DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE

Transkript

1 DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) tímto pedkládá výbr Fakt a ísel ze své: Výroní zprávy za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistického vstníku Upozorujeme, že tento text je pouze struným prvodcem danou problematikou a že jeho využití se váže na píslušné ásti výroní zprávy a statistického vstníku, které pinášejí podrobnjší informace a souvislosti, metodologické poznámky i upozornní. Uvedené statistické údaje se vztahují k roku 2004 (nebo k poslednímu roku, za který byly k dispozici). ást informací pedstavuje shrnutí zpráv jiných agentur a subjekt. Podrobné informace o zdrojích informací jsou k dispozici ve výroní zpráv a statistickém vstníku. Podrobnjší informace o mírách celoživotní prevalence a užití drog v posledním roce a msíci podle jednotlivých zemí a typ drog jsou k dispozici v tabulkách GPS-1, GPS-3 a GPS-5 Statistického vstníku CS 1

2 Konopí Konopí je v celosvtovém mítku z hlediska produkce a obchodování i nadále nejrozšíenjší nezákonnou rostlinnou drogou. Z hlediska EU je drogou s nejvyšším potem záchyt. Na základ pedbžných údaj se na úrovni EU v roce 2004 zvýšil poet záchyt hašiše i rostlinného konopí (marihuany), celkový objem záchyt obou variant však ve vtšin zemí EU klesl (nkteré zem ješt tyto údaje nepedložily). Bhem období prmrná spotebitelská cena hašiše i marihuany ve vtšin zemí EU poklesla. V roce 2004 se prmrný obsah THC v hašiši na úrovni prodeje spotebiteli pohyboval v rozmezí od necelého 1 do 17 %, zatímco potence marihuany se pohybovala v rozptí od 0,6 do 18 % (vyšší hodnoty se v celé EU týkají pedevším rostlin konopí pstovaných v umle zlepšených podmínkách). Odhaduje se, že ze všech dosplých (ve vku let) v EU, Bulharsku, Rumunsku a Norsku o alespo jednou v život (celoživotní užití) užilo konopí 65 milion, tj. 20 % dosplých osob, o v posledním roce (užití v nedávné dob) užilo konopí 22,5 milionu osob, tj. 7 % o v posledním msíci (souasné užívání) užilo konopí 12 milion osob, tj. 4 % o každodenn i tém každodenn (intenzivní užívání) užívají konopí 3 miliony osob, tj. pibližn 1 % dosplých. Zkušenost s užitím konopí hlásí v Evrop 2 až 31 % dosplých (záleží na konkrétní %. Užití konopí v posledním roce hlásí 1 až 11 % dosplých (záleží na konkrétní 3 8 %. Užití konopí v posledním msíci hlásí 0,5 až 8 % dosplých (záleží na konkrétní Jako primární drogu hlásí konopí zhruba 15 % osob, které v Evrop kvli problémm s drogami vyhledávají lébu, a 27 % osob, které vyhledali lébu v daném roce poprvé; v této souvislosti se jedná o druhou nejastji uvádnou drogu po heroinu. CS 2

3 Kokain Kokain je po konopí druhou nejastji nezákonn obchodovanou drogou na svt. Podle UNODC je zdaleka nejvtším zdrojem nelegální koky na svt Kolumbie, za níž následují Peru a Bolívie. Celosvtová produkce kokainu v roce 2004 podle odhad inila 687 tun. Vtšina kokainu zachyceného v Evrop pochází pímo z Jižní Ameriky (pedevším z Kolumbie) nebo se do Evropy dostává pes Stední Ameriku a karibskou oblast. Významnými tranzitními místy pro kokain, který smuje do Evropy, se však stávají také nkteré oblasti v Africe. V roce 2004 bylo v EU podle odhad zachyceno 74 tun kokainu. Vtšina záchyt je hlášena ze západoevropských zemí. Pibližn polovina všech záchyt i objemu zadrženého v rámci EU za posledních 5 let pipadá na Španlsko. Na základ pedbžných údaj došlo v roce 2004 k poklesu zachyceného množství kokainu. Prmrná spotebitelská cena kokainu ve vtšin zemí EU v období klesla. Odhaduje se, že ze všech dosplých (15 64 let) v EU, Bulharsku, Rumunsku a Norsku o alespo jednou v život (celoživotní užití) užilo kokain 10 milion osob, tj. 3 % o v posledním roce (užití v nedávné dob) užilo kokain 3,5 milionu osob, tj. 1 % o v posledním msíci (souasné užívání) užilo kokain 1,5 milion osob, tj. 0,5 % dosplých. Zkušenost s kokainem hlásí 0,4 až 6 % dosplých (záleží na konkrétní zkoumané zemi). Užití kokainu v posledním roce hlásí 0,1 až 3 % dosplých (záleží na konkrétní 0,3 1,2 %. Užití kokainu v posledním msíci hlásí 0 až 1 % dosplých (záleží na konkrétní Kokain je po heroinu a konopí tetí nejastjší drogou uvádnou jako dvod k nastoupení léby. Na žádostech o lébu se podílí pibližn 8 %. Z nových klient, kteí nastupují lébu v souvislosti s užíváním kokainu v rámci EU, jich zhruba 80 % uvádí užívání kokainu v práškové form a 20 % užívání cracku. CS 3

4 Amfetaminy: amfetamin a metamfetamin Produkce amfetaminu a obchodování s ním se nadále sousteuje do oblasti západní a stední Evropy, což však neplatí pro metamfetamin, jehož užívání a produkce je omezena jen na nkolik málo zemí. V Evrop se produkce metamfetaminu omezuje pevážn na eskou republiku, kde se od poloviny 80. let 20. století nezákonn vyrábí pod místním názvem pervitin. V roce 2004 byla výroba metamfetaminu hlášena i ze Slovenska a Bulharska. Ze 6 tun amfetaminu zachyceného na celém svt v roce 2004 bylo 97 % zachyceno v Evrop, a to zejména v západní a stední Evrop a dále v jihovýchodní Evrop. Z 11 tun metamfetaminu zachyceného na celém svt v roce 2004 bylo pibližn 59 % zachyceno ve východní a jihovýchodní Asii a 37 % v Severní Americe. Na úrovni EU se poet záchyt amfetaminu i zachycené množství od roku 1999 zvyšuje. Odhaduje se, že ze všech dosplých (ve vku let) v EU, Bulharsku, Rumunsku a Norsku o alespo jednou v život (celoživotní užití) užilo amfetamin 10 milion osob, tj. 3 % o v posledním roce (užití v nedávné dob) užily amfetamin 2 miliony osob, tj. 0,6 % o v posledním msíci (souasné užívání) užilo amfetamin osob, tj. 0,3 % dosplých. Zkušenost s amfetaminem hlásí 0,1 až 6 % dosplých (záleží na konkrétní zkoumané zemi). Užití amfetaminu v posledním roce hlásí 0 až 1,4 % dosplých (záleží na konkrétní 0,2 1,1 %. Extáze Užití amfetaminu v posledním msíci hlásí 0 až 0,5 % dosplých (záleží na konkrétní Hlavním centrem produkce extáze zstává Evropa, i když její výroba se v posledních letech šíí do dalších ástí svta, zejména do Severní Ameriky a jižní a jihovýchodní Asie. Nezákonné obchodování s extází je výrazn soustedno v západní Evrop, podobn jako její výroba se však v posledních letech rozšíilo po celém svt. Z 8,5 tun extáze zachycené v roce 2004 na celém svt bylo 50 % zachyceno v západní a stední Evrop, 23 % v Severní Americe a 16 % v Austrálii a Oceánii. V roce 2004 bylo v EU zachyceno 28,3 milion tablet extáze. Poet záchyt extáze i zachycené množství roste. Bhem období prmrná spotebitelská cena extáze ve vtšin sledovaných zemích klesla. CS 4

5 Obecn obsahovala vtšina tablet prodaných v Evrop jako extáze MDMA nebo jinou podobnou látku (MDEA, MDA), piemž tato látka byla obvykle jedinou psychoaktivní látkou pítomnou v tablet. Odhaduje se, že ze všech dosplých (ve vku let) v EU, Bulharsku, Rumunsku a Norsku o alespo jednou v život (celoživotní užití) užilo extázi 8,5 milion osob, tj. 2,6 % o v posledním roce (užití v nedávné dob) užilo extázi 3 miliony osob, tj. 1 % o v posledním msíci (souasné užívání) užilo extázi 1 milion osob, tj. 0,3 % dosplých. Zkušenost s extází hlásí 0,2 až 7 % dosplých v Evrop (záleží na konkrétní Užití extáze v posledním roce hlásí 0 až 3,5 % dosplých (záleží na konkrétní 0,3 1,5 %. Užití extáze v posledním msíci hlásí 0 až 1 % dosplých (záleží na konkrétní U mladší vkové skupiny (ve vku let) se odhady užití extáze v posledním roce pohybují v rozmezí 0,3 12 %. Extáze je v Evrop jen zídka uvádna jako dvod nástupu protidrogové léby. Halucinogeny Celoživotní prevalence užívání LSD u dosplých (ve vku let) se pohybuje mezi 0,2 a 6 %, piemž vtšina zemí hlásí hodnoty mezi 0,4 a 2 %. Z przkum provedených mezi studenty ve vku let vyplývá, že odhady prevalence užívání halucinogenních hub v EU jsou výrazn nižší než v pípad konopí, jsou však podobné hodnotám zaznamenaným u extáze. Celoživotní prevalence se u extáze i halucinogenních hub pohybuje v rozmezí od necelého 1 do 8 %, pevážn se však pohybuje v rozmezí 1 3 %. Užívání halucinogenních hub má obvykle formu experimentu, pravidelné i dlouhodobjší užívání je pomrn vzácné. Mezi studenty ve vku let byla v Belgii, Nmecku a Francii celoživotní prevalence u halucinogenních hub vyšší než u extáze. CS 5

6 Heroin a problémové užívání drog Heroin užívaný v Evrop se vyrábí pevážn v Afghánistánu, který zstává nejvtším dodavatelem nelegálního opia na svt. V roce 2005 pocházelo z této zem 89 % celosvtové produkce nelegálního opia. Podle údaj UNODC bylo v roce 2004 v celosvtovém mítku zachyceno 59,2 tun heroinu, z ehož 50 % v Asii a 40 % v Evrop. V roce 2004 vzrostl poet záchyt heroinu i množství zachycené drogy. Podíl Evropy na záchytech heroinu v celosvtovém mítku narstá, a to do znané míry v dsledku významnjších záchyt v zemích jihovýchodní Evropy, zejména v Turecku. Bhem období prmrná spotebitelská cena heroinu ve vtšin zemí EU poklesla. Obecn platí, že opiáty (zejména heroin) zstávají hlavní drogou, kvli níž klienti vyhledávají lébu. Z celkového potu žádostí o protidrogovou lébu hlášených v roce 2004 byly opiáty hlavní drogou asi v 60 % pípad. (Více informací naleznete v tabulkách TDI-2, TDI-19 a TDI-26 ve Statistickém vstníku 2006). Zatímco procento nových žádostí o lébu kvli heroinu bhem období kleslo z více než 60 % na pibližn 40 %, poet žádostí o lébu kvli kokainu a konopí vzrostl. Z klient vyhledávajících lébu kvli užívání heroinu je tém polovina starší 30 let. Uživatelé opiát obvykle stráví 3 až 7 let pravidelným užíváním drogy, než poprvé vyhledají lébu. Z uživatel opiát, kteí poprvé podstupují lébu, je mén než 7 % mladších 20 let. Na základ posledního pehledu dostupných údaj (2003) se odhaduje, že v Evrop je v souasnosti poskytována substituní léba více než pl milionu uživatel opiát. Nejastji pedepisovaným lékem pi léb závislosti na opiátech (pevážn heroinu) v Evrop je metadon. Je podáván pibližn 80 % osob podrobujících se substituní léb. Pibližn 20 % klient v souasné dob v rámci substituní léby užívá buprenorfin, který je od poloviny 90. let stále populárnjší farmakologickou volbou. Podle odhad je dnes v EU zhruba 1,7 milionu problémových uživatel drog (zejména uživatel heroinu) a odhady prevalence problémového užívání opiát na národní úrovni v období let se pohybovaly v rozmezí od 1 do 8 pípad na obyvatel ve vku let. (Více informací naleznete v tabulkách PDU-2 a PDU-3 ve Statistickém vstníku 2006). Podle posledních údaj dojde každoron k tém náhlých úmrtí souvisejících s drogami, piemž u 70 % z nich figurují opiáty. (Více informací naleznete v tabulkách DRD-1 a DRD-2 ve Statistickém vstníku 2006). CS 6