POŠTOVNÍ KURÝR. nový fenomén: malé pivovary

Transkript

1 Časopis pro starosty měst a obcí listopad 2013; POŠTOVNÍ KURÝR Sousedská práva v novém zákoníku... Velké změny v egovernmentu... Výhody Postboxu... Další mobilní aplikace České pošty... Hrdinové na poštovních známkách... nový fenomén: malé pivovary

2 2 Editorial Obsah 3 Dělejme to, co umíme Snad každý viděl film Postřižiny. Většina z nás vícekrát. Idylka kolem pivovaru jako esence života českého maloměsta před první světovou válkou. Vše jistě ani tehdy nebylo tak krásné jako vlasy paní správcové, ale vaření piva patří k Čechám stejně jako vinařství k jižní Moravě. Vinařům a jejich významu pro rozvoj místních komunit a sousedských vztahů jsme se věnovali v minulém čísle, tentokrát jsme navštívili místa, která přejí malým pivovarům. Odvětví, ve kterém máme v české kotlině tradici a které může pomoci s nezaměstnaností i turistickým ruchem. A velmi dobré zprávy jsou ty, které hovoří o vývozu našich pivovarů do světa. Pošťáci si v době Postřižin zvykali na bicykly a první motorová vozidla. Dnes musí umět mobilní aplikace a komunikovat on line se zákazníky. Podstata služby zůstává stejná, forma se zásadně mění. I o tom si přečtete v novém čísle Poštovního kurýra. Jsou prostě řemesla, která lidstvo neopustí. Lidé budou stále mít chuť pít dobré nápoje, scházet se ve svých osvěžovnách a vést řeči. Stejně tak budou potřebovat někoho, kdo doručí potřebné informace nebo předměty z bodu A do bodu B. Náročnost zákazníků pivovarů i pošt se od dob Postřižin změnila. Kdo na to nebude umět reagovat skončí. Protože nostalgie funguje ve filmu, ale ne v obchodě. Ivo Mravinac ředitel odboru komunikace České pošty Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva Rozhovor s Ing. Miroslavem Krejčíkem, ředitelem divize ICT Máte PostBox? Přesměrovat balík lze pomocí mobilní aplikace Vlastní známku dostal reklamní guru, krematorium i brambory Hrdinové válečného nebe se vrátili na sté vlastní známce Fenomén: Malý pivovar Rozhovor s Pavlem Borowiecem: Pivovar přispívá k identitě obce Pivovar Chříč Rozhovor s Radimem Burkoněm, výkonným ředitelem Křinického pivovaru Belgie pivní ráj Lákání na dobré jídlo Starosta roku zapojte se také Jak oživit zanedbané veřejné prostranství Jak neskončit jako v Hoří má panenko Františkovy Lázně: po stopách slavných hostů Chybějící mateřské školy: výzva pro samosprávu Fejeton: Maličkosti, které dokáží udělat velké věci Poštovní kurýr, vydavatel Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, Praha 1, ev. č. MK ČR E Šéfredaktor Mgr. Ivo Mravinac, Tel.: , mravinac.ivo@cpost.cz, zpracování MouseHouse.

3 4 Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva 5 Téma Nový Občanský ZÁKONÍK VLASTNICTVÍ A SOUSEDSKÁ PRÁVA Nový občanský zákoník přináší oproti současnému stavu trochu odlišnou úpravu vlastnictví, která vychází z nové úpravy pojmu věc. Současný občanský zákoník věc výslovně nedefinuje, avšak právní teorie vytvořila celkem ustálenou definici, podle níž se věcí rozumí hmotné předměty, které jsou ovladatelné a slouží potřebám lidí (kromě předmětů tedy i např. elektrická energie). Jaroslav Marek Štěpán Adámek Věcí podle dosavadní úpravy nebyly nehmotné věci: autorská práva či práva z duševního vlastnictví anebo další práva vyplývající ze závazkových vztahů, např. užívat pohledávku a její užitky (případné úroky). Současná úprava vymezovala vlastnictví pouze k věci a oprávnění či majitelé ostatních nehmotných práv se řídili úpravou práva závazkového. Nový občanský zákoník definuje předmět jako vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné a jeho obsah jako právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Zároveň je obsah vlastnického práva omezen výslovným zákazem nad míru přiměřenou poměrům rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat a poškodit. V novém občanském zákoníku je řešena rovněž právní povaha zvířat. Ta jsou dosud považována za věci v právním smyslu. Nový občanský zákoník inspirovaný v této souvislosti nejen některými zahraničními zákony, ale i mezinárodními smlouvami výslovně stanoví, že živé zvíře není věcí, neboť jako smysly nadaný tvor má zvláštní význam a hodnotu. Ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze ( 494). Dosavadní úprava tzv. sousedských práv, tedy vymezení toho, jak moc může jeden soused zasahovat do práv druhého souseda a z toho vyplývající povinnosti, byla o dost stručnější než úprava v novém občanském zákoníku. Jednalo se o ust. 127 občanského zákoníku, ve kterém bylo uvedeno: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Jednalo se o tzv. generální klauzuli, z níž vyplývají dvě omezení: zákaz obtěžování jiného nad míru přiměřenou poměrům, zákaz vážného ohrožování práv jiného. Rozdíl mezi obtěžováním a ohrožováním spočívá v tom, že ohrožování se týká přímo výkonu práv chráněného vlastníka, obtěžování ještě samo nebrání takovému výkonu, ale činí jej nepříjemným nebo obtížným. Dále ustanovení obsahuje následný výčet: vlastník nesmí provádět jakoukoliv činnost na pozemku nebo na stavbě zbavující sousedovu stavbu nebo pozemek náležité opory, je stanoven zákaz imisí, tj. zásahů, které se projevují jako účinky činnosti nebo nečinnosti na vlastním pozemku nebo stavbě. Výčet imisí je demonstrativní, problematiku podrostů a převisů řeší zákon zakotvením oprávnění na jejich odstranění (za určitých podmínek, pokud podmínky nejsou splněny, jde o protiprávní úkon), povinnost oplotit pozemek může být uložena soudem (neplatí pravidlo pravé ruky, podle něhož byl povinen vlastník oplotit pozemek po pravé ruce při čelním pohledu), za stanovených podmínek se musí vlastník strpět vstup na svůj pozemek nebo stavbu. Tímto způsobem však nelze řešit pravidelně se opakující právo cesty, protože vstup je umožněn pouze při nezbytné údržbě a nezbytném obhospodařování. Odpovědnost za případnou vzniklou škodu má absolutní povahu, nelze se jí zprostit. Ačkoli se může zdát, že výše uvedená současná úprava stručná není, je třeba si uvědomit, že se jedná pouze o ustanovení jednoho paragrafu současného občanského zákoníku, které samozřejmě nemůže předvídat veškeré životní situace. Proto až soudní praxe přinesla postupem času výklad těchto ustanovení pro jednotlivé životní situace, vyplývající ze sousedských vztahů. Naproti tomu nová právní úprava obdobná již obsahuje úpravu podstatně podrobnější a tato práva člení na Omezení vlastnického práva (11 paragrafů: ), Rozhrady (5 paragrafů: ), Nezbytná cesta (8 paragrafů: ). Úprava užívá synonymicky slovní spojení sousední pozemek a pozemek jiného vlastníka, aby tak dala najevo, že má na mysli nejen pozemek v přímém sousedství, ale každý pozemek zasažený imisemi V ustanovení 1013 je vymezen demonstrativním způsobem zákaz obtěžování imisemi, pokud obtěžují nad míru přiměřenou poměrům. Zahrnuta jsou i zvířata, a to nejen ta chovaná jako doposud, ale též např. hlodavci nebo hmyz. Zakázány jsou však přímé imise, tedy např. vyvedení okapu na sousední pozemek (pozemek 1014 US

4 Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva jiného vlastníka, a tedy nemusí se jednat skutečně o pozemek sousedící), pokud k tomu není zvláštní právní důvod. Znění 1013: (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. (2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, 1013 který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen Ustanovení 1014 je zvláštním ustanovení o movité věci, zvířeti a roji včel vniklém na sousední pozemek. Stanovuje povinnost věci vydat, jinak oprávnění vlastníka je odnést a vyhledat. Dále obsahuje právo stíhat zvíře na sousedním pozemku. Dále obsahuje výjimku pro roj včel, který vlétne do cizího úlu. Znění 1014: (1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. (2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu Ustanovení 1015 obsahuje zvláštní zadržovací právo k movité věci, která mu na pozemku způsobila škodu. Znění 1015: Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody. Ustanovení řeší otázku plodů rostlin, stromů a rostlin přesahujících na sousední pozemek. Odstranit přerůstající části stromů lze, jen pokud tak neučiní vlastník stromu po předchozí výzvě, a to šetrně, ve vhodné době a po zvážení míry obtěžování. Neplatí u ostatních rostlin. Dále též platí zákaz sázet stromy na hranici pozemků a vymezuje vzdálenost od společné hranice, kdy je možné stromy sázet v závislosti na obvyklé výšce stromů. Znění : (1) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem. (2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3) Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nesta- noví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy 1016 rozhradu nebo 1017 jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Ustanovení ukládá vlastníku, že nesmí ohrozit sousedův pozemek nebo stavbu úpravami vlastního pozemku nebo stavby na něm zřízené. Dále oprávnění vlastníka sousedního pozemku, pokud pro to má rozumný důvod, právo požadovat, aby nedošlo v těsné blízkosti hranice pozemků k jakékoli stavbě (analogicky ke stromům). Stejně tak je výslovně upraveno právo bránit se stékání vody, padání sněhu a ledu ze sousední stavby nebo pozemku. Dále je zde upraveno oprávnění vstupovat na dobu nezbytnou a v nezbytné míře na sousední pozemek k údržbě a hospodaření na něm, a to pokud nelze účelu dosáhnout jinak. V takovém případě je třeba však uhradit škodu. Dále je zde upravena možnost využití sousedního pozemku při výstavbě nebo bourání stavby, a to za přiměřenou náhradu. Znění : Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil 1024 náležitou 1028 oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění (1) Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil (2) Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou (1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. (2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací Ustanovení 1023 upravuje režim užívání prostoru pod a nad pozemkem je-li tu důležitý důvod a nemá-li vlastník rozumný důvod tomu bránit, musí vlastník snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem. Zároveň

5 8 Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva Nový občanský zákoník vlastnictví a sousedská práva odpadne-li však tento důležitý důvod, nemůže osoba, která tento prostor využívala, dovozovat pro sebe žádné právo do budoucna. Vzniklo-li však v době, kdy důležitý důvod trval, úředně schválené zařízení, nemá vlastník 1023 pozemku právo požadovat jeho odstranění, ale jen náhradu škody. Znění 1023: (1) Vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. (2) Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně 1015 schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody Ustanovení upravuje tzv. rozhrady. Jedná se o přirozené či umělé hranice mezi pozemky, když základním pravidlem je, že není-li jasné, komu náleží, náleží oběma vlastníkům společně. Dále pokud je vlastník zřejmý, udržuje každý, co je jeho. Obdobně jako v současné úpravě může soud stanovit povinnost pozemek oplotit. Nakonec, jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Znění : 1024 (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. (2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části Kde jsou rozhrady dvojité nebo kde je vlastnictví rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady Na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu může soud uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků Jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Ustanovení upravuje tzv. právo nezbytné cesty. Jedná se o omezení vlastníka pozemku ve prospěch vlastníka jiného, jehož nemovitost postrádá dostatečné spojení s veřejnou cestou, bránící řádnému užívání. O povolení nezbytné cesty rozhoduje soud, přitom musí dbát, aby vlastník dotčeného pozemku byl co nejméně rozhodnutím omezen. Nepovolí ji za podmínek 1032 (i) pokud se jedná pouze o zřízení pohodlnější spojení, (ii) způsobil-li si situaci vlastník pozemku sám hrubou nedbalostí nebo (iii) převýšíli škoda na sousedním pozemku výhodu zřízení nezbytné cesty. Za nezbytnou cestu náleží úplata (ta může být splatná i ve splátkách) a odčinění újmy, za potenciálně vzniklou škodu poskytne vlastník, v jehož prospěch byla nezbytná cesta zřízena, jistotu (pokud není zjevné, že škoda nevznikne), a to vlastníkovi nebo jiné osobě s věcným právem k dotčenému pozemku. Pokud by se nejednalo o užívání již existující soukromé cesty, nýbrž vybudování cesty nové, upravuje 1036 možnost vlastníka pozemku, na kterém má být cesta zřízena, požadovat po tom, kdo si nezbytnou cestu nárokuje, aby vykoupil pozemek zasažený zřízením nově vybudované umělé cesty. Při určení ceny pak musí být přihlédnuto i k možnému znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníka. Při pominutí příčiny může být nezbytná cesta zrušena, v takovém případě je třeba vypořádat složenou jistotu. Znění : 1029 (1) Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (1) Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. (2) Vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne. (3) Plnění podle odstavců 1 a 2 náleží vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce Bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena (1) Soud nepovolí nezbytnou cestu, převýší- -li škoda na nemovité věci souseda výhodu nezbytné cesty, nebo způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně žadatel, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit (1) Obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v 1029 odst. 2. (2) Ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty Při pominutí příčiny, pro niž byla povolena nezbytná cesta, aniž je na oprávněné straně nějaká jiná příčina pro zachování nezbytné cesty, soud na návrh vlastníka dotčeného pozemku nezbytnou cestu zruší (1) Při zániku práva nezbytné cesty se úplata nevrací, složená jistota se však vypořádá. (2) Je-li úplata za nezbytnou cestu splatná ve splátkách nebo v opakujících se dávkách, zaniká povinnost platit splátky nebo dávky, které při zániku práva nezbytné cesty nejsou splatné Při potřebě zřídit nezbytnou cestu jako umělou může vlastník dotčeného pozemku požadovat, aby žadatel do svého vlastnictví převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanoví nejen se zřetelem k ceně postoupeného pozemku, ale i s ohledem na znehodnocení zbývajícího nemovitého majetku dotčeného vlastníka. Tolik k nové úpravě sousedských práv. Další důležité změny, jako je nová úprava vyvlastnění, ochrana vlastnického práva, ochrana domnělého vlastnického práva, dále pak další způsoby nabytí vlastnického práva, jako je přivlastnění a nález, přírůstek a vydržení, budou vysvětleny v příštím díle. V článku bylo použito následujících zdrojů: Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku Komentář ASPI k ustanovením občanskému zákoníku.

6 10 egovernment čekají velké změny egovernment čekají velké změny 11 Rozhovor Ing. Miroslav Krejčík egovernment čekají velké změny O tom je přesvědčený vrchní ředitel divize ICT a egovernmentu České pošty. Současně se domnívá, že Pošta musí mít ambici být úspěšným podnikem, což v silném konkurenčním prostředí nebude jednoduché. Ivo Mravinac Archiv Miroslava Krejčíka

7 12 egovernment čekají velké změny egovernment čekají velké změny 13 Vypůjčím si titulek zpravodajského serveru, který napsal: Bývalý zpravodajec povede IT České pošty co to pro státní podnik znamená? Novináři si z mé minulosti vytáhli tu část, která se dotýká světa, jenž je vděčným námětem pro filmaře a spisovatele. Chápu, ale opravdu nejsem žádný týpek s dlouhým pláštěm, zdviženým límcem a kloboukem. Ale díky této části mého profesního života jsem měl možnost poznat cenu informací. Zpravodajství je totiž tvrdá a zajímavá práce s informacemi, a to nejen z pohledu, jak je získávat, ale i jak je chránit před těmi, kteří je chtějí získávat neoprávněně. Každá informace má svoji hodnotu a zaslouží si proto přiměřenou ochranu. Poště chci, mimo jiné, nabídnout moje dlouholeté zkušenosti z oblasti ochrany informací a zajišťování bezpečnosti elektronických komunikací. Je to oblast, která se zpravidla zužuje jen na krádež nebo ztrátu informací, ale bezpečnost je také otázka dostupnosti a integrity informací. To, že se nedostanu k informacím, které potřebuji v době, kdy chci, protože nefunguje informační systém, to je velký bezpečnostní problém. A krádež identity člověka či instituce, nebo změna modifikace dat, která jsou uložena v informačních systémech, mohou způsobit velké potíže nejen komerčnímu subjektu, jako je Pošta, ale také státu a každému z nás. Na to je třeba klást velký důraz. Ať budeme na Poště dělat v oblasti ICT cokoli, nesmíme opomenout zajistit bezpečnost a ochranu informací. Je to jednoznačným předpokladem pro to, aby byl každý náš zákazník spokojený. Pro Poštu to znamená vysokou úroveň bezpečnosti, kamkoli se podíváte. Informace je jednoduše řečeno komodita. A každá informace má svoji hodnotu, kterou je nutné přiměřeným způsobem chránit. Pokud je v materiální podobě, vložená do obálky, nebo v nějakém balíčku, případně v boxu, je možné zrakem jednoduše zkontrolovat, zda je v pořádku. Když ale informaci převedete do elektronické podoby, zmizí po drátech někam do virtuálního prostoru a v tu chvíli se pocit bezpečí a ochrany poněkud vytrácí. I v takovém případě jsme ale povinni garantovat určitou úroveň bezpečnosti a ochrany přepravovaných informací. Tady už mluvíme o kybernetické bezpečnosti. Pro Poštu to znamená mnoho tvrdé práce v celé řadě oblastí. Jednak má Pošta nespočet interních provozních informačních a komunikačních systémů, které v zásadě umožňují chod Pošty jako takové. U nich je především důležité, aby kontinuálně, bez výpadků běžely tak, aby se na koncových pracovištích mohlo plynule pracovat. U provozních systémů má zpravidla nejvyšší hodnotu nikoliv samotná informace, ale schopnost ji v požadovaném čase přenést a zpracovat. Zde je tedy prvořadá spíše dostupnost požadované konektivity sítě a spolehlivost technologických zařízení. Pošta ale také zabezpečuje datový přenos informací třetím stranám. A na ty se už vztahuje listovní tajemství a jeho ochrana, bez ohledu na to, že jsou v elektronické podobě. Tady je důležité, aby byl použitý bezpečnostní standard vždy přiměřený hodnotě přenášené informace. Pro každého našeho zákazníka mají informace, které nám svěřuje k přepravě, jinou hodnotu. Může jít například o citlivé osobní informace dvou lidí, kteří si je mezi sebou posílají, to jsou nejrůznější soukromá sdělení. Jsou ale informace, které obsahují obchodní tajemství a mohou souviset s udržením konkurenceschopnosti odesilatele nebo adresáta na obchodním trhu. Tady už by Každá informace má svoji hodnotu a zaslouží si proto přiměřenou ochranu. Poště chci, mimo jiné, nabídnout moje dlouholeté zkušenosti z oblasti ochrany informací a zajišťování bezpečnosti elektronických komunikací. ztráta nebo nedoručení v požadovaném čase mohlo znamenat pro Poštu poměrně velký problém. A pak tady máme veřejnou správu, tedy stát. Pošta provozuje celou řadu kritických informačních systémů státní správy, jako je například Informační systém datových schránek, Czech PO- INT, nebo časová razítka či certifikační autorita. Není pochyb, že u takových významných informačních a komunikačních systémů je bezpečnost a ochrana informací jednoznačnou prioritou. Zkušenost z praxe však také říká to, že můžete mít z pohledu bezpečnosti takřka betonový informační a komunikační systém s bezmála stoprocentní úrovní ochrany a bezpečnosti a pak nám selže člověk. Tomu se bohužel nikdy nedá zabránit, ale riziko můžeme vhodnými opatřeními snižovat. V čem se bude od předchozích zaměstnání lišit vaše práce pro Poštu? Co od vás můžou čekat podřízení? Lišit? Asi bych nehledal žádné významné odlišnosti. Určitě navážu na mojí předchozí praxi a uplatním zkušenosti, které jsem získal v době, kdy jsem odpovídal za činnost státních organizací na strategické úrovni řízení obrany a bezpečnosti České republiky. Pošta se z pohledu řízení a organizace práce příliš neliší od toho, co je běžné ve státní správě. Jedno bych ale rád zdůraznil. Úkolem Pošty je nejen zajistit svým zákazníkům služby v rozsahu a kvalitě vymezené zakladatelem, tedy Ministerstvem vnitra, a příslušnými právními předpisy. Současně musíme jako podnikatelský subjekt generovat zisk. Nemůžeme si proto dovolit dělat něco jenom tak, bez pevného plánu. Nečekám, že by práce pro Poštu byla procházka růžovým sadem, ale jsem zvyklý tvrdě a systematicky pracovat, o věcech otevřeně mluvit a řešit je. A přesně to očekávám i od ostatních. Pojďme na věci konkrétní. Pošťáci se zhruba před dvěma lety doslechli, že dobrá konektivita všech pošt bude do podzimu. Jen si nejsem jist, že bylo řečeno do kterého podzimu. Je to skutečně tak nadlidský úkol? Jestli má být Pošta konkurenceschopná a se svými zejména elektronickými službami úspěšná, musí mít k dispozici vysokorychlostní připojení do všech svých poboček. Je to nutná podmínka dalšího rozvoje Pošty. K tomuto cíli směřujeme postupnými, ale zásadními kroky. V současné době probíhá výběrové řízení na zajištění rozvoje datové sítě České pošty a také na dodávku datových komunikačních služeb. Na Poště jsem více než rok, takže jsem měl čas seznámit se s technologiemi, které Česká pošta používá. Přiznám se, že jsem si občas připadal tak trochu jako v technickém muzeu. Rád bych proto lidem, kteří zabezpečují chod těchto systémů, vyjádřil obdiv a uznání. Dokážou totiž nejen skloubit systémy z osmdesátých let s těmi nejmodernějšími, ale především je udržet v provozuschopném stavu. To ale mluvíme jen o udržování dnešního stavu. Přitom tady je potřeba mít velkou ambici v podobě překreslení současné ICT mapy Pošty. To znamená přechod na skutečně digitální řešení, kam spadá např. virtualizace, IP telefonie a IP přenosy jako takové což s sebou nese řadu přidaných služeb, které dnes nemůžeme využívat, alespoň ne v celé síti Pošty. Chápu, že na jedné straně je to otázka financí, ale nejen jen o to. Potřebujeme mít především odvahu a vůli k takovýmto razantním změnám. Celý problém totiž není jen v konektivitě. Jde o celkovou architekturu informačního a komunikačního systému Pošty. Podle mne je nutné navrhnout a zpracovat nový architektonický návrh a plán uspořádání vnitřní infrastruktury informačních a komunikačních systémů Pošty, který by vydržel dlouhá léta. Pošta musí v této oblasti myslet nadčasově a zároveň být i trochu konzervativní. Vyplývá to z její role na trhu a poslání. Naštěstí jsem tu potkal poměrně dost lidí, kteří jsou takovou vizi schopni formulovat. Chci jim dát potřebný prostor stejně jako podmínky, aby ji dokázali nejen navrhnout, ale i realizovat. Nebude to jednoduché, bude to vyžadovat řadu zásadních rozhodnutí nejen na úrovni ICT divize, ale i celé Pošty. Říkal jste, že provozní technologie musí šlapat jako hodinky. Šlape, ale občas se lehce zadře. Nemám na mysli balíkový třídič, ale třeba zařízení nezbytná pro chod Czech POINTu. Jednou z mých hlavních rolí je zabezpečit bezproblémový provoz pro každého, kdo pro svoji práci na Poště potřebuje informační a komunikační technologie. Platí to bez ohledu na to, o jaký typ systému se jedná. Za ideální považuju stav, kdy lidé nenadávají, že jim něco nefunguje. Že jim nejde tiskárna, že jim nejde počítač, že se nemůžou připojit do sítě. To se samozřejmě stát může. Každá věc má svoji životnost a občas se unaví. Spíš jde o to, aby se případná kolize rychle vyřešila. Po ruce tak musí být kvalifikovaný servisní technik a nezbytné náhradní díly. Pošta zatím ve vodách služeb pluje sebejistě jako zaoceánský parník, ale hlavně kvůli dramatickému pádu listovky se finančně pozvolna blíží k čáře ponoru. Mluvíte vlastně o velkých investicích. Kde na to všechno vezmeme peníze? V rámci řídícího výboru Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost jsem se podílel i na přípravě plánů a záměrů další elektronizace české veřejné správy. Je zřejmé, že Česká pošta je dnes jediným silným partnerem veřejné, resp. ústřední státní správy, který je schopen zprostředkovat celou řadu záležitostí souvisejících s egovernmentem. Strategické spojenectví a spolupráce musí být podtržena i tím, jakou máme jako Pošta pro stát přidanou hodnotu. Tou je a nadále může být kvalita a potenciál informačních a komunikačních systémů, topologie spočívající v počtu našich poboček, vnitřní organizační struktura a zaměření na kvalitu služeb, kvalifikovaní a vzdělaní lidé a moderní technologie. Česká pošta má také poměrně silnou ekonomickou základnu pro to, aby mohla dál realizovat věci, které jsou finančně náročné, nicméně má to svá ale V tomto okamžiku jsme se dostali myslím Českou republiku do určitého bodu zlomu, kdy jsme vybudovali základní, poměrně masivní prvky budoucího elektronického státu, jako jsou základní registry, datové schránky, Czech POINTy a další věci. Další období, které souvisí s programovacím obdobím , bude ve znamení čerpání fi- Ing. Miroslav krejčík Odborník na informační technologie a techniky přenosu, zpracování a ochrany informací. Specialista na egovernment a kybernetickou bezpečnost. Člen řídícího výboru Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Vášnivý čtenář, voják z povolání v záloze brigádní generál. Závodně hraje šachy. Kariéru začal jako spojař, později vstoupil do světa vojenských tajných služeb, kde mimo jiné několik let působil jako jejich ředitel.