Černý Petr evropského zemědělství

Transkript

1 Na 8. Agrárním plese se tančilo, hodovalo i vyhrávalo Strana 2 Top 100: mezi vítěze patřili i zemědělci a potravináři Strany 6 a7 Český med je zárukou nejvyšší kvality Strany Informační noviny Agrární komory České republiky února 2009 AKTUÁLNĚ Vláda vyšla vstříc producentům sýrů Liberalizace podmínek užití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů je hlavním smyslem nařízení, které schválila začátkem února vláda. Kasein tvoří asi 80 % všech bílkovin v kravském mléce. Řada mléčných výrobků je založena na srážení tohoto proteinu. Rozhodnutí vlády přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti producentů sýrů. V době současných potíží v mlékáren - ském sektoru to považuji za důležitý krok, uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. (vorl) Česká zelenina pod tlakem dovozů V roce 2008 vypěstovali naši zelináři na ha přes tun zeleniny. I letos však budou muset na trhu soupeřit s rostou - cími dovozy. Jen z evropských zemí se srovnatelnými klimatickými podmínkami k nám ročně přichází množství, které by u nás vyrostlo na 6000 ha. Informovala o tom Zelinářská unie Čech a Moravy. Pěstování zeleniny nepatří u nás mezi výnosné aktivity. V unii je to znát, loni zastřešovala ještě přes 200 členů, nyní 185. Starosti zelinářům dělá podle předsedy unie Jaroslava Zemana další pokles zpracovatelských kapacit u nás a s tím spojený obtížnější odbyt. (jur) Peníze na projekty ČR má pro období schváleno již více než 4000 projektů za 140 mld. Kč. O peníze je třeba nejprve požádat. Zájemci je dostanou zpětně až po realizaci projektů a jejich auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců, uvedl ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Jelikož Brusel nabídl ČR možnost prodloužení lhůty na dočerpání peněz z předchozího programovacího období až do konce června, dojde podle Svobody k té - měř úplnému vyčerpání všech prostředků určených pro Česko na období Ke konci roku 2008 bylo vyčerpáno 92 % alokace. (egi) Černý Petr evropského zemědělství Koncem ledna se konal ve Žďáru nad Sázavou seminář zorganizovaný zemědělskými podnikateli s firmami Farmtec, Tekro a CRV. Hlavním tématem bylo mléko. Součástí programu bylo i pití tupláku mléka na ex, jehož se zúčastnili všichni řečníci včetně ministra zemědělství Petra Gandalocviče a prezidenta AK ČR Jana Veleby. Foto Martin Křivka Komoditou, o níž se mluví denně, je od nového roku mléko. Chov dojných krav je nejvíc ohrožen a podle AK ČR může dojít i k třetímu, dosud největšímu vybíjení krav. Farmářská cena mléka jde stále dolů a ti zemědělci, s nimiž mlékárna rozvázala pracovní smlouvu, mají těžké časy. Jelikož v některých případech přestali být smluvním partnerem mlékárny, ta si potom s nimi dělá co chce, a pokud nechtějí mléko lít na pole, musí vzít za vděk cenou i 4 Kč za litr. Náklady ale nijak neklesly, spíš jdou mírně nahoru. V průměru dosahují přes 8 Kč/l. Přitom smluvní dodavatelé dostávají od některých mlékáren i méně než 6 Kč/l. V tlaku na cenu vede Madeta, některé další mlékárny se jí bohužel ve svých nárocích na cenu blíží. Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice několika opatřeními zažehnal velkou demonstraci zemědělců prosazením finanční injekce 2,8 mld. Kč na podporu úvěrů prostřednictvím PGRLF, jenže:...to však stále neřeší tíži producentů mléka, kteří už za tak nízké ceny nemohou vyrábět. Až se situace otočí, bude třeba najít si spolehlivější odběratele, třeba i v zahraničí, řekl prezident AK ČR Jan Veleba. EU se snaží co nejrychleji podpořit vývoz odstředěného sušeného mléka a másla, v něk - terých zemí vznikají tzv. podpory na každou krávu, ale ani to problém dlouhodobě neřeší. Zatím se nepodařilo vyjednat s mlékárnami takové ceny, které by vyhovovaly oběma stranám, řekl Jan Veleba. Zároveň stále rostou i dovozy mléčných produktů. Podle kontrolních nákupů je například v řetězci Lidl českých mléčných produktů jen 40 %. Jak spolu s novináři vysledovali zemědělci v Rakousku, je něco takového na tamním trhu nemyslitelné. Žádnou českou mlékárnu tam nikdo ze spotřebitelů nezná. I to má velký vliv na českou produkci mléka a jeho zpracování. Domácí mléčné výrobky jsou totiž čím dál víc vytlačovány z tuzemského trhu těmi zahraničními. Eugenie Línková Německý krizový balíček pro zemědělství Spolková ministryně Ilse Aigner si na veletrhu Grüne Woche zkusila, jak se plní a stáčejí klobásy Foto archiv Grüne Woche Snížení daní, úlevy na zdravotním pojištění, preciznější označování potravin. To vše má řešit balíček opatření, který připravuje německá vláda. Plánovaný záchranný balíček v podobě několika miliard eur pro německou ekonomiku se bude týkat také zemědělského a potravinářského sektoru. Spolková ministryně Ilse Aigner podpořila na zahájení mezinárodního veletrhu Grüne Woche také systém přímých plateb. V při - pravovaném konjunkturním balíčku budou pro zemědělce připraveny např. úlevy na daních nebo snížení zdravotního pojištění. Aigner bude po Evropské komisi také požadovat co nejrychlejší využití finančních prostředků vyhrazených pro mléčný fond. Plánuje také zhodnocení dosud nevyužitých finančních prostředků za rok Rovněž tak bude Aigner požadovat možnost dřívějšího použití těchto prostředků, aby němečtí zemědělci nemuseli čekat až na rok (egi) Více o dění na 74. ročníku veletrhu Grüne Woche čtěte na stranách Ztráta dojnic přináší nedozírné škody Ten, kdo absolvoval klasické zemědělské vzdělání, ví, že základem agrární soustavy je skot. Nejenom kvůli výrobě mléka či masa, ale zejména proto, že udržuje v přírodě koloběh organické hmoty a má trvalý vliv na úrodnost půdy. Česká republika zaznamenala po transformaci zemědělství prudký pokles stavů skotu, který šel ve dvou vlnách. Před transformací jsme měli milion krav v po lovině 90. let už o 250 tisíc méně. Další vlna snižování stavů přišla v příprav ném období na vstup do EU, kam jsme šli s počtem krav. Tento stav se víceméně dařilo udržet (dál sice klesly stavy mléčných krav, ale stouply naopak stavy krav bez tržní produkce mléka) a předchozí pokles stavů byl nahrazen výrazným růstem užitkovosti. ČR dosahuje u mléč ného skotu průměrnou užitkovost 8500 kg mléka na jednu laktaci a dokazuje, že když čeští farmáři mají jenom trochu podmínky, tak jsou stejně dobří, jako ti na západ od našich hranic. Co je to však platné, když za branami farmy vše končí. Čeští farmáři za svoje mléko dostávají méně peněz než ti zahraniční. V ob chod ních řetězcích je na pultech významná část potravin z do vozu, česká produkce je postupně vytěsňovaná. Výsledky kontrolního nákupu mléčných výrobků, který jsme udělali v jednom diskontním řetězci koncem ledna, byl zdrcující: ze sta mléčných výrobků bylo českých jenom 37! Pro zajímavost z Ně mecka jich bylo 35, z Polska 14, ze Slovenska pět a tak dále. Na druhý den provedený průzkum ve stejném řetězci v Ra - kousku ukázal, že tam český výrobek nemáte šanci koupit. No a jaký je výsledek těchto procesů? Samozřejmě se dostavuje. S produkcí mléka už u nás skončilo 1101 producentů, tedy plných 30 % držitelů kvóty! Jan Veleba, prezident AK ČR Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OBCHOD

2 2 Aktuality 17. února Agrární ples, pátek 6. února 2009, Praha, palác Žofín Tančilo se, hodovalo a vyhrávalo v tombole Krize sice nemíjí žádný z oborů a zemědělci na ni doplácejí jako ostatní odvětví národního hospodářství, ale, jak řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič: Netančí se jen za války. Byl to snad jeden z nejlepších agrárních plesů vůbec. Agrární komora nedala na laciná gesta a ples jednoduše nezrušila. Centrálu Agrární komory ČR podpořily v rozhodnutí pořádat ples regiony a většina okresů. Z krajů se dovezly do Prahy vítězné potraviny ze soutěží pořádaných agrární komorou už tři roky. Ještě o půlnoci se stoly prohýbaly dobrotami od masa, sýrů, pečiva a dortů až po pivo. Tančilo se, baštilo, ale i vyhrávalo v tombole. Na Žofíně bylo zkrátka během agrárního plesu možné snad vše. Desítky šťastlivců si z bohaté tomboly odnášely šunky, uzeniny, krabice plné mouky či cukru, pytle brambor, dárkové koše, víno z Moravy i z Čech, ale i postřik na mšice nebo krmení pro domácí zvířata. Hlavními cenami pak byly digitální kamery a divočák. Večerem bravurně provázela herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. Na pódiu se vystřídali např. Marcela Holanová, Petr Muk a další. A o sto šest se tančilo i ve druhém sále, jehož osazenstvo doslova rozparádila legendární Moravanka. Jestli mne hned někdo nevyfotí, tak se zblázním, tančím právě s ministrem, poslala mi, nevím jak, esemesku jedna z přítomných dam. Mobil sice pípnul, ale než jsem zareagovala, měl už ministr Gandalovič v kole jinou. Vytáčel to jedna báseň, zatímco manželé Paroubkovi zase vše s úsměvem sledovali a špitali si do ouška. Paní Petra budila obdiv v krásné róbě zdůrazňující její štíhlou postavu, stejně to slušelo i novopečenému ministrovi pro místní rozvoj Cyrilu Svobodovi. Ostatně o podívanou na hezké dámy i některé pány nebyla nouze. Plesu se zúčastnili i zástupci mnoha zahraničních velvyslanectví. Ani ti v kole nechyběli. Rozjaření jedinci opouštěli dvoranu žofínského paláce až dlouho po půlnoci. Bylo to jako vždy srdečné a radostné setkání. Eugenie Línková Popisky k fotografiím: 1 Při překročení prahu pražského paláce Žofín se připíjelo slivovicí a hruškovicí. 2 Role moderátorky večera se mistrovsky zhostila herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová. 3 Chlebem a lahodným tramínem přivítal na plese prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ministra zemědělství Petra Gandaloviče. 4 Agrární ples si nenechal ujít ani ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda a bavil se skvěle. 5 Manželé Paroubkovi s úsměvem sledovali slavnostní předtančení. 6 I viceprezident AK ČR Bohumil Belada na Žofíně jen zářil pohodou. 7 Miroslavu Drsovi, předsedovi Agrární unie sdružující soukromé zemědělce (vpravo), a jeho rozvětvené rodině málem nestačil na plese celý stůl. Do záběru se tak dostala jen půlka rodiny. 8 Manželé Velebovi se během večera jen na chvilku vzdálili od svých hostitelských povinností, aby zapózovali s krojovanými děvčaty. 9 Útržek každé vstupenky byl slosovatelný v tombole a kolem půlnoci už byly známé výsledky. 10 Milan Vyhnálek z východočeské Hnátnice, dvojnásobný držitel Řádu Austrálie, obdržel na plese zvláštní ocenění za propagaci české mlékařské školy v zahraničí, zejména u protinožců, kde vystavěl mlékárenský komplex a zavedl výrobu českých sýrů. Pamětní plaketu a diplom převzal z rukou prezidenta AK ČR Jana Veleby a ministra zemědělství Petra Gandaloviče. 11 Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR, měl radost z vydařeného plesu, na jehož organizaci se nemalou měrou podílel. 12 Řezníky na plese zastupoval Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa. 13 Taneční páry doslova rozparádila legendární kapela Moravanka. 14 Zástupci společnosti Monsanto (vlevo) se zemědělským radou americké ambasády v Praze Ericem A. Wenbergem (vpravo) si od Eugenie Línkové, šéfredaktorky Magazínu Agrobase (druhá zprava), nechali během degustace vyprávět o průběhu soutěží o nejlepší české potraviny vyráběné podle tradičních receptur. 15 Generální ředitel Deníků Bohemia Miroslav Pavel (vlevo) měl na plese hodně přátel a známých. Na snímku s exministrem zemědělství Janem Fenclem. 16x foto Zub

3 17. února 2009 Aktuality 3 Bývalý eurokomisař Fischler se stal poradcem MZe Bývalý eurokomisař Franz Fischler, v současné době poradce českého ministerstva zemědělství Foto Eugenie Línková Bývalý eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Franz Fischler je od nového roku 2009 poradcem českého ministerstva zemědělství během českého předsednictví EU. Rakušan Fischler, který jako eurokomisař působil v letech 1995 až 2004, prosazoval body podobné prioritám současného českého předsednictví. S Fischlerem hodlá předsednický tým ministerstva zemědělství konzultovat priority, cíle i strategii českého předsednictví v agrárním sektoru. V době svého působení na postu eurokomisaře se Franz Fischler snažil zjednodušit společnou zemědělskou politiku zejména transparentní a dostupnou legislativou. Tady nachází české předsednictví další styčný bod a možnosti využít cenných zkušeností bývalého eurokomisaře, řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. MZe hodlá během svého předsednictví usilovat zejména o zlevnění a zjednodušení společné zemědělské politiky EU, na niž v současné době jde zhruba 40 % unijního rozpočtu. V rámci plánovaných změn se má objem peněz určených pro zemědělství od roku 2013 snížit na 32 %. Mezi další priority českého předsednictví patří řešení systému přímých plateb a snaha o odstranění rozdílů mezi starými a novými členskými zeměmi. Chceme vytvořit jednoduchý vzorec, do kterého se pak dosadí určitý objem peněz, o jehož přesné výši se bude rozhodovat až při nadcházející debatě o roz - počtovém výhledu, vysvětluje Gandalovič. Důležitým tématem má být také politika kvality potravin a rozvoje venkova, na který by mělo v budoucnu jít z unij - ního rozpočtu více peněz na úkor přímých plateb. Ministerstvo chce vést i diskuzi o použití pesticidů v zemědělství. Fischler byl během svého působení na postu eurokomisaře zastáncem reforem a liberali - začních kroků. Nastupoval do funkce eurokomisaře po Mc - Sharrym, který jako první skutečně začal reformovat společnou zemědělskou politiku, v té době EU-12. Důvodem reformy byla nadprodukce vyvolaná dotacemi a regulovanými cenami, a tím nadměrný růst nákladů na SZP. Základní myšlenkou Mc - Sharryho reformy byl návrat zemědělské produkce zpět do tržního systému a oddělení platby od závislosti na produkci, snižování regulované ceny a dosažení hladiny světových cen. Podobné úkoly stojí i před těmi, kteří teď formují podobu a diskutují o zásadách budoucí SZP po roce Fischler navázal na základní myšlenky McSharryho reformy. Pro úspěšné rozšíření EU o Švédsko, Finsko a Rakousko byl vyvinut systém programů pro rozvoj venkova. Fischler také inicioval Corkskou konferenci v roce 1996 a výsledná deklarace se stala základem k vytvo - ření II. pilíře SZP. Zásadní z po - hledu českého předsednictví byl také Fischlerův důraz na posun od kvantity ke kvalitě v procesu produkce potravin. Musel také řešit například několik krizí evropského zemědělství, které vznikly epidemiemi u hospodářských zvířat. Tvrdě postihoval podvody s přijí - máním podpor, které si některé státy vysvětlovaly po svém. Po kontrolách se musely neprávem získané prostředky vracet zpět do pokladny Evropské unie včetně penále. Působení Franze Fischlera v EK je výjimečné nejen z pohle - du provedených reforem, vlivu na úspěšná jednání o liberalizaci trhu, ale i z hlediska zcela bez - precedentního rozšíření EU o de - set států, které kladlo nároky na vyjednání podmínek rozšíření v oblasti zemědělství. Fischler v současné době působí jako konzultant, aktivně se zapojil do diskuze o tzv. Global Marshall Plan, ustanovil ve spolupráci s European Landowners Forum for the Future of Agriculture a moderuje diskuzi o budou - cnosti SZP po roce Pokud jde o současnost, nejvýznamnějším důsledkem ekonomické krize pro agrární sektor je podle Fischlera obtížně předvídatelný vývoj cen a samozřejmě zostření konkurence. V situaci, kdy je mezi lidmi celkově méně peněz, samozřejmě roste konkurence o to, kdo z nich získá jaký díl, komentuje Fischler. (li, vorl) Navzdory krizi zůstává Slow Food v kurzu Důsledky finanční krize myšlence Slow Food neuškodily. Chov zvířat v jejich přirozeném prostředí, regionální produkty a Slow Food jsou stále v trendu. Povědomí o konceptu roste především u produktů denní konzumace. Průmyslové motto rychleji, lépe, levněji případně větší, globálnější, standardizovanější se přestává prosazovat. Začínáme si uvědomovat, co stát a budoucí generace budou stát nabubřelé, kolabující průmyslové a bankovní giganty. Po úspěšné tiskové konferenci uspořádané v prosinci oficiálním zastoupením stuttgartského veletrhu Slow Food v České republice Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou projevil zájem o účast na veletrhu další vystavovatel, jihočeská cukrárna Ambrozia, která se zabývá řemeslnou cukrářskou výrobou založenou na tradičních technologických postupech a zpracování kvalitních českých surovin. Veletrh Slow Food se uskuteční na novém stuttgartském výstavišti od 2. do 5. dubna Pro bližší informace ohledně veletrhu Slow Food se obracejte na Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru na adrese Václavské nám. 40, Praha 1, tel , vyborna@dtihk.cz. (li) INZERCE Skladištní škůdci a plísně pod kontrolou Loňská sklizeň byla rekordní a sklady se naplnily rychle. Jsou bohužel plné i dnes, a to díky nízkým výkupním cenám. Každý čeká na zlepšení cen a neprodává. Dlouhá doba ve skladech s sebou přináší samozřejmě i rizika. Jde hlavně o škůdce a plísně, které se rozmnožují při teplotách nad 21 C uvnitř skladovaného materiálu. Při překročení těchto teplot dochází k samovolnému zahřívání a rychlému množení škůdců a plísní. Ztráty na obilí jsou pak nevratné. Naše firma má zkušenosti s tím, že ti, co využívají sila typu Brock a Bin s pro vzduš ňováním, nemají takový problém s výskytem skladištních škůdců a plísní, jaký je u některých zemědělských společností nyní. Je to škoda, protože namísto toho, aby se obilí prodalo za rozumnou cenu, je možné jej zhodnotit jen prodejem pro ČEZ, a to je cena 1700 Kč/t, zatímco pro krmné účely nebo na potravinářské je to dvojnásobek, říká Petr Pawlica z firmy Pawlica, která zásobuje český trh sily šitými na míru farem. My ve svých silech požadujeme od zákazníků přísné dodržování zásad správného větrání ihned po naskladnění. Letos budeme testovat chladič obilí od firmy Granifrigor, který provzdušňuje i za letních teplot zchlazeným a vy - sušeným vzduchem. Zrno se chladí dva až tři týdny do dosažení teploty 13 C, kdy hmyz upadne do zimního spánku a plísně nevzniknou. Již není potřeba dalšího chemického ošetřování a je možné skladovat bez problému dalších 8 12 měsíců, dodal Pawlica. Seminář s ukáz kou chladiče proběhne v březnu u našich zákazníků v Čechách a na Moravě. Více informací najdete na webu (li)

4 4 Ministerstvo informuje 17. února 2009 Ministrův předsednický maraton Český ministr zemědělství Petr Gandalovič absolvoval během čtyř dnů první řízení Rady pro zemědělství a rybářství, představení programu předsednictví hned ve třech výborech Evropského parlamentu, pracovní jednání s předsedy těchto výborů a pracovní setkání s komisařkami Mariann Fischer-Boel a Androullou Vassiliou. Ministr Gandalovič pokrývá v rámci předsednické agendy spektrum tří parlamentních výborů: zemědělského, rybářského a výboru pro životní prostředí a ochranu spotřebitele. Nastavení férového konkurenčního postavení S ohledem na aktuální situaci informoval ministr Gandalovič výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o úzké spolupráci s ko - misařkou Mariann Fischer-Boel při hledání cest k řešení tíživé situace na trhu s mlékem. Nevyhnul se ani debatě k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Tato smlouva je pro zemědělský výbor klíčová, protože povyšuje aktuální pravomoci EP v zemědělské oblasti na právo spolurozhodovat s radou. Ministr Gandalovič obhájil přístup předsednictví k pro jednávání budoucnosti společné zemědělské politiky a zdůraznil potřebu konkrétní politické debaty členských států i EP k tématům budoucí podoby přímých plateb. I v kontextu závěrů Health Checku cítí CZ PRES závazek vůči novým členským státům diskutovat o tématu přímých plateb po roce 2013 s důrazem na odstranění historických nerovností a nastavení férového konkurenčního postavení zemědělců ve společenství, uvedl ministr. Zjednodušování evropské zemědělské legislativy Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ocenil seriózní ambici CZ PRES pokročit ve zjednodušování evropské zemědělské legislativy, která je v rámci společných politik jednou z nejkom - plikovanějších. Poslanci EP podpořili ministra Gandaloviče v připravenosti moderovat takovou debatu v Radě, která povede ke konkrétním závěrům. Ty by měly jasně formulovat další postup ke snižování administrativní zátěže, a to jak pro komisi, tak především pro farmáře, zátěže vyplývající stejně tak z unijní, jako i navazující implementační legislativy. Ministr Gandalovič se shodl s řadou europoslanců v tom, že pro budoucnost evropského zemědělství je klíčová podpora kvality a propagace kvalitních zemědělských produktů a potravin. Důraz Evropy na kvalitu může jít ruku v ruce s bouráním obchodních bariér bez obav ze ztráty pozic na vnitřním trhu, zdůraznil. specifické metody a postupy. Ministr zmínil svůj zájem vzít v potaz opodstatněné argumenty za předpokladu dodržení hlavních zásad zachování optimálních životních podmínek zvířat. O tradiční české zabijačky se v této souvislosti ale rozhodně neobávejme, navrhované změny se odvíjejí v duchu osvěd čené praxe našich řeznických mistrů, kteří mají dostatečné předpoklady dostát nových výzev v oblasti Animal Welfare. Důraz na chráněná zeměpisná označení Ministr Gandalovič zdůraznil, že při stanovování nároků na provozovatele potravinářských podniků ohledně poskytování informací o potravinách musí být vzat do úvahy kromě požadavku na jasné a čitelné informace o potravinách i dopad současné hospodářské krize na potravinářské podniky. Také je třeba zohlednit snahu evropských států o zachování pestré nabídky kvalitních a různo ro - dých potravin, k čemuž přispívají například i chráněná zeměpisná označení, jakými jsou v České republice např. České pivo, Štramberské uši či Pardubický perník. V této souvislosti je nutné pečlivě provázat politiky v oblasti ochrany spotřebitele a kvality potravin. Snaha zamezit nelegální těžbě dřeva Otázky europoslanců se zaměřily i na návrh nařízení rady a Evropského parlamentu, který má zamezovat nelegální těžbě dřeva. Ministr Gandalovič potvrdil záměr předsednictví intenzivně se této problematice věnovat a přislíbil Evropskému parlamentu úzkou spolupráci při projednávání a schvalování tohoto nařízení. Musíme najít takové řešení, které postihne ty, kteří s takovým dřevem obchodují, ale zároveň nebude diskriminovat slušné dovozce a pro - ducenty. Hlavně nesmíme dopustit, aby se tímto návrhem neúměrně zvedala administrativní a finanční zátěž především pro malé producenty v EU, uvedl ministr. O hlavních tématech tohoto návrhu nařízení se diskutovalo na jednání Rady pro zemědělství a rybářství 19. ledna 2009, které ministr Gandalovič předsedal. (dvo) 3x foto archiv MZe Zlepšení ochrany zvířat Ve Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpeč - nost potravin, se diskuze vedla hlavně k některým připravovaným unijním předpisům, které se mohou dotknout tradic mnoha zemí napříč kulturním spektrem současné EU. Například téma zlepšení ochrany zvířat při porážce, jehož základní filozofie má samozřejmě podporu předsednictví, by neměla opomíjet národní zvyklosti řady zemí a komunit používajících

5 17. února 2009 Ministerstvo informuje 5 Gandalovič ustál parlamentní grilování na výbornou Tradiční grilování předsedy po přednesení programu předsednictví se v AGRI výboru Evropského parlamentu (EP) neslo ve znamení debaty o budoucí podobě společné zemědělské politiky, případném spolufinancování členskými státy, perspektivy jednotlivých pilířů a spolurozhodování rady a Evropského parlamentu. okud chceme mít Společnou zemědělskou politi- P ku, pak navyšování podílu spolufinancování není dobrou cestou, řekl Gandalovič. Pak by totiž politika nebyla společná, stala by se závodem národních rozpočtů. Dotaz na potenciální zrušení jednoho z pilířů SZP v sou vislosti s posilováním významu a přesunu peněz do nynějšího druhého pilíře Gandalovič vyvrátil: Potřebujeme oba pilíře, ale musíme usilovat o vyváže nost funkcí. Platby ve druhém pilíři lépe vyjadřují mimoprodukční funkce zemědělství a rozvoj venkova. Na pochybnosti, jestli by snaha o snižování rozpočtu měla předcházet nebo následovat reformu společné zemědělské politiky zmínil Gandalovič svou původní profesi matematika, což podle něj pro diskuzi o bu - doucí podobě společné zemědělské politiky není špatné vzdělání. Chceme vymyslet vzo - rec, jednotný, fungující a srozu - mitelný. Do tohoto vzorce se pak dosadí objem peněz, řekl. Ilustrační foto archiv MZe Poslance EP zajímala také budoucnost Lisabonské smlouvy v ČR a názory ministra na budoucí spolurozhodování rady a EP. Předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Neil Parish podpořil ideu narovnání plateb a podmínek členských států. Vyjádřil také přesvědčení, že české předsednictví v osobě Gandaloviče je dobře připraveno ambiciózním závazkům svého programu dostát. Na výboru Evropského parlamentu pro rybářství zaznělo, že předsednictví ČR jako země, která nemá přímý přístup k mo - ři, má lepší předpoklady k fun k - ci mediátora. Apel na ministra Gandaloviče směřoval k tomu, aby vyzval Evropskou komisi k brzké mu předložení strategie k akva kultuře. Vzhledem k vni - trozem ské poloze České republiky i její bohaté tradici chovu ryb je tato oblast i prio ritou předsednictví. (dvo) Česko chce na zasedání komise OSN jednat také o biopalivech Česká republika plánuje na květnovém 17. zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj v New Yorku projednat i otázku biopaliv druhé a třetí generace, potravinovou bezpečnost, zaměstnanost na venkově i obranu proti znehodnocování půdy. Uvedla to mluvčí ministerstva zemědělství pro předsednictví Tereza Dvořáčková s tím, že Česká republika tak chce využít svého předsednictví v Evropské unii k projednání témat, která jsou podle ministra Petra Gandaloviče pro trvale udržitelný rozvoj v Evropě zásadní. dnešní ekonomicky napja- době může být původní Vté 18měsíční lhůta velmi obtížně splnitelná, zvlášť v přípa dech, kdy se žadatelům zhoršují vlastní Ilustrační foto Zub finanční toky k předfinancování projektů, uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Prodloužení lhůty pro realizaci na 24 měsíců bude platit pro všechny projekty. Týkat se Mezi tato témata patří potravinová bezpečnost s ohle - dem na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dále stanovení reálných kritérií pro biopaliva a podpora biopaliv druhé a třetí generace, jejichž produkce nebude konkurovat produkci potravin. Dalším důležitým tématem je tvorba pracovních bude nejen žádostí, jež budou registrovány od příštího kola jejich příjmu, ale i všech už v současnosti uskutečňovaných projektů. Ve čtyřech dosud proběhlých kolech Programu rozvoje venkova schválil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) 6622 žádostí v celkové částce 9,158 miliardy korun. V po - příležitostí na venkově nebo boj proti znehodnocování půdy, přiblížil Gandalovič. S postojem Česka vyjádřila shodu nizozemská ministryně zemědělství Gerda Verburgová, která bude květnovému zasedání komise OSN předsedat. Zdůraznila, že obě země se také shodují na nutnosti zjednodušit unijní legislativu, což si Česko zvolilo jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví. Trvale udržitelný rozvoj tvoří jednu z prioritních oblastí předsednictví České republiky v Evropské unii. Pro přípravu 17. konference Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj vznikla mezirezortní pracovní skupina Rady vlády ČR, kterou tvoří odborníci z minis terstva zemědělství, ministerstva zahraničí a ministerstva životního prostředí. (li) Na projekty pro rozvoj venkova je víc času Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu na realizaci projektů z Programu rozvoje venkova. Místo 18 měsíců teď budou mít žadatelé o dotace na uskutečnění projektů dva roky. sled ním čtvrtém kole odsouhlasili úředníci fondu 1462 žádostí, na jejichž základě mají zemědělci získat 768 milionů korun. Výsledky pátého kola, které proběhlo v říjnu, nejsou zatím známé. Český venkov získá v rámci programu z evropských fondů v průběhu let 2007 až 2013 téměř 100 miliard korun. (li) Penam peče zdravé koláče Společnost Penam uvádí na trh novou řadu cereálního sladkého pečiva Sladký Fit den, určenou pro spotřebitele dbající na zdravou výživu. Řada Sladký Fit den zahrnuje pět výrobků a spotřebiteli nabízí vyšší obsah vlákniny. Zároveň se jedná o první řadu značky Penam, která na obale přináší informace o dopo ručených výživových hodnotách, tzv. GDA ikonky. (egi) Dietoložka Monika Divišová (vpravo) s ředitelkou marketingu společnosti Penam Hanou Kaminskou s cereálními koláči Foto Eugenie Línková

6 6 Top února 2009 Mezi stovkou nejlepších českých firem byli i zemědělci a potravináři V loňské anketě českých Top 100 zvítězila již potřetí za sebou energetická společnost ČEZ. Na druhém místě skončila stejně jako v předchozích třech ročnících automobilka Škoda Auto. Na třetím místě vystřídal mobilní operátor Vodafone ČR pojišťovnu Kooperativa. Je potěšující, že jako v před - chozích letech se mezi stovku nejlepších firem dostal opakovaně Plzeňský Prazdroj, Agrofert, Agrotrade, Bohemia sekt a spo - lečnost ŽŘUD Písek. Ze zemědělců to byla společnost AgroTech Poličná z Valašského Meziříčí, kterou řídí Jindřich Šnejdrla, viceprezident Agrární komory ČR, dále firma soukromých zemědělců bratrů Novákových ze Slánska. Titul Lady Pro získala Dagmar Mocová, bývalá senátorka a ředitelka Středočeské agrární komory. Hned tři ceny získal holding Agrotrade. První celkově holding, další jeho firmy Xavergen a Alima, značková potravina. Cílem soutěže Top 100 je zviditelnit v Česku registrované firmy z co možná nejširšího spektra ekonomických aktivit. Navržený podnik musí platit v Česku daně, mít nejméně dvacet zaměstnanců a vykázat roční tržby vyšší než 30 milionů korun. Systém vyhodnocení využívá znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. (egi) Zdeněk Štěpánek, generální ředitel společnosti Alima, značková potravina (uprostřed) přejímá ocenění od ministra zemědělství Petra Gandaloviče (vpravo) Dagmar Mocová (druhá zleva) získala vloni titul Lady Pro. Toto prestižní ocenění převzala na Pražském hradě i světoznámá módní návrhářka Blanka Matragi (třetí zleva) 2x foto Eugenie Línková Dagmar Mocová: Krize se zemědělcům nevyhne O době, která se popisuje ve všech médiích jako světová krize, na tom nejsou dobře samozřejmě ani zemědělci, české nevyjímaje. Těm navíc brání v konkurenci špatně nastavená laťka při vstupu do Evropské unie v roce 2004, kdy jako všechny nové země byli znevýhodněni podporou. Ta byla nastavena tak, že v prvním roce dostali jen půlku toho, co staré země, a na jejich úroveň se v dotacích dostanou až v roce Za čtyři roky společného trhu v EU na tuto konkurenční nevýhodu doplatilo velké množství chovatelů prasat, pěstitelů cukrové řepy i chovatelů dojných krav. Prakticky ustalo pěstování květin, na minimum se dostala produkce zeleniny, a jmenovat lze dál. V současné situaci se Agrární komora ČR, jako největší stavovská organizace v zemi uznaná ze zákona o komorách, postavila proti dalšímu propadu oboru a začala dostupnými prostředky bránit svůj stav. S Dagmar Mocovou, ředitelkou Regionální agrární komory Středočeského kraje, jsme hovořili na toto téma. Tato výjimečná žena strávila i 22 měsíců v poslanecké sněmovně ( ) a vloni za svou práci v oboru získala i prestižní titul Lady Pro. Jak vidí současnou situaci v zemědělství? Jaký bude podle vás pro agrární sektor rok 2009? Bude určitě v souhrnu horší než rok Už nyní na nás, stejně jako na ostatní obory, dopadá světová finanční krize. Ta si vybírá po svém daň v každém oboru. My jsme například dosud neprodali úrodu obilí. Ubývají hospodářská zvířata. Jsme na polovině dřívějších stavů monogastrů, rapidně ubývá i krav. Obilí, které šlo na krmné účely zůstává na skladech a není kam vyvážet. Nejsme navíc v takové kapitálové síle, abychom mohli říci, že rok 2009 ustojíme. Vstupujeme do něj s mínusem a toto znaménko neumažeme, ale bude narůstat. Do záporných ekonomických čísel se propadá i mléko, jedna z nejdůležitějších zemědělských komodit. Nabídky od zpracovatelů nejsou optimistické, jdou s cenami dolů. Přitom dobře víme, co každý kapitalistický zákon říká. Zboží nelze prodávat za nižší cenu, než jaké jsou výrobní náklady, a my nemáme v zemědělství možnost je už dnes u mléka krýt na čas ziskem z jiných komodit. Ministr zemědělství Petr Gandalovič se ale dopady krize snaží snížit a konkrétně v případě mléka má řadu návrhů... Bohužel se zatím věci mají tak, Dagmar Mocová, ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje, přebírá ocenění Lady Pro Foto Eugenie Línková že jednání u ministra jsou neplodná. Byla bych ráda, aby se situace obrátila. Pomoc ministerstva je zatím na úrovni vyjednaných peněz pro podporu překlenovacích úvěrů, to nám ale mléko nezachrání. Z čeho bude zemědělec splácet úvěry, když to hlavní, produkci, bude muset opustit? Čeští zemědělci, stejně jako němečtí, polští či maďarští, potřebují nyní velmi akutně pomoc ve formě určitých zvýhodnění, jako jsou snížené nebo odpuštěné daně, nebo přelití části prostředků z Programu rozvoje venkova na záchranu krav. Jestli se zavřou stáje, už nikdy tam skot nedostaneme, a to si stále nikdo nechce uvědomit. Alespoň ne v České republice. V jednom médiu se objevil podle mne velmi hloupý názor nastavit zpátky u krav extenzitu. U vysokoprodukčních krav snížit biologickou hodnotu krmných směsí a dávat jim víc balastních látek. Autor potom vítězně propočítává, o ko - lik se v ČR sníží dojivost. O tom snad nemá ani cenu uvažovat a takový názor rozebírat. S menším počtem krav jsme dokázali v poslední době udržet vysoké nádoje a v průměru se dojivostí krav už blížíme těm lepším státům, které jsou chovatelsky na úrovni. Tomu jsme v minulosti pracně podrobili genetiku, výběr technologií, složení krmných dávek atd. Naši chovatelé dojnic udělali obrovský kus práce, vracet se by bylo sebevražedné. My naopak ještě musíme svá stáda co do užitkovosti přehodnotit a vyřadit některé krávy, které parametry potřebné užitkovosti nesplňují. Nedávno představil ministr zemědělství bývalého evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera, který mu po dobu předsednictví ČR bude dělat konzultanta. V diskuzi se Franz Fischler vyjadřoval i k českému problému s nízkou farmářskou cenou za mléko. Poukázal na české specifikum, že tu je stále mnoho malých mlékáren. Jako příklad uváděl Dánsko, Nizozemsko a některé další státy s koncentrací zpracovatelského průmyslu do jedné, maximálně dvou mlékáren. Podle něj tyto země problémy s cenou mléka nemají. Myslím si, že i tady dojde k re - vizi počtu mlékáren. Bude to to samé, jak jsme dopadli s cukro - vary. Je to jen ke škodě, protože menší regionální mlékárny vyrábějí své místní speciality a o ty přijdeme. Ať jsou to ochucené tvarohy, zajímavé druhy sýrů, ty zmizí z trhu. Velké mlékárny, jako je třeba Madeta, nemohou vyrábět tak pestrou škálu mléčných výrobků. Pokud tyto menší mlékárny, s nimiž v regionech velmi dobře spolupracujeme, nepřežijí tento rok, bude to nejen pro zemědělce, ale pro český trh velká ztráta. Vraťme se ještě k obilí. Jedná se nyní se společností ČEZ o ceně za obilí, které se spálí. Není to přece jen pro zemědělce divné, produkovat obilí proto, aby se prohnalo tak zvaně komínem a bylo topivem? Jsem asi ještě ze staré školy a vím, co naznačujete. Obilí je pro mne především chleba a ten by se neměl používat jako topivo. Je určený k výživě, totéž obilí. Nyní jsme ale v takové situaci, že je na zásobách větší množství obilí, než jsme schopni vyvézt nebo zkrmit, a tak je to prakticky jediná možnost, jak je prodat, ne se jej zbavit. Tento termín bych neužívala. Cena pro ČEZ je 1700 korun za tunu. Přitom obilí, aby se vyplatilo pěstovat, by mělo mít prodejní cenu alespoň 3500 korun. Tohle je samozřejmě podhodnocení úrody. V ten to okamžik nám ale u části obilí nezbývá nic jiného, než je takto zhodnotit. Vyplývá z toho jediné: příští úrodu je potřeba z části vyvézt, a to i na východ a do třetích zemí, což není tak jednoduché, a nesnižovat dál stavy hospodářských zvířat, která část úrody spotřebují. Když stavy dál klesnou, zvýší se přebytky a potom můžeme české zemědělství tak zvaně zabalit. Jsme tu ale dočasně a po nás přijdou naše děti a vnuci a ti by tady měli mít nějakou základnu potravin. Tak to dělá každý rozumný stát, každý myslící hospodář. Když tohle vše nyní zničíme, pro naše potomky zakládáme špatnou budoucnost, a to bychom neměli připustit. Proto v agrární komoře bráníme ten zbytek českého zemědělství a věřím, že to většina národa chápe jako dobrý vklad pro dny příští. Eugenie Línková

7 17. února 2009 Top Dva bratři na rodném gruntě Karel Muzikář ze společnosti Comenium, která vloni již potřinácté uspořádala soutěž Top 100, vtipně celý večer komentoval svými krátkými vstupy. Udílení cen bylo rozděleno podle oborů a vítězům je předávali většinou rezortní ministři. Vše se neslo ve slavnostním a odlehčeném tónu. Unejúspěšnější rodinné farmy Novák přejímali cenu oba bratři, Petr a Pavel Novákovi. Bylo by nespravedlivé, aby toto tak významné ocenění přejímal jen jeden z nás, když oba pokračujeme v rodinné tradici na farmě rodičů, řekl starší Petr. V minulém režimu pracovali na státních statcích a po roce 1990 se hned pustili do soukromničení. Komunisti nás zocelili, a tak ani současné finanční krize se nebojíme. Jsme zvyklí poctivě pracovat a určitě se uživíme, konstatoval Pavel Novák O hospodaření na rodovém statku v Horní Kamenici jsou záznamy již ze šestnáctého století. Naši předci zde provozovali zemědělskou činnost, bojovali s nepřízní osudu, prožívali životní radosti i prohry. Předávali rodný grunt z otce na syna, někdy se dědilo i po přeslici. Děti byly přijímány jako dar od Boha, vychovávány ve víře, úctě k čeledi (zaměstnancům) i ke zvířatům.velký důraz se kladl na smysl pro povinnost vůči statku, a to i u těch, kteří nebyli dědici, vypráví Petr Novák. Toto vše zaznamenal náš prapraděd Antonín Josef Novák ( ), který významně statek rozšířil. Pěstoval tehdy cukrovku. Jeho bratr, strojní inženýr, budoval cukrovary. V meziválečném období převzal statek náš otec Vítězslav Novák. Byl to velmi dobrý hospodář, který za svou pracovitost a přesvědčení strávil pět let v jáchymovském komunistickém koncentráku. Po ná vratu nesměl pracovat v míst ním JZD, aby nenarušoval pracovní morálku, proto musel dojíždět osm kilometrů do Státního statku Zlonice. Dožil se změn v roce 1989 a s radostí uvítal možnost Rodinná farma Novák Průměrná dojivost u krav za loňský rok: 8300 litrů. Průměrný počet selat na prasnici a rok: 24 Průměrná denní dodávka mléka do mlékárny Bohušovice: litrů Rostlinná výroba je charakterizována 2600 hektary orné pudy návratu k sou kromému hospodaření. Byl vůdčí osobností v okrese mezi soukromými zemědělci. Výrazně podpořil záměr převzít v roce 1991 rodné lány, 80 ha orné půdy. Otcovi bylo 70 let a mně 40. V témže roce mne otec vyslal na zkušenou do Holandska, kde jsem pochopil význam volného ustá- Bratři Petr a Pavel z rodinné farmy Novák jení skotu a dojíren, což se promítlo v další činnosti našeho hospodaření. Po problematických, ale i radostných začátcích přišel zásadní bod spojení s brat rem Pavlem, který do té doby pracoval (psal se rok 1994) ve Státním statku Zlonice. Statek šel do likvidace. Bratr pronajal 500 ha půdy a spojili jsme síly jeho technické a manažerské schopnosti a můj cit pro pole a zvířata. S bratrem přišel jeho syn Pavel. V roce 1996 po přerušení agronomické fakulty nás posílil můj syn Václav, pokračoval v pouti historií Petr Novák. Je nutné dodat, že za bratrem stála jeho žena Pavla, velmi zdatná v administrativě. Mně byla oporou má žena, která mě podržela nejen co se týče administrativy, ale také mi pomohla zbudovat dojírnu a roz - jet chov skotu v Horní Kamenici na zhruba 200 kusů. V této době jsme byli sdružení soukromých zemědělců a po stup - ně získávali nákupem restitučních nároků zdevastované objekty po státním statku. Podotýkám zdevastované, protože byly několik let prázdné a nikdo o ně neměl zájem a sloužily jenom jako zdroj surovin pro nepřizpůsobivé spoluobčany, vysvětlil dál Novák a popsal ekonomické pochody během rozvíjení výroby. Ve firmě pracuje zaměstnanců. V pří pa dě, že bychom upustili od náročné a ne vždy efektivní živočišné výroby, mohli bychom 50 lidí propustit na zajištění rostlinné výroby si nechat pět zaměstnanců, případně krátkodobě používat služby na dopravu a sekání, říká dál Petr Novák. V případě zrušení živočišné výroby bychom nikomu příliš nechyběli. Starostové by si nestěžovali, že smrdíme při vození hnoje a trousíme slámu po obci, nemusel bych v noci vstávat k porodům, ani by mi nezamrzala voda na kravíně, nemusel bych zajišťovat centrály při výpadku elektřiny na dojení, nemusel bych přesvědčovat lidi, že musí do práce každý víkend, svátek, o Vánocích i na Nový rok. Když vyklidíme prostor, Němci, Dánové, Francouzi a Holanďané nám vše rádi dovezou, ale my se zbavíme možnosti živit se vlastní prací na venkově. Vytvoříme si další nepřizpůsobivé občany, budeme jim platit podpory a oni, když budou mít čas, budou zlobit. Doufám však, že k tomuto scénáři nedojde, že se najdou odpovědní a moudří politici, kteří si toto vše uvědomují lépe než my a budou se snažit vytvořit takové podmínky, aby pracovití lidé na našem venkově mohli pokračovat v práci svých předků. K tomu nám dopomáhej Bůh, uzavírá krátkou exkurzi vítěznou rodinou farmou Petr Novák. Eugenie Línková Nahoře: Mezi přítomnými v sále nechyběli ministři Cyril Svoboda a Alexandr Vondra. Dole: Zleva: prezident firmy Agrotrade Miroslav Toman, Karel Muzikář z pořadatelské společnosti Comenium a Zdeněk Toman, generální ředitel společnosti Agrotrade, která jako jediná získala mezi Top 100 hned dvě ocenění. 3x foto Eugenie Línková Lady Pro Dagmar Mocová Představovat zemědělcům inženýrku Dagmar Mocovou z Regionální agrární komory v Mladé Boleslavi je podle starého dobrého úsloví jako nošení dříví do lesa. Tato bojovnice za práva sedláků tento obor vystudovala a je v něm jako ryba ve vodě. Taky jej dovede bránit, a když se jde demonstrovat pro dobrou věc, aby tady tento obor zcela nevyklidil pole, je vždy na místě činu. Dejme ji ale prostor, aby se sama představila a přiblížila nám osud agilní ženy, která vloni získala jako jedna z mála žen v ČR titul Lady Pro. Pocházím z rodiny malozemědělce s 6,27 ha půdy včetně lesa ze severní části okresu Mladá Boleslav, která je už výše položená, než okres samotný. Tam se vždy hospodařilo trochu obtížněji. Ve vsi byli jen drobní zemědělci. Přes zimu se živili povoznictvím nebo odcházeli jako pomocní dělníci do měst na stavby. Mí rodiče byli velmi pracovití. A když člověk od mládí neslyší prakticky nic jiného než o zemědělství, tak k takové práci také přilne. Stala se pro mě i celoživotním krédem a koníč - kem. Tatínek dbal na vzdělání, sám měl zimní rolnickou školu. Já jsem vystudovala SZTŠ v Turnově, obor pěstitel-chovatel. Dostala jsem se i na VŠZ a úspěšně ji zvládla. To bylo v letech Po stránce politické to nebylo jednoduché, ale výborný prospěch mi dopomohl dostudovat. Nastoupila jsem do provozu a jako jedna z mála u toho zůstala po celý život. Nejdřív to byl Státní statek Katusice v okrese Mladá Boleslav. Vedl jej ředitel, který měl rád mladé a vzdělané lidi. Velmi nám pomáhal a vždy si to na správných místech obhájil. Moc na něho vzpomínám. Byla jsem tam do roku 1975 a pak přešla na Státní statek Mnichovo Hradiště na kvalifikovanější práci, a také blíž svému rodišti a trvalému bydlišti. V té době už byl tatínek nemocný a maminka nestačila zvládat veškerou obsluhu, mohla jsem jim tedy daleko více pomáhat. I zde jsem měla štěstí na dobrý kolektiv a práce mě bavila. Statek se ale v roce 1987 delimitoval a já se zase vrátila do Katusic. Zní to asi divně, ale lidé si to přáli. Odmítla jsem nabídku okolních ZD, měla bych to blíž, ale v Katusicích jsem začínala, tam jsem se vrátila, denně dojížděla. Bylo to daleko, ale musela jsem to zvládat. Statek byl po roce 1992 postupně restitučně vydáván původním majitelům. Po výběrovém řízení jsem od prosince 1993 nastoupila na OAK Mladá Boleslav, a to další už lidé ze zemědělství z Mladoboleslavska vědí. Působím na RAK Středočeského kraje. V pracovním životě jsem měla Dagmar Mocová vystoupila na setkání zástupců regionálních a okresních agrárních komor v Top Hotelu Praha Foto Eugenie Línková štěstí na dobré lidi, bez nich bychom tolik věcí nedokázali zvládnout, a vždy, když vidím problémy jiných pracovišť, říkám si: zlatí moji zemědělci. Za každých okolností a problémů máme k sobě velmi blízko a jsou ke mně slušní. Ten titul Lady Pro, jehož si velmi cením, je i výsledkem jejich práce, já bych bez nich nebyla ničím. Jim patří poděkování a ocenění a oni zapříčinili, že moje práce je mým koníčkem a nedovedu se od ní zatím oprostit. Miluji zahrádku, zahradu, květiny a vše, co s prací v příro - dě souvisí. Ráda fyzicky pracuji a stále něco zvelebuji a těším se z dobře vykonané práce. Těší mě, když mi staří lidé píší a vzpomínají na léta odsloužená pode mnou v dobrém. Pokud mohu, tak je i navštěvuji a popo - vídáme si, abych se s nimi neloučila jen v obřadních síních. Na závěr své zpovědi sama sobě položím otázku, co bych chtěla změnit. Bez přemýšlení řeknu hned, že jediné abychom v tomto státě jako zemědělci přežili a důstojně žili. Přála bych si, aby zemědělské rodiny měly také odpovídající životní úroveň. Zatím u většiny našich soukromě hospodařících rolníků vidím nekončící dřinu a investování do podnikání a na to vlastní už pak nezbývá. Obdivuji jejich ještě stále trvající elán. I to mě motivuje jim pomáhat a v agrární politice se angažovat. Na závěr prozradíme, že Dagmar Mocová v jeden sváteční večer před koncem roku převzala ve Španělském sále na Pražském hradě toto výjimečné ocenění, druhý den polykala slzičky v Paříži na slavnostní promoci syna, který s vynikajícím prospěchem ukončil svá zahraniční studia. Zná navíc několik jazyků jako svou mateřštinu a umí se pohybovat v zahraničí. To je ten největší dar, který může matka svým dětem poskytnout. Dagmar Mocové gratulujeme za úspěchy loňského roku a přejme jí i mnoho dalších. Eugenie Línková

8 8 Biotechnologie 17. února 2009 Firma SPIN převzala Šumavský masokombinát Šumavský masokombinát Klatovy, který od počátku roku převzala plzeňská firma Spin Plus, pokračuje v plné výrobě bez přerušení provozu. Druhý největší zpracovatel masa v kraji pokračuje ve výrobě v nezměněném stavu. Majiteli firmy Spin Plzeň Ing. Jaroslavu Komorovi, který podepsal před koncem roku 2008 s firmou Xavergen smlouvu o pronájmu movitého i nemovitého majetku tohoto masokombinátu, jsme položili několik otázek. Donedávna jste podnikali spíš v oblasti chemie. Co vás vedlo k založení zemědělské velkovýroby chovů prasat? Dne se firma Spin Plus, s. r. o., zúčastnila výběrového řízení, které vyhrála a získala blokační minoritu ve společnostech Agropodnik Domažlice, a. s., Agrostav Horšovský Týn, a. s., a Společný podnik Staň kov, a. s., (nyní SP Poběžovice, a. s.). Ve spolupráci s ně kolika zemědělskými subjekty spravovala uvedené podniky až do března Od května 2006 se pak podařilo majoritně ovládnout Agrostav Horšovský Týn, a. s., a SP Pobě žovice, a. s. Velkochov prasat je tedy převzatou podnikatelskou aktivitou, ke které jsem se dostal částečně náhodně. Jinak SP Poběžovice, a. s., existuje pod různými názvy od roku Jiní v této velkovýrově krachují, vy expandujete. Jak jste toho docílil? Nedá se hovořit o expanzi, ale o řešení existenčních problémů netradičními způsoby. SP Poběžovice, a. s., je průměrný podnik a krize z minulých let na něj dolehla stejně jako na ostatní. Pomohli nám však věřitelé, se kterými jsme se dohodli na dlouhodobém rozkladu jejich pohledávek. Nejvíce nám pomohla společnost Zemědělské Služby Dynín, a. s. Za této situace byl vytvořen plán úplné rekonstrukce farmy a její doplnění o další výrobní moduly. Ve spolupráci se společností Farmtec, a. s., jsme pak dokončili uzel separace a kompletní projektovou dokumentaci. Bioplynová stanice, již jste nedávno dali do provozu, má velkou kapacitu. Jak vzniklou energii využijete? První etapa bioplynové stanice má kapacitu 536 kw. Po úplném dokončení bude výkon činit cca 1,25 MW. Energie bude vyráběna z prasečí kejdy, rostlinných kofermentů (siláž a senáž) Bioplynová stanice firmy SP Poběžovice a také z vedlejších živočišných produktů třetí kategorie. Pro tento účel máme vybudováno moderní hygienizační zařízení s kapacitou více než deset tun denně, které uvádíme do provozu. Vyrobená elektrická energie bude sloužit přednostně k po - krytí vlastní spotřeby. Přebytky pak budou dodávány do sítě. Vyrobené teplo bude zčásti využito pro ohřev hal a dalších provozních objektů. Přebytek pak bude v budoucnu využit pro tepelné zpracování fugátu digestátu (výstup z BPS po separaci). Jaroslav Komora v kanceláři své firmy Spin Plzeň 2x foto archiv firmy Spin Plzeň Pronájem masokombinátu v Klatovech je z hlediska produkce jasný. Jde vám asi o co nejlepší finalizaci produkce. Na mase se dnes ale moc nevydělává. Co si od této aktivity slibujete? Správný dnešní název je Šumavský Masokombinát, s. r. o. Je to zavedená značka, která má velmi dobrý zvuk. To je první z předpokladů možného úspěchu. Odbyt je totiž nejdůležitější. Rýsuje se také teoretická možnost odbytu do Ruska, která by mohla rovněž významnou měrou přispět. V ne - poslední míře pak lze podstatně ovlivnit náklady. Například dodávkami vedlejších živočišných produktů třetí kategorie z Klatov do bioplynové stanice v Poběžo vicích. Obdobných kombinací lze najít celou řadu. Nejdůležitější je však přístup stávajícího managementu, jehož obchodní koncepci jsem v prosinci detailně zvážil a odsouhlasil. A k do vršení všeho jsou podmínky podnájmu velmi lukrativní. Jaké máte další plány v potra - vinářství a zemědělství a co by tomuto podnikání nyní nejvíc prospělo? Z podnikatelského hlediska by potravinářství a zemědělství nejvíc prospěla alespoň nějaká tržní ochrana ze strany státu. Od počátku 90. let máme nejliberálnější ekonomiku v Ev ro - pě. Neviditelná ruka trhu pak ničí jedno odvětví za druhým (obuvnictví, textil, sklářství apod.). Je to důsledek faktu, že jakýkoliv obchodní přebytek čehokoliv je nejsnáze umístitelný na trhu v ČR. To pak vede k neudr ži telnému tlaku na výrobce, kteří pak zákonitě musí zkrachovat. Němci, Rakušané, Španělé, Fran couzi a další nakupují převážně výrobky vlastních producentů. V našich hypermarketech o ně pomalu ani nezavadíte. Při nákupu by trochu patriotismu neškodilo. To je podle mne nejlepší cesta. Jakkoliv jsem celoživotní optimista, v zázraky v pod nikání nevěřím. Bohužel je souzeno přežít pouze nejsilnějším nebo nejschopnějším. Já osobně dělám maximum pro to, abych mezi uvedené patřil. Urychleně je zapotřebí dořešit a hlavně zjednodušit toky dotací z ev - rop ských i národních zdrojů. K nim pak zajistit snadnou dostupnost k investičním úvěrům. To by pomohlo podnikatelům nejen v České republice, ale také v ji ných zemích Střední a Východní Evropy. Eugenie Línková Těšany plánují stavbu bioplynové stanice Zemědělský podnik Agro Monet plánuje v Těšanech na Brněnsku do dvou let postavit vlastní bioplynovou stanici. Kromě úspory peněz za zpracování odpadu firma ušetří i za spotřebu elektrické energie a vytápění části areálu. Stavba stanice by měla začít na podzim, v provozu má být do konce roku Bioplyn chce firma získávat rozkládáním řepných řízků, kukuřičné siláže a kejdy od prasat a skotu, které chová. Zařízení zpracuje denně 63 tun surovin. Produktem stanice bude kromě elektřiny a tepla také kolem m 3 digestátu ročně, které podnik použije jako organické hnojivo. O vlastní výrobu energie má zájem stále více jihomoravských zemědělců. Kromě finanční úspo ry je k tomu vede také snížení množství odpadů, vidina méně zapáchajícího provozu nebo zisk ekologického hnojiva. Zhruba stejně výkonnou stanici jako v Těšanech zvažuje postavit také soukromý zemědělec František Bureš ze Švábenic na Vyškovsku. Za energie by tak chtěl ušetřit ročně asi korun. Výrobě energie z bioplynu se na jihu Moravy daří. Společnost Zevo ve Velkém Karlově na Znojemsku předloni spustila největší bioplynovou stanici v Evropě. Technologie za 180 milionů korun vyrobí za hodinu 2,7 MWh elektřiny, což stačí zhruba pro 8000 domácností. (li) Bioplynová stanice využije odpady z jatek Zemědělská firma SP Poběžovice zprovoznila před koncem loňského roku bioplynovou stanici, do které investovala celkem 100 milionů korun. Bude součástí nového areálu bezodpadového velkochovu prasat za více než půl miliardy korun dokončeného do roku Výstupem chovu pro 1350 prasnic a prasat ve výkrmu, údajně ojedinělého v Evropě, bude kromě masa elektřina, teplo, organická hnojiva a další obchodní produkty. Uvedl to Jaroslav Komora, majitel firmy Spin Plzeň, která drží 95 % podílu v SP Poběžovice. Bioplynová stanice má zatím výkon půl megawattu. Příští rok se výkon zvýší na 1,25 MW, dodal. Většinu elektřiny zpracuje farma, přebytky už dodává do distribuční sítě. Teplo využije veškeré. Stanice je originální v tom, že má podle norem EU vybudovanou hygienizační linku, která zpracuje veškerý odpad z chovu prasat, rostlinné produkty i zbytky z plánované porážky. Zařízení má dále jímku kejdy bez přístupu vzduchu eliminující pach. Obří vyvíječe bioplynu propojené na zastřešené skladovací nádrže umožňují optimální dobu vyhnití digestátu, tedy prasečí kejdy, kukuřičné siláže a produkce z jatek. Z chovů, kde je nyní 9000 prasat, jde podzemním potrubím do jímky 100 m 3 kejdy denně. Nejdříve chceme mít bioplynovou stanici, aby nám dotovala ztrátu v prasatech a také vydělávala na rekonstrukce hal, řekl Komora. Nový areál výrazně zlepší užitkovost stáda a ob rát kovost produkce. Takhle komplexně řešený velkochov prasat ve světě nikdo nemá, řekl regionální šéf projekční firmy Farmtec z Tá - borska Jaroslav Cejnar, který spolu s Komorou areál vymyslel. Na vstupu do farmy bude obilí, na výstupu jen obchodní produkty. Žádný odpad. Cílem je úplně eliminovat vývoz kejdy. Firma nemá žádné pozemky a neměla by tyto živiny kam dávat. Kromě dostavby bioplynové stanice vybuduje firma příští rok sila na obilí, porodnu selat a jatky. Celý areál už má posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí), většina objektů má stavební povolení. Podnik zatím investuje vše z úvěrů bez dotací, desetinu tvoří vlastní zdroje. V únoru požádá investor o dotace SZIF na rekonstrukce hal a další plánované objekty, mezi nimiž má být i fotovoltaická elektrárna. Firma bude porcovat veškerou produkci 3000 tun masa ročně, výrobky uplatní výhradně na regionálním trhu. SP Poběžovice bude mít mrazicí tunel, kde maso zpracuje. Poté je může uskladnit v mrazírnách, pokud budou špatné ceny na trhu. Počet zaměstnanců farmy se po jejím dokončení minimálně zdvojnásobí, tedy na stovku. (li)

9 17. února 2009 Biotechnologie 9 Když ze stáje teče elektrická energie Ne, to není sci-fi ani název vědeckého filmu, je to realita, která navíc není nikterak vzdálená běžnému zemědělskému provozu. Zjednodušeně řečeno jde o další využití potenciálu zemědělské výroby při zachování její původní funkce, tedy produkce potravin. To, že při tom vznikne jako vedlejší produkt elektrická energie, je pro zemědělský podnik přínos především ekonomický. VZD Krásná Hora nad Vltavou stojí hned vedle stájí pro 750 dojnic zemědělská bioplynová stanice. Firma Farmtec, a. s., zpra covala projektovou dokumentaci a z výběrového řízení vzešla i jako generální dodavatel celé stavby. Jde o fermentor (sys- tém kruh v kruhu) zařízení pro produkci bioplynu z organické hmoty, provozní budovu s koge - nerační jednotkou zařízení pro zpracování bioplynu přeměnou na elektrickou energii a teplo, plynojem, příjmovou jímku, silážní žlaby a obslužné objekty. Bioplyn je produkován tzv. mok - rou fermentací z organických hmot vzniklých zemědělskou výrobou, především z kukuřičné a travní siláže a z hovězí kejdy. Maximální elektrický výkon kogenerační jednotky je 526 kw, maximální tepelný je 558 kw. Myšlenka spojení zemědělského podniku s bioenergií mě lákala již několik let, říká předseda představenstva společnosti, Ing. Jiří Zelenka. My máme navíc tu výhodu, že je celá farma situována ve svahu, to znamená, že kejda ze stájí může bez dalšího přečerpávání přitékat až k bio - ply nové stanici. Silážní žlaby na kukuřici a mechanizaci k jejich Jiří Zelenka při slavnostním otevírání stanice Bioplynová stanice v Krásné Hoře 2x foto archiv ZD Krásná Hora plnění a vyprazdňování využíváme současně i pro provoz stanice. Další výhodou je využití odpadního tepla pro vytápění celého areálu v zimním období, kdy se náklady na vytápění v minu - lých letech pohybovaly od 850 do 950 tisíc korun. Digestát a fugát, tedy produkty zbylé po fermentačním procesu, jsou navíc využitelné jako hnojivo pro půdu, digestát dále v podniku využíváme jako kvalitní stelivo pro dojnice, dodal. A jak je to s tou elektrickou energií? Záměrně jsem o ní zatím ještě nehovořil, komponenty potřebné pro provoz bioplynové stanice vyrábíme s využitím vlastních zdrojů, surovin, techniky i lidí. Nejsme tedy na nikom závislí. Cena námi vyprodukované elektrické energie je stanovená zákonem, to znamená, že je to jediná zemědělská komodita, kde máme jako producenti jistotu v ceně a můžeme s ní takto dlouhodobě kalkulovat. O investici jsme navíc rozhodovali v do - bě, kdy byla cena obilí hodně vysoko. Dnešní situace jen potvrzuje moje předchozí slova, konstatoval předseda Zelenka. Stanice běží již od srpna loňského roku a dosavadní zkušenosti s jejím provozem jsou velmi pozitivní. Za poslední čtvrtletí roku 2008 vykazovala průměrný počet hodin za den, kdy kogenerační jednotka pracovala, hodnotu 23 h 46 min a celkový součet elektrické energie za tyto tři měsíce hodnotu kwh, což je průměrně ,3 kwh za den. Navíc v současné době spotřebovává bioplynová stanice menší množství substrátu, než bylo původně plánováno. To vše jednoznačně hovoří o výhodnosti spojení farmy s ži - vočišnou výrobou a bioplynovou stanicí, tedy produkcí elektrické energie a tepla. Proto také připravujeme ve spolupráci s Farmtec, a. s., projekčně podobný projekt na výstavbu stanice na naší druhé farmě v Petrovicích. Tady je situace obdobná jako v Krásné Hoře. Velká farma s potřebným zázemím, situovaná na okraji obce, celý objekt je vytápěný kotlem, v těsném sousedství je dřevařský provoz, který vysouší dřevo, a to samozřejmě i v letním období, vysvětluje Zelenka. Teplo vzniklé spalováním v kogenerační jednotce a jeho následné zhodnocení je velmi důležitým prvkem při plánování i samotném provozu bioplynové stanice. Je to další možný ekonomický přínos a je škoda pouštět jej bez využití do vzduchu. V Krásné Hoře jsme proto pořídili kompletní linku na výrobu dřevní štěpky s tím, že plánujeme výrobu a sušení štěpky pro potřeby obce. Tady bych chtěl zmínit důležitost spolupráce s ob cemi, které mohou významně přispět k využití odpadního tepla pro potřeby veřejnosti. Jedním příkladem je vytápění nové sportovní haly v Krásné Hoře. Ten to projekt je také zatím v pří - pravné fázi, nicméně s možností využívat teplo z naší bioplynové stanice se již počítá. V přípravách máme i projekt na dosoušení a následné skladování obilí, kde bychom samozřejmě chtěli využít teplo z kogenerace, dodává Zelenka. Jistě nejde o nějakou módní záležitost, která za několik let zmizí. Návaznost na další infrastrukturní prvky, ať už zemědělského podniku, obce nebo dalších subjektů, a na druhé straně stále se snižující rozměr českého zemědělství hovoří pro podobné investice v země - dělském podniku. Navíc podniky obdobného typu dávají práci poměrně velké skupině lidí. Pomůže-li provozování bioplynových stanice udržet tato místa, fungování zemědělství, potažmo fungování obcí nebo dalších podniků, je to dobrá investice do budoucnosti. Martin Křivka INZERCE

10 10 Biotechnologie a GMO 17. února 2009 KRÁTCE O biopalivech na zasedání komise OSN Česko chce projednat na květnovém 17. zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj v New Yorku i otázku biopaliv druhé a třetí generace, potravinovou bezpečnost, zaměstnanost na venkově a obranu proti znehodnocování půdy. Uvedl to mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček s tím, že ČR tak chce využít svého předsednictví v EU k projednání témat, která jsou podle ministra Petra Gandaloviče pro trvale udržitelný rozvoj v Evropě zásadní. Mezi tato témata patří potravinová bezpečnost s ohledem na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dále stanovení reálných kritérií pro biopaliva a podpora biopaliv druhé a třetí generace, jejichž produkce nebude konkurovat produkci potravin. Dalším důležitým tématem je tvorba pracovních příležitostí na venkově nebo boj proti znehodnocování půdy, přiblížil Gandalovič. S postojem Česka vyjádřila shodu nizozemská ministryně zemědělství Gerda Verburgová, která v polovině ledna navštívila Prahu a květnovému zasedání bude předsedat. Zdůraznila, že obě země se také shodují na nutnosti zjednodušit unijní legislativu, což si Česko zvolilo jako jednu z hlavních priorit svého předsednictví. Trvale udržitelný rozvoj tvoří jednu z prioritních oblastí předsednictví ČR v unii. Pro přípravu 17. konference Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj vznikla mezirezortní pracovní skupina Rady vlády ČR, kterou tvoří odborníci z ministerstva zemědělství, ministerstva zahraničí a ministerstva životního prostředí. (li) Vláda schválila akční plán pro biomasu Zvýšit využití biomasy k výrobě elektrické energie má pomoci akční plán pro biomasu pro ČR na období let , který počátkem ledna schválila vláda. Plán má pomoci ke splnění závazku, že Česká republika do roku 2010 téměř zdvojnásobí podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě proudu. Dokument má pomoci odstranit bariéry na trhu s bioma - sou a vybrat vhodné energetické plodiny. Má také zvýšit ochranu orné půdy. V roce 2010 by měl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny dosáhnout osmi procent. Akční plán má být jedním z nástrojů, jak splnit povinnosti, ke kterým jsme se zavázali vstupem do EU, uvedl již dříve ministr zemědělství Petr Gandalovič. V roce 2007 byl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR 4,7 procenta. Podle ministerstva neroste výroba tepla a elektřiny z bioma - sy přes svůj potenciál dostatečným tempem. Největší rezervy jsou podle mluvčího MZe Petra Vorlíčka patrné v oblasti energetického využívání bioplynu a biomasy k přímému spalování. Úkolem dokumentu je kromě analýzy současného využívání biomasy a navržení způsobu jejího optimálního budoucího využití také nastartovat investice do čistého způsobu získávání energie. Plán má také umožnit využívání biomasy co nejširším cílovým skupinám, uvedl Vorlíček. Ilustrační foto Zub Materiál chce také podpořit zakládání víceletých porostů energetických plodin a rychle - rostoucích dřevin či zařazení tuhých biopaliv do nižší sazby DPH, dodal. Česko by do roku 2020 mělo podle návrhu Evropské komise téměř ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco v sou - časné době se v ČR podle posledních údajů ministerstva průmyslu a obchodu vyrábí z ob no - vi telných zdrojů okolo pěti procent elektřiny, do roku 2020 by to mělo být 13,5 procenta. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle biomasy také vítr, vodní a slu - neční energie. (li) Biopaliva nové generace budou nejdřív za osm let Ilustrační foto Zub Schváleno daňové zvýhodnění biopaliv druhé generace V polovině loňského prosince schválila vláda novelu zákona o spotřebních daních, která předpokládá daňové zvýhodnění u tzv. biopaliv druhé generace. To jsou biopaliva, která nejsou vyrobena z potravinářských surovin a v Česku se zatím nepoužívají, uvedl po zasedání vlády ministr životního prostředí Martin Bursík. Účinnost novely se váže na schválení víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě Evropskou komisí. Od účinnosti, která se předpokládá od července 2009, bude v ČR osvobozena od spotřební daně ta část biopaliva, která není fosilním palivem. Mezi fosilní paliva patří například benzin a motorová nafta. Pokud bude v biopalivu např. 15 % fosilního paliva a 85 % biosložky, spotřební daň se bude platit jen z fosilních 15 %. Biopaliva budou daňově zvýhodněna po dobu šesti let od schválení programu Evropskou komisí. V roce 2010 chce mít EU podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot 5,75 % podle energetického obsahu. Již nyní je zřejmé, že pouze přimícháváním biosložky do fosilních paliv nelze cíle dosáhnout. Právě podpora vysokoprocentních a čistých biopaliv má pomoci k naplnění tohoto cíle, dodal Bursík. Někteří odborníci ale tvrdí, že biopaliva nemají pro ekologii výrazný přínos, neboť vypouštěné emise jsou jen nepatrně nižší než u konvenčních fosilních pohonných hmot. Údajně také zvyšují ceny potravin. Experti si proto více slibují od druhé generace biopaliv z nepotravinových plodin, například biologického odpadu, některých travin a rychle rostoucích dřevin. (li) Evropský boj s GMO je neopodstatněný Evropská regulace geneticky modifikovaných plodin (GMO) je neopodstatněná, protože pro jejich škodlivost nejsou žádné vědecky podložené důkazy. Tvrdí to alespoň zástupci české akademické obce. Proti většímu využití GMO stojí odpor politiků a konzervatismus evropských zemědělců, kterým se nechce zavádět nové metody, tvrdí vědci. Podle Františka Kocourka z Výz - kumného ústavu rostlinné výroby stojí v cestě zavedení geneticky modifikovaných plodin i dotační politika Evropské unie. Hlavními pěstiteli geneticky modifikovaných plodin jsou země Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. Nejvíce pěstovanými plodinami jsou kukuřice, sója a bavlna. (egi) Biopaliva druhé generace budou na trhu nejdříve za osm let. Novinářům to během inovační konference Europe Innova ve francouzském Lyonu řekla Cécile Barrerová- -Triccaová z tamního institutu IFP, který je jedním z předních evropských pracovišť vyvíjejících tato paliva. Podle ní je sice nová generace k dispozici již nyní, výroba je ale zatím příliš drahá. Největší výhodou biopaliv druhé generace je to, že se na rozdíl od svých předchůdců nevyrábí z potravinářských plodin. Geneticky modifikované plo - diny se už více než deset let pěstují po celém světě a po tra - viny z nich připravené konzumují dnes a denně stamiliony lidí. Zatím se neobjevilo nic, co by ukazovalo na negativní důsledky pěstování GMO nebo požívání potravin z nich připravených, ať už na lidské zdraví nebo na přírodní rovnováhu. Technologie GMO ještě zdaleka nedosáhla svého vrcholu a je jisté, že nové a lepší plodiny budou brzy na trhu. Co ale nebylo dosud přesvědčivě zpracováno, je ekonomický efekt pěstování GMO. Jen se jaksi tuší, že finanční přínos pro společnost je velký, ale jak je rozdělen, kolik získávají pěstitelé, kolik spotřebitelé a ko lik firmy, není zřejmé. Pro vědu a výz - kum poskytuje možnost přenášet a modifi kovat jednotlivé geny Právě to bylo příčinou jejich kritiky. Například podle Světové banky první generace biopaliv výrazně přispěla ke značnému nárůstu cen potravin v poslední době. Vlády mnoha zemí, včetně EU a USA, přitom biopaliva podporují, protože si od nich slibují omezení emisí skleníkových plynů a menší závislost na dovozech ropy. Vědci proto vyvíjejí novou generaci biopaliv, která by se měla poučit z problémů generace první. Podle Barrerové-Triccaové je v jejich institutu nyní nejdůležitější vyvinout takový způsob výroby, aby náklady na produkci biopaliv mohly ekonomicky sou peřit s náklady spojenými s jinými druhy po - hon ných hmot. Zkoumají zejména výrobu biopaliv ze zbytků potravinářských plodin a dřevěného odpadu. K výrobě biopaliv tzv. první generace se využívají hlavně řepka, obilí, cukrovka, kukuřice a sójový nebo palmový olej. Barrerová-Triccaová také tvrdí, že výroba některých biopaliv druhé generace bude energeticky méně náročná než první generace. Při výrobě biopaliv z dřevní štěpky vzniká lignin, který lze dále používat jako palivo ve výrobním procesu, řekla. Dodala ale, že i když jsou tato paliva slibná, jejich využití v reálném životě je ještě poměrně vzdálené. Pokud ale biopaliva nové generace budou na trhu za osm let, bude to v souladu se strategií EU, která se loni přesně definovaným způsobem mimořádně účinný nástroj pro studium základních životních v březnu zavázala, že do roku 2020 zvýší na pětinu podíl tak - zvaných obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Součástí toho má být narůst využívání biopaliv nejméně na desetinu spotřeby pohonných hmot. Poslanci Evropského parlamentu ale nedávno navrhli, aby se tento cíl kvůli ostré kritice první generace biopaliv omezil. Konference Europe Innova se konala od 22. do 24. října ve francouzském Lyonu. Účastníci z celé Evropy se ve městě, jež patří k předním evropským sídlům firem, které přicházejí s no - vými nápady a řešeními, radili i o tom, jak inovace dále podpořit. Jedním z témat byla i spolu - práce firem a vědců při výrobě alternativních paliv. (dra) Proč podporuji potraviny z GM plodin Václav Pačes s chotí na letošním vyhlášení Top 100, kde převzal ocenění Gentleman roku Foto Eugenie Línková pochodů. Tento aspekt molekulární genetiky je pravděpodobně ještě důležitější než dosavadní praktické, ale zdaleka ještě ne dokonalé využívání těchto metod. Přes nesporné úspěchy je molekulární genetika v plen kách a tento obor bude dominovat 21. století jak ve výzkumu, tak v prak tic kých aplikacích. A to v aplika cích nejen v ros tlinném zemědělství, ale především v lé - kařství humánním i veterinár ním. Nové molekulární biotechnologie jsou již dnes významné v mno ha průmyslových odvětvích a v krimi nalistice a i zde jejich význam každým dnem roste. Václav Pačes, Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR

11 17. února 2009 Biotechnologie a GMO 11 S novým rokem dobré zprávy Nutno přiznat, že pro biotechnologii byl minulý rok za francouzského předsednictví dost špatný. Populistická politika měla zelenou, a tak jsme se například dočetli že rizika spojená s použitím herbicidů používaných při kultivaci určitých GM plodin tolerantních k těmto látkám jsou většinou neznámá a nesnadno hodnocená na střední a dlouhé období. Tuto perlu předložila Francie neformální Radě pro životní prostředí 4. července. GM plodiny, které přicházejí v úva hu, jsou tolerantní na glyfosát nebo glufosinát amonium. Těch dlouhá léta dováží Evropa tisíce tun. Snad i pro českou veřejnost by bylo vhodné se seznámit se skutečností, která zřejmě autorovi předsednického návrhu nebyla známa. Na webové stránce Státní rostlinolékařské správy lze najít údaje přiložené v tabulce. Rozhodně odmítáme, že léta používáme v mnohatu no - vých kvantech látky, jejichž rizika jsou neznámá. Podobných výroků svědčících o malé orientaci jejich autorů v proble ma - tice zemědělské biotechnologie lze ve francouzských materiálech najít více. Našemu předsednictví však předchází několik dobrých zpráv. Jednou z nich je stanovisko EFSA z loňského podzimu, na 45 stránkách je rozebraná nepodloženost francouzského zákazu Bt kukuřice. Dokument sestavilo 21 odborníků z celé Evropy. K tomu je možno dodat, že zákaz vedl k eko logické spotřebě litrů nafty navíc a k aplikaci 8800 litrů insekticidu. Francouzské farmáře připravil o tun kukuřice, což představuje miliony euro. Dalším významným dokumentem sestaveným GMO panelem EFSA je obšírný přehled krmných pokusů prověřujících bezpečnost potravin a krmiv připravených z GM plodin. Byl publikován ve Food and Chemical Toxicology. Prokazuje, že ve velkém množství krmných pokusů se neobjevilo nic, co by znamenalo, že potraviny a krmi - va z GM plodin jsou rizikovější než běžné potraviny a krmiva. Česká republika spotřeba účinných látek v roce (kg, l) rok glyfosát glyfosát- glyfosát celkem glufosinát -IPA trimesium glyfosát NH Profesor Jaroslav Drobník Pozitivní je zpráva Rady ministrů životního prostředí ze 4. prosince 2008, která vyzývá vědeckou komunitu členských států, aby se zúčastnila diskuze o aktu alizaci způsobu, jakým se odhaduje ekologické riziko GMO. Tento postup je z konce 80. let minulého století, a za uplynulých 30 let jak věda, tak praktická zkušenost přinesla mnoho informací, které tento způsob staví na úroveň fosílií. Především se rizika GMO, například na necílové organismy i v jiném směru, posuzují proti jakémusi fiktivnímu nulovému riziku tradiční agrotechniky. Právě francouzský zákaz Bt kukuřice to ukázal ve školním příkladě. Jestliže francouzští zemědělci obhospodařující přes ha koupili osivo Bt kukuřice o zhruba 40 eur/ha dražší, bylo to nejspíše proto, že škody způsobené zavíječem přesáhly tuto sumu. Poté co jim prezident Bt kukuřici zakázal, těžko budou takové škody akceptovat (kdyby tak i učinili, sklidí zdravotně závadnou kukuřici obsahující mykotoxiny) a uchýlí se k tra dičnímu opatření postřiku insekticidem. To je pak situace, kterou, bohužel, francouzská vláda zdůvodňující zákaz jaksi zapomněla ekologicky zhodnotit. Je nepochybné, že postoj politiků, který je často v roz - poru se zjištěnými skutečnostmi a s od bornými stanovisky, je odrazem zkreslených představ veřejnosti. Proto je povzbudivé, že zasedání šerpů, jak se nazývaly schůzky politických přestavitelů členských států, do svého usnesení včlenilo pro další diskuzi bod věnovat pozornost veřejnému mínění jak využít nejlepší národní zkušenost při dialogu se všemi zúčastněnými partnery a jak to v pří - padě potřeby povznést na evropskou úroveň. Na závěr ještě jednu pozitivní zprávu. Redakce časopisu European Biotechnology News uveřejnila rozhovor s komisa - řem Günterem Verheugenem, kterého dobře známe z našich přístupových jednání. Na otázku ohledně zelené biotechnologie a francouzských záměrů změkčit rozhodování zařazením socio-ekonomických hledisek komisař odpovídá: Biotech je zvláštní pole budoucnosti, ve kterém se uplatňují etické záležitosti a také jasné předsudky. Nemohu pochopit, jak na jedné straně můžeme chtít potlačit rozmáhající se hlad ve světě, a na druhé straně ignorovat skutečnost, že rozvojové země budou potřebovat GMO, aby překonaly své problémy s výživou. Možná, že není tak dobře známo, že již dnes je náš dobytek krmen GMO. Také potřebujeme rostliny s větší výnosností k uspo kojení výživy a na řešení naší závislosti na naftě a zemním plynu. Doufejme, že se za českého předsednictví podaří využít tyto příznivé signály a způsob hodnocení rizika GMO aktualizovat blíže k nahromaděným zkušenostem a vědeckým poznatkům. Na všech úrovních při tom nesmíme šetřit energií na korektní informování veřejnosti. Prof. Jaroslav Drobník, Přírodovědecká fakulta UK Osm tisíc hektarů s GM kukuřicí V roce 2008 opět došlo na území ČR k nárůstu ploch, které byly osety geneticky modifikovanou kukuřicí odolnou vůči zavíječi kukuřičnému, tzv. Bt kukuřicí. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo celkem zaevidováno 8380 ha ploch s Bt kukuřicí zasetou 171 pěstiteli. Nejvíce Bt kukuřice bylo tradičně zaevidováno v Jiho - mo ravském kraji, (přes 2000 ha), ve Středočeském (přes 1600 ha, včetně Prahy) a Plzeňském kraji (přes 900 ha). O pěstování Bt kukuřice projevili čeští pěstitelé zájem již v roce 2005, tedy v prvním roce uvedení jejího osiva pro produkční pěstování do oběhu. 52 pěstitelů zkušebně oselo celkem 270 ha. Od té doby každoročně plochy s Bt kukuřicí i počty pěstitelů narůstají: Důvodem pro nárůst ploch s Bt kukuřicí jsou přetrvávající problémy našich pěstitelů se zavíječem kukuřičným, proti kterému je Bt kukuřice odolná. Důležitým argumentem jsou i po - zitivní tříleté zkušenosti českých pěstitelů, uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Výhodou pěstování Bt kukuřice je podle pěstitelů významné snížení či úplná eliminace napadení rostlin plísněmi, a tím významně nižší poškození porostu. Dosahované vý nosy jsou tak v průměru o 10 % vyšší než u klasických odrůd. Důležitým hlediskem je i redukce používání pesticidů a kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely. Pěstování Bt kukuřice je v ČR podmíněno zákonnými Plochy v ČR oseté Bt kukuřicí rok výměra v ha počet pěstitelů Ilustrační foto Zub opatřeními, tzv. pravidly koexistence, jejichž cílem je separace geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů od produktů klasických či bioproduktů tak, aby spotřebitelům zůstala zachována možnost volby potravin různého původu. Mi nis - terstvo zemědělství ve spolupráci s regionálními zemědělskými agenturami a Stát ní rostlinolékařskou správou každoročně kontroluje dodržování uvedených pravidel. Ostatní GM plodiny, které se v ČR pěstují pouze v mini málním rozsahu v rámci polních pokusů (brambory, len, slivoně a tabák), jsou určeny k vědeckým účelům a jejich produkty nejsou komerčně využívány. Jde o tzv. režim uvádění do životního prostředí a pro vádění těchto polních pokusů je pod dohledem České inspekce životního prostředí. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

12 12 Ekologie 17. února 2009 Martin Bursík preferuje během předsednictví ochranu klimatu Během českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 povede Česká republika a tedy i Ministerstvo životního prostředí (MŽP) evropskou debatu především v oblasti ochrany klimatu. Ministr životního prostředí Martin Bursík má v tomto ohledu svou pevnou představu. Půjde o definitivní dotažení diskuze o klimaticko-energetickém balíčku v Evropském parlamentu, protože na úrovni Rady již debatu částečně finalizují Francouzi, říká Bursík. Především nás ale čeká obrovský kus práce v mezinárodní klimatické diplomacii, dodává. Dalšími prioritami českého předsednictví v oblasti životního prostředí jsou podle MŽP také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, udržitelná výroba a spotřeba a ochrana biodiverzity. Ochrana klimatu Hlavní prioritou českého předsednictví bude ochrana klimatu, která je také v oblasti životního prostředí jednoznačnou Ministr životního prostředí Martin Bursík prioritou celého předsednictví, říká Martin Bursík. Balíček předložila Evropská komise na konci ledna 2008 a obsahuje několik legislativních předpisů. Ty mají snížit emise skleníkových plynů pomocí navýšení Ministr Bursík za volantem hybridního vozu Lexus GS 450h 2x foto archiv MŽP obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a úspor, ale také mají změnit evropský systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, či odpovědět na otázku ukládání uhlíkových emisí do geologického podloží. Budeme také jednat za unii s nejvýznamnějšími ekonomikami USA, Čínou, Indií, Ruskem a dalšími státy o jejich zapojení a závazcích v rámci dohody, která má být uzavřena v prosinci 2009 v Kodani. Samotná Evropská unie na březnovém summitu Evropské rady v roce 2007 přijala závazek snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 (proti roku 1990), který je ochotna zvýšit na 30 %, pokud se do snižování skleníkových emisí zapojí právě také ostatní země, upřesňuje ministr Bursík. Od 1. do 12. prosince 2008 proběhla v polské Poznani světová klimatická konference, které se účastnili také zástupci ČR v čele s ministrem Martinem Bursíkem. Mezi hlavní cíle poznaňského summitu patřila příprava a diskuze nad první verzí textu budoucí kodaňské klimatické dohody. Dalším z důležitých témat během českého předsednictví bude i problematika adaptačních opatření na změnu klimatu, zejména zavádění vhodných a efektivních opatření na zmírnění negativních dopadů změny klimatu. V červnu 2007 zveřejnila Evropská komise Zelenou knihu adaptací na změnu klimatu. Na konci roku pak představila Bílou knihu s názvem Cesta k evropskému programu adaptace na změnu klimatu. Ta bude předmětem projednávání v Ra - dě a Evropském parlamentu během českého předsednictví. MŽP také předloží veřejné diskuzi návrh zcela nové Národní politiky ochrany klimatu, která se pochopitelně bude zabývat nejenom snižováním skleníkových emisí, ale právě i adaptačními opatřeními na to, co klimatické změny budou znamenat pro střední Evropu. Ochrana lidského zdraví a životního prostředí V průběhu českého předsednictví se bude také jednat o směr - nicích, které se týkají ochrany lidského zdraví a životního prostředí, což je jedna z dalších priorit MŽP. V prvním pololetí roku 2009 se bude projednávat návrh směrnice o průmyslových emisích a revize směrnice o ná - rodních emisních stropech. Stěžejním tématem bude také problematika nakládání s bio - odpady, bude zahájeno pro - jednávání návrhů směrnic revidujících směrnice k elektro od - padu a elektrozařízení. Udržitelná spotřeba a výroba Problematika udržitelné spotřeby a výroby, která je jednou z dalších priorit v oblasti životního prostředí, úzce souvisí s och - ranou klimatu a energe tikou, i s ochranou lidského zdraví. Další balíček se týká biodiverzity. V této oblasti se ČR bude snažit v pokračování jednání o ná vrhu směrnice o ochraně pů dy a obchodování s produkty z tuleňů. V květnu 2009 proběhne v Praze ve spolupráci s Evrop - skou komisí Konference o di - vočině určená pro akademickou sféru a podnikatelský i nezis - kový sektor. Má odstartovat projekt Wilderness, který podpoří diskuzi o větší ochraně primárních, přírodních a přírodě blízkých oblastí. Eugenie Línková Indiáni z Panamy přinesli na kongres důkazy o změně klimatu Velký úspěch na konferenci o klimatu v Poznani mělo vystoupení náčelníka kmene Kunů z Panamy Gilberta Ariase, který na fotografiích jasně deklaroval, co oteplování už dnes znamená zhruba pro polovinu z 380 ostrovů kolem Panamského průplavu. Vyprávěl o tom, že přístupové cesty některých ostrovů už dnes trvale zaplavuje deseticentimetrová hladina vody. Lidé nechtějí opustit své domovy a doufají spíš v zázrak. Apeloval na odborníky, aby vysvětlovali konzumní společnosti, že je třeba chránit přírodu, snížit znečisťování ovzduší a usměrnit zhoubný efekt skleníkových plynů. Uvedl, že Kunové se snaží svou ostrovní říši všemožně chránit. Gilberto Arias je náčelníkem kmene Kuna Yala. Na dalších ostrovech žijí kmeny Kuna Madugandy a Kuna Wargandy. Indiánským kmenům dohromady patří obrovská území. Co je to ale platné, když okolní moře stoupá. Náčelník Kunů měl možnost mluvit v Poznani s ministrem Bursíkem a našel s ním společnou řeč. Je to moudrý člověk, který ví, za co bojuje, řekl nám náčelník. Ministra vyzval, aby se skupinou odborníků přijal jeho pozvání do Panamy, kde na vlastní oči uvidí, o čem tak důrazně hovořil. (egi) Gilberto Arias, náčelník kmene Kuna Yala (vlevo), se svým tlumočníkem Rogeliem Solisem, doktorem přírodních věd a odborníkem na ekologii. Foto Eugenie Línková Loni jela výroba metylesteru řepkového oleje v ústecké STZ (bývalá Setuza) zhruba na % možné kapacity. Letos chce firma využít výrobní kapacitu na 100 %. V současnosti dolaďujeme jednotlivé objednávky a jsme připraveni na vyšší výrobu než Poptávka po biolihu a metylesteru v Česku rychle roste Přimíchávání biosložek je v Česku povinné od září 2007 u nafty a od počátku roku 2008 u benzinu. Od letošního ledna do motorové nafty rafinerie přimíchávají 4,5 % biosložky namísto dosavadních dvou. U benzinu se podíl biolihu zvýšil na 3,5 % z dosavadních dvou. loni, řekla mluvčí STZ Marie Logrová. Kromě ústeckého podniku vyrábí STZ řepkový metylester i v Olo mouci. Budeme se v tuto chvíli snažit využívat především novou jed notku v Ústí, protože je to ekonomicky lepší a rentabilnější, uvedla mluvčí. Nový ústecký provoz otevřený v polovině roku 2007 má roční kapacitu tun metylesteru. Zvýšit výrobu je letos také připraven výrobce průmyslového lihu firma PLP, který má nový závod v Trmicích na Ústecku. Lihovar začal vyrábět předloni v listopadu a dosud pracuje ve zkušebním provozu, protože se jeho pracovníkům zatím nepodařilo odstranit všechny technologické problémy, hlavně se zápachem a hlukem. Podle mluvčího firmy Milana Křivohlavého ale zatím větší poptávku po biolihu od tuzemských výrobců benzinů nepocítili. Dva naši odběratelé na tuzemském trhu, Unipetrol a Čep ro, dosud využívají ve významném objemu dodávky biolihu ze zahraničí, řekl Křivohlavý. Firma se ale podle něj snaží delší dobu o zvýšení dodávek na tuzemský trh. Nyní lihovar ve zkušebním provozu vyrábí na 85 % kapacity, v pří - padě zvýšení poptávky je připraven vyrábět až na 100 %. Roční kapacita výroby lihovaru je tun bezvodého lihu, bezmála 2000 tun technického lihu a nejméně tun sušených lihovarnických výpalků. Na trh s metylesterem řepkového oleje hodlá letos v květ - nu vstoupit také firma Preol, která je stoprocentní dceřinou společností firmy Agrofert Holding. Tato společnost staví závod v areálu lovosické Lovochemie za 1,7 miliardy korun, kde chce zpracovávat tun řepkového semene ročně. Společnost má dosahovat ročního obratu přibližně pět miliard korun. Firma si je vědoma, že v ne - dalekém Ústí nad Labem se zpracovává řepka v STZ. Poptávka po bionaftě roste, jsme přesvědčeni, že se na trh vejdeme, řekl v prosinci místopředseda představenstva firmy Martin Kubů. Ze tun řepkového semene chce firma vyrobit ročně tun me tylesteru a dalších tun oleje pro potravinářství nebo technické použití. Většina výroby se má odvážet vlakem především do rafinerií v Litvínově, Kralupech nad Vltavou nebo do Parama Pardubice. (egi)

13

14 14 Dokument 17. února 2009 Nerovnými podmínkami jsou ohroženy i silné zemědělské podniky V období let se rozměr českého zemědělství, měřený hrubou zemědělskou produkcí ve stálých cenách roku 1989, snížil o jednu třetinu. Ani po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 se nepodařilo pokles produkčního rozměru českého zemědělství zastavit, zvláště ne pokles živočišné produkce. Důvodem jsou zejména nerovné podmínky pro konkurenceschopnost, stanovené Dohodou o přistoupení ČR k EU. Staré země EU-15 si udržely své historicky silné postavení. Pro ČR a další nové země byly stanoveny limity a kvóty pod produkčními možnostmi a vůči starým členským zemím se dostaly do nerovnoprávného postavení na otevřeném trhu Evropské unie. Proto musíme usilovat o to, aby tato historická nespravedlnost byla odstraněna a přiznané přímé platby nebyly vypláceny z rozpočtu Evropské unie až v roce 2013, nýbrž již od 1. ledna Jestliže Lisabonskou smlouvou měníme základní smlouvy o pů - sobnosti EU-27, můžeme změnit i nerovnoprávné podmínky pro zemědělce z přistupujících zemí, dané Kodaňskou smlouvou z roku Investiční podpory přispěly k modernizaci zemědělství Vstup do EU přinesl i pozitiva. Přímé platby a další podpory a dotace, zejména z evropských fondů, beze sporu přispěly k tomu, že české zemědělství se jako celek dostalo ze záporného do kladného hospodářského výsledku. Investiční podpory podporované z národních zdrojů prostřednictvím Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a pod - pory poskytované prostřednictvím Operačního programu, Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR později Programu rozvoje venkova, přispěly k částečnému odstranění zaostávání v moder - nizaci českého zemědělství. Nebylo však dosaženo toho, aby ze zemědělské produkce a z do - tací byly vytvořeny dostatečné zdroje na snížení nadměrné zadluženosti podniků zemědělské prvovýroby ani odpovídající úrovně mezd. V současné době je cca 90 % přímých plateb odpojeno od produkce, což se promítá do zrušení produkce v určitých regionech. Existuje zřejmé nebezpečí, že bude docházet ke snížení produkce v klíčových agrárních sektorech. Po útlumu chovu prasat proti roku 2003 o cca 40 % tak může dojít k útlumu chovu dojných krav, a to nejen u nás. Z našich zkušeností víme, jak je obtížné tuto produkci následně obnovit. Chceme se bránit nekvalitním dovozům Zemědělství musí zejména reagovat na globální problémy. Za rozhodující prioritu považujeme potravinovou bezpečnost v celé EU. Máme zájem o podporu produkce kvalitních zemědělských produktů a zároveň och - ranu trhu EU před konkurencí nekvalitní produkce ze třetích zemí. To znamená, že očekáváme SZP zabezpečující: zajištění potravin pro narůstající populaci na světě, zvyšující se požadavky na růst spotřeby potravin v rozvojových zemích, ochranu trhů Evropské unie před dovozy nestandardních potravin ze třetích zemí při zvyšujícím se podílu vlastní produkce v EU, adaptaci na reálné dopady klimatických změn, ochranu životního prostředí. Splnění těchto požadavků vyžaduje zvýšené náklady, které jednoznačně očekáváme uhradit v rámci dotačních podpor od Evropské unie. Nečitelné dopady globální krize Novým problémem jsou dosud nepředvídatelné dopady světové hospodářské a finanční krize na zemědělství a agrární sektor. To znamená omezený přístup k úvěrům a tím ohrožení produkční schopnosti a konkuren - ceschopnosti zemědělců, zvláště v menších a slabších ekonomikách přistoupivších zemí. Proto považujeme tlak na oslabení I. pilíře SZP EU za chybný. Dalším globálním problémem je energetická bezpečnost, kterou částečně řeší biopaliva. Zde máme zájem, aby Evropská unie dodržela svůj energetický balíček s cílem dosáhnout v roce 2010 podílu 5,75 % a v roce 2020 až 10 % podílu energií z obnovitelných zdrojů. Tendence ke snížení těchto cílů odmítáme. Zemědělská výroba je závislá na přírodních podmínkách, tedy je meziročně nestabilní. V současném období vstupuje zemědělství snad do nejhoršího období za poslední léta, kdy pokles cen zemědělských komodit je provázen výrazným nárůstem cen vstupů. Pokles tržeb ohrožuje i plnění podmínek Programu rozvoje venkova. V listopadu 2008 proti listopadu 2007 již došlo k poklesu cen zemědělské produkce o 19,5 %, přičemž ceny vstupů jsou vyšší o cca 13 %. Vlastní finanční zdroje zemědělských podniků nestačí a úvěry se stávají proto nedostupné. V současném období neexistuje žádná zemědělská komodita, která je prodávána za cenu vyšší než jsou vlastní náklady na její výrobu. Musíme hledat na národní i evropské úrovni mimořádná krátkodobá opatření obnovení intervenčních nákupů, prosazení podpor úroků i garancí u provozních úvěrů či nová koncepční řešení, např. prosazení systému řízení rizik a řešení krizí. Vůči EU-15 jsou čeští zemědělci v nevýhodě Čeští zemědělci od vstupu do EU neměli a doposud nemají srovnatelné podnikatelské podmínky s bývalými členy EU-15. Přitom musí zabezpečovat podnikání při plném plnění předpisů EU a obavou o krácení přímých plateb z důvodu porušení či nedodržení pravidel Crosscompliance, GAEC a dalších nařízení a směrnic EU. Nedostatek zdrojů na investice přitom nevyřešil ani relativně příznivý hospodářský výsledek zemědělství za uplynulá léta od roku Ke splnění požadavků schází desítky miliard investic, a proto jsme tak intenzivně vnímali původní nenaplnění státního rozpočtu v Top-up o 2,6 miliardy Kč. V současné době se již dohody s premiérem začaly plnit, vláda schválila převod prvních 771 milionů Kč z prostředků veřejné pokladniční správy do kapitoly MZe, je převedena úspora z plateb Top-up 2008 z důvodu kurzového rozdílu, je připraven převod jedné miliardy Kč z Pozemkového fondu. Na posílení rozpočtu PGRLF byl schválen převod 300 milionů Kč na poskytování garancí úvěrů. Dále je předložen návrh vládě na dorovnání plateb Top -up na 30 % z národní obálky ve výši 800 milionů Kč a na pomoc řešení krizové situace další posílení PGRLF o dvě miliardy korun na záruky a dotaci úroků. Přes uvedená navýšení dosáhnou v roce 2009 dotace a pod pory českých zemědělců včetně plateb z EU v přepočtu na jeden hektar zemědělské půdy cca 56 % podpor zemědělců Německa či Rakouska. Z důvodů výrazných rozdílů v úrovni přímých plateb a dalších podpor a dotací mezi ČR a starými zeměmi EU doporučujeme změkčení hodnotících kritérií Cross-compliance. Touto dobou jsme očekávali již řadu metodických příruček, školení a návodů ke zvládnutí této složité problematiky. Dáváme přednost řádnému dokončení pravidel po respektování připomínek z praxe. Zvláště nesouhlasíme se stanovením přísnějších kritérií, stanovováním postihů bez prokázaného zavinění a jako zásadní požaduje-

15 17. února 2009 Dokument 15 me vyřešit administraci kontrol tak, aby nebylo ohroženo vyplácení plateb ve stanovených termínech. Dotace a podpory tvoří již v průměru více než 22 % příjmů zemědělců a jejich zadržení z důvodu čekání na výsledek kontrolního nálezu i třeba odvolání může způsobit kvůli vysoké zadluženosti českých zemědělců platební neschopnost. Kontrola zdraví a reforma SZP se vzdaluje původním návrhům Výsledek Health Check a do pa - dy na naše zemědělství, jehož podnikatelská struktura je především založena na větších podnicích, je zklamáním. Uplynulo několik týdnů od schválení jedné z velmi významných reforem Společné zemědělské politiky a postupně se seznamujeme s důsledky. V prvních dnech jsme podlehli hodnocení reformy podle dopadu progresivní modulace na velké podniky, který vcelku oprávněně považujeme za úspěch vyjednávání. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se nás krácení plateb SAPS bude týkat až v roce 2013 u podniků s příjmem přímých plateb nad 5000 eur o 10 %. U přibližně 860 podniků s příjmem nad eur bude další krácení o 4 % z částky nad eur. Celkem krácení přímých plateb progresivní modulací bude v ČR činit 2,3 miliardy Kč, z toho navýšení o 4 % činí cca 210 milionů Kč. Částka cca 2,3 miliardy Kč bude převedena na posílení II. Pilíře a bude nutná financovat navíc 10 % z národ - ního rozpočtu. Po podrobnějším prostudování se nám však ukazují i vý - znamná negativa Health Check. Především, reforma Společné zemědělské politiky se vzdálila od pojmu společná a vyža - duje větší národní kofinancování. Reforma otevírá požadavky na větší národní dofinancování plateb přesunem prostředků z I. do II. pilíře, a tím možnost rozdílného přístupu států. Převodem se prodlužuje i splat - nost této vyčleněné podpory o dva až tři roky, a zároveň se zvyšuje byrokratická zátěž na čerpání těchto prostředků, umožňuje i přesun mimo zemědělské podniky. Reforma zvýhodnila ve třech oblastech pouze zemědělce bývalé EU-15, aniž by to nějak kompenzovala zemím EU-10. Prakticky odmítla požadavek přistoupivších států na urychlení vyrovnání přímých plateb daných Smlouvou o přistoupení, přestože jsou rezervy v zeměděl - ském rozpočtu za rok 2008 i v roce Jde o tyto výhody zemědělců EU-15: 1. Zrušení set-aside na 10 % orné půdy bez jakékoliv kompenzace zemědělců ostatních zemí, což umožňuje zvýšení produkce a výnosu v zemích EU Možnost využití v zemích EU-15 až 4 % přímých plateb z nečerpaných národních obálek v rámci čl. 68. Nabídka přistupujícím zemím ve využití 90 mil. eur představuje cca 1 % národních obálek a je nesrovnatelná. 3. Umožnění mimořádných opatření v Programu rozvoje venkova, např. v Německu bylo umožněno vytvoření záchranného mléčného fondu, nebo v Itálii jednorázové zvýšení mléčné kvóty o 5 %. Tyto výhody ohrožují konkurenceschopnost českých zemědělců. Za chybu rovněž považujeme, že v období současného poklesu cen zemědělských komodit na světovém trhu dochází k odstraňování regulačních nástrojů. Považujeme to za politickou chybu rady ministrů EU, jejímž důsledkem bude výrazný dopad na příjmy zemědělských podniků a rozměr produkce. V reformě se prosadilo navýšení mléčných kvót, které se již projevuje poklesem ceny mléka a v dalším období poklesem stavů dojnic i radikálním snížením počtu chovatelů. V ČR jde o nevyužití nárůstu rozsahu zatravnění i využití přírodních podmínek. Závažný důsledek vidíme i v trvalém zrušení set -aside v zemích EU-15. Důsledkem bude výrazný nárůst produkce obilovin i olejnin, který výrazným způsobem ovlivní pokles cen rostlinných komodit v dalším období. 4x ilustrační foto Zub Priority českého předsednictví Záměry českého ministerstva zemědělství, které hodlá v rámci předsednictví EU prosazovat, jdou dále než Francie. Jde o: rovné zacházení mezi zemědělskými podniky, odstranění historických nerovností v přímých platbách, rovnováhu mezi I. a II. pilířem SZP, srovnatelné podpory k udržení konkurenceschopnosti zemědělských podniků EU na světovém trhu, odmítnutí krácení přímých plateb podle velikosti podniku. Prioritou českého předsednictví je odstraňování bariér, tedy i těch reprezentujících rozdílné podmínky zemědělských podpor mezi starými a novými členskými státy. Tady na nás přechází požadavek nových zemí urychlit vyrovnání přímých plateb mezi starými a novými zeměmi Evropské unie. Zatím se tomu Evropská komise brání a ministerstvo zemědělství ČR vidí šanci narovnání až po roce S tím nesouhlasíme a po - žadujeme tuto změnu schválit současně se změnami Health Check od roku Dalším tématem českého předsednictví bude Rozvoj venkova a redefinice méně příznivých oblastí (LFA) a definování plateb na externality způsobu měření přírodních znevýhodnění v celé Evropské unii. Zde bude důležité obhájit výměru našich oblastí LFA a udržet zvláště O oblasti. Velmi citlivou oblastí našeho předsednictví se může stát omezení používání pesticidů v celé EU. Zde se musíme více zapojit, neboť důsledkem by byl výrazný pokles výnosů polních plodin. Vliv obchodních řetězců na cenu a nabídku domácích potravin Za nedostatek při jednání o Health Check považujeme neřešení vlivu obchodních řetězců na cenu potravin, respektive nebránění růstu nepřiměřené obchodní marže u potravin. U sledovaných potravin ČSÚ v ČR byla marže za rok 2003 pouze 20 %, kdežto v listopadu 2008 již 37,3 %. Je to problém v celé unii, ale u nás velmi aktuální. Proto podporujeme alespoň první krok, zákon o významné tržní síle, který prošel prvním čtením v parlamentu. Evropská unie cíleně otevírá dovozy pro potraviny a zároveň chce snižovat dotace zemědělcům, provádět decoupling a za - vádět platby na farmu. Tato opatření jednoznačně povedou k omezování zemědělské produkce a nejvíce postihnou kapitálově nejslabší přistoupivší země EU-12. V České republice se agrární dovozy zvýšily z 75 mld. Kč v roce 2003 před vstupem do EU na 125 mld. Kč za rok 2007 a potraviny z dovozu se podílejí cca 1/3 na prodeji. Příčinu vidíme v nerovné výši podpor. SZP zatěžuje ročně občana EU jen 100 eury Za velmi významné proto v tom - to období považujeme obhájení výše rozpočtu na Společnou zemědělskou politiku u veřej - nosti. SZP není drahá, v EU představuje pouze 0,4 % HDP, tedy ročně cca 100 eur na jednoho obyvatele EU, kdežto například Farm-bill v USA činí 0,6 % HDP. Řešením po roce 2013 by měl být podle nás systém jednotných pravidel podpor placených ze zdrojů EU SAPS (jednotná platba na hektar zemědělské půdy), podpora ohrožených sektorů a platba na jednoho zaměstnance v země - děl ském podniku. To zřejmě nepůjde realizovat jen úpravou stávajících systémů, ale bude třeba radikálnější změna. Důležitá bude i ochrana trhu pro souběžný růst soběstačnosti potravin v Evropské unii. Nestabilita trhu je podstatně dražší než náklady na regulaci. Podpora zemědělského podnikání je významná pro levné potraviny a částečně nahrazuje nákladné rozdělování sociálních dávek. Z našeho pohledu budeme doporučovat místo progresivní modulace uplatnit systém podpory zaměstnanosti, obdobně jako je uplatňováno v oblastech LF A v Sasku. Co Zemědělský svaz doporučuje a odmítá po roce 2013 Svaz odmítá zejména odložení vyrovnání přímých plateb po roce Tuto problematiku požadujeme projednat v souvi s - losti s uzavřením Lisabonské smlouvy a uplatnit vyplácení celé obálky z rozpočtu Evropské unie již od roku Ve svazových stanoviscích dále především zdůrazňujeme odmítnutí národního kofinancování přímých plateb po roce Požadujeme jednokolejnou společnou zemědělskou politiku, omezení legislativy a vyvarování se chyb, jako byla např. reforma cukru. Dále v programovém období na léta považujeme za základní otázku poměr prostředků financování mezi I. a II. pilířem ve prospěch I. pilíře. V roce 2008 jde cca 75 % podpor z rozpočtu EU do I. pilíře a 25 % z II. pilíře. Odmítáme představy k rozpočtu po roce 2013, že i když celkové prostředky SZP na rozpočtu zůstanou stejné, tak podíl na Program rozvoje venkova bude větší než na přímé platby. Přímé platby z I. pilíře podporují příjem zemědělců v ka - lendářním roce a prostřed nict - vím cross-compliance se dosahují cíle v ochraně životního prostředí, welfare zvířat i veřej - ného zdraví. Přímé platby systémem SAPS pro jejich jednoduchost a rozdělení všem zemědělcům podporujeme a upřednost - ňu jeme i po roce Je dů ležité se věnovat této přípravě, protože je mnoho očekávání od roku 2013, ale z dosavadní diskuze vyplývá, že pro zemědělce bude méně peněz, a proto je nutné vše zjednodušit a za - mezit podmínkám, které by dále sazby krátily nebo vyžadovaly dodatečné náklady na čerpání těchto dotací. Platby ze II. pilíře Programu rozvoje venkova jsou cílené a vyžadují finančně náročné projekty při podání žádosti k realizaci, přičemž téměř polovina projektů je nevyužita. Odpovídají více výsledkům, nebo se počítají na základě ušlého příjmu. Jsou většinou administrativně náročné. Platby za investice přicházejí prakticky se zpožděním, proti platbám z I. pilíře až o dva roky, vyžadují dofinancování z národního rozpočtu a téměř 50 % vlastních zdrojů. Do dalšího období je třeba II. pilíř zásadně změnit, především v 1. a 3. ose. Proto potřebujeme při řešení změn ve Společné zemědělské politice spojence. Musíme umět přizpůsobit svá stanoviska a přesvědčovat další státy, nechceme-li být jen diváky v tomto úsilí. Ing. Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu České republiky

16 16 Rozhovor 17. února 2009 Andrej Babiš: Nejsem miliardář ani podnikatel Jaký bude podle vás další vývoj finanční krize? Kdy se to otočí? Krizi necítíme z hlediska disponibility peněz, ale z hlediska průmyslové spotřeby. Z auto mo - bilového průmyslu se to přenáší do dalších sektorů i do chemického průmyslu. Například včera jsem si při nastupování do auta uvědomil, kde všude se v něm můžeme setkat s chemickými produkty. Kyselina sírová v aku - mulátoru, plasty na palubní desce, najdeme tam polyuretan, který se vyrábí z anilinu, anilin z benzenu... Mohl bych pokračovat. Nemůžeme to necítit. Zda je to jen krátkodobý jev, či dlouhodobý, nikdo neví. Lidé jsou zatím v pohodě, nakupovali před Vánocemi stejné a možná i větší množství dárků, nic dramatického se neděje. Do problémů se ale dostávají firmy. A ty je budou řešit snížením spotřeby a propouštěním. Banky přehodnocují portfolio klientů, budou se s největší pravděpodobností zbavovat těch špatných. Odhaduji, že na řadového občana to vše dolehne až někdy koncem tohoto roku a jako kritický bych očekával rok úlevy a investiční pobídky pomáhalo už v minulosti. Teď se jim bude pomáhat znovu? Kdo pomůže těm ostatním? Mám pocit, že Evropská unie začíná fungovat jako RVHP. EU je na nejlepší cestě, aby zničila evropskou ekonomiku. Když si vezmete, jak fungují pokuty ohledně kartelů, jak funguje legislativa Reach v chemickém průmyslu, jak emisní povolenky, tak my Evropané nemáme z dlouhodobého hlediska šanci soutěžit se světem. Otázka je, kdo vlastně bude za padesát let Evropan, zda tu nebude podstatně jiný poměr etnických skupin, než je dnes. Když je řeč o EU, vy obchodujete s komoditami napříč Evropou. Uvítal byste rychlé přijetí eura? Rozhodně. V nynějším nestabilním prostředí není možné nic plánovat. Naše měna není ani objektivní. Je jen předmětem spekulace, skáče nahoru a dolů. Bohužel naši představitelé to vidí jinak. Aplikují liberální politiku, která v kontextu takovéto krize podnikatelům moc nepomáhá. Jediný akcionář zemědělskopotravinářskochemického holdingu Agrofert Andrej Babiš připouští, že i na jeho firmy už začíná doléhat krize a je třeba přijímat razantní opatření včetně propouštění. S některými kolegy teď pracujeme možná více než kdykoliv předtím, někdy i dvacet hodin denně, tvrdí Andrej Babiš. Říká, že zatím mají problémy především firmy. Na obyčejné lidi krize dolehne v plné síle až v roce 2010, říká majitel holdingu Agrofert. Jeho skupina dosáhla předloni zisku 3,7 miliardy korun při konsolidovaných tržbách 83,4 miliardy korun. I účetní uzávěrka loňského roku by podle jeho očekávání měla přinést podobný zisk a konsoli - dované tržby kolem sta miliard korun, což je v eurech přes 3,7 miliardy. Změnila, či utvrdila krize vaše názory na fungování kapitalismu? Je třeba více regulovat, či naopak? Člověk je z toho trochu zmatený. Principiálně jsem sice proti regulaci, ale když jste konfrontováni s různými energetickými monopoly, když vidíte, jak nějaká americká banka zkrachuje a ohrozí to půlku světa, tak logicky musíte začít volat po větší regulaci. Fascinuje mě, jak se teď v celé Evropě mluví o po třebě pomoci automobilovému průmyslu. Chápu, že je to branže, která na sebe váže spoustu pracovních míst. Na druhé straně automobilkám se skrze různé Jste zastáncem ratifikace Lisabonské smlouvy? Vím sice, co v hrubém kontextu obsahuje, ale nečetl jsem ji a pravděpodobně ani číst nebudu. Není to samonosný text, ale mnoho stran různých doplňků a úprav k existujícím právním normám. Těžko se v tom vyznat. Nicméně z informací, které se ke mně dostávají, jí moc nakloněn nejsem. Nerad se vzdávám pravomocí, když nemusím a zvlášť ne, když v tom nevidím žádné opodstatnění. Za naši skupinu musím říct, že nám zatím členství v EU moc nepřineslo a často Andrej Babiš (vpravo) a Vítězslav Navrátil ze zemědělské společnosti Rostěnice na konferenci k 15 letům AK ČR mám pocit, jako bychom byli členy pouze do počtu. My jsme byli jedním z největších exportérů již předtím, v tom žádná změna nenastala. Kvůli požadavkům Evropské komise jsme ale v našich masokombinátech museli investovat řádově stovky milionů korun. Kdyby ty samé požadavky byly aplikovány na některé z řeckých, španělských či italských podniků, tak by je museli okamžitě zavřít. Vzhledem k tomu, že jsme dnes i největším subjektem v oblasti zemědělské prvovýroby vlastníme 28 podniků, které obhospodařují 51 tisíc hektarů půdy vadí mi i zemědělská politika EU. Co je to za nápad, že velké farmy budou mít menší dotace než malé? Komu to má pomoci? Neprosazují to náhodou zástupci malých německých a polských farmářů? Kdyby nebyly vůbec žádné dotace, čeští zemědělci budou nejlepší v Evropě. Takže politika EU se vám nelíbí, a přesto jste pro euro. Jak to jde dohromady? Jednoduše. Když už jednou jsme členy EU a jsme obklíčeni eurozónou, tak chci i euro. Vy jste v době krize oznámili nové akvizice vstup do mlékárny Olma. Cítíte snad, že nyní je ideální doba k nákupům? To s krizí nesouvisí. Olma byla spíše jen náhoda. Vzniklo to tak, že jsme koupili zemělské podniky Zemos Velké Němčice a ZVOS Hustopeče. Dohromady měly asi pět procent akcií ve Co je Agrofert společnosti Milkagro, která zase držela 51 % Olmy. V Milkagru byly dvě skupiny akcionářů bojující proti sobě. Jedna chtěla, aby tu firmu koupila firma M. L. Moran, druhá nás požádala o pomoc, což jsme nakonec udělali. Ukázalo se, že mlékárna je de facto zablokovaná, jediná cesta je odkoupit opci na 40 % akcií Olmy ve vlastnictví druhého největšího akcionáře mlékárny, firmy Eligo. Pro zemědělce z Milk - Společnost Agrofert Holding zastřešuje skupinu čítající kolem 250 firem (majoritní i minoritní kapitálové účasti). Do konsolidovaného celku je letos zahrnováno 185 firem. Skupina působí ve čtyřech strategických oblastech: chemie, zemědělství, potravinářství a pozemní technika. Součástí chemické divize jsou české podniky Synthesia, Deza, Precheza, Fatra, Kemifloc, CS Cabot, Precolor, dále slovenská chemička Duslo (s pobočným závodem Istrochem) a německá chemička SKW Piesteritz. Zemědělská divize zahrnuje především několik podniků ZZN, ACHP, Agro a dále podniky zemědělské prvovýroby. Potravinářská divize soustřeďuje masokombináty Kostelecké uzeniny, Maso Planá (se závodem ve Studené), pekárenskou skupinu Penam a největší slovenský drůbežářský podnik Hyza. Mezi firmami prodávajícími techniku (zemědělskou, stavební a jinou) najdeme firmy Agrotec, Agri CS a slovenský Strojpol.

17 17. února 2009 Rozhovor 17 agra to bylo extrémně drahé, žádná banka by jim na to peníze neposkytla. My jsme proto zabezpečili úvěr a dále tam dáváme podřízený dluh sto milionů korun. Řada zemědělců má strach z va - šeho monopolu. Z jakého monopolu? To je hloupost. Tady žádný monopol není a být nemůže. My žijeme v sendviči. Na jedné straně potravinářský maloobchod a na druhé prvovýroba. V maloob - chodě je trh kupujícího a v pr vo - výrobě prodávajícího. Jelikož působíme i v zemědělství, tak moc dobře vím, jak to v prvo - výrobě vypadá. Jaké byly marže při prodeji obilí a řepky v letech 2007 a V roce 2007 až stoprocentní. Zemědělec může obilí svobodně vyvézt podle toho, kde sídlí i do Polska, do Německa, do Rakouska, na Slovensko. On rozhoduje, ne Babiš. Jestli tady jsou nějaké monopoly, tak jsou to RWE Transgas a ČEZ, které nás všechny dusí a česká vláda se tím na rozdíl třeba od slovenské vůbec nezabývá. Vás nepřesvědčil argument, že další zdražování energií je nutné, protože propad cen ropy se projeví v těchto cenách až s ur - čitým zpožděním? ČEZ argumentuje nějakou evropskou cenou elektřiny, ale my nemáme evropské ceny masa, lidé nemají příjmy jako v Ně - mecku. Proč je slovenský premiér Fico schopen pomáhat průmyslu i občanům a u nás to nejde? Proč mi jejich ministr vlády volá, že budou dělat komisi proti energetickým monopolům, jestli si tam nechceme dát nějakého člověka? Oni se starají, chtějí to řešit, tady nikdo. Deprimuje mě to. Jednali jste o prodeji svých masokombinátů Kosteleckých uzenin a Masa Planá se skupinou Penta. Nakonec jste se nedohodli. Proč? Příběh začal letos v únoru, kdy za mnou přišel pan Molnár, bývalý majitel Mecomu Humenné, největšího slovenského masokombinátu, který od něj letos koupila Penta. Povídá mi, přijde za tebou Penta, měl bys jim ty masokombináty prodat. Já říkám, nebudu prodávat, ty podniky sice mají velký potenciál, ale nejsou teď v dobré kondici. My to chceme dát do pořádku, potom uvidíme. On na to, neblbni, dají ti super nabídku. Takže dva měsíce Penta lobbovala, abych vůbec svolil. Potom jsme začali jednat, uzavřeli jsme dohody, které ale oni nedodrželi. Považuji to za neseriózní jednání. Jsou-li mé informace správné, tak to samé Penta udělala panu Křetinskému ze skupiny J&T, s nímž jednala o převzetí jejich podniků v Hodicích, Kroměříži a v Krahulčí. Také slibovala, a nakonec vše bylo jinak. Já jsem masokombináty prodávat nechtěl, takže teď jsme pouze tam, kde jsme byli předtím. Nikoho jiného už nesháním. V Kostelci jsme zvýšili základní jmění o 200 milionů, prodloužili úvěry s bankami. V čes - kém masném průmyslu je Kostelec jako značka jedničkou a jsem přesvědčen, že jí zůstane. V lednu loňského roku jste naznačoval, že uvažujete o výstav - bě nového závodu na zpracování drůbeže. Bylo to v době, kdy se vám nepodařilo získat pražský Xaverov. To stále platí? Ano, uvažovali jsme o tom, dělali jsme na to projekt, připravovali jsme výstavbu závodu v Kos - telci u Jihlavy. Teď to ale není aktuální téma, budeme čekat, jak dopadne jednání s Agropolem. Nedojde-li k prodeji, můžeme v projektu pokračovat. Na zelené louce jste postavil i pekárnu u Prahy, když se vám nepodařilo koupit Michelské pekárny. Stejně tak stavíte v Lovosicích závod na zpracování řepky jako náhradu za neuskutečněnou akvizici Setuzy. Je to vaše strategie když se s někým nedohodnu, postavím mu vedle konkurenci? Rozhodně nejde o nějaké trucpodniky. Chceme jen naplnit Andrej Babiš (54) Narodil se na Slovensku, má slovenské i české státní občanství. Gymnázium začal studoval v Ženevě, kde jeho otec pracoval jako zástupce Československa při mezinárodní obchodní organizaci GATT, ale školu kvůli změně domácích politických poměrů a tlakům na otce (v roce 1970) nedostudoval. Musel se vrátit domů a gymnázium dokončil v Bratislavě. V roce 1978 zakončil studia na VŠE v Bratislavě. Poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi lety 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku (zastupoval patnáct podniků zahraničního obchodu jako nestrojírenský delegát). V roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát již na manažerských postech. V roce 1993 založil v Praze firmu Agrofert, základní kapitál do ní vložil Petrimex. Andrej Babiš později celou firmu stoprocentně ovládl a postupně z ní vybudoval největší holding svého druhu v rámci střední Evropy. Je podruhé ženatý, má čtyři děti. Chodí do fitcentra, občas hraje tenis. naše strategické záměry. Myslím, že jsem člověk, který se vždycky snaží rozumně domluvit. Mrázkovi s Pitrem jsem za Setuzu nabízel 1,5 miliardy. Nevzali to. Mám-li dobré informace, tak pan Pitr zatím dostal jen 50 milionů korun z 1,03 miliardy, které mu za Setuzu měl dát pan Sisák stojící za Spolchemií. Projevil jste prý zájem o Agro - družstvo Jevišovice, patrně největší zemědělský podnik v ČR. Je to pravda? Jevišovice jsou náš strategický partner. Pana předsedu Radu považuji za nesmírně pracovitého člověka. Je to největší výrobce prasat a kuřat v Česku, ale nemáme pocit, že bychom tam teď potřebovali kapitálově vstupovat. Navíc je to družstvo. V zemědělství obhospodařujete hektarů. Říká se, že se chcete dostat na sto tisíc. Cílová hranice není žádná. Teď kvůli krizi jsme ale všechny akvizice zastavili, snižujeme náklady, pravděpodobně budeme i propouštět. Jestli teď budeme někde investovat, tak pouze tam, kde budeme vyloženě přesvědčeni o rychlé návratnosti. Tlačí na vás banky? Netlačí. My nepotřebujeme, aby na nás někdo tlačil. Nejlepší riskmanažeři jsme my sami. Víme moc dobře, co je nutné v takové situaci dělat. Není v našem zájmu, abychom ohrozili něco, co jsme patnáct let budovali. Jste označován za druhého nejbohatšího podnikatele v Česku po Petru Kellnerovi z PPF. Chtěl byste být první? Už mi vadí, že se o mně píše jako o miliardáři. Nejsem miliardář a nechci být. Bohatí jsou dnes ti, co mají cash, a to jsou úplně jiní lidé. Jak bych mohl být druhý nejbohatší, když Agrofert má 20 miliard korun úvěrů? Pokud se tady o všelijakých zločincích píše jako o podnika - telích, tak snad ani nechci být nazýván podnikatelem. Nemám žádné letadlo, nejezdím ve ferrari, nevlastním chatu ve Francii, nehraji golf. Jsem obyčejný člověk, který se celý život zabývá obchodem, a snad jsem kromě každodenní tvrdé práce měl i trochu štěstí. Léta vám přibývají. Máte představu, komu jednou předáte firmu? Řeknu vám to takto: až se v Agro fertu najde někdo, kdo bude rychlejší než já, kdo bude vědět o firmě víc než já a kdo bude mít lepší paměť než já, tak mu to rád odevzdám. Zdaleka ještě důchod neplánuji. Co bych asi tak dělal? Myslíte, že děti půjdou ve vašich šlépějích? Především je nechci stresovat, nechci jim škodit, protože řídit Agrofert je jeden velký stres. Přál bych si, aby se jim žilo dobře, aby byly v klidu. Myslím si, že by to ani nechtěly a také by na to asi neměly, uřídit to. Chci je toho ušetřit. Moje nejstarší dcera mi teď porodila vnučku. Z toho mám větší radost, než kdyby se rozhodla řídit Agrofert. Jiří Pšenička, týdeník Ekonom Společnosti holdingu Agrofert se pravidelně a s velkým úspěchem účastní prestižních zemědělských a potravinářských veletrhů

18 18 Z farem 17. února 2009 Lupofyt, s. r. o., Chrášťany: Od skromných začátků k nejlepším v Česku Byli čtyři, když se před patnácti lety v pronajaté místnosti rozhodli, že založí Lupofyt, s. r. o., se sídlem v Chrášťanech na Rakovnicku. Hned na začátku si řekli, že hlavním kritériem jejich podnikání bude spolehlivá a výkonná technika a k ní lidé, kteří ji budou obsluhovat. Jedním slovem preciznost. Právě s ní se za 15 let dostali mezi špičku zemědělských podniků v ČR. Dnes má společnost 20 pracovníků. V průměrné nadmořské výšce 380 metrů hospodaří na 1940 ha zemědělské půdy, z níž je 1840 ha orné. Na ní největší výměru 60 % zaujímají olejniny. Chmelnice zabírají 85 hektarů. Živočišnou výrobu společnost zcela zrušila. Pilotní farma určuje směr Vsadili jsme na systém precizního zemědělství, spolupracujeme se specialisty výzkumných ústavů a vysokých škol. Děláme mnoho pokusů, jak odrůdových, tak aplikačních s různými chemickými postřiky. Výstupy z nich používáme pro naše pěstování. Zkoušíme různé způsoby obdělávání půdy. S firmou Agra, a. s., Střelské Hoštice máme na čtyřech honech vyčleněno celkem 170 ha pilotní farmy. Na ní odzkušujeme tzv. top technologie, ekonomicky je vyhodnocujeme a pokud se osvědčí, tak je používáme na celé ploše, vysvětluje Ing. Jaroslav Mikoláš. Broušenou vázu získal Lupofyt za nejlepší středočeský zemědělský podnik. Uprostřed plaketa za loňské 3. místo v soutěži Zemědělec roku, vpravo je cena Fair Play Ing. Jaroslav Mikoláš Cti ekonomiku i ekologii Hospodaření podle zásad precizního zemědělství, které je maximálně šetrné k životnímu prostředí, přineslo Lupofytu řadu cenných uznání. V soutěži Top Zemědělského svazu ČR za rok 2007, vyhlášené loni v červnu, získala společnost v kategorii podniků, hospodařících v bram - borářské oblasti první místo. Každý pracovník vytvoří ročně v průměru za 2,3 milionu korun a (bez chmelařské výroby dokonce za 4,5 milionu korun) a korun přidané hodnoty, což jsou v ČR nejen pro tuto oblast nejlepší výsledky. Ing. Jaroslav Mikoláš byl v roce 2005 oceněn jako Manažer roku 2004 v odvětví zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství a zároveň obsadil 10. místo v soutěži Top deseti nejlepších manažerů České republiky. První Fair Play v zemědělství Etické chování při podnikání, vůči obchodním partnerům, zaměstnancům, životnímu prostředí či společenská odpovědnost, to jsou jen některé společné vlastnosti firem, které se mohou pochlubit oceněním Podnik Fair Play udělovaný Etickým fórem České republiky. Loni se mezi ně zařadil Lupofyt, s. r. o., Chrášťany, coby první zemědělský podnik v Česku. Společně na polích i u moře Investice do lidí je stejně důležitá jako do techniky. Jejich plat je z 30 až 40 procent závislý na výsledku střediska i firmy jako celku. Máme společné porady, vysvětlujeme na nich, proč některé věci budeme dělat, byť na první pohled vypadají jako zbytečné nebo nelogické. V úspěš - ném roce si dopřejeme i ce lo - pod ni kovou dovolenou u mo - ře. V zimě roku 2005 jsme byli v Egyptě, loni jsme si v závěru roku zaslouženě dopřáli pobyt na Kanárských ostrovech. Po zimní přestávce s tro - chou nezbytného lenošení a na - bíjení se jsme schopni načerpanou energii zase naplno od jara do podzimu dát do našeho rodinného podnikání, dodal Ing. Jaroslav Mikoláš. Text a foto: Ing. Zdeněk Kulhánek INZERCE

19 17. února Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky Milan Půček: Spolupráce po obou stranách hranice se úspěšně rozvíjí Ministerstvo pro místní rozvoj využije české předsednictví EU k vylepšení realizace politiky soudržnosti, která má za cíl rovnoměrný rozvoj všech států a regionů EU s důrazem na oblasti znevýhodněné polohou, historickými a dalšími faktory. Více o prioritách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v rozhovoru s náměstkem ministra pro místní rozvoj Ing. Milanem Půčkem. Co v kohezní politice, v rámci sed madvacítky navrhujete změ - nit a kde vidíte určitý posun, který budete prosazovat? Kohezní politika patří svým významem i objemem finančních prostředků mezi nejdůležitější společné evropské politiky. První a nejvýznamnější prioritou pro Náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček ČR v této oblasti je pokračování v diskuzi o budoucnosti politiky soudržnosti pro období po roce Česká republika naváže na předcházející debaty v této oblasti zejména na jednání ministrů v listopadu 2008 v Marseille a během svého předsednictví poskytne platformu pro odbornou i politickou diskuzi o základních principech, z nichž by měla v bu - dou cnosti kohezní politika vycházet. Za tímto účelem bude v Praze v březnu zorganizována odborná konference k budou cnosti politiky soudržnosti a stejné téma bude předmětem diskuze na politickém jednání ministrů pro regionální rozvoj v dubnu 2009 v Mariánských Lázních, kde bude cílem dosáhnout shody nad základními principy a přijmout společné komuniké ministrů. České předsednictví bude také aktivně přispívat k hladkému průběhu realizace programového období i k úspěš nému ukon - čení programů z ob dobí let MMR chce během následujících měsíců připravit a předložit určitý soubor konkrétních námětů směřujících ke zjednodušení celého procesu; za českého předsednictví se proto v květnu 2009 bude konat v Praze poprvé v historii výjezdní zasedání Výboru pro koordinaci evropských fondů. Druhou prioritou českého předsednictví v oblasti kohezní politiky je moderování a prohlu - bování diskuze o konceptu územ ní soudržnosti jako jednoho z významných aspektů kohezní politiky. Tato veřejná diskuze byla zahájena zveřejněním Zelené knihy o územní soudržnosti v říjnu 2008 Evropskou komisí. Pokračování na straně 20 Zemědělskou obcí roku se staly Partutovice Obec Partutovice z Olomouckého kraje se stala Vzorovou zemědělskou obcí roku 2008 v Programu obnovy venkova. Z rukou náměstka ministra zemědělství Iva Hlaváče převzal ocenění, Oranžovou stuhu, koncem loňského roku její starosta Jiří Kandler. Obec byla oceněna za vytváření podmínek pro plnohodnotný život na venkově v součinnosti místní samosprávy a zemědělského družstva. Ocenění je spojeno s finanční odměnou korun. V letošním roce se do soutěže Vesnice roku přihlásilo celkem 309 obcí a ocenění Oranžová stuha bylo uděleno ve dvanácti krajích. Celorepublikový vítěz byl následně vybrán hodnotitelskou komisí, přiblížil soutěž první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Ocenění Oranžová stuha se uděluje letos po druhé. Uděluje se na krajské úrovni. Dvanácti obcím, které uspěly v krajských kolech a dostaly se tak do celostátního kola, náleží šek v hod - notě korun. Doufám, že tyto finanční prostředky pomohou jednotlivým obcím k re - alizaci jejich plánů, řekl náměstek Hlaváč. Pokračování na straně 24 Jednou z dominant obce Partutovice je dřevěný větrný mlýn z roku 1837 Foto archiv obce Partutovice, Výměna stráží Premiér Mirek Topolánek měl v pátek 23. ledna velmi rušný den. Po přísaze nových ministrů u prezidenta republiky Václava Klause každého z nich osobně doprovodil do úřadu, kde budou působit. Ministra Cyrila Svobodu tak provázel na Ministerstvo místního rozvoje a my jsme byli u toho. Zatímco na schodišti budovy čekala snad třicetihlavá smečka novinářů, na chodníku před budovou ministerstva si prstem ukazují na desku budovy dva Francouzi a ptají se nervózních policistů, co to je za úřad. Ne a ne odejít, myslí si muži zákona a rádi by nějak oba turisty už viděli alespoň za rohem směr Pařížská ulice. Už, vykřikne jeden z nich a ostraha ministerstva to běží pošeptat druhé stráži. Novináři zašumí a začíná boj o lepší místo a záběr. Auta lehce přistávají v sevřeném šiku. Nejdřív křepce vyskakuje premiér a z dalšího vozu nový ministr. Je nepatrně nervózní, zatímco Mirek Topolánek to již bere jako běžnou rutinu. Schody překračuje ob dva a běží nahoru do prvního patra, kde sídlí úřad MMR včetně tiskového oddělení. Cyril Svoboda je mu v patách a už jim v ústrety vykračuje Jiří Čunek, který je tu ještě pár vteřin pánem domu. Dveře se zaklapnou a jakýsi muž v bílém saku přistupuje k davu namačkaných senzacechtivých fotoreportérů a rukou naznačuje kšá, kšá dámy a pánové, fototermín se nekoná, tak vykliďte pole. A je po senzaci, výměna stráží proběhla, a co je za zavřenými dveřmi, jen Pán Bůh ví. Ten je totiž křesťanským demokratům stále nablízku, a jelikož je vševědoucí, ví sám nejlépe, co se tam říkalo a probíralo. Text a foto: Eugenie Línková Devět miliard korun na vodovody a kanalizace Vláda schválila důležitý krok pro zahájení programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II. Tento program bude spravovat celkem 9,1 miliardy korun a bude zaměřen na výstavbu vodovodů, kanalizace a čistíren odpadních vod. Zároveň bude zahrnovat podporu spolufinancování staveb z Operačního programu životní prostředí. Úvěr od Evropské investiční banky představuje třetinu prostředků v připravovaném programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II. Je důležité, aby přijetí tohoto úvěru teď v krátké době posvětily obě komory parlamentu a prezident, řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Po schválení vládou putuje návrh do poslanecké sněmovny, kde by měl být přijat v prvním čtení. Celý program by měl startovat začátkem roku Tento program zahrnuje podporu spolufinancování akcí, které jsou financovány z Operačního programu životní prostředí, dále podporu napojování obcí na zdroje pitné vody dostatečně odolné vůči klimatickým výkyvům a podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích pod 2000 obyvatel, doplnil ministr Gandalovič. Výstavba vodovodů a kanalizací v menších obcích je z důvodů rozptýlené zástavby velmi náročná, a malé obce by nebyly schopny tyto akce z vlastních omezených rozpočtů realizovat. (vorl)

20 20 Rozvoj venkova 17. února 2009 Milan Půček: Spolupráce po obou stranách hranice se úspěšně rozvíjí Dokončení ze strany 19 ČR se zaměří především na debatu o posilování komplexního a integrovaného přístupu rozvoje pro celé území regionů včetně rozvíjení partnerství měst a venkova. Pro tyto aktivity využijeme především neformálních formací a připravíme odbornou konferenci, jejíž část bude věnována i tématu územní soudržnosti včetně její urbánní dimenze, a která proběhne v březnu 2009 v Praze. Během jednání ministrů pro re - gionální rozvoj v dubnu 2009 v Mariánských Lázních pak budou prezentovány předběžné výstupy z veřejné diskuze k Ze lené knize o územní soudržnosti uzavřené koncem února Jaký důraz kladete na euroregiony a v čem mohou přispět jejich dosavadní zkušenosti v re - gionální přeshraniční politice pro prosazování některých užitečných změn? Základním důvodem vzniku přeshraniční spolupráce po roce 1989 byly v ČR společné zájmy obcí, jejich sdružení a re - gionů vyrovnat své periferní postavení se situací ve vnitrozemí. Historicky prvními nositeli přeshraniční spolupráce se staly euroregiony, které byly zakládány postupně od 90. let minulého století v celém příhraničí republiky. Smlouvy o spolu práci mezi obcemi, jejich sdruženími či regiony přes hranice, na jejichž základě byly euroregiony zakládány, se týkaly zejména společné výpomoci při řešení problematiky životního prostředí, cestovního ruchu a kultur - ních výměn. Euroregiony jsou nadnárodní dobrovolná seskupení obcí a jejich sdružení sledující společné zájmy a cíle. Prostřednictvím členství v euro - regionu se mohly obce lépe podílet např. na socioekonomickém rozvoji a rozvoji infrastruktury v regionu. Měly tak i lepší přístup k informacím. V České republice se nalézá celkem 13 euroregionů. Jsou bilaterální nebo trilaterální, tj. podle toho, která příhraniční území sousedních států zahrnují. První euroregiony, Šumava/Bayerischer Wald/Mühl vier - tel, Egrensis, Labe/Elbe, Krušnohoří/Erzgebirge, a Nisa/ Weisse/Nysa byly zakládány při česko-německé státní hranici zhruba v letech Později při česko-polské státní hranici euroregiony Glacensis, Praděd/Pradziad, Silesia, Těšínské Slezsko/Slask Cieszynski a Bes - kydy, při česko-slovenské hranici euroregiony Bílé-Biele Karpaty, Pomoraví/Zahorie/Wein - viertel a až v roce 2002 českorakouský euroregion Silva- -Nortica. Zatímco zakládání starších euroregionů sledovalo především zvládání společných problémů regionálního rozvoje, později se euroregiony vý - znamně zapojily také do realizace programů podporovaných z prostředků EU v rámci předvstupní pomoci Phare v období let a po vstupu České republiky do EU v rámci programů přeshraniční spolupráce financovaných ze strukturálních fondů EU. Euroregiony se zde, vedle krajů, podílejí na rozhodování o využití pomoci (v průběhu přípravy jednotlivých programů) a v průběhu realizace programů vystupují jako správci a admini strátoři Fondu malých projektů. Tento nástroj je z hlediska rozvíjení spolupráce v příhraničí velmi důležitý, protože je zacílen zejména na podporu malých projektů zaměřených na rozvíjení vztahů mezi lidmi a insti tu cemi po obou stranách hranice. Euroregiony tak touto cestou sehrávají významnou úlohu při odbourávání hranic jako překážek dalšího rozvoje regionů a posilování hospodářské a so - ciální koheze v rámci celé Evropské unie. Náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček (vlevo) s vicehejtmanem Pardubického kraje Romanem Línkem (uprostřed) při loňské návštěvě obcí zasažených ničivou vichřicí 2x foto archiv MMR Mimo jiné budete řešit i za - pojení českého předsednictví do úsilí EU čelit stávající finanční a ekonomické krizi. S jakými návrhy přicházíte? Reakce na finanční krizi byla v rámci Evropské unie velmi rychlá v oblasti kohezní politi- Milan Půček s velvyslankyní České republiky u Evropské unie Milenou Vicenovou ky jsou v současné době na pracovní úrovni projednávány návrhy novelizace tří evropských nařízení upravujících podmínky čerpání z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti. ČR přebrala tuto agendu od francouzských kolegů a od letošního ledna řídí projednávání těchto návrhů v Evrop - ském parlamentu tak, aby byl celý složitý legislativní proces co nejdříve dokončen. Návrhy vycházejí z dokumentu Evropské komise ze dne Evropský plán hospodářské obnovy, jehož cílem je zmírnění negativních dopadů finanční krize na reálnou ekonomiku a struk - turální příprava evropského hospodářství na brzké oživení růstu ihned po skončení krize. Opatření byla schválena na Evropské radě ve dnech prosince Mezi konkrétními opatřeními projednávanými nyní na pracovní úrovni, o jejichž prosazení se zasadila Česká republika, je urychlení implementace strukturálních fondů a rozšíření podpory z Ev - ropského fondu regionálního rozvoje na zateplování bytového fondu. ČR je připravena během nastávajícího předsednictví rychle a pružně jednat tak, aby všechny náměty mohly být v rámci legislativního procesu v Evropském parlamentu i radě projednány v čase, který má EU k dispozici pro legislativní činnost v nejbližším období. Nepochybuji o tom, že se to ministerstvu pro místní rozvoj, do jehož kompetence tato agenda patří, podaří. Další a jistě velmi důležitou prioritou je důraz na rozvoj měst a vztahů mezi městským a venkovským prostorem. Jakých nástrojů hodláte využít? V oblasti rozvoje měst je výraznou prioritou aplikace integrovaných přístupů prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst. Podle našeho názoru vytváří tento nástroj předpoklady pro dosažení výrazně synergických efektů při realizaci veřejných i privátních investic v roz - voji měst (s orientací na rozvoj perspektivních zón či řešení problémových městských částí), neboť harmonizuje využití zdrojů z hlediska územní, obsahové a časové provázanosti. V ČR jsou připravovány integrované plány rozvoje měst v návaznosti na realizaci regionálních operačních programů (u měst nad obyvatel a v Mladé Boleslavi) a Integrova ného operačního programu v ob lasti podpory bydlení (u měst nad obyvatel), a to podle metodiky připravené MMR v roce V rámci předsednictví EU chceme s prvními zkušenostmi z jejich tvorby seznámit zahraniční kolegy a při pravit přehled uplatňování integrovaných přístupů v zemích EU. V případě vztahů mezi měst ským a venkovským prostorem převzala ČR gesci za plnění takto zaměřené aktivity 1. akčního programu EU určeného pro oblast teritoriálního a urbánního rozvoje. Mezinárodní pracovní skupina zahájila svoji práci na podzim 2008 a v současné době se nachází-