naše vlajka: Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Trochu teorie a historie: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo,

Transkript

1 Řešení prvního úkolu kategorie 3 druhý stupeň: Kamarádi ZŠ Chrast S chutí do toho a půl je hotovo, rádi spolu tvoříme, na úkol se těšíme naše vlajka: Trochu teorie a historie:

2 Dalekohled Dalekohled umožňuje pozorování vzdálených předmětů. Hvězdářský dalekohled (Keplerův) Hvězdářský dalekohled se skládá ze dvou spojených soustav čoček. Objektiv má velkou ohniskovou vzdálenost až několik metrů, okulár má ohniskovou vzdálenost malou několik centimetrů. Objektiv vytvoří skutečný zmenšený převrácený obraz předmětu, který pak pozorujeme okulárem jako lupou. Délka dalekohledu je rovna přibližně součtu ohniskových vzdáleností objektivu a okuláru. Tento dalekohled se používá především v astronomii, v zeměměřičství, je součástí řady měřících přístrojů (např: odčítací dalekohled). V těchto případech není na závadu, že obraz je převrácený. Pro pozemská pozorování lze dosáhnout vzpřímení obrazu užitím pravoúhlých obracejících hranolů, čímž se zároveň značně zkrátí délka dalekohledu. Takto upravený dalekohled se nazývá triedr. Jeden z hranolů převrací obraz výškově, druhý bočně, takže výsledný obraz je přímý. Triedr se užívá ve vojenství, při turistice, v námořní dopravě, na lovech. Dalekohled holandský ( Galileův) Tento dalekohled je tvořen spojnou soustavou o velké ohniskové vzdálenosti objektivu a rozptylnou soustavou o malé ohniskové vzdálenosti okuláru. Vytvořený obraz je přímý. Délka dalekohledu je přibližně rovna rozdílu ohniskových vzdáleností. Tento typ dalekohledu se používá například: u divadelních kukátek. Vedle čočkových dalekohledů ( refraktorů) se v astronomii používají dalekohledy zrcadlové( reflektory). Zrcadla nemají vady čoček a nepohlcují světlo. Výroba velkých zrcadel je levnější a snazší než výroba velkých čoček. Protože veliká zrcadla zachytí větší množství dopadajícího světla, umožňují sledování i velmi vzdálených hvězd a mlhovin. Keplerův dalekohled

3 Trochu historie: Za zrodem přístroje dalekohled stojí polozapomenutý holandsko-německý optik Hans Lippershey ( ) Přichází na to, že při pozorování předmětu pomocí vypuklé a vyduté čočky se cíl sledování jeví zvětšený, pokud se čočky umístí do správné vzdálenosti od sebe. Lippersheyův objev nezůstane bez odezvy, brzy se informace o jeho využití dostane k princi Maurice.Ten v něm vidí mocnou zbraň v právě probíhajícím konfliktu se Španělskem při pozorování lodí. Úřady však Lippersheyovi kvůli nejasnosti patent neudělí. Na scénu přichází Galileo, ten práci svého zneuznaného kolegy po delším bádání přetaví ve vlastní přístroje. Použije olověnou trubku zasune dovnitř dvě čočky spojku a rozptylku, jestliže první dalekohled zvětšoval 3-4 krát, Galileův z roku 1610 dokáže přiblížit až dvacetkrát. Opravdovou revoluci v astronomii způsobí až pozorování hvězd. Galileo za svůj úspěch platí krutou daň, jeho nechráněné oči se propadnou do tmy. Další, kdo pokračuje v zdokonalení přístroje je Johannes Kepler( ) navrhne dalekohled se dvěma konvexnímu čočkami. Jezuitský kněz a optik Christopher Scheiner ho v roce 1611 podle jeho nákresu zkonstruuje.obraz je sice převrácený, ale daleko ostřejší. Holandský fyzik Christiaan Huygens pomocí dalekohledu objasňuje podstatu soustavy Saturnových prstenců, nalezne jeho první měsíc Titan. Isaac Newton přináší v roce 1668 do dějin dalekohledů další inovátorský prvek v podobě zrcadlového systému, při němž nahrazuje jednu z čoček zakřiveným zrcadlem.

4 Postup výroby dalekohledu: Po přečtení úkolu jsme nejprve hledali vhodné čočky, které nám zobrazí vzdálený bod. Po dlouhém hledání jsme objevili spojku a rozptylku. Nyní nastala práce s hledáním vhodných trubek, které do sebe zapadají. Konečně bylo vše pohromadě a vše jsme spojili. Mohli jsme pozorovat vzdálené předměty. Dalekohledy jsme vyrobili dva a sledovali, který zobrazí lépe vzdálené předměty. Vybíráme, máme dostatek čoček

5 Pozorujeme..

6 Tak, které se budou hodit?