Bankovní institut vysoká škola Praha

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Právní administrativa v podnikatelské sféře PLATEBNÍ KARTY Bakalářská práce Radka Hrdinová duben, 2009

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva PLATEBNÍ KARTY Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Radka Hrdinová JUDr. Ing. Jaroslav Hloušek, Msc. Břeclav duben,

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci vyuţila, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Břeclavi, duben 2009 Radka Hrdinová 3

4 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při zpracování této bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří zejména: JUDr. Ing. Jaroslavu Hlouškovi, MSc. Ing. Věře Mikulášové Marcele Kašubové 4

5 Anotace práce: Jméno, příjmení: Radka Hrdinová Instituce: Bankovní institut vysoká škola, a.s. Název tématu: Platební karty Název tématu v angličtině: Payment cards Konzultant: JUDr. Ing. Jaroslav Hloušek, Msc. Počet stran: 55 Počet příloh: 5 Počet titulů bibliografie: 6 Klíčová slova: Karta, banka Rok obhajoby: 2009 Bakalářská práce se nejdříve zaměřuje na historický vývoj platebních karet a jejch členění podle různých hledisek. Přibliţuje ekonomický a právní rámec problematiky, přičemţ nechává nahlédnout do jedntlivých zákonů zákon o platebním styku a zákon o bankách. Obsahuje také výklad důleţitých pojmů debetní karta, kreditní karta. Dále popisuje vyuţívání karet jako platebního prostředku. Práce vyúsťuje v porovnání vybraných platebních karet od vybraných bank. The bachelor's thesis firstly focuses on a historical development of payment cards and their types according to various points of view. It describes economic and legal scope of this subject whilst refers to particular legislation Systém of Payment Act and Bank Act. It also contains interpretation of principal terms, such as debit card, credit card. Further the thesis deals with usage of cards as a mean of payment. The thesis results in a comparison of selected cards issued by certain banks. 5

6 Obsah Obsah Historický vývoj platebních karet Historicky první platební karta Pravá bankovní kreditní karta První kreditní karta v Evropě Asie a platební karty První platební karta v Československu Teoretický rámec problematiky Líc platební karty Platnost karty Název a logo vydávající banky nebo organizace Číslo platební karty BIN Bank Identification Number Čip Jméno drţitele karty Embosovaný ochranný prvek Logo karetní asociace Fotografie Rub platební karty Podpisový prouţek Magnetický prouţek Ostatní informace Rozdělení platebních karet Způsob zúčtování Členění podle pouţitelnosti Podle způsobu provedení Podle moţnosti čtení karty Členění podle asociace Rozdělení podle klientely Další typy karet Rozdělení karet podle uţivatelů Ekonomický a právní rámec platebních karet Zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách Vyuţívání platebních karet jako platebního prostředku v České republice Platba v obchodě Výběr z bankomatu Platba po internetu Výběr na pobočkách bank Placení za sluţby mobilního operátora Sluţba CashBack Ztráta platební karty Blokace Stoplistace Bezpečnostní pravidla Vyhodnocení Závěr Seznam pouţité literatury Internetové zdroje:

7 Zákony Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh Seznam zkratek

8 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma platební karty. Toto téma mě velmi zaujalo, jelikoţ se s nimi dnes a denně setkáváme v osobním i profesním ţivotě. Platební karty jsou v dnešní době jiţ velmi rozšířené. Můţeme je pouţívat při bezhotovostních platbách v široké síti obchodů, u čerpacích stanic, v restauracích a na dalších obchodních místech. Poskytují také řadu pojištění. Představují moderní instrument bezhotovostního platebního styku, vyuţívaný zejména k úhradě spotřebních výdajů a v neposlední řadě k výběru hotovosti. Platební karty navazují na snahu překonat nedostatky hotovostního platebního styku. Jejich právní úprava není samostatně a podrobně regulována zákonem. Dílčí úpravu platebních karet obsahuje zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, který upravuje vydávání a pouţívání elektronických platebních prostředků. Vydavatel platebních karet banky se pak řídí pravidly mezinárodních asociací. Podmínky ohledně vydávání a pouţívání platebních karet tak stanoví ve svých obchodních podmínkách. Tyto jsou pak součástí smlouvy o běţném účtu nebo samostatné smlouvy, které obdrţí jejich majitel. Ve své práci jsem také popsala rozdělení platebních karet, jak se má karta pouţívat i jak se zachovat v případě ztráty karty. Toto téma mně oslovilo i z toho důvodu, ţe pracuji na sevisním oddělení firmy Otis Escalators s.r.o. a kaţdý měsíc provádíme vyúčtování karet American Express. Tyto platební karty vyuţívají naši servisní mechanici při výjezdu na montáţe do celého světa. Mám tak moţnost sledovat jaké výhody a nevýhody tato karta přináší, jak moc je její vyuţití rozšířené a na jaké problémy mohou pracovníci narazit při bezhotovostních platbách v hotelích a na dalších místech. Při shromaţďování materiálů jsem navštívila také tyto finanční instituce Komerční banku, Českou spořitelnu a Československou obchodní banku v Břeclavi, kde mi dle moţností poskytli informace, které mi byly nápomocny, při psaní této bakalářské práce. I přes široké pouţití platebních karet jsou o nich drţitelé jen velmi málo informováni, proto bych to chtěla touto bakalářskou prací přiblíţit. 8

9 1 Historický vývoj platebních karet Ke vzniku vynálezu nebo nápadu nejčastěji vede potřeba nebo problém, který je nutno vyřešit. Stejný impuls vedl i ke vzniku platebních karet. Za kolébku platebních karet se oprávněně povaţují Spojené státy americké. Jiţ před zavedením karet koncem 90. let 19. století jsme se mohli setkat s jejich předchůdci cestovní šeky 1, peněţní poukázky a úvěrové známky. Všechny tyto finanční produkty řešily potřebu bezpečného placení za zboţí a sluţby, bezpečného přenesení peněz na dálku, zvýšení prodeje na obchodní úvěr a snadné identifikace zákazníků i evidence jejich nákupů. Spojené státy americké se rozvíjely v 19. století velmi rychlým tempem. Přistěhovalci osídlovali nové oblasti kontinentu a vzdálenosti mezi městy a hlavními centry států rostly. Díky tomu stoupala poptávka po osobní i nákladní dopravě, poště a doručování kurýrních zásilek. A právě kurýrní společnosti byly jedněmi z pozdějších kmotrů platebních karet. 1.1 Historicky první platební karta Úplně první platební kartu vydala v roce 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Byla vyrobena z plechu a umoţňovala svým stálým zákazníkům telefonovat a posílat telegramy prostřednictvím svých poboček a uhradit je najednou na konci měsíce na základě vyúčtování 2. Zákazník poté tuto fakturu jednorázově zaplatil šekem nebo příkazem z banky. Společnost se tímto snaţila udrţet si dobré zákazníky 1 Obchodní zákoník ObchZ: zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění 720 Cestovní šek Základní ustanovení: Cestovní šek je cenným papírem, který opravňuje osobu v něm uvedenou k přijetí částky v něm určené při jeho předloţení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem šeku. 721 Osoba, která cestovní šek vydala, je povinna cestovní šek proplatit nebo obstarat jeho proplacení 722 (1) Cestovní šek musí obsahovat: a) označení, ţe jde o cestovní šek, b) příkaz nebo slib vyplatit určitou částku oprávněné osobě, c) firmu, název nebo jméno výstavce, jeho podpis nebo dostatečnou náhradu podpisu. (2) Obsahuje-li cestovní šek příkaz k placení, musí obsahovat i označení osoby, které je příkaz určen. (3) Není-li v cestovním šeku uvedeno označení oprávněné osoby, můţe proplacení šeku poţadovat, kdo šek předloţí. (4) Cestovní šek lze vystavit i na jinou neţ českou měnu. 723 (1) Při předloţení cestovního šeku je proplácející osoba oprávněna poţadovat průkaz totoţnosti předkladatele a jeho kontrolní podpis na cestovním šeku. (2) Proplacení šeku musí být na něm potrvrzeno podpisem oprávněné osoby. 724 Na cestovní šek se nevztahují právní předpisy upravující směnky a šeky. 2 JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

10 a přimět je k častějšímu pouţívání svých sluţeb s moţností bezhotovostního placení. Proto se tyto karty někdy obecně nazývají věrnostní platební karty. V roce 1936 začínají karty pronikat i do letecké dopravy. Dne 1. ledna 1936 pak společně zavedlo šest amerických leteckých společností úvěrovou kartu UATP pro obchodní cestující. Karta se nazývala Air Travel Card. V roce 1947 dochází k internacionalizace platebních karet. O rok později kartu Air Travel Card přijímají všichni členové Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA. Roku 1950 vznikly první univerzálně pouţitelné platební karty, a to od klubu nazvaného Diners Club. Ten vydával svým členům úvěrové karty nazvané Charge Card pro bezhotovostní placení v restauracích a později u všech smluvních hotelů, restaurací a obchodů, které s klubem uzavřou smlouvu. Obrázek č. 1: První kreditní karta Diners Club vydaná v roce 1950 Zdroj: Roku 1966 vzniká v Kalifornii California Bank Card Association. Tímto se na scéně objevuje Master Charge. Tato karta se do konce 60. let stala jedničkou mezi bankovními kreditními kartami v USA. V roce 1974 byla v kanadském Vancouveru zaloţena mezinárodní asociace International BankAmericard Incorporated IBANCO předchůdce VISA International. Do čela nové organizace byl zvolen Dee Hock jako první prezident 3. Ten byl také jedním z prvních, kdo v roce 1972 podpořil zavedení magnetického prouţku na kartách. Tuto novou technologii 3 JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

11 povaţoval za levnou a spolehlivou. Karty BankAmericard v té době vydávalo 18 bank ve 14 státech mimo USA a celkový počet kreditních karet dosáhl jiţ 37 milionů. Kreditní karty BankAmericard přijímalo 1,5 milionu obchodníků ve 111 zemích. V roce 1977 vznikly nové názvy VISA USA a VISA International. V roce 1991 Eurocard a MasterCard společně zavádějí první globální debetní kartu na světě pod názvem Maestro. Roku 2003 MasterCard i VISA experimentují s novými tvary karet. O dva roky později se tito dva nejdůleţitější hráči na poli karet shodli na standardu pro bezkontaktní čipové karty Pravá bankovní kreditní karta Pravou bankovní platební kartu vydala The Franklin National Bank z New Yorku v roce Karta byla vydávána zdarma důvěryhodným klientům, obchodníci platili bance poplatek za provedené platby. Klienti museli provedené nákupy uhradit do 30, 60 nebo 90 dnů, podle podmínek své smlouvy. Při placení se vţdy telefonicky ověřovalo u banky finanční krytí. Banky očekávaly zisk, ale zpočátku jim karty přinesly jen ztráty. Neměly totiţ zkušenosti s jejich provozem. Polovina bank vydávání karet brzy zastavila. V roce 1957 vydávalo Charge Card jiţ jen 26 amerických bank a celkem vydaly jen karet. Platit jimi bylo moţné v obchodech a obrat v tomto roce dosáhl pouhých 40 milionů dolarů. Ve srovnání s kartami Diners Club nebyly tyto výsledky příliš optimistické. Diners Club vydal v té době jiţ přes karet, přijímalo je přes restaurací a obchodů v celých Spojených státech a roční obrat dosáhl 90 milionů dolarů. Klienti si oblíbili pohodlné placení a také moţnost čerpat krátkodobý bezúročný úvěr. Obchodníci zase zjistili, ţe zákazníci, kteří platí kartou utratí v průměru více, neţ zákazníci platící hotově. Příjem bankovních karet byl také bezpečnější a levnější neţ poskytování obchodního úvěru 5. Nový platební nástroj uvítaly zejména menší obchody, které tak mohly svým zákazníkům prodat zboţí na úvěr, který poskytla banka, a tedy za stejných nebo lepších podmínek neţ jejich monopolní konkurence (splátkové úvěry a kreditní karty velkých obchodních domů) JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

12 1.3 První kreditní karta v Evropě Pravděpodobně první kreditní kartu v Evropě vydala v roce 1951 společnost Finders Service ve Velké Británii. Zaloţil ji Donald McCullough. O jedenáct let později se Finders Service spojila se společností Credit Card Services a vytvořila pobočku Diners Club ve Velké Británii. Rozvoj platebních karet nastal v západní Evropě aţ ve druhé polovině 60. let 20. století. Tehdy banky usoudí, ţe karty jsou vhodný produkt pro jejich klienty. Kolébkou platebních karet pro Evropu se stanou Velká Británie, Švédsko a Francie. Další instituce, která začala vydávat platební karty byla Bank of America v roce Karty byly jako první na světě vyrobeny z plastu, coţ umoţňovalo placení pomocí mechanických snímačů imprinterů. Tato banka svůj úspěšný projekt v roce 1966 zpřístupnila i ostatním americkým bankám a jedné anglické bance. Tímto se platební karty dostaly do Evropy. 1.4 Asie a platební karty Americký vliv na Japonsko po 2. světové válce vzrostl. Příkladem mohou být vojenské základny na japonských ostrovech, které přinášely do země podněty z ţivotního stylu Spojených států. Právě jedním z těchto podnětů byly kreditní karty, které Američané v Japonsku pouţívali. První kreditní kartu v Japonsku vydala společnost Nippon Diners Club v roce V tomtéţ roce začaly některé obchodní domy a řetězce supermarketů vydávat své vlastní kreditní karty Store Card. Sanwa Bank v roce 1961 zaloţila společnost Japan Credit Bureau (JCB). V tomtéţ roce vydala první Charge Card. Za vzor si vzala kreditní kartu American Express. První bankovní kreditní karta byla vydána v roce JCB se v začátcích zaměřovala pouze na Japonsko 6. Vytvořila nejen vlastní úvěrovou kartu, ale přesně podle vzoru American Express zaloţila také vlastní cestvoní kancelář. 6 JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

13 Cílem Japan Credit Bureau bylo nabídnout japonských zákazníkům alternativu k cizím platebním kartám. Společnost se v prvních desetiletích své činnosti zaměřila hlavně na domácí trh, kde velmi rychle získala 50% podíl. V roce 1972 pouţíval karty Japan Credit Bureau jeden milion klientů. První obchodníci v zahraničí začali přijímat karty Japan Credit Bureau v roce V roce 1991 přijímalo karty Japan Credit Bureau 1,7 milionu obchodů v Japonsku a 0,4 milionů obchodů v zahraničí. Platební karty JCB pronikly v roce 1985 mimo hranice Japonska. Začaly být vadávány ve Spojených státech a Velké Británii. Součástí sluţeb Japan Credit Bureau totiţ nejsou jen platební karty, ale také výhody poskytované leteckými společnostmi a mezinárodními hotelovými sítěmi. Společnost Japan Credit Bureau nabízí i cestovní a finanční sluţby. V roce 1988 pronikají platební karty i do Číny. Jedná se tu konkrétně o karty společnosti MasterCard 7. V roce 2005 uzavřela kartová asociace China Union Pay (CUP) dohodu s americkou Citibank o zajištění výběrů hotovosti na karty CUP ze všech jejích 8000 bankomatů v sedmi desítkách zemí. Na oplátku CUP zajistí klientům Citibank přístup do všech svých bankomatů v Číně. Podle World Tourism Organisation (WTO) bude cestovat v roce 2020 do zahraničí kolem 100 milionů čínských turistů První platební karta v Československu Na český trh přišly platební karty aţ mnohem později. První platební karta na našem území byla vydána v roce 1988 Živnostenskou bankou jako dispoziční karta k tuzexovému účtu. A od poloviny roku 1989 vydávala Česká státní spořitelna svým klientům ke sporoţirovým účtům karty k výběru z bankomatů JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

14 Obrázek č.2: První platební karta v Československu vydaná Ţivnostenskou bankou Zdroj: www. finance.cz V poslední době prošel trh platebních karet dosti bouřlivým vývojem. Zatímco v roce 1990 bylo v oběhu zhruba plastových karet, dnes vlastní platební kartu, ať uţ debetní či kreditní zhruba tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Dynamicky však roste nejen počet platebních karet, ale i možnost jejich využití a počet bankomatů. Nyní můţeme vybírat z více jak 3000 přístrojů 10. Graf č.1: Počet vydaných platebních karet v posledních 10 letech Zdroj:

15 2 Teoretický rámec problematiky 2.1 Líc platební karty Obrázek č. 3: Líc embosované platební karty s popisem Název a logo vydávající banky nebo organizace Číslo platební karty Logo karetní asociace Identifikační kód banky - BIN Jméno a příjmení drţitele karty Platnost karty měsíc a rok konce platnosti karty Embosovaný ochranný prvek spojené MC u MasterCard Zdroj: 15

16 Obrázek č.4: Příklad čipové platební karty Čip na platební kartě Zdroj: Platnost karty Doba, která je uvedena přímo na kartě a v průběhu které můţe drţitel platební kartu vyuţívat. Platnost karty je vyznačena na přední straně, většinou ve tvaru 08/10 (platí do ). Můţeme se setkat i s přesným zápisem Pokud jsou uvedné dva datumy, tak první označuje počátek platnosti a druhé datum označuje konec platnosti. Před uplynutím této lhůty bude automaticky vyrobena karta pokračovací, pokud nebyla tato moţnost výslovně zrušena, nejpozději však dva měsíce před ukončením platnosti stávající karty. Novou kartu si můţeme vyzvednout ve své pobočce zhruba 15 dnů před koncem platnosti stávající karty nebo bude zaslána poštou, pokud je zaslání karty sjednáno Název a logo vydávající banky nebo organizace Tento název bývá umístěn na lícní straně platební karty vpravo nebo vlevo Číslo platební karty Číslo vyznačené na kartě. Obsahuje 16 aţ 19 numerických znaků. 2 znaky tvoří druh karty, 5 znaků identifikaci vydávající banky zbytek identifikaci drţitele. 11 Česká spořitelna, Příručka pro držitele platební karty, 39 s. Dostupné na Informační linka:

17 2.1.4 BIN Bank Identification Number BIN neboli identifikační kód banky. Je to číslo, které přidělí karetní asociace dané bance. Obsahuje 4 znaky Čip U čipových karet je na líci platební karty zabudovaný čip Jméno držitele karty Jméno drţitele je vyznačeno vţdy latinskou abecedou. Některé země vyznačují i diakritická znaménka. V případě, ţe je karta vydána k firemnímu účtu, je někdy značen i název firmy. Jméno drţitele obsahuje maximálně 27 znaků Embosovaný ochranný prvek Embosovaný ochranný prvek. U EC/MC je to spojené MC, u VISA "letící V" a u AMEXu AX Logo karetní asociace Logo vydavatelské společnosti - karetní asociace. Jestliţe je karta elektronická, pak logo není spojeno s ochranným hologramem. Společnost AMEX logo ani hologram na karty (většinou) neuvádí. Společnosti EC/MC i VISA 13 umoţňují velkým bankám (za poplatek) vyuţít lícní stranu platební karty libovolným způsobem Fotografie Některé organizace vydávají karty s fotografií. Je to další krok k zajištění bezpečnosti platebních karet. V případě kobrandovaných, afinitních a zákaznických karet je na přední straně vyznačen název nebo logo partnerské společnosti. 12 MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

18 2.2 Rub platební karty Obrázek č. 5: Rub platební karty s popisem Magnetický prouţek Podpisový prouţek určený k podpisu klienta Logo karetní asociace Zdroj: Podpisový proužek Je to pole umístěné na zadní straně platební karty. Drţitel je povinen se na něj podepsat bezprostředně po převzetí platební karty. Podpisový prouţek je určen k podpisu klienta, který má být kontrolován při kaţdé platbě, je chráněn proti zneuţití mikrotiskem 14. V tomto poli je zpětně lomeným písmem zapsáno číslo karty a nebo alespoň jeho část. U některých typů karet jsou vytištěny i kontrolní číslice, které se na líci nevyznačují. Na některých kartách podpisový prouţek chybí, protoţe banka na kartu podpis klienta skenuje a brání tak jejímu zneuţití. 14 MIČIENKA, M.: Příruční slovník občana. 1. vydání Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN

19 2.2.2 Magnetický proužek Je určen k magnetickému záznamu údajů o kartě a k jejich elektronickému snímání. Je definován normou ISO, a to nejen pro bankovnictví, ale obecně pro všechny sektory. Norma ISO však ponechává dostatek prostoru pro to, aby např. bankovní platební systémy vyuţívaly některá definovaná pole dle svých potřeb. Magnetický prouţek má tři záznamové stopy se specifickým účelem: Stopa 1. První stopa magnetického prouţku byla definována jiţ v roce 1969 Mezinárodní asociací leteckých dopravců IATA (International Air Transportation Association). První stopa má 79 znaků, které obsahují číslo karty a jméno klienta. Jsou pouze ke čtení. Stopa 2. Tato stopa obsahuje 40 numerických znaků, číslo a platnost karty, servisní kódy a bezpečnostní údaje. Druhá stopa je pouze ke čtení. Stopa 3. K záznamu na třetí stopě slouţí 107 numerických znaků, které slouţí ke čtení i zápisu dat. Tato stopa slouţí k záznamu potřebných informací. Je zde zaznamenán parametr, podle kterého je moţné ověřit správnost kódu PIN. V magnetickém prouţku jsou zaznamenány ještě další doplňující údaje, bezpečnostní kód CVV nebo CVC a další. Tomuto kódu říká kaţdá společnost jinak Card Verification Value (CVV), Card Security Code, Personal Security Code apod. Všechny tyto názvy označují stejnou informaci. Je to kontrolní kód. Jejich cílem je ochránit majitele karty před zneuţitím JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

20 Obrázek č. 6: Příkad CVC kódu U karet American Express je tento kód vytištěný na přední straně a je čtyřmístný. Zdroj: Obrázek č. 7: Příklad CVC kódu U ostatních karet (VISA, MasterCard apod.) je CVC kód tři poslední čísla z kódu uvedeného na zadní straně karty. Zdroj: Ostatní informace Na zadní straně karty můţeme nalézt doplňující informace. Banky mohou umístit logo společnosti i na rub karty 16. Dalším ochranným prvkem je pod ultrafialovým světlem fosforeskující holubice (VISA) a nebo nápis MC (u EC/MC)

21 Dále zde drţitel platební karty stvrzuje svým podpisem, ţe souhlasí se všemi podmínkami, podle kterých byla karta vydána. Dále karta můţe být pouţita jen oprávněným drţitelem, zneuţití je trestné. Má se chránit před mechanickým poškozením a magnetickým polem. Nechybí tu ani telefonní spojení na banku v případě nutnosti Rozdělení platebních karet Platební karty můţeme rozdělit podle různých hledisek: způsob zúčtování, pouţitelnost, způsob provedení, moţnosti čtení karty, podle vydávající asociace Způsob zúčtování Je základním kritériem, podle kterého můţeme platební karty rozdělit na debetní karta, kreditní karta, charge karta, nákupní úvěrová karta, předplacená karta. Debetní platební karta Jejím pouţitím čerpáte peníze uloţené na svém účtu. Jedná se o kartu, se kterou můţeme platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu, pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz. K zúčtování dochází většinou chvíli po provedené transakci maximálně několik dní či týden. Banka odečte danou sumu přímo z účtu klienta. V případě vyčerpání všech finančních prostředků na účtu, můţeme vyuţít jako finanční rezervu tzv. kontokorent, pokud je to ve smlouvě sjednáno. Pokud ne, dá se dodatečně kontokorent sjednat 18. Kontokorent je sluţba, kterou nabízí banka svým klientům na základě bankovní historie. Jeho výše je odvislá na mnoţství peněz, které jsou pravidelně připisovány na účet klienta. Některé banky vyţadují pro tuto sluţbu ručitele

22 Kreditní platební karta Prostřednictvím této platební karty (soukromé a sluţební) můţete nakupovat zboţí nebo sluţby aţ do výše předem sjednaného limitu. K zúčtování dochází aţ po určité bankou stanovené době. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dluţné částky. Banky stanovují minimální výši splátky úvěru (obvykle 5-10 % z dluţné částky) a úvěrový limit (podle bonity klienta platební historie klienta) 19. Charge karta Je vydávána pro sluţební klientelu. Prostřednictvím charge karty lze opakovaně čerpat peníze banky aţ do výše předem sjednaného limitu. Během účetního období pouţíváme charge kartu na nákupy zboţí a sluţeb. Při zúčtování, které je také stanovené k určitému datu (obvykle dní), musíte uhradit celou čerpanou částku jednorázově. Z čerpané částky není účtován ţádný úrok. Nejrozšířenější kartou tohoto typu je CCS karta 20. Nákupní úvěrová karta Jedná se o platební karty, které však vydávají nebankovní instituce. Přímo v obchodě si můţeme zřídit úvěr 21. Patří sem např. Essox, Multiservis a další. Předplacená karta Při vydání tohoto typu karty (pro soukromé nebo sluţební účely) banka otevře speciální účet, na který vloţíme finanční prostředky, které budou následně prostřednictvím předplacené karty čerpány. Po vyčerpání vloţené částky je moţné účet znovu dobít další částkou a kartu pouţívat dále. Dobití se provádí bezhotovostním převodem nebo hotovostním vkladem. Tento typ karty mohou velmi dobře vyuţít např. rodiče pro výplatu kapesného dětem nebo firmy jako platební prostředek pro zaměstnance na sluţební cestu. Člen rodiny pracující v zahraničí můţe prostřednictvím předplacené karty poskytnout finance své rodině MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN MIČIENKA, M.: Příruční slovník občana. 1. vydání Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN Česká spořitelna, Příručka pro držitele platební karty. 39 s. Dostupné na informační linka:

23 2.3.2 Členění podle použitelnosti Domácí (tuzemské) karty Slouţí pro výběr v bankomatech a platbu v obchodech na území domácí země. Banky však od jejich vydávání v posledních letech jiţ upouštějí Mezinárodní karty Platnost této karty je rozšířena nejen pro tuzemsko, ale i pro zahraničí Podle způsobu provedení Embosované platební karty Tyto karty mají díky reliéfnímu (plastickému) písmu vyraţenému na kartě širší moţnost pouţití. Kromě obchodů vybavených elektronickým platebním terminálem je moţné s nimi nakupovat i na prodejních místech, která pouţívají mechanický snímač identifikačních údajů. Obchodník pouţije při platební transakci tzv. ţehličku (imprinter - mechanický snímač) 23, který sejme otisk všech údajů vyraţených na embosované kartě a identifikační štítek obchodníka při provádění transakce. Zákazník poté údaje potvrdí svým podpisem. Na základě toho pak obchodník zúčtuje platbu. Embosované karty lze pouţívat na více místech neţ karty elektronické, např. i při nákupu přes internet. Elektronické platební karty Nejčastěji pouţívané karty. Banky je většinou vydávají k účtu zdarma. Tyto karty můţeme pouţívat především pro platby u obchodníků vybavených elektronickým platebním terminálem a k výběrům z bankomatu. Nevýhodou je jejich zatím omezená pouţitelnost u plateb v prodejnách. 23 MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

24 2.3.4 Podle možnosti čtení karty S dobou dochází k vývoji technologií. Podle toho rozdělujeme platební karty na: karta s magnetickým prouţkem, karta s čipem, hybridní karta a virtuální karta. Karta s magnetickým proužkem Na zadní straně karty slouţí jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Je sloţen ze tří stop, přičemţ u kaţdé z nich je přesně určená struktura dat a účel pouţití (např. jedná-li se o vnitrostátní či mezinárodní off-line nebo online transakci). Magnetický prouţek zjednodušil a zrychlil pouţívání platebních karet v bankomatech a později i při placení. Karta s čipem Obsahuje na přední straně zabudovaný mikroprocesor - čip, do něhoţ lze bezpečně uloţit informace potřebné k ověření identifikačního kódu klienta. Její nevýhodou je méně obchodních míst, na kterých s ní lze platit, ale zato je mnohem bezpečnější. V České republice se první čipová karta objevila teprve v prosinci 2002 u Komerční banky. V dubnu 2003 následovala ČSOB. V budoucnu by měly být všechny elektronické karty vybaveny čipem. Banky potom ponesou větší odpovědnost za zneuţití karty. Základní rozdíl v pouţití mezi kartou s magnetickým prouţkem a čipovou kartou je ve způsobu ověřování drţitele při platbě u obchodníka. U karty obsahující pouze magnetický prouţek je pro ověření drţitele postačující porovnání jeho podpisu na prodejním dokladu s podpisem na zadní straně karty. Pouze s výjimkou u karet Maestro, u kterých jiţ ověřování přes PIN probíhá. U karet čipových je přednostní ověření prostřednictvím zadání PIN. Hybridní karta Obsahuje čip i magnetický prouţek. Tato karta má tedy výhody obou předchozích karet. Lze ji pouţít na všech obchodních místech a navíc je bezpečnější. V budoucnu lze očekávat, ţe většina platebních karet bude vydávána jako hybridní

25 Karta virtuální Tato karta také existuje na trhu platebních karet. Vyznačuje se tím, ţe obdrţíme jen číslo platební karty a PIN, (plastová karta neexistuje). Virtuální karta je určena pro nákupy na internetu. Zde to funguje jako normální kreditní karta Členění podle asociace Mezi nejznámější karetní společnosti patří: MasterCard International Řadí se se svými zhruba 4000 zaměstnanci ke dvěma velkám světovým organizacím pro platební karty. Patří sem také elektronické karty Cirrus a Maestro, v embosované verzi se můţeme setkat s kartami MC Standard. Velmi bonitním klientům jsou nabízeny karty MC Gold. Vrcholem řady je karta World Signium, která zatím v České republice nebyla vydána. VISA Je to společnost, která vznikla v roce Jejím sídlem jsou Spojené státy americké. Je to nejsilnější karetní asociace s největším počtem vydaných karet a nejširší akceptační sítí 26. Karty VISA zahrnují elektornické karty VISA Electron, embosované VISA Classic, pro vyšší třídu klientů pak VISA Silver a VISA Gold. Nejvyšší kartou je VISA Platinum. VISA Gold - Embosovaná platební karta pro nejbonitnější klientelu. Pouze mezinárodní. Karty Visa Gold, Visa Platinum a Visa Infinite nabízejí svým drţitelům zvýšený servis a benefity. Nabídka se liší podle bank a země, ale všechny tyto tři karty zaručují vysoký stupeň sluţeb neţ standardní karta Visa Classic. Karta je nabízena s bohatým spektrem doplňkových sluţeb

26 American Express Vznikla 18. března 1850 po spojení tří společností Livingston Fargo & Co., Wells & Co. a Butterfield and Wasson. Jejich základní kapitál tehdy činil dolarů. Mezi nejvýznamnější klienty patřily právě banky, které potřebovaly spolehlivě a bezpečně dopravovat ceniny a dokumenty mezi svými pobočkami. American Express - klasická zelená karta. Je to prestiţní platební karta. Je embosovaná a s mezinárodní platností. Součástí karty jsou speciální slevy a zvláštní nabídky v hotelech a vybraných řetězcích autopůjčoven. Poskytuje komplexní pojistný program pro drţitele karty s mimořádně vysokými pojistnými částkami. V případě ztráty nebo krádeţe karty je stoplistace provedena zdarma 28. American Express zlatá karta. K této kartě je poskytována sluţba Executive Club International 29. Součástí vybavení k této sluţbě je klubový adresář a adresář hotelů a půjčoven automobilů. Na zákadě členství v tomto programu je umoţněn vstup do více neţ 280 klubů ve 34 zemích, je moţné získat 20-50% slevy při rezervaci ubytování v hotelech vyšší cenové kategorie, slevy aţ 30% ve vybraných autopůjčovnách. Tato karta umoţňuje trávit chvíle při čekání ve speciálních letištních saloncích, které jsou vyhrazeny pouze drţitelům těchto karet na 180 letištích po celém světě, a to bez ohledu na typ letenky 30. Japan Credit Bureau Tato společnost byla zaloţena v roce 1961 jednou z vedoucích japonských bank a to Sanwa Bank. V dubnu téhoţ roku vydala první Charge Card. V té době japonské zákony nedovolovaly bankám vydávat kreditní karty přímo. Byly zakládány speciální organizace. První bankovní kreditní karta byla vydána v roce První obchodníci v zahraničí začali přijímat karty Japan Credit Bureau v roce Součástí sluţeb společnosti Japan Credit Bureau nejsou jen platební karty, ale také výhody, které poskytují letecké společnoti a mezinárodní hotelové sítě. Společnost nabízí i cestovní a finanční sluţby. 28 Komerční banka Břeclav, Služební platební karty Komerční banka Břeclav, American Express Průvodce pro držitele platebních karet 26

27 Diners Club International Svou činnost zahájila společnost Diners Club 28. ledna Jejím zakladatelem je Frank X. McNamara. V témţe roce tato společnost vydala prvních 200 karet určených pro placení v síti restaurací. V únoru 1950 pak zašel McNamara a jeho partner Ralph Schneider do newyorské restaurace Major s Cabin Grill a objednali si večeři. Kdyţ došlo na placení, McNamara předloţil malou kartonovou kartičku Diners Club Card a podepsal doklad o zaplacení. Tato večeře se stala známá jako First Supper (první večeře) 31. Jiţ od roku 1968 byly karty Diners Club akceptovány i v tehdejším Československu. Své vlastní zastoupení v České republice má společnost Diners Club od roku V současnosti pouţívá kartu Diners Club přes 10,5 milionu lidí po celém světě. Platit touto kartou mohou u více neţ 14,5 milionu smluvních partnerů ve 200 zemích. Kromě toho mají drţitelé karty Diners Club moţnost výběru hotovosti v síti více neţ 1,2 mil. bankomatů nebo ve pobočkách bank a směnáren 32. Karta Diners Club International - karta Diners Club Classic je základním produktem společnosti Diners Club. Přestoţe se jedná o standardní produkt, nabízí jiţ sama o sobě řadu výhod nad rámec běţných sluţeb, které jsou spojeny s většinou kreditních karet ve světě. Její vydání není vázáno na konkrétní bankovní účet a drţitel karty Diners Club Classic můţe čerpat aţ 55 denní bezúročný úvěr s tím, ţe veškeré transakce jsou zúčtovány na konci měsíce. Karta poskytuje komplexní cestovní pojištění včetně úrazového pojištění. Exisuje zde také moţnost vydání nouzové hotovosti kdekoliv na světě v případě, ţe se drţitel karty ocitne bez potřebných prostředků. Zaručuje také volný vstup do více neţ 100 VIP letištních salonků po celém světě a také je zde k dispozici sluţba garantovaná rezervace ve více neţ hotelích a 100 hotelových řetězcích po celém světě 33. Při vystavení dodatkových karet pro rodinné příslušníky či blízké osoby existuje jednorázové vyúčtování všech plateb spolu s transakcemi prováděnými pomocí hlavní karty. U této karty je omezeno riziko v případě ztráty či odcizení karty při blokaci do 48 hodin je klient zcela zbaven odpovědnosti za případnou škodu JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

28 Graf č.2: Vydané karty celkem podle značek za rok Zdroj: Rozdělení podle klientely Zlatá karta Je to prestiţní mezinárodní embosovaná platební karta určená pro všechny klienty. Karta se dá vyuţít k výběru hotovosti z bankomatů a platbám za zboţí nebo sluţby. Díky zlaté kartě získáme řadu nadstandartních výhod. Při placení kartou v zahraničí můţeme získat výhodnější kurz směny a neplatíme ţádné poplatky. Zlatá karta zaručuje větší flexibilitu čerpání financí s vysokým týdenním limitem. Při ztrátě nebo odcizení karty je k dispozici nepřetrţitá zákaznická sluţba. K této kartě je automaticky sjednáno pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí a pojištění pro řidiče motorového vozidla. Ke kartě si můţeme sjednat i pojištění proti zneuţití platební karty. Černá karta Jsou to platební karty vyšší úrovně, neţ jsou zlaté karty. Černá proto, protoţe tato barva je povaţována za luxusní barvu. Získat tuto kartu je moţné jen přímou nabídkou banky a jen omezeně z podnětu klienta. Cena karty, pokud ji nabídne banka je levnější, neţ kdyţ si o ni 28

29 poţádá klient sám. Tyto karty nabízí speciální sluţby, jako např. vstupy do letištních salonků, cestovní pojištění, slevy ve špičkových hotelech apod 35. Stříbrná karta Stříbrná karta je další kartou na trhu, která je odvozená od zlaté karty. Má proto také menší výhody.. Platinová karta Platinové karty jsou vysoce prestiţní embosované platební karty pro nejnáročnější klientelu. Pouţívají se pro výběr hotovosti v bankomatech a obchodech, které jsou označené příslušným logem karetní asociace. Mají mezinárodní platnost. Jsou určeny pro vysoce bonitní klienty, jejichţ poţadavky na širokou akceptační síť a mnoţství doplňkových sluţeb jsou velmi vysoké. Vydání platinové karty je obvykle spojeno s vysokým týdenním limitem. Můţe se tu jednat o kartu kreditní, debetní i o kartu charge. Protoţe jsou platinové karty embosované, je tedy moţné s nimi platit kromě obchodů vybavených elektronickým platebním terminálem také v obchodech s manuálním snímačem embosovaných platebních karet tzv. imprinterem. S těmito kartami je moţné vybírat také hotovost v bankomatech a na přepáţkách bank a směnáren. V poplatcích spojených s vydáním platební karty bývá zahrnuto několik druhů cestovního a úrazového pojištění a řada doplňkových sluţeb. Ze začátku nebylo moţno o platinovou kartu poţádat, byla klientovi nabídnuta. Karta také umoţňuje vstup do VIP salonků na letištích, poskytuje velké slevy na zapůjčení aut, na ubytování v hotelech Další typy karet Affinitní karty Zvláštním typem platebních karet vzniklých na základě spolupráce vydavatele a partnerské organizace jsou tzv. "affinity card". Tyto karty jsou výsledkem smluvního vztahu emitenta a neziskové organizace. Hlavním smyslem takové spolupráce je finanční podpora dané organizace a dala by se nazvat jakousi charitou. Jejich cílem je pro platební karty 35 JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

30 konkrétního vydavatele získat skupinu osob, které spojuje společné povolání (lékaři, právníci apod.), společné zájmy (ochrana zvířat, ochrana přírody, charitativní činnost aj.) nebo členství v zájmových klubech (např. sportovních). Kobrandované karty Kobrandované platební karty jsou výsledkem spolupráce emitenta (obvykle vydavatelské banky) a další společnosti. Tou bývají především letecké společnosti, výrobci automobilů, obchodní řetězce, mobilní operátoři, cestovní kanceláře, různá sdruţení nebo asociace. Výhody přinášejí takovéto platební karty všem zúčastněným (vydavatel - partnerská společnost - klient). Pro uţivatele (majitele karty) představují, kromě sluţeb klasické debetní či kreditní karty, navíc slevy nebo bonusy na vybrané zboţí či sluţby, účast ve věrnostních programech a další moţnosti, které umoţní partnerství vzniklá mezi vydavatelem karty a komerční organizací. Získání kobrandované karty můţe ovšem pro zájemce znamenat i speciální podmínky, které musí pro vydání splnit. Patří k nim například poţadavek na členství v určité organizaci nebo smlouva uzavřená s partnerskou společností apod. Tyto karty byly zavedeny koncem 80. let. Řadu rysů mají společnou s affinitními kartami Rozdělení karet podle uživatelů Karty osobní Jsou to karty určené pro fyzické osoby. Je to karta vydaná jedné fyzické osobě k jejímu osobnímu účtu. Na líci platební karty je uvedeno jméno, ke kterému je karta vydána. Karty služební Tyto karty jsou určeny pro právnické osoby. Je to karta vydaná k účtu firmy. Na kartě je uvedeno jméno osoby, která s ní můţe disponovat. Tato osoba ji pouţívá výhradně pro sluţební účely. 37 JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

31 3 Ekonomický a právní rámec platebních karet Platební karty nejsou regulovány podrobně zákonem. Dílčí úpravu obsahuje zákon č. 124/2002 Sb. 38, o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), který upravuje vydávání a pouţívání elektronických platebních prostředků, avšak z pohledu ochrany spotřebitele 39. Banky jako vydavatelé platebních karet se řídí pravidly mezinárodních asociací. Podmínky vydávání a pouţívání platebních karet stanoví ve svých obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o běţném účtu nebo samostatné smlouvy. 3.1 Zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku Zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku zapracovává přísušné předpisy Evropských společenství a upravuje: a) provádění převodů peněţních prostředků na území České republiky v české měně a provádění přeshraničních převodů b) vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků c) vznik a provozování platebních systémů v jakékoli měně a práva a povinnosti jejich účastníků, jestliţe se tito účastníci dohodli, ţe se tyto platební systémy řídí právním řádem České republiky, a dále některé povinnosti účastníků platebních systémů provozovaných podle právního řádu některého z členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor 40. Podle této části zákona postupují: a) banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají převody peněţních prostředků jako podnikání, jestliţe tyto činnosti provádějí na území České republiky, b) fyzické a právnické osoby, které dávají přímo převádějící instituci příkaz k převodu, nebo které jsou konečnými příjemci částky převodu. U přeshraničních převodů podle MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 31

32 odstavce 2 se za příkazce nepovaţují banky, pobočky zahraničních bank a jiné osoby, které provádějí nebo zprostředkovávají přeshraniční převody jako podnikání, osoby oprávněné k poskytování investičních sluţeb podle zvláštního právního předpisu, pojišťovny, investiční společnosti, investiční fondy, penzijní fondy a dále jiné osoby se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, které provádějí obdobné činnosti jako podnikání. Přeshraničním převodem se rozumí převod peněţních prostředků z jednoho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v domácí měně kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor aţ do výše protihodnoty eur. Protihodnota se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni účinnosti příkazu k převodu. 3 Převod (1) Převodem se pro účely tohoto zákona rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněţních prostředků ve prospěch příjemce. (2) Převod můţe být uskutečněn zejména odepsáním z účtu příkazce nebo sloţením hotovosti příkazcem a připsáním na účet příjemce nebo výplatou hotovosti příjemci. Příkazcem a příjemcem můţe být tatáţ osoba. (3) Za převod s výjimkou přeshraničního převodu se nepovaţuje poštovní poukaz podle zvláštního právního předpisu Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách Banka jako vydavatel platebních karet se řídí pravidly mezinárodních asociací. Podmínky vydávání a pouţívání platebních karet stanoví ve svých obchodních podmínkách. Ty jsou pak součástí smlouvy o běţném účtu nebo samostatné smlouvy Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 42 MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

33 Zákon o bankách se tedy na platební karty přímo nevztahuje, i kdyţ banka jako vydavatel zde figuruje. Banka se řídí zákonem č. 21/1992 Sb. o bankách. 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, zaloţené jako akciová společnost, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepouţijí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vkladem svěřené peněţní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu, b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněţní prostředky. (3) Banka můţe, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, e) poskytování záruk, f) otevírání akreditivů 43, 43 Obchodní zákoník ObchZ: zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, 689 Dokumentární akreditiv: Při dokumentárním akreditivu je banka povinna poskytnout oprávněnému plnění, jestliţe bance jsou řádně předloţeny během platnosti akreditivu dokumenty určené v akreditivní listině. 33

34 g) obstarávání inkasa 44, h) poskytování investičních sluţeb podle zvláštního právního předpisu, s tím, ţe se v licenci uvede, které hlavní investiční sluţby a činnosti a doplňkové investiční sluţby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu i) finanční makléřství, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) aţ n) a v odstavci Obchodní zákoník ObchZ: zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, 697 Bankovní dokumentární inkaso: Smlouvou o bankovním dokumentárním inkasu se zavazuje banka vydat třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zboţím nebo jiné doklady, bude-li při jejich vydání zaplacena určitá peněţní částka nebo proveden jiný inkasní úkon. 45 Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách 34

35 4 Využívání platebních karet jako platebního prostředku v České republice 4.1 Platba v obchodě Pouţití platební karty v obchodě je velmi snadné. Platba je velmi praktická, protoţe nemusíme s sebou nosit vysokou hotovost. Karty akceptuje stále větší mnoţství obchodů. Obchodník vámi předloţenou kartu projede speciálním čtecím zařízením a zákazník jen podepíše stvrzenku. Potom si obchodník podpis ověří dle podpisového vzoru na rubu karty, popřípadě zkontroluje číslo karty nebo identitu majitele. Někde se můţete setkat s přístrojem, který poţaduje ještě před vyjetím stvrzenky zadání korektního PINu vaší karty. Toto opatření podstatně zvyšuje bezpečnost platby kartou. Účastníky bezhotovostního placení bankovní kartou jsou: - klient (drţitel karty, odběratel, plátce) - banka (vydavatel karty, emitující instituce) - banka (obchodníka) - obchodník (dodavatel, příjemce platby) - autorizační středisko. Autorizace znamená ověření oprávněnosti provést danou platební kartou příslušnou transakci 46. Obrázek č. 8: Placení kartou Zdroj: 46 MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN

36 4.2 Výběr z bankomatu Výběr z bankomatu není tak výhodný jako platba kartou v obchodě, jelikoţ za pouţití bankomatu si banka účtuje poplatek. Postup při výběru je následující: Vloţíme kartu do bankomatu v naznačené poloze do otvoru, kde se nachází symbol karty. Zvolíme jazyk příslušným tlačítkem (čeština, angličtina, němčina apod.). Zadáme kód PIN na vstpní klávesnici, který nám banka zašle ještě před vydáním platební karty. Potvrdíme jej zeleným tlačítkem ENTER. Pokud zadáme chybný PIN, opravíme jej ţlutým tlačítkem CLEAR. V případě, ţe zadáme kód PIN opakovaně chybně, bankomat kartu vrátí a my ji nemůţeme pouţít k placení za zboţí prostřednictvím platebního terminálu, kde je nutnost zadání kódu PIN ani vyzvednout hotovost z ţádného bankomatu. Volíme v menu výběr hotovosti a částku, kterou chceme vybrat. Pokud chceme jinou výši částky, tak volíme volbu JINÁ ČÁSTKA a natipujeme její výši. Bankomat ověřuje platbu. Pokud jsme vyčerpali týdenní limit nebo částka překračuje disponibilní zůstatek našeho účtu, bankomat nás na to upozorní a poţádá o změnu částky. Vyjmeme kartu z bankomatu. Bankomat vydá poţadovanou hotovost, kterou odebereme. Můţeme si nechat vytisknout strvzenku. Obrázek č. 9: Výběr z bankomatu Zdroj: 36

37 4.3 Platba po internetu Proces platby obvykle probíhá tak, ţe kupující při placení na internetu vyplní do formuláře číslo karty, dobu její platnosti, popřípadě další údaje, které jsou přeneseny k obchodníkovi (pomocí kódovaného zabezpečovacího protokolu) a poté do autorizačního střediska karet. Velké nebezpečí u této platby spočívá v tom, ţe můţe nastat situace, ţe se citlivé údaje o kartě dozví cizí osoba (např. karta je drţiteli odcizena) a platné údaje pouţije neoprávněný uţivatel. 4.4 Výběr na pobočkách bank Při tomto výběru je nutno vždy předloţit průkaz totoţnosti (v tuzemsku občanský průkaz nebo cestovní pas, v zahraničí cestovní pas). Maximální částka pro výběr je omezena limitem, který je nastaven k platební kartě pro placení za zboţí a sluţby. Maximální výše vybírané částky můţe být limitována interní směrnicí banky, která tuto sluţbu poskytuje. 4.5 Placení za služby mobilního operátora V bankomatech, které jsou označeny logem příslušného mobilního operátora je moţné pomocí platební karty provést úhrady za vybrané sluţby. Jedná se především o nabití karty mobilního telefonu, o úhradu faktury, navýšení volacího limitu, záloha na roaming nebo volání do zahraničí apod. 4.6 Služba CashBack Sluţba CashBack ušetří čas, který je nutný při výběru hotovosti z bankomatu. Kdykoliv souběţně s placením za zboţí nebo sluţby prostřednictvím platební karty si můţeme vybrat potřebnou hotovost přímo na pokladně u obchodníka. Při platbě platební kartou poţádáme pokladní o vydání hotovosti a sdělíme výši částky. Maximální výše výběru je tisíc pět set korun, minimální výběr je jedna koruna. Minimální hodnota realizovaného nákupu činí tři sta korun. Je to velmi výhodné, protoţe si můţeme vybrat peníze i tam, kde není bankomat.. K výběru se můţe pouţít jak karta embosovaná, tak i elektronická, kreditní i debetní

38 4.7 Ztráta platební karty Ztrátu platební karty je nutno neprodleně nahlásit instituci, která ji vydala. Při oznámení ztráty nebo krádeţe platební karty je nutno bance sdělit údaje, podle kterých je moţné danou kartu identifikovat (číslo karty, jméno drţitele, druh karty, rodné číslo apod.). Ne vţdy to však znamená absolutní ochranu před jejím dalším zneuţitím. Kaţdá banka má pro blokace a stoplistace platebních karet svá vlastní pravidla a postupy. Klienti tak při ztrátě karty ručí v kaţdé bance jinou výší, liší se i poplatky za zablokování karty. Veškeré podmínky týkající se platebních karet jsou uvedeny ve smlouvě o platební kartě, kterou podepisujete při jejím převzetí. Obecně se dá říci, ţe blokace elektronické platební karty stojí řádově stokoruny. Ovšem stoplistace mezinárodní embosované karty je o dost draţší a cena se pohybuje v tisících. Proti placení těchto poplatků je moţné se pojistit Blokace Je to dočasné nebo trvalé omezení práva pouţívat platební kartu. Týká se pouze autorizovaných on-line transakcí, tedy všech transakcí elektronickými platebními kartami. Zablokování je otázkou jen několika minut. Při nahlášení ztráty elektronické karty stačí k absolutnímu znemoţnění jejího pouţití pouhá blokace této karty v systému. Lze ji provést telefonicky (a to i ze zahraničí), a to buď na infolince nebo na zvláštním nouzovém čísle, na němţ se ztráta nahlásí operátorovi. Operátoři jsou schopni zpravidla komunikovat i v jiném jazyce Stoplistace Týká se embosovaných karet (s reliéfním písmem), se kterými je moţné provádět neověřené transakce. Jedná se o trvalé, nevratné zrušení práva pouţívat platební kartu. Tu jiţ nelze nikdy pouţívat. Číslo karty, jméno drţitele a další náleţitosti jsou zařazeny na mezinárodní stoplist. To je výrazně nákladnější a tedy i poplatek je vyšší. Blokace i stoplistace platební karty se provádí telefonicky, a to i ze zahraničí. U některých bank je moţné zavolat přímo na infolinku příslušné banky a tam nahlásit ztrátu 48 GOREC M., JIŘÍKOVÁ P., NOVOTNÁ J., MUSÍLKOVÁ J., RACOCHA P.: Finanční služby v České republice: průvodce pro cizince. Multikulturní centrum Praha, o.s s. ISBN

39 operátorovi. Jiné banky mají speciální střediska pro blokaci. Toto telefonní číslo je většinou uvedeno na zadní straně platební karty. Při její ztrátě nám to jiţ nepomůţe, pokud si ho předem někam nezapíšeme. Jinak se můţeme obrátit na jakoukoliv banku, která vydává stejný druh platebních karet nebo zavolat přímo na příslušnou asociaci. Během krátké doby banka kartu zablokuje. U většiny bank nese majitel účtu náklady vzniklé zneužitím platební karty pouze do půlnoci dne, kdy ztrátu nahlásil. Některé banky však mají tuto lhůtu prodlouţenou aţ o 24 hodin, tedy do půlnoci dne následujícího po nahlášení ztráty platební karty. Po provedení blokace karty, banky občas poţadují potvrdit blokaci či stoplistaci osobně přímo na pobočce. Hlášení o krádeţi potom vyplníme v bance. 4.8 Bezpečnostní pravidla Proti zneuţití platební karty platí následující pravidla: PIN se naučit zpaměti a nikdy nepsat na kartu. PIN nikdy neprozrazovat ţádné osobě, ani příbuzným a známým. Doma nikdy nenechávat leţet platební kartu spolu s PIN na stejném místě. Dávat pozor na to, abychom nebyli sledováni při zadávání PINu. Pokud bychom nemohli platební kartu dostat z bankomatu, neopouštět samoobsluţnou zónu před vstupem do místnosti s bankomatem nebo prostor před bankomatem nebo kartu nechat zablokovat. V ţádném případě nezadávat PIN do jiných zařízení, jako jsou např. vstupní magnetické zámky dveří, samostatné klávesnice bez spojení s platebním terminálem atd. Platební kartu vţdy skladovat tak, aby nedošlo ke krádeţi (ne v otevřené kabelce, nenechávat leţet v autě). Při pouţití bankomatu v noci vybrat takový, který je dobře osvětlen. Pokud dojde ke ztrátě nebo k odcizení platební karty, neprodleně se zkontatktovat s bankou, která kartu vydala a kartu zablokovat 49. Pokud došlo ke krádeţi, tak vyhledat svědky. 49 MIČIENKA, M.: Příruční slovník občana. 1. vydání Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN

40 5 Vyhodnocení Tabulka č. 1: Porovnání vybraných platebních karet Typ karty VISA Electron MasterCard American Maestro Standard Express Název banky Česká spořitelna Poštovní Komerční banka GE Money Bank spořitelna Vedení karty 200,00 Kč 500,00 Kč 700 Kč 468,00 Kč (ročně) Výběr 6,00 Kč 5,00 Kč 5 Kč 15,00 Kč z bankomatu vlastní banky (pevná částka) Výběr 25,00 Kč + 0,5 % 25,00 Kč 35 Kč 35,00 Kč z bankomatu cizí banky z vybírané částky Výběr 100,00 Kč 80,00 Kč 100 Kč 100,00 Kč z bankomatu v zahraničí (pevná částka) Limit bankomat ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Limit bankomat Ano Ano Ano Ano (individuální) Blokace karty 200,00 Kč 200,00 Kč 0 Kč 250,00 Kč Uvedení na stoplist Platnost karty (v letech) Doplňkové služby Neposkytuje se Kč 0 Kč Neposkytuje se CashBack, Ţádost o úvěr, Členství Asistenční sluţba dobíjení CashBack v Executive Club Ţlutý anděl, předplacených International. členská karta karet všech Moţná změna IAPA operátorů PIN 40

41 Typ karty VISA Electron MasterCard Standard Pojištění Volitelné cestovní Volitelné pojištění, pojištění cestovní rodinné proti zneuţití a pojištění a ztrátě karty pojištění karty proti zneuţití American Express Cestovní pojištění Amex zdarma Maestro Zdarma úrazové pojištění. Volitelné cestovní pojištění Travel Plus a pojištění proti zneuţití karty. Pojištění výdajů Z tabulky je patrné, ţe produkty jsou si v některých kategoriích podobné, v jiných se ale velmi odlišují. Nelze jednoznačně říci, který z nich je obecně lepší nebo horší. Toto je moţné stanovit pouze ve vztahu ke konkrétnímu klientovi. Při takové analýze je třeba brát v úvahu mnoho faktorů, například jeho poţadavky, představy, záměry. Kaţdému vyhovuje něco jiného a v současném trţním hospodářství se banky předhání v různých výhodách. Platebních karet je velké mnoţství a kaţdá banka je nabízí. Běţnému člověku stačí k platbě jakákoliv karta k účtu, kterou uţ kaţdá banka vydává v rámci balíčku zdarma. Mezi nejzajímavější platební karty na trhu patří určitě Axa, která pomáhá spořit na důchod, při vyřizování platebních karet u Komerční banky si můţete zvolit vlastní PIN nebo obrázek na kartě. V nabídkách platebních karet se banky samozřejmě předhání. Pro náročnější občany nabízejí například karty debetní nebo kreditní. Ty jsou velmi výhodné napříkald v zahraničí. Většinou si lidé pořizují karty od karetních společností Visa nebo MasterCard. Ty jsou nejpouţívanější. Důleţité ale je přes jakou společnost platba půjde. S platebními kartami od společností American Express, Diners Club nebo Japan Credit Bureau by mohl nastat v některých lokálních obchodech problém. Různé debetní karty poskytují i finanční instituce, které zprostředkovávají půjčky. 41

42 Závěr Platební karty jsou tedy velmi rozšíření a můţeme si vybrat z nepřeberného mnoţství v nabídce. Poskytují nám opravdu mnoho výhod. Jsou ale také tak trošku spojované s omezováním osobní svobody. Vedou se záznamy, kde platíte a kolik jste utratili. Na toto všechno dohlíţí různé zákony, ale také armáda. Ale i přesto se můţou dostat tyto údaje ven. Většinou jako statistiká poloţka poslouţí k vybudování marketingové strategie, u které pokladny v supermarketu se platí nejvíce platební kartou od komerční banky a kde zase od ČSOB. Dá se tedy říci, ţe je zde určitá ztráta soukromí. Lehce se dá zjistit, kde jsme byli, co jsme nakupovali a kolik jsme utratili. V reálném ţivotě je však bezpečnější platit kartou neţ penězi. Kartu nahlásíte a je zablokována. Seriózní banky navíc kartu automaticky pojistí proti krádeţi a pokud se vše rychle nahlásí, tak i v případě zneuţití o peníze nepřijdeme. Velké bankovní společnosti však do ochrany platebních karet investují miliardy korun ročně, protoţe i pro ně je výhodnější, kdyţ lidé co moţná nejméně pocítí ztrátu karty. Cílem této bakalářské práce bylo přes historický vývoj poskytnout všeobecný přehled o platebních kartách, jak se pouţívají, z jaké nabídky si můţeme vybrat. Co to vůbec je bezhotovostní platební styk, jaké výhody nám v dnešní době přináší. 42

43 Seznam použité literatury 1. JUŘÍK, P.: Platební karty velká encyklopedie vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN MÁČE M.: Platební styk klasický a elektronický. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN GOREC M., JIŘÍKOVÁ P., NOVOTNÁ J., MUSÍLKOVÁ J., RACOCHA P.: Finanční služby v České republice: průvodce pro cizince. Multikulturní centrum Praha, o.s s. ISBN MIČIENKA, M.: Příruční slovník občana. 1. vydání Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN Česká spořitelna: Příručka pro držitele platební karty. 39 s. 6. Komerční banka Břeclav, American Express Průvodce pro držitele platebních karet. 43

44 Internetové zdroje: 1. Náleţitosti karet 2. Galerie karet 3. Platební karty 4. Nabíka platebních karet a doplňkových sluţeb 5. Sicherheitregeln Bezpečnostní pravidla 6. Kreditkarten gestern, heute, morgen Kreditní karty včera, dnes, zítra 7. MasterCard v České republice 8. Zákon o platebním styku 9. American Express Charge Cards Česká spořitelna 44

45 11. VISA Gold Card Zlatá karta společnosti VISA Společnosti Diners Club a Česká energie - zpráva Karta Diners Club Classic The VISA card Historie platebních karet Platební karty Zlaté platební karty 45

46 Zákony 1. Obchodní zákoník ObchZ: zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. 2. Zákon č. 21/1992 Sb. o bankách 3. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 46

47 Seznam grafů Graf č. 1: Počet vydaných platebních karet v posledních 10 letech. Graf č. 2: Vydané karty celkem podle značek za rok

48 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Porovnání vybraných platebních karet 48

49 Seznam příloh Příloha č. 1: Karta společnosti Diners Club International Příloha č. 2: Karta společnosti JCB Příloha č. 3: Karty společnosti VISA Příloha č. 4: Karty společnost EuroCard / MasterCard Příloha č. 5: Karty společnosti American Express 49

50 Seznam zkratek PIN ČSOB CVV / CVC BIN IAPA D.A.S. VIP UATP JCB CUP WTO Personal Identification Number číselný kód Československá obchodní banka Card Verification Value / Card Verification Code kontrolní kód platební karty Bank Identification Number identifikační kód banky Celosvětový systém slev ve více neţ hotelech a autopůjčovnách Pojištění právní ochrany pro řidiče motorového vozidla Very important person velmi důleţitá osoba Universal Air Travel Plan označení úvěrové karty Japan Credit Bureau kartová asociace Credit Union Pay kartová asociace World Tourism Organisation 50

51 Příloha č. 1 Karta společnosti Diners Club International Obrázek č. 10: Karta Diners Club Classic Zdroj: 51