JV EVROPA hornatý nížiny podnebí vodstvo da a vegetace obyvatelstvo ekonomika Slovinsko

Transkript

1 JV EVROPA - státy Balkánského poloostrova - býv.social.státy - Makedonie, Srbsko vnitrozemská poloha - ostatní přímořská poloha : Č.moře Rumunsko, Bulharsko Jader.moře Albánie, Slovinsko, Chorvatsko, B+H, Černá Hora - povrch převážně hornatý : V. a J. Karpaty(Rumunsko) Stará Planina (Balkán), Rila Bulharsko Alpy (Karavanky, Julské) Slovinsko Kras, Dinárské hory Chorvatsko, B+H - nížiny : Valašská(Rumunská) Hornotrácká Bulharsko - oblast je tektonicky aktivní - podnebí : převaha mírného, vnitrozemského klimatu pobřeží Č.moře a hlavně Jader.moře subtropické,středomořské - rozhoduje hlavně reliéf - vodstvo : osu tvoří Dunaj s přítoky (Dráva,Sáva,Tisa) energetický význam (Železná vrata), dopravní a zavlažování Marica, Struma (Bulharsko) Jezera : krasová Plitvická, Skadarské tektonická Ohridské, Prespanské fluviální ústí a povodí Dunaje, okolí Burgasu - půda a vegetace : černozemě a hnědozemě v nížinách převaha podzoly v hors.oblastech - kaštanové půdy - lesy pokrývají asi 1/3 území převaha listnatých, ve vyšších polohách jehličnaté - subtropická vegetace především při pobřeží Jader.moře - obyvatelstvo : od středověku do r.1922 pod vlivem Osmanské říše - pestré národnostní, náboženské a jazykové složení zdroj konfliktů!!! - náboženství : katolíci(slovinci,chorvati) x pravoslaví(bulhaři,srbové) x muslimové(albánci,bosenští muslimové) - jazyky : Indoevrop.jaz.rodina - Slované jižní(černohorci,makedonci,srbové,chorvati, Slovinci,Bulhaři) - Románi (Rumuni) - Albánci Altajská jaz.rodina (Turci) - převaha městského - ekonomika : nejvyspělejší Slovinsko (od r.2007 Euro) - v rámci Evropy patří celý region k nejchudším(vliv turecké nadvlády) - nejpestřejší sur.zdroje Rumunsko - v průmyslu převažuje těžký a potravinářský - zemědělství zaměřeno na RV (obilniny,řepa cukrovka,slunečnice,tabák,mák, vinná réva a tepl.druhy ovoce a zeleniny,arom. rostliny a květiny) ŽV (ovce,skot,prasata a rybolov) - CR : Slovinsko hory Chorvatsko, Bulharsko moře

2 RUMUNSKO - největší a nejlidnatější stát Balkánu - 90 % Rumuni, 7 % Maďaři (v Transylvánii dříve Sedmihradsko, do r.1918 součást Maďarska) - 2 % Romové (oficiálně x neoficiálně 4-6 mil.=nejvíce ze všech evr.zemích) - Němci (obl.sibiu) - asi 2 mil. Rumunů v Moldavsku - většina pravoslaví - komun.režim perzekvoval nár.menšiny Maďarů a Romů - Nicolae CEAUSESCU ( )- komun.diktátor - XII./89 obč.válka-pokus o útěk-chycen a tajně popraven spolu se svou manželkou - ekonomika : za socialismu předimenzovaná industrializace snaha o soběstačnost ve všem nekvalita brzda ZO - bohaté přírodní zdroje :ropa, zem.plyn, hn.uhlí, bar.kovy (Mn,Al,Au,Ag), soli - těžba stagnuje, přesto ner.suroviny předmět vývozu - r.2000 : 42 % - primér 31 % - terciér 27 % - sekundér - hl.centra : Bukurešť leží v historické oblasti Valašska Brašov 2.nejprům.centrum, Transylvánie, průsmyk Predeal Ploiesti, Pitesti těžba a zpracování ropy Temešvár, Iasi prů.centra v černozemních oblastech Valašské nížiny Galati nejdůl.přístav Rumunska, na Dunaji Constanca hl.černomořský přístav, um.kanálem spoje s Dunajem - v zemědělství převaha Rv (kukuřice na zrno, pšenice, řepa cukrovka, slunečnice, ovoce, brambory) ŽV (ovce, skot, prasata) - export : ner.suroviny, chem.výrobky, kovy, stroj.výrobky (do těžkého prům., dopravní stroj.), dřevo, rákos z delty Dunaje (celulóza) - CR : nedokonalá infrastruktura hory i moře (Mamaia, Magnalia, Eforia)

3 BULHARSKO - ekonomicky silnější než Rumunsko - 84 % Bulhaři (vznik splynutím Thráků + Slovanů + Bulharů=turkotatarských kočovníků) - 9,5% Turci (za KS pronásledováni zákaz jazyka, nutná změna jména a příjmení, vyhánění do Turecka) - 4,6 % Romové - Todor ŽIVKOV ( ) - r svobod.volby vítězí přejmenovaná KS 1996/97 kolaps hospodářství studentské demonstrace - ekonomika : - surovinové zdroje podobné, ale výrazně slabší než v Rumunsku - i v minulosti zaměření na spotřební obory, zemědělství, CR - velkou krizí prochází strojírenství (zem.stroje, elektromotory, elektrovozíky..) - r : 44 % - terciér 29 % - sekundér 27 % - primér - hl.centra : Sofia Plovdiv centrum Hornotr.níž., veletrhy Ruse nejdůl.přístav na Dunaji Varna, Burgas nejdůl.přístavy na pobřeží Č.moře, stroj. a chemická centra, CR - v zemědělství převaha RV (plodiny jako v Rumunsku, vyšší efektivita) - produkce růží (Stará Planina Karlov, Kazanlak) 80 % svět.produkce růž.oleje Francie parfémy - export : aromatické rostliny (máta, levandule, rozmarýn, anýz), růžový olej, tabák, nápoje, potraviny (maso, olej,, ovoce, zelenina) - CR : Varna, Nesebar, Burgas, Primorsko, Sozopol, Albena, Zlaté písky Rila, Pirin, Rodopy, Vitoša zimní sporty ALBÁNIE - převážně hornatá země : 30 % nad m n.m. - poslední země, která se vymanila z tur.nadvlády (1912/13) pod vlivem faš.itálie, 1943 Německo - po II.sv.v. komunisté (Enver HODŽA) r.1946 Alb.lid.rep., r vystoupení z VS, orientace na maoistickou Čínu r Alb.lid.social.rep. konec až smrtí Hodži r dnes idea Velké Albánie - 50 % obyv. do 15 let - hl.centra : Tirana Drač nejdůl.přístav - průmysl potravinářský, textilní, obuvnický a strojírenský - velký, ale nevyužitý hydroenergetický potenciál - chov ovcí, koz, skotu - obdobné plodiny jako v černomořských státech + olivovník - vývoz : přír. asfaltu, chromitů, zem.produktů, textilu, bot

4 BÝVALÁ JUGOSLÁVIE - dnes tvoří 6 samostatných subjektů (republik) - HISTORIE : rozpad R-U (B+H, Ch, S, Kraňsko, J Štýrsko, část Korutanska) vznik Státu Srbů, Chorvatů a Slovinců spojení se Srbskem a Černou Horou do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - r království Jugoslávie - za 2.sv.v. rozpad faš.tendence Ustašovský nezáv.stát Chorvatský (zahrnoval Ch, B+H, Srb., Č.H.) genocida Srbů, Židů a Romů (1 mil.) - r obnovena Jugo na federat.základě zrušena monarchie Feder.lidová rep.jugoslávie - do čela JOSIP BROZ TITO (až do své smrti v r.1980) - IV./1963 SFRJ (Social.FRJ) - r svobod.volby snaha o samostatnost - r vyhl.samostatnosti Slov., Chorv. a Makedonie (mezinár.uznána až 1993) - r nezáv. B+H konflikt do r vznik federace: Rep.Srbská v Bosně Federace B+H(muslimsko-chorvatská federace) - r samostatné Srbsko a samostatná Č.Hora (referendem) SLOVINSKO - nejvyspělejší postsocial.stát Evropy - 47 km moře na poloostrově Istrijském - suroviny dovoz - zaměření : přesné stroj., jeřáby, turbíny, bílá technika, lyže Elán, farmacie, vodní energetika, text.a oděvní prům. - alpské zemědělství + produkty RV - Lublaň, Maribor - CR : hory, moře, jezero Bled veslování CHORVATSKO - v minulosti útočiště pro Srby, prchající před Turky velká srbská minorita problém při dělení po r.1990 vyhlášení a odtržení Rep.Srbská Krajina dobytí Chorvaty vyhnání Srbů ti do Rep.Srbské v B+H a do AO Kosovo později vál.konflikty - zaměření : CR (Dalmátské ostrovy), chem., stroj., text., potrav.pr. - zem.úrodná nížina v povodí Sávy - centra : Záhřeb, Rijeka hl.přístav (ropovod Adria) Zadar, Šibenik, Split, Dubrovník tur.centra při pobřeží

5 BOSNA + HERCEGOVINA - převážně hornatá - 20 km pobřeží - bohatá na ner.suroviny (Fe a Mn rudy, bauxit) a vodní energii - hutnické a strojírenské obory - ekonomika rozvrácena válkou - multietnický stát : 44 % muslimští Bosňáci 33 % pravoslavní Srbové 19 % katoličtí Chorvati - občanská válka ( ), etnické čistky, vyhánění - zásah OSN realizovaný vojsky NATO - vznik federace : 49 % území Republika srbská v Bosně 51 % území Federace Bosna a Hercegovina - jedná se volnou federaci, oba subjekty spolu téměř nekomunikují - centra : Sarajevo, Mostar, Srebrenica MAKEDONIE - velmi slabě rozvinutý, především zemědělský stát - převážně hornatá - obl.historické Vardarské Makedonie x Egejská Makedonie v Řecku - Řekové blokovali vstup do OSN až po změně vlajky a názvu (Býv.jugosl.rep.Makedonie) - export : hl. potraviny, textil, obuv, tabák - centrum : Skopje - možný budoucí problém : 23 % Albánců ( snaha vytvoření Velké Albánie ) ČERNÁ HORA - vznik v roce 2006 (03.06.) - od roku 2002 dohoda o vzniku nového státu Srbsko a Černá Hora (ofic. od ) - velmi vyvolněná federace spíše konfederace - hornatý stát - bohatý na vodní energii(nevyužito), rudy barev. a drahých kovů, dřevo - centra : Titograd Kotor (přístav), Bar (žel.uzel) Budva arch.skvost - budoucnost v CR divoké nedotčené pobřeží x nedostatečná infrastruktura, výpadky dodávek vody, el.energie

6 SRBSKO - zdroje bar.kovů Cu, Pb, Zn - spíše převaha těžkých oborů - hl.centra : Bělehrad, Niš, Kragujevac - po rozpadu býv. Jugo bez přístupu k moři - vojenské snahy o odvrácení tohoto stavu (nejvíce B+H, AO Kosovo)vedly k mezinárodní izolaci, k nepřátelství se sousedy a katastrofálnímu propadu ekonomiky - Slobodan MILOŠEVIČ nacionalista, diktátor - AO Vojvodina minorita Maďarů - nížina V.Uherská hl.zemědělská oblast Srbska - Novy Sad hl.středisko - bez politických problémů?kosovo stát či AO? - (AO Kosovo) Kosovští Albánci - od roku 1991 snaha o autonomii - od roku 1997 zahájení partyzánské války - Ibrahim RUGOVA prezident kosov.albánců (do své smrti v r.2006) etnické čistky NATO raketové útoky proti Jugo(Srbsko+Č.Hora) konec operace NATO Kosovo dáno pod správu OSN, ale oficiálně součást JSR - v současné době vyhlášeno jednostranně nezávislé Kosovo ( ) - EU jedná o způsobu uznání mezi sebou i se Srbskem - prezident KOSOVA Fatmir SEJDIU - ÚŘEDNÍ JAZYKY: albánština a srbština - 88% Albánci, 7% Srbové Vyhlášení nezávislosti Parlament autonomní oblasti vyhlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát, oficiální orgány a představitelé Srbska však nezávislost odmítají uznat a považují oblast nadále za součást Srbska, postoj ostatních států není jednotný. Nezávislost Kosova již uznaly VB, Francie a Itálie, brzké uznání přislíbilo Německo. Slovy ministryně zahraničí Riceové uznaly oficiální samostatnost Kosova i USA. S nimi také Turecko. Rychlé uznání přislíbily i Albánie a Irsko. Proti uznání samostatného státu Kosovo vystupují zejména Srbsko, Rusko, dále například Řecko,Španělsko,Kypr,Rumunsko,Bulharsko,Slovensko. Srbská pravoslavná církev vyzvala vládu, aby do Kosova vyslala armádu. Ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg prohlásil, že jeho úřad uzná nezávislost Kosova, až tak učiní většina evropských zemí a v případě zodpovědného chování nejvyšších kosovských činitelů. Proti uznání nezávislosti se vyjádřili například prezident Václav Klaus, Jiří Paroubek, Miloš Zeman.Podporu odtržení Kosova od Srbska přirovnávají její mnozí odpůrci k novému Mnichovskému diktátu.