R O Z H O D N U T Í. z a m í t á. O d ů v o d n ě n í

Transkript

1 V Praze dne Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 R O Z H O D N U T Í Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy I (dále jen MŽP, OVSS I), jako věcně příslušný orgán státní správy ve smyslu 19 odst. 2 zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a podle 4a odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodlo o žádosti právnické osoby Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, Praha 1, IČO , ze dne takto: Žádost právnické osoby Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, Praha 1, IČO , ze dne , o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum ložisek vyhrazených nerostů-zlata a nerostů, z nichž je možno vyrábět kovy, podané v zastoupení RNDr. Tomášem Pecharem na základě plné moci ze dne , se ve smyslu 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, z a m í t á. O d ů v o d n ě n í Právnická osoba Astur Bohemia s. r. o., V Celnici 1031/4, Praha 1, IČO , požádala prostřednictvím RNDr. Tomáše Pechara, na základě plné moci ze dne , ve smyslu 4a odst. 1, 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, o stanovení průzkumného území Mokrsko o ploše 1,89 km 2 pro průzkum ložisek vyhrazených nerostů zlata a nerostů, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy. Navržené průzkumné území leží v území obce Chotilsko, k. ú. Prostřední Lhota a částečně k. ú. Sejcká Lhota, v okrese Příbram. Navržené průzkumné území má tvar nepravidelného 24úhelníku s vrcholy určenými souřadnicemi v souřadnicovém systému JTSK, uvedenými v následujícím přehledu: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10, (+420) , 801

2 Vrchol X Y , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 Stanovení průzkumného území bylo požadováno na dobu 5 let. Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 V ploše navrženého průzkumného území jsou evidována ložiska Mokrsko B , Mokrsko-východ B a Prostřední Lhota-Čelina B Existují doklady o středověké těžbě, jinak ložiska nebyla těžebně středem zájmu. V 80. letech byly realizovány rozsáhlé průzkumy hrazené ze státního rozpočtu. V roce 1986 byla na podkladě geologických průzkumů, schválených Českým geologickým úřadem, stanovena ochrana ložisek v podobě chráněného území pro ložisko Mokrsko a Čelina. Následný státní geologický a ložiskový průzkum byl v roce 1991 úspěšně zakončen schválením nového výpočtu zásob. V současné době jsou výše uvedená ložiska Mokrsko a Mokrsko-východ chráněna před znemožněním těžby chráněným ložiskovým územím Prostřední Lhota I č a ložisko Prostřední Lhota-Čelina je zabezpečeno chráněným ložiskovým územím Prostřední Lhota-Čelina č Dle žádosti o stanovení průzkumného území je cílem průzkumných prací nový výpočet (přepočet) zásob ložisek zlata včetně aktualizace podmínek využitelnosti: geologické, hydrogeologické a technologické podmínky těžby, úprava rudy, metalurgická studie, předběžná sociálně ekonomická studie, společenský přínos těžby, analýzy životního prostředí lokality (EIA záměru stanovení dobývacího prostoru). Průzkumné práce žadatel popisuje jako rešerši a vyhodnocení stávající dokumentace (první dvouletá etapa prací), chemické analýzy dochovaných vzorků, odběry nových zásekových vzorků v dostupném podzemí, hydrogeologické monitorovací vrty, odběry reprezentativních technologických vzorků a cca jádrových vrtů o hloubce m (druhá etapa prací). Závěrečnou etapou 2

3 3 Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 průzkumných prací by bylo vyhodnocení všech dat, nový výpočet zásob, modelová studie využití ložiska, ekonomická studie a návrh na stanovení dobývacího prostoru. Případné následné využití ložiska žadatel podrobněji nespecifikoval a uvedl, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění v rozsahu, který není možné zpracovat a který zákonem není požadován. Správní orgán si je vědom, že stanovení průzkumného území neumožňuje žadateli vlastní realizaci průzkumných prací, zakládá pouze výhradní právo na průzkum konkrétní (právnické) osobě a následovat by musel projekt geologických prací v rozsahu vyhl. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, a povinnost řešit střety zájmů ve smyslu 22 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o geologických pracích). Dle ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích je však správní orgán povinen hodnotit a porovnávat veřejné zájmy a zohlednit přitom musí jak vlastní průzkumné práce, tak případné budoucí využití ložiska. Následné zpracování projektu geologických prací podle výše citované vyhlášky č. 369/2004 Sb. a pozdější ev. plán přípravy dobývání nemůže nahradit popis plánovaných prací pro řízení o průzkumném území, neboť vzhledem k uvedené povinnosti správního orgánu posoudit ve smyslu ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích veškeré veřejné zájmy versus zájem na průzkumu a následném využití ložiska musí správní orgán pro objektivní rozhodnutí informacemi o rozsahu a způsobu provádění průzkumných prací i ev. následného využití ložiska disponovat. Požadavkem na doplnění o popis plánovaných prací dal správní orgán žadateli možnost tímto popisem případně eliminovat některá předpokládaná rizika. Ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích určuje jako nezbytnou součást žádosti o stanovení průzkumného území i popis průzkumných prací a následného využití ložiska - viz rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 ze dne Umožnění vlastní realizace průzkumných prací na podkladě projektu geologických prací již není projednáváno ve správním řízení - i to podporuje nutnost velmi pečlivého zvážení veřejných zájmů správním orgánem již ve fázi řízení o stanovení průzkumného území. Průzkumné práce je všeobecně nutno předpokládat kromě kompletace již existujících dat v podobě terénních technických, laboratorních a technologických prací a závěrečného vyhodnocení. Terénní technické práce v předmětném území by představovaly realizaci jádrových vrtů v desítkách až stovkách ks do udávané hloubky do 300 m z povrchu i z podzemních děl, s následným odběrem vzorků a odebrání technologických vzorků rudního materiálu většího objemu. Vzhledem k existujícímu zrudnění vyznívajícímu v hloubce m lze předpokládat potřebu většího zahloubení vrtů. Případné následné využití ložiska by znamenalo výstavbu otevřeného povrchového dolu i podzemní důlní práce a vybudování provozního zařízení pro úpravu rudniny do podoby předkoncentrátu nebo úpravnu suroviny do konečné podoby. Vzhledem k jemně rozptýlenému zlatu v hornině je nutné rozemletí horniny na velmi malou zrnitost, a následně zlato získávat loužením kyanidy, příp. jinými látkami (brom, chlor). Další variantou je úprava suroviny gravitací a flotací s následným loužením na místě nebo po převozu suroviny na jiné místo. Tato metoda je ztrátovější (méně než 70 % výtěžnosti oproti 90 % u dynamického kyanidového loužení). Zájmové území těsně sousedí s evropsky významnou lokalitou (EVL) Střední Povltaví u Drbákova CZ , vyhlášenou k , a s maloplošným zvláště chráněným

4 územím - přírodní rezervací Vymyšlenská pěšina. V území se vyskytují skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky. V území je stanoveno ochranné pásmo vodovodu Prostřední Lhota Mokrsko a ochranné pásmo dosud nevybudované plánované čistírny odpadních vod. Dále je v zájmovém území ochranné pásmo silnice II. třídy a vysokého napětí. Cca 200 m od hranice průzkumného území protéká vodárensky využívaný tok Vltava. Převážná část pozemků v ploše průzkumného území náleží pozemkům určeným k plnění funkce lesa, menší část k využívanému zemědělskému půdnímu fondu. Zájmová plocha je významnou rekreační oblastí, v těsné blízkosti průzkumného území je rekreační a vzdělávací zařízení Finanční správy ČR Smilovice s celoročním provozem a kapacitou cca 200 osob. Lokalitou prochází naučná stezka Zlaté Psí hory, vyhlášená v r a obnovená v r Navržené území průzkumu je územím s archeologickými nálezy (UAN), dle databáze Státního archeologického seznamu České republiky se jedná o UAN kategorie I č /9 a kategorie II č /4. Geologicky je předmětné území tvořeno regionálně metamorfovaným pestrým vulkanosedimentárním komplexem proterozoického stáří jílovským pásmem a granitoidy středočeského plutonu. Nejvýznamnější a nejbohatší je západní část území s ložiskem Mokrsko, které lze řadit k nejvýznamnějším ložiskům zlata v Evropě. Zrudnění je specifického žilníkového typu, jedná se o zónu velkého množství žil a drobných křemenných žilek, mocnou cca 200 m, délky cca 2 km, strmě upadající do hloubky. Hlavní zrudnění se vyskytuje v hloubce m, ale dosahuje až hloubek cca m, přičemž obsah rudy se do hloubky snižuje. Ložisko je menší kovnatosti (cca 1,9 g/t), ale vyššího koeficientu zrudnění a malé variability obsahu Au. Au zrudnění provází výskyt sulfidů, z nichž převládá arzenopyrit. Potenciál zájmového území je cca 130 t zlata. Bilance zásob ložisek ČR udávají k na ložisku Mokrsko-východ t bilančních volných zásob zlatonosné rudy a t bilančních volných zásob suroviny zlato-kov. Ložisko Mokrsko vykazuje t zásob bilančních volných a t nebilančních zásob suroviny zlata-kovu. Ložisko Prostřední Lhota Čelina eviduje t nebilančních zásob suroviny Au-kov a t nebilančních zásob zlatonosné rudy. Ložiska Mokrsko a Mokrsko-východ jsou evidována jako ložiska s nevyřešenými střety zájmů. Z hlediska hydrogeologického se jedná o rajon č Krystalinikum v povodí Střední Vltavy, kde je oběh podzemních vod soustředěn podél strukturních poruch a do zóny zvětralinového rozpojení hornin. ~ Správní orgán si po obdržení žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko ověřil, že v ploše navrženého průzkumného území se nacházejí výhradní ložiska, nalezená za finanční 4

5 5 Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 prostředky státního rozpočtu, a informace o žádosti proto byla ve smyslu 4a odst. 3 zveřejněna k datu v Obchodním věstníku. Konkurenční žádost nebyla podána a po uplynutí 30 denní lhůty pro možnost jejího podání bylo zahájeno správní řízení o stanovení průzkumného území Mokrsko. Dopisem č. j. 370/500/13, 12799/ENV/13 ze dne si správní orgán vyžádal stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Odpověď č. j. 7732/13/31100 ze dne vyjadřovala nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR. Dopisem č. j. 1183/500/13, 37057/ENV/13 ze dne oznámil správní orgán zahájení předmětného řízení známým účastníkům řízení, tj. žadateli a obci Chotilsko, a zároveň vyrozuměl o podané žádosti a možnosti se přihlásit k účasti v řízení příslušné organizační jednotky občanských sdružení (nyní spolky), které byly ve smyslu podmínek stanovených v 70 odst. 2 a 3 zák. č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), oprávněny požadovat o správním řízení informace, tedy občanskému sdružení Brdy nad zlato a Občanskému sdružení Maxima. V zákonem stanovené lhůtě se do řízení přihlásilo občanské sdružení Brdy nad zlato. Občanské sdružení Veselý vrch, které se do řízení přihlásilo dopisem ze dne nebylo v té době oprávněno informaci o správním řízení požadovat, neboť nebylo na MŽP registrováno jako žadatel o informování o relevantních řízeních. Tato skutečnost byla Občanskému sdružení Veselý vrch dopisem č. j. 1440/500/13, 43471/ENV/13 ze dne oznámena. Aktuálně dle stavu následné registrace spolků na MŽP ve smyslu 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo do řízení za účastníka vzato kromě uvedeného Občanského sdružení Veselý vrch také Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera a Ateliér pro životní prostředí zastoupený JUDr. P. Kužvartem. Tato skutečnost byla všem účastníkům řízení oznámena dopisem č. 3014/500/13, 90339/ENV/13 ze dne Dne pod č. j. 1691/500/13, 52424/ENV/13 správní orgán usnesením přerušil správní řízení a současně vyzval žadatele k doplnění následujících záležitostí: podrobný popis průzkumných prací, podrobný popis ev. následného využití ložiska a stanovisko Krajského úřadu ve smyslu 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. V tomto usnesení o přerušení řízení správní orgán nestanovil ve snaze vyjít žadateli vstříc lhůtu a ponechal tak na žadateli coby odborném subjektu určení doby nutné pro vytvoření požadovaných specializovaných expertních podkladů. Doplnění, požadované usnesením ze dne , nebylo správním orgánem obdrženo. Po marném uplynutí období téměř 5 měsíců správní orgán usoudil, že tuto dobu již není možné akceptovat a další průtahy v řízení nejsou možné. Proto byla dopisem ze dne pod č. j. 3083/500/13, 92693/ENV/13 odeslána výzva k doplnění žádosti s usnesením stanovenou lhůtou do Oproti původní výzvě ze dne správní orgán svůj požadavek na doplnění žádosti zredukoval (aplikoval rozhodnutí ministra č. j. 4862/M/13, 76864/ENV/13 a č. j. 4928/M/13, 78607/ENV/13 o rozkladech ve věci analogických stanovení průzkumných území zlata) a požadoval doplnění pouze těch záležitostí, u nichž byla oprávněnost požadavku uvedenými rozhodnutími ministra potvrzena, tj. popis uvažovaných průzkumných prací a popis předpokládaného následného využití ložiska. Dopisem ze dne podala organizace Astur Bohemia s. r. o. proti usnesení ze dne rozklad.

6 Rozhodnutím ministra č. j. 1815/M/14, 31235/ENV/14 ze dne bylo napadené usnesení ze dne zrušeno a řízení o vydání tohoto usnesení bylo zastaveno s odůvodněním, že původní usnesení z o přerušení řízení s nespecifikovanou lhůtou, tj. do doby doplnění žádosti, bylo v době vydání rozkladem napadeného usnesení platné a po dobu přerušení řízení nebylo možné vydávat usnesení dle ustanovení 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád), ani určovat lhůtu k odstranění nedostatků žádosti dle 45 odst. 2 správního řádu. Dopisem ze dne dále společnost Astur Bohemia s. r. o. předložila stanovisko a návrh, v němž v souladu s 64 odst. 2 správního řádu požadovala přerušení řízení, a to na blíže neurčenou dobu - do doby doplnění organizací. Dne pod č. j. 1421/500/14, 39708/ENV/14 bylo rozhodnuto o zastavení řízení o této žádosti o přerušení řízení do doby doplnění, a to vzhledem k tomu, že žádost o přerušení řízení byla podána v době, kdy předmětné správní řízení o stanovení průzkumného území Mokrsko bylo přerušeno ve smyslu 64 odst. 1 písm. a) správního řádu (a řízení bylo přerušeno i v době vydání usnesení o zastavení) a žádost o přerušení správního řízení ze dne bylo tedy nutno považovat ve smyslu ustanovení 66 odst. 1 písm. b) správního řádu za zjevně právně nepřípustnou. V rozkladu ze dne odvolatel kromě nepřiměřenosti lhůty pro doplnění namítal také, že Ministerstvo životního prostředí požaduje doplnění, které není možné zpracovat, zákonem není požadováno a většinou se jedná o údaje, které jsou předmětem následného projektu geologických prací. Správní orgán si je vědom, že žadateli vzniká pouze exkluzivita k možnosti průzkumu, nikoliv již právo na provádění vlastních prací, jak je však již výše uvedeno, správní orgán je povinen dle 4a odst. 6 zákona o geologických pracích zabývat se porovnáním dotčených veřejných zájmů a zájmu na průzkumu a následném využití ložiska, a proto by měl znát základní představu těžební organizace o charakteru budoucích prací. Povinnost hodnotit způsob následného využití ložiska v této věci vyplývá z 2 odst. 4, 3 a 50 odst. 3 správního řádu a z výkladu citovaného ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích, podaného v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As59/ ze dne a v rozsudku č. j. 7 As 70/ ze dne Již v této fázi musí být zaručeno, že žádný z veřejných zákonem chráněných zájmů nebude opominut. Průzkum nelze posuzovat samoúčelně bez spojení s ev. záměrem těžby. Na podkladě rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. 1815/M/14, 31235/ENV/14 ze dne o rozkladu právnické osoby Astur Bohemia s. r. o. ze dne bylo pod č. j. 1419/500/14, 39697/ENV/14 dne vydáno nové usnesení o přerušení předmětného řízení s lhůtou určenou do V návaznosti na toto usnesení bylo správním orgánem obdrženo podání právnické osoby Astur Bohemia s. r. o. ze dne , v němž jsou opakovaně uvedeny již výše uvedené argumenty společnosti, tj. že žádost obsahovala všechny zákonné požadavky a práce nelze v této fázi konkretizovat. Žádost byla upřesněna pouze ve smyslu zpřesnění metody odběru vzorků (tj. dokumentace a nafocení vrtného jádra, jeho půlení pro analýzu a archivaci a vyhodnocení v akreditované mezinárodně certifikované laboratoři) s tím, že další požadované údaje jsou předmětem plánu otvírky a přípravy dobývání. Správní orgán zná posloupnost povolovacích řízení směřujících k vlastní exploataci ložiska, požadoval však specifikaci průzkumných prací a těžebních metod v rámci předmětného řízení, kterou právní subjekt, zabývající se těžební problematikou, žádající o stanovení průzkumného území a vlastnící oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné 6

7 hornickým způsobem, musí alespoň v základních parametrech znát. Správní řízení o stanovení průzkumného území je samostatným řízením, které nepředjímá další kroky. Správní orgán si pro svoji správní úvahu jako jeden z podkladů opatřil vyjádření Městského úřadu Dobříš, městského úřadu Nový Knín, stavební úřad, Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny. Město Dobříš ve své odpovědi č. j. MDOBX0080VKO ze dne vyjadřuje pocit účastníka řízení coby dotčené obce, na jejímž území je návrh průzkumného zemí situován, a připojuje své negativní stanovisko. Město Dobříš však nemohlo být za účastníka řízení přijato z důvodu povinnosti dodržení ustanovení 4a odst. 2 zákona o geologických pracích, který uvádí taxativní výčet všech subjektů, které jsou nebo mohou účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území být. Městský úřad Nový Knín, stavební úřad, ve svém stanovisku č. j. MUNK/1665/2013/STAV-Čer ze dne zásadně nesouhlasí se stanovením předmětného průzkumného území z důvodu rozvíjející se zástavby v souladu s platným územním plánem a rekreačního využití území. Archeologický ústav Akademie věd prostřednictvím pověřeného právního subjektu Syrakus (oprávněná organizace podle 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů - rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ze dne ) - dopisem č. j. SYR-012/2014 ze dne upozornil na skutečnost, že předmětné území je ve smyslu zákona č. 20/1987, o památkové péči, územím s archeologickými nálezy. Agentura ochrany přírody a krajiny v dopise č. j /SOPK/14 ze dne shrnuje stručně geologické a ložiskové poměry území a upozorňuje na existenci přírodních hodnot území, včetně výčtu legislativně chráněných území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, na společenský význam oblasti a rizika s tím spojená. Dále si správní orgán opatřil vyjádření orgánu ochrany přírody, příslušného k vydání stanoviska podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, tj. Krajského úřadu Středočeského kraje (č. j /2014/KUSK ze dne ), z něhož vyplývá, že nelze vyloučit významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi na EVL CZ Střední Povltaví u Drbákova. Obec Chotilsko coby účastník řízení zaslala své vyjádření dopisem č. j /2013 ze dne , v němž sděluje, že zastupitelstvo obce svým usnesením č. 72/13 na zasedání zastupitelstva dne jednomyslně vyjádřilo zásadní nesouhlas se záměrem provádění průzkumných prací v předmětné lokalitě. Zároveň uvádí, že průzkum byl již v dostatečné míře proveden, což dokládá citací z rozhodnutí ministra životního prostředí o rozkladu žadatele o předmětné průzkumné území z r Apeluje, aby průzkumné území Mokrsko nebylo stanoveno. Následně správní orgán obdržel další stanovisko obce Chotilsko ze dne , podané na podkladě plné moci ze dne JUDr. Helenou Jantačovou. Stanovisko obsahuje žádost o zamítnutí průzkumného území, zdůvodňovanou nesouladem záměru se surovinovou politikou ČR jako dostatečným důvodem pro zamítnutí žádosti. Ustanovení 4 odst. 6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím, a vzhledem k tomu, že v bodě 2. 5 dokumentu o politice nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR těžebními subjekty, není zamítnutí z tohoto pohledu relevantní. Stanovisko znovu argumentuje v minulosti již dostatečně provedeným průzkumem a dále existující ochranou ložiska ve smyslu 16 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění 7

8 pozdějších předpisů, a citací z rozhodnutí obvodního báňského úřadu z r o zajištění ložiska, odůvodněném nezabezpečením podmínek pro hospodárnou a ekologicky přijatelnou těžbu. Správní orgán dále obdržel vyjádření Občanského sdružení Brdy nad zlato ze dne , které klade důraz na šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu nerostného bohatství dle čl. 7 Ústavy ČR, princip předběžné opatrnosti, prozkoumanost ložiska, riziko pro přírodu a krajinu, obavu z dobývání, nesoulad se surovinovou politikou ad. Správní orgán obdržel petici občanů dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů. První část petičních archů - petiční archy č. 1 až byla obdržena podáním ze dne , druhá část - petiční archy č podáním ze dne Petice splňovala všechny náležitosti ve smyslu uvedeného zákona o právu petičním. Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera zaslalo ministrovi životního prostředí v prosinci 2013 nesouhlasné sdělení s informací s názvem Zlatý tunel, dále ministr životního prostředí obdržel zamítavé stanovisko starostů obcí Korkyně, Dobříš a Sedlčany ze dne a odmítavý otevřený dopis občanů obce Chotilsko a přilehlých obcí coby výsledek veřejného shromáždění, konaného dne Dopisem č. j. 2261/500/14, 63778/ENV/14 ze dne bylo účastníkům ve smyslu 36 odst. 3 správního řádu oznámeno, že byly shromážděny podklady rozhodnutí a usnesením byla stanovena lhůta pro možnost k nashromážděným podkladům se vyjádřit. Ve stanovené lhůtě nebylo správním orgánem obdrženo žádné podání. Po uplynutí lhůty dne bylo obdrženo podání obce Chotilsko ze dne s informaci o výsledcích místního referenda, konaného ve dnech , s tím, že z 365 oprávněných osob se referenda zúčastnilo 245 osob a z nich 242 souhlasilo, aby obec Chotilsko podnikala veškeré úkony v samostatné působnosti k tomu, aby zabránila jakýmkoliv činnostem, směřujícím k těžbě zlata na území obce Chotilsko. Kromě toho je v dopise znovu citováno vyjádření ze dne ve smyslu nesouladu záměru se surovinovou politikou a prozkoumanosti ložiska. ~ MŽP, OVSS I, jako příslušný orgán státní správy, prostudovalo předloženou žádost a veškerý shromážděný spisový materiál, věc posoudilo a rozhodlo, jak je ve výroku uvedeno, tj. žádost zamítlo ve smyslu 4a odst. 6 zákona o geologických pracích pro převahu dalších veřejných zájmů nad zájmem na průzkumu a následném využití ložiska. K tomuto rozhodnutí vedla správní orgán dále uvedená správní úvaha, vycházející z opatřených podkladů, vyjádření účastníků dle 36 správního řádu a vlastní informovanosti a znalostí. Primárně správní orgán konstatoval, že žadatel je organizací ve smyslu 5a zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění, pro předmětné území v době přijetí předmětné žádosti nebyla uplatněna žádná jiná žádost o stanovení průzkumného území, není zde udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru ani neexistují jiné skutečnosti ve smyslu 4a odst. 5 zákona o geologických pracích, bránící ze zákona stanovení průzkumného území. Dále správní orgán na základě výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob konstatoval bezúhonnost žadatele. 8

9 Z pohledu zabezpečení zákonem chráněných zájmů se jedná o činnost se závažnými střety, a to jak pokud jde o činnost spojenou s průzkumem, tak o činnost spojenou s následným využitím ložiska, tj. s těžbou suroviny. Vážným střetem zájmů je střet s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. V souladu s 1 a 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), je ochrana přírody a krajiny zásadním veřejným zájmem, kterým se rozumí udržení přírodní rovnováhy v krajině, ochrana všech forem života a přírodních hodnot, šetrné hospodaření s přírodními zdroji, péče o živočichy, rostliny i neživou přírodu, o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a prostupnost krajiny, ochrana územních systémů ekologické stability krajiny, zajišťování a ovlivňování vodního hospodaření v krajině a udržování podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování charakteru vodních toků, ploch a mokřadů. Zájmová oblast je z pohledu ochrany přírody a krajiny oblastí s nadstandardní ekologickou a estetickou hodnotou, její předností je zejména velmi pestrá a bohatá mozaika biotopů. Těžební činností by se bezesporu zasáhlo do této přírodní hodnoty území a byla by narušena zákonem o ochraně přírody a krajiny chráněná území. Navržené průzkumné území na východě těsně sousedí s evropsky významnou lokalitou (EVL) Střední Povltaví u Drbákova CZ , jejímž předmětem ochrany je množství biotopů Natury 2000, zejména následujících: - Evropská suchá vřesoviště - T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) - T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) - T1.1 Mezofilní ovsíkové louky - Středoevropské silikátové sutě - S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů - S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - L3.1 Hercynské dubohabřiny - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích - L4 Suťové lesy K zajištění udržení příznivého stavu stanovišť byla v částech uvedené EVL vyhlášena zvláště chráněná území. Jedná se o přírodní rezervaci Vymyšlenská pěšina, jejíž 50 m ochranné pásmo do průzkumného území částečně zasahuje. Toto zvláště chráněné území bylo stanoveno zejména k ochraně komplexu přirozených ekosystémů skalnatých svahů s charakteristickou a jedinečnou květenou a zvířenou. Na opačném břehu řeky Vltavy je to pak národní přírodní rezervace Drbákov Albertovy skály. Z plánu péče o předmětnou přírodní rezervaci Vymyšlenská pěšina pro období let vyplývá, že případná těžba zlata by v chráněné lokalitě způsobila destrukci a narušila by celistvost území, byla by ohrožením pro místní ekosystémy a přirozená stanoviště a na chráněná stanoviště by měla vážný negativní ekologický dopad. 9

10 V zájmovém území se vyskytují další prvky přírody a krajiny, které podléhají ochraně podle 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, mající úlohu především k zabezpečení aktuálního přírodního stavu území. V dotčeném území se vyskytuje významný krajinný prvek les, vodní tok a rybník. Využívat významné krajinné prvky lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce, což těžba nerostů nezaručuje. V navrženém průzkumném území jsou evidovány prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES). Navrženým územím prochází osa nadregionálního biokoridoru Štěchovice Hlubocká obora, sloužící jako biotopy rostlin a živočichů a tvořící územní systém, spojující nadregionální biocentra. Je zde evidováno regionální biocentrum 1381 Vymyšlenská pěšina, Albertovy skály. Předmětná činnost by snížila stupeň ekologické stability uvnitř vymezených ploch biocenter a biokoridorů, změnila by užívání biokoridorů a narušila jejich souvislé propojení coby součásti významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a živočichů. Zásahem do lokality by došlo k narušení prostorově i věkově heterogenního lesního porostu s rozmanitou, přírodě blízkou dřevinnou skladbou a došlo by ke snížení druhové diverzity a snížení početnosti druhů. V dotčené lokalitě je hojné zastoupení mnoha vzácných druhů rostlin (kostřava sivá, bělozářka větvitá, strdivka jednokvětá, ostřice nízká, kručinka barvířská, vřes obecný, metlička křivolaká, řimbaba chocholičnatá, pitulník žlutý, bažanka vytrvalá a mařinka vonná). Je zde potvrzen výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny (zimostrázek nízký, medovník meduňkolistý, tařice skalní, sleziník červený, mlok skvrnitý, ještěrka zelená, veverka obecná a drobná fauna bezobratlých). Nejen z důvodu odtěžení minimálně části Veselého vrchu by se těžba výrazně negativně projevila na krajinném rázu předmětné lokality - byla by zrušena přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti a zrušen estetický vzhled krajiny. Průzkumné práce a zejména následné využití ložiska by v součtu znamenaly vážný negativní ekologický dopad, devastaci území, narušení celistvosti evropsky významné lokality, snížení stupně ekologické stability uvnitř vymezených ploch a narušení přirozeného vývoje vzácných i zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Nelze vyloučit škodlivý vliv zásahu na hodnotné části přírody v dotčené krajině ve smyslu 45i zákona o ochraně přírody a krajiny: podle vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny dle 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny nelze v předmětném území vyloučit významný vliv průzkumných prací samostatně či jinak ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL CZ Celkově by byl poškozen veřejný zájem na zachování přírody a krajiny ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Vážným střetem zájmů je i střet s veřejným zájmem na ochraně vod. Tento zájem je obecně zakotven v ustanovení 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, jehož obsahem je deklarace ochrany povrchových a podzemních vod, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, snižování negativních účinků povodní i sucha a zajištění souladu s právem Evropského společenství, jakož i zajišťování zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ochrana vodních a na vodě závislých ekosystémů. 10

11 Zájmová oblast je napojena na vodovodní síť s vodními zdroji v Prostřední Lhotě a v Chotilsku - v území se nachází ochranné pásmo vodovodu Prostřední Lhota-Mokrsko a odbočky vodovodu Chotilsko-Sejcká Lhota. Těsně za hranicí průzkumného území jsou 4 využívané hydrogeologické vrty pro vzdělávací a rekreační zařízení Finanční správy ČR o kapacitě 200 osob, s povolenými odběry více než 1,15 ls -1. V blízkosti navrženého průzkumného území je vodní nádrž Slapy a v těsné blízkosti protéká vodárensky využívaný vodní tok Vltava (záložní zdroj pro Prahu), který nesmí být žádným způsobem jakostně ohrožen. Průzkumné práce a následné využití ložiska by znamenaly změnu reliéfu terénu a likvidaci vegetačního pokryvu, úprava suroviny by vyžadovala potřebu značného množství vody. Vzhledem k hloubce vrtů a předpokládané bázi těžebny, hydraulickým a hydrogeologickým podmínkám, povaze oběhu podzemních vod krystalinika i charakteru terénu může dojít ke komunikaci znečištěných podzemních a povrchových vod a s ohledem na generelní orientaci odtoku směrem k drenážní bázi (toku Vltavy) finálně i k negativnímu ovlivnění jakosti vody ve vodárensky využívaném toku Vltavy. Toto riziko existuje i za předpokladu vybudování účelové čistírny odpadních vod. K zásobování obyvatel pitnou a užitkovou vodou nemohou být z důvodu vysokého obsahu arsenu využívány stávající místní mělké domovní studny. Zlatonosné zrudnění na ložisku je provázeno výskytem sulfidických nerostů s příměsí škodlivého arsenu, zejména arzenopyritu (FeAsS), v množství cca 300 ppm v rudě. Vlivem antropogenní činnosti dochází v oxidačních zónách rudního ložiska k mobilitě toxického arsenu. Vzhledem k tomu, že arzenopyrit vzniká za velmi extrémních podmínek, je jeho krystalická fáze nestabilní a vlivem atmosférického kyslíku, oxidu uhličitého a vody zvětrává, podléhá rychlému rozkladu a uvolňuje se do půdy a podzemních i povrchových vod, kde je závažným polutantem. Při otevření ložiska tedy existuje reálná hrozba uvolnění toxikantů do horninového prostředí, půdy i vody. Negativní, i karcinogenní, vliv arsenu (patřícího dle Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. mezi mimořádně toxické kovy a zásadního prvku pro posouzení nezávadnosti pitné vody) na lidský organismus je všeobecně znám: chronická zátěž, poškození nervové soustavy, vliv na funkci štítné žlázy, orgány i pokožku, poškození plodu, destrukce rovnováhy biochemických pochodů. K výše uvedenému procesu oxidace sulfidů dochází i přirozenou, avšak pomalou cestou. Těžební činnost by poskytla podmínky pro uvolňování arsenu a proces by výrazně znásobila. I stávající situace je v předmětné oblasti z pohledu výskytu arsenu problematická a bylo by velmi nebezpečné těžebními nebo průzkumnými zásahy tuto situaci umocnit. Jakýkoliv zásah do ložiska znamená riziko navýšení kontaminace arsenem, které je pro půdu a vodu nepřípustné. To platí obzvláště v povodí vodního útvaru povrchových stojatých vod, kdy zájmové území spadá do povodí vodního útvaru povrchových vod stojatých v kategorii jezero DVL-0095-J, nádrž Slapy na toku Vltava, jehož ekologického potenciálu bylo dosaženo a chemický stav je hodnocen jako vyhovující. Jsou zde evidována 4 místa odběrů povrchových vod určených pro lidskou spotřebu a 7 míst odběrů podzemních vod. Pokud se jedná o podzemní vody, patří zájmová oblast vodnímu útvaru základní vrstvy Krystalinikum v povodí Střední Vltavy mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy. Tento vodní útvar podzemních vod je hodnocen z hlediska kvantitativního stavu jako vyhovující a z hlediska chemického stavu jako nevyhovující z důvodu plošného znečištění. Je v něm evidováno 12 odběrů podzemních vod pro účely zásobování veřejných vodovodů pitnou vodou. 11

12 12 Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 Zamítnutí stanovení průzkumného území je v souladu s plánováním v oblasti vod a celoevropsky nastavenou ochranou vod, pro niž je stěžejním závazným dokumentem Rámcová směrnice o vodách (Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky). Podle této směrnice jsou členské státy Evropské unie povinny vyhodnocovat stav všech vodních útvarů na svém území, a definovat cíle pro podzemní i povrchové vody, představující zamezení vstupu závadných látek do podzemních vod a zajištění ochrany vodních útvarů, odvrácení jakékoliv vzestupné tendence koncentrace závadných látek a dosažení dobrého stavu útvarů do roku Jakékoliv potenciální znečištění a zhoršení stavu vodního útvaru by znamenalo rozpor s mezinárodními závazky ČR a sankce ze strany Evropské unie. Aktuální Státní politika životního prostředí České republiky deklaruje cíle s nejvyšší prioritou v tematické oblasti 1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů pod prioritou č. 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, mimo jiné i dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodách. Záměr v tomto smyslu není v souladu s ustanovením 23a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, který v rámci přijetí evropské legislativy definuje základní cíle pro ochranu povrchových a podzemních vod coby složky životního prostředí. Zároveň není v souladu s povinností ve smyslu 1 (základní principy vodního práva) a 29 (vyhrazení zdrojů podzemních vod přednostně pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Vzhledem k závažnosti rizika ohrožení vod průzkumnými a těžebními pracemi v podobě podmínek pro uvolňování škodlivých látek do horninového prostředí, půdy a vody, upřednostňuje správní orgán zachování současného stavu a svým rozhodnutím tak vylučuje jakoukoliv možnost negativního a nevratného ovlivnění vod. V souladu s veřejným zájmem není realizace záměru ani ve smyslu zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zájem na ochraně této složky životního prostředí obecně deklaruje v 1 odst. 1: Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Průzkumné práce a zejména vlastní těžba suroviny, její úprava, tj. nutnost rozpojení matečné horniny na velmi jemné částice, a následná doprava by byla spojena s rizikem uvolňování většího množství prachových částic, včetně toxických látek (arsen). Záměr by byl výrazným zásahem do pozemků určených k plnění funkcí lesa, specifikovaných zejména jako suťové lesy, doubravy, habrové lesy a bory. Částečně bylo území odlesněno kvůli těžební činnosti v minulosti (90. léta 20. stol.) a lesnické hospodaření zde vyžaduje aplikaci zvlášť uvážlivých a citlivých zásahů. Prioritním zájmem a cílem je zachování vhodných druhů dřevin a podpora prostorové struktury a věkové různorodosti s nepřípustným holosečským způsobem hospodaření. Pěstební opatření musí být obranou před půdní erozí i všemi jejími následky a negativními dopady na plnění všech funkcí lesů, proto není žádoucí provádět odlesnění, znamenající značné riziko eroze a sesuvů půdy a změny vodního režimu i okolních lesních pozemků. V tomto smyslu není záměr v souladu se zákonem č. 289/1995

13 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě vlastní těžby a zejména realizace úpravárenského zařízení a lokalizace prostoru pro těžební rezidua by jistě nezůstalo u nutnosti vynětí lesa jen v rámci plochy požadované v předmětném řízení pro průzkum a lze tak předpokládat navýšení záboru lesa - i to je nutné brát při porovnání veřejných zájmů v úvahu. Stejný předpoklad je nutno uvažovat i v rámci vynětí ze zemědělského půdního fondu, který je součástí průzkumného území. Všechny pozemky náležející k zemědělskému půdnímu fondu zájmového území jsou v současné době řádně intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Záměr je v tomto smyslu v rozporu s veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, jedná se o rozpor s ustanovením 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je jeho zvelebováním a racionálním využíváním zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí, v rozporu s 4 uvedeného zákona, podle něhož je nutno organizaci půdního fondu a hydrologické a odtokové poměry území narušovat co nejméně a pouze v nezbytných případech. Z pohledu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, se jedná o lokalitu s archeologickými nálezy, zajímavými pozůstatky těžby a starými dobývkami, prováděnými od středověku. Státní archeologický seznam ČR uvádí středověké a novověké jádro obce Mokrsko jako UAN kategorie II pod č /4. V k. ú. Prostřední Lhota je evidováno UAN kategorie I č /9 s názvem Podhory, jinak tzv. Psí hory u Čeliny. Jedná se o unikátní lokalitu, dosud nedostatečně prozkoumanou. V jižní části předmětného území byly potvrzeny nálezy starých důlních děl včetně středověké štoly, zbytky dobového zlatorudného mlýna, úlomky středověké keramiky a železné předměty. Výskyt středověkých důlních děl je předpokládán i ve zbytku zájmového území a archeologická lokalita by pro zachování starých důlních děl a možnost dokládat informace o prvním osidlování oblasti měla zůstat zachována. V rámci realizace průzkumných prací v minulosti byla vyražena štola Josef, která je od r využívána Českým vysokým učením technickým, katedrou geotechniky stavební fakulty, jako podzemní laboratoř pro výuku a experimentální činnost související s pozemním stavitelstvím. V r zde vznikl unikátní vědecko-technický park Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef, významné i v mezinárodním měřítku. Na projektu se podílí několik vysokých škol a byly do něho investovány značné pracovní a finanční prostředky, mimo jiné i formou dotace Ministerstva průmyslu a obchodu z Operačního programu Podnikání a inovace. Z pohledu surovinové politiky ČR správní orgán disponuje stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 7732/13/31100 ze dne , kde je konstatován nesoulad předložené žádosti o stanovení průzkumného území Mokrsko se Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů ČR s tím, že zlato je uváděno jako drahý kov, představující rezervu pro případné využití v budoucnosti a surovinová politika státu ukládá jednotlivým orgánům státní správy zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky vhodné využití budoucími generacemi. Ustanovení 4 odst. 6 zákona o geologických pracích, však rozpor se surovinovou politikou jako důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území uvádí pouze ve spojení s průzkumem 13

14 ložiska, nikoliv s jeho dalším využitím. Vzhledem k tomu, že v bodě 2. 5 uvedeného dokumentu o politice nerostných surovin státu je uveden zájem na vyhledávání a průzkumu ložisek na území ČR těžebními subjekty. Nutno však akceptovat surovinovou politiku jako celek, kdy po ukončení těžby rud v ČR je tato soustředěna na nerudní suroviny, a to i ve smyslu informace v bodě 2. 5 o obecném zájmu na průzkumech. Zlatu jako strategické surovině je věnována výhradní a speciální poznámka o ponechání jeho těžby budoucím generacím. Zamítnutí stanovení předmětného průzkumného území je zcela v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, který je několikrát ve státní surovinové politice zmíněn: Trvale udržitelný rozvoj je takový, který splňuje potřeby současné generace a zároveň neomezuje budoucí generace v jejich potřebách. Využívání neobnovitelných přírodních nerostných surovin zmenšuje jejich zásoby a možnosti využívání budoucími generacemi. Stupeň současného čerpání těchto zdrojů proto musí brát v úvahu jejich vzácnost, úroveň technologií a dostupnost náhradních zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje ponechat volbu úplného vyčerpání neobnovitelných zdrojů budoucím generacím. Možnosti těžby i spotřeby prvotních nerostných surovin jsou přednostně určovány reálně existujícími limity území a životního prostředí. Konstatování obecné účelnosti průzkumů nerostných surovin je v tomto dokumentu spojeno se souladem s trvale udržitelným rozvojem. Surovinová politika uvádí, že Využitelnost nerostných zdrojů bude posuzována zejména s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. V kap. 5.2 dokumentu o surovinové politice je dále uvedeno, že získání práva dobývat odpovídá uspořádání decentralistické demokratické společnosti, ve které občané rozhodují o svých záležitostech sami a prostřednictvím obcí a regionů. Na jiném místě je uvedeno, že povolení dobývání nelze dosáhnout bez souhlasu dotčených obcí. Jednoznačně negativní stanovisko zastupitelstva obce Chotilsko, jakožto nejvyššího orgánu obce, voleného občany, proto nelze v rozhodovacím procesu opomenout. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 1, 2 a 7 uvádí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem a své záležitosti spravuje samostatně. Správní orgán mimoto shledal, že pro dotčenou obec, její obyvatele i rekreanty již samotné období vedení předmětného správního řízení o stanovení či nestanovení průzkumného území představuje značnou zátěž a nejistotu nepříznivě se projevující na životní pohodě a psychice obyvatel i rekreantů regionu ve smyslu obav z budoucnosti a pochybností při plánování rozvoje oblasti, bydlení a rekreace. Předmětné území a jeho okolí představuje krajinný celek vyznačující se nadprůměrně vysokou estetickou a přírodní hodnotou, k níž přistupuje význam kulturní, historický a rekreační. Záměr v území jedinečném z pohledu přírody a krajiny i sociálních hodnot ve své podstatě předjímá zásadní kolizi s veřejnými zájmy. Jakákoliv průmyslová činnost (navíc nikoliv naléhavě potřebná), nesoucí riziko poškození lokality a jejího okolí je nepřijatelná. Navrhované průzkumné a následné těžební práce by zcela popíraly smysl dosavadních aktivit v péči o území (vyhlášení chráněných území z pohledu zákona o ochraně přírody a krajiny, obnova naučné stezky, důraz na rekreační a turistický význam oblasti v blízkosti Slapského jezera, z velké míry sloužící pro oblast blízkého hlavního města a okolí, rozhledna na Veselém vrchu, budování cyklostezek). Jednalo by se zcela o zrušení rekreační povahy a celkového profitu území vlivem vlastního provozu, dopravy, zrušení místních komunikací a výstavby jiných účelových, hlučnosti, prašnosti, likvidace vegetace a půdy, změny reliéfu, uvolňování toxických sloučenin, ukládání odpadu, dopadů na vodní hospodářství. Následky 14

15 15 Č. j. 309/500/13, 10679/ENV/13 nutno považovat za trvalou degradaci životního prostředí i životní úrovně, ohrožení sociálních vazeb i samotné existence obcí Mokrsko a Sejcká Lhota. Správní orgán zvažoval možnost moderních dobývacích i úpravárenských metod (i jejich případnou realizaci probíhající mimo území ložiska či v jeho podzemí. K rozhodnutí správního orgánu přispívá nedořešený problém nesouladu technologie zpracování suroviny s obsahem mikroskopického zlata na ložisku s genezí předurčenou k nutnosti velmi jemného mletí a loužení na jedné straně a zákonného zákazu kyanidového loužení v ČR na straně druhé. I nekyanidové technologické postupy v každém případě předjímají použití závadných látek a vznik odkaliště. Při využití mechanických metod (gravitace, flotace) s tvorbou předkoncentrátu se znásobuje problém přepravy značného množství materiálu a otázka odklizu velkého objemu nepotřebného materiálu. Přistupuje navíc rozpor s povinností hospodárně využít ložisko podle 30 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, kdy při flotační metodě s loužením výtěžnost nedosáhne 70 %. I když správní orgán při zvažování priorit bral v úvahu pozitiva provedení geologického a ložiskového průzkumu jako takového a jeho přínos z pohledu doplnění informací o využití ložiska, nepovažuje za racionální a smysluplné snahou o zpřesnění informací způsobit destrukci unikátního území s rizikem ohrožení nebo likvidace přírody a krajiny, lesa, půdy, vody a historického významu území. Tato rozvaha je znásobena skutečností, že ložisko bylo v minulosti prozkoumáno do úrovně stanovení ochrany ložiska výhradního nerostu zlata prostřednictvím chráněného ložiskového území a následně doprozkoumáno za vysoké státní finanční prostředky (uváděno cca 300 mil. Kč). Správní orgán jednoznačně dává přednost jiným veřejným zájmům a nadřazuje je zájmu na prozkoumání ložiska a jeho následném využití. I pouhé provádění vlastních průzkumných prací (vrtné práce, přístupové cesty, poškození půdního pokryvu a odstranění porostu), natož vlastní těžební práce, spojené se všemi výše uvedenými riziky by byly výrazným nežádoucím zásahem do oblasti s vysokou přírodní hodnotou s rekreačním využitím. Vzhledem ke kumulaci všech výše popsaných veřejných zájmů, stojících v rozporu se zájmem na průzkumu a následném využití ložiska, rozhodl správní orgán o zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území. Správní řízení o stanovení průzkumného území nepatří mezi nároková a správní orgán v tomto stupni na zákonném podkladě ustanovení 4a odst. 6 zákona o geologických pracích vyjádřil ochotu státu podrobit výhradní ložisko (tj. nerostné bohatství, které je na území a ve vlastnictví České republiky) průzkumným pracím. Přestože surovinová politika ČR hovoří o ponechání ložisek zlata dalším generacím pouze ve smyslu těžby, není smysluplné stanovovat průzkumné území v oblasti s evidovanými a dostatečně prozkoumanými schválenými zásobami - tedy v tomto případě umožnit první krok v řadě povolovacích řízení směřujících k těžbě bez smysluplné návaznosti a cíleného účelu. Správní orgán bral při svém rozhodování na vědomí i další pozitiva záměru, např. uplatnění pracovních sil a ekonomické přínosy - nedospěl však k tomu, že by tato pozitiva jakkoliv převážila drastický zásah do přírodně i jinak hodnotného území. Otázka ekonomického přínosu je - nejen po odečtení hodnoty újmy na přírodních a sociálních hodnotách - diskutabilní. Teprve v době ověřené a nepochybné znalosti nejvhodnějšího technologického postupu bez zátěže území s návaznou státem promyšlenou budoucností v rámci celé ČR lze uvažovat o stanovení průzkumného území. Předmětná ložiska jsou před znemožněním či ztížením budoucího využití chráněna institutem chráněného ložiskového území, nedochází

16 tedy k jakékoliv prodlevě či promarnění příležitosti. Pozitivem může být právě naopak odklad celého procesu směřujícího k získávání strategické suroviny, který by v budoucnu měl proběhnout v rámci jednoznačně dořešených důsledných legislativních pravidel za souhlasů dotčených stran a jednoznačného přínosu pro region i ekonomického efektu pro ČR. Rozhodnutí správního orgánu je založeno na jednotlivých složkových zákonech na ochranu životního prostředí, na obsahu ustanovení 9,11,12 a 13 zákona č. 17/1992, o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (podle nichž je nutno předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nezatěžovat neúnosně území, přičemž přípustná míra znečišťování životního prostředí je dána jednotlivými složkovými zákony s přihlédnutím ke kumulaci vlivů) i na znění zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči, podle něhož stát dbá na kulturní dědictví lidu a svědectví jeho dějin, jako činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství státu. Pochybnost o tom, zda k poškození životního prostředí či historického odkazu skutečně dojde, nesmí být důvodem pro odklad opatření k zamezení tohoto poškození. ~ Správní orgán se v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 7 As 59/ při svém rozhodování řídil povinností uloženou mu ustanovením 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, tedy zhodnotil předložený návrh, vymezil všechny dotčené veřejné zájmy a následně tyto posoudil s ohledem na zájem na průzkumu i na ev. budoucím využití ložiska. Na podkladě všech výše uvedených skutečností došel k závěru, že činnost spojená s průzkumem ložiska i navazující využití ložiska je v zásadním rozporu s ochranou veřejných zájmů chráněných podle jednotlivých složkových zákonů na ochranu životního prostředí i ochranu památek a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum podléhá správnímu poplatku ve výši 2 000,- Kč podle položky č. 60 písm. 2a) přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Poplatek byl uhrazen kolkovou známkou. Originál návrhu a veškeré podklady rozhodnutí jsou uloženy na MŽP, OVSS I, Kodaňská 1441/46, Praha 10. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad ve smyslu 152 zák. č. 500/2005 Sb., správní řád, v platném znění, k ministru životního prostředí, prostřednictvím OVSS I MŽP do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy I pracoviště Kodaňská 1441/46, Praha 10 16

17 Rozdělovník RNDr. Tomáš Pechar, Na Výspě 199/2, Praha 4- Hodkovičky (zmocněnec společnosti Astur Bohemia s.r.o.) JUDr. Helena Jantačová, Vysokoškolská 5, Praha 6 Obec Chotilsko, Chotilsko 7, JUDr. Petr Kužvart, Za Zelenou liškou 967, Praha 4 Ateliér pro životní prostředí, Ve Svahu 1, Praha 4 Brdy nad Zlato, Vacíkov 65, Rožmitál pod Tř. Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera, Na Pěkné Vyhlídce 1/687, Praha 6 Občanské sdružení Veselý vrch, Sejcká Lhota 18, Nový Knín Dále obdrží (po nabytí právní moci) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1 Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, Vršovická 65, Praha 10 17