KULATÝ STŮL NA TÉMA BROWNFIELDS - IEEP VŠE, IREAS o.p.s, Praha, 13. dubna 2004

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KULATÝ STŮL NA TÉMA BROWNFIELDS - IEEP VŠE, IREAS o.p.s, Praha, 13. dubna 2004"

Transkript

1 Příloha č. 3 Přístupy MŽP ke snížení rozsahu záborů přírodě blízké krajiny racionálním využíváním narušených a nedostatečně využitých ploch se stavbami (brownfields) pro rozvojové záměry Ing. Jiří Cibulka, MŽP, odbor ekologie krajiny a lesa duben 2004 Trend zvyšování záborů krajiny s přírodním charakterem (volné krajiny) v České republice pro rozšiřování zastavěných území je dlouhodobě neudržitelný. Průběh urbanizace volné krajiny je jedním z nejvýznamnějších negativních procesů v životním prostředí České republiky v posledních letech. Navíc, rozsah záborů volné krajiny v nově schvalovaných a připravovaných územně plánovacích dokumentacích prokazuje, že ani v dalších letech nedojde k pozitivnímu zvratu. MŽP, které je odpovědné za stav přírody a krajiny, si je vědomo, že je nutné v zájmu společnosti prosadit systém, který prostřednictvím legislativních, administrativních a ekonomických nástrojů omezí zábory volné krajiny a rozvojové záměry nasměruje na již narušené nebo nedostatečně využité plochy se stavbami ve volné krajině nebo v zastavěných územích. Prosazení účinných opatření vyžaduje úzkou součinnost ústředních orgánů státní správy, především MŽP, MMR, MPO a MF ČR a krajských úřadů, koordinaci na úrovni orgánu ustanoveného vládou a pověření některého z ministerstev zabezpečením nezbytného servisu. Cílem by měl být materiál pro jednání vlády obsahující návrh nezbytných organizačních opatření, především: a) Přednostní využití již narušených ploch pro nové aktivity bylo proklamováno za prioritní veřejný zájem k zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje společnosti. b) V připravované Politice územního rozvoje ČR byl stanoven zásadní úkol - snížit rozsah narušených ploch uvnitř zastavěných území obcí na max. 5% rozsahu zastavěných území v jednotlivých obcích a to průběžně do roku c) Vymezení návrhu Státního programu omezení záborů volné krajiny prostřednictvím zvýšení rozsahu využití narušených ploch pro rozvojové záměry a pro jeho sestavení byla ustavena mezirezortní koordinační komise vlády, s následným pověřením průběžně koordinovat nezbytné kroky k zajištění plnění programu. Předložením návrhu státního programu vládě, návrhu složení komise a zajištěním nezbytných servisních služeb pro komisi pověřit Ministerstvo pro místní rozvoj. Státní program by měl řešit především následující problematiky: 1) Usměrnění dotačních prostředky ze státního rozpočtu určených k podpoře vzniku nových průmyslových areálů přednostně pro akce na narušených plochách. 2) Definovány podmínky pro vznik specializovaných organizací na úrovni jednotlivých krajů podporovaných finančními prostředky státu, které zajistí komplexní služby při revitalizaci narušených ploch tj. budou ve vymezených případech systematicky vyhledávat nevyužívané narušené plochy (opuštěné narušené plochy), navrhnou potřebné úpravy územně plánovací dokumentace, zajistí odkup pozemků nebo bezúplatný převod na stát, zprostředkují odstranění narušení a zajistí následný odprodej pozemků pro podnikatelské účely nebo převod pozemků na obce. V úvodní fázi iniciovat vytvoření těchto organizací ve dvou krajích. 3) Vymezeny východiska pro nadresortní ekonomická a administrativní opatření ke zvýšení podílu použití neracionálně (neefektivně) využívaných ploch pro nové aktivity. 1

2 4) Vymezeny východiska pro nadresortní ekonomická a administrativní opatření preventivního charakteru k omezení rozsahu záborů nenarušené krajiny pro nové aktivity. 5) Vymezeny východiska pro nadresortní ekonomická a administrativní opatření k omezení rozsahu narušených ploch mimo zastavěná území. 6) Vymezeny soubory opatření ke zlepšení metodické a osvětové činnosti k prosazení zvýšení podílu využívání narušených ploch pro nové aktivity, krátkodobého a dlouhodobějšího charakteru (podrobnosti průvodní zprávě). MŽP má představu, že nabídne účast, případně garance řešení následujících dílčích okruhů: a) b) c) d) Prevenci vzniku narušených a opuštěných dlouhodobě nevyužívaných ploch se stavbami, vytváření systémových podmínek legislativního a ekonomického charakteru ke zvýšení podílu využívání narušených a opuštěných dlouhodobě nevyužívaných ploch se stavbami, odstraňování ekologických zátěží významně ohrožujících životní prostředí nebo narušujících ekologické a estetické funkce krajiny, metodickou a osvětovou činnost související s prosazením uvedených cílů. 1. Úvod Stavby realizované v posledních letech vyvolaly zásadní zábory krajiny přírodního charakteru, zemědělských a lesních pozemků. Jen část těchto záborů je ospravedlnitelná zlepšováním standardů bydlení, výroby, služeb a technického vybavení na úroveň srovnatelnou s vyspělejšími státy Evropy. Anarchicky a často v rozporu s územními plány vznikají za hranicemi sídel v nenarušené krajině, zejména v okolí velkých měst, stavby pro bydlení, obchod a dopravní zařízení, pro které jsou využívány restituované zemědělské pozemky, na nichž nabyvatelé nehodlají hospodařit a nabízejí je k prodeji realitním a developerským kancelářím. Developeři, na rozdíl od jednotlivců, nachází způsoby k prosazení svých záměrů. Realizované stavby obvykle vyvolávají extrémní požadavky na rozšíření nebo zcela novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nová zastavěná satelitní území nejsou zvládnutelná prostředky veřejné dopravy, takže generují další individuální automobilovou dopravu. Extrémně rostou požadavky obcí na rozšiřování hranic zastavitelných území pro mnohdy megalomanské rozvojové záměry obytných částí obcí a průmyslové zóny, bez ohledu na kvalitu zabírané krajiny. Územně plánovací proces není schopen požadavky na rozsah záborů racionalizovat a usměrnit na již v minulosti přírodě odejmuté nebo méně hodnotné pozemky. V mnoha případech se dokonce stává nástrojem k legalizaci společensky nejnepříznivějších řešení. Uvnitř a vně zastavěných území obcí přitom zůstává nevyužito nebo neefektivně využito mnoho ploch narušených předchozími činnostmi člověka. Nevyužité nebo neefektivně využité zůstávají průmyslové areály, opuštěná kasárna a mimo zastavěná území plochy po těžbách nerostů, výsypky, skládky, opuštěné zemědělské provozovny, bývalé vojenské výcvikové prostory, letiště, objekty ostrahy hranic. V krajině zůstávají v mnoha případech nevyužité, chátrající stavby, které svým stavem jsou bezpečnostním rizikem a zásadní estetickou závadou. V zásadě panuje shoda, že současný stav organizace využívání území je dlouhodobě neudržitelný. Příčinou není výhradně selhání veřejné správy na úseku územního plánování a orgánů životního prostředí, které do procesu územního plánování vstupují, ale i další závažné 2

3 okolnosti, především propastná nevyváženost direktivních nástrojů a tržní aspektů (zásadně rozdílné náklady na realizaci záměrů na narušených plochách a na zelených plochách). Nesporné je, že ve prospěch zlepšení uvedeného stavu nejsou důsledně využívány ani všechny kompetence v působnosti MŽP a dalších orgánů péče o ŽP působících na úsecích ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělské půdy, ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa, ochrany horninového prostředí a dalších veřejných zájmů v ochraně životního prostředí. Nedostatečná je i součinnosti MŽP a ostatních orgánů životního prostředí, především s kraji, při územně plánovacích procesech, při procesech posuzování vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a integrované prevence a regulace znečištění prostředí (IPPC). Rozbor rozdílů v nákladech vynaložených podnikatelem a společností při lokalizaci záměrů ve volné krajině a na narušených plochách Fáze realizace záměru Současný stav Směřování společnosti Nástroje změny Náklad podnikatele Předrealizační proces, včetně kk k k vlastnických vztahů k pozemkům kkkkk knnnkkkkkkkk kkk kk systematická příprava území podpora nástroji ÚP Pořízení pozemků kk k k zvýšení poplatku za zábor kkkkk kkk kkkkkk kkkkk zavedení místní daně z pozemku Likvidace odpadů (staveb) kk kk kkkkkkkkkkk kkk kkkk přenesení odpovědnosti na původce Likvidace znečištění Napojení na infrastrukturu k k kkkkkk kkkkk kkk k prevence přenesení odpovědnosti na původce kk xxkkk kkkkk k odbourání dotací na infrastrukturu kk k kk k Urbanistické nároky k k kkkkkkk kk kkk k kkk Realizace staveb k k k k k k k kk Provozní náklady k kkkkkkkkk kkkkkkkkkkkkkkkkkkk kkkkkkkkk kkkkkkkkkkkkkkkkk Aspekt času (ztráta příležitosti) k kkk k k k k nástroje UP systematická příprava vhodných ploch Náklady společnosti Rozšiřování infrastruktury sídel kkk k k kkkkkkk kk kk Provoz a údržba infrastruktury kkk k k kkkkkkc sídel kk kk 3

4 Ztráta hodnoty místa kkk kk k Legenda: kkkk náklady při využití zelené plochy kkkk náklady při využití narušené plochy kkkk položky významné z hlediska rozdílů nákladů 2. Podmínky pro přednostní využívání nerušených a nedostatečně využitých ploch Řešením problematiky přednostního využívání ploch zásadně narušených lidskou činností, resp. ploch nevhodně či neefektivně využívaných, pro další aktivity ve společnosti se dlouhodobě potýkají všechny rozvinuté státy. Problematika se stává intenzivnější vždy v období zásadních ekonomických změn ve společnosti, kdy dochází k útlumu klasických oborů a nastupují nové obory činnosti. Privatizační proces v České republice, po kterém logicky následuje proces změn výrobní základny, je zásadní příčinou opouštění stávajících výrobních areálů a tlaku na vznik nových areálů na zelených plochách, kde lze záměry z pozice investorů realizovat s nižšími náklady. Tlaku o to silnějším, že se kumuluje se zvýšenými požadavky na plochy pro bydlení, v souvislosti s útlumem výstavby vysokých obytných domů ve prospěch bydlení v rodinných domcích. V hospodářsky rozvinutých zemích je tento problém silněji vnímán od poloviny 70. let, v souvislosti s útlumem řady oborů (těžební, textilní) a následným rozvojem oborů s jinými nároky (především s rozvojem tzv. čistých technologií). Hospodářsky rozvinuté státy si začaly uvědomovat, že extrémní rozšiřování urbanizovaných území, při současné devastaci rozsáhlých ploch uvnitř jejich jader, vyvolává vysoké nároky na veřejné rozpočty nutné k zajištění životaschopnosti urbanizovaných území. Došly k závěru, že tyto nežádoucí procesy je nutné usměrňovat, že nelze nečině přihlížet přerodu významných částí obcí v neobyvatelné, kriminální prostory při současném rozšiřování zástavby na úkor kvalitních částí volné krajiny a její dostupnosti jako rekreačního zázemí sídel. Problematika dostala zcela jinou dimenzi, když ekonomické rozbory prokázaly, že intervence z veřejných rozpočtů na opatření eliminující rozsah urbanizovaných území zásadně ušetří finanční prostředky obcím, které by bylo nutné vynaložit v dalších obdobích, především na provoz infrastrukturních zařízení a správu nových sektorů, obcí ale i na zajištění dostupnosti kvalitního přírodního prostředí pro regeneraci pracovní síly obyvatel. Zvýšení podílu využívání narušených nebo nedostatečně využitých ploch pro nové aktivity je samozřejmě vynutitelné tvrdými administrativními zásahy státu, ale takový přístup není v podmínkách současného světa reálný. Podstata problému, zajištění úhrady obvykle značného rozdílu mezi náklady na realizaci nových záměrů na narušených nebo nedostatečně využívaných plochách a na plochách ve volné krajině, je v hospodářsky rozvinutých zemích řešena specifickými modely danými podmínkami jednotlivých států. Zdá se, že vývoj v posledním období směřuje od forem založených na přímých dotacích jednotlivým zájemcům o využití narušených nebo nedostatečně využitých ploch pro nové aktivity k vytváření licencovaných specializovaných organizací, které s významným podílem veřejných prostředků zajišťují celý proces vyhledávání vhodných ploch, jejich výkup, přípravu a následný odprodej. Synonymem pro průmyslem opuštěné plochy v zastavěných územích (urbanizovaných územích) se stal pojem brownfields. Obsah tohoto pojmu se vyvíjel především v souvislosti s nárůstem rozsahu vnímání ekologických a sociálních aspektů rozšiřování urbanizovaných území na úkor krajiny přírodního charakteru. Pojem je vnímán rozdílně v jednotlivých státech i jednotlivými profesními skupinami. V nejužším pojetí zahrnuje pouze opuštěné průmyslové areály uvnitř 4

5 zastavěných území, jejichž podloží je v důsledku již ukončených činností kontaminováno nebezpečnými látkami nad přípustnou úroveň a před jejich dalším využitím pro nové průmyslové obory je nutné jejich odstranění. Jde především o produkty předchozích výrobních postupů a technologické nekázně při nakládání s nimi. Širší pojetí zahrnuje i plochy v zastavěných územích, které byly využívány i pro jiné účely, především zchátralé obytné komplexy, opuštěná zařízení dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení, plochy narušené těžební činností, skládkováním odpadů apod. Např. v podmínkách Holandska zahrnuje i hromadné morové pohřebiště. Podstatně širší pojetí, které se v posledním období prosazuje i v zásadních dokumentech světových organizací a je blízké ekologickému vnímání problematiky dlouhodobě udržitelného rozvoje, zahrnuje: Veškeré plochy uvnitř i vně zastavěných území zásadně narušené činností člověka nebo s potenciálem ohrožení kvality životního prostředí, do té míry, že ve stávajícím stavu nemohou být racionálně nebo efektivně využívány. Pro takto vymezené pozemky je dále použita zkratka narušené nebo nedostatečně využité plochy. Pro proces jejich přeměny je v materiálu použit pojem revitalizace narušených nebo nedostatečně využitých ploch nebo zkráceně revitalizace ploch. Z uvedeného vymezení je zřejmé, že kromě nevyužitých nebo neefektivně využitých ploch v zastavěných územích a ploch kontaminovaných cizorodými látkami nad únosnou mez uvedený pojem zahrnuje i plochy neprůmyslového charakteru ve volné krajině, které jsou v obdobném stavu. Jedná se např. objekty po zemědělské, především živočišné velkovýrobě, opuštěná vojenská zařízení, těžební prostory, úpravny nerostů apod. Cílem jejich revitalizace nebude ve většině případů jejich využívání pro nové průmyslové areály, ale jejich nenásilné organické a funkční zapojení do systémů okolní volné krajiny. Samozřejmé je, že pojem narušené plochy nezahrnuje zemědělsky nebo lesnicky intenzivně využívané pozemky, které se v některých situacích, v ryze ekologických souvislostech, považují za narušené plochy. Pojmem opuštěné plochy je používán pro plochy dlouhodobě nevyužívané k určenému účelu bez rozdílu, zda se jedná o jejich nevyužívání z důvodů spekulativních, úpadku vlastníků, nejasností ve vlastnických vztazích, nemožnosti zajistit jejich jiné využití či obdobných důvodů. Způsob racionálního využití území v podmínkách České republiky vymezuje územně plánovací dokumentace, která je výsledkem posouzení aspektů ekonomických, ekologických a sociálních, v procesu územního plánování. Narušené plochy mohou být tedy následně využity pro průmyslové i obytné areály, občanskou či technickou vybavenost sídel, pro veřejnou zeleň či vodní plochy, sportovní a rekreační zařízení, pro zlepšení kvality životního prostředí obcí i začleněny do přírodního prostředí, resp. pro kombinace uvedených účelů. Způsob budoucího využívání jednotlivých narušených ploch by tedy neměl být předjímán dotačními nástroji, ale optimalizačními přístupy zakotvenými v územně plánovacích procesech. V zásadě je možné rozlišit čtyři základní směry revitalizace narušených a nedostatečně využitých ploch, o kterých rozhoduje proces územního plánovaní: a) V plném rozsahu pro nové podnikatelské aktivity, b) pro nové podnikatelské aktivity s částečnou ochranou hodnot hodných veřejného zájmu umístěných na narušených plochách (parky, průmyslové a další objekty hodné ochrany, apod.), c) pro podnikatelské aktivity s částí vyhrazenou ve veřejném zájmu pro obnovu nebo posílení ekologických funkcí krajiny nebo zlepšení kvality životního prostředí v urbanizovaných územích, 5

6 d) v plném rozsahu pro veřejný zájem na obnově nebo posílení ekologických funkcí krajiny nebo zlepšení kvality životního prostředí Přístupy k vytváření podmínek pro revitalizaci narušených a nedostatečně využitých ploch Vznik narušených a nedostatečně využitých ploch, především v zastavěných územích, je jevem zákonitým a do určité míry žádoucím a jejich následná revitalizace přináší pro společnost zvýšení ekonomických efektů, většinou se souběžnými estetickými a ekologickými přínosy. Společnost by ale měla usilovat o vytvoření takových podmínek, aby proces jejich revitalizace bezprostředně navazoval na zánik předchozích aktivit, resp. předcházel neracionálnímu využívání ploch. Důvodem nezájmu o opětovné využívání těchto ploch je přebytek možností získat pro realizaci záměru jiné pozemky, které jsou levnější, na kterých může investor lze záměr realizovat s nižšími náklady než na narušených nebo nedostatečně využitých plochách, s jednoduššími majetkovými vztahy, bez velkých a obtížně předvídatelných rizik a bez časové prodlevy, nutné na uvedení narušeného pozemku do stavu srovnatelného s pozemkem na zelené louce. Pro záměry staveb průmyslového charakteru je v podkladech uváděn poměr nákladů 1 : 4 (po vyloučení shodných nákladů na výstavbu vlastních objektů) ve prospěch záměrů na zelené louce. Rozbor výhodnosti umístění záměru pro obě varianty v jednotlivých fázích realizace záměru (stavby) dokumentuje tab. 1. Podnikatelský zájem o narušené pozemky lze očekávat při obrácení poměrů nákladů obou variant minimálně na 2 : 1, neboť nikdy nebude možné eliminovat veškerá nepředvídatelná rizika. Tab. 1 Porovnání ekonomické výhodnosti umístění záměru (stavby) na narušené nebo nenarušené ploše v dílčích etapách realizace fiktivního záměru z hlediska investora (+ výhodné) Náklady na: Nenarušené pozemky Narušené pozemky 1 Prosazení záměru a eliminace vlivů působících proti záměru (ekologické a urbanistické aspekty, řešení střetů zájmu) 2 Vlastnické odblokování pozemků pro záměr (nedořešené restituce, dědická řízení, nejasnosti ve vlastnictví, mnoho drobných vlastníků) Pořízení pozemku pro realizaci záměru Přípravu pozemku vč. odstranění ekologických. zátěží, rizika nepředvídatelných nákladů (při likvidaci zátěží, při zakládání) 5 Zajištění ekologických a urbanistických požadavků na záměr a eliminace negativních vlivů záměru na okolí Zajištění infrastruktury podmiňující záměr + 7 Zajištění staveb, technologií a práv souvisejících se záměrem + 8 Zajištění provozních prostředků (materiál, pracovní síla a aspekty jejich dopravy) 9 Aspekty času (ztráta příležitosti) ++++ C e l k e m /- +/- P o t ř e b a - c í l +++ 6

7 Rozbor dokumentovaný v tab. 1 je východiskem pro vymezení ekonomických nástrojů k usměrnění zájmu o vyšší využívání narušených ploch pro nové aktivity z pozice potenciálních investorů. Návrh obsahuje příloha č. 2. Jiný pohled na problematiku využívání narušených ploch získáme při rozboru výhodnosti z pozice veřejných zájmů a veřejných rozpočtů. Pokud v rozboru použité jednorázově vynaložené investiční prostředky potencionálního investora budou doplněny o dlouhodobé provozní náklady uživatele revitalizovaných ploch a subjektů, které vytváří vnější podmínky pro dopravní a technickou obsluhu těchto ploch vč. nákladů údržby, oprav a modernizace infrastrukturních zařízení apod. získáme ve většině případů pohled zcela opačný, který prokáže celospolečenskou prospěšnost využití narušených nebo nedostatečně využitých ploch. Rozdíl v těchto pohledech, vyjádřený ve finančních ekvivalentech, vytváří prostor pro zdůvodnění a především racionalitu intervencí veřejných rozpočtů. Negativní vztah investorů k využívání narušených ploch je možné v teoretické rovině eliminovat výhradně direktivními nebo protržními nástroji, bez přímých intervencí veřejných rozpočtů. Přitom výhradní použití direktivních nástrojů je ve světě konjunktury státních pobídek, nereálné. Intervence veřejných financí je vynucenou nutností a v rozdílném rozsahu k ní přistoupily všechny státy, které se revitalizacemi ploch zabývají. Použité modely vždy obsahují kombinaci přímých dotací z veřejných rozpočtů, direktivních opatření a systémových obecných ekonomických opatření v poměru, který limitují dostupné prostředky veřejných rozpočtů. Případy úspěšné revitalizace rozsahem významných ploch bez nepřímé (př. daňové) nebo přímé podpory z veřejných rozpočtů jsou spíše výjimkou. Jsou možné pouze v případech, kdy se jedná o pozemky extrémně lukrativní. Historický vývoj prokazuje, že téměř všechna člověkem použitá území pro stavby (v případě staveb průmyslových bezvýhradně) jsou znovu a znovu využívány pro nové aktivity. Nepříznivé je, že jejich revitalizaci předchází totální a dlouho trvající devastace území s nežádoucími estetickými, ekologickými, ekonomickými a v neposlední řadě sociálními důsledky. Nedobrý stav pozemků a jejich pověst přitom znehodnocuje i pozemky v široké okolí a odrazuje od jejich využití. Systémová řešení se proto zaměřují na zkrácení doby mezi zánikem (utlumením) aktivit a nastartováním následného využití ploch kombinacemi ekonomických a administrativních opatření (nástrojů). Jejich cílem je vytvořit podmínky zajišťující: a) Rychlé vyvedení nedostatečně využitých a narušených ploch na trh s pozemky a b) podporu procesu revitalizace z veřejných rozpočtů. Systémová řešení nelze postavit na požadavcích na státní rozpočet, t.j. vytváření nebo rozšiřování objemu státních programů. Schizofrenické postoje uplatňující souběžně požadavky na zvýšení vyšších dotací ze státního rozpočtu a snížení daňové zátěže, nejsou dlouhodobě udržitelné. Vlastní aplikace uvedených nástrojů v zemích EU je v podstatě ve dvou formách: a) První, zatím běžnější, ale řešící pouze dílčí část problematiky, se soustřeďuje na odstraňování ekologických zátěží, což je bezesporu předpokladem pro nové využití daného území, tam kde je to ekonomicky a nebo společensky výhodné. V tomto modelu spočívá iniciativa a hlavní finanční zátěž na vládních orgánech, obdobných MŽP nebo na speciálních k tomuto účelu založených institucích. b) Druhá složitější, ale účinnější, na který státy EU přecházejí poté, co vyřešily otázky vyplývající z prvního přístupu, spočívá v mobilizaci spolupráce soukromého a veřejného kapitálu, podporovanou nástroji územního rozvoje, ekonomickými nástroji a kontrolními a represivní nástroji státu zajišťujícími vymáhání odpovědnosti za poškození životního prostředí. 7

8 Druhý z uvedených modelů směřuje k zakládání specializovaných revitalizačních organizací zřizovaných za účasti a s podporou veřejných rozpočtů státu nebo municipalit, které garantují celý proces revitalizace ploch od vyhledání vhodných ploch, prosazení vhodného způsobu jejich následného využití do územně plánovací dokumentace, postupný výkup pozemků od většinou rozsáhlého počtu vlastníků, odstranění zátěží a následný jejich odprodej nebo předání ploch pro nové využití. Současně by garantovali, pod hrozbou ztráty licence, efektivnost použití prostředků veřejných rozpočtů. Prostřednictvím uvedených specifických organizací lze překrýt i dočasné období nezájmu o pozemky na trhu v dané lokalitě. Takto komplexně pojatá forma zajišťování procesu revitalizace se ukazuje velmi účinná pro revitalizaci rozsáhlých areálů nezvládnutelných klasickými developerskými organizacemi, které získávají pobídky z veřejných rozpočtů většinou pouze pro jednotlivé fáze procesu revitalizace v rámci obecně platných nástrojů podpory revitalizací. V podmínkách ČR se jeví vhodné usilovat o vytvoření uvedených organizací na úrovni kraje, v první etapě ve dvou vybraných krajích. Činnost těchto organizací by bylo potřebné podpořit novým dotačním titulem státního rozpočtu podmíněným finanční spoluúčasti krajů a obcí. Zřízení musí předcházet jasné vymezení ekonomických a administrativních nástrojů státu k řešení problematiky narušených a nedostatečně využitých ploch. Začínají se ozývat i hlasy prosazující systém obchodovatelných limitů záborů greenfields, systém obdobný jako u limitů emisních. Nositelem limitů by byly obce. Domnívám se však, že shodného efektu lze docílit administrativně méně nákladnějším mezním limitem rozsahu nedostatečně využívaných a narušených ploch na územích jednotlivých obcí navrhovaným v Preventivní opatření k omezení rozsahu tržními mechanismy nezvládnutých revitalizací narušených nebo nevyužitých ploch Předpokladem zvládnutelnosti revitalizací předmětných ploch je vybudování systému obecně platných preventivních nástrojů ekonomického a administrativního charakteru, které omezí potenciál potřeb dotací z veřejných rozpočtů na revitalizace narušených nebo nevyužitých ploch pouze na specifické případy (např. při úpadcích firem) a na zdůvodnitelný podíl ve výši nesporných společenských úspor (v rozsahu uvedeném v části 2.1.) či nákladů na zlepšení životního prostředí. Náklady a výnosy Zisky a ztráty ZÁBOR PLOCHY ZAHÁJENÍ ČINNOSTI znečištění plochy - stavbami znečištění - jiná, nepovolená UKONČENÍ ČINNOSTI likvidace odpadů - staveb likvidace znečištění - nepovolená uvedení plochy do stavu 0 PRODEJ PLOCHY čč náklady výnosy ztráta zisk BROWNFIELDS čas čas 8

9 I zdánlivě úspěšný podnik může společnosti přinést ztráty mnohonásobně přesahující efekty. Je nutné vytvořit systém, který dokáže v zárodku reagovat na potenciální škody (především ekologického charakteru). Odpovědnost za stav pozemků nelze přenášet na následného podnikatele, kterému se tím zásadně zvyšuje objem potřebného kapitálu pro zahájení nových aktivit. Odpovědnost podnikatele musí končit uvedením pozemků do neškodného stavu stavu 0. ZÁBOR PLOCHY ZAHÁJENÍ ČINNOSTI. znečištění plochy - stavbami znečištění - jiná, nepovolená KONEC ČINNOSTI likvidace odpadů - staveb likvidace znečištění - jiná, nepovolená uvedení plochy do stavu 0 P R O D E J P L O C H Y návrat plochy do volné krajiny Návrh na změnu odpovědnosti za stav narušených ploch Základní preventivní opatření sledují: a) Snížení nákladů revitalizace prostřednictvím snížení potenciálu závažnosti narušení ploch vstupujících do revitalizace, které by musel hradit potencionální nabyvatel (př. zavedením povinnosti vlastníků či uživatelů pozemků uvést nebo garantovat uvedení narušených ploch do nerizikového stavu, b) zvýšení objemu disponibilních pozemků na trhu. Vlastnictví nevýnosných pozemků musí být nákladné (př. prostřednictvím vysokých daní z vybraných druhů pozemků), c) omezení spekulativní držby pozemků (př. nástroji ÚP a daňovými nástroji), d) přiměřené posílení kontrolní a represivní úlohy státu. Pozn.: Použitý pojem nerizikový stav nelze ztotožňovat s představou, že cílem je uvedení pozemků do stavu shodného s původní historickou nenarušenou krajinou. Nerizikovým stavem se rozumí uvedení pozemků do stavu, který umožní jejich revitalizaci bez vkládání neúměrných finančních prostředků, především na odstraňování ekologických zátěží a nevyužitelných nadzemních objektů. Jednou z možností je, že rozsah povinností spojených s uvedením do nerizikového stavu by vymezoval stavební úřad již v rámci povolování stavby nebo jejich změn. I prostá demolice objektů, základní urovnání terénu a vytvoření 9

10 parkové plochy (třeba přechodného charakteru) je aktivním opatřením, které rozhodně omezí znehodnocování okolních pozemků. Uvedených efektů je docilováno v obdobných systémech jiných států následující škálou konkrétních opatření, které vždy budou pro některé skupiny ve společnosti problémové, neboť jedny poškodí a jiným přinesou výhodu: a) Regulacemi výše nákladů za využívání pozemků Zásadním zvýšení daně z pozemků (specifické druhy pozemků); specifickými odvody za zábory nenarušených ploch; zvýhodněním odpisů nákladů na činnosti související s vytvářením podmínek pro využití narušených ploch; b) Legislativním omezením práv k pozemkům povinností odprodeje narušených ploch při nečinnosti vlastníků pro plochy vymezené v ÚPD; možností vyvlastění pozemků při nečinnosti vlastníků pro plochy vymezené územním plánem; c) Opatřeními k omezení rozsahu narušení pozemků zatížením pozemků věcným břemenem ve výši nákladů na jejich uvedení do nerizikového stavu se souběžným promítnutím povinnosti úhrady věcného břemene do úpadkového zákona; prokazováním způsobilosti krýt náklady na opatření zjištěná ekologickým auditem v případech prodeje či převodů pozemků; povinností zajistit ekologický audit ve stanovených časových periodách a v případech prodeje či převodů pozemků; d) Vymezením možností intervencí veřejných rozpočtů úhradou nákladů na pořízení ÚPD z veřejných rozpočtů pro účely využití narušených pozemků; zákazem dotací z veřejných rozpočtů na záměry mimo narušené plochy e) Posílením kontrolní činnosti státu posílením rozsahu a oprávnění kontrolní činnosti státem (např. ekologický dohled nad těžbou) důrazem na využívání již existujících kompetencí (v našich podmínkách především na úsecích územního plánování a stavebního řádu, ochrany životního prostředí a jeho složek, posuzování vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí apod.) dohled státu nad odstraňováním starých ekologických zátěží Při výběru vhodných nástrojů je potřebné přihlédnout ke skutečnosti, že široký politický konsensus lze většinou získat spíše pro opatření dotačního charakteru, které zdánlivě nikomu nic nebere a pouze někomu dává, než pro obecně platná systémová opatření (například pro podstatné zvýšení daní z pozemků), tj. pro opatření, která řeší podstatu problému. 10

11 Existují však i další omezení. Například zvýšení rozsahu použití narušených a nevyužitých ploch pro nové záměry pouze administrativními nástroji je nereálné, pokud bude existovat stávající propastný rozdíl v nákladech hrazených podnikatelem při realizaci záměrů na narušených plochách a na plochách zelených. Eliminaci tohoto rozdílu lze zajistit pouze vyváženou kombinací tržních a administrativních nástrojů a podpůrných opatření. Zde je nutné hledat důvody problematické účinnosti stávajících územně plánovacích nástrojů. Bez vyřešení ekonomických podmínek nelze očekávat zlepšení ani od nového stavebního zákona. Preventivní opatření budou účinná pouze ve společenském prostředí, které respektuje obecně platné normy, resp. společnosti, která dostatečně využívá nástroje pro prosazení jejich plnění. Jednodušší prosazení dotačních nástrojů v rámci společnosti bylo ve státech EU zřejmě důvodem pro příklon k modelům, upřednostňujícím přípravu narušených a nevyužitých ploch pro navazující aktivity specifickými organizacemi podporovanými z veřejných rozpočtů. Finanční prostředky veřejných rozpočtů, které nikdy nemohou pokrýt celý rozsah potřeb, by měly být přednostně použity v případech revitalizace narušených ploch: a) Ve vlastnictví státu či obce; b) kdy stát či obec má zájem na využití narušených území pro veřejný zájem; c) kdy podnikatelské prostředí není schopno rozsah revitalizace zajistit a revitalizace je zájmem státu či obce. Důležité je, aby administrativní nástroje předem vyloučily využívání veřejných rozpočtů na opatření, která prohlubují nevýhody využívání narušených ploch oproti plochám na zelené louce. Například, rozbor uvedený v tab.č. 1 prokazuje, že z pohledu potencionálního investora je jedinou podstatnou výhodou při rozhodování o využití narušených ploch existence jejich připojení na stávající dopravní a infrastrukturní zařízení (komunikace, obsluha MHD, voda, plyn, kanalizace, el. energie, spoje). Přesto rozhodující část současných dotací na posílení ekonomického růstu v rámci zřizování průmyslových zón směřuje právě do zajištění infrastruktury pro plochy na zelené louce a tím rozpor prohlubují. Poznámky k přínosům připravovaného nového stavebního zákona Prioritním legislativním nástrojem pro usměrňování způsobu využívání území je zákon o územním plánování a stavebním řádu, který podle preambule soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. V hodnocení výsledku naplňování proklamace uvedené, v preambuli zákona o územním plánování, v zásadě panuje shoda - současný stav organizace využívání území dikci zákona neodpovídá a je dlouhodobě neudržitelný. Stav dokumentuje i skutečnost, že ve většině případů není znám ani rozsah narušených a nedostatečně využívaných ploch v rámci územních celků řešených územními pány, přesto, že by tyto informace měly být základem územně plánovacího procesu racionálního rozhodování o využívání území. Otázkou je, zda za dominantní příčinu stávajícího stavu lze označit výhradně zásadní selhání veřejné správy na úseku územního plánování, včetně selhání orgánů životního prostředí, které do procesu územního plánování vstupují, nebo zda příčinou jsou i další závažné okolnosti, obtížně ovlivnitelné uvedenými orgány (například propastná nevyváženost direktivních nástrojů a tržních aspektů tj. propastně rozdílné nákladů na realizaci záměrů na narušených plochách a na zelených plochách vynakládané investorem). Nesporné je, že nezanedbatelný podíl mají i aspekty korupce ve společnosti, obecné tendence odporu k respektování právních norem a další. 11

12 Ujasnění širších souvislostí je potřebné, abychom nepodlehli falešným iluzím o zázračné účinnosti nově připravovaných legislativních norem. Konstatování se vztahuje především k nově připravovanému zákonu o územním plánování a stavebním řádu. Navrhované znění zákona vnáší do řešení problematiky revitalizace narušených ploch v zastavěných územích nesporně nové pozitivní prvky. Nově definuje úkol pro územní plánování vytvářet předpoklady pro racionální uspořádání území a pro hospodárné využívání zastavěného území, včetně jeho obnovy a znovuvyužití, obsahuje soubor opatření k řešení regulačních plánů pro přestavbové plochy a další. Ale administrativní opatření, kterými jsou všechna navrhovaná opatření, musí být provázána s opatřeními především ekonomického charakteru, která je podpoří. V opačném případě budeme za několik let konstatovat obdobný stav úbytku volné krajiny, extrémního využívání zelených ploch pro nové záměry a na druhé straně nárůst rozsahu a negativních vlivů nevyužívaných zdevastovaných areálů. 3. Stávající nástroje státu k revitalizaci narušených a nevyužitých ploch a návrh na jejich korekce 3.1. Možnosti uplatnění stávajících legislativních nástrojů k podpoře revitalizací narušených a nevyužitých ploch Řada stávajících legislativních norem přímo nebo nepřímo podporuje přednostní využívání již narušených ploch pro nové aktivity místo znehodnocování nenarušené krajiny. Vymáhání plnění uvedených ustanovení, často zakotvených již v preambulích norem, je nedůsledné a to i na straně orgánů životního prostředí. Je nutné, aby garanti těchto zákonů situaci podrobně analyzovali a přijali příslušná opatření. Jedná se především o následující legislativní normy: a) nástroje územního plánování a stavebního řádu (stávající a připravovaný nový zákon); b) nástroje ochrany přírody a krajiny; c) nástroje ochrany ZPF a komplexních pozemkových úprav; d) průřezové či horizontální nástroje (SEA, EIA, IPPC); e) nástroje horního práva; f) nástroje zákona o odpadech; g) ostatní nástroje (usnesení vlády č. 51/2001, připravovaný zákon o ekologických škodách). Při posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů, mezi něž patří podle zákona č. 244/1992 Sb. v územní plány velkých územních celků, lze nepochybně využít této průřezové kompetence k účinnému prosazování přednostního využití již zastavěného území neb jinak přírodě odebraného území před výstavbou na zelené louce. Lze tak učinit nejen s využitím odkazů na konkrétní ustanovení výše uvedených speciálních předpisů o ochraně složek životního prostředí, ale i s odkazem na některá ustanovení již stávajícího stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, dále s využitím odkazů na vládou schválené dokumenty, jako je např. Státní politika životního prostředí, Státní program ochrany přírody a krajiny, ale i na zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a také na některé námi přijaté mezinárodní dokumenty. Nemusí to být vždy jen z podnětu příslušné sekce, odboru nebo samostatného oddělení MŽP, ale i z vlastního popudu, pokud ve vnitřním připomínkovém řízení ke koncepcím a územním plánům příslušná pracoviště svých možností daných zvláštními předpisy a jejich kompetenci nevyužijí. Dosavadní kompetenci posuzování vlivů ze zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a plánů na životní prostředí lze využívat pro řešení problematiky revitalizace narušených území jen omezeně, neboť na úrovni celostátních koncepcí a územních plánů velkých územních celků pořizovaných kraji lze požadovat jen obecné přihlášení se k racionálnímu 12

13 využívání území a případně rámcové bilance disponibilních narušených pozemků velkého rozsahu, řešitelných v měřítcích ÚPD VÚC 1 : : Lze tak učinit především u velkých rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity s odkazem na ustanovení zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, pokud je posouzení navrhovaného záboru v kompetenci MŽP. Zasahovat do územních plánů a koncepcí rozvoje obcí, kde je těžiště řešení problematiky prevence vzniku a revitalizace narušených území, umožní navrhovaná novela zákona č. 100/2001 Sb., kterou se rozšiřuje jak věcný obsah koncepcí a plánů, podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí, tak vertikální dosah posuzování i na regionální a lokální koncepce a plány. Novela současně implementuje Směrnici EU 2001/42/ES. Kromě prosazení důsledného dodržování legislativních norem je žádoucí uvedené normy doplnit následujícími nástroji: ad a) nástroje územního plánování a stavebního řádu ve vnějším připomínkovém řízení prosadit do nového stavební zákona a do souvisejícího zákona o vyvlastnění a o změně jiných zákonů povinnost orgánů územního plánování vymezovat v rámci rozhodování o využití povolení způsob uvádění dočasně využívaných pozemků do nerizikového stavu po ukončení jejich užívání) ad b) nástroje ochrany přírody a krajiny zapojit orgány životního prostředí do formování obsahu jednotlivých projektů komplexních pozemkových úprav a realizaci komplexních pozemkových úprav provázat s krajinotvornými programy MŽP ad c) průřezové či horizontální nástroje (SEA, EIA, IPPC); ad e) nástroje horního práva Dlouhodobě neřešena je problematika provázání horního práva a zákona o územním plánování a stavebním řádu, vymezování způsobu obnovy krajiny po těžbě, kontroly procesu obnovy krajiny a vytváření a ochrana finančních rezerv na obnovu krajiny, omezení rozsahu narušování území těžbou na nezbytnou úroveň, problematiky v minulosti vydaných správních rozhodnutí, která dlouhodobě blokují rozvoj území (především rozhodnutí o dobývacích prostorech) Dotační nástroje státního rozpočtu na revitalizaci narušených a nedostatečně využitých ploch a jejich hodnocení Problematice revitalizací narušených a nedostatečně využitých pozemků, přes nespornou důležitost pro udržitelný rozvoj, nevěnují státní rozvojové dokumenty potřebnou pozornost a důležitost. Státní politika životního prostředí, obsahuje zmínky pouze o nutnosti zajistit podporu velkoplošné revitalizaci území ovlivněného důlní činností. Rovněž Národní rozvojový plán ČR, ani další obecně závazné dokumenty zatím systémově nevymezují přístup státu k řešení problematiky revitalizace narušených ploch. V rozporu s uvedeným konstatováním však existuje poměrně vysoká angažovanost veřejných financí při řešení tohoto problému. Angažovanost veřejných rozpočtů vyplývá ze jednak ze závazků státu na převzetí odpovědnosti za odstranění ekologických zátěží na privatizovaném majetku převzatých v předprivatizačním procesu, ale i z tlaků vyvinutých z úrovně municipalit na zlepšení stavu krajiny nebo podmínek pro podnikání. Seznam programů na revitalizaci narušených území se stručnou charakteristikou je uveden v příloze č

14 Uvedený přehled dokládá, že většina státních dotačních programů je pojata z pozice úzkých resortní přístupů, kdy obytné zóny v zastavěném území a příprava dalšího zastavování krajiny se stala doménou MMR, vytváření nových průmyslových areálů a revitalizace stávajících areálů doménou MPO, resp. CzechInvestu (program limitovaný minimální výměrou 10 ha) a revitalizace volné krajiny sférou zájmu MŽP. Náplně uvedených programů na podporu revitalizace ploch resp. programů s širším zaměřením, ze kterých však lze podporu na dílčí činnosti spojené s revitalizacemi ploch získat, prokazuje, že v zásadě neexistuje sektor nepokrytý státními dotacemi. Dokonce, v řadě problémových sektorů, se ku prospěchu řešení revitalizace ploch, jednotlivé programy překrývají. Základním problémem tedy není nedostatek možností získat podporu na řešení dílčích části revitalizací, když pomineme objem dostupných prostředků státního rozpočtu, ale komplexnost programů a pravděpodobnost prosazení sledovaného cíle v konkurenci s ostatními zájmy sledovanými v široce zaměřených programech. Řečeno z opačné pozice, nakolik jsou revitalizační projekty kvalitní v konkurenci s ostatními projekty. Rovněž tento závěr je nutné vzít v úvahu při vymezování prostoru pro iniciativy MŽP v řešení problematiky revitalizací ploch. Rozšiřování dotačních titulů z obtížně kontrolované úrovně rezortních ústředních orgánů bude stěží docílena vyšší kvalita, vyjádřená efekty vložených prostředků. Přitom je nutné si uvědomit, že nezvládnuta zůstala problematika revitalizací rozsáhlých nevyužívaných nebo neefektivně využívaných areálů se složitými vlastnickými vztahy uvnitř zastavěných území i mimo ně (např. zemědělské areály). Řešení těchto rozsáhlých ploch vyžaduje zcela jiné přístupy, založené na dlouhodobé cílevědomé činnosti. Např. zkušenosti z Francie prokazují, že revitalizace velkého areálu není v řadě případů zvládnutelná ani do 10 let. Perspektivní cestou se jeví vytvoření specializovaných revitalizačních organizací, jak bylo již uvedeno. Nástroje státu je potřebné směřovat k tomu, aby klíčovou roli v iniciování revitalizací narušených a nevyužitých ploch měly soukromé podnikatelské subjekty a regionální či místní orgány samosprávy. Z úrovně ústředních orgánů by mělo být dokončeno odstranění starých ekologických zátěží z období před rokem 1990 a některé specifické případy havarijního charakteru. Administrativní (legislativa, kontrolní činnost) Ekonomické nástroje (obecné, sankce) Ekonomické nástroje (pro specifické případy, vybrané segmenty záměrů) Vzdělávání, popularizace (osvěta) 5. Návrh souboru nadresortních opatření preventivního charakteru k omezení rozsahu poškozování nenarušené krajiny novými aktivitami Je logické, že v období formování tržního prostředí nebyla problematika preventivních opatření k omezení poškozování nenarušené krajiny prioritou. Byla využívána pouze legislativní opatření administrativního charakteru formovaná v netržním prostředí existujícím před rokem 1989, které se především opírala o ustanovení zákona na ochranu zemědělského půdního fondu a o zákon o územním plánování a stavebním řádu. Rovněž je logické, že uvedená opatření se ukázala být ve stávajícím politicko-ekonomickém systému nedostatečně účinná. Systém je potřebné především doplnit opatřeními ekonomického charakteru, která budou působit preventivně proti poškozování nenarušené krajiny novými aktivitami tj. ve prospěch využívání narušených ploch a omezí potenciál případů, při kterých je nutné z veřejných rozpočtů pokrýt náklady na revitalizaci narušených území. Základní podmínkou je vytvořit prostředí jednoznačné odpovědnosti za odstranění poškození životního prostředí a vymahatelnost nápravy. Rozborová část materiálu a poznatky z podkladových materiálů prokazují, že v jednotlivých státech EU je problematiku řešena rozdílnými modely. Prokazuje rovněž, že Česká republika může svými 14

15 poznatky s řadou systémových opatření preventivního charakteru dokonce přispět k formování efektivnějších modelů. Nesporně je však nutné zkvalitnit a rozšířit preventivní kontrolní činnost nad současné zvyklosti. V rámci nadresortních opatření preventivního charakteru pro zajištění uvedených cílů se navrhuje: a) V kontextu s ostatními navrženými ekonomickými nástroji posoudit zásadní zvýšení daně z nemovitostí u vybraných druhů pozemků a staveb, především v zastavěných částech obcí, pozemků vymezených územními plány k zastavění a pozemků mimo zastavěná území využívaných pro účely dobývání nerostů. Cílem opatření je vytvořit podmínky především k omezení neúčelné držby pozemků již narušených předchozími aktivitami, koncentrovat stavby na menší plochy (vícepodlažní výstavba, podzemní parkoviště a p.), zracionálnit rozsah územních rezerv uplatňovaných v územních plánech a další. b) Rozšířit povinnost provádění periodických ekologických auditů stavů pozemků využívaných pro podnikatelské aktivity zaměřených na zjištění rozsahu narušení pozemků a vyčíslení nákladů na odstranění závadného stavu (nad rámec IPCC). Stanovit povinnost doložit ekologický audit při prodeji nebo převodu pozemků v příloze smlouvy. Cílem je průběžně kontrolovat chování podnikatelských subjektů v době užívání pozemků a tím zabránit překvapením ve formě ekologických zátěží území při ukončení činnosti, prodeji, likvidaci společnosti apod., které musí být následně likvidovány z veřejných rozpočtů. c) Vytvořit legislativní podmínky, které umožní ze zákona zatížit pozemky věcným břemenem ve výši nákladů na odstranění závadného stavu zjištěného ekologickým auditem a náklady na uvedení pozemků po ukončení podnikání do stavu vymezeného orgánem územního plánování nebo stavebním úřadem v rámci povolování aktivit na nich. Zavést povinnost souhlasu státu s převody pozemků zatížených uvedenými břemeny. Promítnout povinnost úhrady věcného břemena do úpadkového zákona. d) V nově připravovaném stavebním zákoně zakotvit: - povinnost orgánů územního plánování stanovit při rozhodování o využití pozemků povinnost uvést pozemky do nerizikového stavu při ukončení jejich užívání pro povolené účely a vymezit rozsah nerizikového stavu; - prosadit do paragrafového znění institut prokazování nemožnosti umístit nové aktivity na již narušených plochách v rámci vymezených zastavěných území - prosadit v paragrafovém znění zvýšené oprávnění orgánů územního plánování omezovat práva vlastníků nemovitostí v rámci vymezených přestavbových ploch; e) Zákonem upravit, v rámci povinností MŽP vymezených kompetenčním zákonem, ekologický dohled nad těžbou, který zahrne i celý soubor opatření k obnově krajiny narušené dobýváním nerostů, včetně dohledu státu nad ochranou a využíváním rezerv vytvářených pro uvedený účel. Cílem opatření je využít dosud nevyužité kompetence MŽP v ekologickém dohledu nad těžbou v zájmu pro prosazení zlepšení stavu a obnovy funkcí krajiny v částech narušených těžbou nerostů; f) Zásadně upravit výši odvodů za využití pozemků ve volné krajině pro stavby a těžební účely. Cílem opatření je ekonomicky zvýhodnit využívání již narušených ploch. 6. Návrh souboru nadresortních opatření k omezení rozsahu již existujících narušených nebo nedostatečně využitých ploch 15

16 Stát postupně přebral odpovědnost za odstranění ekologických škod na rozsáhlém území opuštěném sovětskými vojsky, odpovědnost za odstranění ekologických závad na veškerém privatizovaném majetku, přebírá odpovědnost za odstranění havarijních případů narušení životního prostředí a podle možností státního rozpočtu se podílí na sanacích rozsáhlých území narušených těžbou hnědého a černého uhlí a uranu. Přitom jsme denně svědky toho, že vznikají další a další extrémně znečištěné plochy, které stávající vlastníci nebudou schopni odstranit. Dochází k převodům narušených ploch na řetězce návazných vlastníků s obtížně dohledatelnou odpovědností. Je více než pravděpodobné, že i za tyto případy bude nucen stát v budoucnosti převzít odpovědnost. Zkušenosti z ostatních států EU ukazují, že uvedenému vývoji nelze zcela předejít a stát musí, kromě vymezení preventivních nástrojů, vytvořit i podpůrné, především ekonomické nástroje a iniciovat vytvoření institucí částečně financovaných z veřejných rozpočtů zajišťujících realizaci revitalizací již narušených ploch. Souběžně je potřebné hledat vhodné řešení pro zastoupení úlohy FNM, jehož činnost bude postupně utlumována. Zahraniční zkušenosti prokazují, že vývoj spěje k vytváření specializovaných revitalizačních organizací podporovaných z veřejných rozpočtů, které systematicky usměrňují celý proces revitalizací narušených ploch od jejich vyhledání až odprodej pro návazné využití. V rámci nadresortních opatření k omezení rozsahu již narušených nebo nedostatečně využitých ploch se navrhuje: a) Vytvořit podmínky (legislativní, ekonomické) pro vytvoření specializovaných organizací (státních nebo s podporou státu) na úrovni jednotlivých krajů, která budou ve vymezených případech systematicky vyhledávat nevyužívané narušené plochy, zajišťovat jejich odkup nebo bezúplatný převod na stát, zprostředkují odstranění narušení a zajistí následný odprodej pozemků pro podnikatelské účely nebo převod pozemků obcím. (alt.) Pověřit vybrané organizace v jednotlivých krajích, které budou na základě licence státu (krajských úřadů) v jejich pověření ve vymezených případech systematicky vyhledávat nevyužívané nebo nedostatečně využívané plochy, zajišťovat jejich odkup nebo bezúplatný převod na stát, zprostředkují odstranění narušení a zajistí následný odprodej pozemků pro podnikatelské účely nebo převod pozemků obcím pro obecně prospěšné využití (v podstatě DIAMO, ale s komplexnějšími službami). Nato varianta se jeví schůdnější z hlediska organizační náročnosti pro státní správu Cílem opatření je vytvořit podmínky pro racionální koncentraci prostředků státního rozpočtu na prioritní akce, které nejsou zvládnutelné podnikatelským prostředím nebo pro ně nejsou zajímavé (např. likvidace nevyužívaných objektů zemědělské výroby a s ní související znečištění). b) Zvýhodnit odpisování nákladů vynaložených na odstranění závadného stavu na narušených plochách při jejich následném využití pro podnikatelské účely. c) Dotace státu na rozvojové plochy obcím i podnikatelským subjektům podmínit prokázáním neexistence vhodných rozvojových ploch, resp. nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných obdobně vhodných ploch uvnitř zastavěných území obcí nebo v okolí obcí. d) Omezit rozsah dotací státu na napojení rozvojových ploch průmyslových areálů na infrastrukturní zařízení mimo zastavěná území sídel. Dotací infrastrukturních zařízení dochází k eliminaci jedné ze zásadních výhod výstavby na narušených plochách. 16

17 Příloha č. 1. Přehled dotačních programů státu s obsahem umožňujícím jejich využití pro účel revitalizace narušených ploch Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje revitalizace nerušených ploch v průmyslových areálech prostřednictvím Programu regenerace průmyslových zón zabezpečovaného CzechInvestem. Podpora revitalizací je dílčím podprogramem rozsáhlejšího programu pro podporu vytváření průmyslových zón, který má pro potenciální investory do roku 2006 připravit průmyslové zóny na 320 ha ploch, které jsou v současné době narušeny a skoro desetinásobně více ha - ploch na zelených pozemcích. Programu vylučuje pozemky o výměře pod 10 ha. Ministerstvo vnitra v součinnosti se Svazem měst a obcí organizuje projekt Čistá obec, který organizačně, institucionálně a finančně podporuje aktivity, které směřují k odstranění zanedbaných ploch v zastavěných územích i mimo ně, likvidaci černých skládek, demolic nevyužitelných zchátralých staveb, přípravu ploch pro novou výstavbu. ale i výsadby stromů podél cest, zřizování pěších zón, cyklistických stezek, obchvatů apod. Ministerstvo vnitra též navrhuje zřízení Fondu čisté krajiny, který by podporoval opětovné využití ploch a objektů uvnitř urbanizovaných území, které ztratily produkční funkci. Podle prezentované představy má být fond zaměřen na podporu financování strategických záměrů, které vyžadují součinnost privátního a veřejného sektoru a vychází z rozvojových plánů státu, programů rozvoje krajů a obcí, ve formě projektového financování akcí na plochách narušených předchozí činností člověka. Ministerstvo životního prostředí podporuje prostřednictví Programu regenerace urbanizované krajiny (Program 3.1.9), finančně zabezpečovaného SFŽP, realizaci a obnovu izolačních zelení oddělujících obytné zóny od průmyslových areálů a významných ploch vyhrazené zeleně v rámci městských a obecních parků, parkových ploch areálů škol, mateřských školek, objektů zdravotní a sociální péče a hřbitovů. Ministerstvo životního prostředí rovněž podporuje prostřednictvím Programu péče o urbanizované prostředí pořízení dokumentace regenerací suburbánní krajiny, krajiny průmyslových území, zeleně a sadovnických úprav ploch strukturované zeleně a úprav bývalých průmyslových ploch a vyhrazené zeleně. Ministerstvo životního prostředí v rámci Programu péče o krajinu, kromě jiného, umožňuje získat finanční prostředky na udržení kulturního stavu krajiny, typického krajinného rázu a základních mimoprodukčních funkcí krajiny. Ministerstvo životního prostředí umožňuje v rámci Programu revitalizace říčních systémů řešit dílčí část revitalizací narušených ploch, výstavbu malých čistíren odpadních vod a souvisejících kanalizačních sítí stejně jako Program drobných vodohospodářských ekologických akcí, který bude od roku 2004 převeden do působnosti krajů. Ministerstvo životního prostředí je garantem odstraňování ekologických škod na lokalitách opuštěných Sovětskou armádou z prostředků státního rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí garantuje jako ústřední vodoprávní úřad odstraňování havarijních ekologických zátěží na plochách, které mohou způsobit ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod v případech nebezpečí z prodlení. Fond národního majetku ČR v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí umožňují využít prostředky FNM na úhradu ekologických závazků vzniklých před privatizací. 17

18 Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s dalšími ústředními orgány (MŽP, SÚJB) zajišťují z veřejných rozpočtů sanace lokalit po těžbě uranu a lokalit znečištěných radionuklidy. Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje na základě dílčích pověření Vlády ČR odstraňování specifických ekologických zátěží (Strabag Milevsko, Bor u Skutče). Ministerstvo průmyslu a obchodu garantuje racionální využití prostředků získaných z privatizace na sanace ploch narušených těžbou v severozápadních Čechách a na Ostravsku (hrazeno z FNM ČR). Ministerstvo kultury v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón umožňuje přístup k dotačním zdrojům, které zabraňují vylidňování a postupnému chátrání historických center nebo naopak extrémní komercionalizaci městských zón. Prostředky lze využít i na záchranu vybraných průmyslových památek při plošných revitalizací průmyslových ploch. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova, mezi jiným, podporuje: - zachování a obnovu vlastního obrazu vesnic, jejich organického sepětí s krajinou, specifického rázu venkovské zástavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a v krajině, obnovu kulturních památek na venkově; - úpravu veřejných prostorů a staveb, zlepšení občanské vybavenosti, technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí a dopravní vybavenosti, obnovu tradiční cestní sítě včetně rozvoje alternativní místní dopravy; - udržení, obnovu a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky využívané krajiny v návaznosti na vhodnou organizaci a využití půdního fondu při zachování a rozvíjení jeho přírodní, obytné a estetické hodnoty. Z uvedeného je zřejmé, že i tento program vytváří široký prostor pro revitalizací narušených ploch v pojetí předkládaného materiálu. Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci podpory regionálního rozvoje iniciovalo i specifické programy pro strukturálně poškozené a hospodářsky slabé regiony. Například v rámci Regionálního programu podpory obnovy a výstavby technické infrastruktury v bývalých vojenských újezdech podporuje urychlení revitalizace těchto bývalých prostorů výstavbu a obnovu technické infrastruktury. Obdobný program existuje i pro severozápadní Čechy a Ostravsko - Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem zemědělství garantuje i předvstupní program Evropské komise zaměřený na zemědělství a rozvoj venkova SAPARD. Jeho cílem je přispět k provádění společné zemědělské politiky a návazných politik Evropské unie integrovaným řešením priorit a problémů zemědělského sektoru a venkovských oblastí v přistupujících zemích. Podstata programu SAPARD vychází ze společného zájmu celé společnosti o trvale udržitelný rozvoj venkova a je založena na spolupráci místních samospráv a zemědělských podniků. Prosazuje nezastupitelnost zemědělského sektoru v péči krajinu a jeho mimořádné postavení v celém životě venkovského společenství. Základní priority programu Sapard, jsou: - Rozvoj multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí, - Obnova a rozvoj venkovských sídel, ochrana a uchování venkovského rázu, - Rozvoj venkovské infrastruktury, - Rozvoj vhodných druhů nezemědělských výrob, obnova řemesel a venkovské turistiky, krajových specialit a spolkové činnosti na vesnici, zlepšování procesu přípravy na povolání a rekvalifikace. Je zřejmé, že i tento program vytváří široký prostor pro projekty řešící změny využívání narušených ploch uvnitř zastavěných území venkovských obcí i ve volné krajině. 18

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,

Více

Ú J E Z D U B O S K O V I C

Ú J E Z D U B O S K O V I C Ú J E Z D U B O S K O V I C ZMĚNA č. 4 ÚPO návrh Dílčí změna : Z1 - návrh plochy dopravy Brno, 11/2010 Jarmila Haluzová ATELIÉR PROJEKTIS BRNO, Příční 32, 602 00 Brno pracoviště: Ponávka 2, 602 00 Brno,

Více

VĚCNÝ ZÁMĚR VELKÉ NOVELY HORNÍHO ZÁKONA

VĚCNÝ ZÁMĚR VELKÉ NOVELY HORNÍHO ZÁKONA VĚCNÝ ZÁMĚR VELKÉ NOVELY HORNÍHO ZÁKONA Praha, 13. 12. 2012 Hlavní účel věcného záměru Stanovit zásady pro vytvoření novely horního zákona a souvisejících zákonů, které poskytnou právní rámec pro podnikatelskou

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields

Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields Příloha č. 1 Brownfields - dosavadní výsledky projektu Strategie regenerace brownfields Agentura CzechInvest Praha 13. dubna 2004 Hana Chlebná Co jsou Brownfieds? Brownfield je : Původně ekonomicky využívané

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. Filip Dienstbier

Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. Filip Dienstbier Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Filip Dienstbier Program: A. Stavební právo 1. pojem, předmět 2. právní úprava 3. přehled organizace veřejné správy B. Zásady činnosti správních orgánů ve stavebním právu

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA Obsah Textová část : Ozn. Kapitola Str. II.1 vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Jakub Černík regionální projektový manažer, Brno 24.2. 2016 Školicí střediska Výzva II

Více

Změna č.42 územního plánu KUTNÁ HORA. NÁVRH pro společné jednání

Změna č.42 územního plánu KUTNÁ HORA. NÁVRH pro společné jednání Změna č.42 územního plánu KUTNÁ HORA NÁVRH pro společné jednání TEXTOVÁ ČÁST ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydá: Zastupitelstvo obce Kutná Hora Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední

Více

Opatření obecné povahy č. 1/2008

Opatření obecné povahy č. 1/2008 Opatření obecné povahy č. 1/2008 Zastupitelstvo obce Zdíkov, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platných předpisů (dále jen "stavební

Více

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A

ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA TEXTOVÁ ČÁST A Brno 9 / 2015 Strana 2 POŘIZOVATEL Úřad architektury a územního plánování Magistrát města Kladna Náměstí starosty Pavla 44 272 52

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Územní plán Vítanov. v y d á v á. územní plán Vítanov. O d ů v o d n ě n í

Územní plán Vítanov. v y d á v á. územní plán Vítanov. O d ů v o d n ě n í Obec Vítanov, Vítanov 126, 539 01 Hlinsko VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2008 Územní plán Vítanov Zastupitelstvo obce Vítanov, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o

Více

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU. I. Územní plán Jahodov - textová část. Územní plán Jahodov

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU. I. Územní plán Jahodov - textová část. Územní plán Jahodov Územní plán Jahodov OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU I. Územní plán Jahodov - textová část 1. Vymezení zastavěného území str. 3 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot str. 3 2.1. Koncepce

Více

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y

Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y Místo: Katastrální území: Objednatel: Zadání regulačního plánu Louňovice lokalita Y (v souladu s přílohou č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Louňovice lokalita Y Louňovice obec Louňovice, Horní náves 6, 25162

Více

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880

Příloha II/1 Koordinační výkres /lokalita č. 1, 2 M 1:2 880. Příloha II/2 Koordinační výkres /lokalita č. 3, 5, 7 M 1:2 880 OBSAH DOKUMENTACE II. Odůvodnění Změny č. 4 územního plánu A/ Textová část kapitola-název strana 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...2 1.1 Název úkolu, objednatel, projektant...2 1.2 Obsah změny územního plánu...2 2.

Více

Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec

Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec Návrh zadání Změny č. 1 ÚP Srubec pořizovatel: Obecní úřad Srubec Říjen 2016 I. Textová část: OBSAH ZADÁNÍ: Obsah a. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Z 3016/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ ZMĚNY Z 3016/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ ZMĚNY Z 3016/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení změny Z 3016/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy a stanovení hlavních cílů rozvoje území Pořízení

Více

CzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš

CzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš CzechInvest Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji Mgr. Jiří Bureš Obsah prezentace Poslání agentury Czechinvest Brownfieldy pro průmyslové využití a jejich investiční potenciál Služby agentury CzechInvest

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

MĚSTYS DŘEVOHOSTICE ÚZEMNÍ PLÁN DŘEVOHOSTICE

MĚSTYS DŘEVOHOSTICE ÚZEMNÍ PLÁN DŘEVOHOSTICE MĚSTYS DŘEVOHOSTICE OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ÚZEMNÍ PLÁN DŘEVOHOSTICE Zastupitelstvo městyse Dřevohostice, příslušné podle ust. 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NĚMČIČKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NĚMČIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NĚMČIČKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Jan Jelínek pověřený

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNÁ V uplynulém období (Návrh určený k projednání)

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNÁ V uplynulém období (Návrh určený k projednání) ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HEJNÁ V uplynulém období 2008 2013 (Návrh určený k projednání) Městský úřad Horažďovice, odbor výstavby a územního plánování (dále jen pořizovatel ), jako úřad územního

Více

Zpráva č. 2 o uplatňování Územního plánu Prádlo za období návrh určený pro projednání

Zpráva č. 2 o uplatňování Územního plánu Prádlo za období návrh určený pro projednání Zpráva č. 2 o uplatňování Územního plánu Prádlo za období 2011-2015 návrh určený pro projednání Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk, odbor výstavby a životního prostředí Orgán příslušný ke schválení zprávy:

Více

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE

ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v

Více

ZADÁNÍ 65. ZMĚNY. POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA LIBEREC Stavební úřad. oddělení územního plánování nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec 1

ZADÁNÍ 65. ZMĚNY. POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA LIBEREC Stavební úřad. oddělení územního plánování nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec 1 STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC ZADÁNÍ 65. ZMĚNY ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LIBEREC Strategická změna Zoologická zahrada Liberec POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA LIBEREC Stavební úřad. oddělení územního plánování

Více

Návrh zadání územního plánu Úlice

Návrh zadání územního plánu Úlice Návrh zadání územního plánu Úlice Pořizovatel: Městský úřad Nýřany, odbor územního plánování Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Úlice prosinec 2014. 1 Obsah zadání územního plánu A. Požadavky na základní

Více

Územní plán Krouna. v y d á v á. Územní plán Krouna

Územní plán Krouna. v y d á v á. Územní plán Krouna Obec Krouna, Krouna 218, 539 43 Krouna Územní plán Krouna Zastupitelstvo obce Krouna, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1

KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 1 KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 Pořizovatel Zpracovatel Autor OBSAH DOKUMENTACE Obec Kruh Architektonický atelier Holub.s.r.o. Pod Beránkou 19, 160 00 Praha 6 Ing.arch. A. Holub a kolektiv Textová část

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE VODNÍ PLOCHY Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci rozvoje

Více

Innovation and Business Park. ICEC Šlapanice, a.s.

Innovation and Business Park. ICEC Šlapanice, a.s. Záměr. revitalizace areálu realizace projektu výstavby kombinované high-tech a podnikatelské zóny, zaměřené na vyšší přidanou hodnotu Současný stav Východiska. špatné komunikační napojení areálu bezprostřední

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

Činnost ČIŽP v procesu odstraňování starých ekologických zátěží

Činnost ČIŽP v procesu odstraňování starých ekologických zátěží Činnost ČIŽP v procesu odstraňování starých ekologických zátěží Ing. Erik Geuss, Ph.D. ředitel ČIŽP Úloha ČIŽP Od r. 1993 pověřena rozhodováním o nápravných opatřeních v procesu odstraňování SEZ. Ukládá

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice

NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Citice Pořizovatel: Městský úřad Sokolov odbor stavební a územního plánování Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov Určený zastupitel: Ing. Radek Hošek Duben 2016 Úvod:

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU JILEMNICE duben 2016 Z A D Á N Í

ZADÁNÍ ZMĚNY č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU JILEMNICE duben 2016 Z A D Á N Í Z A D Á N Í Z M Ě N Y č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU JILEMNICE MĚSTO JILEMNICE Datum schválení zastupitelstvem obce : Číslo usnesení, jméno zástupce stat. orgánu:.. Podpis, razítko POŘIZOVATEL Městský úřad Jilemnice,

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRAJKOVÁ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRAJKOVÁ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRAJKOVÁ v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických

Více

Ú J E Z D U B O S K O V I C. ZMĚNA č. 4 ÚPO

Ú J E Z D U B O S K O V I C. ZMĚNA č. 4 ÚPO Ú J E Z D U B O S K O V I C ZMĚNA č. 4 ÚPO Dílčí změna : Z1 - návrh plochy dopravy Brno, 06/2011 Jarmila Haluzová ATELIÉR PROJEKTIS BRNO, Příční 32, 602 00 Brno pracoviště: Ponávka 2, 602 00 Brno, tel.

Více

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012

Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 Národní programy podpory regionálního rozvoje ve výhledu na rok 2012 RNDr.Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Národní programy v roce 2011 Program obnovy a rozvoje venkova Podpora revitalizace

Více

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BOROTICE

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BOROTICE NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BOROTICE 2010 2014 srpen 2014 pořizovatel: Městský úřad Dobříš, odbor výstavby, úřad územního plánování Úvod O vydání územního plánu obce Borotice rozhodlo zastupitelstvo

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Tísek

Zpráva o uplatňování Územního plánu Tísek Zpráva o uplatňování Územního plánu Tísek návrh určený k projednávání Zpracováno ve smyslu ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Bravantice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Bravantice Zpráva o uplatňování Územního plánu Bravantice 2015 Zpracováno ve smyslu ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2012. Změna č. 3 územního plánu obce Mladeč

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2012. Změna č. 3 územního plánu obce Mladeč Obec Mladeč OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2012 Změna č. 3 územního plánu obce Mladeč Zastupitelstvo obce Mladeč, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Městský úřad Vamberk ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VAMBERK

Městský úřad Vamberk ZMĚNU Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU VAMBERK Městský úřad Husovo náměstí č. p. 1 517 54 Č.j.: 439/2016/MÚVA VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Zastupitelstvo města, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava

URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, Jihlava URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o. Matky Boží 11, 586 01 Jihlava -------------------------------------------------------------------- ZMĚNA Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ zakázkové

Více

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY o vydání Územního plánu Hrobce

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY o vydání Územního plánu Hrobce NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY o vydání Územního plánu Hrobce Zastupitelstvo obce Hrobce, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN

.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN ODŮVODNĚNÍ ETAPA: NÁVRH Pro společné jednání dle 50 zákona č.183/2006 Sb. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Svojetín PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. 1. změna územního plánu obce VELKÝ KARLOV

NÁVRH ZADÁNÍ. 1. změna územního plánu obce VELKÝ KARLOV Městský úřad Znojmo, odbor rozvoje, oddělení územního plánování a regionálního rozvoje, jako pořizovatel dle 14 z.č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže. Privatizace soukromého majetku

Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže. Privatizace soukromého majetku Privatizace Fond národního majetku Staré ekologické zátěže Jaroslav Žák, Ochrana podzemních vod s.r.o. Privatizace soukromého majetku Dekrety o znárodnění Hrazení starých ekologických zátěží SEZ) za existence

Více

.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN

.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE SVOJETÍN ODŮVODNĚNÍ POŘIZOVATEL: Obecní úřad Svojetín PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 Název územně plánovací dokumentace: Změna č.1 územního

Více

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str.

Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory. str. Obsah Opatření obecné povahy č. 1/2013, kterým se vydává Územní plán Zlaté Hory I.A TEXTOVÁ ČÁST 1 A. Vymezení zastavěného území 2 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LOKET. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, Praha 4 Autorizace ČKA

NÁVRH ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LOKET. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, Praha 4 Autorizace ČKA LOKET NÁVRH ZMĚNY Č.6 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LOKET Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

Požadavky obce Husinec na výstavbu v lokalitě Nad Údolím

Požadavky obce Husinec na výstavbu v lokalitě Nad Údolím Požadavky obce Husinec na výstavbu v lokalitě Nad Údolím Klient: OBEC HUSINEC Datum: 11. 9. 2015 Zpracoval: Jiří Nezhyba, advokát, Frank Bold advokáti, s.r.o. Manažerské shrnutí Požadavky obce Husinec

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 ZASTAVENÍ PROPADU STAVEBNÍ PRODUKCE V ROCE 2014 VÝVOJ STAVEBNÍ PRODUKCE OD ROKU 2008 600,0 500,0 400,0 402,4 431,4 472,6 521,5 547,5 26,7 520,9 58,9 488,7 83,6

Více

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Karel Wirth

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Karel Wirth Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. arch. Karel Wirth Novela zákona č. 334/1992 Sb. Zákonem č. 41/2015 Sb. ze dne 10. února 2015 byl novelizován zákon č. 334/1992

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE

M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE M a g i s t r á t m ě s t a P r o s t ě j o v a nám. T. G. Masaryka 130/14, 796 01 Prostějov Stavební úřad Magistrátu města Prostějova N Á V R H ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBĚDKOVICE (dále jen

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHOLINA. za období květen 2009 leden 2015

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHOLINA. za období květen 2009 leden 2015 1 NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHOLINA za období květen 2009 leden 2015 Zpracoval: Městský úřad Litovel, odbor výstavby Leden 2015 2 Návrh zprávy o uplatňování Územního plánu Cholina dle 55

Více

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ

Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ NÁVRH ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPO BEZDĚKOV NAD METUJÍ Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Bezděkov nad Metují Městský úřad Náchod Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VELKÝ KARLOV. leden 2012

ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VELKÝ KARLOV. leden 2012 ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VELKÝ KARLOV leden 2012 ZMĚNU ÚZEMNÍHO PLÁNU VYDAL : ZASTUPITELSTVO OBCE VELKÝ KARLOV Velký Karlov 68, 671 28 Jaroslavice POŘIZOVATEL : MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO Odbor výstavby,

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIJANY

NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIJANY NÁVRH ZPRÁVY O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SVIJANY dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Odůvodnění Změn č. 10 ÚPSÚ Nová Paka

Odůvodnění Změn č. 10 ÚPSÚ Nová Paka Odůvodnění Změn č. 10 ÚPSÚ Nová Paka Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Odůvodnění změn č. 10 ÚPSÚ Nová Paka obsahuje textovou a grafickou část. Textová část: 1. Vyhodnocení koordinace využívání

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vysoké Studnice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vysoké Studnice číslo jednací vyřizuje / telefon Jihlava MMJ/ÚÚP/2855/2015 Pavlíková / 567 167 465 11. 2. 2016 208774/2015/MMJ Zpráva o uplatňování Územního plánu Vysoké Studnice návrh k projednání na základě ustanovení

Více

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OZNÁMENÍ O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KLUKY

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OZNÁMENÍ O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KLUKY OBEC KLUKY Obecně závazná vyhláška č. 3/2015 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OZNÁMENÍ O VYDÁNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KLUKY Zastupitelstvo Obce Kluky na svém jednání dne 10.11.2015, usnesením č.36/2015 schválilo

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÁZ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU LÁZ ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ Městský úřad Moravské Budějovice Odbor výstavby a územního plánování nám. Míru 36, 676 02 Moravské Budějovice --------------------------------------------------------------------------- ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ

Více

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP

Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. z pohledu MŽP Řešení STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ, resp. KONTAMINOVANÝCH MÍST, z pohledu MŽP Mgr. Ivana Vávrová Ministerstvo životního prostředí odbor ekologických škod ivana.vavrova@mzp.cz OBSAH Stará ekologická zátěž

Více

PODKLAD PRO JEDNÁNÍ PORADY EKONOMICKÝCH MINISTRŮ DNE

PODKLAD PRO JEDNÁNÍ PORADY EKONOMICKÝCH MINISTRŮ DNE PODKLAD PRO JEDNÁNÍ PORADY EKONOMICKÝCH MINISTRŮ DNE 18. 7. 2016 Předkládá Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR 0 Pro plnění akčního plánu na podporu hospodářského růstu

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU NÁVRH ZADÁNÍ ZPRACOVANÉ DLE 47 ZÁKONA Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU, V PLATNÉM ZNĚNÍ, DLE 11 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., O ÚZEMNĚ

Více

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského

Více

Záznam o účinnosti :

Záznam o účinnosti : STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Územní plány - aktuální problémy

Územní plány - aktuální problémy Územní plány - aktuální problémy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Eva Fialová Odbor územního plánování Aktivní zóny záplavového území 62 odst. 2 zák. 254/2001 Sb., o vodách - v zastavěných územích

Více

Zadání Změna č. 3 Územního plánu obce Smržov - návrh

Zadání Změna č. 3 Územního plánu obce Smržov - návrh ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA Zadání Změna č. 3 Územního plánu obce Smržov - návrh Zadání je zpracováno v souladu s 55 odst. 2 a 47 odst. 1 a 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,

Více

V O C H O V ú z e m n í p l á n - z m ě n a č. 1. Městský úřad Nýřany pracoviště Plzeň. Odbor územního plánování Plzeň

V O C H O V ú z e m n í p l á n - z m ě n a č. 1. Městský úřad Nýřany pracoviště Plzeň. Odbor územního plánování Plzeň ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Pořizovatel: Městský úřad Nýřany pracoviště Plzeň Odbor územního plánování 301 00 Plzeň Zhotovitel: Ing.arch.Václav Mastný architektonická projektová kancelář nám. T.G.Masaryka 9, 30138

Více

NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 2 Územního plánu Habartov

NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 2 Územního plánu Habartov NÁVRH ZADÁNÍ Změny č. 2 Územního plánu Habartov Pořizovatel: Městský úřad Sokolov odbor stavební a územního plánování Rokycanova 1929, 356 01 Sokolov Určený zastupitel: Ivo Zemek starosta města Habartov

Více

Zpráva o stavu Územního plánu obce Stožice, včetně místních částí Křepice a Libějovické Svobodné Hory

Zpráva o stavu Územního plánu obce Stožice, včetně místních částí Křepice a Libějovické Svobodné Hory Zpráva o stavu Územního plánu obce Stožice, včetně místních částí Křepice a Libějovické Svobodné Hory období červenec 2011 červen 2015 Na základě ustanovení 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. zákon o územním

Více

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha

Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha Výzkum účinnosti implementace cílů strategií udržitelného rozvoje v územním plánování část I. Jana Kortanová 29. června 2010 Praha O projektu Zaměření: Projekt VaV, priorita implementace strategií udržitelného

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD Ing. Jan Cihlář, Ing. Jan Plechatý, Ing. František Smrčka Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Praha Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BEDŘICHOV

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BEDŘICHOV OBEC BEDŘICHOV NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU BEDŘICHOV POŘIZOVATEL: MAGISTRÁT MĚSTA JABLONEC NAD NISOU ZPRACOVATEL ZADÁNÍ: MAGISTRÁT MĚSTA JABLONEC NAD NISOU ODDĚLENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ve spolupráci

Více