Aktivní otcovství. Maminka doma, tatínek v práci. Mgr. Lukáš Sedláček s přispěním Zory Javorské
|
|
- Martina Lišková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Aktivní otcovství Mgr. Lukáš Sedláček s přispěním Zory Javorské Maminka doma, tatínek v práci Otcové a genderové stereotypy Výchova k mateřství a láska k dětem Když je táta na rodičovské Tátové ve Skandinávii Jsi muž, tak vydělávej! Jsi matka, tak pečuj! Příklady legislativní praxe na podporu aktivního otcovství Maminka doma, tatínek v práci Přes všechny sociální i ekonomické změny, které se udály v průběhu dvacátého století, žijeme stále ve společnosti, kde přetrvává obraz ideální matky a ideálního otce. Zatímco matka je osobou, která se plně věnuje péči o malé děti, otec se do výchovy dětí zapojuje až v jejich pozdějším věku a jinak v rodině plní především roli živitele. Tento model tradiční rodiny byl vcelku ospravedlnitelný ve společnosti, kde vládlo přísné rozdělení na svět mužský a ženský. Dnes již naštěstí tato dělení neplatí. Jevy, na počátku minulého století zcela nepředstavitelné, jsou dnes zcela běžnou součástí naší společnosti: ženy studují i vyučují na univerzitách, zaujímají pracovní místa do té doby vyhrazená pouze mužům, ženy ve vedoucích manažerských pozicích velkých i malých firem, ženy političky, umělkyně, vědkyně, sportovkyně. Do velké míry se ženám podařilo prolomit mnohá tabu a vstoupit na zakázaná území mužů. Podařilo se také mužům překonat tato tabu a vstoupit do sfér vyhrazených ženám? Do sféry péče o malé děti? Jsou dnes muži osobami, které v noci vstávají k dětem a konejší je, kdo přebalují, umývají a krmí miminka? Zpívají muži
2 dětem ukolébavky, čtou pohádky, foukají bolístky, vozí v kočárku, pudrují zadečky, vaří kašičky a oblékají čepičky?... Samozřejmě, že jsou. Ale proč je jich tak málo? Otcové a genderové stereotypy Muž-otec na rodičovské dovolené je stále raritou, ačkoli raritou v evropských zemích objevující se stále častěji (zejména ve skandinávských státech). Faktorů, které zabraňují mužům ve větším zapojení se do péče o děti je celá řada, od ekonomických, sociálních až po důvody zcela byrokratické (vezměme v potaz, že možnost jít na rodičovskou dovolenou se českým mužům naskytla až v roce 2001). Mezi důležité bariéry patří také stále přetrvávající genderové stereotypy, předsudky a mýty, které se dotýkají role nejen žen, ale dnes především mužů. Tyto genderové mýty se často odkazují na domnělou přirozenost tohoto rozdělení rolí. Často se můžeme dočíst tvrzení některých psychologů/psycholožek či lékařů/lékařek, že mateřská a otcovská role je nezastupitelná. Že muž nikdy nemůže navázat k dětem tak blízký vztah jako žena. Žena je přeci přirozeně stvořena k péči o děti. Vždyť je to tak logické, žena rodí a kojí! Děti vždy přirozeně preferují maminku před tatínkem, se kterým navazují bližší vztah až v pozdějším věku. Matky disponují přece mateřským instinktem a vědí intuitivně, co je pro dítě nejlepší Výchova k mateřství a láska k dětem Zdá se však, že tyto a podobné argumenty jsou spíše politicko-mocenskými nástroji, jak stůj co stůj udržet stávající rozdělení rolí, než že by se zakládaly na realitě. Představa, že ženy rozumí dětem lépe než muži, protože je devět měsíců nosí ve svém těle, je značně zjednodušující. Je třeba si uvědomit, že dovednosti péče o malé děti se nevynořují jen tak znenáhla, ale ženy jsou k nim výchovou vedeny již od útlého dětství. Už malým holčičkám se dávají do rukou různé panenky a miminka, aby se o ně staraly a naučily se dovednostem budoucích maminek. V pozdějším věku se tato výchova k mateřství děje kupříkladu ve škole prostřednictvím rodinné
3 výchovy apod. Kluci jsou v tomto ohledu naopak diskriminováni. Není výjimkou, že pokud rodiče zjistí, že si jejich syn rád hraje s panenkami, zakazují mu to a naopak se ho snaží zahrnou co největším počtem hračkami pro kluky (autíčka, nářadí) a snaží se v něm probudit ty správné mužské vlastnosti. Pro čtrnáctiletou dívku jistě není problém se radostí rozplývat na kočárkem s miminkem, ale může si podobné chování dovolit stejně starý chlapec? Kluk s takovým chováním je přinejmenším divný, a není neobvyklé, že pokud se nějaký chlapec netají svým blízkým vztahem k dětem, hrozí mu ze strany vrstevníků značení pedofil, buzík apod. Kluci nejenže nejsou k lásce k dětem vychováváni, ale naopak je jim často v této lásce bráněno a jsou za ni společensky postihováni. Už tato nerovná výchova chlapců a dívek poukazuje na to, že ono mateřství asi není tak úplně intuitivní záležitostí, když je třeba tomuto chování dívky a ženy učit. A na straně druhé se nelze divit, že muži ve vztahu k miminkům zakouší velké nejistoty a strach, aby jim neublížili, neboť je nikdo nikdy neučil, jak se k malým dětem chovat. Avšak není bez zajímavosti, že podobné pocity bezbrannosti zakoušejí i přes onu dlouhodobou výchovu k mateřství také ženy prvorodičky. I přes všechny ty rodinné výchovy, předporodní kurzy, rady lékařů či porodníků, často ženy přiznávají nejistotu a velké obavy, když se najednou ocitnou v situaci, kdy je poprvé v jejich životě na nich zcela závislý malý živý tvor. Jestliže podobné pocity zažívají matky, je asi jednoduché představit si, co zažívají muži-otcové, kteří byli odmalička vedeni k tomu, že oni se děti starat nemají a neumějí. Když je táta na rodičovské Novodobé výzkumy z oblasti vývojové psychologie do velké míry vyvracejí tyto letité mýty ohledně vztahů mužů a žen k dětem a naopak. Velmi významnou studií v této oblasti se stal výzkum Brendy Geiger (Fathres as primary caregivers, 1996), která sledovala chování dětí a rodičů v rodinách, kde primární pečující osobou 1 byl muž, který byl doma s dětmi na rodičovské dovolené, zatímco matka finančně 1 Primární pečující osoba vytváří s dítětem pevné pouto, vazbu (attachment), která se projevuje mj. tím, že dítě ve chvílích ohrožení či strachu vyhledává bezpečí a fyzický kontakt právě u této osoby. V ranných fázích vývoje dítě nerozlišuje své tělo od těla této osoby dítě i pečující osoba tvoří tzv. symbiotickou vazbu.
4 zajišťovala rodinu. Zajímavým zjištěním především bylo, že v situacích ohrožení děti vždy hledaly bezpečí v náruči tatínka. Preferovaly otcovu postavu před matkou a projevovaly mu blízkost a náklonnost způsoby, jakou projevují děti v tradičních rodinách matkám. A naopak, otcové se ukazovali v těchto rodinách jako kompetentnější osoby v péči o děti. Oni se budili v noci při každém zakašlání dítěte, oni mnohem zručněji přebalovali, krmili, konejšili, uspávali. Právě výzkumy tohoto typu poukazují na to, že péče o děti není ani tak vrozená, dokonce ani tolik výchovou vštěpená, ale je především výsledkem každodenní praxe. Ten, kdo s dítětem tráví veškerý čas, uspokojuje jeho potřeby, ať žena či muž, si postupně vybuduje vztah s dítětem, ve kterém se rodí i ony potřebné kompetence k péči o dítě. A jak je vidno, ani děti nerozlišují to, jestli o ně pečuje osoba, která je porodila, nebo zda se jedná o adoptivní matku či biologického otce. Dítě navazuje vztah na základě kvality, se kterou pečují osoba uspokojuje jeho potřeby. A nehledí na to, zda onou pečující osobou je muž či žena. V tomto ohledu můžeme tedy říci, že muži skutečně mohou být mateřští. Neboť přídavné jméno mateřský v tomto významu není vázáno na ženské pohlaví, stejně jako mateřský jazyk, nemusí pocházet výhradně od matky. Slovo mateřský vyjadřuje onu blízkost, vztah, kterou k jazyku (nebo dítěti či rodiči) cítíme. Tátové ve Skandinávii aneb legislativní opatření na zvýšení participace otců v péči o děti Přestože existují kultury, v nichž se pečující otcové vyskytují zcela běžně (známé jsou například kmeny žijící na Nové Guineii), v kontextu naší evropské kultury se tito otcové začínají objevovat až v posledních letech. Nejvýznamnější roli zde hrají především skandinávské země, které jsou známé svojí politikou genderové rovnosti jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. Například ve Švédsku se velmi osvědčil model tzv. otcovské dovolené. V praxi to znamená, že z celkové doby rodičovské dovolené je určitá část garantovaná matkám, stejná část je pak vyhrazena otcům (2 měsíce) a zbylé měsíce si rodina může rozdělit podle vlastního uvážení. Stát se tak snaží podporovat rodiny, ve kterých se oba partneři v péči o dítě
5 vzájemně střídají a oba se zapojují do rodičovské dovolené. Je samozřejmě možné, aby dobu rodičovské dovolené s dítětem strávila pouze matka, avšak v tomto případě rodina ztrácí právo na ony další dva měsíce placené dovolené, vymezené jen pro otce. Velmi podobný model mají také například v Norsku, Dánsku, na Islandu, ale také v Rakousku, Portugalsku, nově i v Německu. Tato legislativní opatření přinášejí velmi pozitivní výsledky. Například ve skandinávských zemích, kde otcovská dovolená existuje již více než deset let, se počet otců, kteří strávili určitou dobu doma s dítětem na otcovské dovolené pohybuje kolem osmdesáti procent. Samozřejmě, i ve Švédsku či Norsku ženy stále stráví s dětmi doma více času než muži, avšak podíl mužské péče o děti stále stoupá: například v roce 2002 činil celkový podíl mužské péče ve Švédsku šestnáct procent. Pro srovnání: v České republice se podíl otců na rodičovské dovolené pohybuje pod hranicí jednoho procenta. Je důležité si uvědomit, že ve skandinávských ani jiných evropských zemích nedošlo ke zvýšení participace otců v péči o děti nějakou postupnou změnou či spontánním rozhodnutím rodičovských párů. Ve Švédsku se sice možnost pro muže jít na rodičovskou dovolenou objevila jako první v Evropě již v roce 1974, avšak až do začátku devadesátých let tato samotná zákonná možnost žádné změny nezpůsobila. Tyto změny nastaly až v momentě, kdy se objevila ona podpůrná opatření, která pozitivně stimulovala rodiny, aby do péče o děti zahrnula i otce. Zároveň tyto legislativní změny byly doprovázeny různými podpůrnými kampaněmi, které se snažily měnit zažité stereotypy, a to nejen v oblasti rodičovství. Součástí této osvěty bylo i přepsání učebnic pro děti, ve kterých již svět nebyl rigidně rozdělen na mužský a ženský. Velkou obavou politiků, kteří se pokoušejí prosadit podobná opatření je obvinění ze sociálního inženýrství či sociálního státu, který se snaží svým občanům diktovat, jak si mají uspořádat svoji soukromou (rodinnou) sféru. Tato obvinění jsou však velmi falešná a pokrytecká, neboť jistou stimulaci v oblasti rodiny dělá stát vždy. Již tím, že stát zákonně stanovuje délku mateřské či rodičovské dovolené, zároveň jakoby říkal, jaká je ideální doba, kterou má strávit rodič
6 (matka) s dítětem doma apod. Je pozoruhodné, že tento ideál se liší stát od státu. Zatímco Česká republika představuje se svými třemi až čtyřmi lety rodičovské dovolené ojedinělý extrém, v jiných zemích se RD počítá spíše na několik měsíců či dokonce týdnů (např. Francie). Přestože miminka se rodí všude stejná, péče, kterou je jim třeba věnovat, se liší země od země. Ukazuje se, že model, kdy se rodiče v péči o děti střídají, má pozitivní dopad na všechny členy rodiny: děti si získávají od útlého dětství mnohem bližší vztah ke svým otcům, stejně jako k matkám. Otcové mohou prožít se svými dětmi okamžiky, které jsou v tradičních rodinách vyhrazené pouze matkám. A pro ženy zase znamená otcovo zapojení se do péče to, že nutně neztratí kontakt se svou profesí a jejich návrat do práce je snadnější než v případech, kdy žena doma s dítětem stráví třeba čtyři roky. Jsi muž, tak vydělávej! Rodiny, které se rozhodnou k netradičnímu modelu, kdy je muž doma s dítětem, samozřejmě narážejí na spoustu předsudků. Mužům se například často stává, že jejich žádost o rodičovskou dovolenou není zaměstnavatelem brána vážně. Nezřídka se stává, že se je snaží jejich šéf zrazovat od rodičovské dovolené, vyhrožuje jim ztrátou místa apod. Na druhé straně je zajímavé, že v širším okolí se otcové naopak setkávají spíše s pozitivními reakcemi, než bychom mohli očekávat ještě před několika lety. Okolí (kamarádi, příbuzní, rodiče) reaguje na muže na rodičovské dovolené kladně a dokonce se dá hovořit o jakémsi syndromu otce hrdiny. To se samozřejmě odráží mj. v tom, že otcové jsou na svoji mateřskou roli hrdí a pyšní, a rozhodně se za to, že jsou doma s dítětem, nestydí ba naopak. Jsi matka, tak pečuj! Trochu jiná a složitější je situace u matek v těchto rodinách. Přestože společnost oceňuje muže, kteří se zapojují do péče o děti, ženám, které dovolí svým mužům zaujmout jejich místo stále hrozí označení krkavčí matky. Pokud se muž rozhodne, že se po narození dítěte bude dál věnovat kariéře, nikdo to nebere tak, že
7 by neměl své děti rád. Nikdo ho neoznačuje za kariéristu, pro kterého je práce důležitější než děti. U žen-matek naopak společnost často velmi úzkostlivě hlídá to, aby potřeby dětí měly absolutní přednost. Toto obecné povědomí je přítomné ve všech sférách našeho života, a velmi zřetelně je například vidět v politice. Zatímco novináři u politiků-mužů nikdy nepátrají otázkami po tom, jak to, že se nevěnují dětem apod., ženy političky jsou často vystavovány tomu, že musí vysvětlovat a dokazovat, že děti jejich politickou kariérou nijak netrpí, a že zvládnou vedle svých stranických záležitostí se náležitě postarat i o své děti. Ženy, které se na společenské poměry příliš brzy vrací do zaměstnání a dělí se o péči s otcem, jsou často napadány za to, že nejsou správnými matkami, a že nemají své děti dostatečně rády. Tento předsudek je stále velmi silný. Je třeba si však uvědomit, že stejně jako muži, kteří se po narození děti dále věnují profesi, tak i tyto matky mají ke svým dětem krásný vztah, přestože s nimi netráví sto procent svého času. A stejně jako muži, kteří jdou na rodičovskou dovolenou, ta i tyto ženy velmi odvážně překračují tradiční stereotypní genderové role. U žen se předpokládá automatická, naprostá oddanost dětem. Tyto matky mají děti rády, ale zároveň si uvědomují také své potřeby. Uvědomují si potřebu sociálního kontaktu, svoji svobodu či touhu po realizaci v zaměstnání či kariéře. Maminky, jejichž muž je na rodičovské dovolené, jsou si této hrozby vědomi. Velmi citlivě vnímají to, že jejich muž je veřejně chválen a obdivován, zatímco je nikdo nechválí, a naopak jsou spíše skrytě kritizovány. A přitom je za co chválit: stejně jako u mužů se nepředpokládá, že zvládnou péči o dítě, tak se ani u žen v tradiční společnosti nečeká, že by finančně živily celou rodinu. Navíc se tyto ženy často zapojují po návratu z práce do péče mnohem více, než se třeba čeká od tradičního otce-živitele, tudíž rozhodně je za co chválit, stejně jako v případě pečovatelských otců. To, že se tak neděje, a že muži jsou oceňováni, zatímco matky kritizovány, může být do budoucna jednou z velkých překážek pro větší zapojení mužů do péče o děti. Nelze se divit, že pracující matky malých dětí stále označované za sobecké kariéristky nebudou ochotny přepouštět pozici primární pečovatelky mužům. Paradoxně se tak mohou ženy stát brzdou ke změnám, které se ukazují být prospěšné celé společnosti. Ženám nevyjímaje.
8 S tématem krkavčích matek a otců-hrdinů souvisí i další téma, a to je způsob, jakým se často o mužích, kteří se zapojují do péče mluví jaký se při tom používá jazyk. Velmi často se totiž mluví o tom, že muž vypomáhá s domácností, pomáhá s péčí o dítě a podobně. Tento jazyk opět reprodukuje stereotypní představu, že tyto záležitosti (domácnost, péče o děti) je primárně ženská sféra, a tudíž povinností ženy, a muž pouze dobrovolně pomáhá. Ve skutečnosti se tedy nemluví o zodpovědnosti, o povinnosti pečovat o děti. Aktivní otcovství není pomáhání, nýbrž mužské uvědomění si své zodpovědnosti k péči. Aktivní otec tedy není ten, který pomáhá, ale který se podílí na péči o děti. Příklady legislativní praxe na podporu aktivního otcovství Bylo by mylné se domnívat, že země s velkou participací otců v péči o děti docílily tohoto stavu nějakým spontánním vývojem společnosti. Stejně tak je však mylná představa, že dlouhodobou větší zangažovanost otců způsobil jeden zákon o otcovské dovolené. Jako efektivní cesta se spíše ukazuje systém založený na co možná největší flexibilitě, která umožňuje rodinám velmi různorodé strategie, jak skloubit rodičovství a zaměstnání. Pokusíme se nyní některé součásti takového systému představit na příkladu Švédska, které patří k zemím s nevyšší participací otců na světě: ŠVÉDSKO: Zpráva o skandinávské legislativě, týkající se rodičovské dovolené Stručný přehled: Švédský model sociální politiky je koncipován jako ženám-přátelský (womenfriendly) a jeho zlatým věkem byla léta. Od 60. let je kladen důraz na model rodiny s dvojitým příjmem (dual-earn family model) a od počátku 70. let
9 se začíná rozjíždět podpora rodičovské dovolené rovnoprávné pro oba partnery. Velká změna začíná rokem 1974, kdy je přijata reforma rodičovské dovolené, a stává se poprvé možné pro otce jít na mateřskou dovolenou, její doba je stanovená na 6 měsíců (Švédsko byla první země na světě, kde to bylo možné). V roce 1989 je doba rodičovské dovolené prodloužená na 15 měsíců, kde poslední tři měsíce rodič dostává pouze paušální dávku. Další změnou je od roku 1995 tzv.: otcovský měsíc (daddy month), tedy měsíc rodičovské dovolené vyhrazený pro druhého partnera, většinou otce. V roce 2OO2 byl tento otcovský měsíc prodloužen na dva měsíce a tím byla rodičovská dovolená prodlužená na 16 měsíců. Souvislosti: V případě švédské rodinné politiky a jejího specifického postavení, je velice důležité si uvědomit některé souvislosti, které měly a mají zásadní vliv na její formování a směřování. První z nich je určování otcovství u mimomanželských dětí, které bylo ve Švédsku zavedeno už roku To mělo za následek hlavně větší ekonomickou zodpovědnost otců nemanželských dětí a postupně to vedlo i k větší pečovatelské zodpovědnosti. V roce 1938 byl přijat zákon na ochranu dětí z rozvedených a nikdy nesezdaných manželství, ve kterém se stát zaručoval platit přídavky na děti a současně dohlížet na otce, aby platili své povinné alimenty. Zde je ale nutné podotknout, že koncept biologického otce byl ve Švédsku velmi důležitý, neboť například ženy, které nikdy neurčili biologického otce svého dítěte, začaly dostávat státní přídavky na děti až v roce Další důležitou okolností je rovnocennost sezdaných i nesezdanných partnerských svazků na výchovu dítěte a velký důraz na víceméně stejnoměrnou péči o děti z rozvedených rodin. Celkově nová koncepce se začala rodit v 70.tých letech a měla za následek, zásadní změnu rodinné politiky. Rovnocennost sezdaných i nesezdaných párů se v těchto 70tých letech začala vyrovnávat s příchodem možnosti soužití bez sňatku a vyvrcholila v roce 1994 možností registrovaného partnerství, které je přístupné pro páry stejného pohlaví. 2 Dalším důležitým prvkem švédské rodinné politiky je porozvodová/porozchodová sdílená péče (joint custody) s třemi základními premisami: dítě má zákonný 2 [ ]
10 nárok na styk se svým biologickým otcem; biologický otec má právo zasahovat do výchovy dítěte a spolurozhodovat o výběru školy, náboženských otázkách apod.; nový, nevlastní otec nemá ekonomickou zodpovědnost za cizí dítě. 3 Posledním velice důležitou okolností, která má zásadní vliv na podporu aktivního otcovství je flexibilita rodičovské dovolené a síť služeb v oblasti hlídání dětí. Žena i muž mohou být současně na rodičovské dovolené, která se může rozvolnit (až do věku 8let dítěte) a oba mohou pracovat na snížený úvazek. Nebo mohou částečně pracovat a současně dávat dítě do jeslí či školky. Všechny tyto předchozí okolnosti pomalu vedou ke stále větší možnosti mužů ve Švédsku být pečujícím otcem. Tato změna je také podporovaná konceptem Skandinávského modelu rodiny s dvojitým příjmem (dual-earn family model), jež současně zbavuje muže jeho úlohy chlebodárce (breadwinner) a samozřejmě úzce souvisí s rovnocenným rozdělením péče o dítě a tím i s podporou aktivního otcovství. Celá tato změna má pak zásadní vliv na zastoupení žen v produktivním věku na trhu práce, která je ve Švédsku téměř srovnatelná se zastoupením mužů téhož věku na trhu práce, tedy okolo 50% 4. Rodičovská dovolená: Ve Švédsku je rodinná politika založená na univerzálním modelu a má několik základních zásad: Rovnocenný význam mateřství a práce v definici ženských rolí. Partnerství ve vztazích mezi partnery a generacemi. Vzrůstající podíl mužů starajících se o dítě. Pomoc rodinám majícím problémy s výchovou dětí. Aktivní podíl rodičů na fungování sociálních institucí. Síť specializovaných institucí (sociálních a výchovných), jež jsou součástí veřejného sektoru jako podmínka pro zdravý vývoj dítěte. 5 Tyto zásady mají přispívat k genderově-neutrální rodinné politice. 3 Hobson,B.,Bergma.n,H: Compulsory fatherhood..., s Duvander, A.Z.; Andersson, G: Gender Equality and Fertility in Sweden, s Balcerzak-Parandowska, Barbara: Polityka rodzinna. Między dwoma modelami.
11 Současná situace: Rodičovské dávky: Celková doba rodičovské dovolené je ve Švédsku 16 měsíců, tedy 13 měsíců s 80% platu. Maximální výše dávky je stanovená na 646 SEK/den (78 ), kterou ale mohou využít jen rodiče, kteří před narozením dítěte nejméně 240 dnů pracovali. Ostatní rodiče dostanou 180 SEK/den (20 ). Rodičovská dovolená garantuje dva měsíce pro druhého partnera (většinou otce daddy month), která propadne pokud ji druhý partner nevyužije. Další tři měsíce rodičovské dovolené jsou pokryté paušální dávkou 60 SEK/den (7 ). Otec má speciální právo využít 10dní extra rodičovské dovolené (daddy days) současně s matkou v období prvních 60dnů mateřské dovolené, tedy kolem porodu a v šestinedělí. Rodičovská dovolená je velmi flexibilní, lze ji využívat i částečně do 8 let dítěte a prodlužovat s tím, že je třeba využívána jen třetina či polovina rodičovské dávky, nebo jen některé dny v týdnu. 6 Systém školek a jeslí: Velká většina dětí navštěvuje školku (64% mezi 1-5rokem), to ale není jediný způsob péče o předškolní děti. Ve Švédsku existuje také domácí péče, kdy vychovatelka či vychovatel dochází přímo do domu rodičů. Tato péče je více využívaná na venkově. Uvnitř velkých měst zase existuje tzv: otevřená školka, kam chodí rodiče s dětmi za účelem socializace dětí, tyto otevřené školky jsou většinou zdarma. 7 Další velice oblíbené centrum je centrum volného času, které funguje téměř pořád, celý den, po škole i o prázdninách. Všechny tyto instituce jsou podporovány státem a tedy většinou zdarma a současně jsou maximálně přizpůsobené potřebám rodičů. Závěr: V celkovém pohledu na švédskou rodinnou politiku si nemůžeme nevšimnout velké snahy o genderově neutrální přístup a možnosti. I přes tuto snahu je situace mezi praxi a teorii stále odlišná. Současný stav, kdy otcovskou dovolenou využívá 6 Ferrarini, T; Thalberg, S; Duvander, A.Z: Swedish parental leave and gender equality. Achievements and reform challenges in a European perspective, s [ ]
12 17% mužů 8, je ale přece jen jeden z nejvyšších v Evropě. V jedné ze studií se také ukázalo, že rodiny, ve kterých je otec alespoň částečně na rodičovské dovolené, jsou stabilnější a je u nich menší rozvodovost. 9 Všechny výše zmíněné okolnosti nám stále ukazují, že větší podíl otců na rodičovské dovolené vede k lepšímu fungování společnosti. Může to potvrdit jak ona menší rozvodovost, stejně jako vysoký podíl žen v produktivním věku na trhu práce. Další evropské země Nyní se alespoň v krátkosti podíváme na situaci v dalších zemích. Pokud bychom zůstali ve Skandinávii, tak například islandský model je ještě více stimulující: rodičovská dovolená zde činí devět měsíců a otcové mají vyhrazeny tři měsíce, stejně tak jako matky, a zbylé tři měsíce si rodina může rozdělit dle vlastního uvážení. V případě, že by si otec nebo matka své tři měsíce nevybrali, rodina ztrácí právo na veškeré rodičovské příspěvky. Počet mužů-otců, kteří mají zkušenost z pobytu na rodičovské dovolené tak činí na Islandu až 82 procent ze všech otců. V Norsku, kde je systém obdobný (mužům je vyhrazena doba jednoho měsíce), je procent mužů na rodičovské dovolené až 85 procent. Avšak nejen skandinávské země se snaží podporovat otce v jejich zapojení do péče o děti. Například Portugalsko: na jedné straně se jedná o zemi s velmi tradičním pohledem na genderové rozdělení rolí mužů a žen, avšak stát se také snaží podporovat aktivní otcovství, a to zavedením 15ti denní otcovské dovolené (tedy doby vyhrazené pouze mužům). Hned v prvním roce (2003) této možnosti využilo 40 procent otců. V Rakousku jdou zase cestou zvýhodnění rodin, kde se oba rodiče zapojí do péče o děti. Pokud každý z rodičů stráví na rodičovské dovolené minimálně tři měsíce, rodina má právo na dalších šest měsíců oproti rodinám, kde si rodičovskou dovolenou vybírá pouze jeden z rodičů. 8 Ferrarini, T; Thalberg, S; Duvander, A.Z: Swedish parental leave and gender equality. Achievements and reform challenges in a European perspective, s Oláh, L. Sz.: Gender and family stability: Dissolution of the first parental union in Sweden and Hungary, s.47.
13 Česká republika zatím žádné takové opatření nemá. Muži mohou nastupovat na rodičovskou dovolenou teprve od roku Rodičovská dovolená v ČR znamená, že zaměstnavatel má povinnost rezervovat zaměstnanci či zaměstnankyni místo po dobu tří let. Tohoto práva mohou využít oba rodiče zároveň. Avšak rodičovský příspěvek může pobírat pouze jeden z rodičů. Příspěvek lze pobírat až po dobu čtyř let, avšak ve čtvrtém roce ztrácí rodič právo na rezervování svého místa ze strany zaměstnavatele. Podíl mužů na rodičovské dovolené je někdy obtížné zjistit, neboť ne všichni otcové v domácnosti musí uplatňovat právo na rodičovský příspěvek. Avšak většinou se uváděné procento mužů na RD pohybuje v rozmezí 1-2 procent. Autor textu: Mgr. Lukáš Sedláček, psycholog. Je koordinátorem aktivit na zvýšení angažovanosti otců v péči o děti v ČR. Tyto aktivity pořádá sdružení NESEHNUTÍ Brno ve spolupráci s Gender Studies o.p.s. v rámci kampaně Ženská práva jsou lidská práva jakou součást projektu EU EQUAL Půl na půl rovné příležitosti žen a mužů. Za přispění Zory Javorské (část o skandinávské legislativě). Zdroje: Babies and Bosses (2002): Reconciling Work and Family Life Vol. 1. Australia, Denmark and The Netherlands. OECD. Paris. Balcerzak-Parandowska, Barbara (1999) Polityka rodzinna. Między dwoma modelami, IPiSS, IPS UW, Warszawa Deven, F., Moss, P. (eds.): Leave Policies and Research. Reviews and Country Notes CBGS. Brussels. Drew, E. (2005): Parental leave in Council of Europe member states. Strasbourg: Council of Europe. Duvander, A.Z.; Andersson, G: Gender Equality and Fertility in Sweden: A Study on the Impact of the Father s Uptake of Parental Leave on Continued Childbearing, dostupné na: pdf
14 Ferrarini, T; Thalberg, S; Duvander, A.Z: Swedish parental leave and gender equality. Achievements and reform challenges in a European perspective, dostupné na: Geiger, B. (1996). Fathers as Primary Caregivers. New York: Greenwood Press. Hantrais, Linda (ed.): Gendered Policies in Europe. Recounciling Employment and Family Life Macmillan press. London. Hobson, Barbara ed. (2002) Making Men into Fathers: Men, Masculinities and the Social Politics of Fatherhood (Cambridge: Cambridge University Press) International Journal of Law, Policy and the Family (1): ; Policy changes and family stability: the Swedish case by L.SS Oláh. Nešporová, Olga (2005): Harmonizace rodiny a zaměstnání Rodiny s otci na rodičovské dovolené. VÚPSV. Prague. Oláh, L. Sz Gender and family stability: Dissolution of the first parental union in Sweden and Hungary. Demographic Research 4: 27-96, dostupné na: Pascall, G., Lewis,J.: Emerging Gender regimes and Policies for Gender Equality in a Wider Europe. Journal of Social Policy 33 (3) Internetové zdroje:
Pro zajímavost stejnou výši, tedy 80% platu, dostanou Švédští občané také v případě že nepracují z důvodu nezaměstnanosti nebo nemoci.
Systém rodičovské dovolené ve Švédsku 1) Jak je systém upraven V devítimilionovém Švédsku je rodinná politika založená na univerzálním modelu a má několik základních zásad, které mají přispívat k genderově
VíceGender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace
Více1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
VíceÚřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice
Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace
VícePostoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015
Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Úvod Analýza postojů české veřejnosti Srovnání s Norskem
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme
VíceOtcové na rodičovské a po rodičovské
Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,
VíceZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl
VíceSladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014
Vysoká škola ekonomická Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014 ZÁKLADNÍ INFORMACE VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Základní charakteristika šetření primárně zaměřeno na trh práce,
VíceRodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii
Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky
VíceJUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé
NOVÝ ZAČÁTEK PRO PODPORU ROVNOVÁHY MEZI PRACOVNÍM A SOUKROMÝM ŽIVOTEM RODIČŮ A PEČOVATELŮ #SocialRights JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé PROČ iniciativa EK na podporu "worklife
VíceNárodní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů
Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast
VíceByznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni
Byznys pro společnost - Charta Diverzity Matky a otcové vítáni Průzkum realizovaný mezi zaměstnavateli, březen 2019 Stručné shrnutí výsledků Rodiče zejména matky malých dětí zůstávají navzdory nedostatku
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VíceGender je mocenský vztah (Kimmel 2000) mocenské struktury
Genderová kultura a kulturní teorie sociálního státu SPR, SPP, VPl 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky jaro 2011 Lenka Formánková Rolová očekávání vůči ženám a mužům Pojem kultura představuje
VícePotřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče. PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK
Potřeby dítěte v souvislosti s volbou nerodičovské péče PhDr. Simona Hoskovcová, PhD. Katedra psychologie FFUK Potřeby kojence Prospěšnost kojení Funkce oxytocinu ve vztahu matky a dítěte Epigenetika (M.
VíceDěti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace
Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
VíceOtcovská (rodičovská) dovolená Dánsko, Norsko, Švédsko a další vybrané země
mezinárodní 1332 Otcovská (rodičovská) dovolená Dánsko, Norsko, Švédsko a další vybrané země Zpracovaliy: Kořánová Marie, Kuchařová Věra (VÚPSV, v,v,i, 2007) Úvodem metodologická poznámka Informace o otcovské
VíceNeúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?
Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka? Možnosti rodin a přístupy rodinných politik Anna Šťastná Neúplné rodiny V průběhu celé historie; v minulosti tvořily významný podíl v rámci rodinných
VíceEU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí
Příloha č.6 EU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí Na Evropské úrovni jsou nyní velmi aktuálním tématem rodiče, jejich minimální nároky na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou i práva
VíceRovnost šancí na Vysočině
Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen
VíceSlaďování práce a rodiny Jak fungovalo v regionu nové téma?
Slaďování práce a rodiny Jak fungovalo v regionu nové téma? O čem budeme mluvit? 1. Uskálí tématu 2. Černobílá 3. Co chtějí ženy? 4. Flexi úvazky - dilema zaměstnavatelů? 5. Logický vývoj a management
VíceRozdělení rolí v rodině
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry
VíceJak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.
Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)
VíceStrategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová
Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí Kamila Svobodová Zdroje dat: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy (GGS - Generations and Gender Survey), 2005 10 006 respondentů
VíceMUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE
MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Talpa Liga otevřených mužů, o.s. Praha, 18. 9. 2014 Projekt ESF ČR CZ 1.04/3.4.04/88.00410 Táta na plný úvazek TÁTA NA PLNÝ ÚVAZEK Společný projekt Cíle projektu:
VíceRovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014
Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Respondenti/ky Cíl: podmínky slaďování v rodinách rovnost možností matek a otců
VíceSociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)
Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina) Autor: Mgr. Daniel Hanzl sociolog Základní charakteristika Kraje Vysočina Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceROVNÉ ŠANCE A MUŽI. Bc. Lukáš Talpa
ROVNÉ ŠANCE A MUŽI Bc. Lukáš Talpa Jak mohou muži k rovným šancím přispět? Mají muži někde nerovné šance? Aktivní otcovství Pravidelná péče o děti a jejich životní prostor včetně domácích prací s tím spojených
VíceVýsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci
Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti
VíceDotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené
Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné
VíceZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o registrovaném partnerství. Čl. I
ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl
VíceInformace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími
Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje
VíceKde ty jesle, školky jsou?
Kde ty jesle, školky jsou? Hana Hašková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. hana.haskova@soc.cas.cz Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená? 16.10.2007 Počet míst v jeslích, dětí ve školkách a narozených
VícePoslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení
Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného
VíceJak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?
Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy
VíceKONCEPCE RODINNÉ POLITIKY 14. ČERVNA 2017 PRAHA
KONCEPCE RODINNÉ POLITIKY 14. ČERVNA 2017 PRAHA Dipl.-Pol. Jana Maláčová MSc. Ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí, MPSV Základní informace Koncepci rodinné politiky připravuje MPSV ve
VíceMateřská, otcovská a rodičovská dovolená. VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky JS 2016 Přednášející: Lenka Formánková
Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky JS 2016 Přednášející: Lenka Formánková Struktura hodiny Opatření mateřská, rodičovská a otcovská dovolená
VíceSlaďování rodinného a pracovního života: nástroje, opatření, přínosy pro zaměstnavatele. Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Gender Studies, o.p.s.
Slaďování rodinného a pracovního života: nástroje, opatření, přínosy pro zaměstnavatele Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Gender Studies, o.p.s. Work/Life Balance Téma flexibilního pracovního uspořádání je potřeba
VícePopulační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic
Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic Obsah Stručný přehled současného českého populačního vývoje Stručný nástin příčin dnešního
VíceOtcovství, mateřství a genderové stereotypy
Aktivní otcovství, aneb když pečují tátové Otcovství, mateřství a genderové stereotypy Přes všechny socio-ekonomické změny, které se v průběhu dvacátého století udály, v rozporu s proklamacemi o rovnosti
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceRodinná politika ve Francii a v Německu
Rodinná politika ve Francii a v Německu Mgr. Karolína Dobiášová 10.4. 2012 Struktura přednášky Typologie sociálního státu ve vztahu k rodinné politice Německa a Francie Německo Demografie - Německo Rodinná
VíceODS pro rodiny Pr P aha a, ha 6. 6 kv k ě tna a 201 0 0
ODS pro rodiny Praha, 6. května 2010 Východiska demografický vývoj růst porodnosti růst tlaku na kapacitu předškolních zařízení nedostatečná kapacita jeslí a školek neexistence jiných služeb péče o děti
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
VíceMUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK
MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány
VíceCharakter české rodinné politiky (RP)
Jeden příklad hledání nástrojů rodinné politiky na podporu rodičovství otcovská dovolená PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Kristýna Janurová, M.A. Konference ČSS 2017, 1. 2. 2017 P14 Bezdětná společnost? Proměny
VíceÚvod do pojmosloví: rovnost, rovné příležitosti, diskriminace a slaďování. Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D. 16. října 2012, Pelhřimov
Úvod do pojmosloví: rovnost, rovné příležitosti, diskriminace a slaďování Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D. 16. října 2012, Pelhřimov ženy slaďování Pozitivní/negativní M u ž i Přímá/nepřímá diskriminace rovnost
VícePřípadová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE
AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE Případová studie Komplexní program na podporu zahájení podnikání Studie je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního
VíceNaplňování koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina
Naplňování koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina Podpora mladých rodin, pomoc rodičům a dětem se obecně řadí mezi hlavní priority Kraje Vysočina. Kraj Vysočina průřezově podporuje vznik a zachování
VíceZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o registrovaném partnerství. Čl. I
ZÁKON ze dne 2013, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl
VíceRodina a svět práce. rodinného a osobního života. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mgr. Jiřina Pipková
Rodina a svět práce Opatření v oblasti sladění profesního, rodinného a osobního života Ministerstvo práce a sociálních věcí Mgr. Jiřina Pipková Podpora v oblasti sladění v Programovém prohlášení vlády
VíceByznys pro společnost - Charta diverzity Matky a otcové vítáni
Byznys pro společnost - Charta diverzity Matky a otcové vítáni Průzkum realizovaný mezi rodiči, březen 2019 Stručné shrnutí výsledků Rodičovství a narození dítěte má v ČR negativní vliv na pracovní uplatnění
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VíceCharta diverzity: matky a otcové vítáni
Charta diverzity: matky a otcové vítáni Průzkum realizovaný mezi ženami matkami malých dětí ÚNOR 2018 Stručné shrnutí výsledků Osm z deseti matek malých dětí považuje za hlavní překážku návratu po MD/RD
Vícepodporováno Swiss Life Select 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj
1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Daniel už jezdí v novém kočárku Daniel přišel na svět jako postižené miminko. Lékaři předpovídali, že jeho vývoj bude jiný než u zdravých dětí. Daniel zůstal s maminkou sám,
VíceKroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života
Kroky na úrovni vlády ČR v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života Lucia Zachariášová Oddělení rovnosti žen a mužů, Sekce pro lidská práva Úřad vlády ČR Programové prohlášení vlády ČR
VíceČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST
ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť
VíceKonference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015
Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Mateřská dovolená základní srovnání ČR a Francie ČR Francie Trvání Podmínky nároku Náhrada mzdy 28 týdnů
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceSlaďování pracovního a rodinného života
Slaďování pracovního a rodinného života Petra Foubert, ERA, Praha, 13. dubna 2018 Současný právní rámec EU v oblasti slaďování pracovního a rodinného života? 1 Opatření jsou rozptýlena v různých právních
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceRODINNÁ POLITIKA V NORSKU. 17.4. 2012 Eva Tušková
RODINNÁ POLITIKA V NORSKU 17.4. 2012 Eva Tušková Struktura přednášky Obecné charakteristiky Norského království Norská rodina Podíl ţen a muţů v práci a na péči (earner/carer) Rodinná politika v Norsku
VíceRovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu. Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO
Rovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu Mgr. Petra Havlíková Genderová expertka VŠB-TUO 2 Řešení problematiky rovných příležitostí na VŠB-TUO, včetně vybudování univerzitní mateřské školy Genderová
VíceKvóty: účinný, přesto odmítaný nástroj pro vyšší účast žen v politice. Jana Smiggels Kavková, M.A. PS PČR, 20. listopadu 2012
Kvóty: účinný, přesto odmítaný nástroj pro vyšší účast žen v politice Jana Smiggels Kavková, M.A. PS PČR, 20. listopadu 2012 Příčiny nízkého počtu žen v politice Individuální bariéry - přetrvávající patriarchální
VíceSlaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli
Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,
Vícepéče o děti není jen záležitostí rodičů, ale i významným prvkem rozvoje společnosti
Otázka: Rodinná politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Abyss (rodina a její funkce, charakteristika rodiny, typologie rodiny, základní problémy rodiny a rodinné politiky, krize rodiny,
VíceMEMORANDUM. Téma je rozděleno do 5 tematických okruhů:
MEMORANDUM PRO: OD: Spolek Centrum komunitní práce Ústí nad Labem JUDr. Helena Grout, advokát DATUM: 15. května 2015 RE: Doporučení pro ošetření tématu odchody / příchody na MD, RD jak z pozice zaměstnaných,
VíceGENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH
GENDEROVÉ NEROVNOSTI V ODMĚŇOVÁNÍ: PROBLÉM NÁS VŠECH Alena Křížková Marta Vohlídalová Romana Marková Volejníčková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Situace v ČR Rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen v ČR je
VíceMetodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě
Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili
VíceČlověk a společnost. 2. Gender. Gender. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 2. Gender. Strana: 1
Člověk a společnost 2. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU)
VícePODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 -
PODROBNÉ VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Podpůrný nástroj pro pracovníky DÍTĚ V INSTITUCI - 1 - INFORMACE O UMÍSŤENÍ Popište, jak a kde probíhalo setkání s dítětem. Jak dlouho je dítě umístěno v zařízení., kde
VíceCharta diverzity - Women in Leadership Platform
Charta diverzity - Women in Leadership Platform Aktivně podporuje zaměstnavatele, kteří se zasazují o rovnost žen v práci a prosazují diverzitu a inkluzi. Motivuje zaměstnavatele v prosazování komplexního
VíceVzešlých z konference (O)slaďování života. Jak skloubit práci a rodinu? konané ve dnech v Jihlavě
Vzešlých z konference (O)slaďování života. Jak skloubit práci a rodinu? konané ve dnech 7. - 8. 3. 2013 v Jihlavě Úvod Následující přehled je sestaven na základě Příspěvků přednášejících na konferenci
VíceCo přinášejí rovné příležitosti do života společnosti
Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina
VíceRole žen a mužů v rodině
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Role žen a mužů v rodině Technické parametry
VíceRovnost žen a mužů v EU
Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají
VíceHARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze
HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly
VícePrůvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011
Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek
VíceÚVOD. Publikace, Diverzita a pracovní trh ve 21. století, kapitola II. str. 11,
CHARTA DIVERZITY ÚVOD Ve dvacátém prvním století uspějí nebo neuspějí firmy díky svým lidem. Úspěch firem přichází s různorodými, globálně propojenými, vzdělanými a motivovanými zaměstnanci, kteří jsou
VíceSÓLO RODIČE A KOMBINACE
SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:
VíceRODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha
RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání
VíceKURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová SOCIÁLNÍ PRÁVO
KURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová Vyučující: JUDr. Iva Kernová Kurz navazuje na kurz základy práva. SOCIÁLNÍ PRÁVO sylabus Cíl: Uvést studenty hlouběji do současného stavu sociálního
VíceEvropskáunieproti sociálnímuvyčleňování. Inclusion Europe. Inclusion Europe. Inclusion Europe. Zpráva
Inclusion Europe Evropskáasociacelidísmentálním postiženímajejichrodinnýchpříslušníků Evropskáunieproti sociálnímuvyčleňování InclusionEuropezastupujeosoby smentálnímpostiženímajejichrodiny. ČlenskýmiorganizacemiInclusionEurope
VíceIslandská zkušenost: nalézání názoru dětí a poskytování informací o jejich právech. Rut Sigurðardóttir
EHP-CZ04-BFB-1-018-01-2017 Konference projektu: Participace dětí a informovanost o jejich právech Islandská zkušenost: nalézání názoru dětí a poskytování informací o jejich právech. Rut Sigurðardóttir
VíceSíť Réseau-L Zařízení péče o děti spravovaná městem Lausanne
Síť Réseau-L Zařízení péče o děti spravovaná městem Lausanne Oscar Tosato, radní Odbor pro děti, mládež a vzdělání 19. května 2011, Lausanne 1 Souhrn 1. Evropská charta pro rovnost žen a mužů 2. Politické
VíceProč se vyplatí zaměstnat ženu po rodičovské dovolené
Proč se vyplatí zaměstnat ženu po Marie Oujezdská Národní centrum pro rodinu Se zaměstnáváním žen, matek malých dětí, bývá problém Žena sama není připravena nebo lépe řečeno nemá odvahu považovat období
Vícerozhodně ano Count spíše ano Count spíše ne Count rozhodně ne Count 2 2 4
Crosstabs [Být matkou znamená dnes přirozenou součást života pracujících žen.] * Crosstabulation [Být matkou znamená dnes přirozenou součást života pracujících žen.] rozhodně ano Count 24 81 105 % within
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Vícebodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice
VíceIntervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce
Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost
VíceK otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová
K otázce podmíněnosti slaďování rodiny a zaměstnání individuálními a strukturálními faktory Věra Kuchařová Věra Kuchařová Obsah příspěvku Co vypovídají výběrová šetření o reflexi napětí mezi rodinou a
VíceProblémy harmonizace rodinného a pracovního života Naděžda Horáková
Problémy harmonizace rodinného a pracovního života Naděžda Horáková Bezkonfliktní provázaní pracovního a rodinného života představuje v současné české společnosti ideál, kterého se snaží dosáhnout snad
VíceHarmonizace práce a rodiny. Mgr.Blanka Plasová
Harmonizace práce a rodiny Mgr.Blanka Plasová plasova@fss.muni.cz Definice harmonizace práce a rodiny Definice 1: V rámci harmonizace práce a rodiny jde v podstatě o nalezení a zajištění určitého stupně
Vícebeze změny beze změny beze změny beze změn beze změn
Země Doba během vyslání Bydlení Školné pro sourozence Platové aranžmá Belgie 3 měsíce lze připočíst a vybrat dovolenou (i zbylou z předešlého roku) y y y Dánsko max 6 měsíců plat plně zachován, zastaveny
VíceRodičovský příspěvek nově
Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon
VíceDĚTI NOVÉHO TISÍCILETÍ
Numerologický průvodce světem dětí Miroslava Horáková www.cestouzmeny.cz Obsah O mně... 3 Úvod... 4 Děti 21. století... 6 Jak přistupovat k těmto dětem... 9 Životní čísla dětí... 11 Životní číslo 1...
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu
Více