Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1 Rozpad Jugoslávie Vojtěch Kubiš, Martin Šturc

2 Krvavý rozpad Jugoslávie představoval hořkou tečku za oslavovaným rozpadem bipolárního světa, koncem socialismu a pádem východního bloku. Války mezi jednotlivými republikami Svazové republiky Jugoslávie, které se rozhodly odejít z federace, provázely brutální etnické čistky, kdy byly jednotlivé národy nejen vyháněny, ale také vyvražďovány. Válka v Bosně byla nejvražednějším konfliktem od konce druhé světové války na území Evropy. Boje si vyžádaly přes sto tisíc obětí. Vyhnány byly ve všech konfliktech přes tři milióny lidí. Rozpad Jugoslávie ukázal, jak silný a nebezpečný může být nacionalismus i na přelomu 20. a 21. století. Idea národnostně homogenních států, která jde proti globalizaci provázené multikulturalismem, na Balkáně převážila a vyústila ve velkosrbské popřípadě velkoalbánské nebo velkomakedonské sny. Dění v Jugoslávii také ukázalo na nepřipravenost světového společenství zasáhnout proti etnicky a nábožensky motivovaným konfliktům s kořeny tkvícími v hlubokém středověku. Reakce na konflikt přecházela z extrému do extrému - bezmocné přihlížení v Bosně vystřídalo 78denní bombardování Srbka. I když rozpad Jugoslávie začal prakticky ihned po rozpadu socialistického bloku v roce 1989, není situace ani po 20 letech plně vyřešená a hrozí další krizí, neboť po odchodu všech republik z bývalé federace, tvořené Srbskem, Slovinskem, Chorvatskem, Makedonií, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou se o samostatnost přihlásili i kosovští Albánci, kteří ji jednostranně vyhlásili v únoru 2008.

3 Rozpad probíhal v několika etapách a v několika válečných konfliktech a má komplikované pozadí. Jednotlivé fáze jsou zhruba tyto: Růst nacionalismu ( ) Odtržení Slovinska a Chorvatska ( ) Válka v Chorvatsku ( ) Válka v Bosně ( ) Povstání kosovských Albánců ( ) Odtržení Černé Hory ( ) Vzniklé státy

4 Růst nacionalismu Jugoslávie sice nebyla členem sovětského bloku, přesto i ji tvrdě zasáhla jeho eroze končící rozpadem. S blížícím se koncem bipolárního světa pomíjel vnější tlak, který udržoval Jugoslávii pohromadě. Po smrti Josipa Broze Tita, který zemřel 4. května 1980, se začala projevovat nejen touha po pluralitní demokracii, ale především sílící přání národů po sebeurčení provázené prudkým růstem nacionalismu. K nespokojenosti a odstředivým tendencím přispívaly také velké hospodářské problémy, rostla nezaměstnanost, inflace a zahraniční zadluženost země. Bohatší republiky na západě země - tedy Chorvatsko a Slovinsko - už nechtěly doplácet na méně rozvinuté oblasti. Chorvatům navíc vadilo, že jejich jazyk nebyl veden jako samostatný, ale jen jako latinkou psaná verze společného jazyka Srbů a Chorvatů - srbocharvátštiny. Podobné důvody vedly i k rozpadu mnohem většího Sovětského svazu, nikde však nebyl rozpad tak krvavý, jako právě v případě Jugoslávie, kde spolu žila etnika, která spolu po staletí vedla národnostně nebo nábožensky motivované války. Velkým problémem bylo, že jednotlivé republiky, které tvořily federaci, byly ve valné většině mnohonárodnostní s početnými menšinami. Srbové žili nejen v Srbsku, dva milióny jich žily i v dalších republikách, především v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině ale i v Černé Hoře. I proto stáli právě Srbové v centru většiny konfliktů. Také další etnika žila ve více republikách federace, Chorvati zejména v Bosně a Hercegovině, Albánci nejen v Kosovu, ale také v Makedonii. Jednotlivé státy federace navíc měly dodatkem k ústavě z roku 1974 zajištěnu možnost opustit federaci na základě výsledků nezávislých voleb, přičemž jim byly garantovány předválečné hranice nedodržující etnické rozdělení zemí. V zemi navíc byla zcela zablokovaná politická situace, protože v čele federace se podle ústavy po Titově smrti střídal každý rok předseda (kolektivního) prezídia, pokaždé z jiné republiky. Sílící nacionalismus se projevoval už od osmdesátých let. Zejména nejpočetnější Srbové toužili po návratu výsad, jež měli před přijetím ústavy z roku Chtěli se stát vůdčím národem v zemi a mít početnější zastoupení v republikových orgánech. Nacionalistickým Srbům také vadila autonomie dvou jeho součástí - Kosova, obývaného především Albánci, a mnohonárodnostní Vojvodiny. Obě oblasti ji získaly v roce 1974 v rámci Srbska. V Kosovu byly vedle srbocharvátštiny zavedeny ještě další dva úřední jazyky - albánština a turečtina. Vlna nacionalismu v polovině dekády vynesla na špičku vůdce srbských komunistů Slobodana Miloševiće, který postupně omezoval autonomii obou oblastí a tvrdě postupoval zejména v Kosovu považovaném za kolébku Srbska, kde od roku 1981 místní Albánci, zejména studenti, požadovali, aby Kosovo získalo práva republiky. Situace se vyhrotila na úplném konci osmdesátých let, kdy se rychle rozpadl východní blok. Slobodan Milošević 28. června 1989 pronesl v Kosovu před místními Srby plamenný projev při příležitosti šestistého výročí bitvy na Kosově poli. Následovalo drastické omezení autonomie Kosova, na které kosovští Albánci reagovali nenásilnými protesty. Především ignorovali srbské úřady a vytvářeli v zemi paralelní struktury. Zašli však ještě dál, oficiálně neuznávaný kosovský parlament vyhlásil 2. července 1990 nezávislou Kosovskou republiku, kterou uznala jen Albánie. Dění v Kosovu ale v té době už zastínily jiné události. Snaha zastavit prohlubující se ekonomickou krizi pomocí radikálních ekonomických opatření narazila na odpor obyvatel a využili ji i populističtí politici.

5 Odtržení Slovinska a Chorvatska Na začátku roku 1990 chorvatská a slovinská delegace na protest proti srbské snaze o utužení federace opustily sjezd Svazu jugoslávských komunistů. Chorvati chtěli nahradit federaci volnější konfederací, ve které by každá republika mohla vést vlastní politiku. Svaz současně ustoupil od ideje vedoucí úlohy strany, což umožnilo uspořádání prvních voleb po padesáti letech, jichž se mohlo zúčastnit více stran. V Chorvatsku a ve Slovinsku se konaly na jaře Zvítězili v nich nacionalisté, vedení ve Slovinsku Milanem Kučanem a v Chorvatsku Franjem Tudžmanem, zatímco v Srbsku zůstávali u moci komunisté, k čemuž přispěl tvrdý postup Miloševiče proti Albáncům. Zejména Tudžman, jehož Chorvatské demokratické společenství vyhrálo dvoukolové parlamentní volby z přelomu dubna a května, byl ultranacionalista, v dobách Jugoslávie dvakrát odsouzen za své názory. Dokonce zpochybňoval počty obětí nacistů a hlavně se snažil změnit pohled na chorvatské ustašovce. Tudžman 30. května 1990 na prvním zasedání parlamentu oznámil vyhlášení nové ústavy, která vyvolala obavy u srbské menšiny. Chorvatsko mělo být nově definováno na národnostním základě a ne jako společný stát Chorvatů, Srbů a dalších menšin. Srbové tvrdili, že Tudžman chce navázat na ustašovský stát. Jako symbol země zvolil tradiční červenobílou šachovnici, která byla spojována právě s ustašovci. To vedlo k prvním větším protestům. Menšinoví Srbové z Krajiny, jimž tento symbol na chorvatských policejních uniformách vadil, 17. srpna zablokovali silnice v Kninu vedoucí k moři do Dalmácie, což pocítili především turisté. Situace se vyhrotila na podzim 1990 poté, co 30. září Srbská národní rada vyhlásila právo Srbů na autonomii na svých historických územích. Krajinští Srbové zahájili akce proti Chorvatům a začali je vytlačovat. Protesty Srbů v Chorvatsku zesílily poté co 22. prosince chorvatský parlament ratifikoval novou ústavu a mnoho ze Srbů pracujících v úřadech ztratilo své místo. Situace už byla tak vyostřená, že federální orgány zvažovaly vojenský zásah v Chorvatsku v oblastech obývaných Srby na základě nové vojenské doktríny, kdy Titovu ideu teritoriální obrany vystřídala centralizovaná obrana. Zásah zvažovalo na jaře 1991 kolektivní prezídium, v jehož čele tehdy stál Borisav Jović, akce však byla zamítnuta. kolektivní prezídium, v jehož čele tehdy stál Borisav Jović, akce však byla zamítnuta. K samostatnosti rychle směřovalo i Slovinsko, kde byla situace jednodušší, protože nebylo mnohonárodnostní. V referendu z 23. prosince 1990 se 88 procent Slovinců vyslovilo pro nezávislost. Obdobné referendum se konalo v Chorvatsku až 19. května roku Pro nezávislost se vyslovilo 94,7 procenta hlasujících, Srbové referendum bojkotovali a následně napadali jeho výsledky jako nereprezentativní. Chorvatsko a Slovinsko společně vyhlásily nezávislost 25. června Bělehrad se s jejich odchodem nemínil smířit. Nejprve přišel zásah ve Slovinsku, který však byl relativně umírněný a skončil po deseti dnech příměřím. V bojích padlo 44 federálních vojáků a 18 Slovinců, zraněno bylo 300 lidí. Federální vojska byla zaskočena tím, že Slovinci vyhlásili nezávislost o den dříve než avizovali, a tak naplánovaný zásah přišel pozdě. Srbům se přesto podařilo dostat se až k hranici s Itálií. Slovinci zvolili asymetrickou obranu. Protože neměli těžké zbraně, sázeli především na protitankové zbraně a protiletadlové rakety, s jejichž pomocí se jim hned na začátku konfliktu podařilo sestřelit dvě jugoslávské helikoptéry. Příměří bylo vyhlášeno 2. června a k jeho vyhlášení přispělo i Evropské společenství, které se jednání účastnilo od konce června.

6 Válka v Chorvatsku Zatímco odtržení Slovinska proběhlo celkem klidně, odtržení Chorvatska skončilo regulérní válkou, která vypukla v červenci Do příměří v lednu 1992 si konflikt vyžádal asi obětí, do roku 1995, kdy válka skončila, asi dvacet tisíc. Během války v Chorvatsku bylo vyhnáno asi Chorvatů a Srbů. Nejprve se bojovalo o Dalmácii, o Zadar a Šibenik, kde žili především Chorvaté. Už tehdy začaly etnické čistky, které se staly neodmyslitelnou součástí všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie. Snaha britského vyjednavače lorda Petera Carringtona selhala. Jeho plán odmítl Slobodan Milošević. Carrington tvrdil, že Jugoslávie je země v rozpadu a že každý stát z federace má právo na sebeurčení. Sliboval, že Evropské společenství zajistí ochranu všech menšin včetně srbských. Milošević to odmítl s tím, že Brusel nemá právo rozhodovat o tom, zda se Jugoslávie rozpadá. Především mu však vadilo, že by po odtržení byli rozděleni Srbové, kteří by žili ve čtyřech republikách. V plné síle propukly boje v srpnu u Vukovaru, který federální vojska od 25. srpna 1991 ostřelovala. Tvrdé byly především střety o kasárny, kde se nacházely těžké zbraně, které Chorvati potřebovali. Dobyli jich ale jen část. Bělehrad vyslal v půlce září do oblasti těžkou techniku a Srbové město zcela odřízli 1. října. Tudžman 5. října vyhlásil mobilizaci proti velkosrbskému nacionalismu. Srby se však nedařilo zastavit. Vukovar padl do srbských rukou 18. listopadu. Následovala čistka, asi nebo obyvatel a chorvatských bojovníků bylo odvedeno do tábora Ovčara a táboře ve Sremské Mitrovici. Mnozí byli zavražděni. Srbové v té době ovládali asi třetinu chorvatského území. V listopadu 1991 začala chorvatská armáda protiútok na Slavonii a v operaci Orkán získala 300 km2. Vzhledem k intenzitě bojů se konflikt dostal na jednání Rady bezpečnosti OSN, která schválila 27. listopadu 1991 rezoluci o vyslání mírových sborů do země. Jejich součástí byli i čeští vojáci. Uvalila také embargo na dodávky zbraní do oblasti, Chorvati je ale dál pašovali. Srbové to nepotřebovali, využívali zbraní ze skladů federální armády. Navzdory jednání o příměří boje nadále pokračovaly a Srbové v Krajině a Slavonii vyhlásili 19. prosince 1991 mezinárodně neuznanou Republiku Srbská krajina, která byla Chorvaty dobyta až v roce 1995 na konci bosenské války. Snahy uzavřít příměří selhávaly, několik jich bylo přijato, ale nevstoupily v platnost. Příměří nastalo až v půlce ledna V oblasti byla rozmístěna vojska OSN, jejichž součástí se stal i český kontingent. Z celého Chorvatska včetně Krajiny se stáhly jednotky federální jugoslávské armády ovládané Srby. V malé míře ale střety dále pokračovaly zejména mezi paramilitaristickými srbskými jednotkami a chorvatskou armádou v oblasti Šibeniku a Zadaru. Poté, co Chorvatsko přistoupilo k příměří 15. ledna 1992, byla jeho existence uznána ze strany Evropského společenství. Srby ovládaná federální jugoslávská armáda se stáhla z Chorvatska včetně Krajiny. Do OSN bylo Chorvatsko přijato 22. května, když slíbilo, že v ústavě zaručí ochranu menšin a lidských práv. Z mezinárodní izolace se však dostalo až na konci devadesátých let po smrti ultranacionalisty Franja Tudžmana, který byl prezidentem země. Uklidnění však netrvalo dlouho, i když odtržení Makedonie proběhlo v klidu, protože tam bylo na 500 amerických vojáků a Skopje deklarovalo zájem na dobrých vztazích s Bělehradem. Makedonie vyhlásila nezávislost už 8. září 1991 na základě referenda. Do žádné z balkánských válek se nezapletla, po roce 1999 však čelila útokům separatistických Albánců. Problémy však má kvůli svému názvu, Řekové ji odmítají pod současným názvem uznat ze strachu před velkomakedonským nacionalismem. Atény dokocne zablokovaly v roce 2008 vstup Makedonie do NATO.

7 Válka v Bosně Další konflikt se rozhořel v Bosně, kde válka začala v březnu 1992 a ukončily ji až Daytonské dohody na konci roku Konflikt s největším počtem obětí od druhé světové války na území Evropy provázela mimořádná krutost, na kterou doplácelo především civilní obyvatelstvo, jež se stalo obětí nemilosrdných etnických čistek. Symbolem brutality války se stalo neustálé ostřelování obleženého Sarajeva i masakr civilistů ve Srebrenici, kterému nedokázaly zabránit ani modré přilby a ukázaly tak na neschopnost OSN i západních zemí zamezit podobným etnicky motivovaným konfliktům. Vojáci OSN jen zabezpečovali dodávky humanitární pomoci, kvůli slabému mandátu nemohli uplatnit sílu a zabránit genocidě. Násilí přitom během konfliktu navzdory jednáním narůstalo. Během války zahynulo přes sto tisíc lidí a nejméně 1,8 miliónu obyvatel Bosny a Hercegoviny bylo vyhnáno ze svých domovů. Mnohé povraždily polovojenské jednotky vedené nemilosrdnými vůdci jako byl Arkan, ale také muslimští žoldnéři se zkušenostmi z bojů v Afghánistánu. Samotný konflikt je velmi složitý, protože měl charakter jak občasné války, tak války mezi svrchovanými státy, navíc války s náboženskými i etnickými motivy. Do vnitřních bojů mezi Bosňáky (občas dříve označovanými za bosenské Muslimy,aby se zdůraznilo, že šlo o odlišné etnikum, od tohoto názvu se ustoupilo, protože mnozí ani islám nevyznávali. Terním Bosňák razí samotní obyvatelé, což potvrdilo i velvyslanectví), bosenskými Srby a bosenskými Chorvaty se vměšovala jak jugoslávská armáda na straně Srbů, tak armáda samostatného Chorvatska, která navíc využila konfliktu k vyhnání Srbů z Krajiny a Slavonie. Jednotlivé strany mezi sebou navíc podle vývoje situace uzavíraly dočasné spojenectví, aby pak obrátily zbraně proti sobě jako v dobách středověku. Jestliže se zpočátku spojili Bosňáci s Chorvaty, v průběhu války bojovali nejenom proti Srbům, ale i proti Chorvatům, než se s nimi zase spojili. Bosenské jednotky podřízené sarajevské vládě dokonce bojovaly proti odštěpeným bosenským Muslimům v Bihači, kteří uzavřeli dohodu se separatistickými Srby.

8 První roky války v Bosně Jádrem sporu byla otázka dalšího osudu Bosny a Hercegoviny, která po vítězství Aliji Izetbegoviče ve volbách v roce 1991 směřovala k nezávislosti. Bosenští Srbové dávali přednost vytvoření společné federace se Srbskem a Černou Horou, což Bosňáci nechtěli. Bosenští Srbové se pro vznik nové Jugoslávie vyslovili v referendu v listopadu 1991, 9. ledna 1992 vyhlásili Republiku srbského národa Bosny a Hercegoviny a na začátku února se dohodli o vytvoření nové Jugoslávie se Srbskem a Černou Horou. Jejich postup ale bosenská vláda v Sarajevu označila za neústavní a vyhlásila celobosenské referendum o nezávislosti, které se konalo 29. února a 1. března Účastnilo se ho jen 67 procent obyvatel, protože Srbové je bojkotovali. Přes 99 procent účastníků referenda hlasovalo pro vyhlášení nezávislosti, kterou deklaroval prezident Alija Izetbegović 3. března. Evropská unie uznala samostatnou Bosnu 6. dubna, o den později tak učinily Spojené státy. Hned v den vyhlášení nezávislosti bosenští Srbové začali stavět barikády v ulicích Sarajeva a dalších velkých městech a napětí narůstalo. Už 21. dubna jednotky postupujících bosenských Srbů podporované federální Jugoslávskou armádou začaly ostřelovat Sarajevo, které zůstalo v obklíčení až do konce konfliktu, tedy déle než Leningrad za Velké vlastenecké války - obklíčení trvalo skoro dní. Během léta se rozšířila etnická válka na celé území Bosny a Hercegoviny, kdy postupující srbské jednotky čistily dobyté vesnice a vypalovaly domy ne-srbů, kteří - pokud nestačili utéci - skončili v lepším případě ve sběrných táborech, muži odděleni od znásilňovaných žen, v horším pak v hromadných hrobech. Během léta bylo internováno několik tisíc lidí, z desítek tisíc dalších se stali utečenci. V táborech však končili i Srbové zajatí protistranou. Terčem srbské agrese se stávali jak Bosňáci, označování pro posílení nenávisti za muslimy, tak Chorvaté, takže je pochopitelné, že obě strany uzavřely začátkem léta spojenectví. Přesto 3. července 1992 bosenští Chorvaté, kteří tvořili asi dvacet procent populace, vyhlásili na jihozápadě země Chorvatské společenství Herceg-Bosna jako odpověď na existenci Republiky srbské. Boje pokračovaly a nedařilo se jim žádným způsobem zabránit, i když Rada bezpečnosti OSN uvalila embargo na Srbsko a Černou Horu a 8. června 1992 rozhodla o vyslání mužů do Bosny, které v září posílilo dalších modrých přileb. Mírové sbory měly slabý mandát, do bojů zasáhnout nemohly a staraly se jen o zajištění humanitárních dodávek. Nepomohlo ani stažení jugoslávských vojsk a říjnové vyhlášení bezletových zón nad Bosnou nebo sledování pohybu těžkých jednotek. Většinu bojů vedly malé skupiny, často polovojenské, ačkoli Srbové měli na rozdíl od slabě vyzbrojených muslimů těžkou techniku. OSN však vyhlásila navzdory přání Bosňáků zbrojní embargo, takže nemohli lépe vyzbrojenému nepříteli čelit. Koncem října se zhoršila situace na východě Bosny, když armáda Republiky srbské obklíčila Goradže, Žepu a Srebernici, kde žilo na lidí. Výsledky však nepřinesla ani jednání. Plán vyjednávačů OSN Cyruse Vance a Davida Owena, předložený na začátku roku 1993, který počítal s rozdělením Bosny a Hercegoviny do devíti polautonomních kantonů podle etnického rozdělení, odmítly nejprve Spojené státy a v květnu v referendu i bosenští Srbové. Schválili jej jen bosenští Chorvaté. OSN na jaře 1993 vyhlásila alespoň šest bezpečných zón pro Bosňáky, jimiž se mělo stát Sarajevo, Goražde, Srebrenica, Tuzla, Bihać a Žepa. V dubnu začalo NATO v rámci operace Deny Flight kontrolovat bezletové pásmo nad Bosnou a Hercegovinou. Koncem jara 1993 se situace v zemi ještě zhoršila. V Mostaru a v centrální části Bosny se proti Bosňákům obrátili i Chorvaté, což vedlo k uzavření překvapivého spojenectví mezi Srby a Chorvaty. V druhé půlce června navrhli Chorvati a Srbové rozdělit Bosnu na tři části podle etnik, která je obývají. Plán v červnu odmítl bosenský prezident Izetbegović s tím, že požaduje federativní uspořádání. Owen ale přes odpor sarajevské vlády nakonec plán přijal jako základ pro další jednání. Když Izetbegović naznačil ochotu plán přijmout, čelil v Sarajevu pokusu o puč. Bosňáci plán odmítali, protože by jim poskytl jen 30 procent území státu, navíc rozděleného do izolovaných enkláv. V zoufalé situaci však na konci září plán podmínečně přijal Bosenský sněm, požadoval ale, aby Srbové navrátili všechna území, kde měli původně převahu Bosňáci. Upravenou verzi plánu, podle níž jim připadla třetina území, nakonec odmítli, protože se nechtěli smířit s rozdělením Sarajeva na srbskou a bosenskou část. Během vleklých jednání boje pokračovaly, i když 5. června 1993 byla v Jaderském moři zahájena operace Sharp Guard kontrolující dodržování embarga OSN na dodávky zbraní do bývalé Jugoslávie. V Bihači dokonce zaútočila centrální sarajevská armáda na odštěpené muslimy, kteří uzavřeli dohodu s Karadžičem. A v Mostaru byl při střetech mezi Chorvaty a muslimy 9. listopadu vyhozen do povětří slavný Starý most. Do konfliktu se v té době zapojila i chorvatská armáda, kvůli čemuž na začátku ledna 1994 americká velvyslankyně při OSN Madeleine Albrightová hrozila Záhřebu uvalením sankcí. Záhřeb pod mezinárodním tlakem brzy obrátil, zejména když mu americký ministr zahraničí Warren Christopher slíbil nejen normalizaci vzájemných vztahů, ale také garanci územní celistvosti země, které hrozilo odtržení Srby obývané Krajiny a Slavonie.

9 Nálety na Bosnu Od 15. ledna 1994 platilo v Bosně příměří, které nevydrželo ani měsíc. Od začátku února Srbové opět ostřelovali Sarajevo, při čemž 68 lidí bylo zabito a přes 200 zraněno. NATO vyzvalo bosenské Srby, aby do půlnoci 20. března stáhli veškeré těžké zbraně minimálně 20 kilometrů od Sarajeva, jinak budou čelit úderům NATO. Byly odsouhlaseny i letecké útoky proti dělostřeleckým jednotkám, které se podílely na ničení civilních cílů v Sarajevu a 28. února proběhla vůbec první bojová akce pod vlajkou NATO od vzniku aliance v roce Šest srbských letounů Galeb narušilo bezletovou zónu, americké F-16 na ně zaútočily a čtyři sestřelily. Situace se začala obracet v neprospěch Srbů. Chorvati a Bosňáci podepsali 23. února 1994 dohodu o příměří a obrátili se proti vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi. Nálety strojů NATO pokračovaly, 10. a 11. dubna poprvé zaútočily na bosenskosrbské pozemní jednotky, které střílely na síly UNPROFOR v oblasti Goražde. Rada NATO Srby vyzvala, aby se stáhli od Goražde, a schválila letecké útoky proti jakýmkoli vojenským silám, které by ohrožovaly muslimské bezpečné zóny. Na základě rozhodnutí uskutečnila letadla NATO několik akcí proti Srbům. Srbové však nadále ovládali 70 procent území Bosny a Hercegoviny. Přesto podmínečně přijali novou verzi rozdělení předloženou 6. července 1994, podle které jim mělo připadnout 49 procent rozlohy, přičemž o zbylých 51 procent se měli podělit Bosňáci a Chorvati, kteří utvořili společnou vládu, v jejímž čele stanul Haris Silajdžić. Postupující jednotky bosenských Chorvatů a muslimů Srbové u Brčka během listopadu odrazili a 31. prosince bylo vyhlášeno čtyřměsíční příměří. I přes podepsanou dohodu o příměří se stále bojovalo v bihačské enklávě na západě Bosny. Snaha Rady bezpečnosti vyjednat prodloužení příměří vyšla naprázdno, v dubnu to odmítl to předák bosenských Srbů Radovan Karadžić.

10 Etnické čistky v Bosně Poslední rok války přinesl největší zvěrstva a vyvrcholily při něm etnické čistky. Naplno se také ukázala neschopnost vojáků OSN. Na začátku května Chorvaté zneužili vývoje situace a v rámci operace Blesk zaútočili na pozice krajinských Srbů v západní Slavonii, kterou dobyli. Chorvatská armáda zaútočila v rozporu se všemi smlouvami, ale nikdo Záhřeb neodsoudil, i když chorvatská letadla zaútočila na pozice sil OSN a zabila několik vojáků OSN. Byl to však jen první krok při radikálním řešení situace se separatistickými krajinskými Srby, 4. srpna chorvatská armáda zahájila operaci Bouře, jejímž cílem bylo zcela ovládnout srbskou Krajinu, což se jednotkám za čtyři dny povedlo. Srbské jednotky bez většího odporu ustoupily na území bosenské Republiky srbské. Následovalo je asi uprchlíků, jen v Banja Luce se jich objevilo na Exhumace masového hrobu ve SrebreniciKonec května také v plné síle ukázal neschopnost modrých přileb. 22. května bosenští Srbové pronikli do skladu těžkých zbraní UNPROFOR u Sarajeva a odvezli odtamtud přes protesty francouzských vojáků několik děl. Od 24. května bosenští Srbové opět ostřelovali Sarajevo a připravovali se k obsazení bezpečných oblastí. NATO proto zahájilo letecké útoky na pozice bosenských Srbů. Po náletech na muniční sklad u Pale z 25. a 26. května.srbové oznámili, že vypovídají všechny dohody uzavřené s OSN a začali zajímat vojáky UNPROFOR a pozorovatele OSN. Nakonec jich zajali 374, včetně tří Čechů. Propouštěni byli od začátku června na základě výzvy srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Obyvatelky Srebrenice, které přežily masakrmodré přilby se dostávaly do role statistů. Před očima vojáků UNPROFOR Srbové 11. července vpadli do Srebrenice, ze které bylo evakuováno na lidí, dalších asi 7500 jich ale bylo brutálně vyvražděno. Následoval útok na Žepu, která byla vypálena. Karadžić pak nabídl výměnu obklíčeného Goražde za část Sarajeva a pro svou Republiku srbskou požadoval 56 % území Bosny a Hercegoviny. Když 28. srpna zabil minometný granát v Sarajevu 37 osob a 85 zranil, NATO definitivně došla trpělivost a 30. srpna začaly letecké a dělostřelecké útoky proti bosenským Srbům v rámci operace Deliberate Force, které je měly přimět k ukončení obléhání Sarajeva. Údery byly přerušeny 1. září, ale 5. září byly opět obnoveny; operace skončila 14. září, kdy Srbové vyjádřili vůli jednat. Chorvatští vojáci po dobytí Slavonije pálí srbskou vlajkujednotky bosenských Chorvatů a muslimů i vojáků chorvatské armády využily změny v poměru sil a v průběhu tří zářijových týdnů obsadily celkem km2, které předtím drželi bosenskohercegovští Srbové. Jednalo se o velkou část střední Bosny, včetně měst Bosanski Petrovac, Ključ, Sanski Most, Jajce a Mrkonjić Grad. Před ustupujícími jednotkami uprchlo do Banja Luky asi Srbů. Bosenská armáda chtěla Banja Luku obsadit, ale velmoci ji donutili postup zastavit. Bosenským Srbům za podpory Arkanových jednotek se na přelomu září a října pak podařilo dobýt v severozápadní Bosně část území zpět. V okolí Banja Luky pokračovaly etnické čistky s cílem vyhnat zbylé Chorvaty a muslimy. To už však válka končila. Americký vyjednavač Richard Holbrooke (vlevo) se Slobodanem MiloševičemAmerickému vyjednavači Richardu Holbrookovi podařilo vyjednat příměří, které vstoupilo v platnost 10. října. Válku pak ukončil podpis dohod z Daytonu, kde se jednání se účastnily srbská, chorvatská a bosensko- hercegovská delegace v čele s prezidenty Miloševičem, Tudžmanem a Izetbegovičem. V delegaci nebyl ani bosenskosrbský předák Karadžić, ani bosenskosrbský generál Mladić, kteří byli obviněni z válečných zločinů. Jejich účast na jednáních Američané a Bosňáci předem vyloučili. Návrh dohody, podle níž se srbská Krajina stala součástí Chorvatska a 51 % území Bosny a Hercegoviny připadlo chorvatsko-muslimské federaci veden Siljadžičem, zbytek pak Srbům, byl parafován 21. listopadu, 14. prosince pak byl podepsán v Paříži závěrečný text dohody.

11 Demonstrace v Srbsku Daytonská dohoda sice vyřešila otázku Bosny, mír na Balkáně však nezajistila. Napětí se přeneslo do samotného Srbska. Své požadavky stále radikálněji vyjadřovali kosovští Albánci, kteří toužili po samostatnosti. Dohoda z Daytonu však garantovala územní celistvost Srbska. Když proti kosovským Albáncům, kteří se rozhodli pro boj, začaly radikálněji zasahovat srbské vojenské a policejní síly, Západ nemínil opakovat chyby z Bosny, způsobené váhavostí. Přešel do opačného extrému a rozhodl se pro rázný zákrok. V březnu 1999 začal s nálety na Jugoslávii, které trvaly skoro tři měsíce. A protože válka má své vlastní zákonitosti, hlavními terči se nestaly srbské jednotky působící v Kosovu, ale infrastruktura okleštěné jugoslávské federace. Albánci, kteří zjistili, že jim pasivní rezistence a ignorování srbských úřadů nezajistí jejich požadavky, se rozhodli pro boj. Šanci na uznání samostatnosti po Daytonu poklesla, dohoda garantovala územní celistvost všech následnických států jugoslávské federace. Kosovo doplatilo na to, že se nestalo samostatnou republikou, dosáhlo nanejvýš autonomie. Článek jugoslávské ústavy z roku 1974, podle něhož se mohly po hlasování jednotlivé republiky federace opustit Jugoslávii, se ho netýkal. A Albánci se nemohli odvolávat ani na Chartu OSN a její článek na právo národů na sebeurčení, Albánci již svůj stát měli. Vznikla proto Kosovská osvobozenecká armáda (UCK), která už v dubnu 1996 spáchala čtyři útoky na představitele srbských vojenských sil, další následoval v červnu u Mitrovice a pak ještě jeden na kasárna ve Vucitrnu. Těch se měl údajně účastnit i Hašim Thaci, který byl v roce 1997 odsouzen v nepřítomnosti na deset let. Dění v Kosovu však načas zastínilo napětí v samotném Srbsku. Velkosrbské ideály skončily v troskách, do Srbska se valili uprchlíci vyhnaní z Krajiny. Země byla rozvrácená, k čemuž přispívalo i embargo vyhlášené radou bezpečnosti OSN. Řada velkých srbských podniků vyhlásila nucené prázdniny a nezaměstnanost přesahovala 20 procent. Bujel černý trh, upláceli se úředníci i celníci a policisté, aby se dařilo provézt kontraband. Benzín se pašoval před Dunaj z Rumunska, textil a další spotřební zboží dováželi lidé z bleších trhů v Maďarsku. Na podzim se začala projevovat nespokojenost s vládnoucím režimem Slobodana Miloševiče. Naplno propukla po druhém kole podzimních komunálních voleb ze 17. listopadu, v nichž uspěla nedávno ustavená opoziční koalice Zajedno. Výsledky voleb ve čtrnácti velkých městech však byly anulovány kvůli údajným nesrovnalostem a vítězem byli vyhlášeni Miloševičovi socialisté. Demonstrace začaly v Niši, ale brzy se přenesly do dalších měst včetně Bělehradu. V centru protestů stáli studenti, kteří vstoupili do stávky, v níž je podpořili stávkující divadelníci. I v zimě navzdory chladu každý den po celé tři měsíce vycházelo do centra Bělehradu několik desítek tisíc lidí. Na mítincích hovořili opoziční vůdci, nacionalistům blízký Vuk Dražkovič, protiválečná aktivistka Vesna Pešičová a prozápadní Zoran Djindjic. Odpůrci Miloševičova režimu také každý večer pochodovali městem v době, kdy se vysílaly hlavní televizní zprávy na protest proti zákazu opozičních médií. První úspěch přišel 17. prosince, kdy byl soud nařídil zrušit anulování voleb v Niši. Právní bitva se ale vlekla a tak pokračovaly masové protesty včetně průvodů, v jejichž čele mnohdy šli i představitelé pravoslavné církve. Až na začátku února 1997 parlament přijal zákon lex specialis, kterým bylo uznáno vítězství opozice v téměř všech volebních obvodech, kde je opozice požadovala. Demonstrovalo se však dále až do dubna. Milošević ale u moci zůstal. Západ proti němu otevřeně nevystoupil, neboť byl garantem Daytonských dohod, což srbská opozice kritizovala, viděla příležitost zbavit se jej. Miloševičovi sice vypršel mandát srbského prezidenta, v červenci 1997 však byl zvolen prezidentem Jugoslávie.

12 Povstání Albánců Během roku 1997 sílila Kosovská osvobozenská armáda (UCK). Část zbraní získala z vyrabovaných skladů v Albánii, která se politicky i ekonomicky úplně zhroutila, naprostá většina Albánců hrála pyramidové hry a po pádu prezidenta Sali Beriši v zemi zavládl chaos. Peníze dostávala od Albánců působících v zahraničí, ale také od mafie. Situace se přiostřila v roce 1998, kdy střety nabývaly na intenzitě a bělehradská vláda se rozhodla k tvrdému zásahu poté, co v jednom zahynuli čtyři srbští policisté a 30 albánských civilistů. Bělehrad obvinil ze smrti všech UCK a rozhodl se rázně zakročit. Srbské jednotky útočily především v údolí Drenica, kde byla bašta UCK a kde bylo na přelomu února a března zabito 24 lidí. Pak byla podniknuta akce proti rodině Adema Džešariho, označovaného za teroristu. Při akci, do níž byly nasazeny obrněné transportéry, zahynulo v Prekazu 53 členů této rodiny, čehož okamžitě využila UCK. Mezinárodní společenství akci odsoudilo a americká ministryně zahraničí Madelaine Albrightová varovala, že Kosovo není vnitřní otázkou Jugoslávie. Srbové však v dubnovém referendu odmítli, že by situaci řešilo nasazení zahraničních vojáků. Silové řešení nabývalo vrchu, novou jugoslávskou vládu vytvořili socialisté spolu s utranacionalisty ze Srbské radikální strany Vojislava Šešelje, pro něž byla otázka udržení Kosova klíčová. Když velvyslanec USA pro Balkán Robert Gebard označil UCK za teroristickou organizaci, Slobodan Milošević to vnímal jako podporu tvrdých zásahů, i když nešlo o oficiální prohlášení vlády USA a Gebard byl záhy odvolán. Vojensky se však navzdory nasazení těžké techniky nedařilo UCK porazit. Využila mezinárodního tlaku na Bělehrad a během června a července obklíčila několik vesnic. V červenci ale po útoku srbských jednotek UCK ztratila třetinu území, kterou ovládala. Při akci bylo zničeno na dvě stě vesnic. V útocích ale UCK přesto v srpnu pokračovala. Při postupu na Orahovac byli všichni srbští muži ve vesnicích zajati a posléze zabiti. Zničen byl také památný klášter v Zočišti, kde byly ostatky svatého Kosmy a Damiána. Po vyrabování byl podminován a srovnán se zemí. Srbské jednotky zase zabily 26 září 13 mužů v Golubovači. Obětí sílícího etnického konfliktu se stalo především civilní obyvatelstvo, i když etnické čistky nebyly tak brutální jako v Bosně. Srbští policisté zatkli během celého roku přes kosovských Albánců, kteří byli obviněni z terorismu. Humanitární organizace odhadovaly, že asi kosovských Albánců uteklo před boji ze svých domovů a možná až jich skončilo bez střech nad hlavou. Krev lpěla i na rukou UCK, která zajala nebo zavraždila sto až tři sta Srbů a Albánců. Několik desítek zadržených v Orahovaci ale propustili. Situace se zhoršovala, protože ani jednání nevedla k reálným výsledkům. V květnu se sešel umírněný kosovský vůdce Ibrahim Rugova se Slobodanem Miloševičem a americký vyjednavač Christopher Hill pokračoval v kyvadlové diplomacii mezi Bělehradem a Rugovou. Další americký vyjednavač Richard Holbrooke se snažil dosáhnout dohody s Miloševičem o rozmístění sil NATO v Kosovu. Až 12. října byla podepsána dohoda o ukončení srbských akcí v Kosovu. Příměří ale bylo porušováno oběma stranami. NATO už v té době zvažovalo možné vojenské akce, 30. října zahájilo nad Kosovem přelety neozbrojených letadel. Veškeré naděje na mír, o němž se jednalo ve francouzském Rambouillet, zmařil 15. ledna 1999 incident z Račaku. Den po útoku srbských sil na vesnici bylo nalezeno u jejího okraje 45 těl kosovských Albánců včetně dvanáctiletého chlapce a tří žen. Některá těla byla zohavena a většina obětí byla střelena zblízka do hlavy. Srbsko tvrdilo, že jde o bojovníky UCK, což mezinárodní společenství odmítalo. Po Račaku Madelaine Albrightová dospěla k závěru, že nastal čas pro akci, protože samotná diplomacie bez hrozeb silou nevede k cíli. Podle ní jakákoli dohoda musí být podpořena přítomností zahraničních sil v Kosovu. USA a západoevropské země se shodly na tom, že půjde o jednotky NATO, a ne o síly OSN, které nedokázaly zabránit masakrům v Bosně. Rozhodnutí o tvrdém postupu přišlo ještě předtím, než bylo pečlivě vyšetřeno, kdo jsou oběti masakru a kdo je zabil. Srbové tvrdili, že celou akci zinscenovalo UCK a jde o oběti zabité UCK. Už 30. ledna 1999 dala Severoatlantická rada mandát generálnímu tajemníkovi organizace Javieru Solanovi, aby nařídil letecké údery proti Jugoslávii v závislosti na vývoji politického procesu. Zatímco kosovští Albánci připravovanou mírovou dohodu zahrnující přítomnost sil NATO v oblasti pod tlakem přijali, Bělehrad ji tvrdě odmítl, i když tehdejší velitel amerických leteckých sil Michael Short hrozil vybombardováním Bělehradu.

13 Bombardování Jugoslávie NATO se v březnu 1999 rozhodlo zahájit leteckou kampaň proti Jugoslávii, neboť se neustále objevovala hlášení o dalších desítkách tisíc lidí, prchajících z Kosova do Makedonie, i když počty na hranicích nakonec byly nižší než avizované. Albánci opakovaně vypovídali o tom, že jejich domy byly vyloupeny a vypáleny. Podle údajů humanitárních organizací nejméně kosovských Albánců uprchlo do Albánie a Makedonie. Zpráva OSN z dubna 1999 uváděla, že z Kosova uprchlo dokonce lidí a dalších Albánců sice zůstalo v Kosovu, ale museli opustit své domovy. Albánci uváděli, že je srbská policie nutila opustit domovy a odvedla k vlakům, které je odvezly na hranice. Současně jim zabavovala dokumenty dosvědčující jejich jugoslávské občanství. Spekulovalo se také o možná až obětí etnických čistek, o nichž opakovaně mluvil americký ministr obrany William Cohen, jak ale později uvedla žalobkyně Mezinárodního trestní tribunálu pro Jugoslávii ICTY Carla del Ponte potvrzeno bylo jen obětí ze 187 nalezených hrobů. Masivní letecké útoky byl zahájeny 24. března. Rozkaz k nim vydal generální tajemník NATO Javier Solana o den dříve. Navzdory plánům však nešlo o několik krátkých úderů, které měly vyřadit z provozu protivzdušnou obranu Jugoslávie a velení jejich vojenských sil, aby nemohlo dále koordinovat akce jugoslávské armáda a milicí v Kosovu. Letecká kampaň trvala celých 78 dní, vyžádala si nejméně pět set ale možná až tisíc obětí a podle západních odborníků způsobila škody za 30 až 50 miliard dolarů, Jugoslávie je však vyčíslila na sto miliard. Terči náletů se stala celá infrastruktura země, zejména mosty, silnice a železnice, ale také elektrárny a rafinérie, ale také další klíčové vojenské podniky, které mnohdy nevyráběly nic pro armádu. Napadány byly také televizní vysílače a budova televize, aby byla zastavena propaganda Miloševičova režimu. NATO podcenilo sílu Jugoslávie a odhodlání se bránit. Opět se prokázalo, že Douhettova doktrína, podle níž lze válku vyhrát jen leteckými údery, je mylná. Do akce přitom bylo nasazeno přes tisíc letadel a vrtulníků zemí NATO a část strojů létala i přes Českou republiku, která se stala členem aliance jen krátce předtím března. Koridory z Itálie by totiž takový nápor letadel nepojaly. Válka se vlekla a nezdálo se, že by se Bělehrad navzdory utrpěným škodám mínil vzdát. V dubnu se proto začalo vážně uvažovat o pozemní operaci, ale 12. června Milošević přijal podmínky a umožnil silám KFOR vstoupit do Kosova. Unáhlená akce však opět vyvolala velké rozpaky podobně jako dříve váhavý přístup OSN a neschopnost modrých přileb účinně zasáhnout v Bosně a zabránit brutálním masakrům. Vleklá akce postihovala především prosté Srby, na jejichž stranu se postupem času přikláněly sympatie. Termín humanitární bombardování, jímž nálety obhajoval i Václav Havel, se projevil v plné své absurditě. Přestože cílem bylo, jak uvádělo NATO, vyhnat srbské jednotky, nahradit je mírovými sbory a umožnit návrat uprchlíků, kvůli útokům z Kosova uprchlo dalších 160 až 250 tisíc lidí, především Srbů, jejichž domy vypálili nebo neoprávněně obsadili Albánci. I většina dalších obětí náletů byli civilisté, nemluvě o tom, že následky náletů, při nichž byla zničena infrastruktura země, pocítili především prostí obyvatelé, ne politické špičky. Milošević se označil za vítěze války a u moci zůstal ještě rok. Stroje NATO svrhly na Jugoslávii při více než deseti tisících útocích bomb o celkové hmotnosti tun. Vypuštěno bylo také střel s plochou dráhou letu. Největší pozornost vzbudily civilní oběti. Ukázalo se, že ani ta nejpřesnější munice netrefí vždy cíl. Navíc s přibývajícím časem byly podnikány útoky i na sporné cíle, jako byla například budova televize nebo autobusy a vlaky. Při útoku na železniční most u Grdelicy zahynulo 12. dubna 14 cestujících. Ještě tragičtější následky měl zásah autobusu z Niše do Podgorice z 1. května, kdy zemřelo 47 ze 70 cestujících. V Niši bylo 7. května také zasaženo tržiště se zeleninou, přičemž zemřelo nejméně patnáct civilistů. Zasaženi byli i uprchlíci z Kosova na silnici spojující Djakovicu s Prizrenem. Při útoku z 14. dubna jich zemřelo nejméně 75. Při zásahu budovy jugoslávské televize bylo 23. dubna zabito nejméně 15 zaměstnanců. V Bělehradě byla 20. května omylem zasažena nemocnice s porodnicí, kde právě prováděli císařský řez. Zahynulo pět lidí. Ještě větší rozruch ale vyvolalo 8. května bombardování budovy čínského velvyslanectví, jehož troskách zahynuli tři čínští novináři a zraněno bylo dvacet osob. USA měly údajně starou mapu, kde nebylo vyznačeno aktuální sídlo velvyslanectví. Při náletech bylo také zničeno 18 mostů včetně všech mostů přes Dunaj v Novém Sadu, což přerušilo nejen spojení mezi severem a jihem země (a po válce na to doplatili dopravci z Řecka a Turecka), ale také připravilo o dodávky vody na obyvatel města ležícího v multikulturní Vojvodině, kde žije početná maďarská menšina, protože vodovodní řad vedl mostem. Řada útoků směřovala i na tamní rafinérii, z níž uniklo velké množství ropy, která znečistila Dunaj. Podobně následky měly opakované útoky na rafinérii a chemičky v Pančevu. Bombardována byla automobilka Zastava v Kragujevaci, kde bylo zraněno 120 zaměstnanců, a mnoho dalších strojírenských podniků. Zasažena byla i bělehradská továrna na výrobu léků Galenika, potravinářské provozy nebo tabačky. Opakovaně byly také podnikány útoky na elektrárny, kdy se používaly i grafitové bomby, které je načas vyřadily z provozu. Zničena byla celá řada památek včetně více než desítky středověkých klášterů. Proti srbské armádě v Kosovu nezaznamenaly nálety velké úspěchy kvůli dokonalému maskování a rozptýlení zbraní. Potvrzeno bylo zničení pouhých 14 tanků ze 120 nahlášených. První údery nebyl příliš úspěšné kvůli špatnému počasí, i když srbské síly brzy zjistily, že jejich letadla nemají šanci proti letadlům NATO. Sestřeleny byly nejen lehké bitevníky J-22 Orao, ale také moderní MiGy 29. Mistrovský kousek se ale povedl jugoslávské protivzdušné obraně 27. března, kdy byl sestřelen supermoderní stroj F-117 kategorie stealth. Jugoslávci použili staršího radaru pracujícího na dlouhých vlnách, který F-117 odhalil, neboť měl otevřenou pumovnici. Radar přitom zapínali jen nakrátko, aby nebyl zjištěn. Srbové také tvrdili, že sestřelili v květnu stroj F-16, letectvo Spojených států ale tvrdilo, že mu selhal motor, v témže měsíci se také zřítil v Albánii vrtulník AH-64 Apache. I v tomto případě Američané tvrdili, že nebyl sestřelen, jak uváděli Srbové. Ultramoderní stroj byl sestřelem raketou S-125 Něva. Kvůli tomu se okamžitě začalo spekulovat, jestli na velitelství sil NATO není jugoslávský špion nebo člověk podporující Srby. K údajům mělo přístup přes pět set lidí, protože se akce účastnily mnohonárodní síly.

14 Odtržení Černé Hory Z bývalých jugoslávských federálních republik se jako poslední oddělila od Srbska Černá Hora. Nezávislost vyhlásila 3. června 2006 na základě výsledků referenda z 21. května, kde se pro samostatnost vyslovilo 55,5 procenta obyvatel. O nezávislost usiloval černohorský premiér Milo Djukanović, i když Černá Hora byla nejdéle těsným spojencem Srbska a on sám měl zpočátku blízko k srbským předákům včetně Slobodana Miloševiče. V dubnu 1992 se obyvatelé Černé Hory v referendu vyslovili pro vytvoření svazku se Srbskem, jehož výsledkem byl vznikla Federální republiku Jugoslávie. Ani Černá Hora neunikla dopadům krvavých válek na Balkáně, i když se jich přímo neúčastnila. Měsíc pro vyhlášení třetí Jugoslávie bylo na nově vzniklou federaci uvaleno embargo ze strany mezinárodního společenství kvůli konfliktu v Bosně, kde se rozhořela válka mezi etnickými Srby, Chorvaty a Bosňáky. Zpočátku se v ní přímo angažovala i jugoslávská federální armáda. Válečný konflikt, ekonomické embargo a konflikt měl devastující dopad nejen na samotné Srbsko, ale také na Černou Horu. Ta využívala své polohy na pobřeží Jaderského moře. Přes Černou Horu se do Srbska pašovalo nedostatkové zboří z Itálie, před čímž úřady včetně nejvyšších politiků zavíraly oči a mnozí se na tom také obohacovali. Milo Djukanović dokonce čelil italským soudům kvůli pašování a kvůli faktu, že italská mafie našla na černohorském pobřeží bezpečné útočiště. Po podepsání Daytonských dohod, které ukončily válku v Bosně, se Djukanović rozhodl změnit kurs politiky země. Vedlo to k rozkolu ve vládnoucí postkomunistické Demokratické straně socialistů Černé Hory. Dlouholetý Djukanovičův blízký spolupracovník Momir Bulatović nakonec založil vlastní socialistickou stranu, která byla blízká Miloševičovi. Konflikt mezi oběma politiky vyvrcholil v roce 1997 při černohorských prezidentských volbách. V druhém kole provázeném řadou nejasností zvítězil Djukanović. Úřady jeho vítězství přijaly a on se od té doby stal nejmocnějším politikem v zemi, obývané lidmi, z nichž 35 procent se hlásí k srbské národnosti. Po náletech na Jugoslávii v roce 1999 se Djukanović rozhodl dále oslabovat svazky s Bělehradem. V roce 2003 byla Federální republika Jugoslávie přeměněna v konfederaci Srbska a Černou Horu. Vzhledem k vysokému počtu srbského obyvatelstva a tradičním vazbám Černé Hory na Bělehrad se však svazek držel a opatrný Djukanović se neodhodlal uspořádat referendum. Průzkumy ukazovaly, že by se mu v něm nemuselo podařit získat potřebný počet hlasů. Vyhlásil je až květnu 2006, kdy si byl jist úspěchem. V dubu 2006 totiž Evropská unie pozastavila asociační rozhovory s Srbskem a Černou Horou kvůli tomu, že Bělehrad dostatečně nespolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), neboť nezajistil vydání bosenských Srbů Radovana Karadžiče a generála Ratka Mladiče. V referendu příznivci odtržení jen těsně překonali hranici 55 procent, kterou stanovila Evropská unie. Prvním premiérem země se po zářijových volbách stal Milo Djukanović, když volby vyhrála Djukanovičova koalice Demokratické strany socialistů a Sociálnědemokratické strany.

15 Slovinsko Hlavní město: Lublaň Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 95 obyv./km 2 Státní zřízení: republika Prezident: Danilo Türk Datum vzniku: 8. října 1991 Měna: euro Jazyk: slovinština, italština, maďarština

16 Chorvatsko Hlavní město: Záhřeb Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 78 obyv./km 2 Státní zřízení: republika Prezident: Ivo Josipović Datum vzniku: 25. června 1991 Měna: kuna Jazyk: chorvatština, srbochorvatština

17 Makedonie Hlavní město: Skopje Rozloha: km2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 80,5 obyv./km2 Státní zřízení: republika Prezident: Gjorgje Ivanov Datum vzniku: 8. září 1991 Měna: Makedonský denár Jazyk: makedonština

18 Bosna a Hercegovina Hlavní město: Sarajevo Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 78 obyv./km 2 Státní zřízení: konfederativní republika Členové předsednictva: Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić Datum vzniku: 5. dubna 1992 Měna: Konvertibilní marka Jazyk: bosenština, srbochorvatština

19 Černá Hora Hlavní město: Podgorica Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 49 obyvatel/km 2 Státní zřízení: republika Prezident: Filip Vujanović Datum vzniku: 3. června 2006 Měna: euro Jazyk: černohorština, albánština, bosenština, srbochorvatština

20 Srbsko Hlavní město: Bělehrad Rozloha: km2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 103 obyvatel/km2 Státní zřízení: republika Prezident: Boris Tadić Datum vzniku: 5. června 2006 Měna: srbský dinár Jazyk: srbština, srbochorvatština

21 Kosovo Hlavní město: Priština Rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 220 obyvatel/km 2 Státní zřízení: republika Prezident: Fatmir Sjdiu Datum vzniku: 17. února 2008 Měna: euro Jazyk: albánština, srbština

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace Semestrální práce Bc. Kristýna Krásna, Bc. Markéta Nováková Obsah 1. Všeobecné informace o zemi 2. Historický background 3. Překážky vstupu do

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník ROZPAD JUGOSLÁVIE. seminární práce (část textová)

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Globální problémy světa IV. ročník ROZPAD JUGOSLÁVIE. seminární práce (část textová) Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa IV. ročník ROZPAD JUGOSLÁVIE seminární práce (část textová) Jméno a Lubor Jenček příjmení: Třída: 4. B Datum: 23. 9. 2014 Rozpad Jugoslávie

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz)

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Tento studijní materiál je určen pro vnitřní potřebu žáků Základní školy V Sadech v Havlíčkově Brodě. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Regiony. Jihovýchodní Evropa: historický vývoj. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045

Regiony. Jihovýchodní Evropa: historický vývoj. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Regiony Jihovýchodní Evropa: historický vývoj Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045 JV Evropa Poloha: Balkánský poloostrov Prostudujte si odkaz: http://mapyourinfo.com/wiki/cs.wikipedia.org/balk%c3%a1n/

Více

KONFLIKTY NA ÚZEMÍBÝVALÉ JUGOSLÁVIE (1990 2010)

KONFLIKTY NA ÚZEMÍBÝVALÉ JUGOSLÁVIE (1990 2010) KONFLIKTY NA ÚZEMÍBÝVALÉ JUGOSLÁVIE (1990 2010) Problémové oblasti současného světa Seminář GPJP 2010/11 JUGOSLÁVIE (1990) Kód na mapě Země Hlavní město Počet obyv(mil.) HDP/ obyv (USD) 6 Slovinsko Lublaň

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce

BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce BALKÁNSKÝ KONFLIKT Zápočtová práce 1 Obsah Úvod 3 Historické pozadí konfliktu 3 Balkán v područí Osmanů 3 Nacionalistická hnutí 4 První a druhá světová válka 4 Království SHS, Jugoslávie 4 Titova Jugoslávie

Více

Státy bývalé Jugoslávie

Státy bývalé Jugoslávie Státy bývalé Jugoslávie Přírodní podmínky mladé Alpínské vrásnění aktivní tektonika krasové oblasti jeskyně ostré svahy množství jezer Přírodní podmínky SZ Alpy při pobřeží Dinárské hory 700 km strmé k

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Aleš Binar, Ph.D. VYBRANÉ OZBROJENÉ KONFLIKTY MULTILATERÁLNÍHO SVĚTA

Aleš Binar, Ph.D. VYBRANÉ OZBROJENÉ KONFLIKTY MULTILATERÁLNÍHO SVĚTA Aleš Binar, Ph.D. VYBRANÉ OZBROJENÉ KONFLIKTY MULTILATERÁLNÍHO SVĚTA Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Války na území bývalé Jugoslávie Jugoslávie, země

Více

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

JV Evropa. Přírodní podmínky:

JV Evropa. Přírodní podmínky: Přírodní podmínky: Státy JV Evropy se nacházejí na Balkánském poloostrově. Řadíme k nim: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu, Kosovo, Makedonii, Albánii, Rumunsko a Bulharsko.

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04

EVROPSKÝ PARLAMENT. Dokument ze zasedání 14. 2. 2005 B6-0094/2005. který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««Dokument ze zasedání 2009 14. 2. 2005 B6-0094/2005 NÁVRH USNESENÍ, který na základě otázek k ústnímu zodpovězení B6-0026/04 a B6-0025/04 v souladu s čl. 108 odst. 5

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Aleš Binar, Ph.D. GENOCIDA ARMÉNŮ. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. GENOCIDA ARMÉNŮ. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. GENOCIDA ARMÉNŮ Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Genocida arménské populace Osmanská říše představovala až do mladoturecké revoluce

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

PROBLÉMY HRANIC STÁTŮ

PROBLÉMY HRANIC STÁTŮ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS III. ročník PROBLÉMY HRANIC STÁTŮ Seminární práce Jméno a příjmení: Dobeš David Třída: 3.A Datum: 4. 12. 2015 Problémy hranic států 1. Úvod Na světě žije

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová VY_12_INOVACE_108 Válka v Tichomoří Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva. Rozvíjí čtenářskou a informační

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky 241 10. funkční období 241 Návrh na působení Leteckého poradního týmu rezortu Ministerstva obrany v Irácké republice v období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2018 v celkovém

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie

I. Základní informace. II. Útok. III. Konspirační teorie I. Základní informace II. Útok III. Konspirační teorie I. ZÁKLADNÍ INFORMACE Co je to terorismus? je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka je v posledních letech celosvětový problém

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Člověk a společnost 8. NATO NATO. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 8 NATO. Strana: 1

Člověk a společnost 8. NATO NATO. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 8 NATO. Strana: 1 Člověk a společnost 8. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 8

Více

Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu

Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu Sovětský voják vítězně vztyčil vlajku. FOTO - Bundesarchiv Sedmdesát let od bitvy u Stalingradu»A jak začala válka? Na všech strategických směrech na naše vojska neočekávaně dolehly mimořádně silné údery

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VÁLKA ZAČÍNÁ V EVROPĚ V PŘEDVEČER VÁLKY Adolf Hitler má připravený plán na bleskové obsazení Evropy a k tomu potřebuje nasadit všechny své vojenské síly. Dalším cílem po ovládnutí Evropy

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1 STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE Obr. 1 Státy bývalé Jugoslávie Rozpad Jugoslávie roku 1991 Vznik samostatných států: Slovinsko 1991 Chorvatsko 1991 Makedonie 1991 Bosna a Hercegovina 1992 Srbsko a Černá Hora 1992

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Historie mírových operací v ČR / ČSSR

Historie mírových operací v ČR / ČSSR Velitelství výcviku Vojenská akademie ve Vyškově Historie mírových operací v ČR / ČSSR kpt. PhDr. Stanislav Balík KOREA Dozorčí komise neutrálních států ( DKNS) na Korejském poloostrově v letech 1953 1993.

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL ANOTACE NĚMECKO Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina

Více

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 21. 9. 2009 2009/0104(CNS) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zahraniční věci pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu nařízení

Více

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941)

2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) 2.SVĚTOVÁ VÁLKA (1939-1945) POČÁTEK (1939-1941) OSA A JEJÍ ÚTOČNÉ CO TO BYLO? PŘEDVÁLEČNÉ OBĚTI 1939? PLÁNY SRPEN 1939: Moskva, min. zahraničí SSSR:Molotov, Německa:Ribbentrop Vláda Německé Říše a vláda

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Diplomová práce. Postkonfliktní rekonstrukce v zemích bývalé Jugoslávie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Diplomová práce. Postkonfliktní rekonstrukce v zemích bývalé Jugoslávie UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd Diplomová práce Bc. Kristýna Zahradníčková Postkonfliktní rekonstrukce v zemích bývalé Jugoslávie Olomouc 2014 vedoucí práce:

Více

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM 29 VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Vypiš, k jakému zlepšení došlo v mezinárodních vztazích za Chruščova a Kennedyho VZTAHY MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM Střídavé ochlazování a uvolňování napětí vzájemné vztahy

Více

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem.

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem. č. 9 název Státy jihovýchodní Evropy anotace V pracovních listech žáci poznávají jihovýchodní Evropu a její státy. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika

Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Jihovýchodní Evropa Obecná charakteristika Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 Charakteristika oblasti Oblast se rozkládá na Balkánském poloostrově Podnebí: Jih středomořské Sever mírné vnitrozemské Nejvyššími pohořími

Více

Země bývalé JUGOSLÁVIE

Země bývalé JUGOSLÁVIE Země bývalé JUGOSLÁVIE - Jedná se o Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko (od kterého se v roce 2006 referendem odpojila Černá Hora a v roce 2008 i mnohými státy dosud neuznané Kosovo) a Makedonie

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová Ochrana & Bezpečnost 2014, ročník III., č. 1 (jaro) (2014-2015_A_07), ISSN 1805-5656 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s. IČ: 22746986, Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5 http://ochab.ezin.cz, ochab@email.cz

Více

INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009

INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009 INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO SPOLUPRÁCI S BOSNOU A HERCEGOVINOU A SRBSKEM - 2009 Projekt byl realizován v souladu s Rozhodnutím MZV č. 3/2009/12 o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2009 v rámci

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

JV EVROPA hornatý nížiny podnebí vodstvo da a vegetace obyvatelstvo ekonomika Slovinsko

JV EVROPA hornatý nížiny podnebí vodstvo da a vegetace obyvatelstvo ekonomika Slovinsko JV EVROPA - státy Balkánského poloostrova - býv.social.státy - Makedonie, Srbsko vnitrozemská poloha - ostatní přímořská poloha : Č.moře Rumunsko, Bulharsko Jader.moře Albánie, Slovinsko, Chorvatsko, B+H,

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

JAROSLAV HRBEK. Velká válka. na moři 5. DÍL. Rok 1918

JAROSLAV HRBEK. Velká válka. na moři 5. DÍL. Rok 1918 JAROSLAV HRBEK Velká válka na moři 5. DÍL Rok 1918 NAKLADATELSTVÍ LIBRI PRAHA 2002 O BSAH Předmluva....................................... 7 Slovo autora k 5. dílu............................... 9 Ediční

Více

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove.

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove. První roky republiky Samostatný československý stát vznikl po skončení první světové války s přispěním vítězných mocností Spojených států, Anglie a Francie na troskách rakousko-uherského císařství. I když

Více

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ

Více

PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947)

PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947) PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947) Pane předsedo, pane mluvčí, členové Kongresu, Vážnost situace, před níž stojí současný svět, si vyžaduje mou přítomnost

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Mizerov, Majakovského 2219 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohou, pomocí nichž se žáci seznámí s největší leteckou bitvou průběhu

Více

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B Vznik a vývoj USA v 19. století Eva Mrkvičková, 4. B Vznik 13 britských kolonií na V pobřeží S farmářství, těžba dřeva, rybolov J plantážnictví otroci Kolonie - zdroj levných surovin, odbytiště výrobků

Více

Velvyslanectví České republiky Sarajevo Bosna a Hercegovina

Velvyslanectví České republiky Sarajevo Bosna a Hercegovina Velvyslanectví České republiky Sarajevo Bosna a Hercegovina BOSNA A HERCEGOVINA Perspektivní trh pro české podnikatele a investory Seminář o obchodních příležitostech pro české firmy v Bosně a Hercegovině

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Předmět : Dějepis Ročník : 9. Téma : Svět před první světovou válkou Autor : Mgr.

Více

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná. Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna

Druhá světová válka Rok 1939 17. dubna Druhá světová válka Rysy oběma válkám společné 1. snaha po světovládě na úkor jiných zemí 2. boj o rozdělení světa, nově rozdělit a dobýt v něm převahu pro fašistické mocnosti Nové rysy 1. likvidace SSSR

Více

Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje

Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje Limity těžby šance pro rozvoj Ústeckého kraje Co jsou územní limity těžby? V minulém století bylo v severních Čechách v souvislosti s těžbou hnědého uhlí zbouráno 106 původních obcí včetně 650 let starého

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.10.2015 COM(2015) 502 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014 CS CS OBSAH 1. Úvod... 3 2. Nové žádosti

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Politický vývoj Bangladéše

Politický vývoj Bangladéše Politický vývoj Bangladéše Kristýna Chvátalová, xchvk00 2SM507 Politické problémy rozvojových zemí LS 2013/2014 Bangladéšská lidová republika Bengálsky Gana Prajatantra Bangladesh Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

Vymáhání pohledávek. Provozní financování. Daniel Burada

Vymáhání pohledávek. Provozní financování. Daniel Burada Vymáhání pohledávek Provozní financování Daniel Burada ČEZ Díky výborným výsledkům zahraničních akvizic se společnosti ČEZ vrátilo již 71% vložených investic. V zemích, kde ČEZ působí, se navzdory dopadům

Více

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. STÁT = forma organizace lidské společnosti hlavním úkolem státu je

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více