Dřeviny rostoucí mimo les

Transkript

1 Dřeviny rostoucí mimo es Jak je chránit a co děat, když je nutné kácet Informační ist pro samosprávu a státní správu stav po novee zákona z Co se dozvíte v tomto istu? 1. Význam stromů pro kvaitu života 2. Stromy a úřední praxe 3. Když se kácí, je třeba i sázet 4. Aeje v krajině 5. Informování a zapojení veřejnosti 6. Vyhodnocování zásahů do zeeně 7. Přehed zákonů, vyhášek a metodických pokynů Proč chránit neesní zeeň Rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo es kade vysoké nároky na odbornou úroveň pracovníků orgánů ochrany přírody. Chceme-i přispět k udržitenému rozvoji měst a obcí, není možné omezit rozhodování na kontrou formáních náežitostí podaných žádostí a oznámení o kácení dřevin. Nutné je zajistit také adekvátní kompenzaci ekoogické újmy, vzniké kácením, formou náhradních výsadeb. Specifickou probematikou je informování veřejnosti, která zásahy do zeeně vnímá mimořádně citivě, protože idé mají ke stromům často siný vztah. Proto je vhodná maximání otevřenost úřadů a co nejširší zapojení občanů do rozhodovacích procesů, a to i nad rámec zákona. Vizitkou dobře spravovaného města či obce je mimo jiné také kvaitní a dobře udržovaná zeeň. Do tohoto informačního istu jsme shrnui jak právní rámec ochrany zeeně, tak naše praktické zkušenosti a doporučení. Věříme, že Vám bude náš materiá k užitku při Vašem rozhodování. Více informací: Nejenže tím vyrovnává tepotní výkyvy, ae také přirozeně dopňuje vzdušnou vhkost, která je v městském prostředí až o třetinu nižší než ve voné krajině. Zeené pochy také zachycují srážkovou vodu, která jinak bez užitku odtéká kanaizací, a předcházejí tím vzniku povodní. Zachycují prach a škodiviny Stromy jsou účinným fitrem škodivých átek emitovaných do ovzduší především automobiovou dopravou. Vede CO 2, oxidů dusíku a přízemního ozónu stromy pohcují také jemný poétavý prach, který na sebe váže toxické átky a je zdrojem vážných onemocnění. Studie prováděná ve Veké Británii prokázaa, že vysazováním stromů v urbanizovaných obastech ze snížit znečištění ovzduší poétavým prachem až o čtvrtinu. Zmírňují vítr Souvisý pás stromů dokáže zpomait rychost větru až o 90 %. Stromy tak omezují víření prachu vivem siných poryvů větru. Největšího efektu je možné dosáhnout, pokud stromy rostou na zatravněné poše prach usazený na trávníku se už znovu nevíří. Souží jako biotop 1. Význam stromů pro kvaitu života Dřeviny mají kíčový význam pro kvaitu života obyvate, zejména ve městech. Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR varuje před zhoršením zdraví popuace, které může způsobit neuvážené kácení městské zeeně a násedné zvýšení znečištění ovzduší. Zepšují mikrokima Tepota ve stínu stromu bývá za sunečného etního dne až o 3 C nižší než tepota ve stínu mrtvého předmětu (např. sunečníku). Strom odpařuje vodu a k tomu spotřebovává tepenou energii. Je-i vzrostý strom dobře zásoben vodou, odpaří za den až 400 itrů vody. Stromy poskytují útočiště živočichům a rostinám, včetně ohrožených a zákonem zváště chráněných druhů. Staré a dožívající dřeviny jsou bohatým ekosystémem pestré paety různých druhů organizmů. Ve městech jsou stromy a křoviny často jediným útočištěm hmyzu a ptáků. Zhodnocují bydení V praxi se prokazuje, že zeeň zvyšuje atraktivitu měst a obcí a také hodnotu nemovitostí. Cena bytů s výhedem do zeeně může být až o desítky procent vyšší, než je obvyká cena v přísušné okaitě. Městské parky a stromořadí zvyšují obibu přísušných čtvrtí k bydení. 1

2 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es 2. Stromy a úřední praxe Kácení dřevin rostoucích mimo es upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dáe jen zákon o ochraně přírody ), a jeho prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. Dřevinami rozumí stromy či keře rostoucí jednotivě i ve skupinách ve voné krajině i v sídeních útvarech na pozemcích mimo esní půdní fond. Všechny dřeviny jsou tímto zákonem pod hrozbou pokut chráněny před poškozováním a ničením. O jejich kácení se většinou rozhoduje ve správním řízení. V některých případech je přípustný oznamovací režim, stromy určité veikosti ze kácet i bez oznámení. Předmětem rozhodování není povoování ořezu dřevin. Pokud jsou stromy památné, náežejí ke zváště chráněnému druhu rostin, nebo pokud jsou dřeviny součástí významného krajinného prvku či výrazně utvářejí krajinný ráz, pak se na ně vztahuje ochrana přísnější před povoením, oznámením, anebo pouhým provedením kácení je nutné vydat přísušnou výjimku nebo souhas. Vydávání povoení ke kácení ve správním řízení na zákadě žádosti Současná právní úprava vyžaduje až na výjimky povoení ke kácení dřevin, o jehož uděení či neuděení se rozhoduje ve správním řízení. Jeho formání průběh upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Drobnými odchykami u hůt (zejm. 60 dnů na rozhodnutí o žádosti) a rozšířením okruhu účastníků (občanská sdružení) jsou pravida pode správního řádu dopněna zákonem o ochraně přírody ( 70, 71 a 83). Vydané povoení má formu správního rozhodnutí a musí obsahovat výrok, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Je přezkoumatené řádným opravným prostředkem účastníci řízení mohou podat odvoání. Náežitosti žádosti o povoení kácení upravuje obecně 37 odst. 2 správního řádu a dáe pak 8 odst. 3 vyhášky č. 395/1992 Sb. Žádost musí být písemná a musí obsahovat: a) jméno, datum narození a adresu žadatee (právnická osoba místo data narození uvede identifikační číso IČ; v případě spouvastníků i jejich údaje a podpisy minimáně nadpooviční většiny z nich účastníky řízení jsou všichni spouvastníci), b) doožení vastnického práva, neze-i je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživateského vztahu žadatee k pozemkům a k dřevinám (v případě žádosti nájemce též souhas vastníka), c) specifikaci dřevin, které mají být káceny (zejm. jejich druh a počet) d) udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí (u keřů či souvisého madého náetu dřevin do cca 3 metrů výšky se udává veikost pochy v m 2 ) e) situační zákres (mapka v potřebném měřítku často postačí zákres do snímku z katastru nemovitostí), f) zdůvodnění kácení jednotivých dřevin, g) označení úřadu, jemuž je žádost určena, h) podpis osoby, která žádá (nebo která jedná jménem žadatee). Žádost může podat pouze vastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživate se souhasem vastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Pokud žádost podá jiná osoba a nemá pnou moc, pokud chybí daší povinné náežitosti nebo trpí-i žádost jinými vadami, pomůže úřad žadatei nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou hůtu a poučí jej o násedcích neodstranění nedostatků v této hůtě (zamítnutí žádosti); současně může řízení přerušit (pode 64 správního řádu). 2

3 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es Orgány ochrany přírody povoující kácení Správním orgánem, který o žádosti o kácení rozhoduje, je vždy obecní úřad obce I. stupně v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti. V praxi to tedy jsou obecní úřady, městské úřady, úřady městských částí ve statutárním městě, pokud došo na zákadě statutu k přenesení kompetence, jinak magistrát. O stromech rostoucích na území národních parků rozhoduje přísušná správa národního parku (NP). V ochranných pásmech NP, na území chráněných krajinných obastí (CHKO) a v ochranných pásmech CHKO si může přísušná správa NP nebo CHKO vyhradit působnost úřadů jmenovaných v předchozím odstavci. Kácení stromů v maopošných zváště chráněných územích (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma), pokud nejsou zároveň součástí výše uvedených vekopošných chráněných území (neeží uvnitř NP nebo CHKO, kde se upatní kompetence pode předchozího odstavce) povoují rovněž obce I. stupně. Kompetence obecních úřadů obecně nepatí na území vojenských újezdů, kde ovšem nepatí ani povinnost vést řízení o povoení kácení. O povoení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu např. zastupitestvo nebo starosta obce. Fakticky může vykonávat agendu obecního úřadu starosta, který je v jeho čee. Formáně ovšem povoení vydává obecní úřad, což se projeví také v záhaví rozhodnutí a v označení všech istin vyhotovených obecním úřadem ve správním řízení. Pro obecní úřady povoující kácení jsou odvoacím orgánem krajské úřady nebo správy NP/CHKO u kácení v ochranných pásmech NP, na území CHKO a v ochranných pásmech CHKO. Odvoacím orgánem pro správy NP/CHKO je Ministerstvo životního prostředí (přísušný odbor výkonu státní správy). Pro dopnění přehedu kompetencí ze uvést, že řízení o uožení pokuty za nepovoené kácení dřevin pode 87 nebo 88 zákona o ochraně přírody vedou místně přísušné obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) a na území NP, CHKO a v jejich ochranných pásmech správy NP/CHKO. Pokutu může uožit také Česká inspekce životního prostředí, pokud zahájí řízení dříve (aespoň den předem) než vyjmenované orgány. Odborné posouzení důvodů ke kácení a významu dřevin Povoení ke kácení může být pode 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náežitě odůvodnit, zda zájem vastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby moh rozhodnout, zda pokácení dřevin povoí. Posouzení významu dřevin zároveň posouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení (viz dáe). Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekoogickou újmu způsobenou kácením a tu neze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ae posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby na pouhé finanční ocenění dřevin. Význam dřevin je nutné posoudit pro danou okaitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšena schopnost stromu zepšovat kima a mikrokima, poskytovat útočiště daším organizmům a esteticky zhodnocovat okoí. Funkční a estetický význam přitom neze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náetových dřevin může výrazně zepšovat mikrokima. Podstatný je i kontext dřeviny. Výrazně odišná situace je v parku, na sídišti, v centru města, v okoí frekventovaných komunikací a ve voné krajině. Pode 56 správního řádu, závisí-i rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znaostí, které úřední osoby nemají, správní orgán usnesením ustanoví znace (oznámí je znaci, ostatní účastníky řízení úřad vhodným způsobem vyrozumí). Znaci uoží, aby vypracova písemný posudek a předoži mu jej ve hůtě, kterou současně určí. Pokud to úřad připustí, může za něj tento důkaz opatřit účastník řízení ( 50 odst. 2 správního řádu). V případě, že nedojde k ustanovení ani připuštění znace úřadem a některý z účastníků znaecký posudek opatřený na své nákady předoží sám, musí se s ním jako s pnohodnotným důkazem úřad přesto vypořádat v odůvodnění správního rozhodnutí. Rovněž závěry posudku ustanoveného znace neze přebírat v rozhodnutí automaticky znaecký posudek je jedním z důkazů, úřad je povinen jej hodnotit s ohedem na jeho ogičnost, napnění zadání a v souvisosti s dašími důkazy a podkady. 3

4 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es Odborné posouzení dřeviny za účeem rozhodnutí o kácení zajišťuje obecním úřadům zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (přísušné regionání pracoviště). V případě její zaneprázdněnosti ze osovit daší znaecké ústavy (Mendeovu zeměděskou a esnickou univerzitu v Brně Zahradnickou fakutu, Výzkumný ústav Siva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.) či soudní znace v oboru ochrana přírody (dendroogie, posuzování zdravotního stavu dřevin), nebo v oboru ekonomika (oceňování dřevin a jejich výsadeb). Dáe je možné osovit odborného arboristu s certifikátem Evropský arborista (ETW) uděovaného pod záštitou Spoečnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. I tyto osoby, které nejsou na seznamech vedených krajskými soudy, umožňuje zákon č. 36/1967 Sb., o znacích a tumočnících, ve výjimečných případech využít k ustanovení znacem. Pro posouzení věci je také vhodné, aby úřad proved místní šetření (důkaz ohedáním na místě 54 správního řádu) a případně ještě ústní jednání (zde ze ujasnit s účastníky řízení nejasnosti a také vysechnout znace pode 56). Ohedání na místě úřad nařídí vždy, pokud bez účasti žadatee nebo jiného účastníka neze ověřit skutečnosti uváděné jako důvod kácení. Vastníku nebo nájemci pozemku oznámí provedení ohedání úřad formou usnesení. Ostatní účastníky úřad také včas uvědomí. Písemnost s informacemi o ústním jednání musí být všem účastníkům doručena nejméně 15 dnů před jeho konáním. O výsedku ohedání, ústním jednání a o výsechu znace se sepisuje protoko, který je součástí spisu. Posouzení koize se stavbou V mnoha případech bývá důvodem kácení dřevin výstavba. I v takovém případě musí obecní úřad zkoumat a prokázat převahu zájmu stavět nad veřejným zájmem na ochraně dřeviny. Vždy je nutné posoudit pode projektové dokumentace, zda dřeviny na pozemku s pánovanou stavbou koidují, a pokud ano, zda je zvoená pooha objektu na parcee jediná možná. To vypývá především z judikatury správních soudů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 4 As 20/ pubikovaný v č. 3/2009 Sb. - rozsudek se týka kácení na místě uvažované stavby supermarketu). Rovněž České inspekce životního prostředí vydává v případě pochybnosti o skutečném účeu kácení zákazové rozhodnutí (např. rozhodnutí o předběžném opatření ze dne , jímž byo nařízeno zdržet se kácení v Ostravě Porubě za účeem schváené stavby rekonstrukce sinic v u. M. Kopeckého a Čs. exiu). Rozhodnutí o povoení kácení zároveň nesmí předcházet územnímu rozhodnutí či obdobnému povoení pode zákona č. 183/2006 Sb., o územním pánování a stavebním řádu (stavební zákon). Závažný a dostatečně zřejmý důvod kácet bude existovat teprve v době nabytí právní moci územního rozhodnutí apod. Až pak je známo přesné umístění stavby či jiné činnosti na pozemku. 4

5 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es tického zákona. Oznámení se podává písemně nejméně 15 dnů předem, musí mít stejné náežitosti jako žádost o vydání povoení a podává se k orgánu ochrany přírody přísušnému pode stejných pravide, jako kdyby se kácení povoovao (viz výše). Nemá-i oznámení uvedené náežitosti, postupuje úřad pode 37 odst. 3 správního řádu, tj. pomůže oznamovatei nedostatky odstranit nebo jej vyzve k odstranění nedostatků a poskytne mu k tomu přiměřenou hůtu. Přitom ho poučí, že hůta 15 dní začne běžet až podáním řádného oznámení. Kácení na oznámení má tři zásadní nedostatky: neumožňuje ukádat podmínky, nepřipouští účast veřejnosti a nepočítá s náhradní výsadbou. Orgány ochrany přírody by proto těmto případům kácení měy vždy věnovat zváštní pozornost. V případě, že kácení odporuje pravidům pro kácení pode zákona o ochraně přírody, nebo jsou dotčeny daší zájmy ochrany přírody, anebo jsou porušeny zváštní předpisy, musí orgán ochrany přírody zakročit: 1. v případě pochyb o zákonnosti kácení zahájí neprodeně řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení pode 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody, a to ve hůtě 15 dnů od obdržení oznámení, Ocenění dřevin Vyčísení hodnoty kácených dřevin je zákadem pro stanovení rozsahu náhradní výsadby (viz kapitou 3.). Hodnotu přitom netvoří jen cena dřeva, ae i ekoogických a estetických funkcí. Hodnotu dřeviny, potažmo ekoogickou újmu vznikou jejím pokácením, může každý obecní úřad vyčísit pomocí voně šiřiteného programu zpracovaného na zákadě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny. Patero nejčastějších pochybení při povoování kácení 1. rozhodnutí nemá předepsané náežitosti správního aktu (chybí výrok, odůvodnění, poučení) 2. rozhodnutí je vydáno bez přezkoumání důvodů ke kácení, bez vyhodnocení stavu dřevin a bez odůvodnění výroku kácení opřeného o vyhodnocení všech důkazů a podkadů 3. za rozhodnutí je vydáván zápis z jednání zastupitestva nebo je rozhodnutí vyhotoveno obcí namísto obecního úřadu 4. rozhodnutí není dooženo žádostí, byo vydáno žadatei, který není majiteem dřevin, nebo byo vydáno, ačkoiv žádost nemá předepsané náežitosti 5. není dooženo doručení rozhodnutí účastníkům řízení, ani na něm vyznačeno nabytí právní moci Kácení dřevin v oznamovacím režimu V některých případech může povoování kácení dřevin probíhat v takzvaném oznamovacím režimu. Jedná se o kácení z důvodů pěstebních či zdravotních, dáe jde o kácení pode vodního a energe- 2. vydá rozhodnutí o předběžném opatření (pode 61 správního řádu), ve kterém přikáže oznamovatei účastníku řízení zdržet se kácení, 3. ukončí řízení, a to buď usnesením de 66 odst. 2 správního řádu o zastavení řízení, pokud po přihédnutí k daším stanoviskům přísušných orgánů a zjištěním (např. posudku o stavu dřevin) považuje kácení za oprávněné. Anebo vydá rozhodnutí o zákazu kácení de 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody, pokud ze stanovisek a posudků vypývá opak. V případě, kdy je to s ohedem na okruh účastníků řízení a daší okonosti možné, vydá úřad zákazové rozhodnutí přímo ve hůtě 15 dnů (bez nutnosti vydávat rozhodnutí o předběžném opatření), přičemž de 90 odst. 1 zákona o ochraně přírody je vyoučen odkadný účinek odvoání proti tomuto rozhodnutí. Noveou zákona o ochraně přírody účinnou od došo k zúžení možnosti kácet na zváštní předpis. Pode stávajícího 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody: povoení není třeba ke kácení dřevin...při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení eektrizační a pynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav.... Nadáe patí, že je nutné podat oznámení o kácení písemně, a to nejméně 15 dnů předem. Údržba břehových porostů Co se rozumí údržbou břehových porostů říká 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Ten stanovuje, že na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s nimi mohou správci toků odstraňovat staré či nestabiní dřeviny, aby se nestay překážkou odtoku vody při povodňových situacích. Oznámení a kácení břehových porostů, pokud jde o údržbu břehových porostů prováděnou při správě vodních toků z důvodu 5

6 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es prevence povodňových škod, provádí správce daného vodního toku. Při kácení musí správce šetřit práva vastníka pozemků s dřevinami. Správce toku sice může porosty pokácet a dokonce kvůi zpevnění břehů i nové vysadit, ae není považován za jejich vastníka. Dřeviny podé eektrického vedení a vedení pynu Pode zákona o ochraně přírody postačí ohášení kácení také v případě odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení eektrizační a pynárenské soustavy. Ochranné pásmo eektrizační a pynárenské soustavy určuje 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). V ochranném pásmu nadzemního vedení eektřiny je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Pro podzemní vedení eektřiny i pynu patí navíc daší omezení při výsadbě dřevin. Energetický zákon v daších ustanoveních upřesňuje možnost kácení při provádění údržby daných soustav zařízení: jsou jimi případy dřevin, které ohrožují bezpečné a spoehivé provozování dané soustavy. Těmito ustanoveními jsou 24 odst. 3 písm. g), 25 odst. 4 písm. h), 58 odst. 1 písm. f) a 59 odst. 1 písm. f) energetického zákona a odkazuje na ně, poněkud probematicky, v nezávazné poznámce 6b) pod čarou zákon o ochraně přírody. Domníváme se, že kácet na oznámení ze pouze dřeviny rostoucí v ochranném pásmu. Mimo ochranná pásma je nutné, i v případě dřevin ohrožujících bezpečnost eektrického vedení a vedení pynu, podat žádost o povoení kácet. Povoení je rovněž nutné v případě kácení dřevin ohrožujících vedení tepené energie pode 76 odst. 5 písm. c) energetického zákona, které zákon o ochraně přírody v případě oznamovacího režimu de 8 odst. 2 zcea pominu, a to i v případě jejich ochranný pásem. Kácení stromů, které rostou v ochranném pásmu eektrizační a pynárenské soustavy, ze provádět pouze při provozování těchto soustav. To v praxi znamená, že kácení může oznámit a provést vastník pozemku, kde dřeviny rostou, až po výzvě provozovatee daného zařízení. Pokud tak vastník neučiní sám, může kácení oznámit a provést provozovate. Měa by přitom být šetřena práva vastníka pozemků s dřevinami. Pokud provozovate pokácí stromy, patí, že dřevo je vastnictvím majitee pozemku. Pěstební důvody Z tohoto důvodu ze pode zákona o ochraně přírody kácet za účeem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů. Pode výkadu Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) ze pěstební důvody apikovat na dřeviny rostoucí mimo es zcea výjimečně. Upatní se jen v případech, kdy je kácení součástí způsobu pěstování dřevin tedy u ovocných sadů nebo okrasných keřů, které tvoří jako ceek porost živého potu. Kácením těchto dřevin z pěstebních důvodů se tedy obnovuje nebo zachovává funkční hodnota ceého porostu. Zdravotní důvody Pode výkadu MŽP ze za zdravotní důvody považovat jen takové situace špatného zdravotního stavu dřevin, kdy možná náprava spočívá výhradně v pokácení dřeviny. V praxi se jedná zejména o epidemické nákazy (grafióza jimů, šarka u švestek apod.). Při výskytu nákazy může orgán ochrany přírody dokonce kácení sám uožit. Za zdravotní důvody neze považovat nízkou vitaitu dřeviny, zejména, je-i tento stav stromu důsedkem zanedbání péče. Patero nejčastějších pochybení při kácení na zákadě oznámení 1. jako důvod k pošnému kácení je uveden výkon zváštního oprávnění, ačkoiv jde o nedůvodné kácení i z hediska zváštního zákona 2. kácí se na oznámení ze zdravotních důvodů, ačkoiv jde o zhoršený stav stromu, který může být důvodem ke kácení jedině na zákadě povoení 3. oznámení kácení nemá všechny předepsané náežitosti 4. jako důvod ke kácení jednotivých dřevin je uvedena obnova porostu, ačkoiv se nejedná o porost 5. kácení je provedeno na zákadě oznámení osoby, které zákon tuto možnost nedává Kácení, které je nutné dodatečně ohásit Havarijní kácení V případě, že je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-i škoda značného rozsahu, je možné provést kácení okamžitě a tento zásah oznámit orgánu ochrany přírody až zpětně, a to do 15 dnů od provedení kácení ( 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody). Jde tedy o situace, kdy hrozí riziko z prodení, které nastávají zejména u konstrukčně narušených stromů po siném větru a přírodních katastrofách. Důvod pro havarijní kácení tak nespňuje douhodobě narušený strom ani parkující automobi pod ním, který ze naopak zaparkovat jinam. Zákon o ochraně přírody nedefinuje co je škodou značného rozsahu, ze však anaogicky použít částku nejméně 500 tisíc korun, kterou definuje značné škody patný trestní řád. Proto není možné např. tvrdit, že z havarijních důvodů ze ihned pokácet strom, který může spadnout na pot. Zákon o ochraně přírody ani prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. také nestanoví výsovně formu a náežitosti oznámení kácení takových stromů. Vzhedem k dostatečné určitosti a srozumitenosti je vhodné oznamovateům doporučit (např. formuářem) písemnou formu a obsah korespondující s oznámením činěným v předstihu (viz výše). Oznamovací povinnost má ten, kdo ohrožující dřevinu fakticky odstraňuje, nemusí se vždy jednat o vastníka (nájemce). Kácení náetových dřevin na hrázích vodních dě Zcea zváštní režim pro určité dřeviny stanovi zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Vastník vodního día je pode vodního zákona ( 59 odst. 1 písm. j) povinen odstraňovat náetové dřeviny z hrází soužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumuaci vody. Před jejich odstraněním, nehrozí-i nebezpečí z prodení, je vastník vodního día povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody. Samotné oznámení pochopiteně nepostačí ke kácení, pokud jsou dřeviny chráněny i jinak pode zákona o ochraně přírody (památné stromy apod.). Orgánem ochrany přírody přísušným k přijetí oznámení a ke stanovení zákazu tohoto kácení (zde pode 66 zákona o ochraně 6

7 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es přírody) je obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) nebo na území NP, CHKO a jejich ochranného pásma přísušná správa. Náežitosti, forma ani hůta pro oznámení nejsou právním řádem stanoveny (což potvrzuje určitou nesystematičnost takovéto zváštní úpravy), ae měo by jít o dostatečně jasný a srozumitený úkon oznamovatee, tudíž ze opět doporučit písemný formuář s obdobnými náežitostmi jaké má oznámení pode zákona o ochraně přírody. Vzhedem k nedefinovanému pojmu náet, je vhodné i těmto oznámením a případům kácení dřevin věnovat bižší pozornost. V případě nejasné povahy dřevin je nutné využívat zákazové pravomoci a odkazovat vastníka vodního día na povoovací režim kácení. Kácení bez nutnosti povoování či oznamování Podměrečné dřeviny Povoení ani oznámení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou veikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto tzv. mýtní veikost dnes určuje prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. ( 8 odst. 2) takto: Povoení...se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí pro nebo pro souvisé keřové porosty do cekové pochy 40 m2. Pode doporučení Ministerstva životního prostředí a praxe orgánů ochrany přírody se nově výjimka z povoovacího režimu vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby jako vastníky dřevin. V současné době MŽP připravuje novou vyhášku pro dřeviny mimo es, která by mj. měa zpřísnit uvedené podmínky, a to zejména pro intraviány obcí (kromě soukromých zahrad a ovocných stromů v nich). V každém případě všechny návrhy řešení MŽP znamenají zásadní zmírnění povoovacího režimu pro právnické osoby ve srovnání s právním stavem před Výuka z povoovacího režimu se pode prováděcí vyhášky č. 395/1992 Sb. nevztahuje na dřeviny, které tvoří významný krajinný prvek (viz dáe). V takovém případě musí vastníci dřevin (často správci komunikací, koem nichž se významné krajinné prvky nacházejí) požádat o kácení, i když dřeviny ve stromořadí mají výše uvedenou mýtní veikost. Kácet neze ani v případě, kdy nejsou spněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody (památný strom a daší případy ochranného režimu) a podmínky zváštních právních předpisů (např. nesmí dojít ke kácení dřevin na pozemcích sousedících s koryty vodních toků, pokud byo zakázáno vodoprávním úřadem kvůi stabiitě koryta pode 51 odst. 2 vodního zákona). Kácení na území soužícím obraně státu Na území soužícím zájmům obrany státu, kterým je především území vojenských újezdů a veškeré pozemky, k nimž výkon vastnického práva státu vykonává Ministerstvo obrany ČR nebo právnická osoba jím zřízená (např. státní podnik Vojenské esy a statky ČR), se vůbec ustanovení 8 zákona o ochraně přírody neupatní. Lze tady dřevin kácet a dokonce ničit, pokud poškozování přírody z důvodu obrany státu nepřekročí nezbytně nutnou míru ( 90 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Termíny kácení Vyháška č. 395/1992 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravida v období jejich vegetačního kidu ( 8 odst. 5). V případě povoování kácení by mě úřad přihédnout k tomuto pravidu a povoit kácení mimo dobu vegetace stromů. V opačném případě by mě úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, proč tak neučini. 7

8 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es pokud nejsou spněny zákonné podmínky tohoto ustanovení (zejm. vážný důvod ke kácení). Pokud je ae jiný akt nesouhasný, neze ani povoit kácení (umožnit oznámené kácení), protože ochrana v 8 je obecnější a funkční a estetický význam dřeviny zahrnuje pochopiteně i tyto speciáně chráněné funkce. Pokud rozhodnutí o povoení kácení (zejm. vyhodnocení všech funkcí dřeviny pode 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody) závisí na vyřešení této předběžné otázky, o které nebyo dosud pravomocně rozhodnuto, může úřad vyzvat žadatee o kácení, aby poda žádost o vydání výjimky z jiného ochranného režimu ( 57 správního řádu). Do té doby může ve smysu 64 odst. 1 písm. c) řízení o povoení kácení přerušit. Pokud bude úřad povoující kácení pode 8 zákona o ochraně přírody zároveň orgánem přísušným k vydání výjimky, může obě řízení ve smysu 83 odst. 4 spojit a vydat žadatei obě (někoik) rozhodnutí spoečně. Pokud bude oznámeno ( 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody) kácení dřevin, kde ze důvodně předpokádat existenci jiné ochrany, musí úřad: 1. ověřit, zda není dřevina chráněna i jinak pode zákona o ochraně přírody (hedat ze v eektronickém Ústředním seznamu ochrany přírody nebo osovit Agenturu ochrany přírody a krajiny), 2. informovat se na přísušném úřadě o vydání výjimky či jiného rozhodnutí (informace poskytne obecní úřad vyššího stupně či krajský úřad, resp. správa NP/CHKO), 3. pozastavit nebo zakázat oznámené kácení v případě, že chybí výjimka z jiného ochranného režimu. Kácení jako zásah do významného krajinného prvku Kácení dřevin stanovené veikosti fyzickými osobami v době vegetačního kidu je na jejich etickém uvážení, ovšem ze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození daších zájmů chráněných zákonem zejména ochrany hnízdících ptáků. Přesné datum vegetačního kidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit neze, ačkoiv se v praxi povouje kácení nejčastěji od 1. istopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí. Pode toho jsou také obsazena ptačí hnízda. V případě, že povoení ke kácení byo vydáno kvůi koizi dřevin se stavbou, je vhodné vázat termín kácení na nabytí právní moci stavebního povoení, případně na zahájení vastních stavebních prací. Kácení zasahující do jiného ochranného režimu pode zákona o ochraně přírody Pokud je dřevina chráněna zákonem i jinak, typicky jako součást krajiny nebo jako památný strom, nestačí k jejímu kácení povoení či ohášení pode 8 zákona o ochraně přírody. Tyto dva ochranné režimy jsou na sobě nezávisé v tom smysu, že pokud je vydána kvůi kácení výjimka ze speciáního ochranného režimu (souhas, stanovisko), stáe je možné nepovoit kácení pode 8, Při podstatných zásazích do významného krajinného prvku (VKP), ať už registrovaného ( 6 zákona o ochraně přírody např. dřeviny, které jsou součástí remízů, mezí, mokřadů či historických zahrad a parků), nebo definovaného přímo zákonem ( 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody) je zapotřebí před kácením opatřit závazné stanovisko k zásahu do VKP. Příkadem může být pošné odstranění stromů tvořících aej na břehu řeky. Břehový porost je součástí vodního toku, tedy VKP ze zákona (kterými jsou dáe ještě esy, rašeiniště, rybníky, jezera a údoní nivy). Závazné stanovisko pode 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody vydává pro registrované VKP pověřený obecní úřad (obce II. stupně), pro VKP ze zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Pokud obecní úřad (obce I. stupně) nebo přísušná správa NP/CHKO neobdržey spou s žádostí o kácení závazné stanovisko se zásahem do VKP, mohou řízení přerušit do doby vyřešení předběžné otázky. U oznámeného kácení musí úřad ověřit, zda není dřevina součástí VKP, pak se informovat na přísušném úřadě o vydaném stanovisku k zásahu (pověřený obecní úřad, resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností obce II. a III. stupně), násedně pozastavit nebo zakázat oznámené kácení, pokud chybí stanovisko. Kácení jako zásah do krajinného rázu Při kácení stromořadí, většího množství stromů nebo krajinných dominant si musí oprávněná osoba zajistit kromě rozhodnutí o povoení kácení ještě souhas se zásahem do krajinného rázu, jehož 8

9 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es estetické a přírodní hodnoty mohou být dotčeny ( 12 zákona o ochraně přírody). Souhas vydává v samostatném správním řízení obecní úřad s rozšířenou působností (obce III. stupně) nebo správa NP/CHKO. V případě, že oprávněná osoba nepředožia spou s žádostí o kácení nebo s ohášením kácení souhas se zásahem, mě by se obecní úřad (obce I. stupně) obrátit na přísušný odbor životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností či na přísušnou správu s dotazem, zda by vydán souhas nebo může dojít k zásahu do krajinného rázu. Potom může orgán ochrany přírody řízení o povoení kácení přerušit kvůi vyřešení předběžné otázky [ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu]; u oznámeného kácení, které by moho nedovoeně zasáhnout do krajinného rázu, jej musí pozastavit nebo zakázat ( 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody). K ochraně krajinného rázu může být navíc určité území s hodnotnou krajinou, které nespňuje požadavky k vyhášení jako zváště chráněné území, prohášeno za přírodní park pode 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody. Přírodní parky se zřizují nařízením kraje, v němž se stanoví omezení využití jeho území. Rozsáhé kácení (ae i zaesňování) může být výsovně v rozporu s tímto omezením, nebo může být vázáno právě na výše uvedený souhas orgánu ochrany přírody pode 12 odst. 2. Kácení památných a zváště chráněných stromů Na vzácné dřeviny zamýšené ke kácení se vztahuje přísnější ochrana de 46 a 48 zákona o ochraně přírody (jedná se buď o památné stromy, nebo o zváště chráněné druhy rostin jako např. tis červený, dub pýřitý (šípák), jeřáb krkonošský, muk (jeřáb) český, z menších stromů či keřovitých dřevin např. mandoň nízká, bříza zakrsá, dřín obecný či rojovník bahenní). Kácet je ze pouze tehdy, bude-i de 46 odst. 4 zákona o ochraně přírody zrušena ochrana památného stromu ( odpamátnění vede orgán, který ochranu vyhási pověřené obecní úřady, tj. obce II. stupně, nebo správy NP/CHKO na zváště chráněném území a jeho ochranném pásmu) nebo bude-i uděena výjimka ze zváštní druhové ochrany de 56 zákona o ochraně přírody (vydává krajský úřad nebo správy NP/CHKO pode stupně ochrany dřeviny). V obou případech, pro které se vede správní řízení, je nutné prokázat, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Kácení jako zásah do biotopu chráněných druhů živočichů V průběhu správního řízení o povoení kácení dřevin nebo po oznámení zamýšeného kácení je nanejvýš důežité rozeznat výskyt zváště chráněných druhů živočichů, zejména brouků. Pokud se jedná o kácení starých stromů, stromů s dutinami nebo stromů ořezávaných tzv. na havu (nejen havatých vrb), pak je vysoce pravděpodobné, že strom bude biotopem ohrožených druhů hmyzu. Vzácný hmyz se naézá zejména na starých jimech, dubech, jedích, topoech, ípách, jírovcích a již zmíněných vrbách. Protože kácení či jeho povoování nejčastěji probíhají mimo dobu vegetace, je možné zjistit přítomnost zváště chráněných druhů brouků vyvíjejících se v trouchnivějícím dřevě uvnitř dutin. Pokud je v trouchu přítomen trus podobný myšímu, žijí zde chránění páchníci, zatohávci nebo zdobenci. V každém případě by ae mě obecní úřad obce I. stupně, který povouje kácení nebo přijímá oznámení o kácení takových stromů, předběžně kontaktovat regionání pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny. Pokud se potvrdí, že je dřevina biotopem chráněného druhu, ze kácet pouze tehdy, bude-i vydána výjimka de 56 zákona o ochraně přírody. Kácení dřevin v době hnízdění ptáků Ochrana hnízdících zváště chráněných druhů ptáků vyjmenovaných v prováděcí vyhášce č. 395/1992 Sb. je shodná s výše uvedenou ochranou stromu jako biotopu zváště chráněných druhů živočichů. Před kácením takového stromu-biotopu je vždy nutné nejprve vydat výjimku z ochrany ohrožených ptáků de 56 zákona o ochraně přírody. Pokud na předmětných dřevinách hnízdí daší druhy ptáků mimo zváštní ochranu a kácením by moho dojít k porušení zákazů vyjmenovaných v 5a zákona o ochraně přírody, ze kácet pouze tehdy, pokud by rozhodnutím stanoven tzv. odchyný postup de 5b zákona. V souvisosti s kácením je zákonem zakázáno zejména úmysné vyrušování ptáků během odchovu máďat a úmysné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd. Odchyný postup povouje formou rozhodnutí ve správním řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Pro účey přerušení řízení o povoení kácení, resp. pozastavení či zákazu oznámeného kácení obecním úřadem (obce I. stupně) de 8 odst. 2 se musí úřad obce I. stupně informovat na III. stupni a případně vyžádat odborný posudek z obasti ornitoogie u Agentury ochrany přírody a krajiny nebo u České ornitoogické spoečnosti. Kácení dřevin ve zváště chráněných územích a na území Natura 2000 Obvyke jen na území národních parků (a v maopošných chráněných územích a na územích soustavy Natura 2000 ežících uvnitř NP) budou orgány, které sedují ochranu těchto území a napňování pánu péče o ně, povoovat zároveň kácení mimoesních dřevin. Proto je nutné, aby se, v případech kácení na daších zváště chráněných územích a na územích Natura 2000, obecní úřady povoující kácení nebo přijímající oznámení vždy obracey na přísušné orgány ochrany přírody. Pokud kácení může významně ovivnit území Natura 2000 (ptačí území a evropsky významné okaity), pak se vyžaduje stanovisko orgánu ochrany přírody pode 45i zákona o ochraně přírody. V bižších ochranných podmínkách zváště chráněných území ( 44 odst. 3 zákona o ochraně přírody) a při vymezení ptačích obastí ( 45e odst. 2) je také možné vázat kácení dřevin na předchozí souhas orgánu ochrany přírody. Přísušnými orgány jsou nejčastěji správy NP/CHKO a krajské úřady, případně MŽP. 9

10 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es 3. Když se kácí, je třeba i sázet Ukádání kompenzačních opatření k odstranění ekoogické újmy způsobené povoeným kácením upravuje 9 zákona o ochraně přírody. Vzhedem k tomu, že neby vydán speciání zákon, neze ukádat odvody za kácení, ae pouze náhradní výsadbu. Není však vyoučeno, aby si povinná osoba k provedení náhradní výsadby najaa jinou osobu. Výsadba by neměa být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí egáně vzniká ekoogická újma (na rozdí od ukádání tzv. nápravných opatření pode 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Náhradní výsadba se ukádá zároveň s rozhodnutím o povoení kácení a aby měa smys, měa by být dopněna i uožením povinnosti péče o dřeviny. Zákon o ochraně přírody nechává v ustanovení 9 odst. 1 na úvaze úřadu, jesti vůbec kompenzace stanoví. Pokud ae vezmeme v úvahu zásady činnosti správních orgánů a povinnosti přímo orgánů ochrany přírody (především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí), je nutné stanovit náhradní výsadbu téměř vždy. Pokud se úřad rozhodne uožit jen minimání kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečivěji a zcea exaktně svoji úvahu vysvětit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedy. Nepřiměřená náhradní výsadba může být zákonnou vadou rozhodnutí a může vést k jeho zrušení. Konkrétní rozhodnutí o kácení dřevin musí proto v části týkající se uožení náhradní výsadby obsahovat určení počtu vysazovaných geograficky původních a stanovištně vhodných druhů stromů, stanovení jejich vzrůstu a počtu et zapěstování, termín pnění výsadby, dobu případné násedné péče, požadavek výměny uhynuých sazenic, případného technického zabezpečení dřeviny a podmínek pro zaévání. Rozsah výsadby Náhradní výsadba by měa být úměrná vzniké újmě. To není možné zajistit ukádáním výsadby metodou kus za kus, protože ekoogická funkce madého stromu je nesrovnateně nižší, než stromu vzrostého. Napříkad k vyvážení funkce osmdesátietého buku by byo nutné vysadit zhruba osmi až desetietých odrostků. Nejepší existující metodiku Ohodnocování dřevin rostoucích mimo es zpracovaa Agentura ochrany přírody a krajiny (metodika bya v roce 2005 noveizována Českým svazem ochránců přírody, program by aktuaizován k roku 2006). Tato metodika oceňování dřevin a vyčísení ekoogické újmy v případě kácení je zákadem pro stanovení rozsahu náhradních výsadeb. Vypočtená cena zahrnuje rostinný výsadbový materiá, cenu prací a 3 roky násedné péče. Výše náhradní výsadby by měa vycházet jen z hodnoty rostinného materiáu, což odpovídá 2/3 částky určené touto metodikou. Na daším vyepšení této metodiky za účeem spravedivějšího stanovení náhradních výsadeb pracuje v současné době MŽP. Je zaožena na přepočtu objemu koruny káceného stromu na objem korun stromů v náhradní výsadbě. Žadate o kácení by mě napříště utratit za sazenice náhradní výsadby toik peněz, aby se objem korun stromů po pěti etech od výsadby přibižně rovna objemu korun stromů původních. Zároveň bude žadate oprávněn si od stanovené ceny odečíst nezbytné nákady spojené s nařízenou násednou péčí. Voba druhů dřevin a místa výsadby Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná voba druhu, případně kutivaru dřeviny. Napříkad pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůi zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se sině aergizujícím pyem, v bízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství podů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povoením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostitei chorob a škůdců, je za určitých okoností stanovených rostinoékařskými předpisy zcea zakázáno vysazovat. Vhodný druh je v každém případě třeba vybírat s pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny nebo se obrátit na odborníka či znace. Smysem náhradní výsadby je zachování zeeně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, bioogické a funkční hodnoty. Adekvátní náhradou za vykácené stromy tak nemůže být výsadba v rámci parkových úprav na jiném místě, než je pozemek ve vastnictví žadatee (ačkoiv to zákon o ochraně přírody, po předchozím souhasu vastníka pozemku na jiném místě, umožňuje). 10

11 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es Uožená náhradní výsadba by neměa ohrožovat vastníky sousedních nemovitostí (výsadba příiš vzrůstných druhů těsně u hranice pozemku). Pod hrozbou pokuty je zakázáno sázet dřeviny na ochranných hrázích jako vodních díech chránících před povodněmi zákaz pode vodního zákona ( 58) nepatí v místech k výsadbě určených. V ochranném pásmu nadzemního vedení eektřiny je zakázáno nechávat růst dřeviny nad výšku 3 metry ( 46 odst. 9 energetického zákona). V siničním ochranném pásmu a v prostoru křižovatek se nesmí vysazovat stromy nebo vysoké keře ( 33 zákona o pozemních komunikacích). Pokud jde o sázení dřevin do ochranných pásem nebo do určité bízkosti dašího vedení infrastruktury, pak není zcea vyoučeno, ae je vázáno na: souhas vastníka podzemního vedení eektřiny, souhas provozovatee pynovodu a zařízení tepené energie 46 odst. 11 písm. b), 68 odst. 6, 87 odst. 4 energetického zákona, souhasem vastníka podzemního komunikačního vedení 102 odst. 3 písm. c) zákona o eektronických komunikacích, souhas vastníka (popřípadě provozovatee) vodovodních řadů a kanaizačních stok, nebo pokud jej odmítne dát, pak na povoení vodoprávního úřadu 23 odst. 5 a 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanaizacích pro veřejnou potřebu, povoení vodoprávního úřadu k vysazování dřevin v zápavových územích v rozsahu ovivňujícím odtokové poměry 14 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Patero nejčastějších pochybení při ukádání náhradní výsadby 1. náhradní výsadba neodpovídá svým rozsahem ekoogické újmě způsobené kácením dřevin není uožena vůbec nebo množství a kvaita nových dřevin je příiš nízká 2. rozhodnutí neobsahuje přesné uvedení počtu, druhu a kvaity sazenic určených pro náhradní výsadbu je tudíž nevynutitená 3. výsadba je uožena v jiné okaitě, než kde se povouje kácení nově vysazené dřeviny tak nemohou kompenzovat ekoogickou újmu v místě postiženém kácením 4. spou s výsadbou není uožena adekvátní násedná péče o dřeviny funkce výsadby tak může být zmařena 5. náhradní výsadba se soustředí pouze na stromy a zapomíná na keře dochází tím k ochuzení biotopu pro řadu druhů drobných živočichů a ptactva Násedná péče Zákon o ochraně přírody ( 9 odst. 1) umožňuje uožení násedné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 et. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu 11

12 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a násedné péče by měo být zabezpečení stromků proti vývratu, instaace ochrany proti poškození kmene a kořenů (např. parkujícími automobiy) a vytvoření podmínek pro snadné zaévání. Aeje v krajině Zatímco dříve byo možné stromy v aejích podé sinic a žeeznic kácet na zákadě pouhého oznámení, po novee zákona o ochraně přírody (patné od prosince 2009) je nutné získat povoení. Právní úprava přesto není uspokojivá zákon chrání jen stromy s obvodem kmene přesahujícím 80 cm ve výčetní výšce. Madší stromy, včetně náhradních výsadeb, u nichž upynua hůta násedné péče, je možné kácet bez povoení. Ohroženy jsou tak prakticky všechny aeje ovocných stromů, které zpravida ani v pokročiém věku nedosahují vekého vzrůstu. Zabránit kácení menších stromů může MŽP, pokud noveizuje prováděcí vyhášku č. 395/1992 Sb., resp. urychí práce na přijetí nové kompexní vyhášky na ochranu dřevin. Pravida kácení aejí jsou nyní stejná jako obecná pravida povoování kácení - až na povinné vyjádření siničních, resp. drážních úřadů. Ke kácení dřevin na siničních pozemcích (tj. na krajnici a na siničním pomocném pozemku, pokud je v majetku vastníka těesa komunikace) může být vydáno jen po dohodě orgánu ochrany přírody a siničního správního úřadu. Obdobně u žeezničních drah je nutná dohoda s drážním správním úřadem. Pokud jde o způsob samotné dohody se siničním či drážním úřadem, vznika po přijetí novey zákona o ochraně přírody pochybnost, jakou formu tato dohoda má mít a jesti je vyjádření siničního či drážního úřadu (zejména souhas s kácením) závazné orgán ochrany přírody rozhodující o žádosti o kácení. Pode výkadové komise ministra životního prostředí, která se nad probémem seša , je pně v kompetenci orgánu ochrany přírody, zda povoení ke kácení vydá a v jakém rozsahu - siniční úřad nemá kompetenci jednostranně prosadit kácení dřevin. Co se týče praktického provedení zmiňované dohody v rámci procesu správního řízení, navrha komise, aby byo svoáváno ústní jednání de 49 správního řádu za účasti žadatee a siničního úřadu, ze 12

13 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es kterého bude pořízen protoko de 18 správního řádu. Tento protoko pak bude jako součást spisu jedním z podkadů pro rozhodnutí, s nimiž se musí orgán ochrany přírody při svém rozhodování řádně vypořádat. I v případě aejí je možné kácení na zákadě oznámení, pokud jsou spněny daší zákonné podmínky. Prakticky přichází v úvahu jen havarijní kácení správci sinic či jednotkami integrovaného záchranného systému po extrémních povětrnostních či povodňových udáostech, případně ještě kácení v ochranném pásmu nadzemního vedení eektřiny, či kácení stromů napadených epidemickými chorobami. 5. Informování a zapojení veřejnosti Informování veřejnosti a její účast ve správních řízeních, v nichž se rozhoduje o kácení dřevin, předpokádá 70 zákona o ochraně přírody (u záměrů, které prošy posuzováním vivů na životní prostředí EIA a vyžadují zároveň kácení, je možná účast ještě pode 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb.). Právní úprava se vztahuje na občanská sdružení (případně obecně prospěšné spoečnosti účast pode EIA). Daší možností, jak informovat veřejnost, je využívat důsedně správního řádu a jeho 47 odst. 3 zveřejňovat informace o zahájených řízeních na úřední desce a zároveň na internetu ( 26 odst. 1 správního řádu). Vede těchto minimáních požadavků zákona je ke spoupráci s veřejností možné využít řadu neformáních způsobů. Účast veřejnosti v řízení Občanské sdružení, které má jako havní cí své činnosti ve stanovách uvedenu ochranu přírody a krajiny, může podat orgánu ochrany přírody písemnou žádost o informování o správních řízeních, která budou ohedně kácení dřevin teprve zahájena. V žádosti je nutné věcně a místně definovat předmět zájmu. Tato žádost se může vzta hovat i na informování o všech budoucích zásazích, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany dřevin, tudíž včetně podaných oznámení. Úřad je potom povinen občanské sdružení průběžně informovat. Informace o zahá jeném řízení by měa obsahovat dostatek údajů, aby se občanské sdružení moho rozhodnout, zda se zahájeného řízení hodá účastnit. Pokud sdružení do osmi dnů od doručení informace oznámí svou účast, získává postavení pnoprávného účastníka řízení. Pode správního řádu ( 27 odst. 2) jsou účastníky všech správních řízení též daší dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Již v roce 2003 poda ministr životního prostředí závazný výkad k okruhu účastníků řízení o povoení kácení dřevin tak, že jej neze zúžit jen na žadatee (případně občanská sdružení). I z tohoto výkadu, závazného pro všechny orgány ochrany přírody, ze vyvodit, že přímo dotčenými budou zejména vastníci pozemků a budov, které sousedí s pozemky, na nichž rostou kácené dřeviny. Dotčenost vastnických práv potvrzuje i snížení hodnoty nemovitosti, které hrozí, že už nebude obkopena zeení, a kterou mohou vastníci doožit znaeckým 13

14 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es posudkem na cenu nemovitosti. Úvahu o dotčenosti vastníků musí učinit úřad sám. Násedně je povinen tyto možné účastníky informovat (pode 47 odst. 1 správního řádu) o zahájení řízení přímo dopisem na doručenku, anebo v případě, že jich je více jak třicet, může využít veřejné vyhášky ( 144). I pokud úřad použije 47 odst. 3 správního řádu zveřejní informaci o zahájení řízení navíc na úřední desce správního orgánu je nutné informovat tyto účastníky písemně do vastních rukou. Pokud nějaký záměr proše posuzováním vivů na životní prostředí pode zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vivů na životní prostředí tzv. procedurou EIA a v rámci něho je nutné mj. kácet dřeviny, pak by mě úřad zveřejnit žádost o povoení kácení, a to vždy aespoň na internetu ( 10 odst. 4). Obce i obecní úřady všech stupňů se účastní zjišťovacích řízení a daších fází EIA, tudíž by měy být informovány o připravovaných záměrech a jejich daší reaizaci. Informování o zahájení řízení je důežité i pro občanská sdružení a obecně prospěšné spoečnosti, které se aktivně účastniy procesu EIA a které se mohou po spnění podmínek 23 odst. 9 zákona o posuzování vivů zúčastnit na něj navazujících povoovacích řízení. Informování veřejnosti V současnosti se veřejnost dozvídá o pánovaných zásazích do zeeně zpravida prostřednictvím občanských sdružení. V některých případech mají úřady povinnost, případně jsou ochotny zveřejnit informaci o zahájených řízeních na úřední desce. Tu však většina běžných občanů pravideně nečte a obecní úřady příiš nedbají ani o povinnou eektronickou obdobu úřední desky na internetových stránkách obce. Některé obce proto přikračují k nadstandardním krokům nad rámec právních předpisů. Při pánovaném kácení většího rozsahu je vhodné informovat místní veřejnost např. vyvěšením etáků na vchody domů nebo umístněním ceduí přímo do přísušného parku nebo zeené pochy. Podobný systém se osvědči i při umisťování staveb pode nového stavebního zákona. V případě, kdy ze předpokádat rozsáhejší poemiku o vhodnosti daného záměru (ať už samotného kácení, nebo např. umístění stavby, která si vyžádá kácení), je vhodné uspořádání kuatých stoů, Špatná informovanost občanů o pánovaném kácení stromů vede k nespokojenosti a různým formám prostestů, které zatěžují mimo jiné i pracovníky správních orgánů. besed s občany, dotazníkového šetření nebo jiných akcí, které umožní veřejnosti získat informace a upatnit připomínky. Správní orgán se tak vyhne zbytečným průtahům během samotného řízení a předejde podání odvoání. 6. Vyhodnocování zásahů do zeeně Zákon o ochraně přírody ukádá povinnost orgánu ochrany přírody vést přehed informací o vydaných rozhodnutích a cekově o stavu a vývoji přírodního prostředí ( 72 zákona o ochraně přírody). Není to tedy pouhá archivační povinnost úředních istin pode daších předpisů, z čehož pyne, že by měy úřady vést také evidenci zásahů do zeeně. Také pode zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, mají úřady samy aktivně zveřejňovat souhrny údajů o činnostech s negativním vivem na přírodu [ 10a odst. 5 písm. c)]. Pode zákona o právu na informace o životním prostředí mohou navíc občané evidenci požadovat přímo. Z těchto zákonných důvodů a z hediska možnosti posuzovat změny životního prostředí v konkrétní obci pak ze úřadům jedině doporučit zpracovávání podrobného souhrnu údajů o počtu dřevin povoených k pokácení na zákadě rozhodnutí i oznámení, jakož i rozsah uožených náhradních výsadeb. Ceková evidence za deší časové období někoika et může být cenným zdrojem informací o vývoji zeeně jak co do kvaity, tak i do umístění a rozohy, případně druhové skadby apod. Takový přehed ze využít při přípravě koncepce péče o zeeň nebo rozvoje zeeně, stanovování cíů územního pánu obce a v daších případech. Radnice Prahy 4 pánovaa v roce 2009 rozsáhé kácení v parku Na Jezerce. Přímo do parku umístia informační tabue, kde se mohi občané se záměrem včas seznámit 14

15 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es 7. Přehed zákonů, vyhášek a metodických pokynů Zákony: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 183/2006 Sb., o územním pánování a stavebním řádu (stavební zákon) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) zákon č. 127/2005 Sb., o eektronických komunikacích zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanaizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanaizacích) Vyháška: vyháška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Metodické pokyny: metodický pokyn MŽP k smuvní ochraně chráněných území a památných stromů pokyn č. 9 pubikovaný ve Věstníku MŽP 4/2008 výkad MŽP ke způsobu měření obvodu menších a vícekmenných stromů sděení č. 11 pubikované ve Věstníku MŽP 4/2007 výkad MŽP k okruhu účastníků řízení o vydání povoení ke kácení rozhodnutí rozkadové komice č. 6/2003 pubikované ve Věstníku MŽP 9/2003 výkad MŽP ke kácení v prostředí kuturních památek sděení č. 15 pubikované ve Věstníku MŽP 8-9/2008 výkad MŽP k ochraně ptáků při kácení dřevin vnitřní sděení č. 620/1767/05 výkad MŽP k ochraně ovocných dřevin sděení č. 14 pubikované ve Věstníku MŽP 7/1999 Judikáty: judikáty Nejvyššího správního soudu ke kácení dřevin dostupné na Desatero dobrého úředníka pro ochranu zeeně 1. Ověřte, zda vůbec existují důvody ke kácení a zda odpovídají zákonu 2. Při významném kácení zajistěte nezávisý odborný posudek 3. Vyhodnoťte funkční a estetický význam dřevin 4. Spočítejte ekoogickou újmu, k níž by pokácením došo 5. Stanovte odpovídající náhradní výsadbu 6. Prověřujte oznámení o kácení dřevin a nepřipusťte pošné kácení historických aejí 7. Kontroujte skutečný rozsah kácení a náhradní výsadby v terénu 8. Seznamte se s metodickými pokyny ministerstva 9. Informujte veřejnost o pánovaných akcích 10. Umožněte občanům upatnit připomínky 15

16 Infoist Dřeviny rostoucí mimo es Kde hedat daší informace? Zachraňme stromy / Arnika Centrum pro podporu občanů Chumova 17, Praha 3 teefon: , e-mai: cepo@arnika.org internet: Česká inspekce životního prostředí / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR / Ústřední seznam ochrany přírody / Ministerstvo spravednosti ČR rejstřík znaců a znaeckých ústavů / Spoečnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu / Seznam certifikovaných arboristů (ETW) / Strom života / Tento informační ist vznik ve spoupráci s Českou inspekcí životního prostředí. Autoři fotografií: Pave Kyzík/Česká esnická spoečnost (foto na str. 7, 8, 10 a 11), Jan Losenický/Arnika (foto na str. 14), Jan Micháek/Arnika (foto na str. 12), Tereza Čermáková (foto na str. 15), ww.scx.hu (foto na str. 1, 2, 3, 4, 5) Uvedený přehed právních předpisů a text informačního istu je patný pode stavu právního řádu k Vydání tohoto informačního istu podpoři grant Isandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské spoečnosti a Ministerstva životního prostředí ČR. Dárci neodpovídají za obsah tiskovin. 16