STIMULOVÁNÍ KREATIVITY U MANAŽERŮ APLIKACÍ MANAŽERSKÝCH HER STIMULATING A MANAGER S CREATIVITY BY MANAGERIAL GAMES APPLICATION.

Transkript

1 STIMULOVÁNÍ KREATIVITY U MANAŽERŮ APLIKACÍ MANAŽERSKÝCH HER STIMULATING A MANAGER S CREATIVITY BY MANAGERIAL GAMES APPLICATION HORČIČKA, Aleš Abstract In recent years, the view increasingly promotes, that the decisive factor affecting the efficiency of the company, is not the capital itself, but the human capital in the form of highly skilled workers who work in a highly creative environment. Managerial staff development is a key factor for success of the entire enterprise. Managers need to manage specific techniques enabling them to more easily take advantage of group decision-making and help them to eliminate the associated problems. Such tools belong to active methods and techniques for decision-making support and creativity stimulation, what deals this contribution with. Key words: Management, managerial games, active methods, education, stimulation. Abstrakt V posledních letech se stále výrazněji prosazuje názor, že rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje efektivnost podniku, není kapitál jako takový, ale kapitál lidský v podobě vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří pracují ve vysoce tvůrčím prostředí. Rozvoj kvalifikace vedoucích pracovníků je klíčem k úspěchu celého podniku. Manažeři potřebují mít k dispozici specifické techniky, které jim umožní snadněji využít výhod skupinového rozhodování a pomohou jim eliminovat problémy s ním spojené. Mezi takové nástroje se řadí aktivní metody podpory rozhodování a techniky stimulující kreativitu, o nichž pojednává tento příspěvek. Klíčová slova: Management, manažerské hry, aktivní metody, vzdělávání, stimulace. Úvod a literární přehled Pokud chce být podnik v současném konkurenčním prostředí jedním z nejlepších či dokonce nejlepší v odvětví, musí mít především kvalitní management, na němž je závislá celá organizace. Aby mohli manažeři kvalifikovaně rozhodovat, musí mít pro svou práci relevantní podklady a informace. V dnešní době počítačů to zdánlivě nemusí být tak obtížné, větším problémem je proto spíše volba vhodné alternativy při rozhodování, při níž je nezbytné uvědomit si dopady nejen pro daný podnik, ale i jeho okolí. V dnešní době existuje mnoho způsobů, jak manažerům usnadnit proces rozhodování a posilovat jejich kreativitu využití moderních informačních technologií, trénink v podobě manažerských kurzů, školení, stínování manažerů, řešení případových studií, manažerské hry a techniky podporující kreativitu. 53

2 Obrázek 1 Přehled aktivních metod vzdělávání manažerů a technik stimulujících kreativitu Přehled aktivních metod Aktivní metody podpory manažerského rozhodování Simulační metody Techniky stimulování kreativity Manažerské hry Případové studie Brainstorming Brainwriting Nominální skupinová technika Delphi kombinace Zdroj: vlastní zpracování. Podobné přístupy představují moderní nástroje vedoucí ke správnému řešení problémů. V některých podnicích se dnes již používají běžně, v ostatních se ještě jejich uplatnění zatím příliš nerozšířilo. Tyto moderní metody a techniky se v současnosti stávají trendem, k čemuž přispívají požadavky podnikové praxe i neustálé rozšiřování do oblasti školství, neboť tradiční formy vzdělávání postrádají zejména pohled na řízení podniku jako celku. Manažerské hry, nejvýznamnější aktivní metoda výuky managementu a vzdělávání manažerů, se vyvíjejí od padesátých let minulého století, kdy vznikly v USA. Do českého prostředí poprvé pronikají v devadesátých letech. V posledních letech se začínají výrazněji prosazovat i na regionálních univerzitách, středních školách i v manažerských kurzech. Aktéři si při nich mohou detailně vyzkoušet proces plánování, rozhodování, předvídání a reagování na vývoj na trhu. Zmenšuje se rozdíl mezi teorií, kterou ovládají, a praxí, jejíž absence je pro ně velkým handicapem. Tato metoda simulace umožňuje získat lepší a vlastní zkušenosti (je vědecky prokázáno, že přímá zkušenost se zapomíná hůře). Cílem manažerských her a souvisejících výukových postupů je rozvíjet analytické a tvůrčí myšlení, komunikační a týmové dovednosti. Materiál a metodika Na základě požadavků podnikové praxe v prostředí turbulentních podmínek začátku 21. století bylo provedeno empirické šetření dotazníkovou formou na českých vysokých školách ekonomického zaměření za účelem zjištění současného stavu a předpokládaného vývoje v této oblasti. Do vzorku respondentů byly vybrány následující vysoké školy a univerzity: Vysoká škola ekonomická v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Hradec Králové, Česká zemědělská univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Mendelova 54

3 zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě, Škoda Auto Vysoká škola v Mladé Boleslavi, Technická univerzita v Liberci a Západočeská univerzita v Plzni, tj. celkem 10 zařízení vzdělávajících budoucí manažery. Výzkum byl proveden ve dvou úrovních z pohledu příslušných kateder i vzdělávaných studentů. Kontaktování proběhlo telefonicky a následně zasláním dotazníku na (katedry), osobně u studentů (kvótní výběr 100 osob). Otázky byly otevřené. Návratnost byla zajištěna ve výši téměř 73 %. Výsledky a diskuse Z výsledků je patrné, že z ekonomických kateder a ústavů veřejných vysokých škol používá některou ze simulačních her nebo jiný podobný přístup 32%, z nichž třetina se danou problematikou intenzivně zabývá a zvažuje zařazení další manažerské hry do svých manažerských kurzů, třetina další zařazení neplánuje a poslední třetina na tuto otázku jednoznačně neodpověděla. 21% ústavů nebo kateder dosud žádnou manažerskou simulační hru nepoužívá, ale chystá se ji v dohledné době (horizont maximálně 2 akademických roků) zavést. 41% ústavů nevyužívajících simulační hry jejich využití neplánuje ani v blízké budoucnosti. Zbývající katedry a ústavy na tuto otázku neodpověděly. Z výsledků dále vyplývá, že když studenti mají nějaké zkušenosti s provozováním manažerských her a podobných forem vzdělávání, tak jsou převážně pozitivní. Přínosem je podle nich aktivní přístup, rozvoj týmové spolupráce, oživení výuky, vyzkoušení si rozhodování z pozice manažera. Jako nedostatky nejčastěji uvádějí nedostatečnou schopnost zachytit realitu a omezenost podmínek hry. Za nejlepší nástroj přípravy manažerů považují intuici, schopnost předvídat a odhadnout budoucí vývoj, kurzy manažerských dovedností a aktivní přístup již za studií (případové studie a manažerské hry). Obrázek 2 Přínosy manažerských her podle dotazovaných studentů 24% 33% aktivní přístup týmová práce 19% 24% oživení výuky vyzkoušení si role manažera Zdroj: vlastní výzkum (březen duben 2008). 55

4 Obrázek 3 Nedostatky manažerských her podle dotazovaných studentů 9% bez připomínek 57% 34% nedostatečné zachycení reality omezenost podmínek hry Zdroj: vlastní výzkum (březen duben 2008). Zavedení manažerských her a podobných přístupů prohloubilo aktivní zapojení jednotlivých účastníků. Nejsou pouhými posluchači a pasivními příjemci informací jako v případě řady metod tzv. tradičního vzdělávání, ale už sami musí vymýšlet řešení, rozhodovat a aplikovat svá rozhodnutí, ale také si je umět obhájit před ostatními. SWOT analýza v tabulce 1 vychází z výše uvedeného dotazníkového šetření. Tabulka 1 SWOT analýza manažerských her Vnitřní prostředí Vnější prostředí Silné stránky účinná forma vzdělávání, přípravy manažerů propojení teorie s praxí (aktivní zapojení aktérů) zkušenost z hraní role v dynamickém systému stolní i počítačová verze Příležitosti možnosti počítačové podpory konfigurace, variabilita vstupních podmínek i průběhu využití manažery v podnicích Slabé stránky zjednodušené výpočty výstupních ukazatelů omezená schopnost konkurovat komplexnějším vzdělávacím nástrojům znaky simulace Hrozby konkurenční přístupy komunikace v týmech efekt černého pasažéra Zdroj: vlastní zpracování. 56

5 Závěr Tradiční formy vzdělávání jsou na počátku 21. století ve většině ohledu již překonané. V současné době je ve vzdělávání a přípravě manažerů podporován prostor pro jejich sebeurčení a sebevyjádření. Kladně se hodnotí vlastní přístup, názory a schopnost spolupráce. To vše zahrnují aktivní formy vzdělávání i techniky stimulování kreativity, které se postupně stávají rozmáhajícím trendem. Perspektivy rozvoje zmíněných přístupů lze shrnout do několika bodů: Manažerské hry neustále pronikají do dalších oblastí. Vyvinuly se z válečných her a postupně se dostávaly dále: životní prostředí; ekonomie; burza; mezinárodní vztahy; urbanistika; strategické řízení měst a obcí. Jsou nástrojem vzdělávání dospělých i dětí (manažerské kurzy, vysoké školy a univerzity, střední školy, počítačové hry, internet). Stávají se výzkumným nástrojem (např. vazby na pracovišti). Podporují uplatnění IT (přehlednost, usnadnění výpočtů, nastavitelnost, úspora času a místa). Podmínkou úspěšného výkonu manažerské profese je její neustálý rozvoj. Odborníci se shodují, že dnes již nestačí jen poznatky z praxe, a proto existuje mnoho programů vzdělávání a školení manažerů využívajících aktivní metody vzdělávání a techniky stimulování kreativity. Souhrnně se hovoří o moderních nástrojích rozvoje manažerských kompetencí. Literatura [1] ARMSTRONG, M. Jak se stát ještě lepším manažerem: kompletní soupis osvědčených technik a nezbytných dovedností. Praha: Ekopress, 2004 [2] FOTR, J.; HRŮZOVÁ, H. Manažerské hry a případové studie manažerského rozhodování. Praha: VŠE, 1999 [3] HESKOVÁ, M. Simulační hry zkvalitňují výuku managementu a marketingu [online] Dostupné z < [4] HORČIČKA, A. Inovace výuky managementu zavedením manažerských her. (konference). Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, [5] HRONÍK, F. Rozvoj a vzdělávání pracovníků. Praha: Grada, 2007 [6] HRŮZOVÁ, H. Manažerské hry ve výuce managementu. (přednáška). Pardubice: Univerzita Pardubice, [7] KRŠÁKOVÁ, Z. Manažerske hry. Bratislava: EKONÓM, 2005 Adresa autora: Ing. Aleš Horčička Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav ekonomiky a managementu Studentská Pardubice Tel.: ales.horcicka@upce.cz 57