SOUČASNÉ PROBLÉMY AFRICKÝCH VELKOMĚST SROVNÁVACÍ STUDIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOUČASNÉ PROBLÉMY AFRICKÝCH VELKOMĚST SROVNÁVACÍ STUDIE"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií Denisa MACHÁLKOVÁ SOUČASNÉ PROBLÉMY AFRICKÝCH VELKOMĚST SROVNÁVACÍ STUDIE Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Olomouc 2009

2 Prohlašuji, ţe jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité zdroje jsem uvedla do seznamu pouţité literatury. V Olomouci Podpis

3 Touto cestou bych velmi ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce RNDr. Pavlu Ptáčkovi, Ph.D. za vstřícný přístup, poskytnuté rady a odborné vedení mé bakalářské práce.

4 Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Rozvojových studií Školní rok: 2007/08 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student Denisa MACHÁLKOVÁ obor Mezinárodní rozvojová studia Název práce: Současné problémy afrických velkoměst srovnávací studie The Current Problems of African Cities a comparative study Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je nastínění situace a současných problémů v afrických velkoměstech. Důraz bude kladem především na oblasti týkající se dopravy, životního prostředí, vývoje počtu obyvatel, životní úrovně a dnešní struktury měst. Práce bude zkoumat tyto aspekty v několika vybraných velkoměstech. Struktura práce: 1. Úvod 2. Cíle práce 3. Metody zpracování 4. Základní problémy afrických velkoměst 5. Analýza situace ve vybraných městech 6. Porovnání jednotlivých aspektů v těchto městech 7. Perspektivy dalšího vývoje afrických velkoměst 8. Závěr 9. Shrnutí summary, klíčová slova key words (v českém a anglickém jazyce) 10. Případné přílohy

5 Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: Konkretizace osnovy (září 2008), rešerše dostupné literatury (říjen 2008), zpracování 4. a 5. kapitoly (listopad 2008 leden 2009), zpracování 6. a 7. kapitoly (únor až duben 2009), formulace závěrů, dokončení a odevzdání bakalářské práce (květen 2009), tvorba příloh (průběžně) Rozsah grafických prací: grafy, mapy, tabulky Rozsah průvodní zprávy: slov základního textu + BP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Population Reference Bureau [online]. Dostupné z: United Nations Human Settlements Programme (UN HABITAT) - State of the World s Cities Report 2006/7, Slums of the World, Demographic Yearbook [online]. Dostupné z: United Nations Environment Programme (UNEP) [online]. Dostupné z: International Institute for Environment and Development: Chronic Poverty in Urban Areas [online]. Dostupné z: International Institute for Environment and Development: Who is afraid of ashwaiyyat? Urban change and politics in Egypt [online]. Dostupné z: Environment and Urbanization: A shelter of their own: informal settlement expansion in Greater Cairo and government responses [online]. Dostupné z: International Institute for Environment and Development: Street enterprises, urban livelihoods and poverty in Kinshasa [online]. Dostupné z:

6 Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: květen 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: kveten 2009 vedoucí katedry vedoucí bakalářské práce

7 Obsah Úvod Cíle bakalářské práce Metody zpracování Základní problémy afrických velkoměst Charakteristika situace v Africe Identifikace problémů urbanizace v Africe Pozitivní dopady urbanizace se zaměřením na dopady u ţen Základní charakteristika měst Káhira Základní charakteristika Historie Vývoj počtu obyvatel Postavení Káhiry v rámci egyptských měst Vnitřní struktura Lagos Základní charakteristika Historie Vývoj počtu obyvatel Postavení Lagosu v rámci nigerijských měst Vnitřní struktura Kinshasa Základní charakteristika Historie Vývoj počtu obyvatel Postavení Kinshasy v rámci konţských měst Vnitřní struktura měst Analýza situace ve vybraných městech Káhira Sociální problémy Environmentální problémy Lagos Sociální problémy... 36

8 Environmentální problémy Kinshasa Sociální problémy Environmentální problémy Porovnání jednotlivých aspektů v těchto městech Sociální problémy Environmentální problémy Očekávaný vývoj urbanizace a její dopady v Africe Chudoba a slumy Migrace Africká města v nebezpečí Závěr Shrnutí Literatura Přílohy

9 Seznam použitých zkratek CBD Central Business District (komerční střed města) DRK Demokratická republika Kongo GCR Greater Cairo Region HDP Hrubý domácí produkt LDC s The least developed countries (nejméně rozvinuté země) LECZ Low elevation coastal zones (pobřeţní oblasti v nadmořské výšce méně neţ 10 metrů) OSN Organizace spojených národů UNEP United Nations Environment Programme (Program OSN na ochranu ţivotního prostředí) UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) UNFPA United Nations Population Fund (Populační fond OSN) UN-HABITAT United Nations Human Settlements Programme (Program OSN pro lidská sídla) UNICEF United Nations Children s Fund (Dětský fond OSN) WB World Bank (Světová banka) WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 9

10 Úvod Afrika je jedním z nejchudších kontinentů světa, kontinentem, na kterém chudoba ovlivňuje ţivot velké části populace. Lidé, donedávna ţijící převáţně na venkově, ve velkém opouštějí své domovy a vydávají se do měst, kde chtějí začít nový, kvalitnější ţivot. Čekají větší nabídku pracovních příleţitostí, vyšší finanční výdělky, lepší přístup ke zdravotní a sociální péči a také kvalitnější vzdělání. Především díky migrantům z venkovských oblastí rapidně roste počet obyvatel afrických měst, a pokud k tomu přidáme také přetrvávající vysoký přirozený přírůstek, dostaneme se k dnešnímu stavu měst: jejich růst je příliš rychlý a města nejsou schopna se s tím vyrovnat a zajistit tak svým obyvatelům plnohodnotný ţivot. Vytouţený ţivot lidí z venkova se tak stává minulostí a podmínky, ve kterých jsou nuceni ţít, jsou často mnohem horší neţ ty, které na venkově opustili. Jejich sny končí v chudinských čtvrtích a přeplněných slumech; bez přístupu k pitné vodě, elektrické energii, s minimem jídla a za katastrofálních hygienických podmínek. Urbanizace se v Africe zvyšuje nebývale rychlým tempem a přináší městům řadu problémů. Města trpí znečištěním ovzduší, nadměrným hlukem, komplikuje se doprava, šíří se nakaţlivé nemoci, lidé nemají dostatek pitné vody a míst vhodných k bydlení. Problematika Afriky mě zajímá, a proto jsem si vybrala téma věnující se právě růstu měst a problémům, které tento růst přináší. Pro konkrétnější znázornění tohoto tématu jsem si zvolila analýzu situace ve třech konkrétních městech. Jedná se o tři největší africká města: Káhiru, Lagos a Kinshasu. Ve své práci bych se chtěla věnovat obecné charakteristice urbanizace v Africe a jejímu očekávanému vývoji, ale především současné situaci ve zvolených velkoměstech. 10

11 1. Cíle bakalářské práce Cílem bakalářské práce je poukázat na současné problémy, které postihují africká města. Tyto problémy souvisí především s rostoucí urbanizací tohoto kontinentu a tím pádem s prudce se zvyšujícím počtem obyvatel ţijících ve městech. První část práce si klade za cíl zhodnotit aktuální úroveň urbanizace a její dopady nejen se zaměřením na problémy, které přináší, ale také nastínit některé kladné jevy doprovázející urbanizaci. Druhá část práce má za úkol analyzovat současné problémy ve třech konkrétních městech Afriky a bude se týkat, jak analýzy sociálních problémů jakými jsou vnitřní migrace, úroveň a kvalita bydlení, zdravotní problémy a kriminalita, tak problémů environmentálních, které zahrnují znečištění ovzduší, vody, problematiku dopravy nebo také environmentální rizika a hazardy. Součástí bude i závěrečné porovnání těchto vybraných aspektů v rámci tří zvolených měst. Poslední část práce si dává za cíl nastínit očekávaný vývoj urbanizace v Africe a posoudit její moţné dopady na ţivot afrických lidí. 11

12 2. Metody zpracování K vybranému tématu existuje uspokojivé mnoţství informací. Při zpracování bakalářské práce byla pouţita metoda sběru, následná analýza textu a kompilace informací. Zdroje práce pocházejí z tištěné literatury, zahraničních databází, internetových zdrojů a knih dostupných v elektronické verzi. Většina pouţité literatury je v anglickém jazyce, v českém jazyce je o tomto tématu literatury velmi málo. Na začátku práce je uveden seznam všech pouţitých zkratek, a to jak v původním jazyce, tak v českém překladu. Poznámky pod čarou odkazují na seznam pouţitých zdrojů uvedený na konci bakalářské práce. Součástí přílohy jsou grafy slouţící pro lepší znázornění některých částí textu. Zdrojovou literaturu můţeme rozdělit na dvě části. První část zpracovává obecné informace týkající se stavu urbanizace v Africe a jejího dopadu na obyvatele. V českém jazyce je mnoţství této literatury velmi omezeno. Výjimkou je kniha Urbanizační procesy v rozvojových zemích Petra Šindlera vydaná v roce 1999, jejíţ součástí jsou kapitoly pojednávající o situaci jak v severní tak v subsaharské Africe. Velká část informací z této kapitoly je pouţita z publikace UN-HABITAT - The State of African Cities K dalším zdrojům v této části patřily informace ze stránek OSN, především z Population Divison of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat, kde byly vyhledávány zejména číselné údaje. Ty způsobovaly největší problémy při zpracovávání práce, číselné údaje se totiţ v rámci jednotlivých zdrojů často velmi lišily. Druhou část bakalářské práce jsem zaloţila na analýze situací v konkrétních městech. I v této části práce převaţovaly literární zdroje v anglickém jazyce. Jednou z mála knih v českém jazyce, ze které byly informace čerpány, je kniha Johna Rennie Shorta Lidská sídla vydaná v roce Informace o historii a základní údaje o zkoumaných městech pocházejí z časopisu Velký atlas světa. Informace o situaci ve slumech jsem čerpala především z knihy Planet of Slums, kterou napsal Mike Davis. Hlavními zdroji při zpracování této kapitoly byly internetové stránky OSN a jejich jednotlivých agencií, případové studie věnující se vybraným městům a dále pak informace pocházející ze zahraniční databáze SAGE Publications. Pro zpracování tabulek a grafů byly pouţity především údaje uvedeny na stránkách Department of Economic and Social Affairs, coţ je specializovaná agencie OSN a dále pak údaje uvedené v publikacích UN-HABITAT. 12

13 Počet obyvatel (v mil.) 3. Základní problémy afrických velkoměst Tato kapitola má za cíl charakterizovat současnou situaci v Africe z hlediska počtu obyvatel, hustoty zalidnění a urbanizace. Součástí je také stručný přehled největších měst a informace o jejich dalším očekávaném vývoji. Druhou část této kapitoly tvoří základní přehled problémů, se kterými se africká města potýkají a pozitiva, která naopak ţivot ve městě přináší Charakteristika situace v Africe Afrika je po Asii druhým největším kontinentem světa s rozlohou 30,329 miliónů km 2. The 2006 Revision and World Urbanization Prospects 1 vydaný OSN odhadoval počet obyvatel Afriky v roce 2005 na 922 miliónů, to znamená, ţe na tomto kontinentě ţila téměř 1 / 6 populace. Přitom na počátku minulého století ţilo v Africe pouze 120 miliónů obyvatel, v roce 1960 to bylo 278 miliónů, v roce miliónů a v roce 1980 téměř 500 miliónů. 2 Odhady OSN 3 očekávají dosaţení jedné miliardy v období let , v roce 2050 by počet obyvatel Afriky měl dosáhnout jiţ dvou miliard, coţ znamená dvojnásobek dnešního stavu. Obr 1: Vývoj počtu obyvatel v Africe 2000 Vývoj počtu obyvatel v Africe počet obyvatel rok Zdroje: Urbanizační procesy v rozvojových zemích a UN-World Urbanization Prospects, Population Divison of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat, Šindler, P., 1999, str Population Divison of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat,

14 Jelikoţ má africký kontinent velmi různorodé přírodní podmínky, je také rozmístění obyvatelstva velmi nerovnoměrné. Většina afrických států se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění, jeho průměrná hodnota byla v roce 2005 pouhých 30 obyvatel na km 2, v roce 2050 je odhadována na 66 obyvatel na km 2. Tato nízká čísla však ostře kontrastují se stavem, který je v afrických velkoměstech; tady se průměrná hustota zalidnění pohybuje v řádech tisíců obyvatel na km 2 a počet obyvatel těchto měst nadále rychle roste. Afrika zůstává i nadále nejméně urbanizovaným 4 kontinentem světa, ve městech zde ţije 39,1 % populace (2008). Mezi jednotlivými regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco ve východní Africe ţije ve městech pouhých 22,7 % populace, v jiţní Africe je to jiţ 57,3 % obyvatel. Také v rámci jednotlivých států můţeme pozorovat značné rozdíly. Pouhých 10,1 % obyvatel Burundi ţije ve městě, naproti tomu v Dţibutsku je toto číslo 87 % a na ostrově Réunion dokonce 93,1 %, populace 5 v případě ostrovů a malých států jsou však tyto údaje vţdy zkreslující. Růst urbanizace je v Africe nejrychlejší na světě, pohybuje se okolo 4 % ročně, coţ je dvakrát více, neţ je celosvětový průměr. Neroste jen počet lidí ţijících ve městech, ale také města samotná se stávají větší a mnohem početnější. 6 V roce 1960 bylo v Africe okolo sto měst s více neţ obyvateli, pouhých deset z nich mělo počet obyvatel více neţ půl miliónů. 7 Podle UN-HABITAT 8 se v Africe v roce 2005 nacházelo celkem 43 miliónových měst, ve kterých ţilo přibliţně 105 miliónů obyvatel. 9 Města s více neţ pěti milióny obyvatel byla ve stejném roce tři: Káhira, Lagos a Kinshasa. Největší část městské populace ( 2 / 3 ) ţije v městech s méně neţ obyvateli. 10 Podle odhadů by měl počet miliónových měst v roce 2015 stoupnout na V Africe se nacházejí tři velké aglomerace 12 : Káhira, Lagos a Kinshasa. Města, která nepřestávají velmi rychle růst a postupně se zařazují mezi největší světová velkoměsta. V roce 2007 ţilo v káhirské aglomeraci 11,9 miliónů obyvatel, v Lagosu 9,6 miliónů a v Kinshase 7,8 miliónů. V roce 2015 bude mít Káhira podle odhadů 13,4 miliónů, Lagos 12,4 a Kinshasa 11,3 miliónů obyvatel, coţ je bude řadit na 11., 17. respektive 19. místo v ţebříčku největších metropolí světa. Odhady ukazují, ţe v roce 2025 bude největším městem Afriky konţská 4 proces poměšťování, při kterém se stává z prostředí neměstského prostředí městské 5 UN-HABITAT, 2008, str. VIII-IX 6 UNEP Geo-3: Global Environment Outlook, Šindler, P., 1999, str UN-HABITAT, 2008, str. IX 9 World Urbanization Prospects: The 2005 Revision, str UN-HABITAT, 2008, str. IX 11 World Urbanization Prospects: The 2005 Revision, str urbanizovaná část krajiny tvořená jádrovým městem a jeho zázemím 14

15 počet obyvatel (v mil.) Kinshasa s 16,7 milióny obyvatel, druhý bude Lagos s 15,8 milióny a aţ třetí Káhira s 15,5 milióny obyvatel. Tato města pak budou 11., 12. a 13. největším městem na světě. 13 Obr 2: Srovnání vývoje počtu obyvatel největších měst 18 Srovnání vývoje počtu obyvatel největších měst Káhira Lagos Kinshasa rok Zdroj: The State of African Cities 2008 (UN-HABITAT) Rychlý nárůst urbanizace je výsledkem vnitřní migrace, především z venkovských oblastí, růstu populace, konfliktů v některých oblastech a připojování venkovských oblastí do periférií měst. Důvody, proč lidé opouštějí venkov, jsou následující: klesající zemědělská produktivita, nedostatek pracovních příleţitostí a přístupu k základním zdravotním a sociálním sluţbám Identifikace problémů urbanizace v Africe Urbanizace přináší Africe spoustu problémů. Dochází k tzv. pseudourbanizačním problémům, coţ znamená, ţe kvalita ţivota se s přesunem do města nelepší, vlivem velkého přílivu obyvatel naopak zhoršuje. Města se nezvládají s obrovským přísunem lidí vyrovnat. K typickým problémům měst patří přelidněnost, velmi špatná kvalita ovzduší, nedostačující infrastruktura, problémy s kvalitou a čistotou pitné vody, kriminalita, nezaměstnanost, nerovný přístup ke vzdělání či zdravotní péči a také bydlení. Lidé obsazují veškeré volné 13 UN-HABITAT, 2008, str UNEP Geo-3: Global Environment Outlook,

16 plochy a stavějí si nejčastěji na perifériích měst, ale někdy také v centrech, nouzové příbytky tzv. bidonvilly 15 označované také jako slumy. Slovo slum bylo poprvé pouţito jiţ ve 20. letech 19. stol. a bylo pouţíváno pro označení nejhorší kvality bydlení v těch nejhorších hygienických podmínkách. Dnes je termín slum pouţíván k popisu široké škály nízko-příjmových osídlení a chudých podmínek pro ţivot. 16 Jednoduchá definice UN-HABITAT 17 popisuje slum jako hustě osídlenou městskou oblast charakteristickou nestandardním bydlením a bídou. Experti OSN 18 označují slumy jako oblasti, ve kterých je kombinováno několik následujících charakteristik: neadekvátní přístup k pitné vodě neadekvátní přístup k hygienickým zařízením a další infrastruktuře špatná kvalita bydlení přelidnění nejistota statutu obydlí V afrických městech vzniká okolo 55 % celkového hrubého domácího produktu (HDP) Afriky, přesto 43 % městské populace ţije pod hranicí chudoby. 19 V některých subsaharských státech je toto číslo vyšší neţ 50 % a počet obyvatel ve slumech dále roste. 20 Největší procento městských obyvatel ţijících ve slumech je v Súdánu, Středoafrické republice a v Čadu. 21 Mezi třiceti největšími slumy na světě se jich čtrnáct nachází právě v Africe. Tím největším je Ajegunle v nigerijském Lagosu, kde ţije okolo 1,5 miliónů lidí, a který se v celkovém pořadí největších slumů světa nachází na šestém místě Šindler, P., 1999, str UN-HABITAT, Twenty First Session of the Governing Council, tamtéţ 18 tamtéţ 19 vyjadřuje minimální výši příjmu, která je zapotřebí k uspokojení základních ţivotních potřeb, tedy k zajištění potravy a obydlí, WB označila v roce 1990 za celosvětovou hranici extrémní chudoby příjem dosahující pouze jednoho amerického dolaru na den 20 UN-HABITAT, 2008, str. IX 21 UN-HABITAT, 2008, str Davis, M., 2006, str

17 Obr 3: Slumy v rámci studovaných měst podle počtu obyvatel v roce 2006 Název slumu Počet obyvatel (mil.) Město (Stát) Celkové pořadí Ajegunle 1,5 Lagos (Nigérie) 6. Imbaba 1,0 Káhira (Egypt) 13. Ezbet El-Haggana 1,0 Káhira (Egypt) 14. City of Death 0,8 Káhira (Egypt) 19. Manshiet Nasr 0,5 Káhira (Egypt) 24. Agege 0,5 Lagos (Nigérie) 28. Masina 0,5 Kinshasa (DRK) 30. Zdroj: Planet of Slums Jak města rostou, stávají se také náchylnějšími pro nejrůznější katastrofy. Je potřeba, aby se Afrika připravila na velkou vulkanickou a seizmickou aktivitu, která ji můţe postihnout během 21. století. V letech 1980 aţ 2005 postihlo tento kontinent více neţ padesát silných zemětřesení, které si vyţádaly na mrtvých a způsobily obrovské ekonomické ztráty. Váţným problémem jsou špatně konstruované stavby, v oblastech s vysokým počtem obyvatel, které nejsou schopny zemětřesení odolat, dalším rizikem je vzrůstající hladina moří či oceánů a záplavy. Pobřeţní města v Africe totiţ patří k nejrozvinutějším oblastem kontinentu a ţije v nich jedna desetina městské populace. Mezi nejnáchylnější patří např. Alexandrie, Lagos, Luanda či Lomé. K dalším významným přírodním rizikům, která mohou pro města představovat váţné nebezpečí, patří sucha či vlny tsunami Pozitivní dopady urbanizace se zaměřením na dopady u žen Populační fond OSN 24 (UNFPA) vydal publikaci s názvem State of the World Population 2007, ve které se mimo jiné věnuje ţivotu lidí ve městech. V následující kapitole jsem se zaměřila na nejdůleţitější pozitiva, která ţivot ve městě přináší především ţenám. Ţivot ve městě nepřináší lidem jen negativní důsledky. V některých oblastech se naopak město ukazuje jako vhodnější místo pro ţivot. Je ovšem otázka, do jaké míry mohou pozitiva, která ţivot v něm přináší, vyuţívat i lidé ţijící v chudinských čtvrtích nebo ve slumech. Urbanizace zvyšuje přístup ţen ke vzdělání. Jejich primární, ale především sekundární vzdělání, přináší velmi důleţitý efekt, protoţe zvyšuje jejich sociální a ekonomický status 23 UN-HABITAT, 2008, str UNFPA - State of World Population 2007, str

18 a v pozdější době umoţňuje větší moţnost projevu svobodné vůle. Vzdělané ţeny se později vdávají a mají zdravější a menší počet dětí. Mají větší znalosti v oblasti zdraví, včetně prevence nechtěného těhotenství a sexuálně přenosných infekcí především tedy HIV/AIDS. Toto všechno je velmi uţitečné v boji proti chudobě. Příleţitostí k zaměstnání je městě mnohem více neţ na venkově a urbanizace významně posiluje participaci ţen v pracovním procesu. Vydělávající ţeny nejen zvyšují mnoţství peněz v domácnosti, ale dávají do pohybu i transformaci rolí v rámci pohlaví a zvyšují postavení ţeny v rodině a společnosti. Nejvíce roste zaměstnanost ţen v neformálním sektoru, který přináší nejvíce nových pracovních příleţitostí na světě a kde ţeny tvoří největší část zaměstnanců, především v Asii a v Africe. Celková plodnost ţen ve městě je také niţší, neţ u ţen na venkově. Bohuţel to ale neznamená, ţe by všechny ţeny ţijící ve městě měly stejný přístup k reprodukční zdravotní péči nebo ke všem dostupným metodám antikoncepce. Chudé ţeny uvnitř města ji uţívají mnohem méně a mají také vyšší plodnost neţ jejich bohatší protějšky. Jejich situace se tak více podobá situaci ţen ţijících na venkově. Také mateřská úmrtnost je díky kvalifikovanější zdravotní péči a přístupu k pohotovostní péči ve městě niţší neţ je tomu ve venkovských oblastech. Chudé městské ţeny však mají menší pravděpodobnost porodu za asistence kvalifikovaného zdravotního personálu. Existuje mnoho důvodů, proč tyto ţeny nevyhledávají tuto mateřskou péči. Patří mezi ně chudoba a nemoţnost dovolit si tuto péči s ohledem na finanční prostředky domácnosti a také absence či špatný stav infrastruktury neumoţňující rychlý transport do zdravotnických zařízení. Afrika zůstává nejméně urbanizovaným kontinentem světa, počet lidí ţijících ve městech však kaţdý rok především v důsledku migrace, vysokého přirozeného přírůstku a začleňování venkovských oblastí do periférií měst, narůstá. Problémem je výţiva obyvatel, neboť na venkově, kde se produkují všechny potřebné potraviny, není dostatek pracovních sil. Do měst totiţ odchází zejména mladí muţi a na venkově zůstávají především ţeny, děti a staří lidé. 25 Největšími městy jsou Káhira, Lagos a Kinshasa. Vysoký počet lidí přináší městům řadu problémů, které nejsou schopny zvládat. Velké procento obyvatel ţije ve slumech, kde je situace nejhorší a města se musí vyrovnávat také s řadou environmentálních rizik a hazardů. K pozitivním přístupům ţivota ve městě patří vyšší moţnost vzdělání, zdravotní péče 25 Short Rennie, J. a kol., 1994, str

19 či pracovních příleţitostí. Z finančních důvodů si však tato pozitiva nemůţe velká část lidí dovolit. 4. Základní charakteristika měst V této kapitole se budu věnovat základní charakteristice zvolených měst, kterými jsou Káhira, Lagos a Kinshasa, jejich historii, vývoji počtu obyvatel, postavení vybraných měst v rámci svých států a vnitřnímu členění měst Káhira Základní charakteristika Káhira je hlavním a zároveň největším městem Egypta. V současnosti ţije v aglomeraci města 11,9 miliónů 26 obyvatel. Nachází se na východním břehu řeky Nil a vznikla v úzké náplavové rovině v nadmořské výšce asi dvacet metrů. Její jednotlivé čtvrti se rozkládají mezi korytem řeky a pahorky Dţebel el-mukattam. Poloha byla zvolena velmi strategicky, neboť umoţňovala výměnu zboţí mezi Dolním a Horním Egyptem. V současnosti zaujímá výsadní postavení ve všech oblastech ţivota v Egyptě; jedná se o největší finanční, obchodní, průmyslové a politické centrum země a zároveň nejdůleţitější dopravní uzel. 27 V současnosti roste populace Káhiry mnohem rychleji neţ její schopnost rozšiřování infrastruktury a zajišťování základních sluţeb. V Egyptě, kde ţije největší mnoţství lidí z důvodu přírodních podmínek v zemědělských oblastech, dosáhlo rozšiřování měst kritického bodu. Samotná Káhira v souvislosti se svým rozšiřováním pohlcuje ročně na hektarů úrodné půdy, coţ je zhruba ekvivalentem toho, co vynáší půda určená pro zemědělství vzniklá díky masivnímu zavlaţování po zahájení provozu Vysoké Asuánské přehrady v roce UN-HABITAT, 2008, str Jurek, M. kol., , str Davis, M., 2006, str

20 Obr 4: Mapa Egypta Zdroj: Central Intelligence Agency Historie Na území dnešní Káhiry stálo původně římské sídliště vybudované kolem roku 30 př. n. l. římským císařem Octavianem Augustem. Pevnost byla dobyta okolo roku 641 n. l. arabským vojevůdcem, který zde zaloţil vojenský tábor a dal vybudovat první mešitu v Africe. Z vojenského tábora se zanedlouho stalo první arabské město na Nilu, které dostalo název Fustát. Po dobytí Egypta v roce 969 byl severně od Fustátu poloţen základ nového města, které bylo pojmenováno Al-Qáhira, coţ arabsky znamená vítězná. V roce 973 se stalo centrem Fátimovců a brzy překonalo význam svého předchůdce. K oslabení města došlo v polovině 15. století, kdy muselo čelit dobyvačným útokům a epidemiím. Znovu začalo město vzkvétat teprve po obsazení napoleonskými vojáky ( ) a za vlády Muhammada Alího a jeho následovníků v 19. století. V roce 1882 se stal Egypt britským protektorátem, který byl oficiálně vyhlášen na začátku první světové války. Káhira byla v roce 1922 zvolena hlavním městem nezávislého Egypta. Mezi lety a znovu od roku 1990 je sídlem Ligy arabských států, coţ z ní činí nejvýznamnější politické centrum arabského světa Vývoj počtu obyvatel První zmínky o počtu obyvatel Káhiry spadají do 12. století. Odhaduje se, ţe v letech ţilo ve městě okolo obyvatel a Káhira se tak řadila mezi největší města 29 Jurek, M. kol., , str

21 světa. V letech však Egypt včetně Káhiry zasáhla morová epidemie známá jako černá smrt, která zabila okolo 40 % egyptské populace. Koncem 14. století dosáhl počet obyvatel a město uţ zaujímalo 60 % svého dnešního rozsahu. V 15. století však Káhiru zasáhly další epidemie a dobyvatelské útoky, coţ zapříčinilo obrovský úbytek obyvatel. Kdyţ město v roce 1798 dobyl Napoleon se svými vojsky, ţilo v něm pouhých lidí. Od této doby začal počet obyvatel znovu prudce vzrůstat. Zapříčinila to výstavba Suezského průplavu, růst obchodu s bavlnou a podpora průmyslového rozvoje. V roce 1850 ve městě ţilo lidí a v roce 1930 se jejich počet přehoupl přes jeden milión. Během 20. století se Káhira stala nejpočetnějším městem Afriky a arabského světa. 30 Ve 20. stol. stoupl počet obyvatel Káhiry šestnáctkrát. Podíl obyvatelstva Káhiry na celkovém počtu obyvatel Egypta byl v roce %, o dvacet let později 18 % a v roce 1994 jiţ 21 %. V káhirské metropolitní oblasti ţilo v roce 1965 na šest miliónů lidí. V roce 1998 uţ to bylo více neţ deset miliónů obyvatel. 31 Káhirská metropolitní oblast se jmenuje Greater Cairo Region (GCR). 32 V současnosti ţije v této metropolitní oblasti přes dvanáct miliónů obyvatel, coţ při celkovém počtu 80 miliónů Egypťanů představuje velmi vysoký podíl. Vývoj počtu obyvatel v letech je znázorněn na grafu v příloze Postavení Káhiry v rámci egyptských měst V Egyptě se podle sčítaní v roce 2006 nacházejí pouze čtyři města s více neţ jedním miliónem obyvatel. Tím největším je Káhira s necelými sedmi milióny obyvatel. Za ní je druhé největší město Alexandrie se čtyřmi milióny obyvatel. Třetím největším městem v Egyptě je Gíza s třemi milióny a čtvrtým miliónovým městem je Shubra El-Khima s počtem obyvatel lehce nad jeden milión. 33 Jako hlavní a primate city 34 Egypta odráţí Greater Cairo Region ekonomiku země a vytváří se v ní přibliţně polovina HDP země. Ozývá se zde však mnoho hlasů, které poţadují decentralizaci byrokracie, protoţe vláda je koncentrovaná v hlavním městě a stejně tak i většina soukromého sektoru sluţeb. S vybudováním 30 Yousry, M. a Aboul Atta, T, tamtéţ 32 The Greater Cairo Region (GCR) zahrnuje tři města: Káhira, Gíza a Shubra-el-Kheima, dále 9 venkovských distriktů gubernií Gíza a Qaliubia a 8 nových měst, které se nacházející kolem Káhiry. GCR je povaţován za sedmou největší metropolitní oblast na světě, jedná se o oblast dominující egyptské ekonomice a ţije zde ¼ obyvatel Egypta. Také roční nárůst populace v této oblasti je vyšší, neţ je celonárodní průměr. 33 City Population Egypt principal cities 34 největší město státu, jehoţ podíl populace je mnohem vyšší neţ podíl populace ve druhém největším městě nebo v ostatních městech státu, jedná se o jev běţný v rozvojových zemích, protoţe tyto státy mají omezené mnoţství zdrojů, a proto se většina ekonomiky koncentruje na jednom místě 21

22 průmyslových zón v nových městech Sixth of October a Tenth of Ramadan v blízkosti Káhiry se oblast stala také centrem moderního odvětví manufaktury. Hlavní město navíc těţí z cestovního ruchu a hraje důleţitou roli jako regionální centrum při pořádání různorodých konferencí. 35 Postavení Káhiry v rámci egyptských měst je znázorněno na grafu v příloze Vnitřní struktura Podle sociální struktury můžeme Káhiru dělit na Tři Káhiry První Káhira neboli také Stará Káhira tvoří jádro města. Je tvořena úzkými uličkami a řemeslnými obchůdky. Jádro je obklopeno moderními urbanizovanými částmi s vysokou hustotou zalidnění, jako jsou např. Heliopolis, Maady či Helwan. Druhá Káhira obklopuje První Káhiru na severu, jihu a západě. Typickou zástavbou této oblasti jsou tzv. neformální domy, které byly stavěny především v letech 20. století. Tato oblast je charakteristická vysokou hustotou obyvatel, která dosahuje aţ osob na km 2. Lidé, ţijící v této lokalitě patří převáţně k přistěhovalcům, kteří přišli do města hledat práci a lepší ţivot. Tato čtvrť se od jiných chudinských čtvrtí světa velmi liší. Je tvořena velmi vysokými domy, které byly postaveny ilegálně z cihel a velmi často mají pět a více pater, v případě potřeby jsou přistavena patra další. Ulice jsou v této oblasti velmi úzké, často nepřesahují tři metry. Třetí Káhira se skládá z nově vystavěných oblastí soustředěných na východě a západě města. Byla vystavěna uměle s cílem zlepšit situaci v přelidněné Káhiře. Tato oblast slouţí pro všechny sociální vrstvy obyvatel, dnes v ní ţijí převáţně lidé ze střední a vyšší vrstvy Lagos Základní charakteristika Lagos je největším městem Nigérie a také jedním z největších měst světa. V současnosti v něm ţije na 9,6 miliónů 37 obyvatel. Leţí u břehů rozsáhlé laguny na jihozápadě země při březích Guinejského zálivu. Původní centrum se nacházelo na ostrůvcích Lagos, Ikoyi a Victoria, ale městské části se postupně rozrůstaly i na pevninu. Dnes se Lagos skládá ze dvou hlavních částí: the Island ( ostrov ), coţ je původní město, a the Mainland 35 Sims, D., 2003, str Cairo: Urban Planning Model, UN-HABITAT, 2008, str. 6 22

23 ( pevnina ), která se neustále rozrůstá díky přílivu obyvatel. Lagos zůstává i po ztrátě funkce hlavního města, hospodářským a kulturním centrem Nigérie. 38 Obr 5: Mapa Nigérie Zdroj: Central Intelligence Agency Historie Lagos je jedním z nejstarších měst střední Afriky. První osada Eko zde byla zaloţena kmenem Jorubů ve 13. století. V roce 1472 se v těchto místech usadili Portugalci a dnešní název města tak pochází z portugalštiny a znamená jezera. Kolonizátoři hledali v této oblasti vzácné koření, zlato a slonovinu, poté se ale stala jedním z největších center obchodu s otroky v Africe. Město bylo obsazeno v roce 1861 Brity. V 70. letech 19. století o něj projevili zájem i Francouzi, coţ vedlo ke konfliktu s Brity. Po zákazu obchodu s otroky se tvář města začala měnit a stalo se z něj obchodní, administrativní a také průmyslové centrum kolonie. Nevýhodou pro kolonizátory představovaly zdejší klimatické podmínky, kvůli kterým se museli při správě země velmi často nechat zastupovat místními obyvateli. Mezi domorodci se tak postupně vytvořila vrstva politicky zdatných lidí, kteří se začali doţadovat nezávislosti. Té se dočkali v roce Po skončení tříleté občanské války v roce 1970 nastal mohutný příliv Nigerijců do Lagosu, který přetrvává dodnes. Nové hlavní město Abuja se začalo stavět roku 1976 v centrální Nigérii ve vzdálenosti 525 kilometrů severně od Lagosu. 38 Jurek, M. kol., , str

24 Lagos přestal formálně plnit funkci sídla prezidenta a vlády ke Město i přes ztrátu politické pozice hraje významnou roli v rozvoji Nigérie Vývoj počtu obyvatel Před rokem 1890 byl populační růst velmi pomalý. Mezi roky , došlo k nárůstu počtu obyvatel z na Méně rychlý byl nárůst v období , jednoho miliónu obyvatel dosáhl Lagos v roce Obrovský narůst obyvatelstva začal od roku Příčinou byl vysoký přirozený přírůstek a také obrovský příliv lidí z venkovských oblastí. 41 Lagos je v současnosti se svými téměř deseti milióny obyvatel největší konurbací 42 Nigérie a sedmým nejrychleji rostoucím městem světa. 43 Lagos je také nejpočetnějším městem subsaharské Afriky. Očekává se, ţe roční růst počtu obyvatel mezi lety se bude pohybovat okolo 4,4 %, coţ znamená, ţe v roce 2015 bude ve městě ţít na 12,4 miliónů lidí. 44 V roce 2025 počet obyvatel stoupne na 15,8 miliónů a Lagos se tak zařadí na druhé místo v pořadí afrických měst za Kinshasu a před Káhiru. Vývoj počtu obyvatel v letech je znázorněn na grafu v příloze Postavení Lagosu v rámci nigerijských měst Na základě údajů OSN 45 bylo v roce 2005 v Nigérii celkem šest měst s více neţ miliónem obyvatel. Tím největším byl Lagos. V roce 2007 tento počet stoupnul na sedm. Ve druhém největším nigerijském městě Kano ţije necelá jedna třetina obyvatel Lagosu. Dalšími miliónovými městy jsou Benin City, Ibadan, Kaduna, Abuja a Port Harcout. 46 Lagos můţeme označit za primate city Nigérie. Postavení Lagosu v rámci nigerijských měst je znázorněno na grafu v příloze Vnitřní struktura Způsob, kterým dochází ke zvětšování plochy města, úzce souvisí s geografickou polohou a historickým vývojem Lagosu. Dnes se Lagos skládá ze dvou hlavních částí: 39 Jurek, M. kol., , str Olu Abiodun, J., Haapala, L., 2002, str aglomerace s více jádry 43 City Mayors Statistics 44 tamtéţ 45 Population Divison of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat 46 tamtéţ 24

25 the Island ( ostrov ), coţ je původní město a the Mainland ( pevnina ). Ostrovy, na kterých se město rozkládá, jsou celkem tři: Lagos, Ikoyi a Victoria. 47 Úřednické a obchodní centrum města leţí na ostrově Lagos. Obrovským problémem zůstává dopravní spojení s tímto ostrovem. Je totiţ spojen s pevninou pouhými třemi silničními mosty, coţ způsobuje problémy v dopravě a kaţdodenní zácpy. Mrakodrapy moderního centra se tyčí v jiţní části ostrova Lagos. Zdejší golfový klub má k dispozici rozlehlé pěstěné trávníky. 48 Naproti tomu v jeho severní části se rozkládá hustě obydlené staré město s budovami ve velmi špatném stavu a oblastmi slumů. Nejdraţší obytné čtvrti vyrostly na dvou dalších ostrovech Ikoyi a Victoria. 49 Většina současných obyvatel Lagosu však ţije na pevnině. Tam se podél ţelezniční trati rozrostly obytné čtvrti nových obyvatel, kteří přišli do města hledat lepší ţivot a práci. Charakteristické jsou pro tuto část města nízké zástavby domků střední vrstvy a přeplněné slumy bez kanalizace, se spletí křivolakých uliček. V Lagosu nelze přehlédnout kontrast mezi bohatstvím a chudobou v jednotlivých částech města. Funkční střed města Lagos tvoří kromě úředních budov také dvě obchodní centra. Tím prvním je rozlehlé trţiště, druhým pak centrum, ve kterém sídlí banky, obchodní domy a velké firmy. Zajímavostí je také fakt, ţe ostrovy Lagos a Ikoyi byly uměle spojeny díky zasypání mělké úţiny mezi nimi. Průmyslové čtvrti města najdeme na pevnině, podél silničních tahů a ţelezničních tratí. Obrovský námořní přístav byl postaven ve čtvrti Apapa. 50 Poloha města při pobřeţních baţinách, podél písečných zátok a na ostrovech klade téměř nepřekonatelné překáţky pro další rozvoj. Většina území vhodných pro stavební činnost je podmáčená Kinshasa Základní charakteristika Kinshasa je hlavním městem Demokratické republiky Kongo. Počet obyvatel ţijících v aglomeraci města je podle odhadů UN-HABITAT 52 7,8 miliónů. Nachází se ve střední Africe podél levého břehu řeky Kongo ve vzdálenosti 515 kilometrů od jejího ústí do Atlantského oceánu. Kinshasa leţí naproti hlavního města Republiky Kongo Brazzaville. 47 Short Rennie, J., 1994, str Jurek, M. a kol., , str Short Rennie, J., 1994, str Jurek, M. a kol., , str Short Rennie, J., 1994, str UN-HABITAT, 2008, str. 6 25

26 Je to jediné místo na světě, kde jsou dvě hlavní města podél toku jedné řeky naproti sobě. 53 Řeka u Kinshasy výrazně rozšiřuje své koryto a vytváří tak vodní plochu Malebo o rozloze 450 km 2. Za Kinshasou překonává Kongo systém 32 kataraktů a peřejí označovaných jako Livingstonovy vodopády. Město je bývalým belgickým koloniálním městem. 54 Obr 6: Mapa Konga Zdroj: Central Intelligence Agency Historie Kinshasa má ve srovnání s ostatními studovanými městy velmi krátkou historii. Byla zaloţena v roce 1881 britským výzkumníkem a kolonizátorem ve sluţbách Belgie Henrym Stanleyem. Původně se jednalo o přístav a obchodní osadu, která byla pojmenována na počest belgického panovníka Léopoldville. Za následný rozvoj město vděčí především své výhodné poloze na řece Kongo. Kinshasa zaţila několikrát změnu názvu i formy státu. Do roku 1960 se jednalo o správní středisko kolonie Belgické Kongo, v letech o metropoli nezávislé republiky Kongo Léopoldville, v období byla hlavním městem republiky Zair a od roku 1997 dodnes je to hlavní město Demokratické republiky Kongo. K přejmenování metropole došlo v roce 1966 v rámci afrikanizace konţských jmen Meldrum, A., Jurek, M. kol., , str Short Rennie, J. a kol., 1994, str

27 Vývoj počtu obyvatel Kinshasa je ve srovnání s ostatními studovanými městy velmi mladé město. Jeden z prvních údajů o počtu obyvatel Kinshasy pochází z roku V té době ve městě ţilo pouhých obyvatel. V roce 1960, kdy se Kongo stalo nezávislým státem, byl počet obyvatel Kinshasy více neţ a tempo růstu počtu obyvatel přesahovalo 7 % ročně 57. V roce 1984 se v Kongu konalo oficiální sčítání a populace Kinshasy dosáhla , coţ představovalo 8,7 % celkové populace země. Počet obyvatel vrostl za necelých 25 let více neţ šestkrát. Odhady z roku 1994 opět ukazují prudký nárůst obyvatel. Během 10 let totiţ došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu populace, která v tomto roce dosahovala okolo 4,6 miliónů. 58 V roce 2007 ţilo ve městě téměř osm miliónů lidí a očekává se, ţe prudký růst počtu obyvatel bude i nadále pokračovat. V roce 2025 bude Kinshasa dokonce nejpočetnějším městem Afriky s téměř sedmnácti milióny obyvatel a dostane se tak před Lagos i Káhiru. Vývoj počtu obyvatel v letech je znázorněn na grafu v příloze Postavení Kinshasy v rámci konžských měst V Kongu se v roce 2007 nacházela pouze tři města s více neţ jedním miliónem obyvatel. Počet obyvatel hlavního města Kinshasa je sedmkrát větší neţ počet obyvatel druhého největšího města Lubumbashi. Posledním miliónovým městem je Mbuji-Mayi. 59 Také Kinshasa je podobně jako Káhira a Lagos primate city svého státu. Postavení Kinshasy v rámci konţských měst je znázorněno na grafu v příloze Vnitřní struktura měst Kinshasu můţeme z hlediska struktury rozdělit na dvě hlavní části. Jedná se vlastně o dvě města. První je nazýváno ville a to druhé cité. Ville je centrum, které zahrnuje dřívější moderní čtvrti pocházející ještě z doby, kdy městu vládli Evropané. Nachází se zde mnoho architektonicky zajímavých výškových budov, které jsou však díky nedostatku peněz většinou velmi zanedbané. Dřívější krásu koloniálního města Léopoldvillu, zvaného také město zahrad, připomíná uţ jen málokterá část města. 56 Piermay, J., Short Rennie, J. a kol., 1994, str Piermay, J., Population Divison of the Department of Economic and Social Affairs of the United Nations Secretariat 27

28 Druhým městem je cité, kde ţije většina obyvatel Konga. Nacházejí se v něm moderní budovy i široké ulice. Skutečné cité však tvoří přeplněné slumy, ve kterých ţijí desetitisíce lidí v těch nejhorších podmínkách, bez kanalizace a mnohdy také bez elektřiny Analýza situace ve vybraných městech Cílem této kapitoly je analyzovat současnou situaci ve třech největších afrických městech. Všechna města musí řešit v souvislosti s nárůstem své populace řadu problémů, které jsem pro větší přehlednost rozdělila na sociální a environmentální. Snahou se bylo věnovat stejným problémovým oblastem, avšak pro přesnější dokreslení situace jsem vybrala také některá specifika měst Káhira Stejně, jako ostatní velkoměsta v rozvojových zemích, se i Káhira musí vyrovnat s řadou problémů. Patří mezi ně vysoký počet obyvatel a nedostatek obytných budov, rostoucí nedostatek základních sluţeb v oblasti infrastruktury, dopravy, zdravotní péče či vzdělání, a také rostoucí environmentální rizika a hazardy. V rámci GCR se rostoucí urbanizace projevuje enormní ztrátou zemědělské půdy Sociální problémy 1) Obyvatelstvo Demografické sloţení obyvatelstva Káhiry je značně homogenní. Ţije zde sice několik minoritních komunit, ty jsou však většinou velmi malé. Patří mezi ně Núbijci, severní Súdánci a také uprchlíci z jiţního Súdánu a tzv. Afrického rohu. 62 Kromě toho nejsou tyto minoritní etnické skupiny koncentrovány na jednom místě. Převáţná část obyvatel jsou muslimové, nejpočetnější náboţenskou menšinou jsou koptští křesťané, kteří tvoří asi 10 % populace Káhiry, a kteří jsou ve společnosti velmi dobře integrování. Populace Káhiry je stejně, jako je tomu v případě Lagosu, velmi mladá, protoţe přes 33 % obyvatel je mladší neţ 15 let, coţ je jedna z dalších příčin pokračujícího růstu populace v budoucnosti. Také podíl ţen 60 Jurek, M. a kol., , str Davis, M., 2006, str poloostrov ve východní Africe, který vybíhá do Arabského moře, leţí v něm Dţibutsko, Etiopie, Eritrea a Somálsko, v širším pojetí také Súdán a Keňa 28

29 na pracovním procesu je v Káhiře vyšší, neţ je celonárodní průměr (19,7 % versus 15,3 %). Nejvíce jich pracuje ve státní správě, která zaměstnává dokonce 59 % všech pracujících ţen v Káhiře. Očekávaný roční růst populace se odhaduje na 2 %. 63 Migrace Greater Cairo Region je ve třetím světě 64 zvláštním fenoménem. Od 80. let 20. stol. se příliv migrantů do města z ostatních částí Egypta téměř zastavil. Příčinou současné expanze je totiţ vysoký přirozený přírůstek a připojování okolních venkovských oblastí. To dokazují výsledky sčítání a různorodých studií, avšak řadou egyptských pozorovatelů je tento poznatek ignorován a zastávají názor, ţe k rozšiřování přispívá především příliv venkovanů a většinu problémů, se kterými se musí město kaţdý den vypořádat, způsobují právě oni. 65 Městský způsob ţivota proniká díky pracovní migraci do tradičních venkovských komunit. Metropolitní oblast Káhiry je denním cílem pro dojíţdějící dělníky z vesnic vzdálených i více neţ sto kilometrů. Zlepšení komunikačního spojení mezi městy a venkovem, kvalitnější vzdělání, velký tlak obyvatel na omezené plochy zemědělské půdy a drahé bydlení patří mezi faktory nutící mnoho lidí pracovat ve městech, ale ţít nadále na vesnicích. 66 Obchod s lidskými orgány Káhirské slumy se v nedávné době staly zdrojem lidských orgánů. Většinu klientů tvoří bohatí Arabové z oblasti Perského zálivu. Tyto státy totiţ mají vynikající transplantační centra, ale trápí je nedostatek lidských orgánů, a tak posílají své lidi do káhirských slumů a chudých městských čtvrtí, aby zde získali potencionální prodejce lidských orgánů. 67 Dětská práce V Káhiře tvoří děti mladší 12 let okolo 7 % pracovní síly. Toto číslo zahrnuje i tisíce dětí, které si vydělávají na ţivobytí shromaţďováním a následným prodejem cigaretových nedopalků. Jeden balíček denně totiţ stojí aţ polovinu měsíčního výdělku chudých lidí, a tak lidé často vyuţívají sluţeb těchto pouličních prodavačů Sims, D., 2003, str výraz třetí svět byl poprvé pouţit v roce 1952 francouzským demografem Alfredem Sauvyem. Původně označoval chudé vrstvy obyvatelstva, v době studené války došlo k významovému posunu termínu od původního sociálně-ekonomického vyznění na celosvětový politický koncept. Označoval země nepatřící interně ani do táboru prvního světa (západní- demokratický) ani do druhého světa (východní-socialistický). 65 Sims, D., 2003, str Short Rennie, J. a kol., 1994, str Davis, M., 2006, str Davis, M., 2006, str

30 2) Bydlení V Káhiře, stejně jako tomu je i ve většině egyptských měst, není chudé obyvatelstvo koncentrováno na jednom místě. Kromě několika málo oblastí na okraji města jsou chudé a velmi chudé rodiny smíchány s rodinami s nízkými a středními příjmy ve starých částech města a v rozlehlých neformálních oblastech. Malé procento chudých rodin ţije dokonce v sousedství obyvatel s vyššími příjmy. 69 V Káhiře se nacházejí čtyři z třiceti největších slumů světa. Na území Káhiry můžeme rozlišit čtyři základní typy slumů Neformální osídlení na bývalé zemědělské půdě soukromé osídlení na zemědělské půdě koupené od farmářů v oblastech, které nebyly pro osídlení určeny, a kde nebylo uděleno stavební povolení. V tomto typu osídlení však ţije téměř polovina všech obyvatel Káhiry a zahrnuje polovinu obytných budov. Ulice jsou rovné a velmi úzké (obvykle dva aţ čtyři metry), coţ je minimum nutné pro volný průchod. Chybí zde veřejné otevřené prostory nebo místa pro zajištění základních sluţeb. Kvalita konstrukcí budov je většinou velmi dobrá. Situace se však s rostoucím počtem obyvatel zhoršuje a nově formované rodiny často řeší svou bytovou krizi přistavěním dalších pater na jiţ zkonstruované budovy. 2. Neformální osídlení v bývalých pouštních oblastech soukromé osídlení na dosud neosídlené státní půdě. Jedná se o typ běţný v mnoha městech třetího světa. V případě Káhiry jde o obydlování okrajových pouští bez zvláštního účelu pro další vyuţití. Ačkoliv je těţké generalizovat podmínky bydlení v této oblasti, jsou obecně horší, neţ je tomu v prvním typu. Najdeme zde větší mnoţství budov ve velmi zchátralém stavu a celé rodiny bydlící pouze v jedné místnosti. 3. Chátrající historické jádro budovy v chátrajícím stavu v této oblasti jsou výsledkem nejasných vlastnických poměrů (většinou dědické hádky) a nelegálního vlastnictví díky regulovanému nájmu. Mnoho obyvatel v této části města ţije v nuzných podmínkách. Celá část se však nedá povaţovat za homogenní, nacházejí se zde totiţ i novější budovy v dobrém stavu. 69 Sims, D., 2003, str Sims, D., 2003, str

31 4. Chátrající urbanizované části části ve vnitřních oblastech Káhiry vybudované převáţně na počátku 20. století. Jedná se chátrající domy s jedním aţ třemi patry, ve kterých ţijí velmi chudé rodiny. O káhirských slumových oblastech neexistuje příliš mnoho systematických informací. Pouze první dva typy slumů byly okolo roku 2000 zpracovány v geografických analýzách pomocí map a satelitních snímků. 71 Obr 7: Typy slumů v Káhiře a odhadované rozšíření v roce 1996 Typ Počet obyvatel Procento celkové populace GCR Procento obytné oblasti GCR Neformální osídlení na bývalé zemědělské půdě ,4 % 46,1 % Neformální osídlení v bývalých pouštních ,4 % 46,1 % oblastech Chátrající historické jádro - > 4 % - Chátrající urbanizované části - > 1 % - Zdroj: The Case of Cairo, Egypt Pro lepší znázornění situace domácností ţijících ve slumech jsem vybrala případovou studii jedné z káhirských částí s názvem Ezbet Bekhit. Případová studie Ezbet Bekhit Ezbet Bekhit je typická část Manshiet Nassr, jednoho z největších osídlení v Káhiře patřícího do druhého typu slumů. Ţije v ní obyvatel, coţ představuje domácností v 1500 nemovitostech a to vše na ploše 18,5 hektarů. Většina domácností jsou rodiny tvořené velkým počtem příbuzných. Průměrný počet členů jedné domácnosti je podle údajů Ministerstva sociálních věcí Egypta (1998) 4,4. Podle údajů National Centre for Social and Criminological Research (1998) se však toto číslo pohybuje mezi 5,1 aţ 6 osobami. Porodnost není známá, pravděpodobně bude vyšší neţ národní průměr v městských oblastech. Ezbet Bekhit je velmi přelidněnou oblastí, kde hustota osídlení dosahuje osob na hektar. Více neţ 30 % rodin ţije v jedné místnosti, toalety jsou společné. Zbylá procenta rodin obývají dvou aţ tří pokojové byty s vlastními toaletami. Podle údajů Ministerstva sociálních věcí z roku 1998 je věková struktura následující: 59,5 obyvatel je mladších 15 let, 24,8 % je 71 Sims, D., 2003, str

32 ve věku 15 aţ 25 let a pouhých 15,7 % tamější populace má více neţ 25 let. Podle výsledků sčítání z roku 1996 byla negramotnost v Káhiře 24,2 % (lidé nad 9 let, kteří neumí číst ani psát). V Manshiet Nassr 52 %, tedy dvakrát vyšší. Část Ezbet Bekhit nebyla v rámci sčítání samostatně zjišťována. Nejčastějšími zdravotními problémy jsou průjmy, onemocnění ledvin, jater, očí či kůţe. Děti jsou zde nemocné velmi často, ale přesnější údaje o dopadu nemocnosti nejsou známy. HIV/AIDS není ve městě, stejně jako v celém Egyptě, povaţováno za významný problém. Dětská úmrtnost je vyšší, neţ je průměr v celé Káhiře, a také očekávaná střední délka ţivota je niţší. Na rozdíl od ostatních měst třetího světa je násilná trestná činnost velmi ojedinělá, a to jak v Ezbet Bekhit, tak i v celé Káhiře. Drobné krádeţe jsou nicméně velmi běţným jevem a ţeny jsou často cílem obtěţování především v noci. Ačkoliv většina obyvatel ţije v ilegálně postavených domech, k násilnému vystěhování a k demolicím obytných budov dochází velmi málo. Pokud uţ k tomu dojde, je běţné, ţe vláda lidem nejprve nabídne náhradní bydlení. 72 Bytová krize I přestoţe trasa káhirského metra za posledních 5 let rozšířila rozsah svého působení a vytvořila se nová předměstí v poušti a na západě města, zůstává nedostatek domů a bytů aktuálním problémem: nové bydlení si chudí obyvatelé nemohou dovolit. Velké mnoţství domů zůstává neobydlených, protoţe jejich vlastníci pracují v Saudské Arábii či v dalších oblastech Perského zálivu a domy tak zůstávají prázdné. 73 Hloubku káhirské bytové krize zřetelně ilustruje fakt, ţe téměř jeden milión lidí ţije v tzv. městě mrtvých, rozlehlém hřbitově s náhrobky datujícími se aţ do 10. století Environmentální problémy 1) Ovzduší Káhirská krize v oblasti znečištění ovzduší má hlavní dopad na zdraví lidí a ţivotní prostředí. Tento problém je naneštěstí typický pro mnohá světová velkoměsta. Kvalita ovzduší v Káhiře se dostala do nebezpečného stavu díky nadměrnému výskytu olova, oxidu uhličitého, oxidu siřičitého a prachových částic. To vše je způsobeno neregulovanými emisemi aut, spalováním odpadů a průmyslem. 75 Káhira je na severu a jihu obklopena 72 Sims, D., 2003, str Davis, M., 2006, str Short Rennie, J. a kol., 1994, str Shaw, E., Naderzad, A., Boies, B. 32

33 průmyslovými zónami a ke znečištění přispívá i její geografická poloha a klima. 76 Veškeré rozšíření města probíhá na bohaté úrodné půdě, jen některé části na východě města byly vybudovány v pouštních oblastech. Úroveň znečištění je ve městě desetkrát aţ stokrát vyšší, neţ jsou standardy dané Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Znečištění má dopad na lidské zdraví, způsobuje ničení ţivotního prostředí, ekonomické ztráty a destrukci starověkých památek. Bylo nastartováno několik politických programů a iniciativ pro podporu zlepšení ţivotního prostředí a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. 77 2) Voda Káhira se vyznačuje velmi suchým a horkým klimatem s minimálně se vyskytujícími sráţkami. Neexistující vybudovaný povrchový kanalizační systém a občasné sráţky tak způsobují velké problémy zejména v dopravě. Situaci ještě zhoršují větry vanoucí z pouště, které přinášejí do města prach a písek. 78 Hlavním zdrojem vody nejen pro Káhiru, ale i celý Egypt, je řeka Nil. Více neţ 96 % rozlohy Egypta tvoří pouště a pouhá 4 % rozlohy země jsou vhodná k osídlení. 79 V roce 1971 byla na Nilu postavena Vysoká Asuánská přehrada, která zachránila zemi od hrozícího hladomoru, neboť přispěla k rozšíření zemědělské půdy a dodnes slouţí k uspokojení rostoucích potřeb obyvatel Káhiry. Bohuţel také způsobila spoustu ekologických a ekonomických problémů. Veškerou vodu nutnou nejen pro chod domácností (její konzumace a pouţití v domácnostech), ale také průmyslu a zemědělství, získává Káhira právě z Nilu. Je nejen primárním zdrojem vody, ale bohuţel i příjemcem odpadní vody a dalšího znečištění pocházejícího z různých aktivit. Většina odpadní vody v kanalizacích není vůbec ţádným způsobem upravována nebo bývá upravena velmi neefektivně. Ačkoliv je na veřejný kanalizační systém napojeno přes 75 % domácností, je stále jen 15 % vody správně ošetřeno. 80 3) Odpady Greater Cairo Region vyprodukuje denně okolo tun pevných odpadů. Jeho sběrem se tradičně zabývají dvě skupiny: the Wahis a the Zabbaleen, které pracují společně, 76 Abdel Gelil, I., Shaw, E., Naderzad, A., Boies, B. 78 Sims, D., 2003, str Myllylä, S., Myllylä, S.,

34 aby posbíraly a následně přemístily městské odpady. Jejich působení je přesně určeno, neboť skupina the Wahis kontroluje ulice a uzavírá kontrakty s vlastníky domů, zatímco the Zabbaleen odpady sbírá a transportuje je do svého obydlí, kde dochází k jeho třídění, recyklaci anebo je pouţíván jako krmivo pro zvířata. Káhira tedy patří k městům, ve kterých není problematika odpadů jedním z prioritních témat. Stav ovšem nebyl vţdy tak příznivý. V 70. a na počátku 80. let 20. stol., kdy docházelo k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel a tím i mnoţství vyprodukovaného odpadu, začaly nároky na jeho sběr převyšovat kapacitu, kterou byly schopni poskytovat the Zabbaleen. V té době to totiţ byla okrajová a podhodnocená komunita, která byla jen minimálně organizována. Její příslušníci ţili v osídleních, ve kterých byl nedostatek základních sluţeb, trpěli environmentální devastací či nedostatkem vzdělání. Jako odpověď na tento nevyhovující stav byl v roce 1981 vytvořen program s názvem the Zabbaleen Environmental and Development Program. Je zaloţen na partnerství mezi komunitou organizátorů, skupinou technické pomoci, místní vládou a mezinárodních donorů. Cílem bylo uzákonit a formalizovat the Zabbaleen systém, zdokonalit tuto komunitu, jejich pracovní moţnosti a rozšířit jejich servis do nových částí města. Program také vytvořil velké mnoţství pracovních příleţitostí. 81 4) Doprava Do poloviny 20. století byly hlavními dopravními prostředky ve městě tramvaje a vlaky. Obrovský populační růst, industrializace a urbanizace v 50. a 60. letech si vyţádaly vytvoření systému veřejné dopravy. V důsledku toho byla vytvořena síť městských autobusů, od kterých se očekávalo, ţe budou efektivnější neţ tramvaje. V roce 1990 byla tramvajová doprava úplně přerušena. Dnes se ve městě pohybuje více neţ mikrobusů, které v rámci GCR přepraví kaţdý den okolo 1,2 miliónů lidí. Co se osobních automobilů týče, i jejich počet velmi rychle stoupá. Podle Information and Decision Support Center, Egypt s Information portal, 82 byl počet aut v roce 2004 odhadován na 1,6 miliónů, oproti 0,33 miliónu v roce Doprava přináší mnoho negativních důsledků. Má katastrofální dopady na ţivotní prostředí, vyznačující se vysokými hodnotami znečištění ovzduší. Rostoucí výskyt rakoviny plic a dalších onemocnění, především dýchací soustavy, je jasným důkazem toho, jak se toxicky kontaminovaný vzduch odráţí na lidském zdraví. Káhira je také známa vysokým počtem dopravních nehod. Ačkoliv se autobusy a auta pohybují rychlostí menší neţ 81 Neamatalla, M., 1998, str Al-Baaly, M., 2005, str

35 deset km za hodinu, je nehodovost opravdu vysoká. V průměru připadá na 1000 automobilů osm mrtvých a šedesát zraněných lidí. 83 Jen v roce 2000 se ve městě stalo na nehod, při kterých zemřelo téměř lidí, a které způsobily škody za jednu miliardu amerických dolarů. 84 5) Přírodní rizika a hazardy Káhira leţí v oblasti, kterou postihuje řada přírodních katastrof. Podle údajů Münchener Rückversicherung-Gesellschaft 85 platí pro město střední riziko zemětřesení, protoţe se nachází v blízkosti rozhraní Africké a Arabské litosférické desky. Zemětřesení je vysoce rizikové v přeplněných čtvrtích, ve kterých se nachází řada domů ve velmi špatném technickém stavu a riziko jejich zřícení je proto velmi vysoké. O špatném stavu káhirské zástavby svědčí velikost ztrát uţ při průměrně silném zemětřesení. V roce 1992 město postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupňů Richterovy škály, při kterém zahynulo asi 560 lidí a více neţ budov se během něj zřítilo nebo muselo být později zdemolováno. 86 Dalším rizikovým jevem jsou písečné bouře, riziko jejich vzniku je označováno za nízké. Typický je pouštní vítr chamsín vanoucí od března do května. S rostoucím rozšiřováním města do pouštních oblastí však bude určitě narůstat. Střední riziko platí pro povodně. Tok řeky Nilu je v dnešní době především díky výstavbám přehrad regulován, proto nebývají povodně tak častým jevem, jako tomu bylo v minulosti. Vysoké riziko by ale znamenalo jejich případné protrţení Lagos Lagos bývá často označován za nejšpinavější, nejzmatenější a nejméně bezpečné velkoměsto na světě. Je viděno jako nesnesitelné místo, které nabízí minimum pro zdravý, bezpečný a produktivní ţivot. Problémy ve městě jsou podobné jako v dalších světových velkoměstech; dopravní zácpy, selhávající systém odvozu odpadů, díky kterému jich zůstávají tuny na ulicích, nadměrné vyuţití vodních zdrojů a jejich znečištění, neadekvátní podmínky bydlení a také slumy, ve kterých ţije obrovský počet lidí. Je odhadováno, ţe současná 83 Davis, M., 2006, str Al-Baaly, M., 2005, str Münchener Rückversicherung-Gesellschaft, Jurek, M., Münchener Rückversicherung-Gesellschaft,

36 infrastruktura je schopna zvládnout potřeby lidí. Jejich počet ale ve městě dosahuje deseti miliónů Sociální problémy 1) Obyvatelstvo Populaci Lagosu tvoří stejně jako populaci celé Nigérie, tři hlavní etnické skupiny: Yoruba, Ibo a Hausa. 89 Průměrná hustota zalidnění je v Nigérii 100 osob na km 2, v Lagosu je tato hodnota okolo lidí na km K důsledkům přelidnění patří nadměrný hluk, ucpávání kanalizace odpady a znečištěné ovzduší, protoţe většina aut pouţívá olovnatý benzín. Obrovský nárůst počtu obyvatel má dvě hlavní příčiny. Vysoký přirozený přírůstek a vnitřní migraci: Přirozený přírůstek Proč je přirozený přírůstek pořád tak vysoký? Antikoncepce je stále těţko dostupná a také informovanost lidí o jejím správném pouţití je velmi nízká. Mnoho lidí se velkým počtem dětí snaţí vyrovnat vysokou dětskou úmrtnost a doufají v přeţití co největšího počtu dětí. Tradiční je také polygamie. Lagos má velmi mladou populaci, odhaduje se, ţe téměř polovina obyvatel je mladších neţ 15 let. Mnoho lidí se tak nachází v předproduktivním nebo produktivním věku. Děti také mají na starost zabezpečení a ochranu rodičů ve stáří. A proč dochází ke sniţování úmrtnosti? Je niţší úmrtnost dětí při porodu, 88 % všech porodů uţ v roce 1987 probíhalo v nemocnicích. Došlo ke zlepšení lékařské péče. Organizace jako UNICEF, UNESCO a WHO zajišťují očkování proti mnoha nemocem. Zlepšila se také potravinová situace a je zde méně podvyţivených lidí. Jelikoţ tvoří 50 % populace osoby mladší 15 let, je méně lidí, kteří umírají ve stáří. 91 Migrace Migrace v současnosti způsobuje největší nárůst počtu obyvatel. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč se vláda rozhodla vybudovat nové hlavní město Abuja. Chtěla tím mít pod kontrolou nárůst lidí přicházejících do Lagosu a jeho pokračující růst. Populace města však i přes toto opatření neustále roste. Migrace do Lagosu má několik příčin, které můţeme 88 Haapala, U., 2002, str Otchet, A., Olukayode, T., Norman, S., číslo 92, str. 2 36

37 rozdělit na push a pull faktory. Push faktory jsou důvody, na základě kterých se lidé stěhují z určitého místa. Pull faktory jsou důvody, proč se lidé stěhují do určitého místa. Proč tedy lidé odcházejí především z venkovských oblastí? Přispívají k tomu environmentální rizika, v tomto případě malé sráţky v semiaridních oblastech v centrální části a na severu Nigérie. Také nedostatek investic do venkovských oblastí. Vláda dává přednost investicím do prestiţních projektů v městských oblastech, jako je například výstavba dálnice na ostrově Lagos. Dále migrace z dalších afrických států, především z válečných důvodů, jako tomu bylo v 70. letech 20. stol. za války v sousedním Beninu. Také produkce ropy v oblasti Ogoniland, coţ je oblast těţce postiţená těţbou ropy. V 90. letech 20. stol zde došlo k zničení jedné z vesnic a lidé tak byli nuceni uprchnout, někteří z nich právě do Lagosu. Proč si lidé vybírají za svůj cíl migrace právě Lagos? Hlavním z důvodů je mnohem vyšší nabídka práce. 70 % všech průmyslových investic Nigérie se odehrává v Lagosu. Je také mezinárodním přístavem, ve kterém dochází k dovozu surového materiálu a vývozu zboţí do dalších zemí. Lidé očekávají vyšší platy, protoţe platy ve městě jsou mnohem vyšší, neţ je národní průměr. Stěhují se, aby se připojili k dalším členům rodiny, kteří jiţ v Lagosu ţijí. Je běţné, ţe lidé na začátku často bydlí v domě svých příbuzných a první jejich prací bývá obvykle péče o domácnost právě v domě příbuzných. Lidé doufají ve větší moţnosti v oblasti vzdělání. Gramotnost u dospělých je v rámci Nigérie nejvyšší právě v Lagosu. Také zdravotní péče a její dostupnost je na vyšší úrovni, neţ je tomu ve zbytku státu. 92 Postavení žen Muţi mohou mít více ţen, ţeny mohou mít muţe jen jednoho. Pro Lagos je typická kultura muţství, coţ znamená, ţe jsou například obdivování za pití, je jim povolen hazard a více ţen. Mzdy muţů jsou také vyšší, neţ je tomu u ţen. Ţeny jsou však častějším cílem zaměstnavatelů, protoţe ti věří, ţe jsou poddajnější, pracovitější a snadněji vyuţitelné. Všeobecně se však stále počítá více s tím, ţe ţeny zůstávají během dne doma. 93 Zaměstnání Míra nezaměstnanosti v Lagosu roste. V roce 1999 byla 28 %. Tím, jak přicházejí lidé z venkovských oblastí, boj o volná místa přitvrzuje. Rostoucí část lidí je podvyţivená a dlouhou dobu nezaměstnaná, coţ vede k politickým nepokojům. Záruka práce klesá 92 Norman, S., číslo 92, str Norman, S., číslo 92, str. 4 37

38 především u lidí se středními a nízkými příjmy. Roste také počet lidí pracujících v neformálním sektoru. Ten zahrnuje činnosti jako je prodávání květin, mytí aut, čištění bot, uklízení silnic, prodávání drog, prostituci a ţebrání. Neformální sektor je charakteristický snadným přístupem, nízkou mzdou a nároky na kvalifikaci pracovníků. 94 Zdravotní problémy Nabídka zdravotnických zařízení roste velmi rychle. Vláda ukončila bezplatnou zdravotní péči v roce 1988, protoţe to bylo velmi nákladné. Počet ambulantních pacientů ihned poklesl o 30 %. Co se týká kvality zdravotní péče, tak ta závisí na finančních schopnostech lidí si ji platit. Ve městě je asi tzv. šarlatánů, kteří prodávají falešné a nesprávné léky na ulicích. Část těchto léků sice k vyléčení lidí vede, velká část z nich však vede ke smrti lidí. Počet nekvalifikovaných lékárníků a přírodních léčitelů narůstal především v 90. letech 20. století. 95 Kriminalita Kriminalita je ve městě běţná, nejčastěji dochází ke krádeţím. Násilí v oblasti často ústí aţ ve vraţdy. Policie nedokáţe vzrůstající kriminalitě zabránit, takţe spravedlnost berou do rukou samotní obyvatelé, kteří se sami snaţí viníky potrestat. To často vede aţ k vraţdám, protoţe zloději nemají co ztratit, i kdyţ člověka zabijí nebo ne. 96 Loupeţe jsou také běţné v dopravních prostředcích a dokonce uvnitř domů a bytů. Přístav je hlavním místem exportu drog, jako je kokain či heroin ze západní Afriky do zbytku světa. Uţívání drog je v Lagosu velmi běţné. 97 2) Bydlení Lagos potřebuje nových obydlí kaţdý rok. Nedostatek příleţitostí k bydlení je v Lagosu enormní. Dokonce i lidé se středními příjmy musí často ţít ve velmi přeplněných domech. V slumech Shomulu a Mushin ţijí rodiny o pěti a více členech na ploše o rozloze 5 m 2. Jen 1,5% lidí má k dispozici pokoj pro sebe. Většina domů je ve špatném stavu a příslušenství je pro všechny společné. Dokonce i v domech, které jsou v lepším stavu, je 94 Norman, S., číslo 92, str Norman, S., číslo 92, str Haapala, U., 2002, str Norman, S., číslo 92, str. 4 38

39 nutno vodu donášet ze dvorků. Stoková síť chybí prakticky všude, je snad jen v oblastech, kde ţijí lidé s vysokými příjmy. Nedostatečné jsou i dodávky elektrické energie. 98 Častým jevem v afrických městech je násilné vystěhovávání lidí z důvodu výstavby luxusních obydlí a nových silnic. Tento jev postihl také Lagos. V roce 1990 došlo k destrukci městské části Maroko, která byla obývaná chudými lidmi přemístěnými z oblasti Victoria Island a Ikoyi v 50. letech 20. století. Maroko muselo díky výstavbě opustit obyvatel. 99 Slumy Největším lagosským slumem je slum Ajegunle, který je 6. největším slumem světa. V roce 1972 zde ţilo lidí na ploše pouhých 8 km 2 baţinaté půdy. Dnes je situace mnohem horší; zatímco počet obyvatel slumu se vyšplhal na 1,5 miliónů, plocha se zvětšila jen minimálně. 100 V Lagosu mají slumy svá určitá specifika, neboť obyvatelé platí pravidelně nájem a domy jsou legální a registrované, jinak ale obyvatelé stojí tváří v tvář stejným problémům jako obyvatelé jiných slumů světa Environmentální problémy 1) Ovzduší Na znečištění ovzduší má přímý dopad kombinace nadměrné dopravy, průmyslová výroba, obchod a činnost domácností. Ve městě neexistuje ţádné systematické měření kvality ovzduší, několik studí, však dokazuje nadměrný výskyt prachových částic, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Za hlavní zdroj znečištění je povaţována doprava, ve které dominují stará auta jezdící na olovnatý benzín. Obrovské znečištění má dopad na lidské zdraví. Okolo 95 % ovzduší s vysokým obsahem oxidu siřičitého je absorbováno horními cestami dýchacími. To způsobuje jejich dráţdění a rostoucí výskyt chronických onemocnění plic, plicních fibróz a nemocí dýchací soustavy. Oxid uhelnatý se váţe na hemoglobin v krvi, a způsobuje tak lidem poškození mozku, zhoršené vnímání, dušení, bolesti hlavy, nevolnost, ztrátu hmotnosti a únavu. Akutní otravy se projevily u lidí v dopravních zácpách, zahrnovaly bolesti hlav, ztráty vidění, sníţenou svalovou koordinaci a nevolnost. Existuje přímá souvislost mezi znečištěním ovzduší, vzrůstajícím počtem lékařských vyšetření, hospitalizací a ekonomickými 98 Norman, S., číslo 92, str Davis, M., 2006, str Davis, M., 2006, str Haapala, U., 2002, str. 6 39

40 ztrátami. Je jasné, ţe stav ovzduší se ve městě bude i nadále zhoršovat. Vţdyť většina automobilů jezdících po Lagosu je starší neţ 15 let ) Voda Zásoby vody pocházejí v Lagosu z povrchových a podzemních zdrojů. Ztráty vody jsou způsobeny prosakováním a ilegálním odběrem, a proto je její mnoţství nedostačující. Co se týká poptávky po vodě, tak ta výrazně převyšuje mnoţství, které je k dispozici. Mnoho lidí musí vyjít jen s velmi malým mnoţstvím vody, protoţe k ní jednoduše nemají přístup nebo pro ni musí velmi daleko chodit. Spolehlivost dodávek a kvalita vody je často neadekvátní a mnoho obyvatel musí bez vody vydrţet i několik dní. V těchto případech mají obyvatelé dvě moţnosti, buď si ji mohou koupit od pouličních prodejců za velmi vysokou cenu, nebo ji ukradnout u sousedů. Kvalita vody od pouličních prodejců je však velmi špatná a lidé díky tomu často onemocní různými nemocemi, např. průjmem. Jen několik procent odpadové vody je upravováno. Také kanalizační systém je velmi špatný a nachází se prakticky jen na ostrovech Lagos a Victoria, kde jsou hlavní obchodní zóny ve městě a kde ţijí vyšší sociální vrstvy. Během období sucha, kdy velmi dlouhou dobu neprší, se v odvodňovacích kanálech hromadí pevný odpad a vytvářejí se tak stojící jezera s kontaminovanou vodou, která je následně uţívaná v mnohých domácnostech. Hlavními znečišťovateli vody jsou pivovary, podniky vyrábějící potraviny, chemický průmysl a pevný odpad pocházející z domácností. Ke kontaminaci vody také dochází díky častým povodním. Voda často obsahuje mnoho bakterií např. Salmonella, Streptococus a Bacillus. To poukazuje na fekální znečištění, jak lidského, tak zvířecího původu. Vede k onemocněním, jako jsou průjem, cholera nebo břišní tyfus. Další běţné nemoci v oblasti jsou malárie, respirační problémy a spalničky. Lidé v Lagosu si vodu, kterou pijí, nepřevařují. To, ţe je voda na pohled čistá, je pro ně důleţitější, neţ je čistota mikrobiologická ) Odpady Město postrádá efektivní systém sběru odpadů a nemá ani ţádný centrální systém pro zacházení s odpady a odpadní vodou pocházející z průmyslové výroby. Tuto mezeru se snaţí vyplnit samostatně působící sběrači odpadu, kteří jej za poplatek sbírají na ulicích do svých vozíků. Z celkového mnoţství tun denně vyprodukovaného odpadu je pouhá 102 Olukayode, T., Haapala, U., 2002, str

41 polovina umístěna na jednu ze tří oficiálních městských skládek. Většina odpadů bohuţel končí v lagunách či jezerech, kde tento netříděný odpad zabíjí mořské a vodní organismy. Část je také zapalována na ilegálních skládkách či dokonce na skládkách oficiálních ) Doprava Dopravní zácpy jsou kaţdodenní součástí ţivota obyvatel Lagosu. Není ţádnou výjimkou ujet vzdálenost dvacet kilometrů za více neţ tři hodiny. Vozidla jsou většinou velmi stará a ve špatném stavu. Minibusy a linkové autobusy jezdí po městě často bez licence, proto si zde vyslouţily označení danfos, coţ znamená létající rakve a molues neboli pohyblivé márnice. 105 Okolo 40 % všech nových vozů v Nigérii je registrováno v Lagosu. Mosty mezi Central Business District (CBD) na ostrově Lagos, kde lidé pracují a pevninou, kde lidé ţijí, jsou hlavními místy, kde dochází k zácpám. Také veřejná doprava je naprosto nedostačující a nezvládá současné mnoţství lidí. Tím, ţe jsou autobusy a taxíky ve špatném stavu, způsobují obrovské znečištění vzduchu ve městě. Ţeleznice ve městě také existuje, ale je velmi zaostalá a spíše nahrazována silniční dopravou, většinou soukromými autobusy. Silniční síť je dlouhá 2600 kilometrů a na silnicích jezdí denně více neţ jeden milión aut. Dopravní zácpy jsou běţné a kvůli vysokému mnoţství zlodějů zde dochází k častým krádeţím. Kvalita vzduchu je špatná právě díky dopravě a průmyslu, stejně jako v dalších velkých městech ) Přírodní rizika a hazardy Jedním z největších problémů v Lagosu jsou záplavy, pro které platí nízké riziko. 107 Přesto vznikají uţ při středně silných deštích a voda se velmi často dostává aţ do výšky obytných domů. K nejhorším záplavám dohází v období dešťů. Situaci navíc zhoršuje poloha města; Lagos se totiţ nachází ve velmi rovinaté oblasti, coţ zabraňuje odtoku vody do moře. Špatná je také propustnost půdy. Podle starousedlíků dochází díky globálnímu oteplování k záplavám častěji. Domy v Lagosu jsou postaveny na kůlech v baţinatých oblastech, které bývají přirozeně zaplavovány. Oblast je také bez adekvátní kanalizace a tak se velmi často dostávají organické odpady přímo do domů lidí. Místní se tak velmi obávají vlivu na zdraví dětí. 108 Za středně rizikové jsou v Lagosu označovány bouře a krupobití. 104 Mbachu, D. a Lafreniere, J., str Davis, M., 2006, str Geo Factsheet, str Münchener Rückversicherung-Gesellschaft, Douglas, I., 2008, str

42 5.3. Kinshasa Rychlý nárůst počtu obyvatel a rozšiřování plochy města přináší řadu problémů. Město má problémy se znečištěním ovzduší a vody. Velmi váţná je i situace s odpady, která má negativní dopad na zdraví obyvatel. Situaci navíc zhoršuje i nestabilní situace a válečné konflikty v Demokratické republice Kongo Sociální problémy 1) Obyvatelstvo Nejchudší městské obyvatelstvo na světě ţije v Luandě (Angola), Maputu (Mozambik), Cochabambě (Bolívie) a právě v Kinshase. V ní vydělává 2 / 3 obyvatel méně, neţ kolik stojí náklady na denní poţadované minimum výţivy. 109 Polovina obyvatel musí přeţít pouze s jedním jídlem denně, 25 % populace má jídlo pouze jednou za dva dny. 110 Podobně jako tomu je i v jiných afrických městech, ţije i tady více muţů neţ ţen, tento nepoměr je důsledkem masového přílivu muţů hledajících práci. Migrace Kinshasa je pro většinu migrujících cílovou destinací. Lidé přicházejí do města především za prací, kterou je zde sice snazší najít, ale díky přebytku pracovních sil se často musí spokojit s prací jakoukoli. Důsledkem pracovní migrace je větší počet muţů neţ ţen. 111 Do města přichází také spousta uprchlíků z jiných částí země v důsledku občanské války. Zdravotní problémy Špatný odpadový systém není jediný, který způsobuje lidem ţijícím ve městě zdravotní problémy. Další potíţe jsou způsobeny nedostatkem pitné vody, špatným kanalizačním systémem a také nedostatečným přístupem ke zdravotní péči. Hlavní zdroje problémů můţeme rozdělit do dvou skupin: viditelní zabijáci a neviditelní zabijáci. Viditelní zabijáci Nejjasnějším viditelný zabijákem je počet lidí, kteří kaţdý rok umírají během období dešťů. Toto číslo se pohybuje mezi lidmi. Můţe se zdát, ţe odpadový systém není 109 Davis, M., 2006, str Trefon, T., Jurek, M. a kol., , str

43 v této skupině tím hlavním, co způsobuje smrt, to ale není pravda. Hlavní příčiny jsou totiţ následující: Utonutí lidí ve vodě jasně souvisí s nedostatečným odpadovým systémem, protoţe kanalizační systém je plný odpadů, a to způsobuje následné záplavy. Zničení domů proudem vody je další věc připisována problémům s odpadky, vliv má také nedostatečná kvalita a stabilita domů. Dochází také k úmrtím způsobeným zásahem elektrickým proudem - stav elektrického vedení je totiţ velmi špatný a při větším dešti, se dostává voda díky špatnému kanalizačnímu systému do kontaktu s elektrickým vedením, coţ také způsobuje ztráty na lidských ţivotech. Neviditelní zabijáci Problémy způsobuje plyn uvolňovaný z odpadů. Jak jiţ bylo zmíněno, lidé si stavějí domy právě v oblasti skládek odpadů. Tam dochází k uvolňování metanu, oxidu uhličitého a dalších plynů, které se dostávají do jednotlivých domů. Hlavním rizikem přímo v domech jsou exploze plynů a hrozba zadušení lidí z důvodu nedostatku kyslíku. Domy, které se zde nacházejí, by měly být na výskyt metanu kontrolovány a pokud je tam i jen nepatrný výskyt tohoto plynu, měly by být okamţitě zbourány. Dalším rizikem je malárie. Ucpané odvodňovací kanály zastavují tok vody, a ta tak představuje ideální místo pro rozmnoţování komárů přenášejících malárii. Pokud by tedy byly kanály udrţovány, nedocházelo by v nich ke stání vody a riziko by bylo značně niţší. Ţivot na odpadech přináší lidem i onemocnění způsobené bakteriemi. Zdravotní problémy způsobuje i voda, která je kontaminována kovy a lidé ji pouţívají nejen na koupání, ale také bohuţel jako pitnou vodu. 112 Kriminalita Kinshasa je povaţována za jedno z nejnebezpečnějších měst světa. Kriminalita zde byla vysoká jiţ před vypuknutím občanské války. Krádeţe, únosy a vraţdy jsou ve městě běţné, situaci ještě zhoršuje nestabilita země a zkorumpovanost a neschopnost místní policie a armády. Také autobusy a vlaky nepatří k bezpečným místům, navíc jsou často ve špatném technickém stavu Meldrum, A., 2007, str Blight, B.,

44 2) Bydlení Slumy obývá 50 % obyvatel Kinshasy 114, tím největším je slum Masina, který se v pořadí největších slumů světa nachází na 30. místě a ţije v něm okolo 0,5 miliónů lidí. Chudí lidé nejsou ve městě soustředěni do jednoho místa, většina z nich však obývá část cité, kde se nacházejí přeplněné městské slumy, ve kterých chybí kanalizace a často také elektřina, coţ je v zemi s obrovským hydroenergetickým potenciálem jakým Kongo disponuje, jen dalším důsledkem občanských válek, společenských nepokojů a prohlubující se ekonomické krize Environmentální problémy 1) Ovzduší Podobně jako ostatní velkoměsta postihuje i Kinshasu znečištění ovzduší. Situaci navíc zhoršuje pokračující ekonomická krize a nestabilita země. Stát řeší jiné problémy neţ ochranu ţivotního prostředí a otázka mnoţství vypouštěných emisí nepatří v Kongu mezi ta hlavní témata diskuzí. Znečištění způsobují především domácnosti, ve kterých lidé spalují prakticky všechno, automobily a ostatní dopravní prostředky, často velmi staré a ve špatném technickém stavu, továrny a skládky. Tam dochází během rozkladu biologicky rozloţitelných látek k uvolňování chemikálii a ty, které jsou těkavé jako síra, chlór nebo kyslík se vrací do atmosféry. 115 Znečištění ovzduší má dopad na lidské zdraví a jeho dlouhodobý vliv způsobuje řadu onemocnění. 2) Voda Jak kanalizace, tak i vodní toky jsou často ucpávány odpadem. To způsobuje velké problémy v období dešťů, které zde trvá osm měsíců. Je odhadováno, ţe ve městě kaţdý rok v období dešťů umírá lidí. Pokud by se podařilo problémy s odpady vyřešit, toto vysoké číslo by se rapidně sníţilo. Voda je také odpady kontaminována. Stojící voda pak představuje vhodné prostředí pro mnoţení moskytů přenášejících malárii. Voda v kanalizacích a vodních tocích je pouţívána mnoha lidmi. Často však obsahuje kovy a bakterie způsobující lidem závaţné zdravotní problémy. Počet lidí, kteří umírají právě díky chemické či bakteriální kontaminaci vody nebo na malárii, není přesně znám. Je ale jasné, ţe toto číslo je mnohem vyšší neţ počet lidí umírajících v období dešťů. Co se zásob pitné vody 114 UN-HABITAT, Lombo Sedzo, L.,

45 týče, existuje ve městě systém zajišťující pitnou vodu, ale její kvalita není moc dobrá a počet domů, které pitnou vodu takto dostávají, není znám. 116 Celkové mnoţství pitné vody je ve městě nedostačující a to i přesto, ţe se Kinshasa nachází na břehu jedné z největších řek světa. Ačkoliv je voda vedená potrubím relativně levná, potrubí je často bez ní a lidé tak musí chodit mnoho kilometrů, aby si odebrali vodu ze znečištěných řek. Odhaduje se, ţe čtvrtina obyvatel, především ţeny a děti, musí chodit pro vodu vzdálenou nejméně jeden kilometr ) Odpady Současná odpadová infrastruktura je velmi omezena, ale město se snaţí tento problém řešit. Aktuální systém spoléhá především na ruční sběr odpadů a jeho následný transport na prozatímní skládky. Ty se však nacházejí na místech, kde lidé pěstují obilí, a podél řek a odvodňovacích kanálů. Město má k dispozici celkem deset aut, která se pokoušejí ulice od odpadů vyčistit. Snaha lidí, aby kanály a vodní toky byly čisté, je veliká. Odpady jsou ale velmi mokré a jejich sběr je tak značně obtíţný. Hlavní skládky odpadů se nacházejí na zemědělsky úrodných plochách a lidé si na nich stavějí domy. Jsou tak vystaveni značným rizikům ) Doprava Většina cest je v Kinshase ve velmi špatném stavu a se spoustou výmolů. To způsobuje časté dopravní zácpy, protoţe vozidla se snaţí výmoly obejít, nebo přes ně přejet a často tak na cestě uvíznou. Právě díky špatnému stavu vozovek neexistují ve městě veřejné autobusy. Chodníky nejsou vůbec zpevněny a jsou často pokryty blátem a odpady, coţ nutí chodce chodit po cestách. Velká část dopravy ve městě je zajišťována dvoukoláky, kterými se opět jezdí po cestách. Motorky a kola najdeme v Kinshase jen velmi zřídka. Kvůli vysokému výskytu sráţek jsou součástí cest velké odvodňovací kanály široké jeden metr a hluboké dva metry. Na většině míst jsou tyto odvodňovací kanály plné odpadků a špíny, která se zde dostává z cest. Mezi Kinshasou a městem Brazzaville nestojí ţádný most, ale nachází se tam přívoz, který umoţňuje přepravu mezi oběma břehy, v těchto místech rychle tekoucí řeky Kongo. 119 Vozidla jsou ve špatném stavu a nejsou zde ţádné poţadavky na pravidelnou 116 Meldrum A., 2007, str Davis, M., 2006, str Meldrum, A., 2007, str Meldrum, A., 2007, str. 3 45

46 údrţbu. Veřejná doprava nemá pravidelný řád a je chaotická; pasaţéři musí často čekat několik hodin na přeplněné autobusy ) Přírodní rizika a hazardy V Kinshase jsou největším rizikem povodně. Město se nachází na břehu řeky Kongo v pásmu tropických a subtropických lesů a období dešťů v něm trvá aţ osm měsíců. Průměrný roční úhrn sráţek je 1406 mm. 121 Největší mnoţství spadne právě v období dešťů, ve kterém dochází k častým prudkým bouřím způsobujícím erozi na předměstích poloţených na pahorcích. Eroze zvyšuje riziko sesuvu půdy a na ní vystavěných domech. 6. Porovnání jednotlivých aspektů v těchto městech Hlavním cílem této kapitoly je porovnání jednotlivých aspektů ve vybraných městech. Co mají společného a v čem se naopak liší? Které problémy patří k těm nejdůleţitějším, a které naopak nehrají ve zvolených městech klíčovou roli? 6.1. Sociální problémy 1) Obyvatelstvo Všechna tři vybraná velkoměsta jsou největšími městy svých států; Káhira a Kinshasa jsou také městy hlavními, Lagos musel tuto funkci přenechat v roce 1991 Abuji. Města jsou zároveň primate city Egypta, Nigérie a DRK. Počet lidí, kteří v nich ţijí je totiţ mnohem vyšší neţ je počet obyvatel druhého největšího města země. Jedná se o jev běţný v rozvojových zemích, protoţe tyto státy mají omezené mnoţství zdrojů, a proto se většina ekonomiky koncentruje na jednom místě. Typická je vysoká hustota zalidnění pohybující se zejména v chudinkých čtvrtích a slumech v tisících obyvatelích na km 2. Populace měst je velmi mladá, v Káhiře je přes 33 % obyvatel mladší neţ 15 let, charakteristický je vysoký přirozený přírůstek přispívající k rostoucímu počtu lidí ve městech. 2) Migrace Chudoba, přelidnění a nedostatek pracovních příleţitostí na venkově nutí vesničany k odchodu do měst. Zejména pro mladé lidi, kteří mají alespoň minimální vzdělání, působí 120 Kumar, A. a Barrett, F., 2008, str Šára, P. a kol., 2007, str

47 města jako magnet. Nacházejí v nich ekonomické výhody a nové příleţitosti. Pro většinu přistěhovalců do měst jsou však tyto poţitky pouze přáním. O omezené mnoţství příleţitostí se uchází příliš mnoho lidí a mnozí jsou nuceni ţít v neutěšených podmínkách chudoby. 122 Zvolená města jsou nejčastějšími cíli vnitřní migrace v rámci svých států. Hlavní příčiny nárůstu počtu obyvatel představuje právě migrace a také vysoký přirozený přírůstek. V případě Káhiry však můţeme najít rozdíl; její rozšiřování je způsobeno připojováním okolních venkovských oblastí a výstavbou nových čtvrtí na okraji města, ne tedy migrací. V Kongu a Nigérii si lidé jako cíl migrace volí právě tato největší města, protoţe jsou ekonomickými centry svých států, a migrující lidé očekávají od ţivota ve městě větší pravděpodobnost nalezení práce a dosaţení lepší kvality ţivota. K naplnění tohoto předpokladu však díky vysokému přílivu lidí nedochází a lidé přicházející z venkovských oblastí končí velmi často ve slumech. K dalším příčinám migrace patří environmentální rizika v případě Nigérie či pokračující občanská válka v DRK. 2) Bydlení a slumy Pro vybraná města je charakteristický nedostatek míst vhodných k bydlení. Jejich další rozšiřování je však z důvodu přírodních podmínek, především v Káhiře a Lagosu, značně limitováno. V případě Káhiry zabraňují dalšímu masivnímu rozšiřování pouště, které město obklopují, v Lagosu jsou to baţiny a špatná propustnost půdy. Enormní je nedostatek bydlení zvláště v Lagosu, kde ţijí i lidé se středními příjmy ve velmi přeplněných domech. Pro africká města je běţným jevem vystěhovávání lidí z důvodu výstavby, který je v Lagosu řešen především násilným vystěhováním, v Káhiře bývá nejprve nabídnuta náhradní moţnost bydlení. Většina chudých lidí je soustředěna do slumů; v Kinshase dokonce tvoří takto ţijící lidé 50 % obyvatel města. Z třiceti největších světových slumů se jich sedm nachází ve zvolených městech, z toho čtyři v Káhiře. Slumy nejsou koncentrovány na jednom místě, ale rozšířeny po celém městě a toto uspořádání je charakteristické pro všechna tři města. Neustále dochází k nárůstu počtů lidí obývajících slumy, avšak plocha se zvětšuje jen minimálně. Společná je nízká kvalita ţivota ve slumech, způsobena nedostatkem pitné vody, potravin, zdravotní péče, vysokým výskytem nemocí, problémy s odpady, kriminalitou a znečištěním. Také pracovních příleţitostí mají obyvatelé slumů jen minimálně. 122 Short Rennie, J. a kol., 1994, str

48 3) Kriminalita Nejhorší situace z hlediska bezpečnosti je v Kinshase. Ta je označována za jedno z nejnebezpečnějších měst na světě. Ve všech městech jsou typické pouliční krádeţe, krádeţe v dopravních prostředcích a obtěţování ţen především v nočních hodinách. 4) Zdravotní péče a problémy Lidé očekávají od ţivota ve městě také vyšší úroveň zdravotní péče. Jejich představy však zůstávají často nenaplněny, protoţe si ji nemohou dovolit. Ţivot ve slumech přináší obrovská zdravotní rizika. V Kinshase, která leţí v rovníkové oblasti, je typickou nemocí malárie, její výskyt je díky ucpaným odvodňovacím kanálům vyšší, neţ by mohl být, pokud by se kanály udrţovaly. Ve všech městech je problémem nedostatek pitné vody. Lidem nezbývá nic jiného neţ se spokojit znečištěnou vodou, kterou si často nemají moţnost převařit, a tak voda způsobuje řadu zdravotních problémů, jakými jsou například průjmy, úplavice, cholera či břišní tyfus. Dalším problémem je znečištění ovzduší způsobené především nadměrnou dopravou a nevyhovujícími dopravními prostředky. Tento problém je nejpalčivější v Káhiře, kde je znečištění velmi vysoké. Způsobuje zvýšený výskyt rakoviny plic a onemocnění dýchací soustavy. Další zdravotní rizika způsobují odpady, které se nedaří zvládnout zejména v Lagosu a Kinshase. Ty představuji ideální místa pro mnoţení různých bakterií a místa, ze kterých se uvolňují nejrůznější jedovaté kovy a plyny Environmentální problémy 1) Ovzduší Znečištění ovzduší postihuje všechna vybraná velkoměsta. Situace je nejhorší v Káhiře, kde jsou naměřené hodnoty oxidu uhličitého, oxidu siřičitého a prachových částic desetkrát aţ stokrát vyšší, neţ standardy dané WHO. V Lagosu ţádné systematické měření kvality ovzduší neexistuje, mnoho studií však ukazuje, ţe i toto město se s nadměrným znečištěním potýká. Ve všech městech jsou hlavními zdroji znečištění dopravní prostředky nesplňující technická kritéria, průmyslová výroba a domácnosti. Snahu o sníţení vysokých hodnot polutantů mají především v Káhiře, kde existuje několik politických programů a iniciativ na podporu zlepšení ţivotního prostředí. 48

49 2) Voda Voda je nedostatkovým prvkem jak v Káhiře, tak i v Lagosu a Kinshase. Hlavní příčinou jejího nedostatku v Káhiře je podnebí charakteristické minimem sráţek. Potřeby lidí nestačí naplnit ani Vysoká Asuánská přehrada, která byla na Nilu postavena. Lagos vodu čerpá z povrchových a podzemních zdrojů, díky prosakování a ilegálnímu odběru dochází k jejím velkým ztrátám. V Kinshase je dlouhodobý nedostatek vody a to i přesto, ţe leţí na břehu druhé největší africké řeky Kongo. Problémy s vodou nastávají v období dešťů, kdy kanály ucpané odpady způsobují opačný efekt - povodně. Ve všech městech je nedostačující či zcela chybějící kanalizační systém. Voda je také velmi často znečištěna, a jelikoţ ji lidé pouţívají nepřevařenou, přináší její konzumace řadu zdravotních problémů. Běţným jevem je kaţdodenní docházení pro vodu do vzdálenějších částí města především v Kinshase. 3) Odpady Nejmenší problém způsobují odpady v Káhiře. Ve městě existuje program sběru, třídění, recyklace a likvidace odpadů, kterou mají na starosti dvě tradiční skupiny the Wahis a the Zabbaleen. Naopak v Lagosu a Kinshase představují odpady závaţný problém, který nejsou města schopna vyřešit. Chybí jim efektivní systém sběru a likvidace odpadů a taktéţ nedisponují dostatečným mnoţstvím oficiálních skládek. Odpady často zůstávají na ulicích, jsou nelegálně páleny či odhazovány do kanalizačních systémů, kde způsobují kontaminaci vody a následné zdravotní potíţe. Jsou také odhazovány na úrodnou zemědělskou půdu či končí v lagunách a jezerech, jako tomu je v Lagosu. 4) Doprava Systém veřejné dopravy připomínající alespoň trochu evropské typy městské hromadné dopravy funguje jen v Káhiře. Zajišťují ho autobusy a metro. Přesto je situace v dopravě velmi špatná a typickým kaţdodenním jevem jsou zácpy a vysoká nehodovost. V Lagosu a Kinshase je nekvalitní silniční a dálniční síť a veřejná doprava není schopna zvládnout obrovské mnoţství lidí, kteří ve městech ţijí. Také vozový park je zastaralý a auta, autobusy či mikrobusy patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší. Z důvodu katastrofálního stavu vozovek je v Kinshase problémem i zajištění veřejného systému autobusové dopravy. Kaţdodenním jevem jsou také zácpy a velmi pomalá jízda v Lagosu. 49

50 5) Environmentální rizika a hazardy Environmentální rizika a hazardy výrazně souvisí s polohou měst. Ve všech hrozí především záplavy. Ty jsou typické pro Kinshasu, kde protéká řeka Kongo, a která leţí v oblasti, kde se střídá období dešťů s obdobím sucha. Lagos se nachází v rovinaté oblasti zhoršující odtok vody do moře. Regulace toku řeky Nil sice sniţuje riziko povodní v Káhiře, v souvislosti s výstavbou přehrad však existuje moţnost jejich protrţení. Káhiru postihují díky její poloze zemětřesení, která mohou způsobit značné ztráty na ţivotech. Vysoké bývají také materiální škody z důvodu špatného stavu domů v chudinských čtvrtích, kde stojí řada budov ilegálně nebo dochází k nepovolenému přistavování dalších pater na jiţ stojící domy. Dalším rizikem jsou větry vanoucí z pouště přinášející do města prach a písek. Káhira a Kinshasa neleţí v pobřeţních oblastech, a tak se prozatím nemusí vyrovnávat s rostoucí hladinou oceánů a moří. Hrozbu naopak představuje zvyšování hladiny moře pro Lagos. Zvolená města mají mnoho společného. Patří k nejrychleji rostoucím velkoměstům nejen v Africe, ale také na celém světě a prognózy ukazují, ţe nastavený trend bude i nadále pokračovat. Musí se vyrovnávat s řadou problémů, které jim narůst počtu obyvatel způsobuje. Nejlépe se s nimi na základě mých poznatků vyrovnává Káhira. Egypt nepatří do skupiny nejchudších států světa (LDC s ) a Káhira se můţe spoléhat na vysoké příjmy z cestovního ruchu. Město má vyřešenou otázku odvozu odpadů, snaţí se zlepšit ovzduší, zabývá se otázkou zdrojů pitné vody a také výstavbou nových obytných čtvrtí. Problémem zůstává vysoký počet lidí ţijících ve slumech a nevyřešená otázka veřejné dopravy. Lagos naopak nemá vůbec vyřešenou otázku likvidace odpadů, chybí zde projekty na zvýšení kvality ţivotního prostředí, sníţení kriminality či dostupnosti pitné vody. Kinshasa se nemůţe spoléhat na stabilní bezpečnostní a ekonomickou situaci v zemi. I kdyţ patří k relativně klidným místům, boje v provinciích Severní a Jiţní Kivu mají dopad také na ţivot v hlavním městě. Státu chybí stabilní vláda a řeší jiné problémy neţ přelidněnost Kinshasy. Město zcela postrádá kanalizační systém, chybí zde oficiální skládky odpadů, zcela nevyhovující je silniční síť a palčivý je také nedostatek pitné vody. 7. Očekávaný vývoj urbanizace a její dopady v Africe Úkolem poslední kapitoly je nastínit očekávaný vývoj urbanizace v Africe, snahou je zodpovědět otázky týkající se nárůstu počtu obyvatel, vývoje měst a objasnit základní dopady a problémy spojené s urbanizací. 50

51 Afrika je nejméně urbanizovaným kontinentem světa. V roce 2008 ţilo ve městech necelých 40 % obyvatel. Odhady ukazují, ţe tento kontinent bude muset v příštích dvou desetiletích najít způsoby usnadňující bydlení ve městech, zajistit základní sluţby a ţivobytí pro více neţ dvojnásobek lidí, neţ je tomu v dnešní době. Zatímco dnes ţije ve městech 373 miliónů lidí, v roce 2030 jich bude jiţ 760 miliónů, coţ představuje více, neţ je současný počet městských lidí na celé západní polokouli. V roce 2050 se jejich počet přehoupne přes 1,2 miliardy, neboli jen v samotné Africe bude ve městech ţít čtvrtina urbanizované populace na světě. 123 Nejrychleji, o 4 5 % ročně, se zvyšuje urbanizace v subsaharské Africe. Tento nárůst je podobný růstu západních měst na konci 19. století a je spojen se stejnými problémy; vysokou dětskou úmrtností, nízkou očekávanou délkou ţivota a nízkou gramotností. 124 Velká města budou velmi rychle růst i nadále. V roce 2015 je očekáváno 59 měst s jedním a více miliónem obyvatel, coţ představuje oproti roku 2005 nárůst o 16 a oproti roku 1995 dokonce o 31 miliónových měst. Největšími městy zůstanou Káhira, Lagos a Kinshasa, nejpočetnějším uţ ale nebude Káhira, ale Kinshasa, která je nyní 3. v pořadí Chudoba a slumy V roce 1990 ţilo 48 % (241 miliónů) Afričanů za méně neţ jeden dolar denně, v roce 1999 se toto číslo zvýšilo na 49 % populace (315 miliónů) a pokud budou současné trendy pokračovat i nadále a nedojde k významnému zakročení mezinárodního společenstva za účelem zlepšení situace, dojde v roce 2015 k poklesu takto ţijících lidí v procentech na 46, díky nárůstu počtu lidí však jejich počet stoupne na 404 miliónů. Zvyšovat se také bude počet lidí ţijících ve slumech, podle odhadů o dvojnásobek za kaţdých 15 let, zatímco celková populace se zdvojnásobí jednou za kaţdých 26 let Migrace Aktuální počet migrantů není v Africe díky nedostatku spolehlivých statistik a nedokumentované migraci znám. Podle posledních odhadů je více neţ čtrnáct miliónů migrantů v subsaharské Africe a toto číslo nezahrnuje migrační toky uprchlíků, které jsou značné v oblasti Velkých jezer a v západní Africe. Přesuny lidí v minulosti však ukázaly jasný směr vývoje; lidé se stěhují především do velkých a nejčastěji hlavních měst a to jak v rámci 123 UN-HABITAT, 2008, str UN-HABITAT Globalization and Urban Culture 125 tamtéţ 51

52 svých států, tak i do jiných afrických či mimo Afriku leţících států. Samostatným problémem jsou uprchlíci, kterých bylo dle odhadů ke konci roku 2000 více neţ 3,4 miliónů. 126 Například druhé největší město státu Eritrea, Keren zdvojnásobilo počet svých obyvatel za posledních pět let a to díky přílivu uprchlíků pocházejících zejména z Etiopie a Súdánu. 127 Odhadnout očekávaný vývoj migrace není jednoduché. Pokračovat bude především pracovní migrace, migrace z důvodů občanských válek a dalších sporů, rostoucí bude také počet lidí migrujících z environmentálních důvodů Africká města v nebezpečí Jak města rostou, stávají se zranitelnějšími pro nejrůznější katastrofy: 1. Seizmická rizika: Velká část afrického kontinentu se nachází v oblasti seizmické aktivity. Nejaktivnější oblastí je km dlouhý pás táhnoucí se od asijského Libanonu aţ k Jihoafrické republice, zahrnující také oblast Středozemního moře. Aktivní jsou i některé části v západní a střední Africe. V ohroţení je mnoho afrických měst; Addis Abeba, Accra, Alexandrie, Casablanka, Káhira, Nairobi, Tripolis, Tunis a mnoho dalších. Problém představují především přelidněné chudinské čtvrti a slumy, ilegálně postavené budovy a domy v nevyhovujícím technickém stavu. To vše výrazně zvyšuje riziko velkých ztrát na ţivotech a vysokých materiálních škod. S očekávaným nárůstem počtu obyvatel ve městech se bude riziko zvyšovat. 2. Rostoucí hladina moří a záplavy: Města nacházející se v pobřeţních oblastech představují jedny z největších urbanizačních systémů na světě a patří také k největším ekonomickým centrům. Africká pobřeţní města jsou nejrozvinutější oblasti kontinentu. Zahrnují 15 % světových LECZ 128 měst a jsou domovem více neţ jedné desetiny afrických lidí ţijících ve městech. K těm nejohroţenějším patří Accra, Alexandrie, Alţír, Freetown, Kapské Město Lagos, Lomé, Luanda, Maputo a další. Nedostatek adekvátních kanalizačních systémů, nábřeţí, rostoucí hustota zalidnění, to vše můţe způsobit katastrofální následky v případě silných bouří, tsunami nebo povodní Clover, J., UN-HABITAT Globalization and Urban Culture 128 Low elevation coastal zones pobřeţní oblasti v nadmořské výšce méně neţ 10 metrů 129 UN-HABITAT, 2008, str

53 Odhadnout očekávaný vývoj afrických měst je velmi těţké. Záleţet bude především na ekonomické situaci, bezpečnostním vývoji, na tom, jak státy vyřeší pokračující politické spory a občanské války. Ještě větší význam snad budou hrát mezinárodní organizace, nevládní neziskové organizace a státy prostřednictvím rozvojové a humanitární pomoci. Pokud však budou současné trendy pokračovat, situace se bude pravděpodobně zhoršovat. S přílivem lidí do měst se ještě více do popředí dostane problematika nedostatku pitné vody a elektrické energie, zhoršovat se bude také znečištění ovzduší a vody, zvyšovat nadměrný hluk, pokračovat bude také šíření nemocí pocházejících z kontaminované vody a vzduchu. Samostatnou otázku je šíření nemoci HIV/AIDS, proti které dosud neexistuje účinná léčba. Ještě závaţnějším problémem se stane kritický nedostatek míst vhodných k bydlení, protoţe města nemohou rozšiřovat svou rozlohu do nekonečna a plocha, kterou mohou vyuţívat, je omezena. Rostoucí počet lidí se bude tísnit v přeplněných slumech a větší význam neţ nyní budou mít environmentální rizika a hazardy. 8. Závěr Počet obyvatel Afriky v posledních desetiletích prudce narůstá a podle odhadů OSN bude tento trend i nadále pokračovat. V současnosti se jejich počet blíţí k jedné miliardě, do roku 2050 se toto číslo zdvojnásobí. Většina obyvatel stále ţije na venkově a Afrika je tak nejméně urbanizovaným kontinentem světa. Tento stav se ovšem velmi rychle mění, protoţe růst urbanizace je zde nejrychlejší na světě. Africká města se díky migrantům z venkova, vysokému přirozeného přírůstku a začleňování venkovských oblastí do periférií měst postupně zařazují mezi světová velkoměsta. Urbanizace však obyvatelům zlepšení ţivota nepřináší. Naopak, kvalita ţivota se s přesunem do něj zhoršuje, protoţe města nejsou schopna se s tak prudkým nárůstem obyvatel vyrovnat. Jedním z nejviditelnějších dopadů je růst slumových oblastí, kde selhává především zajišťování těch nejzákladnějších věcí; to je přístupu k pitné vodě a k adekvátním hygienickým podmínkám. Vláda není schopna zajistit lidem ve městech práci, a prudce tak narůstá počet lidí pracujících v neformálním sektoru. Pro něj je charakteristický snadný přístup, nízké mzdy a minimální nároky na kvalifikaci pracovníků. S růstem měst souvisí také zvyšování environmentálních rizik a hazardů, coţ znamená, ţe se města stávají náchylnějšími pro nejrůznější katastrofy, jakými jsou zemětřesení, povodně nebo tsunami, jeţ představují pro města váţné nebezpečí. Ţivot ve městě má samozřejmě také svá pozitiva: lidé mají přístup 53

54 ke kvalitnější zdravotní péči a vzdělání, vyšší je oproti venkovu i nabídka pracovních příleţitostí. Tato pozitiva si však nemohou dovolit chudí lidé, kterých je ve městech většina, a jejíţ ţivot je srovnatelný se ţivotem na venkově, ve většině případů ještě mnohem horší. Stěţejní část práce tvořila analýza současné situace ve třech největších afrických městech: Káhiře, Lagosu a Kinshase. Ve všech těchto městech ţije více neţ pět miliónů obyvatel a patří mezi třicet největších měst světa. Jsou zároveň primate city svých států, coţ znamená, ţe mají nejméně dvojnásobně vyšší populaci neţ druhé největší město. Tento jev je běţný v mnoha rozvojových zemích, protoţe ty mají často omezené mnoţství zdrojů, a tak je většina ekonomiky koncentrována na jednom místě. Města se musejí vyrovnat s řadou problémů, které jim narůst populace přináší. Ten hlavní začíná ihned po příchodu lidí do města, neboť ta nemají dostatek vhodných míst pro bydlení a jejich moţnost rozšíření uţ byla buď vyčerpána, nebo se k vyčerpání blíţí. Lidé jsou tak nucení uchylovat se do slumů, které jsou rozmístěny po celém městě, kde jsou vlastnické poměry značně nejasné, a kde lidé bydlí a ţijí v katastrofálních podmínkách. Nedostačující je infrastruktura a kaţdodenním jevem je také kolabující doprava, kterou zajišťují vozidla ve velmi špatném technickém stavu. Města postihuje obrovské znečištění vzduchu, které je nejhorší v Káhiře, nadměrný hluk, nedostatek a znečištění vody, nevyřešena je otázka odvozu, recyklace a likvidace odpadů v Lagosu a Kinshase a narůstá také kriminalita. Špatná kvalita ţivota, znečištění ovzduší a vody a neadekvátní hygienické podmínky mají dopad na zdraví lidí, přispívají k šíření nemocí a způsobují váţné zdravotní problémy. Situaci v Kinshase zhoršuje také politická a ekonomická nestabilita, protoţe vláda nemá situaci na celém území státu pod kontrolou a řešení situace v Kinshase je proto odsunuto do pozadí. Odhadnout další vývoj zvolených měst je velmi těţké. Jisté je, ţe počet obyvatel se bude dále zvyšovat. Je důleţité, aby se vlády Egypta, Nigérie a Konga snaţily situaci řešit a co nejdříve zahájily projekty na podporu zlepšení kvality ţivota ve městech. Neměly by zapomenout také na rozvoj venkovských oblastí, aby tak lidé neměli důvod do měst odcházet. Důleţitá je i podpora rozvoje dalších měst, tak aby příliv migrantů nepokračoval jen do měst největších. Urbanizace v rámci celého kontinentu se bude i nadále zvyšovat. Vliv na její vývoj a následné dopady budou mít pokračující politické spory, občanské války a ekonomická situace zemí. Důleţitou roli budou hrát i rozvinuté státy, mezinárodní organizace a nevládní neziskové organizace prostřednictvím své rozvojové pomoci. 54

55 Shrnutí Touto prací jsem chtěla poukázat na současný stav a průběh urbanizace afrického kontinentu a nastínit některé ze základních problémů, které její rychle tempo přináší. Cílem bylo nejprve poukázat na situaci v rámci celého kontinentu, ukázat, jaký má negativní, ale také pozitivní dopad na lidi ţijící především v chudinských čtvrtích a slumech ve městech a zároveň poukázat na konkrétní aktuální stav ve vybraných velkoměstech. Stěţejní část práce je proto věnována analýze sociálních a environmentálních problémů, se kterými se v současnosti potýkají tři největší města Afriky: Káhira, Lagos a Kinshasa. Cílem bylo také tyto problémy porovnat a najít to, co mají města společného a v čem naopak spočívají rozdíly mezi nimi. Očekávanému vývoji urbanizace se věnuje závěrečná část práce, kde jsem se pokusila nastínit její moţný další vývoj v budoucnosti a její dopady. Klíčová slova: Afrika, urbanizace, Káhira, Lagos, Kinshasa, problémy, chudoba Summary This thesis deals with the urbanization of Africa and its development. It is pointing to the problems which are connected with the rapid urbanization in Africa. This thesis points to the current situation in the whole continent and shows not only the negative but also the positive consequences of urban development. In the analysis of the consequences I focused on people living in slums. This thesis also shows the current state in some of the cities. The main part of this thesis is therefore dealing with the analysis of the social and environmental problems of the three largest cities on the continent: Cairo, Lagos and Kinshasa. The thesis also compares and analysis the differences of the problems in the three above mentioned cities. It shows which problems have the cities in common and which problems are the different. The last part of this thesis is dealing with the expected development of urbanization in Africa in the future and its consequences. Key words: Africa, urbanization, Cairo, Lagos, Kinshasa, problems, poverty 55

56 9. Literatura ABDEL GELIL, Ibrahim. Towards Sustainable Transport in Egypt: The Fuel Cell Bus Option [online]. c2007, [cit ]. Dostupné z: ustainable_transport_in_egypt.pdf>. Aktuálně. Co čeká neklidný Africký roh? Další boje [online]. c2006, [cit ]. Dostupné z: AL-BAALY, Mohammed. Cairo -The Future Amsterdam of the Middle East? [online]. c2005, [cit ]. Dostupné z: BLIGHT, Barry. Minimising risks in overseas travel [online]. c2000, [cit ]. Dostupné z: CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. c2009, [cit ]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html>. CITYMAYORS STATISTICS. The world s fastest growing cities and urban areas from 2006 to 2020 [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: CITY POPULATION. Democratic Republic Congo [online]. c 2008, [cit ]. Dostupné z: CITY POPULATION. Egypt [online]. c 2008, [cit ]. Dostupné z: CLOVER, Jenny. Situation Report: Refugees and Internally Displaced People s in Africa [online]. c2002, [cit ]. Dostupné z: DAVIS, Mike. Planet of Slums. First published by Verso, s. ISBN DOUGLAS, Ian a kol. Unjust waters: climate change, flooding and the urban poor in Africa [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: ECOVOX. Le cas de Kinshasa en R. D. C [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: EXNEROVÁ, Věra a kol. Globální problémy a rozvojová spolupráce, s. ISBN HAAPALA, Ulla. The Stages of Development in Latin America, South-East Asia and West Africa Case study of Lagos [online]. c2002, [cit ]. Dostupné z: 56

57 HOCH, Tomáš. Základy rozvojové pomoci. Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN KUMAR, Ajay a BARRETT, Fanny. Africa Infrastructure Country Diagnostic, Stuck in traffic: Urban transport in Africa [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: JUREK, Martin a kol. Velký atlas světa. 1. vydání. Praha: ČESKÁ MEDIA AMERCOM, spol. s r. o., strana , , ISSN X MBACHU, Dulue a LAFRENIERE, Julie. Tomorrow s crises today: The humanitarian impact of Urbanization [online]. c2009, [cit ]. Dostupné z: MELDRUM, Alasdair. Report into the Key, Waste Management Issues in Kinshasa, DRC [online]. c2007, [cit ]. Dostupné z: >. MYLLYLÄ, Susanna. Cairo A Mega City and Its Water Resources [online]. c1995, [cit ]. Dostupné z: NATIONAL BUREAU OF STATISTIC. Federal Republic of Nigeria, 2006 Population Census [online]. c2006, [cit ]. Dostupné z: NEAMATALLA, Mounir. Zabbaleen Environment and Development Program, Cairo, Egypt [online]. c , [cit ]. Dostupné z: NORMAN, Simon. Geo Factsheet Lagos [online]. c2009, [cit ]. Dostupné z: tsheets/92%20lagos.pdf>. OLU ABIODUN, Josephine. Urban challenge in Africa: Growth and management of its large cities,the challenges of growth and development in metropolitan Lagos [online]. c1997, [cit ]. Dostupné z: the challenges of growth and development in metropolitan lagos>. OLUKAYODE, Taiwo. The case of Lagos Air quality improvement project [online]. c2005, [cit ]. Dostupné z: _Taiwo.pdf>. OTCHET, Amy. Lagos: the survival of the determined [online]. c1999, [cit ]. Dostupné z: PIERMAY, Jean-Luc. The Urban challenge in Africa: Growth and management of its large cities, Kinshasa: A reprieved mega-city? [online]. c1997, [cit ]. Dostupné z: rieved%20mega%20city>. 57

58 SHAW, Emily a kol. Lifting the Black Cloud [online]. c2009, [cit ]. Dostupné z: SHORT RENNIE, John a kol. Lidská sídla. 1. vydání. Praha: Nakladatelský dům OP, spol. s r. o., s. ISBN SIMS, David. The Case of Cairo, Egypt [online]. c2003, [cit ]. Dostupné z: SMOLOVÁ, Irena a VYSOUDIL, Miroslav. Zeměpis na dlani, Rubico, s. ISBN Suburbanizace [online]. c2009, [cit ]. Dostupné z: ŠÁRA, Pavel a kol. Školní atlas světa, SHOCart, spol.s.r.o., 2007, 112 s. ISBN ŠINDLER, Petr. Urbanizační procesy v rozvojových zemích. Ostravská univerzita Ostrava, s. ISBN THE MEGACITY BOOK. Rental Car Tour: CAIRO (Demographia), Urban Tour by Rental Cars [online]. c2006, [cit ]. Dostupné z: TREFON, Theodore. Population and poverty in Kinshasa [online]. c2001, [cit ]. Dostupné z: TSHILEMALEMA, Mukenge. Culture and Customs of the Congo, Greenwood Publishing Group, 2002, 204 s. ISBN , , dostupné z: +cit%c3%a9&source=gbs_summary_r&cad=0#ppr5,m1>. UN- DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS. Population Divison [online]. c2005, [cit ]. Dostupné UN- DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS. Population Divison, World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database [online]. c2007, [cit ]. Dostupné z: UN- DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS. World Population Prospects: The 2006 Revision and World Urbanization Prospects: The 2007 Revision [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: UNEP. Geo-3: Global Environment Outlook [online]. c , [cit ]. Dostupné z: UNFPA. State of World Population 2007, Unleashing the Potencial of Urban Growth [online]. c2007, [cit ] Dostupné z: 58

59 UN-HABITAT. The State of African Cities 2008, A framework for addressing urban challenges in Africa [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: UN-HABITAT. The Twenty First Session of the Governing Council [online]. c2007, [cit ]. Dostupné z: 0know%20about%20slums.pdf>. YOUSRY, Mahmoud a ABOUL ATTA, Tarek A.. The Urban challenge in Africa: Growth and management of its large cities, The challenge of urban growth in Cairo [online]. c1997, [cit ]. Dostupné z: the challenge of urban growth in cairo>. WORLD BANK. Arab Republic of Egypt, Towards and Urban Sector Strategy, Sustainable Development Department Middle East and North Africa Region [online]. c2008, [cit ]. Dostupné z: /Rendered/PDF/411780v20ESW0E1Box B01PUBLIC1.pdf>. WORLD FACTS. Major Cities [online]. c , [cit ]. Dostupné z: 59

60 Přílohy

61 Seznam příloh: Příloha 1: Vývoj počtu obyvatel Káhiry v letech Příloha 2: Největší města Egypta v roce 2006 Příloha 3: Vývoj počtu obyvatel Lagosu v letech Příloha 4: Největší města Nigérie v roce 2007 Příloha 5: Vývoj počtu obyvatel Kinshasy v letech Příloha 6: Největší města Konga v roce 2007

62 Počet obyvatel Počet obyvatel Příloha 1: Vývoj počtu obyvatel Káhiry v letech Vývoj počtu obyvatel Káhiry Rok počet obyvatel zdroj: World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database Příloha 2: Největší města Egypta v roce 2006 Největší města Egypta Název města zdroj: sčítání 2006, City Population

63 Počet obyvatel Počet obyvatel Příloha 3: Vývoj počtu obyvatel Lagosu v letech Vývoj počtu obyvatel Lagosu Rok počet obyvatel Zdroj: World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database Příloha 4: Největší města Nigérie v roce 2007 Největší města Nigérie Lagos Kano Ibadan Abuja Kaduna Název města Zdroj: World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database

64 Počet obyvatel počet obyvatel Příloha 5: Vývoj počtu obyvatel Kinshasy v letech Vývoj počtu obyvatel Kinshasy Rok počet obyvatel zdroj: World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database Příloha 6: Největší města Konga v roce 2007 Největší města Konga Kinshasa Lubumbashi Mbuji-Mayi Kananga Název města zdroj: World Urbanization Prospects: The 2007 Revision Population Database

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) 1. Podle následujících charakteristik doplň, jak se jednotlivé lokality jmenují. A Tento průplav byl prokopán mezi Rudým a Středozemním mořem. Jmenuje se. B Výška

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii.

Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii. Projekt opravy vodního vrtu v Gurura Bucho v Etiopii. Etiopie je jednou z nejzaostalejších a nejvíce zalidněných zemí na světě. Dostupnost pitné vody pro obyvatele v Etiopii patří mezi jednu z nejhorších

Více

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů Celkem 40 bodů 4 7 bodů Doplňte chybějící pojmy do textu: Přírodní rekordy Jižní Ameriky Jižní Amerika se může pyšnit mnoha přírodními nej. Předně zde pramení Amazonka, řeka světa (7 062 km). Podél celého

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU Bankovní institut vysoká škola Martin Dobyáš ANALÝZA REALITNÍHO TRHU PRAHA ZÁPAD Vedoucí práce : Ing. Petr Ort Ph.D. 2009-1 - OBSAH ANALÝZA REALITNÍHO TRHU... 1 OBSAH... 2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA TRHU...

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný SaHP: Obyvatelstvo Žák: zhodnotí vývoj počtu obyvatel na Zemi objasní pojmy porodnost a úmrtnost vypočítá na konkrétním příkladu přirozený přírůstek Obyvatelstvo Společenské a sídelní

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO Migrace jako adaptace? Robert Stojanov, Ilan Kelman, Maxmillan Martin, Dmytro Vikhrov, Barbora Duží, Dominic Kniveton Centrum výzkumu globální změny, Akademie

Více

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO

Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO Vypracovala: Ing. Darina Holomková ASIE REKORDY A OBYVATELSTVO ASIE největší světadíl rozloha: 44,5 mil. km² ASIE - obecně Nejvyšší hora světa: Mount Everest - 8 850 m (Nepál, Čína, Himaláje) ASIE - obecně

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací. Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers

Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací. Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers Příprava na krize: Humanitární mapování a sdílení informací Projekt EUROSHA European Open Source Humanitarian Aid Volunteers Proč jsou mapy důležité pro humanitární pomoc? Proč se sbírají humanitární data?

Více

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy

Ročník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 2. 10. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 2. 10. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Jižní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí

ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU. Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku. Číslo a název DUM: Autor: Antonín Krejčí OPVK Šablona klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZEMĚPIS V 6. A 7. ROČNÍKU Název sady: Využití internetu v učivu zeměpisu v 6. a 7. ročníku Číslo a název DUM: VY_32_INOVACE_11_Afrika

Více

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

59.Afrika oblasti Afriky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového předmětu

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

Rozmístění obyvatelstva na Zemi Rozmístění obyvatelstva na Zemi Velká nerovnoměrnost v rozmístění obyvatel: 4/5 lidí žijí na severní polokouli polovina obyvatel žije na 5 % rozlohy souše Přes 50 % obyvatel je soustředěno v pásu do 200

Více

Saharská Afrika. Obr. 1

Saharská Afrika. Obr. 1 Saharská Afrika Obr. 1 Státy: Mauritánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Jižní Súdán (2012) Obyvatelstvo: Arabové, Černoši - časté nepokoje, většinou kvůli náboženským otázkám Příroda: Sahara Sahel (= savany

Více

Seminář z aktuárských věd 14.5.2010 PANDEMIE KATASTROFICKÉ RIZIKO V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Seminář z aktuárských věd 14.5.2010 PANDEMIE KATASTROFICKÉ RIZIKO V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ Seminář z aktuárských věd 14.5.2010 PANDEMIE KATASTROFICKÉ RIZIKO V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ PANDEMII NELZE ZABRÁNIT 1918 MOŽNÁ NEBYL NEJHORŠÍ PŘÍPAD EKONOMICKÉ DOPADY MOHOU BÝT VÝZNAMNÉ ZASAHUJE DO ŘADY POJISTNÝCH

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz

Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz Maturitní témata ZEMĚPIS 1.Planeta Země-tvar a velikost Země,postavení Země ve vesmíru,pohyby Země a jejich důsledky,čas,datum, kalendář,ekliptika,rovnodennost,slunovrat. 2.Geografie České republiky-hospodářství-těžba

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik

SILNIČNÍ DOPRAVA. mgr. Jan Hercik SILNIČNÍ DOPRAVA mgr. Jan Hercik Stručná historie odvětví 3 500 př. ř n. l. vynález kola v oblasti Mezopotámie Římská říše budování sítě kvalitních silnic (celkem přes 83 000 km) Stručná historie odvětví

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech

Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Příklady uplatňování Agendy 21 v některých zahraničních městech Městské oblasti zaujímají 3 4% zemské souše, žije v nich však polovina obyvatel planety. Rychlý nárůst urbanizace bude pokračovat především

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

hlediska rozvoje společnosti

hlediska rozvoje společnosti Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje

Více

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy

SSOS_ZE_3. 16. Světové ekologické problémy Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 11. 2011 59 Souhrn Zpráva o novorozenci 2010 Report on newborn 2010 V roce 2010 se v České republice živě narodilo

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_349 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA OBYVATELSTVO SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová od 9. stol. dánské království DÁNSKO historie 12. stol. zisk Rujany a Pomořan

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Název: Odtokové režimy afrických řek

Název: Odtokové režimy afrických řek Název: Odtokové režimy afrických řek Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie, fyzika Ročník:

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice

Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice Obyvatelstvo Afriky Zdeňka Hohnová, ZŠ TGM Rajhrad Jiří Svoboda, ZŠ Pomezí Pavel Fryštacký, ZŠ Mysločovice Historie Afrika - kolébka lidstva nález nejstarších kosterních pozůstatků přímého předchůdce člověka

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více