Jiřina Stejskalová. Spolupráce škol s úřady práce

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Jiřina Stejskalová Obor: Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku III. ročník kombinované studium Spolupráce škol s úřady práce Cooperation school with job center Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D. Olomouc 2011

2 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury. V Přerově dne Jiřina Stejskalová

3 Poděkování: Děkuji především vedoucí mé bakalářské práce paní doc. PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D., za vedení bakalářské práce.

4 OBSAH Úvod... 5 TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika úřadu práce Sluţby Úřadu práce Informační poradenské středisko Střední odborná škola a orientace jejích absolventů na trhu práce Absolvent střední odborné školy Výchovný poradce na střední odborné škole Praktická část průzkumné šetření Příprava a realizace Průběh průzkumného šetření Rozhovor s poradkyní Úřadu práce Anketa vyhodnocení výsledků ankety Shrnutí výsledků průzkumného šetření Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh... 36

5 ÚVOD Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na spolupráci středních škol s úřady práce. Toto téma jsem si zvolila, protoţe se mi součinnost těchto institucí jeví jako smysluplná. Kladu si otázku, jaká je tedy šíře jejich spolupráce, zajímá mne také, zda přednášky zaměřené na budoucí volbu zaměstnání, pořádané úřadem práce, jsou pro studenty přínosné při jejich rozhodování. Hlavním cílem této práce je popsat činnosti pořádané úřadem práce pro studenty středních škol a zjistit názor studentů na přínosnost jedné z jimi absolvovaných aktivit. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí. První je teoretická, jejímţ cílem je vysvětlit úlohu středních škol i úřadů práce jako pomocníků studentům při volbě povolání. Tuto teoretickou část jsem zpracovala na základě analýzy dostupných teoretických zdrojů a také navázáním komunikace s úřadem práce a školami v dané lokalitě. V první kapitole se zde zaměřuji na úlohu úřadu práce jako pomocníka při vstupu absolventů střední odborné školy na trh práce. Je popisováno, co úřad práce je a jaké sluţby nabízí absolventům středních škol. Dále je ve druhé kapitole vysvětleno, jak škola prostřednictvím výchovného poradce zprostředkovává studentům potřebné poznatky o volbě zaměstnání. Zabývám se zde také otázkou, jak můţe být výchovný poradce přínosem v různých nesnázích, se kterými se můţeme setkat při hledání práce. Praktická část je zacílena na zjištění názoru studentů 4. ročníku konkrétní odborné střední školy na akci absolvovanou na daném úřadu práce. Tato část má dvě kapitoly a popisuje aktivity pořádané konkrétním úřadem práce pro studenty odborných středních škol. U jedné z aktivit jsem provedla průzkum, který zjišťuje názor studentů 4. ročníku odborné střední školy na přínosnost absolvované akce z hlediska pomoci při nástupu do zaměstnání. Přínos práce shledávám v získání zpětné vazby o činnostech úřadu práce z hlediska budoucích absolventů středních škol. Jako metody práce jsem zvolila analýzu teoretických zdrojů a popis, v praktické části práce anketu, rozhovor a pozorování. 5

6 I. TEORETICKÁ ČÁST 6

7 1 CHARAKTERISTIKA ÚŘADU PRÁCE Úřad práce je státní instituce. Její hlavní činnost je poskytování informací z odvětví pracovního trhu nejen v České republice, ale také v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Spadá pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ale jeho působnost se dělí do menších administrativních celků, které působí na jednotlivých pobočkách po celé České republice. 1 V České republiky úřad práce ustanovuje zákon č. 73/2011 Sb. Jeho účinnost je od Datem platnosti se zrušují původní úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti. Veškeré úkoly v odvětví zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších přebírá úřad práce České republiky. Úřad práce je správním orgánem s celostátní účinností a je účetní veličinou. Náleţí mu identifikační číslo Jeho hlavním sídlem je Karlovo náměstí 1359/1, Nové Město, Praha Úřad práce je organizačně členěn na hlavní ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou totoţné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále třídí na kontaktní pracoviště. Reorganizací prvotních úřadů práce a jejich kontaktních míst se vyvinula kontaktní pracoviště. 3 Všechny úřady práce mají své hlavní pobočky a vedlejší pobočky. Kaţdý kraj má pod sebou velká města, ve kterých jsou hlavní úřady práce. V České republice máme patnáct krajů a z toho 77 hlavních poboček plus vedlejší pobočky. Většina krajů má pod sebou minimálně jedno velké město s hlavním úřadem a vedlejšími pobočkami. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí jednání úřadu práce. Hlavou úřadu práce je ředitel. Během jeho jmenování a zrušení se řídí určitým právním předpisem. Kompetence k úřadu práce je pro uchazeče dána trvalým pobytem, ostatní příslušnost je dána funkcí 1 Úřad práce. Přístup z: 2 Srov. O Úřadu práce České republiky. Přístup z: 3 Srov. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, 2. 7

8 výkonu práce. Úřad práce umoţňuje poradenské, informační a jiné sluţby, uděluje příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti (můţeme tu uvést např. rekvalifikace, vytváření vhodných pracovních míst). Hlavně vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Všechny úřady práce po celé ČR mají povinnost se řídit zákony dané státem. Zájemci o zaměstnání jsou lidé (např. zaměstnanci, podnikatelé, studenti, důchodci, ţeny na mateřské dovolené apod.), kteří mají zájem o zaměstnání a nemůţou být na úřadu práce vedeni jako ţadatelé o zaměstnání. Pracovníci na úřadech práce jsou podle zákona povinni zajistit stejné, neboli rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, které chtějí uplatnit právo na zaměstnání. 4 Pokud úřad práce určí, mohou být některé úkony vůči němu dosahovány prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. Úřad práce můţe naopak sám některé operace činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. K zajištění spolupráce na trhu práce vytváří úřad práce podle potřeby poradní shromáţdění sloţené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, druţstevních orgánů, organizací zdravotně postiţených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je sladění při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozmachu lidských zdrojů v kompetentním správním obvodu. Konzultativní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu přímého zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a ke kolektivnímu propouštění. Úkoly v oblastech zaměstnanosti, chránění zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších zabezpečuje úřad práce prostřednictvím generálního ředitelství a krajských poboček. Generální ředitelství hlavně zajišťuje z mnoha jiných udělování a odnímání povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání. 5 4 Srov. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 1, 2, 3, 4, 7a. 5 Srov. O Úřadu práce České republiky. Přístup z: 8

9 1.1 Sluţby Úřadu práce Všechny úřady práce po celé České republice poskytují sluţby, které jsou spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání. Také vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při účastnění se na rekvalifikaci. U zájemců o zaměstnání, jejichţ dosaţené vzdělání není dostatečné nebo obor jejich vzdělání neodpovídá potřebám trhu práce. Jejich dosaţená kvalifikace není ţádaná, můţe úřad práce zabezpečit rekvalifikaci, pokud to vyţaduje jejich uplatnění na trhu práce, můţe také poskytnout příspěvek na zařízení společensky prospěšného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Také můţou poskytnout překlenovací příspěvek při vzniku samostatné výdělečné činnosti. 6 Uchazečům o zaměstnání můţe také úřad práce zařídit rekvalifikaci, pokud to vyţaduje trh práce. Všem občanům poskytuje informační sluţby v oblasti pracovních moţností, obzvláště informace o volných pracovních místech v celé České republice a také zemích EU. Dále informuje o situacích na trhu práce v celé České republice a zemích EU o podmínkách zaměstnávání v cizí zemi a o moţnostech dalšího vzdělávání apod. Poskytuje informační sluţby buď individuálně, nebo skupinově pro správnou volbu povolání, moţnost volby při rekvalifikaci, zprostředkovává vhodné zaměstnání, a připravuje osoby se zdravotním postiţením na práci. Také úřad práce zabezpečuje a podporuje projekty a opatření v oblasti trhu práce, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, povoluje výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte, kontroluje plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, zabezpečuje mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přijímá a zajišťuje vyřízení stíţností občanů. Úřady práce jsou zcela bezplatné. Úřady práce jsou povinny sdělit zájemci o zaměstnání a uchazeči o zaměstnání jeho základní práva a povinnosti, 6 Srov. Jaké sluţby a komu nabízí Úřad práce. In Úřady práce. Přístup z: 9

10 jeţ z tohoto vztahu vyplynou. Hlavní základní rady a poučení uchazeči o zaměstnání by měl předloţit úřad práce. 7 Úřad práce napomáhá studentům a absolventům pomocí Informačního poradenského střediska Informační poradenské středisko Informační a poradenské středisko (dále IPS) sídlí při kaţdém úřadu práce. Poskytuje aktuální informace o moţnostech středních a vysokých škol, studijních a učebních oborech v regionu a v celé ČR. Dále o podmínkách a průběhu přijímacího řízení, o nárocích a poţadavcích na jednotlivá povolání, o moţnostech uplatnění absolventů v jednotlivých oborech v praxi a o situaci na trhu práce v regionu a v celé ČR. IPS poskytuje sluţby ţákům základních a zvláštních škol, studentům a absolventům, rodičovské veřejnosti, školským zařízením a dalším zájemcům. IPS umoţňuje díky počítačového programu vyhledávání studijního nebo učebního oboru v celé ČR, včetně informací o nástavbovém, vyšším odborném (tedy myslíme pomaturitním) a vysokoškolském studiu. IPS umoţňuje ke zhlédnutí krátké informativní videofilmy, které dokládají obrazem i slovem základní pracovní činnosti individuálních profesí, včetně příkladů konkrétního pracovního prostředí. V profesiogramech detailně popisuje jednotlivé profese s výčtem pracovních činností, pouţívaných pracovních prostředků a popisem pracovního prostředí. IPS má k dispozici počítačový program pro samoobsluţné testování profesních zájmů v závislosti na povolání a příslušném vzdělání. Tento program vyuţívají zájemci při individuálním i skupinovém poradenství. IPS pořádá besedy pro ţáky základních a zvláštních škol k volbě studijního nebo učebního oboru. Tyto besedy probíhají buďto přímo ve škole, nebo ţáci přijedou na příslušný úřad práce. V takovém případě je součástí besedy taktéţ činnost v tzv. Impuls klubu, kde jsou se ţáky procházena některá z následujících témat: sebehodnocení, postoj k učení, znám opravdu sám sebe, shoduje se moje sebehodnocení s názorem mých rodičů, umím pouţívat čas, co mohu a nemohu změnit sám u sebe a u ostatních, časová perspektiva v mém ţivotě, stanovování dlouhodobých 7 Srov. Úřady práce. Přístup z: 10

11 a krátkodobých cílů apod. Dále organizuje IPS besedy pro budoucí absolventy středních škol k problematice vstupu do zaměstnání a trhu práce, obeznámení s činností úřadu práce a moţnostech následujícího studia. 8 Průvodce světem povolání Hlavní z cílů programu: navrhnout klientovi různé postupy pro volbu povolání vycházející z různých výběrových hledisek, včetně moţnosti vyhledávat povolání vzájemně příbuzná, poskytnout o kaţdém povolání stručnou a výstiţnou textovou informaci, u většiny povolání prezentovat klientovi hlavní pracovní činnosti na barevných fotografiích, u vybraných povolání ozřejmit některé činnosti prostřednictvím zvukových dialogů, dát klientovi praktické rady jak se ucházet o zaměstnání, jak vytvořit ţivotopis, a hlavně, jak uspět u přijímacího pohovoru, pomoci klientovi, který chce své povolání přetvořit, nabídnout mu moţnosti příbuzného povolání, navrhnout rady a instrukce těm, kteří chtějí soukromě podnikat, nezaměstnaným pomoci při řešení problémů vyplývajících z jejich situace. 9 Nejdůleţitější podstatou celého programu je mezinárodní zdrojová databáze povolání vyvinutá z českého projektu po dosaţení konsensu všech partnerských zemí. Podmnoţinou této databáze jsou individuální národní verze (v současné době 9 partnerských zemí), 8 Srov. Informační a poradenské středisko pro volbu povolání. Přístup z: 9 Srov. O programu Průvodce světem povolání. Přístup z: 11

12 které zahrnují pouze povolání relevantní pro danou zemi. Nastavení mezinárodní databáze umoţňuje její uspořádání pro další země a to i dále po skončení projektu. 10 Uţivatelskou nadstavbu k dané databázi povolání představují moduly "Volba povolání" a "Absolvent". Modul "Volba povolání" obsahuje osm nestejných postupů volby, aby si klient mohl vybrat ten, který vyhovuje právě jemu. U jednotlivých povolání klientovi umoţní heslovité charakteristiky nebo fotografie nejdůleţitějších pracovních činností, někdy i nahrávky prototypových pracovních dialogů. Odkáţe ho na příbuzná povolání včetně specifikace toho, v čem jsou příbuzná povolání shodná a v čem se odlišují. Modul se speciálně poskytuje zdravotně postiţeným. Modul "Absolvent" poskytuje pomoc při získávání zaměstnání, i s napsáním ţivotopisu a přípravy na pohovor u zaměstnavatele. Dále umoţňuje vyhledávat příbuzná povolání a zahrnuje doporučení pro soukromé podnikání. Jeho další součástí je i speciální submodul pro nezaměstnané. Program je pro všechny uţivatele přístupný jako jedna mezinárodní aplikace a devět národních aplikací. Mezinárodní aplikace zároveň slouţí jako mezinárodní zdrojová verze programu v angličtině. Národní aplikace jsou jejími podmnoţinami s případnými národními rozšířeními, s tím, ţe většina náplně programu je pro všechny národní aplikace společná. Program dále také zahrnuje instruktáţní modul pro poradce. 11 Dále mohou uţivatelé vyuţít i s programem portál "Career navigator?". Obsahuje hlavně podstatné webové odkazy rozdělené do tří sekcí kariérové testování, moţnosti dalšího vzdělávání a zvláště především moţnosti zaměstnání Srov. O programu Průvodce světem povolání. Přístup z: 11 Srov. O programu Průvodce světem povolání. Přístup z: 12 Srov. O programu Průvodce světem povolání. Přístup z: 12

13 2 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A ORIENTACE JEJÍCH ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE Střední škola pokračuje po absolvování devátého ročníku povinné školní docházky, tj. po deváté třídě základní školy nebo po absolvování příslušného ročníku gymnázia nebo konzervatoře. Střední školy v České republice poskytují buď všeobecné střední vzdělání, či odborné střední vzdělání. Všeobecné střední vzdělání zabezpečují na úrovni kompletního středního vzdělání gymnázia. Odborné střední vzdělání zajišťují buď střední odborná učiliště (střední odborné vzdělání) nebo střední odborné školy (úplné střední odborné vzdělání). 13 V 90. letech provází české střední odborné školství linie velkých strukturálních proměn. Příčin je hned několik. Hlavním indikátorem přeměn se hlavně stala hospodářská, sociální a politická transformace v České republice po roce Politicko-právní transformace se ukázaly v decentralizaci řízení a rozhodování středních škol. Proměny hodnot ve společnosti opět přispěly k demografickým změnám, které v dřívějšku ovlivnily a nyní postihují školství. V neposlední řadě taktéţ dlouhodobě probíhaly strukturální změny ekonomiky a jejích oblastí, coţ se nevyhnutelně muselo odrazit v odborném školství, které je pevně spjato s potřebami trhu práce a s technologickým zázemím podniků jako zaměstnavatelů. V současnosti všechny reformy a změny ve středním odborném školství cílí k nastavení co nejoptimálnější soustavy středních škol z hlediska nabízené a realizované vzdělávací nabídky tak, aby odpovídala potřebám a obzvláště poţadavkům trhu práce v regionálním i celostátním měřítku. Zřizovatelem většiny středních škol je kraj. Klasifikace podle krajů vychází z platného teritoriálního členění. Všechny školy jsou vedeny v kraji, kde má oficiální sídlo její ředitelství. Jelikoţ v roce 1998 zatím samosprávné krajské celky neexistovaly, byly školy začleněny do krajů posléze, 13 Střední školy. Přístup z: 13

14 buď podle okresu působnosti, nebo podle přičlenění do kraje v pozdějších letech. Moţnosti v oblasti forem vzdělávání se také rozšířily s novým školským zákonem. 14 Kromě denní a kombinované formy vzdělávání bylo umoţněno ve středním školství vyučovat taktéţ ve formě dálkové, večerní a distanční, které se předtím souhrnně označovaly jako studium při zaměstnání. Střední školy rozdělujeme dle druhu na gymnázia, konzervatoře, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Dále se školy člení podle typů (např. střední průmyslová škola, lesnická škola, střední zdravotnická škola, střední průmyslová škola, ). 15 Střední školu studenti ukončí maturitní zkouškou a střední odbornou školu, výučním listem a osvědčením. Obory vzdělávání Pro kaţdý obor vzdělání školský zákon zakotvil změnu v oblasti vzdělávacích programů a zároveň proběhla redukce počtu oborů na cca 275 šířeji koncipovaných oborů. Pro nově koncipované, komplexnější obory vzdělání, byly Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy postupně vydány rámcové vzdělávací programy, podle kterých si jednotlivé školy zpracovávají své školní vzdělávací programy. 16 Doposud se vyučuje přibliţně 600 oborů a v řadě případů jde o poměrně těsnou specializaci. Nejdůleţitějším a hlavním cílem probíhajících změn ve školství je kromě jiného, také poskytnout ţákům takové vzdělání, které by jim umoţnilo širší uplatnění na trhu práce. Proto byly úzce zaměřené obory spojeny do širších celků a pro tyto obory byly v Národním ústavu odborného vzdělávání utvořeny rámcové 14 Srov. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve škoních rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Praha: NUOV, str 3, 4, Srov. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve škoních rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Praha: NUOV, str Srov. Nové nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávní. Přístup z: Rámcové vzdělávací programy. Přístup z: 14

15 vzdělávací programy. Tyto představují vlastně objednávku státu, která vymezuje poţadované znalosti a dovednosti. Tyto poţadavky musejí školy dodrţet při přípravě svých vlastních osnov. Současně ale získaly významnou volnost v tom, jaké pojetí si zvolí. Měly by přitom brát hlavně v úvahu okolnosti v regionu, schopnosti ţáků či poţadavky zaměstnavatelů. Je kupříkladu moţné, aby kromě rozvinutého základu nabízely i určitou specializaci, coţ můţe být třeba jejich dřívější úzký obor (např. obkladač, který se stal součástí oboru zedník). Můţou se ale také rozhodnout pro širší obor bez specializace. Z toho plyne, ţe se obsah vzdělání v jednom oboru můţe u různých škol odlišovat Absolvent střední odborné školy Jde o zaměstnance, který vchází do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliţe celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemţ se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) sluţby nebo civilní sluţby nahrazující tuto sluţbu, a doba mateřské nebo rodičovské dovolené 18. Absolvent by měl při volbě povolání vycházet ze svých dosaţených schopností, zájmů a dovedností. Měly by dobře prezentovat jeho dosaţené školní výsledky. Početné mnoţství informací absolvent získá v informačním poradenském středisku. Absolvent střední školy se po absolvování studia a sloţení závěrečných zkoušek, tedy maturity nebo závěrečných zkoušek, dostává na trh práce a častokrát máme moţnost vypozorovat, ţe přes vysoké odhodlání pracovat a budovat kariéru, nejsou absolventi dostatečně připraveni na hledání práce a na moţnosti, jak práci najít. Především praxe a praktické znalosti jsou největším problémem absolventa obzvláště střední školy. Praxe je často značně sporadická a mnohdy jde o praxi, která nesouvisí s budoucím zaměřením pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Absolventi vysokých škol jsou pro trh práce připraveni o poznání lépe, jelikoţ jejich pracovní zkušenosti jsou bohatší a často také v oblastech a oborech, ve kterých chtějí absolventi rozvíjet vlastní pracovní dráhu. Obdobně jako v předchozím 17 Srov. Obory vzdělání se také reformují. Přístup z: 18 Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce,

16 odstavci platí, ţe absolvent střední školy má daleko méně konkrétní představy o orientaci svého budoucího pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Je patrné, ţe po absolvování maturitní zkoušky v osmnácti nebo devatenácti letech, má absolvent omezenější přehled neţ absolvent vysoké školy. Podstatným rozdílem je i postup studia na střední a vysoké škole. Studium na vysoké škole poskytuje daleko větší časovou i regionální flexibilitu a získávání pracovních zkušeností je jednodušší nejen u českých zaměstnavatelů, ale i například v zahraničí, kde je moţné naučit se navíc cizí jazyk. Další nepopiratelnou výhodou vysokoškolského a univerzitního studia, a tím i absolventů těchto škol, je práce na plánech, diplomové práce nebo práce bakalářské, které jiţ spojují teoretickou stránku a praktickou, zaměřenou na konkrétní případy a jednotlivé firmy a zaměstnavatele. Co se týče mzdových poţadavků, můţeme zde vysledovat jednu z největších předností absolventů středních škol. Po dokončení studia jsou mzdové nebo platové poţadavky absolventa relativně racionální, nejsou vysoké a pro zaměstnavatele jistě akceptovatelné. Absolvent často přijme nabídku i za menší mzdu, kdyţ vidí pravděpodobnost profesního růstu i kariérového postupu. Další z výhod absolventů na trhu práce je paradoxně jejich nezkušenost a nevědomost určitých pracovních postupů. Jde o fakt, který je určitým opozitem na rozdíl od nedostatku zkušeností. Vyskytují se i společnosti, které dávají přednost nezkušeným absolventům, kteří nemají naprosto ţádné nekvalitní pracovní návyky, a díky tomu se velmi dobře přizpůsobí organizační kultuře i pracovní poţadavků zaměstnavatele. 19 Absolventi mají veliké mnoţství moţností po svém studiu na střední škole. Po ukončení studia mohou například: pokračovat v dalším studiu, vstoupit do pracovního procesu, podnikat, sehnat krátkodobé zaměstnání, zaevidovat se na úřadu práce jako nezaměstnaný, vyjet do zahraničí jako au-pair nebo jiné zaměstnání. 19 Srov. Absolvent a trh práce. Přístup z: 16

17 o Au-pair můţe dělat jak chlapec, tak dívka, kteří se rozhodli vycestovat do ciziny k cizí rodině na hlídání dětí, za účelem práce, nebo zdokonalení se v jazyce. Absolvent musí splnit věkovou hranici od let, měl by být svobodný, bezdětný, měl by mít minimální znalosti daného jazyka, nezbytná je ochota a přizpůsobivost při včlenění se do rodiny a hlídání dětí. Jedná se o dlouhodobé pobyty, kde má absolvent moţnost poznat kulturu dané země a jejich zvyklosti. Tato volba jim můţe dopomoci při další volbě povolání. 20 Tyto moţnosti nemusí vyhovovat kaţdému. Absolvent by měl při svém rozhodování také vědět, co je statut studenta. Dále studentům na střední škole můţe pomoci výchovný poradce Výchovný poradce na střední odborné škole Hlavní náplň práce výchovného poradce je především stanovena vyhláškou MŠMT ČR č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Výchovný poradce se rovněţ zabývá problémy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků nadmíru aţ mimořádně nadaných, včetně moţnosti individuálního studijního plánu dle vyhlášky č. 73/2005 Sb. 21 Jednotlivé úkoly výchovného poradce Výchovný poradce plní jednotlivé odpovídající úkoly. Všechny jeho úkoly jsou vázány na specifické podmínky školy. Pro uskutečňování úkolů výchovného poradenství je stanovena na škole funkce výchovného poradce. Napomáhá řešit pedagogickopsychologické problémy ţáků, spolupracuje s jejich rodiči a ţáky při výběru profesionální orientace. Informuje rodiče o moţnosti vyuţití sluţeb pedagogicko-psychologických poraden či jiných odborných pracovišť. Zajišťuje informační servis o moţnostech 20 Srov. TOMANDL, A. et al. Než zaklepete u zaměstnavatele. Praha: MPSV ČR, 2002, s Srov. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 17

18 pokračování ve studiu po ukončení příslušného oboru na SOŠ a SOU. Projednává agendu s přihláškami ţáků na vysoké školy, popřípadě vyšší odborné školy apod. 22 Výchovný poradce napomáhá studenům, při řešení volby zaměstnání a další volbě studia. Spolupracuje s poradci z Informačního poradenského střediska o dalších moţnostech studentovy volby. 22 Srov. Náplně práce výchovných poradců. Přístup z: 18

19 II. PRAKTICKÁ ČÁST 19

20 3 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ V teoretické části jsem objasnila, co jsou to úřady práce a jaké poskytují sluţby pro občany, v další z kapitol jsem hovořila o střední odborné škole a absolventech. V návaznosti na teoretickou část se praktická část práce zaměřuje na objasnění toho, jaký názor mají studenti vybrané střední odborné školy na aktivitu, kterou pro ně pořádá úřad práce za účelem jejich lepší orientace na trhu práce a s ním souvisejícími skutečnostmi. 3.1 Příprava a realizace Hlavním cílem praktické části bakalářské práce je zjistit názor studentů 4. ročníku zdravotnické střední školy na akci absolvovanou na úřadu práce. Na problematiku jsem nahlíţela v souvislostech s vyuţitím následujících výzkumných otázek: 1. Z jakého důvodu se studenti účastní přednášky úřadu práce? 2. Jsou studenti na přednášku nějakým způsobem připravováni ve škole? 3. Mají studenti nějaké jasné plány toho, co budou dělat po ukončení střední školy? 4. Jaká očekávání studenti od přednášky na úřadu práce mají? 5. Povaţují studenti přednášku úřadu práce v nějakém směru za přínosnou? Proto jsem stanovila dílčí cíle, a to: 1. Zjistit, co vede studenty k účasti na přednášce pořádané úřadem práce. 2. Zmapovat, zda a jak škola studenty na tuto přednášku připravuje. 3. Zjistit, zda studenti v posledním ročníku střední školy plánují svou budoucnost. 4. Popsat, jaká očekávání mají studenti od přednášky na úřadu práce. 5. Objasnit, povaţují-li studenti absolvovanou přednášku za přínos. 20

21 Při naplňování cíle budu postupovat podle předem připraveného postupu. Připravím si otázky na rozhovor s poradkyní z úřadu práce a anketu pro studenty s otázkami na pořádanou aktivitu. Otázky na rozhovor s poradkyní z úřadu práce. 1. Kdo iniciuje přednášku? 2. Kdo sjednává přednášky? 3. Jak probíhá sjednání? 4. Jsou ţáci ve škole připravováni na přednášku úřadu práce? 5. Vyţaduje úřad práce přípravu? 6. Kdy se začalo s přednáškami? 7. Jakou máte s přednáškami zkušenost? 8. Kolik bylo loni přednášek pro střední odborné školy? 9. Které školy chodí? 10. Mají školy povinnou přednášku? Pro zjištění potřebných informací od studentů jsem zvolila metodu ankety, kde se studenti mohli volně vyjadřovat k daným otázkám. Na začátku jsem jim sdělila, ţe se jedná o anonymní vyplnění anketního formuláře. K šetření jsem pouţila 5 uzavřených a otevřených otázek, které jsem jednoduše a srozumitelně formulovala: 1. Proč jste šli na tuto přednášku úřadu práce? 2. Připravovali Vás ve škole na tuto přednášku? Pokud ano, jak? 3. Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy? 4. Co jste očekávali od dnešní návštěvy? 5. Povaţujete tuto aktivitu za přínosnou? 21

22 Náhled na anketní formulář se nachází v příloze (příloha PII). 3.2 Průběh průzkumného šetření Úřad práce, kde byl prováděn průzkum pro tuto práci, se nachází v okrese Přerov. Tento úřad práce nabízí stejné prostředky a sluţby, jako všechny ostatní úřady práce v celé České republice. Také aktivity pro studenty se od jiných úřadů práce neliší. Kaţdá střední škola má volnou moţnost se rozhodnout, zda chce spolupracovat s úřadem práce. Záleţí na výchovných poradcích a jejich potřebách při pomáhání studentům s přípravou do zaměstnání. Pokud si výchovný poradce neví rady s pomocí absolventům, obrátí se o pomoc na úřad práce a prodiskutuje svůj problém s poradcem. Poradce radí jak samotným rodičům při pomoci svým dětem tak třídním učitelům a ředitelům s různými problémy s dětmi ve škole. Informace o budoucím zaměstnání poskytuje Informační a poradenské středisko. Úřad práce nabízí studentům přednášky ve spolupráci se školou. Mohou sem chodit i sami rodiče s dětmi, kteří mají zájem zjistit informace pro vstup do budoucího zaměstnání svých dětí. V Informačním a poradenském středisku Úřadu práce, kde byl prováděn průzkum, proběhlo v průběhu měsíce ledna aţ května 2010 celkem 41 přednášek pro studenty SŠ, SOU, OU a praktických škol, kterých se zúčastnilo celkem 810 účastníků. V měsících září aţ prosinec 2010 proběhlo celkem 32 přednášek pro ţáky základních škol v počtu 687 zúčastněných ţáků a 2 besedy pro studenty SŠ v počtu 51 studentů. Jedná se o přednášky, kde se studenti dozvědí o svých moţnostech po řádném ukončení střední školy. V březnu 2011 jsem se účastnila přednášky o budoucí volbě povolání na úřadu práce v okolí svého bydliště. Po domluvě se školou a přednášející jsem měla povoleno být pozorovatelem přednášky. Studenti byli pro účely průzkumu vybráni náhodně dle domluvy s poradkyní z Informačního poradenského střediska. Jednalo se o studenty 4. ročníku zdravotnické školy v Přerově. 22