Sociální przkumy se provádjí formou kladení série strukturovaných otázek skupin jedinc, kteí pedstavují vzorek sledované populace.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální przkumy se provádjí formou kladení série strukturovaných otázek skupin jedinc, kteí pedstavují vzorek sledované populace."

Transkript

1 D01 - SOCIÁLNÍ PRZKUMY Sourcebook II: Metody a techniky Popis techniky Sociální przkumy se provádjí formou kladení série strukturovaných otázek skupin jedinc, kteí pedstavují vzorek sledované populace. Vývoj dotazníkových šetení byl založen na výsledcích prvních pesných pedpovdí získaných bhem meziváleného období z institut pro výzkum veejného mínní. Dotazníkové przkumy jsou považovány za základní nástroje sociálních vd a jsou dnes podkladem zejména pro soukromé i veejné výzkumy a przkumy statistických a evaluaních institucí. Nkteré sociální przkumy jsou dkladné a pokrývají celou populaci, jako v pípad sítání obyvatel provádného ve vtšin zemí, nebo pokrývají jen cílenou skupinu obyvatel. Konkrétním píkladem použití przkum vzhledem ke Strukturálním fondm je získávání informací od píjemncú program jejich pímým oddleným dotazováním. Úel metody Dotazníkové przkumy jsou používány ke sbru poetných homogenních dat, která jsou posléze použita pro statistické úely. V kontextu evaluací socio-ekonomického vývoje jsou obvykle sociální przkumy používány v kombinaci s dalšími technikami jako prostedky odhadující výsledky, dopady a efektivitu zásah. V rámeku 1 se popisuje przkum, kdy sbr informací od zamstnavatel byl uren k posouzení mrtvé váhy zamstnavatelské iniciativy a na analýzu zptné vazby prostednictvím panelu expert. V rámeku 2 byl úelem przkumu sbr dat, pomocí nichž faktorová analýza umožnila úspšné srovnání mezi podniky, kterým byla poskytnuta pomoc a podniky, kterým pomoc poskytnuta nebyla. Na tetím píkladu (rámeek 3), byly przkumy zamstnavatel jednou ástí hodnocení efektivity konzultaního programu pro MSP ve Velké Británii. Funkce oekávaných efekt byla upravena prostednictvím techniky porovnání skupin (pomocí piazených pár). Rámeek 1 Evaluace dopadu náborové asistence ve Francii Ve Francii Ministerstvo zamstnanosti asto provádí telefonické dotazníkové przkumy na vzorku píjemc rzných opatení na podporu zamstnanosti. Každý z tchto przkum je používán k odhadu koeficientu mrtvé váhy, a kde je to relevantní, k nahrazení koeficient. Tyto koeficienty jsou používány k extrapolaci monitorovacích dat (celkový efekt) kvli odhadm istých výsledk. Panel expert probhl pi nkolika píležitostech, aby porovnal všechny koeficienty vycházející z rzných przkum a aby navrhl obecná pravidla pro urení efektu mrtvé váhy v návaznosti na povaze pomoci

2 !" # $$% Rámeek.2: Ex post evaluace pomoci katalánským družstvm V roce 1992 katalánské orgány vyvinuly program pro pomoc družstvm. Domnívaly se, že by to mohlo mít velký dopad na zamstnanost s ohledem na to, že požadavek ziskovosti byl menší než v soukrom vlastnných podnicích. Protože pochyby o efektivnosti této pomoci petrvávaly, oddlení práce a zamstnanosti se rozhodlo provést evaluaci tohoto programu. Vzhledem k potu družstev (3000 družstev), jejich rozdílnosti a nedostatku znalosti o píjemcích, bylo rozhodnuto uskutenit dotazníkový przkum na pesn cílenou skupinu obyvatel. Obdržené odpovdi byly tídny faktorovou analýzou, aby byla sestavena typologie družstev. Tato analýza pomohla vyselektovat družstva, která vytváela pracovní píležitosti od tch, která místa nevytváela. Analýza ukázala, že družstva, která nejvíce využila obdrženou pomoc na tvorbu nových nebo udržení stávajících mist byla ta, která již byla leny federace družstev, nenacházela se na pobeží, byla stední velikosti atd. Na druhé stran se ukázalo, že investice družstev nesouvisela s pomocí. Zdroj, MEANS 1999, Volume 3 Rámeek 3 Evaluace poradenství podnikm ve Velké Británii Program financovaný britským Ministerstvem obchodu a prmyslu nabízel MSP manažerské poradenství, vzdlávání a informaní služby. Dopad tohoto programu nemohl být vyjáden vytvoenými pracovními místy, jelikož byl zacílen na zvýšení produktivity, což v krátkém asovém období naopak vedlo k zániku pracovních míst. Proto bylo nezbytné hodnotit program z pohledu kritérií jako je produktivita, ziskovost nebo zavádní investic. Metoda vyvinutá pro tuto evaluaci byla následující: 1. První dotazník byl zaslán 75 programovým operátorm (poskytovatelm služeb). Tento dotazník se týkal jak konzultaních služeb poskytovaných adresátm, tak kategorií cílových podnik. 2. Probhly idividuální pohovory s 20 operátory s cílem popsat strategie rozvíjené operátory ve vtším detailu. 3. Pro 6 operátor byly vypracovány pípadové studie. V tchto pípadových studiích byly podrobnosti o adresátech známé. 4. Byl vypracován vzorek 300 firem píjemc. Další vzorek 200 firem ne píjemc- byl vypracován v souladu s technikou porovnávání skupin (piazení pár). 5. Druhý dotazník byl adresován píjemcm programu - firmám a kontrolní skupin. Statistické porovnání firem v tchto dvou skupinách ukázalo kvantitativní údaje o efektech programu v kategoriích obratu, produktivity a investic. Ve snaze vyhnout se "pedpojatým" prohlášením, dotazník obsahoval poetné a ásten nadbytené otázky (triangulaní dotazník). Przkum rovnž zahrnoval pátrání po efektu mrtvé váhy. Tato evaluace použila mnoho nástroj pi pozorování, aby získala všechna potebná data. Sbr dat byl proveden dvma dotazníky, sérií osobních pohovor a pípadovými studiemi. Funkce oekávaných efekt byla zpracována technikou porovnání skupin (piazením pár). Situace vhodné pro aplikaci Sociální przkumy jsou vtšinou orientovány na statisticky významné výsledky jednak skrze zkoumání celé populace nebo zkoumáním vybraného vzorku. Následující okolnosti usnadují použití této metody: Obyvatelstvo, které má být sledováno je poetné a homogenní (nap. zamstnavatelé podle velikosti nebo sektoru, atd.); ešitel má pesnou a jasnou pedstavu o cíli sledování. (V tomto pípad sestávají nejjednodušší przkumy z uzavených otázek, pro které je pipraven uritý poet pedem daných odpovdí); Hodnotitelé chtjí testovat hypotézu nebo shromažovat objektivní fakta (subjektivní data musí být peliv interpretována, pokud se evaluace pokouší ustavit píinnost nebo poskytnout normativní informaci)

3 Hlavní kroky Jestliže má být przkum efektivní, je nutné vnovat pozornost následujícím krokm: Krok 1. Sestavení dotazníku: Prvním krokem je jasn definovat cíle przkumu a vymyslet odpovídající otázky. Otázky musí být jasn postaveny a zajímavým zpsobem formulovány. Je dležité, aby dotazník neml mnoho druhotných otázek, které by mohly mást respondenty a/nebo dotazující, a tudíž snižovat kvalitu przkumu. Jestliže má být použito porovnání s jinou sadou dat, musí být termíny použité v dotazníku peliv voleny, aby bylo možné je jednoznan interpretovat. Dobré sestavení nástroj przkumu je pro úspch rozhodující. Tato aktivita zahrnuje pelivé sestavení otázek a vnování patiné pozornosti nastavení mítek hodnocení. K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, která mže poskytnout dležité informace. Je nutné poznamenat,že dotazníky nepicházejí zcela finální, ale potebují testování (viz níže). Proto je vhodné použít jižexistující dotazníky, jelikož ty jsou již písn otestovány v praxi, obzvlášt ty používané vládou, nap. dotazníky používané pro sítání lidu a przkumy pracovní síly. Vtšina dotazník je sestavena tak, aby se dotazovala primárn uzavenými otázkami (volba mezi omezeným potem odpovdí), akoliv jsou asto kombinovány s malým potem otevených (otázek s prostorem provyplnní samotnými respondenty) nebo polootevených otázek (seznam voleb s odpovdí jiné, což poskytuje respondentm prostor pro názory/odpovdi jiné, než jsou ty oekávané ešitelem). Posledn zmínné dva pípady zpracování mohou zpsobit problémy pi interpretaci a srovnatelnosti pi zpracování po sbru dat, pokud se respondenti velmi liší ve svých odpovdích. Akoliv je to také asto užitený zpsob jak se ujistit, že problémy pehlédnuté ešitelem na poátku nejsou vyloueny z eventuální analýzy, pokud se objeví jako dležité pro adresáty programu. Je klíové ujistit se, že formulace otázek neovlivuje odpovdi. Mlo by také být poznamenáno, že otázky vyžadující od respondent informace z minulosti a nebo o konkrétních situacích a rozhodutích jsou obvykle považovány za problematické. Totéž platí pro otázky s dvojitou negací. Dležitost stylizace otázek zaleží na typu metody, která bude použita. V pípadech przkum zaslaných poštou je velmi dležité se ujistit, že otázky nemohou být respondenty špatn pochopeny. Toto mže být mén dležité, když jde o przkum provádný osobn a dotazující má píležitost objasnit otázku nebo respondentovi napovdt tam, kde dotazovaný má potíže s pochopením otázky. Tato možnost ale závisí na úrovni zkušenosti a porozumní dotazovatele. Jestliže nejde o zkušené a starší dotazovatele, je nerozumné spoléhat se na n, abychom vyešili problém mnohoznaností pi sestavování otázek. Otázky mohou být nominální (tj. innost vaší organizace: zemdlství, prmysl, obchod a další), ordinální (tj. co se vám na kurzu nejvíce líbilo: jeho kvalita, cena, relevance?) nebo numerické (tj. Kolik dní tréninku jste absolvoval?). Jestliže jsou otázky normativní nebo píinné, bude nezbytné užít triangulaci. Triangulace se skládá z pokládání nkolika podobných otázek, které umožují definovat vymezení pro odpovdi pedstavující riziko zkreslení. Napíklad ti následující otázky umožní odhadnout náklady mrtvé váhy: Bez podpory by byla vaše investice stejná, trochu menší nebo mnohem menší?

4 !" # $$% provedená k témuž dni o trochu pozdji, o trochu díve? stejnou technologií, odlišnou technologií? Krok 2. Výbr vzork populace: Populace ke zkoumání musí být pesn definována (nap. všechny firmy, které mají mezi 1 a 50 zamstnanci, které obdržely pomoc bhem posledních 5 let). Dále musí být shromáždny všechny dostupné informace o struktue této populace. Nkdo také musí zkontrolovat, jestli je populace známá (jména, adresy a telefonní ísla) nebo neznámá. Když je vzorek použit, tvoí model celé spolenosti. Tento vzorek musí bý dostaten veliký v souladu s písnými statistickými pravidly. Následující údaje pedstavují vysoce zjednodušená pravidla, která musí být vždy ovena expertem.. Pi sestavení reprezentativního vzorku mžeme použít nkolik technik. Pouze poslední dv jsou aplikovatelné, když je populace neznámá nebo skoro neznámá (viz rámeek 4). Velikost vzorku nezávisí na velikosti populace; vzorek 1,000 lidí mže reprezentovat populaci 2,000,000 lidí nebo také 6,000 lidí. Velikost vzorku ovšem siln závisí na vyžadované pesnosti. Musíme znásobit poet dotazník tymi, abychom zdvojnásobili pesnost. Velikost vzorku musí také brát v potaz rznorodost odpovdí. Pro nejdležitjší otázky musí být navržen proporcionální odhad respondent, od kterých je oekávána uritá odpov. Je-li oekáváno zvolení jedné odpovdi u 20 80% respondent, pak vzorek 1,000 jedinc bude dostaující k zajištní dostatené validity odpovdi. Jestliže 5% nebo mén respondent zvolí jednu odpov, zvolený vzorek bude muset být vtší. Przkum je dostaten hodnotný pro odpov, pokud alespo 100 respondent zvolilo tuto odpov. Pi analyzování výsledk przkumu je dále dležité zvážit profil respondent, abychom otestovali, jestli budou výsledky statisticky významné (viz rámeek 5)

5 Rámeek 4 Techniky výbru vzork Technika Jednoduchý náhodný výbr Systematický výbr Rozvrstvený náhodný výbr Výbr dle skupin Dle kvóty Snhová koule Princip Každá pozorovací jednotka je vybrána náhodn. Má stejnou šanci být ástí vzorku a mže být zvolena pouze jednou 1 jedinec z 10 nebo 100 je vybrán; první jedinec je vybrán náhodn Když populace není obzvlášt homogenní, je rozdlena do homogenních podskupin a vzorek je potom vybrán v každé vrstv takto stanovené Populace je rozdlena do podkategorií nebo skupin (nap. spolenosti s úastí municipalit); nkteré skupiny jsou zvoleny náhodn a poté jsou všichni jedinci ve skupin dotazováni Je vytvoen zjednodušený model, stávající ze známých charakteristik populace ve studii; ešitelé potom musí najít jedince, kteí odpovídají tmto charakteristikám. Akoliv je to podmínno pesností a aktuálností informace dostupné ve struktue populace, která umožuje navrhnout pesné kvóty. Založeno na vzorku s omezeným potem osob, doplnno více jednotek souvisejících s prvním jednotkamii Krok 3. Pedbžný test nebo pilot: Pedbžný test nebo przkumný dotazník na omezeném potu respondent je nevyhnutelný. Zajišuje kritický pohled na formu a obsah a umožuje tedy odhadnout jeho relevanci. Po jeho provedení je sestavena konená verze dotazníku. Je to obzvláš dležité v pípad samodoplujících przkum a przkum, které zahrnují komplex odpovdí nebo filtr (zpsoby dotazování respondent pomocí pouze tch otázek, které jsou relevantní k jejich zkušenostem napíklad se ujistíme, že k dotazu pispívají svými názory pouze relevantní uživatelé služeb. Ti, kteí nemají žádnou zkušenost se k otázce nevyjadují). Pilotní provedení przkumu je užitené pi zmn otevených otázek v uzavené. Napíklad na dotaz, kde se lidé dozvdli o programu a oni uvedou respondenti ve svých otevených odpovdích pt agentur, což mže pomoci formulovat možností uzavených otázek. Krok 4. Vedení dotazníku: Dotazníky mohou být distribuovány samostatn nebo lenem evaluaního týmu: První skupinu tvoí dotazníky, které jsou obvykle dodány poštou, nebo poslední dobou též em (záleží na obyvatelstvu a dostupnosti ových adres). Také jsou dodány osobn napíklad pi konkrétní události, pi které ešitel potebuje zptnou vazbu. Przkumy realizované s pomocí dotazovatele se provádjí po telefonu nebo osobn. Dležitým faktorem pi rozhodování, kterou metodu použít, jsou náklady: Dotazníky bez poteby osobního ízení jsou obvykle relativn levné pro provedení napí širokým vzorkem, ale mají sklon k malému potu odpovdí (nkdy pouze 20% odpovdí na první

6 !" # $$% pokus), s ímž se musí poítat. Aby potencionální respondenti nebyli odrazeni, mly by se dotazníky soustedit na struný seznam klíových otázek, obecn s uzavenými odpovmi. To zamezuje mnohoznanostem a usnaduje pozdjší analýzu. Míra odpovdí mže být zlepšena pomocí rzných forem pipomenutí a, kde je to relevantní, informací v médiích (tisku). Pomr odpovdí poštovních przkum mže být zvýšen tím, že respondentm poskytneme pedtištné a pedplacené obálky. V závislosti na obtížnosti kontextu osciluje pomr odpovdí mezi 60 a 90%. V pípad opakovaných przkum stejného formátu je ztráta okolo 10% ron považovaná za nevyhnutelnou. Przkumy po telefonu a tváí v tvá jsou finann náronjší, ale asto dosahují lepších výsledk odpovdí, lepší kvalitu dat a mohou umožnit použití delších dotazník s vtším pomrem otevených otázek. Po skonení przkumu se provádí náhodná kontrola, aby se prokázalo, že se przkum formou interview skuten odehrál. Nkteré evaluace udržují v rovnováze náklady a kvalitu Výzkumu pomocí série przkum, napíklad uskutenním telefonického/poštovního przkumu, a potom vybrání vzorku respondent, s kterými bude proveden rozhovor tváí v tvá. Potencionální respondenti se podílejí na przkumu s vtší pravdpodobností pokud je jim cíl przkumu vysvtlen zpsobem, který zdrazuje hodnotu jejich píspvku. Pokud je to proveditelné, ml by respondent dostat záruku dvrného zacházení s jeho odpovmi. Dotazovatelé musí být informováni o pravidlech ízení a musí být schopni je také vysvtlit dotazovaným. Respondentm mže být také nabídnuta njaká forma participace a také pomoc a podnt pi rychlém návratu formulá. Mnoho organizací zabývajících se przkumy nabízí nap. rzné ceny a výhry pi zapojení se do dotazníkových šetení. Tento styl je mén bžný ve veejném sektoru, ale v nkterých kontextech to bylo použito i zde. V nkterých pípadech mže být užitené nabídnout respondentm píležitost obdržet shrnutí evaluaní zprávy dopisem. V úvodu je vhodné podkovat respondentm za jejich pomoc.. Je poteba zajistit bezpenost dotazovatele a dotazovaného. Dotazovatelé musí být pipraveni prokázat svoji totožnost, obzvlášt pokud se interview odehrává u dotazovaného doma. V nkterých pípadech mže být užitené oznámit místní policii, že budou tato interview uskutenna. Je také dležité, aby se všechny uskuteované návštvy zaznamenávaly a byly zaregistrovány ke konci každého dne. Dotazovaní mohou také dostat osobní upozornní. Je otázkou, zda používat przkum v tabuizovaných oblastech jako jsou: nelegální imigranté nebo erná ekonomika. Zde budou muset být použity jiné techniky identifikace dotazovaných a nkteré techniky jako tváí v tvá se mohou ukázat jako nepíjemné jak pro dotazovatele, tak pro dotazovaného. S uritou ohleduplností je take teba pistupovat ke slabším slupinám, jako jsou mladiství nebo starší obané. V nkterých zemích musí být dotazovatelé, kteí pracují s dtmi, nejprve zaregistrováni. Krok 5. Kódování dat: Dalším krokem je kódování dat a záznam odpovdí pevážn v elektronické form pro následnou analýzu. V tomto okamžiku se obecn dlají úpravy, které berou v úvahu nedostatky vzorku, a obzvlášt zkreslení údaj vyvolané tmi, kteí neodpovdli. Pokud jde o kvótu nebo vrstvený vzorek a hodnotitelé jsou pesvdeni, že urité skupiny nejsou ve vzorku zastoupeny, v porovnání k populaci celkov, je možné odpovdi vážit. Vážení

7 znamená znásobení odpovdí urité skupiny (nap. nezamstnaní) tak, aby byl celkový poet podobný percentuálnímu zastoupení v populaci jako takové. Krok 6. Interpretace a diseminace výsledk: Poslední fází je provedení analýzy výsledk przkumu. To zahrnuje porozumní cílm przkumu a jeho pípadným omezením napíklad omezení vzhledem k velikosti vzorku, spolehlivost odpovdí atd.. Spolehlivost závr bude záviset na statistické významnosti zjištní, což závisí na velikosti a profilu respondent vzhledem k relevantní populaci (viz rámeek 5). Je dležité, aby byla fáze analýzy vedena zkušeným expertem, který má zkušenosti s tmito problémy a byl zapojen do aktivit pi sestavení przkumu od zaátku. Aby ml przkum praktické užití, musí být výsledky prezentovány ve form pístupné a smysluplné pro tvrce politik. Tento krok usnaduje velké množství specializovaných poítaových program. Obvykle je dležité ujistit se, že konená zpráva obsahuje dostatené podrobnosti o zpsobu, kterým byl przkum provádn (uvedeno v technickém dodatku pro ty, kteí si pejí zkontrolovat jeho validitu), ale pi vysvtlení zjištní se omezuje jen na jasný a struný hlavní text. Rámeek 5: Testování významnosti Statistické testování významnosti mže pomoci identifikovat vrohodnost výsledk u testovaného vzorku. To je spíše známo jako testování úrovn významnosti výsledk a mže být užitené, když se analyzují výsledky przkumu píjemc, aby bylomožné zjistit, jak reprezentativní mohou být v širší populaci. ísla statistické významnosti íkají ešiteli, jaké mohou nastat rozdíly mezi skupinami stejn velkými nebo vtšími než ty, které jsou nalezeny ve vzorku, pokud by nebyly žádné rozdíly mezi skupinami reprezentovanými vzorkem. Ve statistice znamená úrove významnosti pravdpodobnost výskytu jevu (ne díky náhod). Tabulka níže ilustruje problém. Chí kvadráty dole v tabulce ukazují dv ady ísel. Dotazník se ptá píjemc regeneraního programu, jestli si byli vdomi jeho existence. Výsledky jsou rozdleny podle pohlaví a vku. Vrchní ada ísel 0.07 a 24.4 jsou chí kvadráty samotné, ale význam této statistiky mže být ignorován pro cíle tohoto lánku. Druhá ada ísel obsahuje hodnoty.795 a.001. Toto jsou úrovn významnosti a jsou vysvtleny níže. Hodnota, která se nejastji užívá k indikaci, že nco je dost dobré na to, aby tomu bylo uveno je To znamená, že zjištní má 95% šanci být pravdivé. Akoliv za zmínku stojí, že statistika ukazuje "0.05," což znamená, že zjištní má 5% (0.05) šanci nebýt pravdivé, což je opak k 95% šanci být pravdivé. Abychom zjistili úrove významnosti, odeteme dané íslo od jedniky. Napíklad hodnota "0.03" znamená, že je 97% (1-0.03=0.97) šance, že údaj je pravdivý. Podle této tabulky je pravdpodobné, že není rozdíl v povdomí o programu mezi píjemci obojího pohlaví, protože pravdpodobnost je (tedy pouze 20.5% šance, že rozdíl je pravdivý). V kontrastu s tím je zde významná úrove významnosti pro vkovou skupinu (0.001 or 99.9%), což indikuje, že je zde skoro jistý rozdíl v povdomí mezi rznými vkovými skupinami populace, z nichž byl vzorek vybrán. Povdomí píjemc o regeneraním programu Pohlaví Vková skupina Ano Ne Celkem Muži Ženy Základ Chí Kvadrát % % % % % % % % % 76 51% 29 66% 15 34% % 49 27%

8 !" # $$% Silné stránky a omezení Dotazníkový przkum má výhodu kvantifikované a zobecnné informace za podmínek, že vzorek byl správn vybrán. Je tudíž obzvlášt užitený pro kvantifikaní indikátory vetn monitorovacích indikátor. Tato technika je nákladná, pokud vzorek musí obsahovat více než 1000 jednotek, abychom zajistili, že poskytovaná informace je statisticky významná. Na druhé stran umožuje oslovit širokou veejnost s relativn nízkými náklady. Nkdy je tžké identifikovat dotazované obyvatelstvo, zvlášt pokud se jedná o velkou a ne píliš dobe monitorovacím systémem identifikovanou skupinu. V tomto pípad tento nástroj ztrácí jednu ze svých hlavních výhod: zobecnní pozorování. Poteba standardizace odpovdí pomocí uzavených otázek mže vést k zjednodušení. Z tohoto dvodu je dotazník vyhrazen pro pípady, kdy jsou efekty intervence identifikovány pedem a jsou jednoznan pochopeny. Naopak vysoce inovativní akce by byla nejlépe hodnocena skrze otevené otázky a širokou paletu technik, které se nezakládají na przkumech. Kvalita dotazníkového przkumu má tendenci být ohrožena, jestliže jsou nkteré odpovdi vdom zkresleny respondenty, kteí obvykle podpoí intervence z kterých mají užitek. Výzkum také ukázal, že mnoho lidí odpovídá na otázky ve snaze být zdvoilí, nebo se vyhnout vzbuzení dojmu, že jsou neinformovaní, i když ve skutenosti odpov neznají, nebo cítí, že situaci nejsou schopni posoudit. Abychom se mohli na dotazník spolehnout, je teba, aby sestával z otázek, které si respondenti vykládají stejným zpsobem a na které mohou pesn odpovídat. Literatura Javeau C. (1992) 'L'enquête par questionnaire, manuel à l'usage du praticien', Edition de l'université de Bruxelles Dussaix A.-M., Grosbras J.-M. (1996), 'Les sondages: principes et méthodes.' collection Que sais-je? Paris: Presses Universitaires de France Grangé D., Lebart L., ed. (1994), 'Traitements statistiques des enquêtes' Dunod Fink A. (1995), 'The Survey Handbook' Sage Henerson M.E., Morris L.L., Fitz-Gibbon C.T. (1987) 'How to measure Attitudes?' Sage A N Oppenheim (1992), Questionnaire design, interviewing anf attitude measurement, Pinters Publishers London Klíové termíny Sampling (Výbr vzork) Sampling Error (Chyba ve výbru vzork) Statistical significance (Statistická významnost)

9 D02 - PRZKUMY PÍJEMC Sourcebook II: Metody a techniky Popis techniky Przkumy píjemc pedstavuje evaluaní techniku, která pomocí dotazníkových przkum zjišuje informace od subjekt pímo ovlivnných intervencí, kde se pedpokládá, že budou mít prospch z jejich dsledk (a už jednotlivci, organizace nebo spoleenství). Píjemci dostávají podporu, služby a informace a používají zaízení vytvoená s podporou intervence (nap. rodiny, které používají telefonní sí vytvoenou s veejnou podporou, nebo spolenost, která obdržela pomoc nebo radu). Celá oprávnná skupina se nemusí nutn skládat pouze z píjemc 1. Nkteí lidé mohou být píjemci, aniž by nutn museli patit do cílové skupiny intervencí. V nkterých zemích termín píjemce také znamená veejnou instituci odpovdnou za rozdlení a správu financí z fond, a to zejména v pípadech, kde psobí jiný veejný orgán jako ídící jednotka. Jako sociální przkum i przkum píjemc se skládá z pokládání standardních otázek ve strukturovaném formátu tm, kteí jsou identifikováni jako píjemci, nebo skupin tch, kteí jsou obvykle vybrání jako reprezentativní z celkové skupiny píjemc. Úel techniky V evaluaním kontextu jsou dotazníkové przkumy užívány hlavn ke sbru názor píjemc. Pokládané otázky mohou být popisné (nap. Jak jste se dozvdl o existenci podpory?), normativní (nap. Odpovídá poskytovaná služba primární poteb vaší organizace?), nebo píinné (nap. Co byste dlal bez zhodnocené intervence?). Rozdíl oproti jiným metodám pozorování píjemc (nap. pípadové studie nebo etnografická pozorování) je, že se zamuje na výsledky, které mohou být zobecnné napí cílovou skupinou. Situace vhodné pro aplikaci Dotazníkový przkum se hodí k pozorování výsledk a dopad intervence ovlivujících velkou a dostaten homogenní skupinu. Je tudíž pravdpodobné, že bude vyhrazen jako nástroj pro retrospektivní evaluaci jednoduché intervence, napíklad evaluace vzdlávání nezamstnaných. Dotazníkový przkum je už mén vhodný pro vícerozmrné a komplexní programy. Napíklad dotazníkový przkum pímých píjemc mže být píliš nákladný, protože, jak u tchto pípad bývá asté, existuje až deset rozdílných kategorií píjemc. Przkumy píjemc nejvíce odpovídají programm, které mžeme popsat jako jednoduché pípady jednak proto, že se evaluace zamuje na jednoduché akce nebo homogenní skupinu akcí a jednak proto, že se zamuje na osamocená témata jako je obdržení výsledku nebo konkrétní dopad. Tento nástroj se nehodí pro ex ante evaluace. Akoliv przkum píjemc mže hrát dležitou roli v pedbžných analýzách, kde se na zaátku programu nastaví datová základna, oproti které se mí pokroky bhem a po zavedení iniciativy. 1 V systému MEANS byl použit termín adresát", protože termín píjemce je asto spojen s myšlenkou pozitivního efektu, což mže být matoucí, protože evaluace mže identifikovat i negativní vlivy pi zkoumání vlivu na pímé píjemce

10 ! "# $$% Samotný vzorek (panel) respondent mže být dotazován ve dvou nebo více postupn navazujících periodách, kde je cílem zajištní prbžných dat, která umožní monitoring píjemc a oekávání udržitelnosti efekt. Napíklad przkumné panely jsou používány k evaluaci udržitelnosti výsledk dosažených na poli zamstnanosti (nap. praktikanti jsou dotazováni ped a po kurzu). Na píkladu v rámeku 1 byl zámrem pedstavitel francouzského ministerstva srovnávací odhad efekt zamstnanosti hned nkolika intervencí. Hodnotící otázka byla: Jsou nkterá opatení v oblasti zamstnanosti efektivnjší než ostatní? Rámeek 1: Przkum efekt politiky zamstnanosti uskutenný mezi zamstnavateli Francouzské ministerstvo práce, zamstnanosti a vzdlávání zamstanc asto používá dotazníkové przkumy (vtšinou se jedná o telefonické przkumy) k evaluaci intervencí zamených na zvyšování zamstnanosti. Przkum uskutenný v roce 1990 byl zamen na evaluaci opatení týkajících se zvyšování zamstnanosti dlouhodob nezamstnaných ve form vyntí platebních povinností do sociálního zabezpeení pro zamstnavatele. Dotazník byl veden telefonicky se zamstnavateli asi 1,000 nezamstnaných osob, kteí mli prospch z tohoto opatení. Vzorek postihoval pouze zamstnavatele a nezamstnané pímo ovlivnné opatením. Každý dotazovaný lovk ve firm ml dostatek znalostí o rozhodnutích, která vedla k náboru nezamstnaných a o významu situace, kterou nabídka na vyntí zamstnavatele z platebních povinností do sociálního zabezpeení vytvoila. Aby se zamezilo poskytování zkreslených údaj, byla zamstnavatelm poskytnuta možnost anonymního vyplnní dotazníku. Dotazník zahrnoval nkolik otázek vyskytujících se napí celým jeho textem, které mly odhalit názory na vývoj situace bez intervencí, v tomto pípad pi absenci popsané výjimky pro zamstnavatele. Týkaly se také dodateného náboru, nebo obsahovaly nábor pracovníka s jinými vlastnostmi, nebo nábor stejného pracovníka za jiných podmínek, atd. Výsledky przkumu byly posléze použity k odhadu nákladu mrtvé váhy pro každou firmu (tj. poet nezamstnaných, kteí by byli zamstnáni i bez aplikování intervence) a substituních efekt (tj. rozsah, do kterého výjimka podncovala zamstnavatele k náboru zpsobilého pracovníka radji než k náboru pracovníka nezpsobilého). Pozorování celého vzorku poskytlo zhodnocení prmrných koeficient mrtvé váhy a substituních efekt. Jelikož byl vzorek reprezentativní, byly tyto koeficienty zobecnny pro všechny firmy, které mly z výjimky prospch za úelem popisu pracovních míst vytvoených opatením. Zdroj: Aides publiques à l embauche: quels effets sur l emploi - Premières synthèses, N 6, Mai 1990, Ministère du Travail de l Emploi et de la Formation Professionnelle Klíovým požadavkem pro použití przkumu píjemc je to, aby podrobnosti o píjemcích byly zaznamenány a uloženy v patiném formátu pro další výzkumné zámry. Jestliže nejsou podrobnosti o píjemcích dostupné, potom evaluátoi mžou aplikovat další metody, které by pokryly przkum celé zacílené populace (viz sekce sociálních przkum). Hlavní kroky Použití strukturovaného dotazníku v przkumu je nejjednodušším pozorovacím nástrojem, který je vykonáván mnoha rznými prostedky v závislosti na hloubce požadované informace a na velikosti vzorku. Podrobný popis aplikace techniky je možné najít v sekci sociální przkumy, protože principy provádní przkum popsané zde jsou aplikovatelné i na przkumy píjemc. Silné stránky a omezení Výhodou dotazníkových przkum je, že vytváejí výsledky aplikovatelné na celou pozorovanou "populaci", a to bu pímo, pokud je przkum vyerpávající, nebo extrapolací ze vzorku. Na druhé stran poteba standardizovat odpovdi skrze uzavené otázky mže vést ke

11 zjednodušení, pokud nebyl efekt intervence identifikován již v úvodu a pokud nebyl jednoznan pochopen. I když metoda mže být nákladná, obzvlášt když je vzorek velký, pesto umožuje oslovit širokou veejnost s relativn nízkými náklady v porovnání s technikami, které jdou více do hloubky. Przkumy píjemc mohou obsahovat jak kvantitativní tak kvalitativní informace. To je užitené zejména v pípad, když ešitel nemá jasnou pedstavu o názorech respondent, nebo o zpsobu, jak intervence funguje. V tomto pípad mže být užitená kombinace otevených a uzavených odpovdí. Musíme ovšem poznamenat, že analýza otevených otázek je komplexnjší a také dražší, protože pokud byla posbírána primární data musí ešitel urit skupiny a kodifikovat podobné odpovdi. Tento nástroj se pomrn dobe hodí k vytvoení popisné informace a jasné klasifikace v rzných kategoriích (nap. popis firmy z pohledu její velikosti, sektorové aktivity, vku, povaze trhu, atd.). Použití strukturovaných reprezentativních vzork má výhodu ve vytvoení kvantifikované a zobecnitelné informace (za pedpokladu, že byl vzorek správn vybrán). Z toho dvodu jsou také užitené pro kvantifikaní indikátory vetn monitorovacích indikátor. Jak bylo uvedeno výše, použití przkumu píjemc je závislé na dostupnosti informací o píjemcích. Nkdy není možné znát obyvatelstvo, které má být dotazováno, pokud nejsou píjemci dobe identifikováni monitorovacím systémem. Stejn jako u jiných przkum je poteba si být vdom možných zkreslení odpovdí (zvlášt pokud mají respondenti materiální zájem na intervenci, z které profitují). Literatura Dussaix A.-M., Grosbras J.-M. (1996), 'Les sondages: principes et méthodes.' collection Que sais-je? Paris: Presses Universitaires de France Practical and accessible, this book contains the most essential information on polling techniques and practice. Fink A. (1995), 'The Survey Handbook': A complete and practical guide, Sage Grangé D., Lebart L., ed. (1994), 'Traitements statistiques des enquêtes' Dunod A large body of technical and statistical information, provided in an accessible form. Henerson M.E., Morris L.L., Fitz-Gibbon C.T. (1987) 'How to measure Attitudes?' Sage Covers the construction and use of scales of measurement. Javeau C. (1992) 'L'enquête par questionnaire, manuel à l'usage du praticien', Edition de l'université de Bruxelles

12 ! "# $$% Klíové termíny Sampling (Výbr vzork) Sampling Error (Chyba ve výbru vzork) Statistical significance (Statistická významnost)

13 D03 - INDIVIDUÁLNÍ POHOVORY Sourcebook II: Metody a techniky Popis techniky Individuální pohovor je charakterizován jako hloubkovyý rozhovor s respondentem, který je veden školeným týmem. Cílem je obvykle sbr specifických informací. Technika se používá ke shromáždní kvalitativních informací a názor tch, kteí jsou pímo ovlivnni konkrétním programem nebo projektem, jeho kontextem, implementací, výsledky a dopadem. Rozlišujeme nkolik druh interview, z nichž každý napluje rzné cíle: neformální pohovor (konverzace), polostrukturovaný pohovor, ízený pohovor a strukturovaný pohovor (nejpísnjší pístup). Následující ádky popisují polostrukturovaný pohovor, což je nejastjší technika evaluací Strukturálních fond. Úel techniky Individuální pohovory, jak termín napovídá, je prostedek k získání informace prostednictvím pímého dotazování. Hloubkové rozhovory mohou pomoci: Zajistit zptnou vazbu ke všem aspektm programových vstup, aktivit, výstup, výsledk a dopad. Tento typ przkumu je zpsob, jak se dozvdt o názorech úastník (píjemc a dalších zainteresovaných subjekt) na projekt nebo program, nap. jak dalece projekt nebo program napluje poteby v porovnání s oekáváními. Pohovory slouží v sociálních vdách také ke zjišování zpsobu uvažování uživatel. Zjistit zmny chování v ase. Pokud jsou provádny vícekrát než jednou, nebo nkým, kdo již se delší as v programech angažoval, mohou pohovory ukázat, jestli se v prbhu asu objevily njaké zmny. Individuální pohovory jsou výzkumnou technikou, která slouží k získání relevantních informací o dvodech, koncepcích a osobách, které byly dotazovány v projektu nebo programu. Krom subjektivních znázornní slouží také ke sbru informací o konkrétní praxi. To je zvláš dležité pi objasování zpsob, jakými byla intervence implementována a pro identifikaci osvdené praxe. Zdraznit individuální a skupinové zájmy. Témata, která nevzejdou mohou být vyslovena pouze v individuálních pohovorech. Odhalit lišící se zkušenosti a postoje lidí. Skupiny asto neumožní identifikovat rzné zkušenosti, které se liší pípad od pípadu. Odkrýt cestu k normám místní komunity. Dotazování klíových vdc spoleenství (barmani, oblíbení uitelé, policisté) mže zajistit rychlý pehled o spoleenství, jeho potebách a zájmech. Rozvinout další nástroje výzkumu. Nkteí ešitelé používají hloubkové pohovory, aby získali informaci, kterou mohou potom využít k vývoji kvantitativních przkum jakmile mají lepší náhled na to, co se objevuje v souvislosti s programem a jaké jsou klíové problémy. Jiní ešitelé zjišují, že dotazováním získají veškeré potebné informace i bez provedení pozdjších przkum. Výsledky dotazování mohou vést k vytvoení otázek pro evaluaní techniku focus groups, nebo pomáhají vytváet otázky pro przkum. Hloubková interview se mohou lišit od metody focus groups nkolika zpsoby: Hloubkové pohovory asto také slouží k získání pedbžných informací od zainteresovaných subjekt

14 ! "# asto se také používají jako ást formativní evaluace, která je urena k testování teorie akce a/nebo k vytvoení prvodce k jemnému vyladní politiky nebo programu. Individuální pohovory jsou také užitené pi provádní komplexních evaluací programu, které jsou ureny k identifikaci zmn v chování a vnímání zúastnných. (jako je nap. transfer technologií nebo vzdlávací programy) na rozdíl od získávání více hmatatelných, tvrdších výsledk (jako je tvorba nových pracovních míst nebo výstavba nových zaízení). Píklad nástroje v praxi je v uveden v rámeku 1. Rámeek 1: Evaluace programu North Jutland Technology (NordTek) Cílem NordTek programu byl vývoj regionu North Jutland skrze zavedení informaních technologií do regionální prmyslové továrny. Program ml dva cíle: tvorbu pracovních míst a vylepšení špatného image regionu. Vývojová strategie implementovaná tímto programem byla založena na tyech cílech, které mly být dosaženy temi typy inností. Cílem bylo: posílení místní sít zúastnných; zlepšení kvalifikace pracovník v nových technologiích; orientace místní výroby k místním potebám a poptávce a konen také zvýšení atraktivity pro zahraniní investory. innosti, které mly smrovat k tmto cílm se týkaly: zavedení opatení na rozvoj a zavádní nových technologií, zavedení opatení pro vzdlávání lidí v používání nových technologií a zavedení opatení zajišující investiní podporu MSP. Program byl hodnocen prostednictvím polostrukturovaného dotazování 70 firem píjemc. Cílem tchto przkum bylo porozumt tomu, jak firmy užívají obdržené služby a co z nich získavají. Firmy, u kterých probhly rozhovory byly vybrány z 250 firem píjemc v 5 nejdležitjších projektech programu NordTek (projekty se týkaly specifických témat jako konzultace, vzdlávání a síové propojení). Vybrané firmy musely obdržet relativn rozsáhlou podporu bhem posledních šesti msíc a reprezentovat rzné druhy této podpory. Zvolený pístup se zakládal na ízeném pohovoru s cílem shromáždit všechny informace dotýkající se firem. Tento postup byl mimo jiné zpísnn tím, že srovnával výsledky, které byly obdrženy od nkolika rzných dotazovatel. Po interview przkum pokraoval více neformální konverzací bhem návštvy ve firm, což zabralo celkem asi dv hodiny. Dotazovaní obdrželi souhrn interview ve form 4-8 stránkového dokumentu pro ovení. Tématy bhem interview bylo napíklad: dvody pro pipojení k projektu, oekávaný pínos z pomoci a pínos, který už probhl a možnost obdržet pomoc z jiného zdroje. Výsledky pohovor umožnily identifikovat dvody, které stály za rozhodnutími firem participovat na projektech NordTek. Celkov interview odhalila, že pomoc poskytovaná NordTekem byla v nkterých pípadech jedinená a nebyla by k nalezení nikde jinde, kdežto jinde soutžila s místními firmami a dokonce s jinými projekty NordTek. Protože vytváení sítí a konzultaních služeb NordTek bylo vyvíjeno bhem nkolika msíc a dokonce nkolika let, jeden z nejdležitjších faktor pro firmy byla osobní znalost a geografická blízkost úastník program. Nicmén zstalo obtížné kvantifikovat prospch, který byly schopny projekty NordTek pinést firmám, vzhledem k poetným externím faktorm schopným ovlivnit proces, ve kterém služby probíhaly. Zdroj: Olsen, Leif and Olaf Rieper. NordTek-evaluieringen, AKF Forlaget, 1991 Situace vhodné pro aplikaci Každá evaluace obyejn poítá s individuálními pohovory, jako jsou pohovory s programovými manažery, zainteresovanými subjekty a asto píjemci a úastníky programu. Nelze íci, že pohovory jsou vždy vhodné nebo nevhodné, ale spíše, že jsou vhodnjší pro ten který typ

15 evaluace za jistých okolností. Ve skutenosti v nkterých pípadech je rozhodnutí, jestli podniknout individuální pohovor, inno z vnjších dvod jako jsou náklady nebo asový tlak. Okolnosti a pínos pohovor jsou popsány níže. Pohovory jsou používány v przkumném kontextu, jinými slovy jde o použití v pípadech, když hodnotitel nemá prvotní hypotézu nebo adekvátní znalost projektu nebo cíl, aby bylo možné pracovat s dotazníkovým przkumem. Individuální pohovor je také vhodná technika, když je poet zainteresovaných subjekt zahrnutých do hodnoceného programu nebo projektu píliš zanedbatelný na to, aby byl objektem statisticky významného przkumu. Techniky dotazování jsou široce používány v evaluaci strukturálních intervencí a zvlášt v evaluaci program. Interview s programovými manažery a píjemci zstávají jedním z nejastji používaných nástroj v interim evaluaci strukturálních program. Principem je vybrat nkolik píjemc nebo manažer v závislosti na charakteru implementované akce nebo veejném zájmu.pokud používáme interview jako nástroj analýzy, jde o jednu z mála technik, která umožuje rychle sestavit úinný pehled program. Velmi voln strukturované pohovory neformální konverzace s manažery a dalšími osobami zúastnnými v programu mohou být základem k identifikaci tch ástí programu, které mají být posuzovány ve vtší hloubce. Interview s tvrci politiky mže také formovat prvotní fáze evaluace, jenž jsou považovány za jedny z nejdležitjších a urit klíové výstupy, které tvrci politiky požadují. Provádním pohovor s klíovými zainteresovanými subjekty a seazením jejich priorit získává evaluátor náhled na to, co lidé vidí jako hlavní témata, kterým by se mla evaluace vnovat. Interview se mohou také uplatnit a zajistit užitené informace pi hodnocení program sociální povahy, kde obvykle píjemci postrádají motivaci k vyplování dotazník. Jde vtšinou o hodnocení opatení cílená na poskytování práce dlouhodob nezamstnaným, kteí prošli vzdlávacím kurzem. Mimo to klíové zainteresované subjekty asto poskytnou informace o dalších zainteresovaných subjektech,,o kterých si myslí, že by mli být také podrobeni pohovorm, a dále to, jak je nejlépe oslovit a zaangažovat. Hlavní kroky V zájmu správného vedení pohovor musí být dodržovány následující kroky. Krok 1. Výbr respondent: Vzorky respondent potebné pro provedení pohovor jsou menší než pro dotazníkový przkum. Získané informace z pohovor jsou oveny samotným kontextem a ne pravdpodobností výskytu konkrétních odpovdí vyplývajících z dotazník. Poet pohovor závisí na charakteru studie, rznorodosti reakcí a na dostupných zdrojích (obecn pohovor). Vybraný vzorek je vtšinou založen na komponentech, které mají být charakteristické pro zkoumanou populaci (diverzifikovaný vzorek). Vzorek mže být vybrán pímo (nap. pes administrativní seznamy, lenství v relevantních orgánech/organizacích), nebo pomocí tetí strany, což umožuje více cílený výbr, ale znamená riziko zkreslení výbrových parametr. Krok 2. Plánování pohovor: Plánování zahrnuje návrh hlavních bod, podle kterých se bude pohovor ídit a specifikaci témat, na která se chce tazatel zamit. Není podmínkou následovat takto vytvoený plán pohovoru naprosto pesn. Tento plán je spíše kontrolním listem, který umožuje tazateli zkontrolovat, jestli se zabývá podstatnými vcmi. ešitel mže pohovor pizpsobit

16 ! "# respondentovi a formulovat nové otázky. První pohovory mohou vznést nároky na další úpravy a dodatky v definování otázek, pokud s nimi mají dotazovaní problémy. V mnoha pípadech je také užitené sbírat základní informace od respondent pedem, abychom ušetili as bhem pohovor samotných. Mže také být užitené seznámit respondenty s oblastmi, které mají být zkoumány, aby si sehnali nezbytné faktické informace ped samotným setkáním. Velmi vhodné je ustavit smlouvu s respondentem zahrnující cíl pohovoru, dobu jeho trvání, úrove utajení, užitek ze zjištní atd. Je také užitené mít jasnou pedstavu, jaká je role zainteresovaných subjekt ješt ped pohovorem, protože struktura pohovor se bude lišit podle jejich vztahu k programu. Úprava a ízení otázek se mže pohybovat od kontrolního seznamu po polostrukturovaný dotazník. Krok 3. Výbr a školení dotazovatel: Pohovory vyžadují vysoký stupe profesionality, pokud mají být provedeny správn. Dotazovatel musí mít dovednosti v komunikaci, poslouchání respondent a zapisování poznámek. Kvli hladkému prbhu interview a zajištní pohodlí respondenta je vhodné ujistit se, že panuje uritá sociální blízkost mezi dotazovatelem a dotazovaným. Strukturované pohovory také navíc vyžadují mít podstatnou znalost oboru. Krok 4. Prbh interview: Dotazovatel musí být k dotazovanému uctivý a být schopen správn pochopit a vysvtlit zkoumanou látku a kontext. Poátení kontakt je velmi dležitý, protože to je komunikaní základ. Dotazovatel musí být opatrný, aby neovlivoval dotazovaného schvalováním a smrováním jeho odpovdí. Interview mže být nahráváno, aby se potvrdilo, že výroky dotazovaných nejsou pekrouceny a že nejsou nejdležitjší poznatky ze zprávy vypuštny. Akoliv v nkterých pípadech mohou dotazovaní cítit, že jsou na pásek schopni odpovídat mén upímn a v potaz by mlo být vzato také nákladné pepisování rozhovor, a to již pi sestavování evaluaního rozpotu a asového rozvrhu. Pepis rozhovoru nebo hlavní body pohovoru mohou být zkontrolovány s dotazovanými, a tím je možné v této fázi doplnit nevyešené otázky. Je rovnž vhodné podkovat dotazovaným dopisem za jejich pispní (jejich spolupráce mže být potebná v budoucích studiích a proto je dobré ujistit se jejich dobrou vlí). Nkteré pravidla jsou uvedeny v rámeku 2. Krok 5. Analýza výsledk: Tato poslední fáze se skládá z analýzy rozhovor, interpretace a porovnávání výsledk získaných od dotazovaných a ze zjišování bžných a odlišných pohled kvli celkovému zhodnocení evaluace. Mžeme také vytvoit souhrnnou zprávu týkající se propojenosti a celistvosti každého z provedených pohovor, nebo sestavit analýzu napí tématy, která je velmi vhodná pro výzkum model schopných vysvtlit individuální praktiky. Aby byly získány výsledky, které budou posléze pedmtem diskuse, vytvoí dotazovatel analytickou tabulku,mapující tení pohovor a popisné hypotézy. Tato tabulka je podkladem pro vysvtlení pedpoklad a aplikuje se na každou zprávu o pohovorech. Jakmile je výzkum proveden a podrobn sepsán, mly by být všechny dokumenty, kazety, atd. uloženy na bezpeném míst. V ideálním pípad by ml mít k tmto materiálm pístup pouze vybraný personál jako dotazovatelé, supervizoi, personál, který zaznamenává a ovuje data a datoví analytici

17 Rámeek 2: Píklad osvdené praxe v osobních pohovorech Nepedpokládejte, že lidé mají pro vás všechen as na svt.. Žádné interview by nemlo trvat déle než hodinu. Delší as produkuje opakování, ne více informací. Sdlení, že pohovor bude trvat hodinu ho také pomáhá strukturovat. Vysvtlete, eho se pokoušíte dosáhnout a jakou roli v tom respondenti hrají. Dobrou zásadou pro jednohodinový pohovor je soustedit se na pt hlavních bod. Respondenti mají právo íst cokoliv si dotazovatel zapíše. To pomáhá zmírnit naptí a vyrovnat síly. Zapisujte pouze klíové body doslovný pepis není k užitku. O dležité vci se podlte s ostatními a vysvtlete si je. Schválení k použití materiálu z pohovoru musí být udleno formáln není to jen v zájmu férové reprezentace, ale také v zájmu ujištní, že pokud bude dotazován obsah práce pozdji, komunita vás podpoí. Celkové výsledky procesu by mly být poskytnuty dotazovaným v pozdjším termínu. Silné stránky a omezení Individuální pohovory jsou pravdpodobn pro evaluace strukturálních fond rozhodující. Abychom získali istý pohled na celkovou problematiku, je teba do hloubky prozkoumat a porozumt celkové problematice na rozdíl od všestranného pístupu k výzkumu. Použitím individuálních pohovor mohou být odhaleny pohledy respondent a dvody pro tyto jejich názory bez dalšího ovlivování ostatními úastníky (jako tomu mže být v pípad použití techniky focus groups). Individuální pohovory se hodí hlavn tam, kde chceme porozumt problematice procesu. Výhodou tohoto typu przkumu je, že zajišuje podrobnou informaci o hodnotách, faktech a chování respondent, umožuje sestavit dohromady skupinu prvk, tedy vytvoit relativn vyerpávající studii na dané téma. Dobe vedený pohovor mže pomoci pochopit mechanismus implementace a píinných vazeb programu, a identifikovat úspšné píklady nebo obvyklé chyby. Ve skutenosti to mže vést k návrhu ešení a doporuení pro posun programu dopedu. Výsledkem jsou informace osvdené praxe, které mohou být uvádny ve form píklad v textu studií. Navíc mže být vzorek kontrolován a tazatel má jistotu, že otázky byly interpretovány tak, jak je teba. V nkterých pípadech jsou osobní pohovory preferovány ped jinými metodami jako je skupinová diskuze, napíklad když je subjekt obklopen silnými sociálními normami, nebo když je vyžadován posudek. Pohovor je také jedním z nejlepších prostedk pi angažování málo gramotné populace. Strukturované pohovory mohou také zaujmout místo dotazník u klient, kteí mají obtíže pi vyplování formulá. Navíc individuální pohovory jsou asto snazší než skupinové metody. Klíovým pínosem je úrove detailu, kterou bžn dosahují. V pohovoru mají evaluátoi možnost doplovat otázky a pátrat po významu. Je snadnjší diskutovat problém do hloubky s jedním lovkem než se skupinou. Pomáhá to také vyhnout se problémm pi organizování schzky s vtším potem len. Akoliv jsou zde i nevýhody. Když jsou data získávána prostednictvím hloubková interview, vzorek je obvykle menší a nepoužívá náhodné metody výbru úastník. Navíc výsledky nemohou být zobecnny. Individuální pohovory berou v potaz situaní a individuální faktory, což

18 ! "# znesnaduje vytváet obecné závry. Mohou sice umožnit vyerpávající identifikaci efekt a možných píin, ale nemohou být použita k mení dopad nebo funkních píin. Pokud má být tato praxe efektivní, pak se vyžaduje mnoho asu a vstupy odborník. K plánování, provedení a interpretaci interview je teba specifických dovedností. Pokud jsou dovednosti této povahy neadekvátní výsledkem je informace nulové hodnoty. Pohovory nejsou vždy vedeny profesionáln tak, aby vyprodukovaly efektivní výsledky. Dalším nebezpeím této metody, ped kterým je teba se chránit, je subjektivismus i pes pítomnost trénovaných tazatel je zde riziko nedostatku konzistence mezi tazateli. Individuální pohovor jako metoda trpí nedostatkem objektivity a asto spoléhá na bezúhonnost a í est tazatel, jejichž zkušenosti nemohou být opakovány vzhledem k povaze przkumu. Na druhé stran osobní pohovory vyluují možnost anonymity a tazatel mže odpovdi. Pínos tchto výzkum navíc záleží na znalosti respondent a jejich spolupráci v odpovídání na otázky. Informace také mže být pekroucena rznými zpsoby, které respondenti vyvolají. Dokumentace mže být zavádjící: poznatky z oboru asto obsahují píliš mnoho dvrných informací pro jejich širší obh: s mnoha informacemi musí být zacházeno dvrn pi tvorb zpráv. Dležité je, aby evaluátoi respektovali soukromí, když diskutují problém se specifickými klienty nebo respondenty a nenechali se zatáhnout do kritických rozhovor nebo poskytování dvrných informací pokud jde o jiné pohovory. Úkolem je fakticky najít a shromáždit užitené informace, ne informovat subjekty o názorech, které mohou mít ostatní. Bhem rozboru akce a setkání zamstnanc by se nikdy nemlo poukazovat na obsah przkumu podle jmen respondent. Literatura Blanchet A., Gotman A. (1992) L enquête et ses méthodes: l entretien. Nathan Université This book is entirely devoted to interview surveys, from an educative point of view. Bryman, A., (2001) Social Research Methods, Oxford Publications Casley D., Kumar K. -(1991) Collecte, analyse et emploi des données de suivi et d évaluation. Banque Mondiale Hermatti, Minu (2002) Multi-stakeholder processes for governance and sustainability: beyond deadlock and conflict, London: Earthscan, 2002 Patton M.Q., (1987) How to use qualitative methods in Evaluation, Sage Publications Oppenheim, A. (1992) Questionnaire Design, Interviewing and Attitude Measurement Klíové termíny Structured interview (Strukturovaný pohovor) Semi-structured interview (Polostrukturovaný pohovor) Sampling (Výbr vzork)

19 D04 - EVALUACE PRIORIT Sourcebook II: Metody a techniky Popis techniky Metoda hodnocení priorit (nkdy uvádna jako technika evaluace priorit) je založena na simulaci možností na trhu a obvykle využívá ke sbru informací sociální przkumy. Respondentm je pidlen hypotetický rozpoet a mají nabídku položek, které mohou koupit, všechny s hypotetickou cenou. Hodnoty položek jsou potom odvozeny od preferencí, které dostanou od respondent utrácením svých rozpot za tyto položky. Úel techniky Technika hodnocení priorit byla vyvinuta v zájmu zapojení veejnosti do komplikovaných plánovacích problém. Metoda se pokouší kombinovat ekonomické teorie s przkumnými technikami za úelem ocenní komodit, které postrádají trhovou cenu, jako je nap. vývoj, nebo ochrana životního prostedí. Je používána k identifikaci priorit v situacích, kdy je pravdpodobný konflikt zájm mezi rznými lidmi a zájmovými skupinami a volba jakéhokoli názoru bude vyžadovat kompromis. V tomto ohledu je technika hodnocení priorit jako evaluaního nástroje blízce spojena s analýzou náklad a výnos a ekonomikou životního prostedí. Technika evaluace priorit je také používána ke sbru informací podle definovaných preferencí, obvykle jako souást aktivit pi vytváení iniciativ, které identifikují zámry cílových skupin (nap. ocenní cestovních preferencí na trhu cestovatel, nebo pojmenování preferencí rodi týkající se dtské pée jako uvádí píklad níže). Vzhledem k tmto skutenostem metoda upesuje rozhodnutí vycházející z názor a posudk cílových skupin obecn (transformováno do preferencí, když si lidé vymují vci na trhu). Jde tedy o snahu vyhnout se rozhodnutí uinnému lidmi s nejvtším vlivem v rozhodovacím procesu, kteí mohou mít specifický soubor hodnot a postoj. Situace vhodné pro aplikaci Metoda byla prkopnicky poprvé vyzkoušena Hoinvillem a Berthoudem v sedmdesátých letech a týkala se zhodnocení cestovního asu, bezpenosti cestování, zneištní vozidly a dopravní zácpy v Londýn. Metoda je bžn užívána v environmentálních evaluacích pi zhodnocení netržního environmentálního zboží. Používá se, když tvrci politik žádají názor veejnosti na problémy jako: Reakce spoleenství na zmny v charakteru životního prostedí; Relativní velikost užitku pi užívání životního prostedí uritým zpsobem v porovnání s nepoužíváním; Nejvyšší kvantita environmentálních efekt. O Hanlon a Sinden (1978) použili techniku pi evaluaci hodnoty pirozenosti životního prostedí (definováno jako užitek odvozený ze znalosti pítomnosti potu druh) a hodnoty výbru (definováno jako pravdpodobnost vidt dané druhy) v novém Jižním Walesu v Austrálii. Národní centrum pro sociální výzkumy (NCSR) v Británii používalo metodu v sedmdesátých letech k mení kompromis mezi navrhovanými zámry usedlík v jejich lokalit

20 !""# Hlavní kroky Mezi použitím metody k identifikaci preferencí a k mení behaviorálních odpovdí mže být velký rozdíl. Technika evaluace priorit se aplikuje hlavn na nedávné scénáe a je konstruována k identifikaci alternativ ešení obsahujících rzné úrovn peddefinovaných atribut. Základem je nechat respondenta navrhnout optimální soubor ešení omezený uritými faktory. Metoda potom umožní identifikovat náklady, které vznikají pi pohybu odmezi jednotlivými úrovnmi atribut a respondent vybere nejlepší ešení pi fixním rozpotu, který má k dispozici.. Analýza je založena na neoklasickém mikroekonomickém pedpokladu o chování zákazníka (nap. rovnice mezní užitkovosti pro všechno zboží). Zámrem je dospt k ideáln vyrovnaným preferencím respondent omezených finann, ale neomezených faktory nedokonalostí a limit na trhu. Napíklad respondentm bude nabídnuto pt druh zboží ve tech kvantitách (1, 2 a 3 jednotky). Mají tedy na výbr patnáct možných voleb, každá reflektující vhodnou cenu pro každé zboží. Experiment se pro každého jedince opakuje s rznými cenami dokud není pomr sledované frekvence výbru a oekávané frekvence stejný pro všech patnáct kombinací (tedy odhalí opravdové preference a krajní hodnocení). U przkum zamujících se na otázky životního prostedí mají respondenti k dispozici rzné kombinace konvenního zboží a výhod životního prostedí za pedpokládaných cen. Rámeek 1: Rodiovské priority týkající se dtské pée Przkum ve Skotsku provedený Národním centrem pro sociální výzkumy studoval požadavky na dtskou péi mezi rodii trnáctiletých dtí a mladších pro Strategii dtské pée ve Skotsku. Studie probíhala ve dvou ástech: rozsáhlý prezový przkum ve všech sektorech kvli sbru spolehlivých kvantitativních dat o souasných požadavcích na dtskou péi a menší przkum k provení faktor, které ovlivují zájem o placenou péi a s tím související trh práce. Technika evaluace priorit byla použita k hodnocení souasných systém dtské pée, k vymezení názor rodi na rzné aspekty dtské pée, a k hodnocení poteb rodi v termínech kvantity souasných pedpis. Rodie zahrnutí do tohoto przkumu analyzovali širokou paletou možností vzhledem ke kvantit, vhodnosti a kvalit dtské pée. Možnosti se lišili podle vku dítte. Abychom ilustrovali pístup, zamíme se na možnosti spojené s pedškolními dtmi ve vku 0-4 roky. Pro tuto skupinu byly identifikovány následující alternativy: kvantita poet hodin dtské pée týdn; vhodnost jak dlouho trvá získání poskytovatele dtské pée kvalita dtské pée vývoj dítte a píležitosti k uení, zkušenosti personálu a vzdlávání a pomr dtí/zamstnanc. Mítko kvality pedpokládá, že ím vtší pístup k uení dti mají, tím vyšší je kvalita opatení, akoliv je to subjektivní pedpoklad. Alternativy byly oznámkovany rznými hodnotami piazenými ke každému atributu s minimální a maximální hodnotou, která korelovala se vzrstajícími hodnotami každého atributu jak ukazuje tabulka níže. Respondenti, kteí aktuáln využívali péi o dti, byli požádáni o identifikování ešení, které se jich týkalo. ešitelé spoítali prmrný výsledek pro rzné kategorie rodi a celkový výsledek a pro každý uvažovaný aspekt dtské pée. Všichni respondenti byli poté požádáni o identifikaci jejich ideální kombinace z celkového potu 18 bod. Prmrný výsledek byl porovnán pro souasné a ideální alternativy, pro uživatele a neuživatele pée o dít a pro rzné skupiny (nap. podle statutu zamstnanosti). Toto umožnilo ešitelm ohodnotit souasné a ideální uspoádání formální dtské pée u rodi dtí pedškolního vku a preference rzných skupin

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT Definice hierarchického a liniového majetku/zaízení Kusovníky majetku/zaízení Pracovní postupy

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek

Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek Zápis 1 o posouzení a hodnocení nabídek 1. Veejná zakázka Název zakázky: [_Operativní leasing užitkového vozu_] Registraní íslo projektu: [_CZ.1.04/3.4.04/26.00348_] Název projektu: [Flexibiln pro odlehovací

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

i Paul Hauge. Pruzkum trhu Computer Press Brno 2003

i Paul Hauge. Pruzkum trhu Computer Press Brno 2003 i Paul Hauge., Pruzkum Computer Press Brno 2003 . a Pfedmluva 1 Pfedmluva k 3 Kapitola 1 Co 5 PÁTRÁNí PO MARKETINGOVÝCH ROZHODNUTíCH 5 TRH A MARKETINGOVÝ VÝZKUM 7 POLE INFORMAcí MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník Investiní dotazník INVESTINÍ DOTAZNÍK Dotazník je pedkládán v souladu s 15h a 15i zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znní pozdjších pedpis zákazníkovi spolenosti ATLANTIK finanní

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST. Vstupní zpráva

HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST. Vstupní zpráva HODNOCENÍ IMPLEMENTACE PRINCIPU PARTNERSTVÍ V OPERANÍM PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMSTNANOST Vstupní zpráva IREAS centrum, s. r. o. (vedoucí konsorcia) & Tima Liberec, s. r. o. Centrum pro komunitní práci

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003

Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb. Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl. Praha, Olomouc 2003 1 Zkušenosti z pilotních inspekcí kvality sociálních služeb Etel Smékalová, Milena Johnová, zpracování graf Ondej Mátl Praha, Olomouc 2003 Jedním z nejbolavjších míst v našem systému sociální pée je zajištní

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOU potravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 1/ 01/ 02/09 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ.

O em bude prezentace. Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ. Systém managementu jakosti (SMJ) ást 1 Blok 2 Ing. Antonín Zatloukal únor 2007 O em bude prezentace Co to je SMJ, prvky SMJ Zásady (principy) SMJ Postup pi zavádní SMJ Možnosti zavádní SMJ Pínos SMJ Základní

Více

ORACLE ÍZENÍ VÝROBY ORACLE WORK IN PROCESS KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS

ORACLE ÍZENÍ VÝROBY ORACLE WORK IN PROCESS KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS ORACLE WORK IN PROCESS ORACLE ÍZENÍ VÝROBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE WORK IN PROCESS Definice standardních výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh pro libovolný zvolený interval Definice výrobních píkaz koncové

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

Stedndobá evaluace Rámce Podpory Spoleenství v Irsku. Úvod

Stedndobá evaluace Rámce Podpory Spoleenství v Irsku. Úvod Stedndobá evaluace Rámce Podpory Spoleenství v Irsku Úvod Stedndobá evaluace Rámce podpory Spoleenství (RPS) v Irsku pro programovací období 1994 1999 probhla v polovin roku 1997. Tato studie popisuje

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Proces "Investice - výstavba nového objektu"

Proces Investice - výstavba nového objektu Proces "Investice - výstavba nového objektu" po.. popis innosti - úkolu gestor souinnost výstup asová jednotka rizika právní norma poznámka 1 Zadání investice-pedložení evidenního listu stavební akce -zadání

Více

Úvodní studie (pokraov

Úvodní studie (pokraov Úvodní studie (pokraov ování) Model jednání a kontext Model jednání (use case model) slouží pro evidenci aktér a služeb systému. Kontextový diagram slouží pro evidenci aktér a datových tok. Oba modely

Více

Pokyn 2008/01 k dotacím organizaních jednotek pro rok 2008

Pokyn 2008/01 k dotacím organizaních jednotek pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn 2008/01 k dotacím organizaních jednotek pro rok 2008 1. Úvodní ustanovení (1) Pokyn upravuje pravidla pro rozdlování, využívání a vyútování dotací urených organizaním

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA

ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA ORACLE DISCRETE MANUFACTURING ORACLE DISKRÉTNÍ VÝROBA KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE DISCRETE MANUFACTURING Definice výrobních píkaz Definice výrobních rozvrh ízení zakázkové výroby ízení sériové výroby ízení hromadné

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Kontrola hospodaení. Úvod do kontroly hospodaení. Junák svaz skaut a skautek R

Kontrola hospodaení. Úvod do kontroly hospodaení. Junák svaz skaut a skautek R Kontrola hospodaení V této kapitole se zamíme na nezbytnou souást procesu ízení každého subjektu a to na kontrolu. Ta je ve skautské praxi vykonávána rznými formami a to zejména podle typu kontrolovaných

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY

ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING ORACLE HLAVNÍ PLÁNOVÁNÍ VÝROBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE MANUFACTURING SCHEDULING Píprava pedpovdí Parametry plánu finální výroby Plánování materiálových požadavk Pracovní plocha

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Praktici a ízená pée. Aktuální problémy zdravotnictví 2008. MUDr.Jana Uhrová

Praktici a ízená pée. Aktuální problémy zdravotnictví 2008. MUDr.Jana Uhrová Praktici a ízená pée Aktuální problémy zdravotnictví 2008 MUDr.Jana Uhrová Pojem a možnosti ízení zdravotní pée Kdo stát, zdravotní pojišovny, poskytovatelé, obané/pojištnci Co rozsah a podmínky poskytování

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Volím správnou kariéru CZ.1.07/1.1.22/02.0023 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Volím správnou kariéru Volím

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. Jihlavská 893, 580 01 Havlíkv Brod

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. Jihlavská 893, 580 01 Havlíkv Brod ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VÝBR DODAVATELE VZDLÁVACÍCH KURZ SPOLENOSTI ROSS HOLDING A.S. 1 NÁZEV ZAKÁZKY Komplexní rozvoj zamstnanc ve spolenosti ROSS Holding 2 ZADAVATEL Obchodní firma/název Právní forma

Více