Diskuse k aktuálním otázkám bakalá ského studia sociologie a sociální politiky. Odpov vedení institutu student m bakalá ského studia na jejich otev

Transkript

1 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.1 Úvod a) Velmi odpovědně jsme prostudovali samostatně i v pracovních skupinách Vaše podněty a dříve, než jsme přistoupili k jejich věcnému rozboru a konkrétním odpovědím, jsme si sami pro sebe řadu věcí ujasnili. I v tomto ohledu Vaše psaní splnilo pozitivní roli. Dříve než se věcně a zčásti polemicky (ve snaze vysvětlit některé ne zcela jednoznačně srozumitelné věci) k Vašemu textu vyjádříme, rádi bychom ocenili dvě nezanedbatelné přednosti Vašeho materiálu - kromě toho, že upozorňuje na to, co Vás pálí, činí tak formou navýsost slušnou a jazykem mimořádně kultivovaným. Již tyto dvě okolnosti samy o sobě usnadňují komunikaci, která bude, jak doufáme, probíhat k prospěchu Vás studentů i nás, kteří plníme své pedagogické povinnosti jako lidé, někdy dobře, někdy ne zcela...ba co více, Vaše podněty přispějí k restrukturaci výuky pro novou akreditaci oboru Váš podíl na změně bude tedy nezanedbatelný, podaří-li se nám udržet kooperativní, věcný a diskusní tón. Doufáme v to všichni. b) Smyslem sociologického studia je poskytnout budoucím sociologům výkladové modely společenského světa (tj. teorie) a naučit je užívat nástroje ke zkoumání tohoto světa (tj. metody). Váš názor a zkušenost, že se vám této výuky dostává odděleně, není příliš vzdálen od názorů a zkušeností celé řady renomovaných sociologů světového formátu, kteří opakovaně kritizují jedny i druhé sociology, že nedokáží sblížit svá hlediska a svou praxi v provozování své vědní disciplíny. Podle těchto kritiků jedni věnují svou pozornost teoriím a přehlížejí výzkumnou praxi s jejími úskalími a druzí se soustřeďují na empirický výzkum a slabou stránkou jejich výzkumné praxe jsou teoretické základy a teoretická zobecnění jejich zkoumání. Jen ti opravdu nejlepší dokázali své teorie podrobit tlaku empirického zjišťování a zobecnit své výzkumné výsledky do podoby teorií. Že všechna empirická zjištění nemohou hned získat podobu sociologických teorií a že všechny teorie nejsou bezprostředně testovatelné, o tom vás patrně nemusíme přesvědčovat. Přitom sociologie zdaleka není jediným oborem, který je za toto oddělování kritizován. Správně zdůrazňujete tvořivost a rozvoj interpretačních schopností. Právě to jsou, spolu s vnímavým čtením vědeckých monografií i odborných časopiseckých článků, nikoli jen učebnic, nejspolehlivější cesty k tomu, abyste v co nejkratším čase vyplnili prostor mezi teoriemi a metodami. Tento prostor zdaleka není prázdný. Výsledky konkrétní badatelské práce sociologů je však téměř nezvladatelné přednášet bakalářským studentům v prvních semestrech studia. Jsme nuceni vás, s co možná nejméně mentorským tónem, vybídnout k trpělivosti. Abyste mohli porozumět cestě od empirických poznatků k sociologickým teoriím nebo od sociologických teorií k empirickým poznatkům, vyzbrojte se v těchto prvních obdobích svého studia pokud možno co nejzevrubnějšími znalostmi z výbavy teoretika i empirického sociologa abyste se na doktorandské nebo již na magisterské úrovni studia mohli takto vyzbrojeni pustit do opravdu náročné práce do rozboru výzkumné dílny špičkových světových i českých sociologů a abyste mohli zasvěceně sledovat, o čem je vlastně řeč. My vám zároveň slíbíme, že vám podle svých sil necháme nahlížet do výzkumné dílny sociologů, že vám budeme nabízet podíl na výzkumné práci a že vám zprostředkujeme doporučení, kde můžete najít ty realizace badatelských aktivit, které dokázaly skloubit teoretická východiska s empirickým bádáním a poté se jim podařilo: empirická čísla o společnosti povýšit na momenty zákona či míry (volná parafráze G.W.F. Hegela z jeho Vědy o logice ), tj. vynasnažíme se vám doporučit četbu sociologických prací, v nichž najdete jak společnost, tak teorie, a také výsledky ověřování těchto teorií, tedy dostatečně zobecněné výsledky sociologických bádání. c) Proměna statutu sociologických znalostí a dovedností Předmět sociologie měnící se společnost je devizou (společné rámování všech věd) i prokletím sociologie. Chce se, abychom věděli všechno, což ale také znamená nic. Sociologická znalost společnosti zahrnuje jak znalost zdrojů dat týkajících se sociálních jevů a souvislostí, tak znalost teorií a metod, v jejichž světle se tyto jevy a souvislosti jeví jako pozoruhodné. Význam druhého typu znalosti prudce roste, protože manipulace se skutečností daty, poznatky a jejich interpretacemi se stává důležitým mocenským nástrojem i zdrojem obohacení. Sociologické dovednosti mají dvojí uplatnění:

2 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.2 Při dělání sociologie a sociální politiky v rámci disciplíny a to se dramaticky mění s rostoucími investicemi do vědy a scientometrií; Při dělání sociologie a sociální politiky v rámci praktického uplatnění sociologických poznatků při řešení společenských problémů. Platí, že rozvinutí sociologických dovedností "děláním sociologie a sociální politiky v rámci disciplíny" dává zatím nejlepší záruku, že si student během studia osvojí i výbavu dovedností, které mu dovolí formulovat společenské problémy tak, aby byly za jeho účasti přiměřeně řešitelné. K bezprostřednímu praktickému uplatnění má z povahy věci blíže sociální politika. d) Nová dělba práce mezi učiteli a studenty Máme-li uspět v evropské konkurenci, musíme nejen respektovat proměnu statutu sociologických znalostí a dovedností, ale také musíme postupně prosazovat novou dělbu mezi učiteli a studenty: složka samostudia musí být při studiu výrazně posilována. Samostudium se stává obecně nejen v sociologii hlavní složkou vysokoškolského vzdělání. Studenti by si měli být vědomi, že nesou za své sociologické vzdělání odpovědnost. Mohou více či méně rozvíjet svůj zájem, číst knihy i časopisy, chodit na přednášky i mimo sociologii, účastnit se diskusních fór institutu, vstupovat se svými názory do veřejného prostoru atd. Uvažovaná odpovědnost zahrnuji i tlak na učitele, aby byli jejich dobrými průvodci a trenéry, i vědomí, že vědění je moc. Vedené studium tvoří protějšek a doplněk samostudia: učitelé mají studenty vést k tomu, aby byli schopni se sami vést při získávání vědění o společnosti. e) Zlepšení komunikace mezi studenty a učiteli považujeme právě tak jako vy za důležité praktické vyústění vaší iniciativy. Tato komunikace může kromě tradičních (plénum ISS jako setkání členů akademické obce institutu) nabývat i dalších forem, například: Tématicky sevřená diskusní setkání učitelů a studentů k určitému tématu (jak je navrženo v bodě 4. první odpovědi vedení ISS na vaši iniciativu ze ) Ustavení společných task forces pracovních skupin, pověřených vypracováním podkladů pro specifická rozhodnutí (podoba částí studijních programů, zlepšení webových stranek institutu etc). f) Aby tato komunikace mohla vyústit i do legitimních doporučení, je žádoucí, aby se studentská komunita lépe spravovala především, abyste si ze svého středu vybrali své reprezentanty (například za úrovně studia, za ročníky či za obojí), kterým delegujete odpovědnost za vyjadřování vašeho společného zájmu. Na jiných institutech (IPS, IMS) už se takové samosprávné studentské organizace zavedly. Usnadnilo to komunikaci i rozhodování - ke spokojenosti obou stran. Vedení ISS je připraveno takovouto vaši snahu podpořit, organizační odpovědnost za přípravu takové platformy je však na vás. Odpovědi na otázky studentů: 1) Čekáte v budoucnu zlepšení finančních podmínek na ISS? Ad 1) Finanční podmínky ISS se již výrazně zlepšily díky výzkumnému záměru. Peníze jsou ovšem vázány na badatelskou činnost v rámci zvýšených úvazku. Zlepšení finančních podmínek je možné dosáhnout třemi způsoby: a) změnou pravidel financování vysokoškolského studia (MŠMT nebo vláda) to nečekáme; b) další zlepšení lze očekávat s postupným nárůstem studentů na bakalářském i magisterském stupni; c) pokud se podaří dohodnout s fakultou další dvouoborová studia a kombinované studium, lze očekávat posílení rozpočtu na výuku.

3 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.3 2) Plánujete nějaké další předměty věnované přítomným společenským dějům a vývojovým trendům? Ad 2) Ano, obě katedry plánují takové kurzy. Je otázkou, jaký jim dát status a co se stane, když některé jiné kurzy vyřadíme. Souhlasíme s vámi: na bakalářském stupni studia nemáte dostatek příležitostí k rozsáhlejšímu studiu přítomných společenských dějů a vývojových trendů. Vede nás to k úvaze zařadit do bakalářského programu nový předmět či předměty, které by: a) vycházely z identifikace problémů soudobých společností; b) seznamovaly vás se způsoby, jak se s nimi ve společenské praxi zasvěceně vyrovnávat c) činily tak mimo jiné i nabídkou případových studií, ilustrujících tyto fenomény na konkrétních příkladech. Této spíše aplikační poloze odpovídají svým pojetím především sociologie sociálních problémů a veřejná a sociální politika. Aktuální společenské procesy je možné sledovat na třech úrovních domácí, evropské a celosvětové. Jsme si vědomi, že přednášek na tato témata je proporcionálně málo nebo vůbec absentují. Uvažujeme zejména o podstatném doplnění struktury kurzů o témata globalizačních procesů a jejich nezamýšlených důsledků, rizikové společnosti a obecně koncepcí a výkladů jevů spojovaných s tzv. postmoderní společností. Výklady by měly kombinovat interpretaci existujících výkladů (bez respektování dosavadního vědění se v žádném oboru nedá pokračovat) s empirickými daty (faktografickými údaji o sociálních proměnách v nejširším smyslu). Dále uvažujeme o doplnění evropského rozměru našeho postavení ve světě a o větší důraz na analýzu procesů probíhajících v dnešní české společnosti. Zařazení nových kurzů samo o sobě ale mnoho neřeší: nutno vycházet také z předpokladu, že informace aktivně vyhledáváte, že sledujete (pro orientaci i konkrétní vědění) sociologické časopisy (minimálně náš, slovenský a aspoň dva zahraniční), že některá data vyhledáváte v databázích, která zpřístupňuje i naše jinonická knihovna atd. 3) Proč jsou ve výuce teorie tak málo aplikovány na děje v konkrétních společnostech a na konkrétní lidská jednání? Ad 3) Pojem výuka teorie není úplně jasný, protože zahrnuje minimálně tři soubory disciplín dějiny sociologie, současnou sociologii a systematickou sociologii. Pokud jde o dějiny, je jasně vyloženo, že slouží jako komunikační a informativní základ, který se na žádné fakultě nedá obejít. Výklad soudobé sociologie se dělí na klasickou modernu a postmodernu. U některých koncepcí je možné vazbu na realitu posílit, u některých je to obtížné například Luhmann si myslí, že vypovídá o současné společnosti, ale valně srozumitelný není. Diskuse by se musela vést o relevanci studia toho či onoho autora. Jinak je tomu se systematickou sociologií, která má dimenzi pojmovou (základem každé vědy je její specifický jazyk) a věcnou. Pokud jde o pojmy (citovaná věta prof. Pospíšila patří ke standardní výbavě každé žertovné knihy o sociologii) - bez nich se sociologicky o společnosti nedá nic podstatného říci na straně jedné a nelze vést diskusi v rámci sociologické komunity. Na druhé straně omezit samoúčelnost některých výkladů je možné, budeme o tom vážně přemýšlet. Testování sociologických teorií se nemůže týkat (a v praxi také netýká) teorií všech stupňů obecnosti. U těch teorií, jejichž důsledky jsme schopni testovat, nejde většinou o to testovat, zda teorie platí nebo neplatí, ale zpravidla jde o to rozhodnout, která z teorií by mohla mít přednost při vysvětlení toho či onoho společenského jevu. To, co lze provést při testování teorií, je mnohonásobně obtížnější provádět při jejich výkladu. Existují kurzy, jejichž cílem je sledovat postupné obohacování teoretického aparátu daného speciálního segmentu sociologického bádání a zároveň sledovat metody a výsledky testování těchto teorií a ověřování poznatků. Takové kurzy vyžadují nesmírně velkou studijní zátěž (četbu cizojazyčných teoretických statí z hodiny na hodinu), intenzívní metodologickou přípravu (studium náročných [zpravidla mnohorozměrných statistických] metod vyžadujících netriviální matematické znalosti) a nebývají proto zařazovány do výuky bakalářského stupně. Pokud nechcete skončit jako většina českých novinářů, kteří kde co komentují, aniž by měli představu co to vlastně komentují, musíte se naučit řemeslo. Také se nejprve učíte řídit auto a teprve pak s ním jezdíte. Cesta k sociologické řemeslnosti vede mezi jiným přes výuku teorií, metod, dějin atp. Teprve pak můžete začít zkoumat naši či jakoukoliv jinou společnost anebo skromněji společenské (kulturní) chování jednotlivců.

4 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.4 4) Proč se učíme metody aniž bychom měli kontakt s jejich přínosem pro poznání přítomné společnosti? Ad 4) Viz bod 3. Při výuce vždy záleží i na názorech (a letoře) učitele, který se snaží, aby učil jak nejlépe umí. Zkuste se s ním konkrétně domluvit pokud to nebude odporovat jeho učebnímu plánu, třeba si dá říci a nějakými konkrétními příklady Vám šedou teorii zpestří. Metody se vyučují. Výsledky výzkumů jsou publikovány. Například na mezinárodních konferencích jsou metodické inovace a teoretické problémy předmětem vystoupení (panel) a výsledky výzkumných bádání jsou sdělovány formou vystavení textu, grafů, tabulek a diskusemi k nim (poster). Ve výuce metod budeme více odkazovat na zajímavé výsledky výzkumů formou bibliografických odkazů. Studenti sami, a to sledováním Sociologického časopisu, nově vycházejících knížek, pracovních sešitů Sociologického ústavu AV ČR a pracovních sešitů CESES, nyní také Pražských sociálně-vědních studií FSV UK, a dále zahraničních časopisů, databází i internetových stránek, mohou získávat velmi solidní přehled o poznávání přítomné společnosti (s využitím v metodických kurzech právě probíraných metod). Dalším zdrojem zkušenosti s metodami výzkumu jsou nejrůznější formy praktické výuky, počínaje třemi semestry analytických a kvalitativních praktik v bakalářském studiu a dále ve výzkumných kolokviích, které jsou nedílnou součástí všech magisterských specializací a podobně jsou řešeny v magisterském studiu veřejné a sociální politiky. Výzkumná praxe je zatím povinnou součástí jedné z magisterských specializací a praxe ve veřejné správě je povinnou součástí magisterského studia veřejné a sociální politiky. 5) Proč jsou metody a teorie vyučovány zcela odděleně? 9) Uvažujete o založení předmětu, který by učil interpretovat výsledky výzkumů s ohledem na další fakta a souvislosti? Ad 5) a zároveň ad 9) a zároveň k vaší širší analýze situace Velkým nedostatkem veřejného diskursu o problémech české společnosti tak, jak probíhá především v médiích, je povrchnost soudů o příčinách a povaze sociálních problémů, o motivech aktérů, o cestách nápravy. Těší nás váš zájem o to, co se v české a s českou společností děje, ale znepokojilo nás vaše konstatování, že poznání konkrétní společnosti se u studentů ISS neliší od úrovně poznání dosažené jakýmkoli vrstevníkem, který čte noviny. Abychom dostáli své odpovědnosti pedagogické, musíme vás právě proto nejprve seznámit s teoretickými koncepty, perspektivami a poznávacími nástroji, které vám umožní těmto problémům porozumět s pomocí dostupného instrumentária našich disciplín lépe než řadovému občanovi. Prosíme vás proto o větší trpělivost: dobrá znalost společnosti je náročný, stupňovitý a v zásadě nikdy nekončící proces a vy se zatím nacházíte spíše na jeho začátku. Spojení metod a teorie je tradičně obtížným problémem. Obvykle se nejprve učí odděleně a na vyšších stupních studia se propojují. Váš podnět by měl vést k tomuto kroku. Obvykle jde o řadu: teorie problém (téma) výzkum metoda. Teoretický sociolog by měl mít schopnost ukázat, jak se určité teoretické systémy váží na konkrétní problémy (konkrétní společnosti v čase), případně kdy a jak bylo určité teoretické téma empiricky zkoumáno (ověřováno). To ne vždycky jde. Obecně platí, že teoretické systémy pozitivistické jsou vázány na analytické výzkumné paradigma, fenomenologické či etnometodologické teorie na tzv. kvalitativní výzkum. Oddělené vyučování v první fázi je funkční, vzájemné propojování by ale mělo následovat. Výuka teorií a metod ve vzájemné spojitosti patří k nejobtížnějším partiím sociologie. Bývá i na renomovaných univerzitách (pokud je vyučována) předmětem až doktorandských seminářů a pokročilého magisterského studia. Příkladem jsou semináře, které vedli P.F. Lazarsfeld a R.K.Merton na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a obdobné doktorandské semináře vedené P.F. Lazarsfeldem a jeho francouzskými kolegy na Pařížské Sorbonně. Ve vyšších ročnících studia úlohu propojování teorie a výzkumu částečně sehrávají magisterská výzkumná kolokvia. 6) Domníváte se, že výuka na ISS dostatečně rozvíjí tvořivé schopnosti studentů? 7) Plánujete zvětšení prostoru ve výuce určeného k rozvoji interpretačních schopností studentů? Ad 6) a ad7)

5 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.5 Nedomníváme. Právě nyní chystáme jistou přestavbu jejímž výsledkem by měly být větší nároky na Vás tím míníme např. samostudium literatury což by mělo automaticky přispět k většímu rozvoji Vašich tvořivých schopností. Kontrolu budeme provádět čtením Vašich esejů, recenzí, rozprav atp. Otázka je sugestivní: asi jste přesvědčeni, že nerozvíjí, je tedy naší povinností přemýšlet nad obsahem tvořivých schopností a potom se pokusit uvést věc do života. Je tvořivým aktem schopnost napsat samostatně anotaci, recenzi, studii, záznam pozorování každodenní události? Je tvořivým aktem schopnost jazykově korektně a věcně správně odpovědět na otázky kladené sociologům třebas novináři? Je tvořivým aktem sehrát sociodrama s rozdělenými rolemi a hájit protichůdná stanoviska? Jestliže toto jsou tvořivé akty, pak vám leccos dlužíme. Bylo by dobré, kdybyste sami rozvinuli svou představu o kreativitě v rámci oboru. Pojem interpretační schopnost je dvojznačný: týká se buď textů (což je obvyklejší) nebo reality (což je specificky sociologické). Pokud máte dojem, že je nutné interpretační schopnosti rozvíjet, bylo by třeba si v diskusi vyjasnit, jakými metodickými prostředky postupovat. Záleží na studentech. Řada přednášek, plus praktika, plus výzkumná kolokvia v magisterském studiu, plus seminář obecné postupy při psaní studií je ukončena seminární prací (pracemi). Zde je studentům dáno otevřené pole pro jejich tvořivý přístup. Studenti magisterského studia se v kolokviích přímo podílejí na výzkumném záměru ISS. Rozvoj tvořivých schopností studentů je podmíněn nejen výukou ale i zájmy studentů a mírou a zaměřením jejich aktivity. Velmi tvůrčí byly mnohdy individuální projekty zpracovávané vašimi nedávnými předchůdci - studenty prvních ročníků bakalářského studia v rámci cvičení k analytickým metodám výzkumu. Je patrně velká škoda, že s osmdesáti studenty není v našich silách dovést k realizaci osmdesát projektů tak jako se čtyřiceti studenty dříve jejich čtyřicet projektů. Tato složka výuky vyžaduje mimo znalostí teorie a metod značnou výzkumnou zkušenost a není možno ji svěřit komukoliv. Je mimořádně časově náročná. Zeptejte se svých kolegů z vyšších ročníků, v kolik hodin odcházeli z individuálních (čtyřhodinových) večerních konzultací Mgr. Jiřího Remra a jeho spolupracovníků. Rozvoji interpretačních schopností studentů, pokud pojmu rozumíme stejně, jsou věnována analytická i kvalitativní praktika ve druhém a třetím ročníku bakalářského studia (počínaje čtvrtým semestrem) i bakalářský seminář a práce na bakalářské práci a později v magisterském programu výzkumná kolokvia, diplomový seminář a práce na diplomové práci. Také analýza dat (třetí semestr statistiky) slouží tomuto cíli. 8) Plánujete zvýšit počet seminářů a rozšířit tak prostor pro diskusi? Ad 8) Semináře jsou velmi nákladné, protože při počtu ca. 80 studentů v ročníku to znamená vést 5 seminářů po 16 účastnících a to jen pro jeden tématický seminář. Nemá smysl, aby měl seminář více jak 15 až 20 účastníků při větším počtu polovina přítomných spí anebo nedává pozor. Počet seminářů tedy nechceme navyšovat, ale uvažujeme o alternativních cestách, které by Vám umožnily cvičit se v rozpravě a diskusi. Koncepce výuky sociologie vytvořená v roce 1990 počítala s 35 studenty sociologie v bakalářském studiu. Postupné zvyšování počtu studentů bakalářského studia, k němuž jsme byli donuceni modelem financování výuky (až na osmdesát studentů v posledních letech) znamenalo zvyšování počtu asistentů pro zabezpečování těchto seminářů. Krize nastala v momentě, kdy univerzitní pravidla zrušila povinnost doktorandů vyučovat tyto kurzy. Jako reakci na toto rozhodnutí jsme začali hledat řešení. Váš ročník je shodou okolností první, který to postihlo. V bakalářském studiu (nikoli v magisterském) jsme snížili (po vzoru jiných institutů, fakult a vysokých škol) počty předmětů, v nichž je přednáška doplněna cvičením nebo seminářem. K diskusím je možno využívat i jiné formy studentských aktivit. Na našem institutu jsou pravidelně pořádány sociologické úterky, CESES pořádá Dílny budoucnosti. Masarykova česká sociologická společnost již několik let opakovaně vybízí studenty aby se zapojili do její činnosti (v mnoha sekcích). Řada z vašich pedagogů odborně vyrostla právě v seminářích pořádaných sekcemi Sociologické společnosti v letech, kdy odborná diskuse na fakultách neměla své místo. Ad 9) viz ad 5)

6 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.6 10) Myslíte si, že by sociolog měl mít solidní historický přehled? Ad 10) Ano, jsme o tom přesvědčeni. Musí vědět, jaké chyby dělali jeho oboroví předci a co se jim naopak vyplatilo dělat. Totéž platí obecně o historických souvislostech - žádná společnost (a kultura) nežije jen z dneška. Znalost historie a dějinných souvislostí (někdy se mluví o tradicích) mnohdy pomůže dořešit/vyřešit současný palčivý problém. Je otázka, nakolik má student se solidním historickým věděním (aspoň faktografickým) přicházet ze střední školy a nakolik je má získávat až během vysokoškolského studia. 12) Uvažuje se o založení sociologického dějepisu sledujícího českou modernitu? 13) Uvažuje se o založení sociologického dějepisu sledujícího světový vývoj v druhé polovině 20. století? Ad 12) a zároveň ad 13) Vztah sociologie a historie je vztahem dvou sobě si blízkých disciplín, zabývajících se v zásadě stejnými fenomény společnostmi - s užitím různých poznávacích perspektiv, rámců, metod i časových horizontů. Povinností dobrého sociologa je ovládat základy historického přístupu a naopak; totéž ale platí přinejmenším i pro vztah k politologii a ekonomii. Rozsah všech těchto disciplín je dnes takový, že formát bakalářských programů neumožňuje ani jednomu z nich nabídnout více než skromné nahlédnutí do kuchyně těch ostatních. Naše univerzita vytváří velký prostor pro osobní iniciativu těch z vás, kteří cítí, že se ve svém odborném růstu potřebují právě s historií seznámit podrobněji (například návštěvou vybraných kursů na IPS či IMS FSV nebo na FF UK). Vzhledem k náročnosti kontaktní výuky se nabízí jedna pomocná varianta řešení: čtěte knížky a články z oblasti historie. Obor mezinárodní vztahy, také pěstovaný na naší fakultě, včetně periodik, která obhospodařuje, částečně mapuje světový vývoj v druhé polovině 20.století. Vycházejí české monografie k dílčím tématům z pera historiků a politologů, méně již sociologů, další knížky jsou překládány. Sociologický dějepis sledující českou modernitu je snad již ve stádiu svého zrodu. Mám na mysli práce Pavla Machonina ( Česká společnost a sociologické poznání ), Miloslava Petruska (četné doslovy ke knížkám vydavatelství SLON) a Miloše Havelky ( Dějiny a smysl, Spor o smysl českých dějin ). Českého Ulricha Becka však bohužel zatím nemáme. 11) Domníváte se, že se sociolog při snaze o porozumění dnešní české společnosti může obejít bez znalosti atmosféry komunistické společnosti? Ad 11) Zprostředkování této atmosféry považujeme za velmi obtížné. Svědčí o tom příklady setkání s levicovými intelektuály západních zemí po listopadu, kterým se nám nepodařilo naši zkušenost ani sdělit, natož je přesvědčit o její reálnosti a relevanci. Svědčí o tom i velmi čerstvá zkušenost z výuky konceptu měření v kontextu moderní historie české společnosti a české sociologie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Naprosto jednoznačně formulované stanovisko učitele o roli Karla Berky, Jana Řeháka a dalších při bojích o sociologické měření vnímali někteří magisterští studenti (bohužel) jen pragmatickým úhlem pohledu potřebné metodiky pro řešení praktických úloh analýzy dat. Takže možná první stručná odpověď nemůže se obejít (při řešení některých otázek) a může se obejít (při řešení jiných viz. například skvělá analýza režimního zvratu v roce 1989 z pera Timothy Gartona Ashe). Pokud bychom měli uvažovat o zvláštním kurzu, problém je ve způsobu zařazení tohoto tématu: existují pamětníci (ve vaší terminologii socializovaní za komunistického režimu ), historici - specialisté i sociologové - analytici. Uvítali bychom, kdyby se vaše představa konkretizovala možná, že samostatný kurz o komunistické minulosti by byl užitečný, sociologicky závažnější by byl kurz komparativní pohled na totalitní režimy se zvláštním zřetelem k československému vývoji. Jde totiž o to, že právě v tom, jak se neodpovědně směšují různé typy společensko ekonomických a politických systémů, spočívá vážný problém: bude dobré vaší iniciativy využít.

7 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.7 14) Uvažuje se o sociologicky orientovaných základech filozofie, resp. epistemologie? Ad 14) V letním semestru 2005/2006 vypisuje katedra sociologie volitelný kurz Mgr. Tomáše Holečka PhD. "Filosofické otázky společenských věd" (SM461). Kurz je sice koncipován pro magisterské studenty, ale studijní pravidla umožňují navštěvovat jej po dohodě s vyučujícím i pokročilým bakalářským studentům. Uvažujeme i o tom, že by se restrukturoval první semestr bakalářského studia s tím, že by se zařadil kurz uvedení do sociologie (tradiční název) nebo epistemologie sociálních věd (soudobý frankofonní název), případně obecněji filozofie a sociologie vědy (soudobý anglosaský název). Jednotlivá pojetí se v detailech liší, podstatný obsah je identický. Se základy filozofie je potíž. Filozofie se většinou redukuje na dějiny filozofie v té věci ostatně je u nás taky informační vakuum (je obtížné nevědět nic o sociální filozofii antiky, renesance, ranného novověku). V tomto ohledu by snad pomohla návštěva přednášek jiných institutů. Systematická filozofie je naopak příliš složitě diferencovaná než aby se mohla přednést v jednom semestru. Tento váš podnět budeme konzultovat s filozofy a pokusíme se navrhnout takový sylabus, který by nebyl přetížen příliš detailními filozofickými problémy, ale který by naopak poskytoval vhled do filozofických předpokladů každého vědění (nejen sociologického). 15) Uvažujete o sestavení zcela konkrétního a transparentního profilu absolventa a jeho znalostí a schopností? Ad 15) Ano, uvažujeme a nejen uvažujeme. Zpracováváme již několik měsíců (v době výuky je to obtížné) přehled výstupních požadavků na úrovni bakalářského a magisterského studia, který by zahrnoval a) soubor literatury, se kterou by se student měl povinně seznámit, b) soubor dovedností ( skills ) pro praktické využití sociologického vědění a jeho uplatnění v praktické sociální politice, c) přehled tematických celků, které zahrnou (mimo jiné) zkušební požadavky. Profil absolventa je velmi diskutabilní pojem. I v mnohem jednoznačněji definovaných oborech než je košatá sociologie neví absolvent předem, co bude dělat, čím se bude v rámci svého povolání zabývat. Student sociologie získává mnoho znalostí a zkušeností aplikovatelných v celé řadě oblastí života společnosti. Představa o profilu absolventa nebude tedy ani konkrétní ani transparentní ve smyslu jednotlivých povolání. Nejen metody a kuchařky, ale i dovednosti a metodologické přístupy a navíc také etické principy výzkumné práce, výzkumnická skepse a určitě modely světa (tedy teorie) to vše je součástí profilu absolventa, to vše přispívá k jeho uplatnění v dnešním světě. O tom, že profil absolventa není jednoznačný pojem, svědčí mimo jiné i reakce našeho pana děkana doc. Jana Ámose Víška, který, inspirován vaším dopisem, vyzval k diskusi na toto téma na úrovni celé Univerzity Karlovy. 16) Jaké kroky budou podniknuty ke snížení počtu překrývajících se předmětů? 17) Z jakých důvodů byl Základům výzkumu přidán seminář, přestože se zjevně kryje s jinými předměty? Ad 16) a zároveň ad 17) Překrývání předmětů je problém, na který by se slušelo upozornit vyučující, kterých se to týká, okamžitě. Ze sylabů kurzů často nelze toto překrývání odhalit a tato věc patří jednoznačně k záležitostem, v nichž jsou vyučující naprosto odevzdáni do rukou studentů, kteří je buď upozorní nebo je nechají v nevědomosti, jak je jejich kurz užitečný. V mnoha případech je navíc velmi nesnadné najít arbitra, který by rozhodl, co je překrývání a co je aplikace obecných pravidel v konkrétních případech zkoumání společnosti, tedy paradoxně právě ten druh výukových činností, který po nás požadujete. Vnímaví vyučující se základní zpětnou vazbu mohou dozvědět z hodnocení studentů.

8 Odpověď vedení institutu studentům bakalářského studia na jejich otevřený dopis str.8 Na vaše konkrétní připomínky a dotazy lze odpovědět takto: Kurz Metody a metodologie sociologického výzkumu bude v letošním školním roce učit PhDr. Pavel Kuchař, CSc., kurz má nový sylabus a je koncipován více směrem k otázkám obecné sociologické metodologie. Problém překrývání tedy odpadne. Kurz Základy praktického výzkumu je náhradou za výše zmíněné individuální výzkumné projekty. Ve své původní podobě možná právě tento kurz odpovídal na volání studentů po dotyku metody se sociálním světem. Kurz zbavený své individuální formy musí jakoby znovu probírat stejnou látku, zatímco dříve byl aplikací. Má však, nebo by jistě měl mít, spíše podobu praktického semináře, v němž se dozvídáte a v němž si vyzkoušíte, jak prakticky provádět jednotlivé výzkumné operace, o nichž jste obecně teoreticky slyšeli v prvním semestru. Jsou to tedy ty tolik žádané skills, které nelze procvičit na přednášce. Kurz Úvod do empirického sociologického výzkumu tak, jak jej absolvoval váš ročník, byly unikátním pokusem zvládnout tento předmět úsporným způsobem bez cvičení. Stalo se tak v nouzové situaci, kdy pro čtyři paralelní dvouhodinová cvičení akreditovaná v tomto kurzu nebylo možno zajistit vyučující. Náročnost kontroly studijních povinností jediným vyučujícím a množství povinností vázaných k jediné dvouhodinové přednášce (5 konspektů z četby, seminární práce, průběžný test a závěrečný test) patrně způsobily, že po této náročné průpravě student ve druhém semestru považoval již všechno, s čím se pak setkal v kurzu: Základy praktického výzkumu, za probrané. Letošní rozhodnutí vrátit alespoň částečně cvičení k tomuto úvodnímu kurzu bylo tedy krokem směrem zpět ke schválené akreditaci. Dvě cvičící se letos již našly, čtyři ne. Cvičení z uvedeného kurzu se nekryjí z žádným z dalších kurzů. Studenti v nich prezentovali výsledky své četby cizojazyčných metodologických textů. 18) Jaké vážnosti se těší hodnocení kurzů u vyučujících? Ad 18) Hodnocení kurzů vyučující využívají jako zrcadlo svých pedagogických úspěchů ve velmi rozdílné míře. Snaha vyučujících mít oblíbený kurz se projevuje jen jako jeden z efektů tohoto hodnocení. Spíše působí snaha nebýt hodnocen mezi nejhoršími. Studentské hodnocení jistě rozdělí kurzy na bezproblémové a na kurzy s problémy. Nejlépe je, když vyučující sám upraví v dalším roce kurz na základě připomínek studentů. Tato úprava bude většinou ku prospěchu výuky i studentů. Některé skutečnosti však stojí za zamyšlení. Provedete-li si analýzu hodnocení kurzů, dojdete ke zjištění, že studenti jednotlivých studijních oborů mají odlišná měřítka. Náročnější v hodnocení jsou také zahraniční studenti oproti studentům českým. Dále zjistíte, že kurzy navštěvované menším počtem studentů bývají často hodnoceny lépe než kurzy hromadné. Pokud ovšem hromadný kurz není lákadlem bez přísného zkoušení (na druhé straně je hromadný kurz pro sto padesát lidí mimořádně náročný psychicky i fyzicky na učitele a udržet pozornost studentů je samo o sobě vynikajícím výkonem bez ohledu na konečné hodnocení). Kurzy náročné jsou v celkovém průměru hodnoceny hůře než kurzy snadné. Samo celkové hodnocení kurzu je tvořeno součtem bodů za velmi rozdílné charakteristiky kurzu. S obtížemi standardizace i s dalšími zmíněnými problémovými stránkami hodnocení souhlasil v diskusi i autor testů Michal Osuský. Máme tedy dělat všechny kurzy snadnější? Máme být méně nároční při zkoušení? Přes uvedená omezení je však studentské hodnocení kurzů velmi cenným nástrojem, zatím především pro pedagogy, které nabádá ke zlepšení vlastního kurzu. 24.ledna 2006 Autorský kolektiv vedení ISS: J.Balon, P.Háva, H.Jeřábek, J.Kabele, J. Kandert, M.Petrusek, M.Potůček, M.Tuček