Michal Švanda Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Michal Švanda Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009"

Transkript

1 Postavte si dalekohled Michal Švanda Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie 2009

2 Snad každý, kdo se podíval na oblohu, si položil otázku, jak asi vypadá totéž při pohledu dalekohledem, přístrojem, který nám umožní pozorovat větší detaily než neozbrojené oko. Takovou otázku si však lidé nepokládali odpradávna. Pomineme li některé nejasné historické záznamy z arab ského světa o konstrukci přístroje, který se podle popisů choval jako dalekohled (nedo chovaly se však detaily konstrukce takového přístroje), spadá vynález zvětšovacího nástroje na počátek 17. století do Holandska. Přístroj složený ze dvou čoček, jedné spojné a jedné rozptylné, který přibližoval vzdálené předměty, je připisován třem nezávislým objevitelům: Hansi Lippersheyovi, Zachariasovi Janssenovi a Jacobu Metiovi z Alkmaaru, známému též jako Jacob Adriaanszoon. Hned o rok později se tento úžasný objev dostal do rukou Galileu Galilei, který na základě nejasného popisu dokázal holandskou konstrukci napodobit a dokonce vylepšit. Nejprve sestavil dalekohled zvětšující třikrát a později dokonce přístroj s dvaatřicetinásobným zvětšením! Ve své době byl Galileo jedním z mála, kdo dokázal vyrobit dalekohled dostatečně kvalitní, aby byl vhodný také k pozorování noční oblohy. Svá první pozorování publikoval v roce 1610 ve spisku Nuncius Sidereus (Hvězdný posel). Následovat Galilea i další výrobce dalekohledů není v dnešní době nic složi tého. Veškeré potřebné díly seženeme v železářství, drogerii, papírnictví a oční optice. S trochou šikovnosti je možné mít vlastní funkční galileoskop za jedno odpoledne. Přestože pohled takovým vlastnoručně vyrobeným přístrojem na oblo hu se ani zdaleka nevyrovná prodávaným (a cenově dostupným) dalekohledům, je velmi poučné si takový přístroj pořídit, neboť si tak můžeme ohmatat některé ze zákonů optiky. A bez velké nadsázky lze říci, že zažijeme podobná dobrodružství jako zažívali průkopníci astronomických pozorování před čtyřmi staletími. Čočky Kromě čočky jako známé luštěniny, označujeme v češtině tímto slovem také kruhový kus skla se středovou symetrií, jehož plochy lze popsat jako kruhové nebo parabolické úseče. Podle toho, zda je vrstva skla silnější uprostřed čočky než na jejích okrajích nebo opačně, rozlišujeme spojky a rozptylky. Spojky jsou tlustší uprostřed než na okrajích a mají tu vlastnost, že dva paprsky, které do čočky pronikají rovnoběžně, se za čočkou sbíhají. Vzdálenost od čočky (přesněji od tzv. hlavní roviny, která je umístěna někde uvnitř čočky a její poloha záleží na poloměrech křivosti obou optických ploch), v níž se paprsky 2

3 Postavte si dalekohled Různé typy čoček. Zleva: spojka dvojvypuklá (bikonvexní), plosko vypuklá (plankonvexní) a dutovy puklá (konkávkonvexní) a rozptyl ka dvojdutá (bikonkávní), plosko dutá (plankonkávní) a vypuklodu tá (konvexkonkávní). jdoucí z předmětu v nekonečnu protnou, se nazývá ohnisková vzdálenost a je jedním ze základních parametrů, který danou čočku popisuje. Bod, v němž se takové paprsky protnou, je pak nazván ohniskem, které v ideálním případě leží na ose souměrnosti (optické ose) čočky. Převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti v metrech se nazývá optická mohutnost, udává se v dioptriích a setkáte se s ní zejména v provozovnách oční optiky. Rozptylka je naopak uprostřed tenčí než na okrajích a rovnoběžné paprsky se za čočkou rozbíhají. Z toho vyplývá, že u rozptylek neexistuje ohnisková vzdálenost ve stejném smyslu jako u spojek. I pro rozptylky však existuje způsob, jak tuto veličinu určit. Stačí rozbíhající se paprsky prodloužit v opačném směru, tedy jakoby před čočku, kde se protnou. Vzdálenost tohoto pomyslného bodu od čočky je ekvivalentem ohniskové vzdálenosti spojek. Rozdíl mezi spojkou a rozptylkou vyjádříme tím, že ohniskovou vzdálenost rozptylek opatříme záporným znaménkem. Stejně tak mohutnost rozptylek je záporná a vypočte se opět jednoduše jako převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti v metrech. Zde se nám záporné znaménko objeví automaticky. Pro průchod paprsků čočkou platí tři základní pravidla: 1. Paprsek procházející středem čočky svůj směr nemění 2. Paprsek přicházející rovnoběžně s optickou osou se láme do ohniska (u rozptylek se odklání od původního směru tak, aby jeho zpětné prodloužení prošlo zdánlivým ohniskem). 3. Paprsek procházející ohniskem (směřující do zdánlivého ohniska) se po průchodu čočkou šíří rovnoběžně s optickou osou. Pokud je zdroj paprsků jinde než v nekonečnu, posouvá se průsečík paprsků z něj při cházejících dále od opti ckého členu. To je hlavní dů vod toho, proč je nutné Pravidla průchodu význač ných paprsků čočkou. 3

4 dalekohled při pohledu na pozemské objekty přeostřit, tedy změnit (při přechodu z nebeských na pozemské objekty zvětšit) vzdálenost mezi objektivem a okulárem. Princip dalekohledu Dalekohled je obvykle kombinací různých čoček, které spolu sdílejí jedno ohnisko. Každý přístroj má dvě základní části objektiv (do něhož vstupuje světlo ze sledovaného objektu, při pozorování je od pozorovatele dále) a okulár (k němuž se přikládá oko). Některé konstrukce dalekohledů (Newtonův, Cassegrainův a odvozené) používají v objektivové části místo čočky duté zrcadlo nebo soustavu zrcadel. Každý dalekohled je popsán dvěma základními parametry: průměrem objektivu a zvětšením. Zatímco průměr objektivu je čistě konstrukční záležitost, zvětšení soustavy se vypočítá jako poměr ohniskových vzdáleností objektivu a okuláru. Z toho vyplývá, že má li dalekohled zvětšovat, musí mít objektiv větší ohniskovou vzdálenost než okulár. Třetím parametrem, který je dobré u dalekohledu znát, je veli kost jeho zorného pole, tedy jakou část oblohy mů žeme najednou pozorovat. Uvádí se v úhlové míře a není vůbec jednoduché jej z parametrů čoček vy počítat. Obvykle bývá jednodušší jej dodatečně změřit. Galileův dalekohled (též dalekohled holands kého typu) se skládá z jed né čočky spojné a jedné rozptylné. Spojka hraje roli objektivu, rozptylka o kuláru. Výhodou této kon strukce je vzpřímený obraz (orientace předmětu i obrazu je stejná), nevý hodou omezené zvětšení a malé zorné pole. Jinou, Schéma čočkových dalekohledů: nahoře Galileův, v astronomii více používa dole Keplerův. Průchody paprsků naznačují tvorbu nou, konstrukcí je daleko zdánlivého obrazu. Objektiv (1) zobrazuje vzor (4) ve hled tzv. Keplerova typu. svém ohnisku (5), kde je vznikající obraz zvětšen Objektiv i okulár jsou okulárem (2) jako lupou. Oko (3) pak vidí zvětšený čočky spojné. Výhodou je zdánlivý obraz (6). 4

5 Postavte si dalekohled větší rozsah použitelných zvětšení, možné větší zorné pole, nevýhodou je převrácený obraz. Ale při pozorování astronomických objektů postrádá převrácenost nebo vzpřímenost obrazu smysl, neboť na obloze nejsou směry nijak definovány a orientace se provádí podle světových stran. Na obloze těžko poznáte, že těsná Směr, jímž se pohne zorné pole dvojhvězda v dalekohledu je ve dalekohledu zobrazujícího vzpřímený skutečnosti vzhůru nohama. Pře (vlevo) nebo převrácený (vpravo) obraz. vrácený obraz ovšem hlavně ze začátku komplikuje hledání objektů, zejména používáme li metodu cestování od hvězdy ke hvězdě. Musíme si jen zvyknout, že v převracejícím dalekohledu se hvězdy pohybují vždy stejným směrem jako je pohyb dalekohledu. Proč vlastně dalekohled vznikl a jaké jsou jeho výhody pro astronoma? Galileovým prvotním impulsem se zdá být skutečnost, že dalekohled zvětšuje zorný úhel, tedy přibližuje či zvětšuje. Na některých vzdálených objektech tak vidíme více podrobností než pouhým okem. Upřednostňování zvětšení před ostatními parametry však zůstalo dodnes jen v reklamách obchodních firem, které se snaží prodat své přístroje uváděním často nesmyslných hodnot dosahovaných zvětšení. Zvětšení dalekohledu není pro astronomy tím nejdůležitějším parametrem! Daleko podstatnější je průměr objektivu. Na tom totiž záleží, jak slabé objekty uvidíme. Je zřejmé, že čím větší je průměr objektivu, tím více světla je tento objektiv ve srovnání s okem schopen zachytit a tudíž zobrazit slabší objekty. Tuto vlastnost lze popsat např. limitní hvězdnou velikostí objektů, které v dalekohledu můžeme pozorovat. Pokud tedy máme oblast oblohy, kde vidíme nejslabší hvězdy s jasností mhv (tzv. mezní hvězdná velikost, nebo též limitní magnituda) a máme průměr zorničky doko, tak namíříme li do těchto míst dalekohled s průměrem d, uvidíme i hvězdy slabé mhvd, kde mhvd = mhv + 5 log (d/doko). Jestliže uvažujeme průměr rozšířené zorničky 5 mm a průměr objektivu d uvádíme v milimetrech, docházíme k užitečnému pracovnímu vztahu mhvd = mhv + 5 log d 3,5. Průměr objektivu současně omezuje použitelná zvětšení. V důsledku ohybových a interferenčních jevů je možné maximální zvětšení odhadnout jako dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech. V pěticentimetrovém dalekohledu nemá smysl používat více než stonásobné zvětšení, větší zvětšení již nepřinese nové podrobnosti, spíše naopak. 5

6 Právě jsme společně odhalili mimo jiné i nesmyslnost nápisu hlásajícího pětisetnásobné zvětšení na krabici pěticentimetrového dalekohledu ve výloze vašeho oblíbeného obchodního řetězce! Dalekohled má i své nejmenší užitečné zvětšení. To je dáno poměrem průměru objektivu a průměru vaší ve tmě rozšířené zorničky. Pokud tento svůj tělesný rozměr neznáte, můžete použít průměrnou hodnotu 5 mm. Z toho vyplývá, že pro náš, již několikrát zmíněný, pěticentimetrový dalekohled je nejmenším užitečným zvětšením zvětšení desetinásobné. Použijeme li menší, tzv. výstupní pupila bude mít rozměr větší než je rozměr zorničky a z dalekohledu pak vlastně nevyužijeme celou plochu objektivu. Tak se připravujeme o značnou část světla a omezíme si pozorovatelnost slabších objektů. Poslední užitečnou informací, potvrzující důležitost velikosti objektivu, je stanovení tzv. rozlišovací schopnosti. Ta popisuje jak blízké stejně jasné body opravdu dalekohledem odlišíme jako izolované objekty a hodí se nám zejména při pozorování těsných dvojhvězd. Úhlová rozlišovací schopnost objektivu φ o průměru d je dána vztahem φ = 1,22 λ/d, kde λ je vlnová délka světla, které je k pozorování využito. Použijeme li hodnotu 550 nm jako typickou pro tzv. bílé světlo, získáme pracovní vztah ve formě φ = 120/d, a pokud d je uveden v milimetrech, výsledek je v úhlových vteřinách. Princip amatérského dalekohledu je tedy ve skutečnosti velmi jednoduchý a mechanicky zručný čtenář se již bez dalšího vysvětlování může pustit do návrhu a stavby vlastními silami. Přesto však doporučujeme dočíst tuto knížečku až do konce, neboť v následujících kapitolách možná najdete určitou inspiraci. Možná se ale k celé stavbě postavíte jinak. Optické vady Popsaná pravidla průchodu světla čočkou platí pro ideální, v praxi tedy neexistující, optický člen. Ve skutečnosti je každá čoč ka vyrobena s určitými vlastnostmi, které od těch ideálních více či méně liší. Nej méně se optické vady projevují v tzv. par axiálním prostoru, tedy v bezprostřední blízkosti optické osy. Optické vady narů stají se vzdáleností paprsku od optické osy. Kulová vada spojné čočky. Paprsky Jednoduché čočky trpí nejčastěji z okrajů se lámou více než paprsky kulovou vadou. Paprsky procházející v okolí optické osy. 6

7 Postavte si dalekohled okrajem čočky se totiž lámou jinde, než paprsky procházející paraxiálním prosto rem. Obrazem bodu pak není bod ale rozmazaná ploška. Odstranění sférické vady není jednoduché. Lze ji minima lizovat odcloněním okrajových částí, čímž se však připravujeme o značnou část cenných fotonů. Potlačit ji lze Barevná vada jednoduché spojné i čočkou kombinovanou z více optických čočky. Modré paprsky se lámou více členů. než červené. Ohnisková vzdálenost Další typickou vadou jednoduchých čočky je funkcí vlnové délky světla, čoček je vada barevná. Ohnisková což kazí pozorování. vzdálenost totiž závisí na barvě (vlnové délce) procházejícího světla. Modré světlo (kratší vlnové délky) se láme více než světlo červené. Obrazem bílého bodu je pak bod určité barvy, který je obklopen mezikružím barev jiných. Barevnou vadu lze odstranit jedině použitím kombinovaných čoček, přičemž jednotlivé členy jsou vyrobeny ze skel s různým indexem lomu. Pokud je objektiv korigovaný pro dvě barvy, mluvíme o achromatickém objektivu, pokud pro tři barvy, tak apochromatickém. Optické prvky mohou trpět i dalšími vadami (tzv. aberací), např. astigmatismem, komou, zklenutím pole a jinými, jejichž rozbor přesahuje rámec této publikace. Jednoduché amatérské dalekohledy trpí většinou kulovou a barevnou vadou a výskyt dalších typů aberací je pak podružný. Jednoduchý nebo dvojitý? Jak bylo již naznačeno, některé vady lze kompenzovat použitím kombinovaných členů. Zřejmě nebudeme uvažovat o vícečlenném objektivu složeném z čoček vyrobených z různých skel, neboť by to stavbu amatérského přístroje prodražilo. Vyplatí se ale zapřemýšlet nad kombinovaným, konkrétně dvojčlenným okulárem. Použití dvojice stejných čoček umožňuje významně snížit kulovou vadu okuláru, která by ještě zhoršovala už tak deformovaný obraz poskytovaný objektivem. Umístíme li dvě čočky s ohniskovými vzdálenostmi f1 a f2 ve vzdálenosti od sebe, pak bude mít výsledná soustava ohniskovou vzdálenost danou přibližným vztahem f = (f1 f2) / (f1 + f2 ). Dvojitou optiku je možné často sehnat již sestavenou pod názvem dvojčlenná lupa. Ta ovšem není v obchodech popisována ohniskovou vzdáleností, ale svým zvětšením. To je vypočteno pro tzv. konvenční zrakovou vzdálenost, což je 25 cm. Chceme li tedy přepočítat zvětšení lupy z na ohniskovou vzdálenost, stačí použít vztah 7

8 f = 0,25 / z, kde výsledek je v metrech. Jako okulár je možné použít i okuláry používané v mikroskopech (často se dají sehnat v obchodech s použitým zbožím za relativně nízkou cenu), které jsou popisovány také pouze zvětšením, pro nějž platí stejný vztah, jako pro dvojčlennou lupu. U okulárů z mikroskopu může nastat komplikace, kdy ohnisko nemusí ležet od okuláru ve vzdálenosti odpovídající vypočtené ohniskové vzdálenosti. Je to důsledek pozice hlavní roviny, která nemusí být na kraji okuláru. Také se může stát, že na každé straně okuláru leží v jiné vzdálenosti, někdy dokonce uvnitř optické soustavy. Toto chování rozhodně není na závadu, je vlastní všem optickým členům s určitým prvkem asymetrie, tedy i čočkám s různými poloměry křivosti jednotlivých optických ploch. U jednoduchých čoček se však tato vlastnost typicky neprojeví, u složitějších okulárových soustav ano. U okulárů pro mikroskop bývá často uváděno jeho zorné pole, které nám pomůže vypočítat celkové zorné pole dalekohledu prostým podělením tohoto údaje celkovým zvětšením dalekohledu. Máme li čtyřicetkrát zvětšující přístroj, v němž je umístěn okulár se zdánlivým zorným polem 40 stupňů, můžeme očekávat celkové zorné pole 1 stupeň, tedy dva průměry měsíčního úplňku. A teď známe všechnu potřebnou teorii, pusťme se do vlastní stavby. Jdeme nakupovat Hned na počátku si nalijme čistého vína a zkusme odhadnout, na kolik nás stavba vlastního malého jednoduchého dalekohledu přijde. Nepochybně nejdražší částí je optika. Zde počítejme se stokorunou na jednu čočku s průměrem do 60 mm. Ty však nepochybně budete potřebovat opracovat na pro vás nejvhodnější průměr, což je o nějakou desetikorunu prodraží. Součástky na tubus, zvolíme li řešení z novodurových trubek, vyjdou na pár desetikorun. Další nutné ingredience, jako je lepidlo, izolepa, listy čtvrtky, jsou už jen korunové investice. Pro stavbu stativu budeme potřebovat několik prkének a hřebíky nebo vruty, zde se opět bavíme o desetikorunách. Pokud tedy kvůli stavbě dalekohledu nepotřebujete pořídit kompletní vybavení dílny (určitě budete potřebovat pilku na železo, měřidlo, pilku na dřevo, kladívko nebo šroubovák, hodí se pilník na začistění řezaných hran), celkem určitě se vejdete do pěti set korun. Dále budeme potřebovat balení izolepy o šířce alespoň 1 cm, kladívkovou čtvrtku (tu nebudeme potřebovat, budeme li konstruovat okulár jen jednočlenný), lepidlo na papír a plast, nůžky, tužku a pravítko. Po opracování novodurových rour bude hodit sprej s černou matnou barvou pro začernění vnitřku tubusu, čímž se podaří odstranit velké množství vnitřních odlesků, které mohou významně rušit obraz. Co tedy potřebujeme zakoupit? Na prvním místě je třeba rozmyslet optické členy v souladu s tím, co bylo napsáno v úvodních kapitolách této příručky. Vezměme v úvahu následující příklad, který může být vodítkem. 8

9 Postavte si dalekohled Budeme stavět přístroj s výkonem 17 50, tedy dalekohled s průměrem objektivu 5 cm a zvětšením 17násobném. Jako objektiv použijeme jednoduchou spojnou čočku o ohniskové vzdálenosti 50 cm, tedy o mohutnosti 2 dioptrie. Okulár uděláme dvojitý, ze dvou čoček o ohniskové vzdálenosti 5,5 cm (optické mohutnosti 18 dioptrií), které umístíme ve vzdálenosti 5 mm od sebe. Tím získáme okulár o celkové ohniskové vzdálenosti 2,9 cm. Dá se očekávat, že při zaclonění na 4 cm kvůli odstranění problematických okrajových oblastí bude rozlišovací schopnost přístroje 3. Měli bychom tedy bezpečně rozlišit hierarchický systém ε Lyry jako dvojhvězdu (úhlová vzdálenost hlavních složek je 208 ), ale už ne jako čtyřhvězdu (vzdálenosti mezi jednotlivými podsložkami jsou 2,54 a 2,34 ). Zacloněný přístroj by měl dosah ke slabším hvězdám zvětšit o hodnotu 4,5 magnitudy oproti pohledu pouhým okem. Výběr optiky jde ruku v ruce s výběrem materiálu na stavbu tubusu. Tubus budeme vybírat podle zvolených parametrů a naopak, čočky bude nutné nechat si přibrousit na správný průměr podle tubusů, které budou na trhu k dispozici. Jako velmi vhodný materiál pro stavbu tubusu jednoduchého dalekohledu se ukazují novodurové trubky, běžně používané do rozvodů vody v bytech a domech. Dnes jsou dostupné trubky různých rozměrů. Řetězec OBI například nabízí velmi vhodný sortiment trubek, které mají na svých koncích zvonovité části s gumovým těsněním, aby bylo možné roury stejného průměru snadno napojovat. Takový materiál značně zjednodušuje uchycení čoček. Jako příklad pro o dva odstavce výše popsaný přístroj zvolme dvě novodurové roury, jednu o průměru 50 mm a délce 500 mm, druhou pak se stejnou délkou, ale o průměru 40 mm. Širší roura bude sloužit jako tubus objektivu, užší pak využijeme ke stavbě okulárového výtahu. Nesmíme totiž zapomenout, že okulár i objektiv je třeba uchytit v mechanismu, který umožňuje ostření. Toho využijeme nejen při pozorování objektů ležících v různých vzdálenostech, ale i pro korekci případné oční vady pozorovatele. Čočku objektivu si pak v oční optice necháme upravit na průměr 50 mm, zatímco čočky okulárové části doporučuji kvůli konstrukci dvojitého okuláru upravit na cca o 1 cm menší průměr, než je vnitřní průměr roury určené pro stavbu okulárového výtahu, tedy v našem případě na 30 mm. Zvolíme li jednočlenný okulár, tak si mnohé zjednodušíme a čočku si necháme upravit na průměr 40 mm. Novodurová roura se zvonovým úchytem, která je velmi vhodná pro stavbu astronomického dale kohledu a značně zjednoduší uchycení objektivu, případně i okuláru. 9

10 Základ dalekohledu máme tímto připraven. Dop oručuji plánování provést opravdu pečlivě. Vybere me li nevhodné díly, můžeme se při stavbě dostat do jednoduchými prostředky neřešitelné situace. Stavíme tubus Pokud si vybereme vhodný materiál je stavba tubusu ta jednodušší část práce. Máme li štěstí a podaří li se nám zakoupit rouru s již zmíněnou zvonovou částí (osazením) na jednom z konců, máme v podstatě vyhráno. Uchycení čočky objektivu se pak v podstatě sestává ze dvou kroků: 1. Z druhého konce roury, než je osazení, uřízneme pilkou na železo kroužek o šířce cca 1 cm. Kolmému řezu pomůže, omotáme li tubus např. listem papíru tak, aby na sebe okraj listu po jednom obtočení navazoval. Tím zajistíme prakticky dokonalou kolmost. Řez na obou stranách začistíme pilníkem. 2. Čočku objektivu položíme do zvonové části na gumové těsnění. Je li její průměr stejný jako vnější průměr roury, měla by čočka zapadnout přesně. Čočku zvnějšku zajistíme uříznutým kroužkem, který zalepíme lepidlem na plast (vhodné je též tzv. sekundové lepidlo ). A jsme hotovi. Jestliže jsme zakoupili rouru bez osazení, je přirozeně nutné, aby průměr čočky odpovídal vnitřnímu průměru roury. Uchycení objektivu se pak sestává ze tří kroků: 1. Podobně jako v předchozím případě budeme potřebovat z jednoho konce odříznout kroužky, ale tentokrát dva. Všechny řezy začistíme pilníkem a oba kroužky rozřízneme a o cca 1 cm zkrátíme. Rozříznuté kroužky bude třeba vlepit dovnitř objektivové roury, je tedy nutné, aby se oba kraje nepřekrývaly. Proto bude vhodné začít s menším výřezkem a správnou délku vyzkoušet. 2. Jeden z rozříznutých kroužků vlepíme do budoucího tubusu. Snažíme se, aby byl vlepen co nejpřesněji kolmo a k okraji tubusu zbylo ještě dost prostoru ke vlepení druhého kroužku. 3. Na první kroužek přiložíme čočku objektivu a zajistíme ji kroužkem druhým. 10

11 Postavte si dalekohled Jen pro jistotu připomeňme, že délka tubusu by měla být o pět až deset centimetrů kratší než je ohnisková vzdálenost objektivu. Tubus dalekohledu je hotov. Raději připomenu, že pokud jsme se rozhodli vnitřek tubusu vyčernit matnou barvou, je třeba to udělat ještě před vložením a pevným uchycením čočky objektivu. Před jejím uchycením musí barva také úplně zaschnout, jinak hrozí, že se výpary uchytí na optice. Máme li přístup k příslušnému vybavení, je možné řezané proužky nahradit např. kroužky vysoustruženými z bloku silonu nebo jiné tvrdé umělé hmoty. Získáme tak mnohem přesnější uchycení v tubusu. Okulárový výtah Jestliže jste zvolili jednočlenný okulár, výroba okulárového výtahu je analogická výrobě tubusu. Pak stačí řídit se instrukcemi napsanými v předchozí kapitole. Pokud jsme dali přednost dvoučlennému okuláru, máme před sebou sice více práce, ta se nám ale vrátí v podobě kvalitnějšího obrazu. Než se budeme snažit okulár vestavět do budoucího okulárového výtahu, je potřeba jej správně sestavit. Zde využijeme zakoupenou kladívkovou čtvrtku a lepidlo na papír. Hodí se i univerzální (vteřinové) lepidlo, které ale není nezbytné. Práci začneme s pravítkem a tužkou. Na čtvrt ce narýsujeme pás, jehož šířka bude o něco větší, než předpokládaná vzdálenost čoček okuláru od sebe zvětšená o 1,5 cm. Pásek ustřihneme v celé délce čtvrtky. Nyní si potřebujeme změřit, jaká je tloušťka čoček na jejich obvodu. Do pásku na čtvrtce narýsujeme čtyři rovno běžky. Vnitřní dvě budou ve vzdálenosti rovné předpokládané vzdálenosti čoček, každá vnější pak bude od své vnitřní sousedky oddělena tloušťkou čoček po obvodu. Rovnoběžky je třeba narýsovat tak dlouhé, jaký je obvod čoček, který jednoduše vypočítáme podle vzorečku o = π d, kde d je průměr okulárové čočky. Z kratší strany čtvrtky nastříháme čtyři tenké proužky délky o s šířkou cca 2 mm, přičemž je nutné, aby alespoň jedna strana proužku byla rovná. Pro tyto účely je lepší využít hranu čtvrtky než spoléhat na přesný střih. Proužky nalepíme na předrýsovaný pásek tak, aby v místě, kde budou umístěny čočky, vznikla jakási drážka. Je tedy zřejmé, že 11

12 je budeme lepit rovnější hranou směrem k optice, aby byla čočka v drážce co nejpřesněji vymezena. Pamatujte, že čím přesněji se vám podaří čočky sesadit, tím méně optických vad bude výsledný dalekohled mít. Po zaschnutí lepidla vložíme čočky (vypuklými stranami k sobě) do vzniklých drážek (k jejich fixaci je možné využít univerzální lepidlo) a pečlivě je omotáme širokým páskem. Je nutné dodržet, aby čočky zůstaly po celém obvodu ve vymezující drážce. Nebojte se strávit nad touto částí stavby více času a omotání proveďte třeba několikrát nanečisto, abyste si chování papíru vyzkoušeli. Pásek zalepíme lepidlem na papír a omotáme kolem dvojice čoček až do konce, tedy třeba i třikrát, zkrátka, jak to vyjde. Nejtěžší část stavby okulárového výtahu máme za sebou. Lepidlo necháme dobře zaschnout. Poté nastříháme ze čtvrtky proužky stejné šířky jako měl ten základní, do nějž se vlepovaly papírové drážky. Použijeme je k tomu, že omotáváním v součinnosti s lepidlem na papír zvětšíme průměr okulárové dvojice tak, aby šla těsně zasunou do roury zvolené pro okulárový výtah. Na závěr se ještě vyplatí tento balík omotat několika závity izolepy, neboť její hladký povrch lépe přilne k hladkému povrchu novodurové routy a navíc je možné ji snadno zajistit univerzálním lepidlem. Před finálním přilepením je třeba vyzkoušet, jak moc je nutné okulárovou část zkrátit, aby poskytova la dostatek prostoru pro ostření a přitom nevadila svým zúženým průměrem chodu paprsků. To se může zkusit velmi nahrubo zasu nutím obou rour do sebe bez jakéhokoli vytěsnění (roury tedy v podstatě nemohou být přesně souosé) a hrubým zaostřením na co možná nejvzdálenější předměty. Tím získáme představu, jak moc má okulárová část z tubusu objektivu přesahovat. Tuto délku zvětšíme o 10 až 15 cm (to bude jakýsi překryv okulárové i objektivové části) a okulárovou část zkrátíme. Možná bude ještě potřeba zkrátit i tubus objektivu. Máme li matnou černou barvu, vyčerníme i vnitřek okulárové části a napevno zasadíme v papíru omotanou dvojici čoček. Kompletujeme dalekohled Na pracovní desce před námi by teď měly být dvě části dalekohledu. Tubus objektivu 12

13 Postavte si dalekohled s vloženou objektivovou čočkou a na průměr i délku menší tubus okuláru s vloženým okulárem. Můžeme se pustit do prací, které obě části pohyblivě spojí. Zde se iniciativě a nápadům meze nekladou. Nejjednodušší je využití zakoupeného balení izolepy. Na okulárové části vytvoříme omotáváním dva pruhy silné vrstvy izolepy, tlusté dost na to, aby přesně vytěsnily okulárovou rouru v té objektivové. Obě části musí dolehnout opravdu těsně, nesmí hrozit vypadnutí, přesto z důvodu zaostřování je nutné, aby se okulár mohl s vynaložením určité síly v rouře objektivu pohybovat. Jinou možností je použití valchované plsti (známé též pod názvem filc) jako vytěsňovací ho materiálu. Plstí vylepí me objektivovou rouru ze vnitř, musí být dostatečně široká (asi 5 cm), aby se okulárový tubus v objekti vovém neviklal. Máme li přístup k soustruhu, je samozřejmě možné příslušný mezikroužek vyrobit ze silonu nebo jiné tvrdé umělé hmoty. Takový výrobek zajistí vůbec nejpřesnější usazení a můžeme jej bez nadsázky nazvat pravým okulárovým výtahem. Jednoduchý dalekohled je hotov. Jako vhodné se ukazuje doplnit jej ještě o očnici, tedy prstenec (např. z papíru), který má malý (cca 7 mm) vnitřní průměr a usnadňuje správné přiložení oka k dalekohledu. Pro odstranění problematických okrajových částí je možné objektiv zaclonit použitím např. papírové clonky. Pro dlouhá noční pozorování se vyplatí vyrobit rosnici, tj. přibližně 10 cm dlouhou rouru, která se nasadí na objektiv (může být opět z tvrdšího papíru) a omezuje rosení objektivu při poklesu venkovní teploty. Zkomple A nyní již hurá pod jasnou tovaný galileo noční oblohu! skop připra vený k pozorovacím zážitkům. Jednoduchý okulá rový výtah řešený omotáním okulá rové roury izolepou zajišťuje ostření. Hmotnost přístroje je přibližně 300 g, což již bohu žel znesnadňuje pozorování z ruky. I takto jedno duchý dalekohled je vhodné vybavit nějakou formou stativu. 13

14 Stabilizujeme dalekohled Brzy zjistíte, že pokud budete držet svůj nový dalekohled pouze v rukou, moc toho nena pozorujete. Ruce se neustále chvějí, brzy se unaví, oko nemá dostatek času dobře a v klidu si objekt prohlédnout. Rozhodně už při tom nebudete mít možnost svá pozorování ještě zaznamenávat na papír nebo se pokoušet o zachycení výjevu v zorném poli kresbou. Poměrně záhy začnete zřejmě uvažovat o nějaké konstrukci stativu, který vám práci s dalekohledem usnadní. Následující odstavce nepodávají vyčerpávající návod na stavbu stativu, spíše několik obecných poznámek, které mohou úvahy o něm zjednodušit. Ke stavbě takového zařízení Schéma jednoduchého stativu založené postačí pár prkýnek. Jsme li ho na trámku, čtyřech prkýnkách a ko vlastníkem fotografického stativu, vovém trnu. postačí vytvořit jakousi hlavici pohyblivou ve dvou osách, do níž se dalekohled upne a připevní na trojnožku. Jestliže fotografický stativ nemáme, ten náš není dostatečně stabilní nebo jej prostě nechceme pro jednoduchý dalekohled použít, musíme se zamyslet i nad způsobem, jak hlavici spojit stabilně se zemí. Kupodivu jednodušší se zdá být ta druhá část. Stabilní řešení může mít formu např. ocelové roury zaražené do země, vybavené na vrcholu jakýmsi trnem. Takový stativ ovšem postrádá krásu mobility. Podobně lze využít zábradlí na balkóně či terase, na které je možné např. s pomocí truhlářských svorek připevnit čep, v němž se bude pohybovat hlavice s dalekohledem. Nejpohodlnějším řešením je samozřejmě jakási obdoba trojnožky, kterou můžeme vyrobit např. z dřevěného trámu, na jehož jednom konci bude zaražen trn pro hlavici a konec druhý bude vybaven čtyřmi pevnými opornými nožkami, vyrobenými z přitlučených prkének. Spodní část stativu se vyplatí natřít světlejší (např. bílou) barvou. Ve tmě se pak snadněji hledá. Výroba hlavice je poněkud náročnější, neboť musí umožnit pohyb dalekohledu ve dvou osách. Ve výhodě jsou opět ti z vás, kteří mají přístup k složitějšímu technickému vybavení, ideálně k soustruhu. Oříškem je totiž ani tak ne výroba samotného mechanismu hlavice, ale její přichycení na dalekohled. Asi každého napadne, že není dobrý nápad provrtat tubus v těžišti a skrz něj prostrčit osičku, která se v hlavici zachytí pomocí křídlových matek. Kdo má přístup k soustruhu, může si vyrobit kroužek, do něhož se tubus nastrčí (a případně zalepí), přičemž vrtat otvory pro jakési poloosy se budou jen 14

15 Postavte si dalekohled Jednoduchá hlavice sestavená z několika prkének, která bohatě postačí k upnutí jednoduchého dalekohledu. do tohoto kroužku, takže tubus dalekohledu zůstane nepoškozený. Jako ne zcela zavrženíhodné se ukazuje skutečné provrtání tubusu v těžišti. Tubusem se však neprostrčí osička, ale dovnitř se vloží delší šrouby nejlépe se zápustnou hlavou tak, aby hlava zůstala uvnitř tubusu a šrouby trčely z dalekohledu ven. Na šroub nasadíme matku a pevně ji přitáhneme. Takové řešení může fungovat čistě z toho důvodu, že svazek paprsků je za objektivem sbíhavý a pokud tedy nebude hlava šroubu vysoká několik centimetrů, svazek bude od okraje tubusu v místě těžiště téměř jistě dále a šroub tedy nebude v průchodu paprsků vůbec vadit. Hlavici samotnou lze sestavit z několika prkýnek. Stačí vyrobit čtvercovou základnu s otvorem uprostřed, do něhož se nasadí trn stativu. Pohyblivost v druhé ose pak zajistí jakási ramena po stranách na koncích s otvory, do nichž přijdou umístit obě poloosy připevněné nějakým způsobem na tubusu. Je třeba pamatovat na to, že dalekohled musí být možné zamířit i do zenitu (jakkoli je taková poloha pro pozorovatele nepohodlná). Proto musí být ramena jakýmsi způsobem předsazena směrem k pozorovateli, aby umožňovala napřímení dalekohledu do vysokých výšek nad obzorem. Pro úplnost musíme podotknout, že zde popsaný způsob se zabývá tvorbou jednoduché tzv. azimutální montáže. Azimutální montáž umožňuje posun dalekohledu podle tzv. obzorníkových souřadnic, tedy azimutu a výšky nad obzorem. Pro popis nebeských objektů je ale vhodnější soustava rovníková, v níž se alespoň jedna ze souřadnic mění jen velmi pomalu vlastním pohybem objektů. Obě soustavy jsou vůči sobě pootočené o sklon zemské rotační osy. Proto je při sledování určitého objektu delší dobu nutné provádět korekce na azimutální montáži v obou osách. Montáže, které jsou zarovnány s rovníkovou souřadnicovou soustavou, se nazývají paralaktické. Jsou v principu též vybaveny dvěma na sebe kolmými 15

16 osami, jedna z nich (tzv. polární) však není umístěna kolmo k zemskému povrchu, ale je rovnoběžná s osou rotace Země. Je tedy v našich zemích skloněna přibližně o 50 stupňů směrem k severu míří do oblasti, kde se nachází hvězda Polárka. Výhodou dobře ustavené paralaktické montáže je nutnost pohybu pouze v jedné ose při sledování objektu na obloze. Paralaktickou montáž je možné vybavit tzv. hodinovým strojem, pomalu jdoucím pohonem, který kompenzuje otáčení oblohy a automaticky umožní jednoduché vedení dalekohledu za objektem. Větší dalekohledy bývají typicky na paralaktické montáži vybavené hodinovým strojem. Paradoxně ty největší dalekohledy světa opět využívají azimutálních montáží, protože jsou konstrukčně jednodušší. Automatické vedení dalekohledu pak zajišťuje počítač, který pro dané místo na obloze počítá odpovídající korekce pohybů v obou osách. Jestliže jste při stavbě svého dalekohledu došli až sem, gratulujeme! Teď už jen počkat na první jasnou noc, najít si dostatečně tmavé místo daleko od zdrojů světelného znečistění a pozorovat, pozorovat, pozorovat! Pozorovatelské tipy pro galileoskop Jak se brzy přesvědčíte, není jednoduchý dalekohled nejvhodnějším přístrojem pro pozorování nejslabších galaxií ani detailních podrobností na tvářích planet. Následuje seznam objektů vhodných i pro jednoduchý dalekohled, které snad poskytují dostatečné portfolio pro začínajícího pozorovatele. Tento krátký přehled si neklade za cíl být vyčerpávajícím seznamem objektů vhodných pro amatérský dalekohled. Na další zajímavé cíle se podívejte do některého z dostupných přehledů v papírové nebo elektronické podobě. Krátký seznam by se spíš měl stát dostatečně motivujícím pro další samostatné studium astronomické literatury (už proto, že většinu objektů bez hvězdné mapy těžko najdete), pořízení lepšího dalekohledu nebo návštěvu astronomického kroužku či některých letních astronomických škol. Nepochybně vynikajícím cílem pro amatérský dalekohled složený byť z brýlových čoček je Měsíc. Při jeho pozorování vůbec nevadí, pokud s pomocí clonky před objektivem (vyrobené např. z papíru) omezíme sílu dalekohledu oříznutím problematických okrajových partií. Při více než pětinásobném zvětšení bychom měli bez problémů pozorovat měsíční krátery ohromné jizvy po srážkách s kosmickými tělesy. Kvůli jejich topografii jsou krátery nejsnáze pozorovatelné, když jsou Sluncem osvětleny z boku, tehdy vrhají nejdelší stíny. Z toho vyplývá, že nejsnadněji spatříme krátery na rozhraní světla a stínu, tedy v oblasti tzv. terminátoru. Nejvýhodnějším časem na pozorování tak jsou období kolem první nebo poslední čtvrti. Můžeme se pokusit také o pozorování slunečních skvrn, tady je ale zapotřebí maximální opatrnosti. Rozhodně se nedívejte na Slunce přímo ani jednoduchým dalekohledem, neboť byste si mohli nenávratně poškodit zrak! Dalekohled je nutné vybavit buď dostatečně zeslabujícím filtrem (ten lze vyrobit například 16

17 Postavte si dalekohled z fólie Astrosolar, kterou je možné zakoupit v prodejnách s astronomickou technikou a list formátu A4 vyjde na několik stokorun, nebo s využitím svářečských skel č. 12 až 14), případně využít nepřímého pozorování skvrn pomocí tzv. projekce. Za dalekohled nastavíme kolmo list papíru a obraz Slunce něj zaostříme. Tato metoda má výhodu v bezpečnosti pozorování, nevýhodou je jistá ztráta rozlišovací schopnosti. Pro amatérské dalekohledy (zejména pokud vám v optice nabídnou čočky z tvrzeného plastu) je výhodnější vybavit dalekohled objektivovým filtrem. Pohled na sluneční disk musí být v každém případě příjemný, jestliže je nepříjemný a Slunce při pohledu dalekohledem oslňuje, musíme jas slunečního kotouče ještě více zeslabit. Pozor na možné perforace a natržení fóliových filtrů při manipulaci s dalekohledem. Kouzlo amatérské astronomie je však v objektech noční oblohy. Při pozorování planet si můžeme dovolit dalekohled opět přiclonit, což při těchto pozorováních není na závadu. U Jupiteru pak spatříme čtyři největší měsíce, seřazené pěkně v řadě kolem planety a měnící svoji polohu. Při více než 25násobném zvětšení bychom měli bezpečně rozpoznat prstenec u Saturnu, ale všimneme si jej i při zvětšení přibližně polovičním. U Venuše v příhodných obdobích zpozorujeme, že jeví podobné fáze jako Měsíc, u Marsu zaujme jeho jasně červená barva. S pomocí vyhledávacích map a odcloněného dalekohledu se můžeme pokusit najít Uran a Neptun a také Merkur. Čas od času je možné pozorovat jasnější planetku. Polohy, jasnosti a východy a západy těles sluneční soustavy najdete např. v Hvězdářské ročence nebo na internetu. Prohlídku objektů vzdáleného vesmíru můžeme začít u notoricky známých dvojhvězd. Např. již zmíněná ε Lyry, ve skutečnosti čtyřhvězda, je zajímavým testem skutečné rozlišovací schopnosti vašeho dalekohledu. Za namíření stojí i Albireo, β Labutě, jejíž složky mají různé povrchové teploty a jeví se proto různě barevné. Castor v souhvězdí Blíženců je také zajímavým testem optiky, neboť vzdálenost jeho složek činí 4,3. Pozorovatelných dvojhvězd je na celé noční oblo ze nepřeberné množství. Průvodcem vám budiž některý jejich podrobnější přehled. Hvězdy jsou ve vesmíru nerady osamoceny, často se vyskytují v tzv. hvězdokupách. Rozeznáváme hvězdokupy dvou typů: otevřené (ty jsou typicky mladší, obsahují méně hvězd a nalezneme je převážně blízko roviny Mléčné dráhy) a kulové (které jsou typicky starší, obsahují velké množství hvězd a nalezneme je téměř všude). Mezi notoricky známé otevřené hvězdokupy patří Plejády (Kuřátka) v Býku, pozorovatelné i pouhým okem, nebo Jesličky v Raku. Velké množství otevřených hvězdokup je možné lokalizovat ve všech souhvěz dích, jimiž prochází Mléčná dráha. Podívejte se do hvězdného atlasu a v létě si prohlídněte např. M 11 ve Štítu, NGC 6940 v Labuti nebo χ a h v Perseovi. Kulové hvězdokupy jsou neméně zajímavými útvary, které však vypadají všechny téměř stejně: amatérský dalekohled je zobrazí jako různě velké kruhové mlhavé skvrnky. Asi nejznámějším objektem je M 13 v Herkulovi, velké množství kulových hvězdokup je např. ve Střelci (M 22 je úhlově největší pozorovatelná ze severní polokoule). Na jaře se podívejte např. na M 3 v Honicích psech. 17

18 Mlhoviny nejsou zrovna nejlepšími objekty pro sledování přístrojem vyro beným podle tohoto návodu. Důvodem je malá světelnost, tedy poměr průměru objektivu k jeho ohniskové vzdálenosti. Dalekohledy s malou světelností jsou vhodnější k pozorování bodových objektů, zatímco dalekohledy s velkou světel ností naopak na pozorování objektů mlhavých. Přesto ty nejjasnější mlhoviny je možné spatřit i v dalekohledu vhodnějším spíše na pozorování planet. Typickým příkladem je např. mlhovina v Orionu M 42 nebo M 8 Laguna ve Střelci. Zatímco klasické, tzv. prachoplynné, mlhoviny jsou oblastí, kde se hvězdy tvo ří, tvořily nebo budou tvořit, mlhoviny planetární jsou naopak krátkou epizodou v závěrečném stádiu vývoje individuální hvězdy nepříliš odlišné od našeho Slunce. Planetární mlhoviny mají typicky radiálně symetrický tvar. Nejznámějšími představiteli této kategorie nebeských objektů jsou M 57 Prstencová mlhovina v Lyře a M 27 Činka v Lištičce s charakteristickým ohryzkovitým tvarem. Pro mnoho pozorovatelů jsou galaxie, vzdálené hvězdné ostrovy více či méně podobné Mléčné dráze, v níž se nachází i naše sluneční soustava, tou největší pozorovatelskou výzvou. Z hlediska jednoduchých amatérských dalekohledů se to s galaxiemi bohužel má podobně jako s mlhovinami. Drtivá většina z nich zůstane navždy mimo jejich dosah a to i kvůli mnohým optickým vadám, kterými tyto dalekohledy trpí. Přesto jich alespoň pár i v těchto dalekohledech spatříte. Připravte se ale na to, že pohled to nebude nijak úchvatný. Začít můžete s nejbližší velkou galaxií, M 31 v Andromedě. Ta je za dobrých pozorovacích podmínek pozorovatelná i pouhým okem. Pokračovat můžeme třeba dvojicí M 81 a M 82 ve Velké medvědici. Přestože jsou obě blízko, jsou na pohled ze Země velmi odlišné. Zatímco na M 81 se díváme jakoby svrchu, tak M 82 pozorujeme prakticky z boku, takže při pohledu malým dalekohledem připomíná spíše doutník. V dosahu malých dalekohledů jsou i exempláře v souhvězdích Panny nebo Lva. Zde náš krátký přehled ukončíme. Hvězdné nebe poskytuje nepřeberné množství cílů pro prohlídku libovolným dalekohledem. Hvězdné mapy budiž komukoli pomocníkem a inspirací. Pár pozorovatelských rad na závěr Astronomická pozorování mají svá specifika, která je dobré vzít v úvahu. Tak předně z biologie je známo, že lidské oko má dva typy světlocitlivých buněk tyčinky a čípky. Zatímco čípky zajišťují barevné vidění a jsou méně citlivé na světlo, tyčinky vidí černobíle a k jejich podráždění, tedy vytvoření vjemu, stačí již jednotlivé fotony. Tyčinky jsou základním pozorovacím nástrojem astronoma. Bílkovina rhodopsin, která se na světle rozpadá a generuje elektrické signály, se bohužel na příliš velkém světle rozpouští (tehdy začínají fungovat i čípky) a její zpětná syntéza trvá přibližně 30 minut. Což znamená, že oko musí projít tzv. akomodací na tmu, než je schopno lapat i jednotlivé fotony. Bohužel, rozklad rhodopsinu proběhne při osvětlení bílým světlem během zlomku sekundy a pak trvá opět přibližně půl hodiny, než se ho vytvoří dostatečné množství, abychom 18

19 Postavte si dalekohled Přehledová mapa hvězdné oblohy s vyznačením hrubé polohy nejjasnějších objektů hlubokého nebe. mohli pozorovat i ty nejslabší objekty. Vyhněte se proto osvětleným místům, takové lokace nejsou pro astronomická pozorování vhodné. Určité osvětlení ovšem budete potřebovat, abyste mohli listovat v mapách nebo psát poznámky. Naštěstí je citlivost rhodopsinu silně závislá na vlnové délce dopadajícího záření. Jeho citlivost je nízká na červené světlo. Proto si astronomové svítí tlumeným červeným světlem. Dobrým zdrojem takového osvětlení jsou červené diody typu LED. Používáte li při pozorování počítač, využijte speciálního nočního režimu, který umí většina počítačových planetárií nastavit. O svých pozorováních si veďte záznamy. V noci však bývá vlhko a inkoust má tendenci se ve vlhku rozpíjet. Proto se vyplatí provádět své záznamy či kresby obyčejnou tužkou. Proti vlhkosti je třeba bránit nejen zápisy, ale i mapy, pomocné 19

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické

Více

7.ročník Optika Lom světla

7.ročník Optika Lom světla LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy observační astronomie Petr Scheirich Nejjednodušší pozorování Co k němu potřebujeme: Nejjednodušší pozorování Co k

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

2.1.18 Optické přístroje

2.1.18 Optické přístroje 2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,

Více

9. Geometrická optika

9. Geometrická optika 9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie

Více

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

Optika nauka o světle

Optika nauka o světle Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,

Více

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Zobrazení čočkami Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Spojky schematická značka (ekvivalentní

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zobrazení čočkou Čočky, stejně jako zrcadla, patří pro mnohé z nás do běžného života. Někdo nosí brýle, jiný

Více

Teleskopie díl třetí. (Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů)

Teleskopie díl třetí. (Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů) Teleskopie díl třetí (Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů) Je již téměř pravidlem, že se amatérští astronomové krom otázek týkajících se vesmíru, zajímají též o principy

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

5.2.9 Zobrazení rozptylkou 5.2.9 Zobrazení rozptylkou Předpoklady: 5205, 5206, 5207, 5208 Spojka je uprostřed tlustší než na okrajích láme paprsky tak, že rozbíhavý svazek paprsků může změnit na sbíhavý (proto také vytváří skutečné

Více

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika Jana Jurmanová Geometrická optika Následující úlohy řešte graficky či výpočtem. 1. Předmět vysoký 1cm je umístěn 30cm od spojky, která

Více

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami. Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost

Více

F - Lom světla a optické přístroje

F - Lom světla a optické přístroje F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

základy astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem

základy astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem základy astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem 1 Úvod Oko bylo základním přístrojem astronoma, základním detektorem světla po dlouhá staletí ba tisíciletí, a zůstalo jím dokonce i tři století

Více

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách

Více

naše vlajka: Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Trochu teorie a historie: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo,

naše vlajka: Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Trochu teorie a historie: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo, Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo, rádi spolu tvoříme, na úkol se těšíme naše vlajka: Trochu teorie a historie: Dalekohled Dalekohled umožňuje

Více

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou. Optické zobrazení Optické zobrazení je proces, kterým optické soustavy vytvářejí obrazy reálných předmětů. Tyto soustavy mění chod světelných paprsků. Obsahují zrcadla, čočky, odrazné hranoly aj. Princip

Více

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici. 26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických přístrojích Světlo je elektromagnetické vlnění, které můžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 390 nm 760 nm. Prostředí, kterým

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

CZECH REPUBLIC. Pravidla soutěže týmů

CZECH REPUBLIC. Pravidla soutěže týmů Pravidla soutěže týmů 1. Soutěže týmů se mohou účastnit týmy tří a více studentů. 2. Tým dostane sadu 5 úloh, na jejichž řešení má 60 minut. 3. O výsledku týmů rozhoduje celkový součet bodů za všech 5

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem

2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem 2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro

Více

Obsah DUBEN 48 ÚVOD 4 LEDEN 8 ÚNOR 20 KVĚTEN 64 BŘEZEN 32 ČERVEN 76

Obsah DUBEN 48 ÚVOD 4 LEDEN 8 ÚNOR 20 KVĚTEN 64 BŘEZEN 32 ČERVEN 76 Obsah ÚVOD 4 Několik praktických rad 4 Doporučení k okénkům pro pokročilé 5 Obtočnová souhvězdí 6 Co všechno můžete vidět na obloze pouhým okem 7 LEDEN 8 Obloha v lednu 23.00 SEČ 8 Objekt měsíce Plejády

Více

5.2.8 Zobrazení spojkou II

5.2.8 Zobrazení spojkou II 5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

5.3.5 Ohyb světla na překážkách 5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se

Více

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Základní přehled Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Reflektor zrcadlový dalekohled, používající ke zobrazení dvou (primárního a

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 OBSAH Úvod 7 Komu je kniha určena 7 Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 Čím se liší fotografování noční oblohy od běžného fotografování 10 Nejlepším prostředím je černočerná tma 10 I ta nejjasnější

Více

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Optika - AZ kvíz. Pravidla Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Orientace na

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM

SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM Při hraní si s paprskem kapesní svítilny můžeme provádět mnohé neobvyklé věci, které se světlem mohou přihodit. Například při prosvěcování skla nebo vody můžeme dostat světlo,

Více

2.1.6 Jak vidíme. Předpoklady: Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka

2.1.6 Jak vidíme. Předpoklady: Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka 2.1.6 Jak vidíme Předpoklady: 020105 Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka Pedagogická poznámka: V ideálním případě by se látka probírala dvě vyučovací hodiny v první by

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Středoškolská technika Jednoduchý projektor

Středoškolská technika Jednoduchý projektor Středoškolská technika 2018 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Jednoduchý projektor Klára Brzosková Gymnázium Josefa Božka Frýdecká 689/30, Český Těšín 1 Anotace V mé práci SOČ

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 67 06 55

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 67 06 55 NÁVOD K OBSLUZE Obj. č.: 67 06 55 Vydejte se do fascinujícího světa astronomie a prozkoumejte hloubky nekonečného vesmíru. Tento dalekohled je ideální pro začátečníky, má kompletní vybavení a bohaté příslušenství.

Více

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla 3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na

Více

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu. 1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška

Více

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202 5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít

Více

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202 5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 520, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: Kulové zrcadlo = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (pro přesné zobrazení musíme použít

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice

základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice 1 Úvod Znalost a správné používání astronomických souřadnic patří k základní výbavě astronoma. Bez nich se prostě neobejdete. Nejde ale jen o znalost

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula

Více

Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr

Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr Dr. Ing. Zdeněk Řehoř, PhD. 1. Když se řekne dalekohled dalekohled První

Více

Výfučtení: Jednoduché optické soustavy

Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Na následujících stránkách vám představíme pravidla, kterými se řídí světlo při průchodu různými optickými prvky. Část fyziky, která se těmito jevy zabývá, se nazývá

Více

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208 5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2 Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

Typy světelných mikroskopů

Typy světelných mikroskopů Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský

Více

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 1. SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE A PREPARÁTY V MIKROSKOPII TEORETICKÝ ÚVOD: Mikroskopie je základní metoda, která nám umožňuje pozorovat velmi malé biologické objekty. Díky

Více

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika 1. Stanovte absolutní index lomu prostředí, jestliže rychlost elektromagnetických vln v daném prostředí dosahuje hodnoty 0,65c. Jaký je rozdíl optických drah

Více

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce

Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce TOMÁŠ KŘIVÁNEK Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Abstrakt V příspěvku je popsán jednoduchý experiment pro demonstraci a měření závislosti

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo

Více

7. Světelné jevy a jejich využití

7. Světelné jevy a jejich využití 7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického

Více

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP - od každého vyučujícího splnit úkoly a odevzdat mu je do 18.1.2008 - každý vyučující je k dispozici pro potřebnou konzultaci Meteory (Kalaš Václav) napozorovat minimálně

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě

Více

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY Sada interaktivních materiálů pro 7. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 plocha čas délka hmotnost objem teplota Interaktivní materiály slouží k procvičování, upevňování

Více

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li

Více

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí

Více

1 Základní pojmy a vztahy

1 Základní pojmy a vztahy 1 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení optických přístrojů Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický objektiv, Ramsdenův okulár v držáku

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

Zahrádka,Obrdlík,Klouda

Zahrádka,Obrdlík,Klouda Zahrádka,Obrdlík,Klouda Optická čočka je optická soustava dvoucentro vaných ploch, nejčastěji kulových, popř.jedné k ulové a jedné rovinné plochy Čočky jsou nejčastěji skleněné, ale k jejichvýro bě se

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více