Cvièení jemné motoriky s využitím keramické hlíny

Transkript

1 - ØEÈ POH BIO PSY SOC INT ENV Cvièení jemné motoriky s využitím keramické hlíny Zámìr celku: Èinnosti: Výstupy: Pomùcky a potøeby: Èinnosti s hlínou rozvíjejí jemnou motoriku, podporují rozvoj øeèi i pøípadnou logopedickou péèi, vytváøejí základy pro rozvoj grafomotorických dovedností. Využití hlíny pro aktivity s dìtmi je prevencí rozvoje specifických poruch uèení, eliminuje projevy vývojových poruch, zejména ADHD u pøedškolních dìtí. Èinnosti a aktivity s hrnèíøskou hlínou. Mít rozvinutou vizuomotorickou koordinaci, mít rozvinutou jemnou motoriku a grafomotoriku, udržet pozornost, mít rozvinuté haptické vnímání, mít rozvinuté smyslové vnímání, rozvíjet estetické vnímání, uvolòovat napìtí a agresi. Hlína (nejlépe šamotová, protože využívá intenzivní haptický vjem), tužka, podložka nebo igelit na stùl, vìtší neprodyšný igelitový pytel na uložení hlíny (zabraòuje vyschnutí). Popis: Rozvoj jemné motoriky patøí k základním èinnostem, se kterými by se mìlo dítì v pøedškolním vìku setkávat. Bìžnì je tato èinnost v MŠ i v rodinì ošetøována formou nejrùznìjších her (stavìní kostek, skládání stavebnic, puzzlí, mozaik atd.) i výtvarných nebo pracovních èinností (trhání a støíhání papíru, modelování atd.). Ve své arteterapeutické praxi se však setkávám s dìtmi, které tuto èinnost potøebují rozvíjet cílenì a individuálnì. Dùvodem bývá buï opoždìný bio-psycho-sociální vývoj dítìte a je potøeba pracovat na všech oblastech osobnosti dítìte, nebo jde o dìti s nìkterou z vývojových poruch, nejèastìji ADHD, kdy tato porucha zasáhne oblast jemné (a èasto i hrubé) motoriky, grafomotoriky, oblast pozornosti. Èasto jde také o dìti s opoždìným vývojem øeèi nebo s nìkterou z logopedických vad (v tomto pøípadì cvièení jemné motoriky získává podpùrný charakter pro logopedické nápravy a celkový rozvoj øeèi). Vzniká tak otázka, zda mùže pedagog v rámci ŠVP takovou péèi alespoò èásteènì nabídnout, respektive podpoøit jinými aktivitami, než tìmi, které bìžnì pøedškolní vzdìlávání nabízí. Následující cvièení je tøetím rokem praktikováno a ovìøováno u dìtí ve vìku 4-6 let z MŠ Rudíkov a Nárameè docházející do individuální péèe sociální asistentky a arteterapeutky, která pracuje s rodinami a úzce spolupracuje také s pedagogy MŠ i ZŠ. Podobné èinnosti však lze úspìšnì praktikovat i pøímo na pùdì MŠ. Jsou vhodné pro menší poèet dìtí, tedy zejména tam, kde je možnost otevøít napøíklad logopedický kroužek nebo kroužek grafomotoriky, pøípadnì v centrech. Dále lze tuto techniku provádìt s dìtmi individuálnì, má-li MŠ možnost (úèast pedagogického asistenta nebo soubìžná pøítomnost více uèitelek, z nichž jedna se vìnuje jednomu èi dvìma dìtem zvláš ). Výsledky cvièení lze ovìøit pøímo u dìtí, u nichž je patrné zlepšení v dalších pracovních èinnostech spojených s jemnou motorikou, ale také v grafomotorice a v rozvoji komunikaèních dovedností. Následující cvièení jemné motoriky využívá toèíøskou hlínu. Existuje samozøejmì mnoho výtvarných technik, které se dají pro rozvoj jemné motoriky využít, ovšem hlína má urèitá specifika, která jsou pro cvièení jemné motoriky pøedškolních dìtí pomìrnì významná: 1. Jedná se o pøírodní materiál s urèitými haptickými vlastnostmi (má urèitou teplotu, vlhkost, barvu, vùni, konzistenci). To jsou vìci, o nichž se dá s dítìtem mluvit rozvíjíme tak slovní zásobu, ale i smyslové vnímání, zejména hmat, ale i zrak, èich atd. 2. Hlína je materiálem, který je nutné zpracovávat, tzn. že dítì tomuto materiálu dává nìjaký tvar, nìjaký smysl, pracuje s ním, pøetváøí. Hlína dítìti klade odpor a dítì se uèí rozeznávat míru zpracovávání, poznává pevnost i køehkost materiálu. Rozvíjí fantazii a pøedstavivost. Str. 1

2 3. Hlína je materiál, na nìmž lze opravit chyby, lze ho upravit podle potøeby. Dítì má možnost dovést tvar až k dokonalosti. Tím se rozvíjí pozornost a souèasnì se dítì uèí dotahovat èinnosti do úplného konce. Dítì má prostor pro vlastní korekce, uèí se pracovat s dualitou pojmù procesvýsledek. Porovnává vynaložené úsilí vzhledem ke koneènému výsledku. 4. Hlína je materiálem trvalejší hodnoty (než napøíklad papír). Dá se vypálit nebo alespoò vytvrdnout. Dítìti zùstává a mùže s ním dále pracovat jako s hotovou vìcí (vystaví si ho, daruje atd.). V této fázi se projevuje rozdíl mezi procesem tvorby, kdy má dítì možnost hlínu pøetváøet, zažívá její pevnost a tvárnost, a výsledkem, který je køehký a souèasnì nemìnitelný. Pro zaøazení cvièení je dùležitá motivace dìtí. Motivaèním faktorem je na poèátku samotná hlína jako nový materiál, s nímž se dítì seznamuje (pokud ho už samozøejmì nezná z jiných èinností). Seznámení s materiálem lze vìnovat celou jednu lekci, kdy s dítìtem pracujeme bez nároku na nápravný efekt, ale soustøedíme se na smyslové vnímání materiálu. Lze sem zaøadit i experimenty s hlínou a vodou (dìti mohou vytváøet bláto, zkusí obtiskovat ruce od hlíny na papír, obtiskovat do hlíny rùzné materiály, malovat oblièeje jako indiáni atd.), záleží pøedevším na kreativitì a možnostech pedagoga. V dalších lekcích, kdy už dítì materiál zná a musí skuteènì cvièit, je dobré cvièení pojmout jako hru, napøíklad hru Na siláka (dìti soutìží, kdo více hlínu rozmáèkne) nebo Na kuchaøe (koulení knedlíkù, soutìž o nejkulatìjší knedlík, nejdelšího hada atd.). Samotné cvièení se skládá z nìkolika fází: 1. Seznámení s materiálem (5-10 minut) Dítì dostává beztvarou hroudu nebo kousek hlíny (pøípadnì si dítì mùže nabrat hlínu z velkého balíku samo) na podložku. Množství hlíny záleží na fyzické velikosti dítìte, ideální pro další cvièení je množství, které pøi zpracování do koule odpovídá velikosti vìtšího tenisáku. Úkolem dítìte je si hlínu osahat, oèichat a pokusit se z ní vytvoøit jeden velký kus (tvar necháváme na dítìti). Je možné zaøadit také vytváøení jiných tvarù (dítì hlínu trhá a zase ji slepuje dohromady) napøíklad hada, kterého dítì válí v rukou. Také zkusíme s dítìtem tvarovat malé kulièky, pøípadnì kostièky za pomoci prstù. Na konci by však mìla hlína tvoøit kompaktní celek, který využijeme v dalších krocích. Dítì v této fázi poznává vlastnosti hlíny a poprvé se seznamuje s odporem, který mu materiál klade. Naším úkolem je sledovat, jakým zpùsobem dítì s hlínou pracuje zda používá obì ruce (dlanì, prsty), zda mu vadí špína na rukou, zda používá pøi zpracování i podložku (napø. bouchá velkým kusem o stùl) atd. Zamìøíme se také na to, jak se dítì projevuje zda je jeho práce agresivnìjší, zda se s materiálem pere nebo ho hladí, zda má snahu tvar vylepšovat nebo mu staèí neupravený velký kus. Na závìr necháme dítì krátce odpoèinout, vyklepat ruce. 2. Vytvoøení tvaru dle instrukce (10 minut) V této fázi již dítì cílenì pracuje s hlínou a rozvíjí jemnou motoriku obou rukou. Zadáváme mu jednoduchou instrukci vytvoøit kouli. Dbáme na to, aby dítì pøi zpracovávání používalo obì ruce a aby, pokud možno, nepoužívalo pøi tvarování podložku. Dítì uèíme koulet materiál v rukou (tlaèí dlanì k hlínì, otvírá dlanì, natahuje prsty, nebo naopak prsty pøitlaèuje k hlínì do kulatého tvaru). Vedeme dítì k tomu, aby vyhladilo povrch koule (pracuje prsty, které jednotlivì lehce tlaèí k materiálu a povrch uhlazuje). Necháme dítì krátce odpoèinout, vyklepat ruce. Pokud je dítì už na cvièení zvyklé, požádáme ho, aby z hotové koule vytvoøilo kostku. Uèíme dítì tlaèit plochu dlanì k hlínì, tvarovat špetkou prstù rohy, pøípadnì hrany. Mùžeme dítì nechat na jednotlivé plochy kostky vytlaèit pøíslušný poèet teèek a chvíli s ním hrát kostky (motivaèní faktor). Po vytvarování kostku znovu vyválíme do koule. 3. Koordinace pohybu prstù a dlanì (5 minut na každou ruku) Tato fáze je pomìrnì nároèná na zapojení všech svalù. Dítì požádáme, aby vzalo kouli do jedné ruky (necháváme dítì ruku zvolit volí zpravidla ruku dominantní) a zkusilo kouli potìžkat, lehce Str. 2

3 nadhodit, pøípadnì dítì chvíli pøehazuje kouli z jedné ruky do druhé. Poté se znovu vrátíme ke cvièení jednou rukou. Dítì vybídneme, aby zaèalo kouli, kterou drží v jedné ruce, pomalu prsty otáèet (smìr opìt necháme na dítìti volí ten, který mu jde lépe). Pokud dítì jedním smìrem otáèení zvládá, zkusíme toèit na opaènou stranu. Zde sledujeme zapojení všech prstù a dlanì, koordinaci pohybù a také koordinaci ruky a oka. Dìti mají èasto tendenci zapojovat druhou ruku pomùžeme jim tím, že jim ruku lehce držíme nebo je požádáme, aby si ji schovaly pod sebe. Pracujeme nad stolem, dítì má vìtší pocit bezpeèí, že mu koule nespadne, a je v pohybu odvážnìjší. Ruce po chvíli vymìníme. V zaèátku nikdy netrváme na tom, aby dítì zvládlo toèení obìma smìry a obìma rukama. Pro nìkteré dìti, zejména ty, které mají problémy pøi støídavém zapojování levé a pravé hemisféry mozku, je toto cvièení velmi nároèné. Je možné rodièùm doporuèit cvièit podobnì doma, místo hlíny použijí tenisový míèek. Na závìr této fáze nezapomene na relaxaèní èást. Je dobré, aby dítì mìlo možnost i na chvíli od stolu vstát a projít se. 4. Posilování svalù dlanì a prstù (maximálnì 5 minut na každou ruku) V této fázi opìt pracujeme jednou rukou. Dítì vezme kouli do jedné ruky a pokusí se ji rozmaèkat. Dbáme na to, aby dítì hlínu nepouštìlo a neopíralo o stùl. Je možné ruku položit na stùl dlaní vzhùru. Sledujeme, zda dítì zapojuje do maèkání i dlaò. Zpoèátku dìti do hlíny zarývají pouze prsty, ovšem bez palce. Tlak palcem pomáhá dítìti zapojit i dlaò. Ruce vymìníme (rozmaèkanou hlínu pøedtím upravíme dítìti zpìt do tvaru koule). Na závìr necháme dítì krátce odpoèinout. Pokud je pro dítì tìžké maèkat hlínu jednou rukou, dovolíme mu zpoèátku pracovat obìma rukama (zejména u menších dìtí). Tím se vracíme k první a druhé fázi a dítì posiluje ruce do úrovnì, kdy bude schopné pøejít ke ètvrtému kroku. 5. Vybití napìtí, odreagování (5 minut) V této fázi dítì požádáme, aby z koule (teï už èásteènì pomaèkané) vytvoøilo placku. Klademe zde dùraz na práci dlaní i prstù prsty dítì hlínu roztlaèuje do plochy, pøièemž hlínu stále drží v rukou a nepokládá ji. Naopak dlaní nebo pìstí mùže bouchat do hlíny položené na podložce. Vedeme dítì k tomu, aby se snažilo pracovat rovnomìrnì na celé ploše, tedy aby placka byla všude pøibližnì stejnì silná. Tato fáze mùže být závìreèná, anebo je pøípravou na grafomotorické cvièení. V tom pøípadì pomùžeme dítìti vytvoøit placku s hladkou a rovnou plochou (vyválením nebo otoèením placky na stranu, která je hladká od podložky). 6. Grafomotorika trénink pøítlaku (podle potøeby minut) V poslední fázi využijeme hlinìnou destièku, kterou dítì vytvoøilo. Deska by mìla mít aspoò 15 cm na délku (je-li malá, pøidáme hlínu a desku zvìtšíme). Pøedchozí abreakèní fáze umožnila dítìti vybít napìtí a uvolnit se. Nyní se mùže lépe soustøedit na psaní, konkrétnì na cvièení míry pøítlaku. Dítì si vezme tužku (samozøejmostí je dùraz na správné držení tužky) a zkusí si do hlíny nejprve samo kreslit. Dítì zpoèátku nejdøíve poznává, jak s hlinìnou destièkou správnì pracovat. Hlína pøi rytí klade velký odpor, záleží na zpùsobu položení tužky i na vedení linky. Obtížné je vedení linky v protismìru (u praváka zprava doleva). Dítì musí korigovat pøítlak, zpoèátku má tendenci tužku zarývat úplnì do hloubky destièky, ale hlína mu samozøejmì klade o to vìtší protitlak. Po chvíli, kdy dítì pracuje samostatnì, destièku znovu upravíme do hladké plochy (dítì si prstem smaže, co nakreslilo, a plochu vyhladí). Pak na destièku nakreslíme linku ve smìru zleva doprava s urèitým pøítlakem (pozn. u leváka obrácenì jde nám o korekci pøítlaku, ne o nácvik grafomotoriky, kde by bylo žádoucí i leváka uèit psát ve smìru zleva doprava) a požádáme dítì, aby ji dítì napodobilo. Vedeme dítì k samostatné korekci pøítlaku porovnáním pøedepsané linky s novì vytvoøenou. Klademe dùraz na vedení linky, pohyb ruky by mìl ze zaèátku vycházet z ramene a lokte, pozdìji ze Str. 3

4 5 Str. 19

5 6 Cvièní ke správnému držení tužky pøi psaní. Dítì vede pøímou èáru (pøibližné vodorovnou) od kuøete ke kvoènì. Píše se mìkkou tužkou nebo delší pastelkou volnou rukou, ale vsedì. Tím, že dítì napodobuje pohyb k cíli, na který se dívá, stáèí høbet ruky vzhùru, do polohy potøebné pro správné držení tužky pøi psaní. Píše se svižným pohybem, jedním tahem. (F) Podívejte se, jak kuøátka pospíchají ke kvoènì. Vezmìte si tužku a nakreslete pøímou èárou, kudy bìží. Pøitom se dívejte na slepièku, tak jako kuøe, když za ní pospíchá. Protože k ní bìhá nìkolikrát za den, mùžete nakreslit nìkolik èar od každého kuøete. Str. 20

6 14 Str. 28

7 15 Str. 29