Hornoslezská vysoká škola obchodní Studijní řád. STUDIJNÍ ŘÁD Příloha Usnesení Senátu vysoké školy č. 1 ze dne

Transkript

1 STUDIJNÍ ŘÁD Příloha Usnesení Senátu vysoké školy č. 1 ze dne Katovice dne:

2 OBSAH: ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 ORGANIZACE STUDIA... 4 PRÁVA STUDENTA... 5 POVINNOSTI STUDENTA... 6 VÝUKA... 6 ODBORNÁ PRAXE... 8 SPECIALIZACE... 9 KLASIFIKAČNÍ STUPNICE A PRŮMĚR... 9 EVROPSKÝ SYSTÉM TRANSFERU A AKUMULACE KREDITŮ (ECTS)... 9 PRAVIDLA PRO ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU A ABSOLVOVÁNÍ ZKOUŠKY INDIVIDUÁLNÍ ROZVRH ZKOUŠKOVÉHO OBDOBÍ ZÁPOČET PŘEDTERMÍNY ZKOUŠEK ZKOUŠKA VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ ABSOLVOVÁNÍ SEMESTRU POVOLENÍ PŘÍSTUPU KE ZKOUŠCE PODMÍNĚNÝ ZÁPIS KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA POSLEDNÍ SEMESTR STUDIA DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA PŘESTUP Z JINÉ VYSOKÉ ŠKOLY UZNÁVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ABSOLVOVANÝCH STUDENTEM ROZDÍLOVÉ PŘEDMĚTY POTVRZENÍ EFEKTŮ VZDĚLÁVÁNÍ STUDIUM PODLE INDIVIDUÁLNÍHO STUDIJNÍHO PROGRAMU STUDIUM PODLE INDIVIDUÁLNÍHO STUDIJNÍHO PLÁNU STUDIUM A CVIČENÍ PROBÍHAJÍCÍ V CIZÍM JAZYCE VYŠKRTNUTÍ ZE SEZNAMU STUDENTŮ OBNOVENÍ STUDIA PŘERUŠENÍ STUDIA ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

3 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1 1. Hornoslezská vysoká škola obchodní se sídlem v Katovicích (HVŠO)je neveřejná vysoká škola poskytující vzdělávací služby podle zákona Polské republiky ze dne 27. června 2005 Zákon o vysokých školách (dále jen Zákon). 2. Vysokou školu řídí rektor, který je orgánem nadřízeným pro studenty a pracovníky vysoké školy. 3. Tento řád je závazný pro akademickou obec vysoké školy. 4. Řád je platný i pro osoby, které nejsou studenty školy, ale absolvují za zvláštních podmínek předměty ze vzdělávací nabídky vysoké školy. 5. Řád se nevztahuje na účastníky doktorského studia, studenty podiplomového vzdělávání a účastníky kurzů a školení prováděných vysokou školou. 6. Student je povinen dodržovat ustanovení stanov tohoto studijního řádu, nařízení rektora a dalších orgánů vysoké školy a ustanovení smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb, včetně ustanovení vyplývajících z Finančního řádu, jenž je nedílnou součástí smlouvy. 7. Jedinými zástupci studentů jsou orgány studentské samosprávy Základní organizační jednotkou vysoké školy je fakulta řízená děkanem. 2. Fakulta realizuje vzdělávací proces v daném studijním oboru a stupni studia v souladu s platnou akreditací Děkan rozhoduje v rámci pravomocí daných studijním řádem ve studijních záležitostech, které na základě Zákona, stanov vysoké školy nebo smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb nejsou vyhrazeny do působnosti jiných orgánů vysoké školy. 2. Děkan dohlíží na správnou realizaci vzdělávacích programů poskytovaných fakultou. 3. Rektor dohlíží na nábor studentů, na vzdělávací proces a na další záležitosti spojené s realizací studia na vysoké škole Vysoká škola vzdělává studenty v rámci prezenční nebo kombinované formy studia. 2. Základní formou vzdělávání na vysoké škole je kombinovaná forma studia. 3. Studium dle odst. 1, probíhá jako: 1) studium I. stupně (bakalářské nebo inženýrské); 2) studium II. stupně (navazující magisterské studium); 3) jednooborové magisterské studium Vysoká škola poskytuje vzdělávací služby na těchto úrovních studia: 1) studium I. stupně trvající od 6 do 8 semestrů končí získáním profesního titulu bakaláře ( licencjat )nebo inženýra, přičemž bakalářské studium trvá minimálně 6 semestrů a inženýrské studium trvá minimálne 7 semestrů, 2) studium II. stupně (navazující) trvající od 3 do 4 semestrů, končí získáním profesního titulu magistra nebo magistra inženýra, 3) jednooborové magisterské studium trvající od 9 do 10 semestrů, končí získáním profesního titulu magistra nebo magistra inženýra. 2. Dobu trvání studia stanoví Akademický senát vysoké školy při zohlednění platných studijních programů jednotlivých studijních oborů a formy studia, dále při zohlednění dodatečných požadavků souvisejících se získáním profesního titulu bakaláře, inženýra, magistra nebo magistra inženýra a profesního oprávnění, zejména v případě profesí podlehájících zvláštní právní úpravě Studentem vysoké školy se stává osoba, která byla přijata na vysokou školu v rámci přijímacího 3

4 řízení, uzavřela s vysokou školou smlouvu o poskytování vzdělávacích služeb, byla imatrikulována a provedla slib ve znění stanoveném Akademickým senátem. 2. Studentem vysoké školy smí být cizinec. Přijetí cizinců ke studiu na vysoké škole probíhá podle zvláštních vnitřních předpisů. Pro cizince přijaté ke studiu vysoká škola pořádá výuku polštiny. 3. Mimořádně nadaní studenti středních a vyšších odborných škol se mohou účastnit činností zahrnutých v daném studijním programu, který se shoduje s jejich schopnostmi a zájmy, a to na základě jejich písemné žádosti a se souhlasem děkana fakulty a na doporučení ředitele školy. V případě neplnoletých studentů je nutný souhlas rodičů nebo jejich právních opatrovníků. 4. Studenti, o kterých hovoří ustanovení 3, se mohou účastnit výuky a rovněž činností studentských vědeckých kol. 5. Děkan, který vydal pozitivní rozhodnutí ve věci přijetí talentovaného studenta do daného předmětu, určí učitele, jehož výuky se má student účastnit. 6. Studenti dle ust. 3 získají zápočet podle pravidel tohoto řádu. 7. Po ukončení výuky děkan vydá studentovi dle ust. 3 doklad na základě písemné informace vyučujícího předmětu obsahující počet hodin, vzdělávací efekty a v případě předmětu, který končí zkouškou, údajů týkajících se této zkoušky. 8. V případě přijetí studentů dle ust. 3 ke studiu na vysoké škole může vyučující předmětu uvolnit studenta z povinnosti účasti a zápočtu z předcházející započtené výuky, pokud nenastaly změny ve vzdělávacích efektech získaných v rámci jejich realizace. 9. Po imatrikulaci, složení slibu a podepsání smlouvy je studentu vystavena studentský průkaz a je mu umožněn přístup k individuálnímu studentskému účtu v informačním systému školy. 10. Dokumentem potvrzujícím status studenta je studentský průkaz. 11. Studentský průkaz mohou používat studenti do dne ukončení studia, pozastavení studia nebo do vyškrtnutí ze seznamu studentů. Absolventi studia prvního stupně pak do 31. října roku, kdy ukončili tato studia. 12. Ztrátu nebo poškození studentského průkazu je student povinen písemně oznámit děkanovi fakulty s uvedením okolností ztráty nebo poškození. 13. Osoba vyškrtnutá ze seznamu studentů je povinna studentský průkaz odevzdat na studijním oddělení. 14. Veškerá korespondence se studentem, o které se hovoří ve studijním řádu, může být realizována také prostřednictvím individuálního studentského účtu v informačním systému školy Vysoká škola poskytuje vzdělávací služby placenou formou. 2. Výše, pravidla a termíny pro úhradu poplatků stanoví zvláštní vnitřní předpisy, zejména Finanční řád vysoké školy, jenž je nedílnou součástí smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb. 3. Podrobné podmínky a pravidla poskytování finanční výpomoci studentům stanoví zvláštní vnitřní předpisy. 4. Orgány vysoké školy činí takové kroky, aby byly zajištěny stejné podmínky realizace procesu vzdělávání rovněž pro osoby zdravotně postižené. Je přihlédnuto k druhu a způsobu postižení, specifikům daného oboru studia a veškerá výuka je přizpůsobena jejich individuálním možnostem. ORGANIZACE STUDIA 8 1. Akademický rok začiná 1. října a končí 30. září v následujícím kalendářním roce. 2. Akademický rok se člení na 2 semestry tj. zimní semestr (od 1. října do 28./29. února) a letní (od 1. března do 30. září). 3. Akademický rok zahrnuje období výuky, zápočtové a zkouškové období, prázdniny a období svátků. Pokud studijní program obsahuje praxi, soustředění i terénní výuku, tyto mohou být organizovány v období prázdnin. 4. Prvním semestrem studia může být jak zimní, tak letní semestr. 5. Rektor je oprávněn pro jednotlivé studijní obory a jednotlivé stupně studia nebo v jednotlivých organizačnich jednotkách vysoké školy stanovit jinou formu rozvržení akademického roku. 4

5 9 1. Rozvržení akademického roku určuje rektor při zohlednění pravidla, že jak na prezenční, tak na kombinované formě studia se v rámci rozvržení akademického roku přepokládají v letních měsících prázdniny v délce min. 4 týdny. 2. Rektor informuje akademickou obec o rozvržení akademického roku nejpozději jeden měsíc před jeho zahájením, a to způsobem uplatňovaným na vysoké škole. 3. Rektor je oprávněn změnit stanovené rozvržení akademického roku. 4. Rektor je ze závažných důvodů oprávněn vyhlásit studijní volno, tj. rektorské volno Studium probíhá podle studijních plánů a studijních programů stanovených pro jednotlivé studijní obory v souladu s ustanoveními Zákona o vysokých školách, ustanoveními nařízení ministra národního vzdělávání Polské republiky, ustanoveními Stanov vysoké školy a nařízeními rektora vydanými na základě tohoto Studijního řádu nebo Stanov vysoké školy. 2. Studijní plán zahrnuje soubor předmětů a odborných praxí, jejich hodinový rozsah, formy výuky, povinné zkoušky a zápočty a dále kredity ECTS přiřazené za tyto zkoušky a zápočty. 3. Student absolvuje studium podle vzdělávacího programu platného v daném akademickém roce, ve kterém započal studium. To se nevztahuje na studenta, který přestoupil z jiné vysoké školy nebo na studenta, který si prodloužil délku studia z důvodu opakování semestru, udělené dovolené nebo jiných přerušení studia. 4. Studijní plány a studijní programy pro jednotlivé studijní obory zveřejňuje děkan nejpozději týden před zahájením výuky na internetové stránce školy. 5. Průběh studia je zaznamenáván v informačním systému vysoké školy. 6. Rozvrhy hodin se zveřejňují nejpozději jeden týden před začátkem semestru, tj. zveřejněním na příslušných webových stránkách vysoké školy. 7. Vysoká škola je oprávněna poskytovat vzdělávací služby při využití metod a postupů dálkové výuky, včetně e- learningové formy. PRÁVA STUDENTA Student má právo: 1) získávat znalosti a rozvíjet vlastní zájmy v oblasti vědy, kultury a sportu, 2) sdružovat se ve studentských organizacích, zejména ve studentských vědeckých kroužcích, a účastnit se vědecké činnosti vedené na vysoké škole, 3) získávat ocenění a vyznamenání, 4) získávat finanční výpomoc podle pravidel stanovených zvláštním vnitřním předpisem, 5) získát zdravotní pojištení podle pravidel stanovených zvláštním právním předpisem, 6) pořádat studentské aktivity, 7) pod dohledem pracovníků vysoké školy využívat studijní prostory, zařízení a technické prostředky vysoké školy, 8) využívat pomoci akademických pracovníků a příslušných orgánů vysoké školy ve věcech souvisejících s plněním studijního a výchovného programu vysoké školy, 9) orgány vysoké školy, akademičtí pracovníci a správní pracovníci ve styku se studentem musí respektovat jeho lidskou důstojnost a jednat s nim jak se samostatným jedincem. 2. Zdravotně postižený student je oprávněn žádat o: 1) změnu podmínek účasti ve výuce a forem zápočtu předmětu, 2) stanovení individuálních podmínek využívání knihovny, 3) souhlas vyučujícího s nahráváním přednášek po předchozím podání prohlášení o ochraně autorských práv a využití nahraných materiálů výhradně pro osobní účely, 4) pomoc v získání studijních materiálů nezbytných pro studium, 5) změnu jazykové skupiny lépe odpovídající jeho jazykovým dovednostem, 6) přizpůsobení výuky tělesné výchovy druhu a stupni zdravotního postižení, 7) možnost využívat dodatečná zařízení (např. zvětšovací přístroj, diktafon) a zapojení do studijního procesu třetích osob (např. tlumočník znakového jazyka, asistent). 5

6 3. Zdravotně postižený student je oprávněn ke vjezdu a parkování v areálu vysoké školy. 4. Postup dle odst. 2 je uplatňován výhradně podle možností vysoké školy. 5. Podmínkou využití postupu dle odst. 2 je předložení potvrzení o zdravotním postižení vydané příslušným orgánem. 6. O udělení zvýhodnění a zproštění dle odst. 2 rozhoduje děkan. 7. Práva studenta pozbývají platnost: a) dnem, kdy nabylo platnosti vyškrtnutí ze seznamu studentů; b) dnem, kdy nabylo platnost rozhodnutí disciplinární komise vysoké školy o vyloučení studenta za studia; c) dnem složení závěrečné diplomové zkoušky; d) dnem, kdy nabyla platnost žádost studenta o vypovězení smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb. POVINNOSTI STUDENTA Student je povinen systematicky získávat znalosti a dovednosti podle studijního plánu a studijního programu, projevovat správný etický postoj a jednat v souladu se zněním slibu, se Studijním řádem a s platnými vnitřními předpisy vysoké školy. 2. Student je povinen zejména: 1) dodržovat platné vnitřní předpisy vysoké školy, 2) účastnit se povinných forem výuky podle studijního plánu, 3) přistoupit k absolvování předmětu zápočtem a zkouškou, 4) dodržovat dobré mravy akademické obce, 5) dbát o dobrou pověst studenta a o dobré jméno vysoké školy, 6) nejednat v neprospěch vysoké školy, ostatních studentů, absolventů a ostatních členů akademické obce, 7) dodržovat finanční podmínky výuky stanovené ve Finančním řádu, jenž je nedílnou součástí smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb, 8) dodržovat pravidla oblékání, aby jeho oděv odpovídal povaze vysoké školy jako místa výkonu práce a výuky a aby zobrazoval vztah studenta k vykonávané práci a jeho respekt vůči ostatním členům akademické obce. 3. Studentům pod vlivem alkoholu nebo jiných psychotropních látek se zakazuje pobývat v prostorách vysoké školy a účastnit se výuky pod hrozbou zahájení disciplinárního řízení. 4. Student je povinen neprodleně písemně informovat děkana fakulty o změně svého rodinného stavu, příjmení, adresy trvaleho pobytu a adresy pro doručování písemností. 5. Student, který během výuky bude nebo je vystaven působení škodlivých, obtěžujících nebo zdraví škodlivých faktorů je povinen se podrobit lékařskému vyšetření a získat příslušné potvrzení o schopnosti pokračování ve výuce. Formu potvrzení určuje zvláštní vnitřní předpis. 6. Děkan je oprávněn určit formy výuky, ve kterých je účast podmíněna účiněním prevenčních opatření (např. uzavření pojištění, ochranné očkování). 7. Student nese odpovědnost za věcné škody způsobené vysoké škole. 8. Za jednání v rozporu se studentským slibem, dalšími předpisy platnými na vysoké škole a za činy v rozporu s dobrými mravy se student zodpovídá před disciplinární komisí. 9. Disciplinárními tresty jsou: a) napomenutí; b) důtka; c) důtka s výstrahou; d) vyloučení ze studia. 10. Pravidla a způsob vedení disciplinárního řízení se řídí ustanoveními Zákona a předpisů vydaných na jeho základě. VÝUKA Přednášet a zkoušet jsou oprávněni akademičtí pracovníci s akademickým titulem minimálně 6

7 doktor. 2. V odůvodněných případech je Rada fakulty oprávněna pověřit přednášením a zkoušením akademického pracovníka, který je zaměstnán ve funkci asistenta nebo přednášejícího a který disponuje rozsáhlými odbornými zkušenostmi v daném oboru Na první přednášce je vyučující povinen předložit studentům plán výuky předmětu a podmínky udělení zápočtu, včetně počtu kreditů ECTS přiřazených danému předmětu, a také sdělit povolený počet absencí při povinné výuce. V případě předmětů, které končí zkouškou, zkoušející informuje studenty o rozsahu a formě zkoušky. 2. Nahrávání a pořizování audiovizuálních záznamů přednášek je možné pouze se souhlasem vyučujícího Student je povinen účastnit se výuky stanovené studijním plánem uskutečňované ve formě cvičení, konverzačních cvičení, jazykových kurzů, laboratorních cvičení, seminářů, soustředění a kurzů tělesné výchovy, dále je povinen ve stanovených termínech získávat zápočty z předmětů a vykonávat zkoušky, a také plnit jiné povinnosti související s výukou stanovené studijním programem. 2. Rektor na žádost děkana je oprávněn stanovit předměty nebo formy výuky, na kterých je účast studenta povinná, a stanovit podmínky jejich zápočtu se zřetelem na to, že: 1) účast na povinných formách výuky je podmínkou připuštění studenta ke klasifikaci (zápočtu/zkoušce), 2) v případě, že z důvodu příliš velkého počtu absencí na povinných formách výuky nelze studentovi udělit zápočet, student nebude připušten ke klasifikaci (zápočtu/zkoušky) a děkan je oprávněn na žádost studenta nařídit opakování předmětu/semestru/roku. 16 Během samostatného studia a prohlubování znalostí je student povinen podle zvláštních právních předpisů respektovat autorská práva patřící autorům knih, učebnic, skript a jiných děl Student je v rámci studia na vysoké škole se souhlasem děkana vyjádřeným formou správního rozhodutí oprávněn: 1) změnit formu studia (prezenční/kombinovaná), 2) změnit fakultu, 3) změnit studijní obor nebo specializaci, 4) změnit stupeň studia, 5) studovat v zahraničí v rámci mezinárodních programů a získat zápočet této doby studia na mateřské fakultě podle pravidel stanovených zvláštními vnitřními předpisy. 2. Při rozhodování o skutečnostech uvedených v odst. 1 bude přihlédnuto k dosavadnímu průběhu studia studenta. 3. Děkan ve svém rozhodnutí určuje detailní podmínky dle pravidel přestupu a uznávání předmětů. 4. Nesplní- li student podmínky stanovené v tomto rozhodnutí, děkan je oprávněn vyškrtnout studenta ze seznamu studentů Student vysoké školy, který splnil všechny povinnosti související s průběhem studia ve svém základním studijním oboru, je oprávněn za souhlasu děkanů příslušných fakult, studovat na vysoké škole : 1) další specializaci ve stejném studijním oboru, přičemž musí předložit dvě diplomové práce (každá z oblasti jiné specializace); 2) v dalším studijním oboru; pravidla a režim zahájení studia v dalším studijním oboru určuje děkan příslušný pro tento studijní obor; 7

8 3) další předměty v jiných studijních oborech podle pravidel stanovených děkanem. 2. Podmínky započtení předmětů uvedených v odst. 1 bod 1), 2), 3) jsou stejné jako při studiu povinného předmětu, kredity ECTS získané při zápočtu těchto předmětů nejsou započítávány do výsledků studia základního studijního oboru. 3. Předměty, které nejsou součástí programu studia a kredity ECTS takto získané, jsou zapisovány do dodatku k diplomu jako fakultativní předměty a kredity ECTS. 4. Neplní- li student povinnosti související se studiem ve svém základním studijním oboru, je děkan oprávněn zrušit souhlas s jeho studiem v dalším studijním oboru nebo s další specializací v rámci základního studijního oboru. 5. Finanční podmínky předmětů realizovaných podle ust. 1 body 1), 2), 3) se stanoví v rozhodnutí děkana. 19 Student jiné vysoké školy je oprávněn: 1) studovat na vysoké škole v dalším studijním oboru, byl- li přijat ke studiu na vysoké škole v rámci přijímacího řízení, jehož pravidla určuje rektor, 2) za podmínek stanovených děkanem studovat podle možnosti fakulty vybrané předměty vyučované na vysoké škole. ODBORNÁ PRAXE Studijní plán a studijní program může stanovit povinnost absolvovat odbornou praxi. 2. Program odborné praxe, dobu její trvání a způsob absolvování stanoví Program výuky při zohlednění platných právních předpisů. 3. Student je povinen získat zápočet z odborné praxe nejpozději do konce posledního semestru studia, přičemž další předpisy týkající se odborné praxe mohou stanovit jiný termín pro zápočet odborné praxe. 4. Podmínkou získání zápočtu z odborné praxe je její absolvování ve stanoveném rozsahu, termínu a místě. 5. Zápočet odborné praxe probíhá na základě deníku odborné praxe nebo zprávy z odborné praxe potvrzené vedoucím organizační složky, kde student absolvuje odbornou praxi, nebo potvrzené pracovníkem této organizační složky školícím studenta. Zápočet odborné praxe uděluje děkan zápisem do potvrzení o zápočtu odborné praxe. 6. Jako odbornou praxi lze započíst také: 1) práci studenta během letních prázdnin v tuzemsku nebo v zahraničí, splňuje- li povaha vykonávané práce požadavky studijního programu, 2) účast studenta na vědeckém soustředění, jehož program se shoduje s programem odborné praxe, 3) jinou tuzemskou nebo zahraniční odbornou praxi. 7. Nezískání zápočtu z povinné odborné praxe má stejný význam jako nezískání zápočtu z jiného povinného předmětu. 8. Student, který neabsolvoval odbornou praxi nebo její část požadovanou na základě studijního plánu ve stanoveném rozsahu, místě a termínu, byl disciplinárně vyloučen z odborné praxe kvůli porušení předpisů BOZP nebo z jiných důvodů na straně studenta, přerušil praxi vlastním zaviněním, nepodal zprávu z praxe nebo nepředložil deník odborné praxe s potvrzením absolvování praxe od vedoucího organizační složky, kde probíhala praxe, je povinen praxi opakovat. 9. Podrobná pravidla a způsob absolvování odborné praxe a udělování zápočtu za tuto praxi stanoví Karta předmětu nebo Řád odborných praxí. 10. Neabsolvovaní odborné praxe prodlužuje plánovaný termín ukončení studia. 11. Student, který neabsolvoval všechny povinné odborné praxe dle studijního plánu, nebude připuštěn k závěrečné zkoušce. 21 Finanční pravidla absolvování odborné praxe, terénních cvičení atd. stanoví Finanční řád, jenž je 8

9 nedílnou součástí Smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb. SPECIALIZACE Studenti studují v rámci konkrétních studijních oborů. 2. Děkan rozděluje studenty do studijních oborů podle podaných žádostí. Dále při zohlednění kapacity fakulty a počtu přihlášených studentů je rozděluje do konkrétních specializací. 3. V případě, že se v souladu se studijním plánem a studijním programem k ukončení studia vyžaduje ukončení specializace, student si vybírá specializaci v semestru předcházejícím zahájení specializace nebo v jiném termínu stanoveném rektorem. 4. Podmínky, pravidla a termíny výěru specializace stanoví rektor nařízením. 5. Studentu, který ve stanoveném termínu nedodrží povinnost vybrat si specializaci, bude na základě rozhodnutí děkana přidělena specializace, kterou si zvolila většina studentů. 6. Specializace bude otevřena, zvolí- li si ji alespoň 25 studentů (děkanská skupina). V případě, že se nesestaví děkanská skupina, bude otevřena specializace, kterou si zvolila většina studentů. V souladu s pravidly stanovenými ve Finančním řádu je vysoká škola oprávněna otevřít dodatečnou specializaci. 7. Otevření specializace zvolené studenty stanovuje rektor v usnesení. KLASIFIKAČNÍ STUPNICE A PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA Při zápočtech a zkouškách se používá tato klasifikační stupnice: ZNÁMKA ZNÁMKA OZNAČENÍ slovy číselně výborně (5,0) A velmi dobře (4,5) B dobře (4,0) C uspokojivě (3,5) D vyhovující (3,0) E nevyhovující (2,0) F 2. Průměr známek z průběhu studia se počítá z absolvovaných (ověřených) semestrů při zohlednění všech známek z klasifikovaných zápočtů a zkoušek v souladu se studijním plánem a studijním programem včetně známek nevyhovující. 3. Průměr známek z průběhu studia se počítá následovně: Průměr známek = Ʃ!"á$%&!"!š#$%!ř#$%ě'ů (aritmetický průměr)!"č$%!"á$%& EVROPSKÝ SYSTÉM TRANSFERU A AKUMULACE KREDITŮ (ECTS) Vysoká škola uplatňuje metodu hodnocení výsledků studenta podle Evropského systému transferu a akumulace kreditů (ECTS) podle pravidel stanovených Řádem přiznávání kreditů ECTS na HVŠO. 2. Předmětům zahrnutým do studijního plánu jsou přiřazeny kredity ECTS. 3. Kredity ECTS jsou číselné hodnoty odpovídající objemu samostatné práce, kterou je student povinen vynaložit, aby získal zápočet z jednotlivých předmětů. Každá kreditová hodnota je odrazem objemu samostatné práce, kterou je student povinen vynaložit, aby získal zápočet z konkrétního předmětu v oblasti znalostí, schopností a společenských dovedností. Objem práce 9

10 zahrnuje jak práci studenta ve výuce na vysoké škole za účasti vyučujícího, tak jeho vlastní samostatnou práci. 4. Při stanovení počtu kreditů přiřazených danému předmětu vysoká škola zohledňuje všechny formy výuky, zejména přednášky, cvičení, konverzační cvičení, laboratorní cvičení, semináře, semestrální práce a také zkoušky a jiné formy zápočtu nebo individuální práce studenta. 60 kreditů ECTS odráží objem samostatné práce, kterou student musí vynaložit, aby ukončil úspěšně celý akademický rok; za každý semestr lze získat průměrně 30 kreditů ECTS. 1. Minimální počet kreditů pro ukončení: 25 1) studia prvního stupně (bakalářského): 180 kreditů ECTS, 2) studia prvního stupně (inženýrského): 210 kreditů ECTS, 3) studia druhého stupně: 120kreditů ECTS, 4) jednolitého magisterského studia: 300 kreditů ECTS. 2. Pro ukončení semestru musí student získat 30 kreditů ECTS a splnit požadavky stanovené studijním plánem Kredity se poskytují v souvislosti s absolvováním předmětu, tzn. s úspěšným ukončením všech forem jeho výuky. 2. Jednotlivé semestry končí na základě akumulace získaných kreditů ECTS. PRAVIDLA PRO ZÍSKÁNÍ ZÁPOČTU A ABSOLVOVÁNÍ ZKOUŠKY Základním obdobím pro hodnocení dosažených studijních výsledků studenta je semestr. V odůvodněných případech je děkan oprávněn stanovit odlišné období, na které se přimeřeně vztahují předpisy týkající se semestrů. 2. Podmínkou absolvování semestru je získání kladných známek ze všech zápočtů a zkoušek požadovaných studijním plánem a získání požadovaného množství kreditů ECTS. 3. Průběh studia je na vysoké škole zaznamenáván do Elektronické karty průběžných výsledků studenta. 4. Ihned po ukončení zkouškového období je Elektronická karta průběžných výsledků studenta předložena k podpisu děkana fakulty. 5. Zápočtové a zkouškové období se člení na řádné období a opravné období podle harmonogramu zápočtového a zkouškového období. 6. Student je povinen absolvovat semestr ke konci opravného období. 7. Způsob získavání zápočtů a konání zkoušek určuje studijní plán, studijní program a vyučující. 8. V případě, kdy výuku předmětu provádí dva nebo více učitelů, zápočet uděluje ten z nich, koho určí děkan. 9. Během zápočtového a zkouškového období je student povinen se prokázat identifikačním dokladem s fotografií. 10. Zápočty a zkoušky probíhají podle zásady, že student odpovídá na kladené otázky v přítomnosti osoby, která uděluje zápočet/ zkoušku a aspoň další jedné osoby (např. dalšího studenta). 11. V zápočtovém a zkouškovém období má student právo na dva termíny absolvování zápočtu a zkoušky. Jestliže nezíská kladnou známku ze zápočtu nebo ze zkoušky ve druhém termínu, znamená to nezapočtení předmětu v daném zkouškovém období. INDIVIDUÁLNÍ ROZVRH ZKOUŠKOVÉHO OBDOBÍ V odůvodněných případech děkan na základě písemné žádosti studenta podané před řádným termínem zápočtu/zkoušky stanoveným v harmonogramu zkouškového období, je 10

11 oprávněn udělit studentu souhlas s termínem zápočtu/zkoušky dohodnutým individuálně s vyučujícím udělujícím zápočet/ zkoušku, který je závazný pro studenta a který připadá na zkouškové období. 2. V případě udělení individuálního rozvrhu zkouškového období, ustanovení týkající se zápočtů a zkoušek platí přiměřeně. ZÁPOČET Zápočet uděluje vedoucí pedagog předmětu. 2. Pedagog má povinnost ověření totožnosti studenta a jeho oprávnění přistoupit k zápočtu předmětu. 3. Student je povinen potvrdit účast na zápočtu vlastnoručním podpisem na prezenční listině. 4. Podmínkou započtení předmětu je obdržení kladné známky ze zápočtového kolokvia nebo známky za práci v souvislosti s programem výuky (např. projekty, prezentace, referáty, kontrolní testy atd.) a za aktivní účast studenta ve výuce. 5. Pro daný studijní obor je vysoká škola oprávněna stanovit zvláštní požadavky týkající se docházky, jejichž nesplnění vede k tomu, že student nebude připuštěn k zápočtu nebo nebude klasifikován z daného předmětu. 6. Udělení zápočtu předmětů ukončených úspěšně na jiné vysoké škole vyžaduje souhlas vyučujícího daného předmětu na vysoké škole. 7. Student je povinen získat zápočet z daného předmětu nejpozději do posledního dne konání tohoto předmětu. V případě, že student v tomto termínu nezíská zápočet, je oprávněn toto učinit pouze v jednom opravném termínu stanoveném pro tento předmět ve zkouškovém období. 8. Před přistoupením k zápočtu v opravném termínu je student oprávněn za podmínek stanovených ve Finančním řádu využít placené konzultace s vyučujícím daného předmětu, během kterých je oprávněn přistoupit k zápočtu v termínu stanoveném harmonogramem zkouškového období. V případě, že během konzultací poskytovaných ve zkouškovém období student obdrží kladnou známku ze zápočtu, tato známka se považuje ze známku ze zápočtu získanou v opravném termínu. V případě, že během konzultací poskytovaných ve zkouškovém období student neobdrží kladnou známku ze zápočtu, je dále oprávněn přistoupit k zápočtu v opravném termínu stanoveném v harmonogramu zkouškového období. 9. Nebude- li studentu udělen zápočet v daném zkouškovém období, student obdrží známku nevyhovující ze zápočtu a nebude mu umožněno přistoupit ke zkoušce z tohoto předmětu ve zkouškovém období. 10. Zápočet předmětu se hodnotí známkou. Zápočet z odborných praxí (terénních cvičení, workshopů atd.), tělesné výchovy a informatiky se nemusí hodnotit známkou, stanoví- li tak usnesení Akademického senátu. Zápis započteno (zkratka: zap. ) se nezapočítává do průměru známek z průběhu studia, nestanoví- li jinak usnesení Akademického senátu. 11. Zápočet uděluje vyučující předmětu nebo ve výjimečných případech jiná osoba pověřená děkanem. 12. Neomluvená nepřítomnost na zápočtu vede ke ztrátě jednoho termínu. 13. Zápočet z předmětu potvrzuje vyučující zápisem do elektronické karty dosažených semestrálních výsledků studenta nebo v zápočtových či zkouškových protokolech. ZKOUŠKY V PŘEDTERMÍNU 30 Zkoušející za souhlasu děkana a po dohodě se studenty - je oprávněn vypsat zkoušku před zahájením zkouškového období (tzv. zkouška v předtermínu ) za podmínky, že předměty se konaly v plném rozsahu a vyučující udělil studentu zápočet. Pro studenty, kteří přistoupí ke zkoušce v předtermínu, se takto stanovený termín považuje za první řádný termín. Stanovení předtermínové zkoušky nezprošťuje zkoušejícího povinnosti stanovit první termín zkoušky ve zkouškovém období. 11

12 ZKOUŠKA Zkouška je ověřením úrovně osvojení si efektů vzdělávání stanovených v Kartě předmětu. 2. Podmínkou přistoupení ke zkoušce je započtení všech forem výuky daného předmětu. Při přistoupení studenta ke zkoušce bez zápočtu se postupuje stejně jako při neomluvené absenci na zkoušce v určeném termínu. 3. Pedagog má povinnost ověření totožnosti studenta a jeho oprávnění přistoupit ke zkoušce. 4. Student je povinen potvrdit účast na zápočtu vlastnoručním podpisem na prezenční listině. 5. Termín zkouškového období musí být ohlášen nejpozději dva týdny před jeho zahájením dle organizačních zásad akademického roku a to při dodržení zásady, že dvě zkoušky studentů jednoho semestru se nemohou konat ve stejném termínu. 6. Student ve zkouškovém období je oprávněn přistoupit ke zkoušce ve dvou termínech: řádném a opravném. 7. Řádný termín zkoušky se stanoví během zkouškového období. Opravný termín zkoušky se stanoví během opravného období. Opravný termín lze stanovit ne dříve než 10 dnů od vyhlášení výsledků zkoušky konané v řádném termínu. 8. Zkoušející je povinen studentům oznámit délku trvání zkoušky. V oprávněných případech může být tento čas prodloužen. 9. Před přistoupením ke zkoušce v opravném termínu je student oprávněn využít, za podmínek stanovených ve Finančním řádu, placené konzultace s vyučujcím daného předmětu, během kterých je oprávněn přistoupit ke zkoušce v opravném termínu stanoveném harmonogramem zkouškového období. V případě, že během konzultací poskytovaných v zkouškovém období student obdrží kladnou známku ze zkoušky, tato známka se považuje ze známku ze zkoušky získanou v opravném termínu. V případě, že během konzultací poskytovaných ve zkouškovém období student nedostane kladnou známku ze zkoušky, je dále oprávněn přistoupit ke zkoušce v opravném termínu stanoveném v harmonogramu zkouškového období. 10. Student, který v řádném termínu zkoušky obdržel známku nevyhovující nebo nepřistoupil ke zkoušce v řádném termínu, je oprávněn přistoupit ke zkoušce v opravném termínu stanoveným v harmonogramu zkouškového období. 11. Při pozním příchodu (překračujícím 15 min.) studenta na zkoušku je postupováno stejně jako při neomluvené absenci studenta u zkoušky. 12. Neomluvená absence studenta na zkoušce ve stanoveném řádném nebo opravném termínu má za následek odnětí práva přistoupit ke zkoušce. 13. Neomluvená absence studenta na zkoušce (odnětí práva přistoupit ke zkoušce) se zapisuje grafickým znakem X, který se počítá jako nulová hodnota a nezapočítává se do průměru známek z průběhu studia. 14. Mobilní telefony musí být v době konání zkoušky vypnuté. Při nedodržení tohoto zákazu je zkouška přerušena a je považována za nevykonanou. 15. Možnost využívání pomocných materiálů a zařízení určuje zkoušející. 16. V době trvání zkoušky má student zakázáno opouštět místnost. Ve výjimečných případech může za souhlasu zkoušejícího student místnost opustit, musí však u zkoušejícího zanechat zkouškový test. 17. V případě, že je zjištěna nesamostatná práce studenta na zkouškovém testu nebo je jinak narušován řádný průběh zkoušky, zkoušející zkoušku tomuto studentu přeruší a zkouška je považována za nevykonanou. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ Výsledky zápočtů a zkoušek se zveřejňují na individuálním studentském účtu v informačním systému školy do 10 dnů od vykonání zápočtu nebo zkoušky. 2. Po vyhlášení výsledku písemného zápočtu nebo písemné zkoušky má student právo nahlédnout do zápočtové nebo zkouškové práce nejpozději do dvou týdnů ode dne vyhlášení výsledku zápočtu/zkoušky. 3. Známky ze zkoušek se zapisují do elektronické evidence o dosažených semestrálních výsledcích 12

13 studenta a do zkouškových protokolů. ABSOLVOVÁNÍ SEMESTRU Absolvování semestru studentem probíhá na základě rozhodnutí děkana a musí k němu dojít nejpozději měsíc po ukončení opravných termínů zkoušek v daném semestru. 2. Děkan odsouhlasí v elektronické evidenci dosažené semestrální výsledky studenta a provede zápis o absolvování semestru Po absolvování semestru je student po provedené kontrole automaticky zapsán do dalšího semestru. 2. Student prvního semestru, který neabsolvuje tento semestr, bude vyškrtnut ze seznamu studentů, nepodá- li v příslušné lhůtě žádost dle 36 odst. 1 bod 1) nebo bod 2). 3. V případě, že student neabsolvuje semestr jiný než první, bude mu nařízeno opakování semestru, nepodá- li v příslušné lhůtě před ukončením prověřování semestru písemnou žádost dle 36 nebo nepožádá o vyškrtnutí ze seznamu studentů. 4. Studentu lze nařídit opakování jednoho semestru maximálně dvakrát. 5. Na základě žádosti studenta o opakování semestru, po obdržení souhlasu děkana, nemůže být množství rozdílových předmětů větší než 5. V případě překročení tohoto počtu může být student převeden na studium nižšího semestru než je poslední absolvovaný nebo může student požádat o prodloužení délky studia o jeden semestr. Prodloužení studia o jeden semestr má vliv na termín ukončení studia. 6. Studenti posledního semestru studia, kteří po prodloužení studia nedodrželi termín započtení rozdílových předmětů, jsou vyškrtnuti ze seznamu studentů z důvodu nezapočtení semestru nebo neodevzdání dokumentů k diplomové zkoušce. 7. Studenti, kterým bylo z rozhodnutí děkana nařízeno opakování semestru dle ustanovení 34 odst. 3, v případě, že počet rozdílových předmětů neumožňuje jejich započtení do konce studia, mohou požádat o prodloužení doby studia o jeden semestr nebo mohou být vyškrtnuti ze seznamu studentů ke dni uzavření zkouškového období. POVOLENÍ PŘÍSTUPU KE ZKOUŠCE Děkan na písemnou žádost studenta doloženou potvrzením nebo jiným dokladem, je oprávněn uznat absenci studenta na dané zkoušce za omluvenou a povolit studentovi přistoupit k dané zkoušce v termínu uvedeném v rozhodnutí. 2. Žádost o povolení přístupu k dané zkoušce je student povinen podat nejpozději do 7 dnů od zániku překážky, která mu bránila v přistoupení k této zkoušce, ale ne později než do jednoho měsíce od ukončení opravných termínů, jinak žádost nebude projednána, což znamená odnětí práva přistoupit k dané zkoušce. 3. V případě, že před opravným termínem zkoušky studentu bylo povoleno přistoupit ke zkoušce v řádném termínu, student je povinen přistoupit ke zkoušce v opravném termínu, přičemž takto udělená zkouška se považuje za zkoušku v řádném termínu. 4. V případě, že studentu bylo povoleno přistoupit k dané zkoušce z příčin na straně studenta a opravný termín ke složení této zkoušky stanovený v harmonogramu zkouškového období již vypršel, student postoupí do dalšího semestru na základě podmíněného zápisu a je oprávněn přistoupit k dané zkoušce ve lhůtě dvou měsíců ode dne uplynutí opravných termínů v souladu s pravidlem tzv. podmíněného krátkodobého zápisu dle 36 tohoto Studijního řádu. 5. Děkan může na žádost studenta posledního semestru, který z důvodu omluvené absence v souladu s ustanoveními odst. 1 žádá o povolení opravného termínu zápočtu nebo zkoušky, souhlasit s povolením opravného termínu nejpozději jeden měsíc po ukončení opravného zkouškového období. 6. Zkoušející je povinen dodržovat termíny stanovené děkanem. 7. Absenci zkoušejícího ve stanoveném termínu zkoušky nelze interpretovat na úkor studenta. V případě prodlužující se absence zkoušejícího, děkan jmenuje náhradního zkoušejícího. 13

14 PODMÍNĚNÝ ZÁPIS V případě studenta, který neukončil úspěšně zkouškové období je děkan na žádost studenta oprávněn rozhodnout o: 1) tzv. krátkodobém podmíněném zápisu do dalšího semestru, na dobu ne delší než 2 měsíců ode dne uplynutí opravných termínů, 2) podmíněném zápisu do dalšího semestru se současným nařízením opakování předmětu, s výhradou ust Rozhodnutí dle ust. 1 bod 2) je děkan oprávněn vydat v případě, že student nepostoupil do dalšího semestru a nemá úspěšně ukončeny nejvýše tři předměty. 3. Podmínky, které musí splnit student, jemuž byl udělen krátkodobý podmíněný zápis nebo podmíněný zápis a lhůtu jejich plnění, určuje děkan. 4. V případě, že student nesplní podmínky dle ust. 3, děkan rozhodne o nařízení opakování semestru nebo o vyškrtnutí studenta ze seznamu studentů. KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA Student, který má námitky k průběhu nebo k výsledku zkoušky, ze které získal hodnocení nevyhovující, může požádat o absolvování komisionální zkoušky. 2. Žádost o konání komisionální zkoušky musí student podat nejpozději do 7 dnů od možnosti nahlédnutí do zkouškového testu. Na žádost podanou po tomto termínu nebude brán zřetel. 3. O vyřízení žádosti rozhoduje děkan po vyslechnutí studenta a názoru zkoušejícího. Zkouška by měla proběhnout do 14 dnů od data podání žádosti. 4. Prověření výsledků výuky ve formě komisionální zkoušky probíhá před komisí, jejíž složení stanoví děkan. Komise se skládá z děkana nebo proděkana jako předsedy komise, zkoušejícího, který vedl naposledy zkoušku nebo akademického pracovníka, který vedl cvičení z daného předmětu, a druhého akademického pracovníka, který má stejnou nebo příbuznou specializaci jako předmět komisionální zkoušky, a na žádost studenta ze zástupce studentské samosprávy ve funkci pozorovatele, který se neúčastní věcného hodnocení. 5. Jestliže komise neurčí jinak, je komisionální zkouška provedena ústní formou. 6. V jednom zkouškovém období má student nárok na vykonání jedné komisionální zkoušky z daného předmětu. 7. Ustanovení 1 6 se vztahují také na předměty ukončené zápočtem. POSLEDNÍ SEMESTR STUDIA 38 Studentu posledního semestru studia, který do 31. března nebo do 30. září neukončil úspěšně tento semestr, neboť neabsolvoval úspěšně všechny zápočty a zkoušky včetně povinné odborné praxe, které jsou nutné ke splnění studijního plánu a studijního programu, bude nařízeno opakování posledního semestru studia Student posledního semestru studia, který do 31. března nebo 30. září neukončil úspešně tento semestr výhradně z důvodu neudělení zápočtu z diplomového semináře, tzn. neodevzdal v termínu určeném vedoucím (promotorem) diplomovou práci, ale absolvoval všechny zápočty a zkoušky dle studijního plánu, je vyškrtnut ze seznamu studentů k poslednímu dni semestru, s výjimkou případu, kdy před datem ukončení semestru podá k rukám děkana opodstatněnou písemnou žádost o prodloužení termínu odevzdání diplomové práce. 2. Termín odevzdání diplomové práce, o kterém se hovoří v ust. 1, může být prodloužen o jeden semestr. Při nedodržení tohoto termínu je student vyškrtnut ze seznamu studentů k poslednímu dni uvedeného termínu. 3. Student, který splnil dle studijního plánu všechny zápočty a zkoušky a získal zápočet z diplomového semináře, ale nevykonal odbornou studentskou praxi, může požádat o opakování odborné 14

15 studentské praxe spolu s prodloužením studia o jeden semestr. Tento termín není možné dále prodloužit a při nedodržení tohoto termínu je student vyškrtnut ze seznamu studentů k poslednímu dni uvedeného termínu. 4. Student, který byl vyškrnut ze seznamu studentů postupem dle ust. 2, je oprávněn podat žádost o obnovení studia před uplynutím jednoho roku ode dne, kdy rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu studentů nabylo právní moci, bez toho, aby student byl povinen doplnit případné rozdílové předměty a změnit vedoucího práce a téma diplomové práce. V takovém případě osoba vyškrtnutá ze seznamu studentů současně se žádostí o obnovení studia je oprávněna: a) předložit diplomovou práci opatřenou podpisem vedoucího práce, včetně písemného posudku potvrzujícího, že diplomová práce je připravená k obhajobě, a přistoupit k závěrečné zkoušce nebo b) žádat o šestiměsíční lhůtu na vypracování a předložení diplomové práce a vykonání závěrečné zkoušky; tuto lhůtu nelze prodloužit a po marném uplynutí této lhůty bude student vyškrtnut k poslednímu dni stanovené lhůty. K žádosti je zapotřebí doložit hodnocení vedoucího práce o míře vypracování diplomové práce. DIPLOMOVÁ PRÁCE Diplomovou prací se rozumí závěrečná magisterská, bakalářská a inženýrská práce, která potvrzuje studentem získané efekty vzdělávání vyznačené v kartě předmětu Diplomový seminář. 2. Diplomová práce je samostatným řešením určené problematiky prokazující všeobecné znalosti a dovednosti studenta v souvislosti s daným oborem studia, úrovní a profilem vzdělávání a také dovednosti samostatné analýzy a vyvozování závěrů. 3. Magisterská diplomová práce má mít charakter práce vědecké, založené zvláště na řešení problematiky spojené s obsahem studovaného oboru a specializace. 4. Magisterská diplomová práce nemůže být jen opakováním práce bakalářské nebo inženýrské. 5. Student pracuje při vyhotovení diplomové práce pod dohledem akademického pracovníka vedoucího práce (promotora). 6. Vedoucím práce může být docent nebo profesor vysoké školy, odborný asistent s dosaženým vědeckým stupněm doktor. V případě významných odborníků z praxe, zkušených pracovníků firem provozujících činnost na domácím nebo zahraničním trhu, kteří dosáhli titulu magistr, lze je ustanovit vedoucími bakalářských a inženýrských diplomových prací se souhlasem vědecké rady fakulty, nebo mohou působit jako pomocní vedoucí práce ve spolupráci s hlavními vedoucími práce. 7. Studenti odevzdávají diplomovou práci nejpozději do konce termínu opravných zkoušek posledního semestru studia Podmínkou absolvování diplomového semináře je kontrola práce vedoucím pomocí antiplagiátorského počítačového programu, její přijetí a připuštění studenta k diplomové závěrečné zkoušce. 2. Diplomová práce je hodnocena také v souvislosti s převzatými texty cizích autorů. Kontrola převzatých textů probíhá pomocí antiplagiátorského programu vybraného vysokou školou v souladu s procedurami zveřejněnými v nařízení rektora. 3. Student předkládá diplomovou práci v polštině. V odůvodněných případech je děkan oprávněn povolit předložit diplomovou práci v jazyce jiném než polština při současném předložení překladu diplomové práce do češtiny nebo její resumé v češtině. 4. Studenti, kteří v daném studijním oboru studují dvě nebo více specializací, předkládají dvě nebo více diplomových prací (každá z oblasti dané specializace) a přistupují ke dvěma závěrečným diplomovým zkouškám (každá z oblasti dané specializace). Po ukončení studia student získá dva diplomy s uvedením jednotlivých specializací daného oboru studia. 5. Při hodnocení diplomové práce se uplatňuje klasifikační stupnice dle 48 ust

16 6. Diplomovou práci hodnotí vedoucí práce a oponent. 7. V případě, že oponent ohodnotí záporně diplomovou práci (známka: nevyhovující), děkan jmenuje druhého oponenta. V případě druhého záporného posudku děkan vyškrtne studenta ze seznamu studentů ke dni započtení posledního semestru studia. Zároveň student může požádat o obnovení studia dle 39 odst Známka z diplomové práce je aritmetický průměr známek udělených vedoucím diplomové práce a oponentem nebo vedoucím diplomové práce a oponenty. 9. Za konečnou známku za diplomovou práci se považuje aritmetický průměr všech známek (známky od vedoucího diplomové práce a oponenta/oponentů) zaokrouhlený podle pravidel platných pro stanovení celkového studijního výsledku. 10. Podrobný popis pravidel a požadavků souvisejících s vypracováním diplomové práce stanoví řád vypracování a hodnocení diplomové práce schválený akademickým senátem Změna vedoucího diplomové práce vyžaduje souhlas děkana a posudek dosavadního a přejímajícího vedoucího diplomové práce. 2. Změna vedoucího diplomové práce dva měsíce před termínem ukončení studia je důvodem pro prodloužení termínu předložení diplomové práce podle pravidel stanovených děkanem. 3. Při absenci vedoucího diplomové práce, následkem které by mohlo dojít k prodlení s předložením diplomové práce, děkan určuje osobu, která převezme povinnosti související s vedením diplomové práce. ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Podmínkou připuštění k závěrečné zkoušce je: 1) splnění všech požadavků vyplývajících ze studijního plánu a studijního programu pro daný studijní obor a specializaci; 2) kladné ohodnocení předložené diplomové práce vypracované v souladu s věcnými a technickými požadavky platnými na vysoké škole; 3) kladné známky od vedoucího diplomové práci a oponenta; 4) splnění všech závazků vůči vysoké škole včetně finančních závazků předložením potvrzeného oběhového listu. 2. Splnění podmínek pro připuštění studenta k závěrečné zkoušce prověřuje děkan Harmonogram závěrečných zkoušek určuje rektor. 2. Závěrečná zkouška by se měla konat ve lhůtě od jednoho do tří měsíců ode dne, kdy děkan prověřil splnění podmínek pro připuštění studenta k závěrečné zkoušce. 3. V odůvodněných případech je děkan oprávněn stanovit jiný termín závěrečné zkoušky.termín závěrečné zkoušky bude studentu sdělen elektronicky na individuální studentské konto vedené v informačním systému vysoké školy Závěrečná zkouška se může konat ústně nebo písemně před komisí pro obhajobu diplomové práce a spočívá v odpovědi studenta na otázky komise. 2. Ústní zkouška se skládá ze tří otázek. 3. Negativní hodnocení libovolné otázky znamená nezapočtení závěrečné zkoušky. 4. Při nezapočtení závěrečné zkoušky děkan na písemnou žádost studenta stanoví termín opravné zkoušky, která se nemůže konat dříve než měsíc a později než tři měsíce od data konání první zkoušky. 5. V případě neúspěšného vykonání opravné zkoušky je studentu děkanem nařízeno opakování posledního semestru studia s novým tématem diplomové práce. Na opakování posledního semestru s novým tématem diplomové práce má student nárok jen jednou. 6. Členem komise pro obhajobu diplomové práce je předseda komise, kterým může být děkan nebo akademický pracovník jmenovaný děkanem a alespoň dva akademičtí pracovníci s tím, že při ústní 16

17 zkoušce členem komise musí být vedoucí práce a oponent, kteří ale současně nemohou být vedoucími komise. 7. Komise pro obhajobu diplomové práce může na návrh vedoucího komise v opodstatněných případech zlepšit hodnocení o půl stupně (nanejvýš do známky velmi dobrý) vypočítané podle 48 odst V případě, že student získá známky velmi dobrý z diplomové práce, závěrečné zkoušky a konečný výsledek studia překračuje hodnotu 4,80, může komise na návrh vedoucího práce požádat rektora o vydání diplomu s vyznamenáním Ústní závěrečná zkouška probíhá jako neveřejná, což znamená, že v učebně, kde zkouška probíhá, mohou být přítomní jen členové zkušební komise a studenti, kteří skládají zkoušku. 2. Na písemnou odůvodněnou žádost studenta nebo vedoucího práce a za předchozího souhlasu děkana se závěrečná zkouška může konat veřejně za podmínek stanovených v souhlasu děkana. 3. Veřejný průběh může mít pouze závěrečná zkouška konaná ústně. 4. Žádost o povolení veřejného průběhu závěrečné zkoušky se podává děkanu současně se souborem dokumentů požadovaných pro závěrečnou zkoušku Po ukončení závěrečné zkoušky komise určuje známku za tuto zkoušku na základě odpovědí studenta na otázky komise a určuje celkovou známku za celé předchozí studium. 2. Závěrečná zkouška se hodnotí podle klasifikační stupnice dle 48 ust Podmínkou absolvování studia je vykonání závěrečné zkoušky s minimální známkou vyhovující Celkový studijní výsledek se počítá na základě: A průměru známek z průběhu studia B známky za diplomovou práci C známky za závěrečnou zkoušku. 2. Celkový studijní výsledek, s výhradou odst. 3, se počítá podle následujícího vzorce: Známka = 0,5 x A + 0,25 x B + 0,25 x C 3. Celkový studijní výsledek studia, jehož závěrečná zkouška se koná v písemné formě se počítá podle následujícího vzorce: Známka = 0,5 x A +0,1 x B +0,4 x C 4. Na diplomu - ukončení studia se uvádí celkový studijní výsledek: Známka vypočtená na základě vzorce dle odst. 2 nebo 3 do 3,40 od 3,41 do 3,90 od 3,91 do 4,00 od 4,01 do 4,50 více než 4,51 Celkový studijní výsledek 3,0 (vyhovující) 3,5 (uspokojivě) 4,0 (dobře) 4,5 (velmi dobře) 5,0 (výborně) Student má nárok na absolvování závěrečné zkoušky v jednom standardním termínu a v jednom termínu opravném. 2. Následkem neomluvené absence studenta na závěrečné zkoušce nebo neúspěchu u závěrečné zkoušky je vyškrtnutí studenta ze seznamu studentů. Vyškrtnutí probíhá ke dni neúspěšné zkoušky. Student je oprávněn opakovaně přistoupit k závěrečné zkoušce po znovupřijetí podle pravidel stanovených v 59 ust. 7 tohoto řádu. 3. Ve zvlášť odůvodněných případech je děkan oprávněn určit dodatečný termín závěrečné zkoušky studentu, který neprodleně po zániku příčiny absence, nejpozději do 14 dnů, omluvil svou absenci 17

18 na závěrečné zkoušce. 4. Zvláštní pravidla související se závěrečnou zkouškou stanovují pravidla přípravy a hodnocení diplomové práce schválená akademickým senátem Za datum řádného ukončení studia se považuje datum složení závěrečné zkoušky. 2. Dokladem, který potvrzuje řádné ukončení studia je diplom. 3. Podmínkou pro obdržení diplomu je splnění efektů vzdělávání určených v programu vzdělávání, získání požadovaného množství kreditů ECTS, absolvování povinné praxe, vypracování diplomové práce, složení závěrečné zkoušky s výjimkou, kdy právní předpisy nevyžadují vypracování diplomové práce. 4. Vysoká škola sleduje vývoj kariéry absolventů. PŘESTUP Z JINÉ VYSOKÉ ŠKOLY Student je oprávněn přestoupit na vysokou školu z jiné vysoké školy včetně zahraniční vysoké školy, z fakulty na fakultu v rámci vysoké školy, z jednoho oboru na druhý, z jedné specializace na druhou v rámci jednoho oboru, za souhlasu děkana příslušného pro přijímající fakultu, vyjádřeného rozhodnutím, splnil- li všechny povinnosti vyplývající z platných předpisů vysoké školy, kterou opouští. 2. K žádosti student přikládá potvrzení mateřské vysoké školy potvrzující status studenta a potvrzující, že nejsou známy žádné překážky přestupu studenta na jinou vysokou školu. 3. Rozhodnutí o přijetí studenta nebo o přestupu a uznání vykonaných zkoušek vydává děkan v souladu s ustanoveními Studenti dle ust. 1 musí absolvovat rozdílové předměty, jejichž zásady získání popisuje Student přijatý na vysokou školu obdrží nový studentský průkaz. 6. Záznam o průběhu studia z původní vysoké školy je uložen v osobním spisu studenta. UZNÁVÁNÍ PŘEDMĚTŮ ABSOLVOVANÝCH STUDENTEM Uznávání předmětů absolvovaných studentem umožňuje pokračovat ve výuce v organizační složce vysoké školy, na kterou student přestupuje - tzv. vysoká škola přijímací. 2. Při uznávání předmětů platí zásada přenosu již získaných kreditů ECTS. 3. Při rozhodování o přestupu může děkan předměty (moduly) absolvované při studiu jiné specializace, oboru, na jiné fakultě nebo jiné vysoké škole uznat nebo nařídit ověřovací zkoušku. 4. Uznání předmětů probíhá za těchto podmínek: 1) student dosáhl požadovaných studijních výsledků a obdržel nejméně 30 kreditů ECTS za úspěšné ukončení každého semestru; 2) student obdrží v přijímající vysoké škole takový počet kreditů ECTS, který je přiřazen studijním výsledkům za absolvování příslušných předmětů a praxí na této vysoké škole. 5. Podmínkou přestupu a uznání předmětů absolvovaných studentem je potvrzení shody efektů vzdělávání daného předmětu získaných studentem s efekty vzdělávání stanovenými pro daný studijní obor. ROZDÍLOVÉ PŘEDMĚTY Rozdílovými předměty se rozumí předměty (moduly), které jsou zapotřebí ke získání požadovaných efektů vzdělávání uvedených v programu vzdělávání daného studijního oboru, které student získal při svém dosavadním studiu. 2. Děkan stanovuje rozdílové předměty v případech: 1) přestupu 2) znovupřijetí 3) opakování semestru 4) zahájení studia po přerušení. 18

19 3. Termín doplnění rozdílových předmětů stanovuje děkan. 4. Předměty realizované jako rozdílové a kredity ECTS v nich získané jsou započítávány do toho semestru, kdy byly realizovány. POTVRZENÍ EFEKTŮ VZDĚLÁVÁNÍ Na vysoké škole je zaveden systém potvrzování efektů vzdělávání nad rámec systému studia dle ustanovení Zákona o vysokých školách Polské republiky. 2. Děkan na žádost uchazeče potvrzuje efekty vzdělávání obsahově odpovídajícím efektům vzdělávání na vysoké škole obsažených v programu vzdělávání daného oboru studia, úrovni a profilu vzdělávání. 3. Za realizaci procesu potvrzování efektů vzdělávání jsou vybírány poplatky podle zásad stanovených akademickým senátem a ve výši určené nařízením rektora. 4. Jednotlivé zásady potvrzování efektů vzdělávání jsou uvedeny v Zásadách potvrzování efektů vzdělávání nad rámec systému studia schválených akademickým senátem. 5. Student přijatý ke studiu na základě potvrzení efektů vzdělávání studuje podle individuálního studijního plánu pod dohledem akademického pracovníka (vědeckého školitele studenta). STUDIUM PODLE INDIVIDUÁLNÍHO STUDIJNÍHO PROGRAMU Student je oprávněn žádat o povolení studovat podle individuálního studijního programu. 2. Studium podle individuálního studijního programu spočívá zejména v: a) rozšíření studijního programu platného pro daný studijní obor o další předměty nebo vybranou specializaci, nebo b) stanovení zvláštního studijního programu pro danou specializaci, nebo c) realizaci studijního plánu platného pro daný studijní obor nebo specializaci v jiném časovém pořadí nebo v získávání zápočtů a konání zkoušek v termínech stanovených individuálně s vyučujícím. 3. O zahájení studia podle individuálního studijního programu rozhoduje děkan na žádost studenta podanou nejpozději tři týdny před začátkem semestru a přiděluje studentu akademického pracovníka s minimálně akademickým titulem doktor, který povede dozor nad průběhem studia. 4. Při rozhodování o povolení studia podle individuálního studijního programu děkan zohledňuje argumenty uvedené studentem v žádosti, jeho výsledky při dosavadním studiu a jeho možnost dosažení efektů vzdělávání v daném oboru studia při individuálním studijním programu. 5. Zásady povolování studia podle individuálního studijního programu určují Pravidla studia podle individuálního studijního programu schválená akademickým senátem. STUDIUM PODLE INDIVIDUÁLNÍHO STUDIJNÍHO PLÁNU (ISP) Právo studovat podle Individuálního studijního plánu (ISP) spočívá ve stanovení individuálních způsobů, termínů a forem plnění studijních povinností vyplývajících ze studijního plánu a studijního programu, včetně: zápočtů, zkoušek, odborných praxí atd., přičemž způsob absolvování povinných forem výuky, včetně účasti ve výuce, termíny zápočtů a zkoušek student sjednává s vyučujícím nejpozději do čtyř týdnů ode dne doručení rozhodnutí děkana o povolení studovat podle ISP. 2. Studium podle ISP začíná začátkem každého semestru studia, včetně prvního semestru. 3. Studium podle ISP musí splňovat všechny požadavky ohledně efektů vzdělávání, kterých student musí dosáhnout v daném studijním oboru, formě a stupni studia. 4. O povolení studovat podle ISP jsou oprávněni žádat zejména studenti: 1) zdravotně postižení, 2) onemocnělí nemocí, která jim znemožňuje se pravidelně účastnit výuky, 3) pečující o člena nejbližší rodiny, 4) zařazeni do studia nebo odborné praxe v zahraničí v rámci vnitroškolských postupů, 5) kteří jsou členy národního týmu, rezervního národního týmu nebo akademického týmu, bez 19

20 ohledu na klubovou příslušnost, 6) kteří z důvodu výjimečné situace uznané děkanem nejsou schopni realizovat studium běžným způsobem. 5. Žádost studenta o povolení studovat podle ISP musí být příslušně doložena: 1) v případě dle odst. 4 bod 1) potvrzením o zdravotním postižení vydaném příslušným orgánem, 2) v případě dle odst. 4 bod 2) příslušným lékařským potvrzením, 3) v případě dle odst. 4 bod 3) prohlášením studenta o tom, že pečuje o člena rodiny a uvedením stupně příbuzenství, 4) v případě dle odst. 4 bod 4) potvrzením vydaným příslušnou složkou/orgánem vysoké školy, 5) v dalších případech jiným potvrzením, které potvrzuje skutečnost, v souvislosti se kterou student žádá o povolení studovat podle ISP. 6. Rozhodnutí o povolení studovat podle ISP vydává děkan na dobu jednoho semestru. 7. Konečný termín absolvování semestru pro studenta s ISP končí dnem uplynutí opravných termínů. 8. Neukončí li student úspěšně semestr v termínu, děkan je oprávněn odmítnout prodloužit povolení studovat podle ISP na další semestr. STUDIUM NEBO VÝUKA V CIZÍM JAZYCE Výuka, zkoušky a diplomová práce na vysoké škole probíhá v polštině, nestanoví- li jinak zvláštní vnitřní předpis. 2. Na vysoké škole může jak studium, tak výuka jednotlivých předmětů probíhat v cizím jazyce. 3. Vyjma výuky probíhající v cizím jazyce, zápočty a zkoušky z jednotlivých předmětů přednášených v cizím jazyce mohou probíhat v polštině nebo v tomto cizím jazyce. 4. Studium/výuka jednotlivých předmětů v cizím jazyce se mohou účastnit studenti, kteří prohlásí, že tento jazyk ovládají na úrovni, která jim umožňuje porozumět výuce a získat zápočet z těchto předmětů. 5. Rozsah a podmínky výuky probíhající v cizím jazyce, zápočty a zkoušky z jednotlivých předmětů přednášených v cizím jazyce platné pro daný studijní obor, úroveň a profil vzdělávání jsou stejné jako v případě studia v polském jazyce. 6. O zahájení studia/výuky jedntolivých předmětů v cizím jazyce rozhoduje rektor. 7. V případě, že celý studijní program je realizován v cizím jazyce, výuka, zápočty, zkoušky, diplomová práce a závěrečná zkouška jsou také realizovány v tomto jazyce. VYŠKRTNUTÍ ZE SEZNAMU STUDENTŮ Děkan vyškrtne studenta ze seznamu studenta v případě, že: 1) student nezahájí studium; toto ustanovení se týká výhradně studenta prvního semestru, kterému bylo doručeno rozhodnutí děkana o přijetí ke studiu a který nepodal písemnou výpověď smlouvy o poskytování vzdělávacích služeb a nepřistoupil ke zkouškovému období; vyškrtnutí ze seznamu studentů probíhá k poslednímu dni opravných termínů; 2) student opustil studium (tj. podal výpověď Smlouvy o poskytování studijních služeb); 3) student ve stanoveném termínu nepředložil diplomovou práci a nevykonal závěrečnou zkoušku, 2. Děkan je oprávněn vyškrtnout studenta ze seznamu studentů v případě: 1) zjištení a ověření, že student nečiní pokroky ve studiu; 2) student neukončil úspěšně semestr nebo ročník v termínu stanoveném studijním řádem nebo v termínu stanoveném rozhodnutím děkana (k datu vydání rozhodnutí o vyškrtnutí); 3) student včas neuhradil poplatky související se studiem. 3. Proti rozhodnutí, o kterém hovoří ust. 1 a 2 je student oprávněn podat odvolání k rektorovi ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyškrtnutí; proti rozhodnutí rektora již není odvolání. 4. Student je kdykoliv oprávněn opustit studium na vysoké škole s tím, že tento úkon vyžaduje podání studentem písemné výpovědi smlouvy s účinkem ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta 20