těch činností, které byly na předchozích vývojových úrovních vykonávány
3 13 materiálně /senzomotorická schémata/ nebo v představě /názorná schémata/. (Heĺd, Pupala, 1992, s. 509) Jsou-li operace činnosti, pak i rovnováha operačního myšlení je soustavou balancujících změn. Je třeba určit podmínky této rovnováhy, aby bylo možno geneticky zkoumat jak se utváří. U kvlitativních grupování máme pět takových podmínek: 1. skládání - každé dva libovolné elementy grupování se mohou mezi sebou skládat a tak vytvářet nový element téhož grupování 2. zvratnost - dvě třídy, které jsme sjednotili můžeme také odloučit, z matematického hlediska jde o inverznost, jde o nejspecifičtější rys inteligence, motorika a vnímání jsou nezvratné 3. asociativnost - myšlení může postupovat oklikami a výsledek získaný dvěma cestami zůstává týž, opět specifický rys inteligence, /zvyk je stereotypní a ve vnímání vedou dvě různé cesty k různým výsledkům/ 4. obecná identická operace - operace kombinovaná s operací k sobě inverzní se anuluje, v počátečních formách dětského myšlení se východisko mění, pokud se k němu dítě vrací 5. tautologie - kvalitativní element se opětováním nemění, v oboru čísel je tomu ovšem jinak- přidáme-li k číslu jednotku, vznikne číslo nové. (Piaget, 1966, s ) Piaget podává následující klasifikaci grupování a základních myšlenkových operací: A. První soustava grupování. Je tvořena operacemi logickými a vychází z neměnných individuálních elementů, které třídí, řadí atd. Zahrnuje: 1. Klasifikační grupování s hlavní operací sjednocování jedinců ve třídy nebo tříd mezi sebou, /pozn. obsahuje všech pět dříve uváděných vlastností grupování!/.
4 14 2. Operace spočívající ve spojování asymetrických vztahů, které vyjadřují rozdíly mezi jedinci. Spojení těchto rozdílů předpokládá uspořádaný sled, jde o kvalitativní řazení. 3. Operaci substituce, základ ekvivalence, která sjednocuje různé jedince téže třídy nebo jednoduché třídy v třídu složenou. 4. Pokud jsou předchozí operace dány do vztahu, získáme reciprokost. Výše uvedená grupování jsou aditivní, 1.a 3. se týkají tříd, 2. a 4. vztahů. Dále existují 4 grupování multiplikativních operací, které se týkají současně více než jedné soustavy tříd nebo vztahů a odpovídají paralelním čtyřem grupováním předchozím. 5. Jsou-li dány dva sledy spoluzahrnutých tříd, můžeme rozložit jejich elementy zároveň podle obou sledů /A1,B1,C1... a A2,B2,C2... metoda dvojvýchodných tabulek/. Příznačná operace je násobení tříd. 6. Nalézání souvislostí mezi předměty seřazenými zároveň podle dvou druhů vztahů. Násobení vztahů. 7. a 8. Provádíme-li seskupování tak, že jeden jedinec odpovídá většímu počtu individuí /např. otec-synové/, dostává grupování podobu genealogického stromu a vyjadřuje se buď v třídách /7./ nebo ve vztazích /8./, které jsou asymetrické podle jedné z obou dimenzí /např.otec/ a symetrické podle dimenze druhé /syn/. Podle nejjednodušších kombinací tak získáme 8 základních logických grupování, z nichž a/ jsou aditivní a multiplikativní b/ prvé se týkají tříd a druhé vztahů, c/ jedny se rozvíjejí ve spoluzahrnování, řazení, jednoduchých korespondencích /1.,2. a 5.,6./ a druhé v reciprocitách a korespondencích mnohoznačných /3.,4. a 7.,8./. Tato trojice kritérií a/-c/ dává 2x2x2=8 možností. (Piaget, 1966, s ) B. Druhý soubor grupování. Inteligence neoperuje jen s předměty /sjednocování do tříd, řazení, počítání atp./, ale konstruuje předmět jako takový, z čehož plyne nutnost rozkladu a opětovného skladu předmětu.
5 15 Operace infralogické kombinují předměty považované za neměnné, jsou paralelní s logickými operacemi a vznikají z nich po celé období dětství pojmy prostoru a času. 1. Začleňování tříd odpovídá začleňování sjednocených částí v hierarchické totality, přičemž posledním článkem je celý objekt. Jde o tzv. partitivní sčítání. 2. Řazení asymetrických vztahů odpovídají operace umísťování v prostoru a čase a kvalitativní přemísťování /změny uspořádání/. 3. a 4. Substituce a symetrické vztahy prostorově časové odpovídají substitucím a symetriím logickým. 5. až 8. Multiplikativní operace kombinují předcházející operace podle několika soustav nebo dimenzí. (Piaget,1966, s ) C. Třetí soustava grupování. Zahrnuje operace s hodnotami, tedy operace vyjadřující souvislosti mezi prostředky a cíli, které mají značný význam v praktické inteligenci /jde i o ekonomickou hodnotu/. Soubor operačních soustav I.-III. můžeme vyjádřit i v podobě jednoduchých výroků, které jsou základem výrokové logiky zakládající se na implikacích a neslučitelnostech mezi výrokovými funkcemi. (Piaget, 1966, s ) 1.4. Vnímání, zvyk a senzomotorická inteligence Vnímání chápeme jako poznávání předmětů nebo jejich pohybů na základě přímého styku, k němuž dochází v daném okamžiku. Srovnáme-li s myšlením, pak to je poznávání, ke kterému dochází, když zasahují okliky a zvětšují se prostorově časové vzdálenosti mezi objektem a subjektem. (Piaget, 1966, s. 49)
6 16 Při zkoumání vnímání a srovnávání s operačními strukturami Piaget využívá známé geometrické klamy a variuje příslušné činitele. Jeho výsledky jsou jednoznačné - žádná z pěti výše uváděných podmínek grupování není realizována na úrovni vjemových struktur. Vjemové vztahy jsou tedy nezvratné, neasociativní, neaditivní, netranzitivní, neidentické. (Piaget, 1966, s ) Zvyk na rozdíl od inteligence je nezvratný, obrátíme-li zvyk, vznikne zvyk nový. Inverzní operace myšlení je ale psychologicky pochopena současně s operací přímou. Do vjemové činnosti a do zrodu zvyků ale zasahuje už organizující asimilace, která nakonec vyústí v rozumové operace. (Piaget, 1966, s.79-80) Období, které předchází vzniku řeči nazýváme obdobím senzomotorickým. Dítěti v této fázi vývoje /do 1,5-2 let věku/ chybí myšlení a citový život vázaný na představy, které by umožňovaly zpřítomnit předměty nebo osoby v jejich nepřítomnosti. Vypracovává se ale soubor poznávacích struktur, které jsou východiskem pozdějších vjemových a intelektuálních konstrukcí a podobně se vypracovávají elementární citové reakce, které částečně určují budoucí citový vývoj dítěte. Senzomotorická inteligence je v zásadě praktická, řešící některé problémy činností. V podstatě jde už o složitou soustavu asimilačních schémat a organizování skutečnosti s využitím množiny časoprostorových a příčinných struktur. Tyto konstrukce vychází z vjemů a pohybů, chybí řeč a symbolická funkce. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.15-17) Ve vývoji senzomotorické inteligence rozlišuje Piaget 6.stadií. 1.stadium - podstatné jsou reflexy, které neodumírají ani nezůstávají neměnné, ale rozvíjí se učením /např.palmární reflex u novorozenců, později uchopování/.
7 17 2. stadium - vytvářejí se první zvyky buď jako výsledek činnosti subjektu nebo se zdají být vyvolány zvnějšku, z hlediska subjektu ale nejsou rozlišeny prostředky a cíle. 3. stadium - okolo 4,5 měsíce věku dítěte, objevuje se koordinace mezi viděním a uchopováním a první náznaky rozlišení cíle od prostředku. 4. stadium - dítě si již nejprve vybírá cíl nezávisle na prostředcích, které k dosažení použije /např. chce-li získat předmět který je příliš vzdálený, uchopí ruku dospělého a vede ji směrem k žádanému předmětu/. 5. stadium - okolo měsíce věku, je typické hledáním nových prostředků na základě diferenciace již známých schémat /např. položíme předmět na pokrývku mimo dosah dítěte, dítě poté, co se marně snaží dosáhnout na něj přímo zatahá náhodou za cíp pokrývky, objeví vztah mezi pohybem pokrývky a předmětu a nakonec předmět přitáhne tak, že přitahuje pokrývku/. 6. stadium - dítě je již schopno nalézt nové prostředky nejen vnějším či materiálním tápáním, ale zvnitřněnými kombinacemi, které vyúsťují v náhlé porozumění čili vhled. Začíná se objevovat už i představa, dítě je schopno napodobovat s časovým odstupem, i když nevnímá předlohu /např. dítě dostane pootevřenou krabičku od zápalek, v níž je skryta kostka, nejprve se snaží krabičku otevřít materiálním tápáním, pak zkoumá situaci, nachází řešení-vstrčí prst do štěrbiny a krabičku otevře/. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.17-21) Inteligence organizuje činnost tak, že vytváří během svého vývoje hlavní kategorie činnosti, jako je schéma trvalého předmětu - schéma prostoru, času a příčinnosti. Na reflexní úrovni předměty neexistují, reflex je odezvou na situaci. Ve stadiu 3. se objevuje předpoklad alespoň dočasného zachování předmětu a až ve 4.stadiu již dítě začíná hledat skrytý předmět, který je ale stále spojen s celostní situací a dojde-li k jeho přemístění, bude jej dítě hledat na původním místě. V 5.stadiu již dítě hledá předmět podle toho, jak je přemísťován. V 6.stadiu odvozuje své jednání z předchozích a kombinuje. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.21-25) Je tedy zjevné, že od původního úplného a nevědomého egocentrismu směřuje vývoj dítěte k celkové decentraci, kdy samo sebe umísťuje jako objekt mezi jiné objekty do světa složeného z trvalých předmětů. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.26)
8 Úrovně operačního myšlení Na úrovni operačního myšlení dochází k rekonstrukcím na nové úrovni a hlavními podmínkami přechodu na vyšší úroveň jsou: 1. zvýšení rychlosti /znalosti vázané na postupné fáze činnosti splynou v současný celek/ 2. uvědomění si nejen výsledků činností, ale také vlastních postupů 3. násobení vzdáleností /činnosti se skutečnými věcmi přejdou v symbolické, představy/ (Piaget, 1966, s. 104) Zjednodušeně můžeme vyčlenit čtyři základní etapy v utváření operací: 1. Období vývoje symbolického a předpojmového myšlení /nástup symbolické funkce a řeči/, asi od 2 let do 4 let věku 2. Myšlení názorné, asi od 4 let do 8 let věku 3. Organizování konkrétních operací /operační grupování myšlení, které se týká předmětů, s nimiž lze manipulovat nebo si je představit/, asi od 8 let do 12 let věku 4. Myšlení formální /vyspělá reflexivní inteligence/, asi od 12 let a během adolescence. (Piaget, 1966, s ) Myšlení symbolické a předpojmové Již ke konci senzomotorického období se objevuje u dítěte schopnost představovat si něco /předmět, událost atp./ prostřednictvím něčeho jiného, co "označuje" a co slouží jen této představě. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.46) Jde o základní funkci pro vývoj pozdějšího jednání - funkci symbolickou /sémiotickou/. Nástroji této funkce jsou : 1. symboly - motivované, v něčem se podobají tomu, co označují, 2. znaky - jsou konvenční, libovolné. Symboly si tedy jedinec může utvářet sám, znaky jsou však kolektivní. (Piaget, Inhelderová, 1970, s.49)
9 19 Základní druhy jednání vznikající takřka současně: 1. Oddálená nápodoba /dochází k ní v nepřítomnosti předlohy, je stále ještě víceméně čistou akomodací/ 2. Symbolická hra /zahrnuje adaptaci skutečnosti i asimilaci této skutečnosti k sobě samému/ 3. Kresba /je realistická, nejprve dítě kreslí to co ví o osobě či předmětu a teprve později to, co na nich vidí/ 4. Obrazná představa /vzniká ze zvnitřněné nápodoby, kategorie reprodukční-již známé a dříve pozorované jevy a kategorie anticipační-zobrazují pohyby nebo transformace a jejich výsledky, i když nebyla přímá účast na jejich realizaci/ 5. Řeč /dovoluje slovní vybavování událostí, které právě neprobíhají, znásobuje rychlost a rozsah myšlení, jazyk ovšem není zdrojem logiky, ale je logikou strukturován, kořeny logiky je třeba hledat v obecné koordinaci činností a to již na senzomotorické úrovni/. (Piaget, Inhelderová, 1970, s ) Myšlení názorné Jde o polosymbolickou formu myšlení. Dítě kontroluje soudy názornými regulacemi, které v představové rovině připomínají to, čím jsou vjemové regulace v rovině senzomotorické. Dítě má vytvořen obrysový pojem zachování jednoho předmětu, ale nikoli zachování množiny předmětů. Naplníme-li dvě sklenice A1 a A2 stejného tvaru a týchž rozměrů stejným počtem korálků a korály ze sklenice A2 přesypeme do sklenice B odlišného tvaru, dítě soudí, že množství korálků se změnilo, přestože nic nebylo ubráno ani přidáno. (Piaget, 1966, s.111) V tomto vývojovém stadiu ještě neexistuje logická relace ekvivalence /důsledek operací/, pokud pozměníme názorné schéma, dítě ekvivalenci již neuzná. Názorně myslící dítě narazí také na překážky při spoluzahrnování tříd nebo řazení asymetrických relací.
10 20 Postupná je i decentrace od egocentrické perspektivy. Obrácení vztahů "vpředu-vzadu", "vpravo-vlevo" je zpočátku nedostupné, děti se učí tyto vztahy obracet názornými regulacemi jen pozvolna až do věku asi 8 let. Pojetí časových relací u dítěte je takové, že názorný čas se váže na konkrétní pohyby a předměty, není homogenní a neplyne rovnoměrně. Pojmy "před" a "za" hodnotí podle prostorové, ne podle časové následnosti a nesjednocuje místní časy v jeden čas. Podobné jsou i představy dětí názorně myslících o věku. /Jestliže A se narodil před B, neznamená to, že by byl starší, a pokud je starší, nevylučuje to, že B ho ve věku dostihne či předstihne!/ Názorné myšlení je tedy vlastně činností prováděnou v představě. Činnost vyjádřená v jednoduché obrazné skutečnosti zůstává jednosměrná, dítě nedospívá ke zvratnosti. (Piaget, 1966, s ) Konkrétní operace Vrátíme-li se k pokusu z předchozího oddílu, můžeme konstatovat, že 8 leté dítě již nepotřebuje uvažovat o tom, zda přesypáním korálků do jiné nádoby se změnilo jejich množství či nikoli. Přímo říká že ne a odůvodňuje tím, že jsme nic neubrali ani nepřidali. Rovněž správně tvrdí, že nová sklenice získala na výšce, co ztratila na šířce. (Piaget, 1966, s.120) Pohyblivá rovnováha se utváří, pokud současně probíhají tyto transformace: 1.dvě činnosti, které následují za sebou se mohou koordinovat v činnost jedinou /skládání/ 2.schémata činnosti, která se uplatňovala už v názorném myšlení, se stanou zvratná /zvratnost/ 3.k témuž bodu lze dospět a přitom ho neporušit dvěma různými cestami /asociativnost/ 4.je možno se vrátit k výchozímu bodu, který zůstává stále totožný sám se sebou /obecná identická operace/ 5.když se stejná činnost opakuje, buď sama nepřidává nic nového, nebo je to činnost nová a něco nového se přidává /logická tautologie nebo číselná iterace/.
11 (Piaget, 1966, s.121) 21 Transformace jsou vlastně projevem naprosté decentrace, kdy myšlení se už neupoutává na zvláštní stavy předmětu, ale sleduje transformace samotné a jejich okliky a návraty. Grupování poprvé uskutečňuje rovnováhu mezi asimilací věcí k činnosti subjektu a akomodací subjektivních schémat k měnícím se věcem. (Piaget, 1966, s. 122) Zatímco se vytvářejí třídy, relace a čísla, paralelně se utváří kvalitativní grupování, z nichž vzniká prostor a čas. Kolem 8 roku se relace časového uspořádání "dřívepozději" koordinují se subjektivním trváním "více-méně dlouho", tedy utváří se obrysový pojem času. Rovněž se vytváří operace strukturující prostor - uspořádání prostorové následnosti, začleňování intervalů nebo vzdáleností, zachování délek, povrchů, vypracování soustavy souřadnic, perspektivy atd. Toto grupování však stále ještě nevytváří formální logiku. Děti v této fázi vývoje myšlení nedovedou výše zmíněných operací použít, jakmile přestanou manipulovat s předměty a jsou vyzvány, aby usuzovaly v jednoduchých slovních výrocích. Zvládají tedy jen konkrétní operace, nikoli operace formální. Konkrétní operace jsou tedy vázány na činnost, logicky ji strukturují zároveň se slovy, která doprovázejí činnost, ale nezahrnují v sobě možnost konstruovat logickou úvahu nezávisle na činnosti. (Piaget, 1966, s ) Formální operace Reflexívní myšlení začíná asi ve 12 letech, jakmile je dítě schopno hypoteticko-deduktivního usuzování o předpokladech, které nutně nesouvisí se skutečností a spoléhá se nikoli na závěry ze zkušeností, ale na
12 důslednost samotného usuzování. 22 Jestliže na vývojové úrovni konkrétních operací je úsudek o skutečnosti závislý na grupování operací zvnitřněných činností, pak u formálních operací jde o odrážení těchto operací, čili operování s operacemi a jejich výsledky. Jinak řečeno - grupování operací na druhou. Dítě je schopno vycházet ze slovních hypotéz a závěr hledá bez ohledu na konkrétní operace. Příkladem je řešení úloh typu: Edita je světlejší než Zuzana, Edita je tmavší než Lili: Která je nejtmavší ze všech tří dívek? Formální operace jsou tedy strukturou konečné rovnováhy, k níž směřovaly konkrétní operace. (Piaget, 1966, s ) 1.6. Společenské faktory rozumového vývoje a socializace individuální inteligence Společenský život působí na inteligenci: 1. prostřednictvím jazyka /znaků/ 2. obsahem styků /individuálních hodnot/ 3. prostřednictvím pravidel ukládaných myšlením /kolektivní, logické či prelogické normy/. (Piaget, 1966, s.133) V senzomotorickém období se z hlediska dítěte společenské prostředí podstatně neodlišuje od fyzikálního, a to až do 5.stadia. V období symbolickém a názorném se objevují nové, obohacující sociální vztahy. Názorné myšlení je spojeno se zkreslujícím egocentrismem, vztah je závislý na činnosti dítěte. Myšlení v tomto vývojovém stadiu kopíruje a napodobuje skutečnost, dítě je přístupné tlaku okolí. Ale tlak prostředí nemůže v duchu dítěte vytvořit logiku. Je třeba vztahu reciprocity mezi jedincem a okolím k vytváření schopnosti logického usuzování. Jak je zřejmé, na předoperačních úrovních struktury rodícího se myšlení neumožňují vytváření společenských vztahů
13 spolupráce, které vedou k vývoji logiky. Teprve na operační úrovni se formuje skutečná logika a nabývá na významu spolupráce. 23 Vnitřní operační činnost a vnější spolupráci tedy chápeme jako dva doplňující se aspekty jednoho a téhož celku. (Piaget, 1966, s ) 1.7. Vyvození závěrů pro výuku: Piagetova psychologie je východiskem konstruktivistického pojetí výuky a jak v úvodu uvádím, měla by být základem jakékoli výuky vedoucí k rozvíjení myšlení žáka, nikoli pouze k pamětnímu osvojování učiva a memorování takto osvojených informací, které jsou pak stejně brzo zapomenuty... Proto ji rozvádím detailněji, než bývá obvyklé, nevynechávám ani teorii grupování, neboť jak je ostatně u druhé a třetí soustavy grupování výslovně uvedeno, je tato teorie podkladem pro chápání toho, jak se utvářejí pojmy prostoru, času a hodnot.vycházejí z ní další psychologové a pedagogové, např. Jiránek, Vyskočilová, ad. jejichž práce rovněž dále využívám jako podkladu pro svou výuku. Podrobně jsem rozvedla i klasifikaci jednotlivých období vývoje inteligence, nejpodstatnějším oddílem, z něhož by vlastně měly obecně vycházet zásady pro výuku na 1. stupni ZŠ je oddíl Myšlení názorné a oddíl Konkrétní operace, neboť žáci, s nimiž učitel 1. st. ZŠ pracuje, se nacházejí právě na této vývojové úrovni. Pro mne byl pak směrodatný zejm. oddíl 3., neboť probírané učivo jsem na základě faktů zde uvedených musela přizpůsobit možnostem myšlení žáků tohoto věku a této úrovně.
JEAN PIAGET: PSYCHOLOGIE INTELIGENCE
JEAN PIAGET: PSYCHOLOGIE INTELIGENCE POVAHA INTELIGENCE Povaha inteligence je v zásadě dvojí: biologická, zajišťující elementární funkce a logická, související s vyššími intelektuálními funkcemi. Chování,
VícePsychický vývoj jedince
Psychický vývoj jedince Jean Piaget výzkum dětského myšlení, vývojová teorie vysvětlující, jak děti utvářejí koncepty dětské chápání podmíněno schopností tvořit pojmy a utvářet vnitřní model, který se
VíceKonstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
VíceDIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu
VícePedagogická psychologie. Klasické teorie učení
Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení
VíceFyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VícePedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.
Školní věk PedF MU, JS 2015 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D. Vymezení Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až 7 letech a končí 5. třídou
VíceMatematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika
VícePsychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceNázev materiálu: Ontogeneze duševního vývoje Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VícePsychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost
Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
Více5.3 Teorie sociokognitivního konfliktu
5.3 Teorie sociokognitivního konfliktu 5.3.1 Historický přehled a vymezení problematiky Proud výzkumů vzdělávání ve frankofonních zemích se silně orientuje na konstruktivistické myšlení a v podrobném kontextu
VícePsychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení
Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie
Více1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.
příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VícePsychologie a sociologie Úvod
Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceReálná čísla a výrazy. Početní operace s reálnými čísly. Složitější úlohy se závorkami. Slovní úlohy. Číselné výrazy. Výrazy a mnohočleny
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení učí se vybírat a využívat vhodné
Více3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti
3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické
VíceDigitální učební materiál
Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Vícepracovní listy Výrazy a mnohočleny
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vybírat a využívat pro efektivní
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
Více6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň
6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLA P. BEZRUČE, TŘINEC
UČEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLA P. BEZRUČE, TŘINEC Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 132 Matematika a její aplikace Matematika 2. období 4. ročník Učební texty : Alter
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceVývojová psychologie a ekologická výchova. Michal Medek
Vývojová psychologie a ekologická výchova Michal Medek Drobný vstupní testík 1. Během školní docházky dochází u většiny dětí v oblasti sebehodnocení a. k růstu b. sebehodnocení zůstává na stejné úrovni
VíceVYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE
VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE I. Klasické pojetí II. Konstruktivistické pojetí Motivace Expozice Fixace Evokace Uvědomění si významu Reflexe Diagnóza Aplikace MOTIVACE - prostředek zvyšování efektivity
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceVývoj vědeckého myšlení
Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová
VíceII. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména
VíceS = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F
Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně
Více1. Matematická logika
MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VícePiaget Jean Gardner Howard Myšlení, Inteligence (vývoj myšlení a chápání světa)
Piaget Jean Gardner Howard 6. 11. 2015 Myšlení, Inteligence (vývoj myšlení a chápání světa) Kognitivní vývoj u dětí Jean Piaget-švýcarský psycholog Zaměřil se na interakci zrání dítěte a prostředí. Piaget
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY
Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění
VícePsychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.
Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje
VíceŠKOLNÍ DIDAKTIKA. Mgr. Jana Navrátilová, DiS.
ŠKOLNÍ DIDAKTIKA Mgr. Jana Navrátilová, DiS. navratilova@mail.muni.cz OBSAH DNEŠNÍHO SETKÁNÍ Opakování z prvního setkání Dialogické vyučování Diskuze jako jedna z metod výuky DIALOGICKÉ VYUČOVÁNÍ DOPORUČENÁ
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceVZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI
PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.
VíceOSA. maximalizace minimalizace 1/22
OSA Systémová analýza metodika používaná k navrhování a racionalizaci systémů v podmínkách neurčitosti vyšší stupeň operační analýzy Operační analýza (výzkum) soubor metod umožňující řešit rozhodovací,
VíceVývoj dětského výtvarného projevu. 1. část
Vývoj dětského výtvarného projevu 1. část Vývoj DVP na časové ose Narození 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let Senzomotorické
VíceINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0141 Relace, zobrazení, algebraické struktury Michal Botur Přednáška
VícePsychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života
Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických
VíceStručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceMOCNINY A ODMOCNINY. Standardy: M-9-1-01 M-9-1-02 PYTHAGOROVA VĚTA. Standardy: M-9-3-04 M-9-3-01
matematických pojmů a vztahů, k poznávání základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů matematického aparátu Zapisuje a počítá mocniny a odmocniny racionálních čísel Používá pro počítání s mocninami
VíceVyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceMATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník
1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY
ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky
VíceÚvod do matematiky profesora Hejného. VISK Praha
Úvod do matematiky profesora Hejného VISK Praha 6. 1. 2015 Metoda VOBS Schéma? Hejného metoda vyučování matematice Hejného metoda vyučování matematice Východiska Učebnice a autoři, působení Úzké spojení
VíceMINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27
VíceDIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz
DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
VíceObecná didaktika. Vzdělávací cíle Bloomova taxonomie
Obecná didaktika Vzdělávací cíle Bloomova taxonomie Práce s vzdělávacími cíly Od 50. let požadavek na vymezení cílů v podobě jasně a přesně definovaných výkonů (operacionalizovanost cílů) Jak na to? Formulace
VícePsychologie a sociologie úvod
Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA - Výtvarná výchova 6.
RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo VV-9-1-01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceUčební osnovy pracovní
ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel
VíceInženýrská statistika pak představuje soubor postupů a aplikací teoretických principů v oblasti inženýrské činnosti.
Přednáška č. 1 Úvod do statistiky a počtu pravděpodobnosti Statistika Statistika je věda a postup jak rozvíjet lidské znalosti použitím empirických dat. Je založena na matematické statistice, která je
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceOrganizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VíceObraz a slovo pokus o strukturaci metaforického myšlení
Obraz a slovo pokus o strukturaci metaforického myšlení Jaroslav Vančát EKS FHS UK Trafačka 6. 10. 2011 Lakoff, G., Johnson M.: Metafory, kterými žijeme. Brno 2002 Lakoff, G., Ženy, oheň a nebezpečné věci.
Vícea) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly
Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mirka 1)Poznávací procesy a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly - podnět-> počitek->
VíceNadaní v přírod. vědách. Jiřina Novotná Katedra matematiky Pedagogická fakulta MU Brno
Nadaní v přírod. vědách Jiřina Novotná Katedra matematiky Pedagogická fakulta MU Brno Úvod charakteristika nadaných Oblast poznávání: - schopnost manipulovat abstraktními symbolickými systémy, - schopnost
VícePsychologie výchovy a vzdělávání. Učení z obrazového materiálu
Psychologie výchovy a vzdělávání Učení z obrazového materiálu Učení z textu Pedagogický text, didaktický text Verbální složka Teoreticky rozpracováno téměř 100 let (Průcha, Gavora, Michovský) Neverbální
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VícePsychologie Inteligence (La psychologie de l intelligence, 1961) Academia, Praha, 1970
JEAN PIAGET Jan Šípek, FHS UK, učo: 6830 Psychologie Inteligence (La psychologie de l intelligence, 1961) Academia, Praha, 1970 Jean Piaget ve své průkopnické práci zkoumá inteligenci jako nejvyšší formu
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ PODSTATA OSOBNOSTI SOCIALIZACE = proces postupného začleňování
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceObsah taktické přípravy
Taktická příprava je proces osvojování a zdokonalování vědomostí, dovedností, schopností a postupů, které umožní sportovci vybírat v každé situaci optimální řešení a toto řešení efektivně prakticky uskutečňovat.
VíceDidaktika odborných předmětů. Úvod
Didaktika odborných předmětů Úvod 1 Pedagogika Věda o výchově. Rozpracovává cíle výchovy, rozvoj charakterových vlastností, duševních i tělesných schopností, řeší obsah vzdělání. 2 Didaktika Teorie vzdělávání
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VícePredikátová logika Individua a termy Predikáty
Predikátová logika Predikátová logika je rozšířením logiky výrokové o kvantifikační výrazy jako každý, všichni, někteří či žádný. Nejmenší jazykovou jednotkou, kterou byla výroková logika schopna identifikovat,
VíceS každým dílčím cílem (stupněm) souvisí aktivní sloveso, kterým se dá dosažení cíle nejlépe definovat.
Taxonomie výukových cílů Členění cílů výuky podle oblasti rozvoje žákovy osobnosti: 1. Kognitivní (vzdělávací)- osvojování si vědomostí a intelektuálních dovedností 2. Afektivní (postojové) - vztahují
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 1. přednáška 22.9.2016 Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 19 Organizační pokyny přednášející:
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceOrganizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
1 4.10. 2 11.10.* 3 18.10. 4 25.10. * datum téma Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Pravidla prezentace Vyučovací metody formy a metody vyučování Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
VíceTeorie pravěpodobnosti 1
Teorie pravěpodobnosti 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Náhodný jev a pravděpodobnost Každou zákonitost sledovanou v přírodě lze zjednodušeně charakterizovat jako
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VíceKurz práce s informacemi
Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová
VíceLogika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.
Logika 2. Výroková logika RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D. Tato inovace předmětu Úvod do logiky je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR, projekt č. CZ. 1.07/2.2.00/28.0216, Logika:
Více12. VYTVÁŘENÍ GEOMETRICKÝCH PŘEDSTAV
12. VYTVÁŘENÍ GEOMETRICKÝCH PŘEDSTAV Geometrie je specifickou oblastí matematiky, která může být pro děti, které mají poruchy v oblasti numerace a operací s přirozenými čísly, záchranou. Učitel sleduje
VíceNázev materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceMatematika a její aplikace Matematika
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 165 Matematika a její aplikace Matematika 2. období 5. ročník Učební texty : J. Justová: Alter-Matematika, Matematika 5.r.I.díl, 5.r.
VíceCharakteristika vzdělávacího oboru Seminář z matematiky
Obsahové, organizační a časové vymezení Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z matematiky a) Obsahové vymezení Předmět seminář z matematiky je volitelný předmět, který úzce navazuje na vzdělávací
Více