Nerovnosti kolem nás

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nerovnosti kolem nás"

Transkript

1 Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti Výzkum podporovaný grantem MPSV v rámci projektu Moderní společnost a její proměny Pracovní texty Nerovnosti kolem nás Analýza utváření sociálních nerovností v každodenním životě Praha 2006

2 Jadwiga Šanderová Jazyková úprava: Barbora Šmídová Technická redakce: Tomáš Bitrich ISBN

3 Obsah Obsah...3 Výzkumný tým...4 Stručná informace o probíhajícím výzkumu...5 Petra Klvačová Uznání cizinců v každodenním životě...9 Blanka Tollarová Praktické potíže cizinců...29 Olga Šmídová Jak spolu nájemníci mluví o svých domácích...53 Jiří Šafr Skupina majitelů domů a nájemníků. Třídy bydlení?...77 Ivan Vodochodský Rovnost nebo nerovnost? Utváření politiky rovnosti mužů a žen v českých médiích

4 Výzkumný tým Řešitel Doc. PhDr. Jadwiga Šanderová, CSc. Katedra sociologie FSV Univerzity Karlovy a katedra sociálních věd FF Univerzity Pardubice Spoluřešitelé Mgr. Petra Klvačová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy PhDr. Jiří Šafr Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy, Sociologický ústav AV ČR PhDr. Olga Šmídová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy Mgr. Blanka Tollarová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy, Organizace pro pomoc uprchlíkům Mgr. Ivan Vodochodský Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy 4

5 Stručná informace o probíhajícím výzkumu Sborník pracovních textů představuje jeden z výsledků probíhajícího výzkumu sociálních nerovností s názvem Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti, který je finančně podporován grantem Ministerstva práce a sociálních věcí (registrační číslo 1J0631/05 DP2). Výzkum jsme pojali konstruktivisticky a v rámci interakcionistické perspektivy. Předmětem našeho zájmu jsou sociální nerovnosti obecně (tj. bez ohledu na jejich zdroj). Jde o první rozsáhlejší výzkum tohoto typu u nás, který navazuje na aktuální trendy v zahraniční sociologii, jejichž protagonisté zkoumají jednotlivé typy sociálních nerovností v jejich průsečíku a hledají společný základ jejich vzniku a reprodukce. Pozornost tudíž zaměřují na různé typy nerovností (třídní, mezi muži a ženami, různými etniky, generacemi atd.), přičemž hledají nejen jejich společné kořeny, ale také mechanismy jejich (re)produkce, a to především v bezprostředních sociálních interakcích a jejich interpretacích. Zkoumají, jak lidé nerovnosti vnímají, jak na ně reagují, jak o nich hovoří, jak jich využívají, jak jim čelí či jak se s nimi smiřují. Cílem takto orientovaných výzkumů je hledání pravidelností a jejich zobecňování nikoli na populaci, ale na procesy. Jedním z prostředků je odhalování praktik a strategií, které nerovnosti (re)produkují, a vysvětlování jejich účinnosti zejména zasazením do širšího sociálního a kulturního kontextu 1. Výzkum je koncipován jako badatelský s aplikačním dopadem. Jeho smyslem je obohatit dosavadní převážně strukturální pojetí výzkumu sociálních nerovností o přístup interakcionistický a konstruktivistický a zároveň propracovat kvalitativní metodiku pro potřeby takového typu výzkumu v našem prostředí. Kvalitativní metodika může přispět k flexibilní strategii implementace norem (v daném kontextu norem zvyšujících rovné šance), a může tak mít i zcela praktický význam. 1 Více o tomto tzv. kulturním obratu ve výzkumu sociálních nerovností viz Šanderová, J., Šmídová, O. (2006). Možnosti a meze kvalitativního výzkumu sociálních nerovností. Pražské sociálněvědní studie; Sociologická řada «http://www.fsv.cuni.cz/fsv-536-version1-soc002_ Sanderova_fin.pdf» [Accessed: ]. 5

6 Projekt je rozdělen do tří dílčích úloh. 1. Analýza procesu začleňování cizinců do naší společnosti, 2. analýza procesu obnovy demokratických vlastnických vztahů v oblasti bydlení (nerovné postavení pronajímatelů a nájemníků bytů) a 3. analýza procesu dosahování faktické rovnosti mužů a žen v oblasti výdělečné činnosti a péči o děti. Konečným cílem je propojit výsledky těchto tří úloh v obecnější teoreticko-metodologickou studii analyzující tzv. generické procesy, jimiž se nerovnosti utvářejí a reprodukují v konkrétních vztazích mezi lidmi. Teoreticko-metodologické poznatky hodláme s využitím reálných příkladů dovést až do praktické roviny tak, aby jich mohli využít pracovníci institucí, jejichž úkolem je uvádět v život normy týkající se zmírňování sociálních nerovností. Získané poznatky by měly napomoci předcházet vzniku třecích ploch a kontraproduktivních implementačních norem, opatření a směrnic. Pracovní texty, které v první etapě řešení úkolu předkládáme, vycházejí z analýzy skupinových diskusí (focus group) a z analýzy tištěných periodik. V rámci první úlohy jsou to skupinové diskuse cizinců dlouhodobě žijících v naší společnosti. Dvě studie poukazují na základní bariéry, na něž u nás cizinci narážejí, vzdor své snaze se do naší společnosti co nejlépe začlenit. Petra Klvačová se zaměřila na problémy v běžném životě, Blanka Tollarová na komunikaci s úřady. Dva texty zabývající se nerovným postavením soukromých majitelů bytů a nájemníků bytů v soukromém vlastnictví se rovněž opírají o analýzy skupinových diskusí (a to majitelů bytů a nájemníků bytů v soukromém vlastnictví odděleně). Předmětem analýzy diskuse nájemníků, jejíž výsledky předkládá Olga Šmídová, je komunikace mezi vlastníky a nájemníky (jak ji vnímají nájemníci). Na základě této analýzy předběžně identifikuje základní strategie vlastníků a nájemníků hájících své zájmy, které, jak se ukazuje, nemusí být vždy zcela protichůdné. Jiří Šafr se pokusil překročit rámec analýzy diskuse majitelů na stejné téma, a to směrem k nerovnostem v rámci bydlení u nás obecně. Studie Ivana Vodochodského je věnována mediálnímu obrazu nerovností mezi muži a ženami, zejména při hledání zaměstnání. V rámci konstruktivistické analýzy především ukazuje, že 6

7 nerovnost a rovnost mužů a žen v uvažované oblasti představuje v našich sdělovacích prostředcích dvě do značné míry oddělená témata. Texty představují jeden z důležitých podkladů našich interních diskusí před zahájením druhé etapy výzkumu, v níž je potřeba vykročit k hlubšímu propojení dílčích úloh. Zveřejňujeme je nejen proto, abychom o výzkumu a jeho prvních dílčích výsledcích informovali kolegy z řad odborníků a pracovníky institucí zabývající se problémy spojenými s nerovnostmi u nás, ale především proto, abychom získali zpětnou vazbu 2. připomínky a případné náměty budeme upřímně vděční. Za výzkumný tým Za kritické reakce, Jadwiga Šanderová 2 Výsledky naší práce rovněž průběžně zveřejňujeme na webové stránce projektu 7

8

9 Uznání cizinců v každodenním životě Petra Klvačová V tomto textu se zabývám analýzou každodenního vnímání nerovností ze strany cizinců žijících dlouhodobě v České republice. Výpovědi, které analyzuji, byly získány prostřednictvím skupinových rozhovorů s celkem 36 cizinci z různých zemí světa s horší ekonomickou, sociální nebo politickou situací. Nejprve vysvětluji složitost používání pojmu nerovnost v daném kontextu. Nerovnost není v souvislosti s postavením cizinců v ČR explicitně tematizována žádným ze zainteresovaných aktérů, počínaje tvůrci vládních dokumentů, přes experty zkoumající postavení cizinců a konče cizinci samotnými. Přesto všichni tito aktéři nějakým způsobem odlišné, horší postavení cizinců reflektují. V textu se zabývám perspektivou samotných respondentů a identifikuji tři oblasti, v nichž dávají najevo nerovné zacházení, nerovné příležitosti nebo chybějící uznání: stereotypní uvažování o cizincích, srovnávání různých skupin cizinců a vytváření hierarchií těchto skupin a strategie vypořádávání se s nerovným zacházením ze strany většinové společnosti. Důležitým zjištěním je, že všichni citovaní respondenti navzdory nerovnému zacházení usilují o integraci do české společnosti a tomu přizpůsobují svoje reakce na tyto negativní zkušenosti. Cílem tohoto textu je ukázat na příkladech výpovědí cizinců dlouhodobě žijících v České republice, v jakých situacích každodenního života vnímají tito respondenti nerovnost spojenou s tím, že jsou cizinci. Jinými slovy, kdy dávají najevo svůj pocit, že nejsou přijímáni příslušníky většinové společnosti, v níž žijí jako zcela rovnocenní. Na rozdíl od následujícího textu Blanky Tollarové, který se soustředí na situace, kdy cizinci přicházejí do kontaktu s formálními institucemi České republiky (úřady, zdravotní pojištění apod.), se tento příspěvek zabývá především každodenními situacemi, které jsou založené zejména na neformálních kontaktech. Myšlenka zkoumat subjektivní vnímání nerovností cizinci a najít k tomu vhodný metodologický nástroj vyplynula ze souběžně probíhajícího výzkumu biografických vyprávění cizinců žijících v České republice, jehož řešitelkami jsou rovněž Petra Klvačová a Blanka Tollarová. 1 Z biografických rozhovorů, které byly zaměřeny především na to, jak se cizincům daří úspěšně se začleňovat do české společnosti, vzešla potřeba zaměřit se důkladněji také na situace, v nichž si naopak cizinci připadají ve svém začleňování neúspěšní. Jednou z možností, jak toto složité a citlivé téma uchopit, je pokusit se 1 Projekt Jak se žije cizincům v České republice: Analýza biografických vyprávění [grant GAAV ČR č. B realizovaný v letech 2004 až 2006]. 9

10 zmapovat situace, kdy vypravěči popisují svoje pocity, že je s nimi zacházeno nerovným způsobem. Na základě reflexe použité metodologie biografických rozhovorů jsme se rozhodly, že by bylo užitečné zvolit pro toto téma metodu odlišnou skupinové rozhovory. Jednak proto, že umožňuje využít ochoty respondentů navzájem své negativní zkušenosti sdílet. Při individuálních rozhovorech totiž může být pro respondenty obtížné sdělovat negativní zkušenosti výzkumníkovi, protože se tím narušuje kladný sebeobraz úspěšného cizince, o který většina respondentů v této situaci usiluje. Druhým důvodem volby odlišné metody bylo to, že zatímco v rámci volného biografického rozhovoru zpravidla tvoří negativní zkušenosti pouze malou část celku, nebo nemusí být tematizovány vůbec, nám šlo o to zaměřit se konkrétně na ně. Tento text tedy především ukazuje možnosti použité metody skupinových rozhovorů při zkoumání cizinci subjektivně vnímaných nerovností v každodenním životě. Snaží se vystihnout nejen hlavní pole problémů, o nichž respondenti v této souvislosti hovoří, ale také způsoby, jakými se to děje. Hovořit v souvislosti s postavením cizinců v České republice o nerovnosti je ale poněkud problematické. Ve formulacích obsažených v pravidlech, která definují oficiální statut cizinců (například Zákon o pobytu cizinců, Zákon o zaměstnanosti atd.), nemluvě o oficiálních vládních dokumentech typu Koncepce integrace cizinců [Koncepce 2006], se pojem nerovnost nevyskytuje. V dokumentu Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků [Analýza 2004] vypracovaném pro českou vládu jako podklad pro vytvoření zmíněné Koncepce integrace cizinců, s cílem posoudit mimo jiné legislativu a výkon státní zprávy ve vztahu k cizincům, se sice hovoří o překážkách integrace cizinců s ohledem na právní aspekty integrace a o restriktivním charakteru procesu přijímání cizinců, ovšem opět nikoli explicitně o nerovnosti. Dokonce ani sami cizinci, když vyprávějí o svém postavení v ČR a o svých každodenních zkušenostech, pojmy rovnost nebo nerovnost de facto nepoužívají. Ani já ve své práci nechci mluvit přímo o nerovnosti, ale spíše o nerovném zacházení, nerovných příležitostech nebo o pocitu chybějícího uznání ze strany většinové společnosti. Tyto kategorie se 10

11 všechny k nerovnosti vztahují a v určitém smyslu ji blíže vymezují. Zároveň se ale domnívám, že jsou méně striktní a mohou pomoci lépe vystihnout charakter osobních zkušeností samotných respondentů. Přestože respondenti nemluví o nerovnosti, v jejich výpovědích jsou obsaženy výroky, o kterých můžeme říci, že svědčí o pocitech nerovného zacházení, nerovných příležitostí nebo chybějícího uznání vůči cizincům. Mám na mysli takové situace, kdy respondenti používají tvrzení typu: Takhle by se ke mně nechovali, kdybych byla Češka, nebo Je to tím, že jsem cizinec, proto tu mám horší podmínky. Domnívám se, že zkoumání takových pocitů a zkušeností může pomoci lépe porozumět tomu, jak probíhá začleňování cizinců do české společnosti. Pocit nerovného zacházení, nerovných příležitostí nebo chybějícího uznání může totiž výrazně komplikovat úspěšnou integraci těchto cizinců do společnosti. Naznačuje to například definice integrace, kterou navrhuje německý sociolog Friedrich Heckmann [1999]. Podle Heckmanna znamená integrace především získávání práv, přístup k pozicím a statusům, a dále změnu individuálních charakteristik, budování sociálních vztahů a utváření pocitu přináležitosti a identifikace imigrantů s přijímající společností (str. 4). Integrace závisí na množství podmínek ze strany přijímající společnosti, které mohou být obecně popsány jako otevřenost vůči novým skupinám lidí. Úspěšná integrace může být mimo jiné vymezena také narůstající podobností v životních podmínkách. To, že pro úspěšnou integraci jsou důležité subjektivní zkušenosti cizinců žijících tady, je reflektováno i autory zmiňované vládní Koncepce. Aktuální verze Koncepce, která byla schválena v únoru letošního roku [Koncepce 2006] již zahrnuje některá doporučení Analýzy postavení cizinců [Analýza 2004], například návrhy v oblasti jednání s formálními institucemi (úřady, cizineckou policií). Zároveň ale konstatuje, že zkušenosti cizinců s integrací je obtížné zjišťovat a měřit. Prakticky totožný závěr obsahuje britská analytická zpráva o migraci vypracovaná pro ministerstvo vnitra Anglie a Walesu [Castles, Korac, Vasta, Vertovec 2003]. Její autoři doporučují jako nejvhodnější postup pro 11

12 překonání této mezery v poznatcích o migraci a integraci využít právě kvalitativní zkoumání subjektivních zkušeností a pocitů cizinců a migrantů. Ve svém textu se nesnažím říct, který pohled cizinců na jejich situaci v České republice převažuje, zda je to právě pocit nespravedlnosti. Takto objektivisticky k tématu ani není možné přistupovat, stejně jako není možné posoudit, zda skutečně jejich negativní zkušenosti vyplývají z toho, že jsou cizinci, nebo zda jsou dané například jejich osobnostními charakteristikami. Považuji za užitečné ukázat na konkrétních příkladech situací každodenního života cizinců, jak tito lidé hovoří o tom, kdy se cítili v situaci nerovného zacházení nebo menšího uznání. Nejprve uvedu metodologický postup při získávání analyzovaných dat. Poté v samotné analytické části se nejprve zaměřím na některé zdroje nerovného přístupu k cizincům, tak jak o nich oni sami mluví. Především na stereotypní představy o cizincích a způsoby jejich zdůvodňování ze strany respondentů. Dále na srovnávání mezi různými skupinami cizinců a vytváření hierarchií těchto skupin. V poslední části zmiňuji některé strategie vypořádávání se s pocitem nerovného zacházení ze strany většinové společnosti, o nichž cizinci hovoří. Způsob získávání dat skupinové rozhovory Rozhovory, z nichž v tomto textu cituji, byly získány prostřednictvím skupinových rozhovorů (focus groups). Ty byly provedeny v rámci projektu Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti ve spolupráci s najatou externí agenturou. 2 Na přípravě a provádění rozhovorů jsme pracovaly společně s kolegyní Blankou Tollarovou. Výběr respondentů pro skupinové rozhovory byl koncipován tak, aby mezi účastníky byli lidé 2 Agentura Network Media Service provedla na základě zadání rekrutaci konkrétních respondentů. Dále poskytla pro provedení skupinových rozhovoru své studio, v případě prvního rozhovoru i profesionální moderátorku. Také videonahrávku a přepis rozhovorů zajistila technicky agentura. 12

13 pocházející z různých částí světa, jejichž ekonomická, politická nebo sociální situace je v České republice považována za složitější a celkově horší. 3 Skupinových rozhovorů, které jsme uskutečnily, bylo celkem pět. V tomto textu jsou analyzovány pouze čtyři, protože u pátého z nich jsme se rozhodly jej v této fázi analýzy nevyužívat. 4 Zmíněné čtyři skupiny jsou z hlediska země původu respondentů poměrně homogenní tři z nich byly tvořeny respondenty ze zemí bývalého Sovětského svazu, především z Ruska a Ukrajiny. Čtvrtá skupina byla tvořena lidmi pocházejícími z bývalých socialistických zemí Balkánu Bulharska a států bývalé Jugoslávie. Výběr, ve kterém převažují cizinci z bývalých socialistických zemí východní Evropy, je z hlediska definice naší cílové skupiny legitimní, protože tito lidé tvoří značnou část cizinců z tzv. třetích zemí pobývajících dlouhodobě v České republice. 5 Tři ze čtyř skupinových rozhovorů proběhly v Praze, čtvrtý se uskutečnil v Brně. Skupinové rozhovory proběhly v období od června do srpna 2006, přičemž každý rozhovor trval přibližně 90 minut. Z hlediska popisných charakteristik respondentů bylo ve skupinách z celkem 36 respondentů přesně 18 mužů a 18 žen. Podle věkového složení, délky pobytu v ČR a typu zaměstnání, což byly tři hlavní charakteristiky, které byly v rámci souboru sledovány, byl vzorek velmi různorodý. Nejmladším respondentům bylo něco přes 20 let a byli to převážně studenti, nejstaršímu respondentu bylo 76 let. Nejkratší doba, kterou některý z respondentů pobýval 3 Od původního záměru uskutečnit také samostatný skupinový rozhovor s kontrolní skupinou respondentů ze zemí EU, Spojených států, Kanady a Japonska jsme nakonec upustily. V jedné ze skupin však byli nakonec přítomni jeden respondent z Kanady a jeden z Itálie. 4 Tohoto rozhovoru se zúčastnili respondenti pocházející z Afriky, arabských zemí a Asie. Rozhodly jsme se ho do této analýzy nezahrnovat, protože charakter odpovědí respondentů se formou i obsahem natolik lišil od ostatních, že by nebylo možné je s nimi srovnávat. Místo toho jsme se rozhodly doplnit poznatky z tohoto rozhovoru ještě individuálními hloubkovými rozhovory s jeho účastníky. Sedm z osmi respondentů této skupiny s tím souhlasilo a poskytlo na sebe kontakt. 5 Podle statistik ČSÚ ke dni 30. června 2006 tvořili z celkového počtu cizinců pobývajících na území ČR lidé ukrajinské národnosti téměř třetinu Rovněž Rusové (16.910), Bulhaři (4.610) a občané Srbska a Černé hory (3.629), Bosny a Hercegoviny (1.674) a Makedonie (1.290) tvoří početnou skupinu, k níž by bylo možné přičíst ještě občany dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Mezi srovnatelně početné skupiny pobývající na našem území patří už jenom Slováci (54.201), Vietnamci (38.566) a Poláci (18.386). Zbývající méně než třetina počtu cizinců žijících v ČR je rozdělena mezi všechny ostatní státy světa. 13

14 v Čechách, byla 1,5 roku, naopak nejdelší délka pobytu byla 45 let. Výraznější profesní skupiny mezi respondenty tvořili podnikatelé (5), pracovníci ve službách (9), objevili se zde ovšem také dělníci (3), zaměstnanci školství a zdravotnictví (3), důchodci (3), nezaměstnaní (3) a ženy na mateřské dovolené (2). Rozhovory probíhaly na základě předem připravených témat. Sociolog David Morgan [2001] rozlišuje tři způsoby organizace skupinových rozhovorů v kvalitativním výzkumu. Při strukturovaném přístupu probíhá rozhovor standardizovaným způsobem. Moderátor se snaží o to, aby všechny skupiny probíhaly stejným způsobem a aby v rámci každé z nich dostávali respondenti zhruba stejné slovo a odpovídali na stejné otázky. Podmínkou je, že výzkumník zná předem cíle výzkumu a dokáže je formulovat pomocí sady konkrétních otázek kladených respondentům. Méně strukturované přístupy jsou vhodné pro explorativní výzkum. Účast moderátora v diskusi je minimalizována, tak aby mohla vzniknout živá diskuse věnovaná tomu, co zajímá respondenty. Třetí přístup nazývá Morgan kompromisní. Ten spočívá v tom, že zpočátku nestrukturovaná diskuse je postupně směřována ke konkrétním otázkám výzkumníka. Morgan v této souvislosti používá metaforu trychtýře. Také náš přístup byl svým způsobem kombinací volné diskuse a předem daných témat. Při prvním skupinovém rozhovoru, který vedla profesionální tazatelka, jsme zjistily, že způsob vedení rozhovoru blížící se standardizovanému přístupu není pro zkoumání zkušeností cizinců vhodný. Ukázalo se, že k řadě otázek z předem připraveného scénáře nemají respondenti co říci a že se k některým tématům nepodařilo rozvinout diskusi. A navíc tehdy, když standardizovaná fáze skončila a vypravěči začali mluvit spontánně mezi sebou, začala se vynořovat nová témata, která v rozhovoru nezazněla. Proto jsme se rozhodly pro další rozhovory zvolit opačný postup. Každou diskusi jsme začaly tím, že jsme vyzvaly respondenty, aby sami definovali oblasti, v nichž může potenciálně docházet k nerovnému zacházení. Neptaly jsme se přímo na nerovnosti, ale na to, v jakých situacích se respondenti cítí v České republice jako cizinci. Na základě těchto odpovědí jsme 14

15 přímo v průběhu rozhovoru vytipovaly hlavní problémové oblasti a podle nich stanovovaly okruhy pro následnou diskusi. Až poté, co byly vyčerpány tyto okruhy, jsme se respondentů ptaly cíleně na další otázky, na něž dosud nezazněly odpovědi. Je samozřejmé, že skrze takto vedené diskuse vznikly rozhovory, které jsou navzájem dosti odlišné. Každá skupina měla jinou dynamiku, což bylo dáno nejen popsanou volnou strukturou rozhovoru, ale pochopitelně také odlišným složením jednotlivých skupin z hlediska charakteristik respondentů. Výhodou ovšem je, že se nám podařilo získat široké spektrum zkušeností, které se v jednotlivých rozhovorech navzájem pouze nepřekrývají, ale často naopak doplňují a obohacují. Aha, Ukrajinka : Stereotypní představy o cizincích Téměř všichni účastníci skupinových rozhovorů vypovídali o nějaké zkušenosti (nebo častěji o opakujících se zkušenostech), kdy do neformálních vztahů s českými občany vstupuje negativním způsobem skutečnost, že jsou cizinci. V rozhovorech se opakovaně objevovaly ukázky toho, jak respondentům někdo dal nepříjemným způsobem najevo, že jsou cizinci (lidé na ulici, spolužáci ve škole, ale také třeba čeští příbuzní). Takovou zkušenost respondenti přirozeně vnímají jako projev nerovného zacházení s různými lidmi v tomto případě s Čechy 6 a s lidmi pocházejícími odjinud. Podle respondentů hrají významnou roli v tom, jak se k nim někteří Češi chovají, představy o tom, jak vypadá život v zemi jejich původu a jaké vlastnosti mají lidé, kteří odtud pocházejí. Přesvědčivě to ilustruje například ukázka z odpovědi Jany: 6 Mluvím-li v tomto textu o Češích, mám tím na mysli české občany, kteří se v České republice (nebo Československu) narodili. Několik respondentů z našeho vzorku mělo již také v době výzkumu české občanství, ale nikdo z nich nemluvil o tom, že by se cítil jako Čech a z jejich odpovědí zároveň vyplývalo také to, že rodilí Češi je v každodenním styku považují za cizince. O tomto jevu píše v souvislosti s žadateli o francouzské občanství také François Masure [2001]. Masure se ve svém výzkumu zajímal o to, jak cizinci pocházející většinou z afrických zemí vnímají proces své naturalizace. Ve svých závěrech mimo jiné říká, že ačkoliv naturalizace bývá obvykle považována za úspěšné završení integrace cizince v hostitelské zemi, cizinec nemůže být nikdy plně naturalizován. Představa, že se žadatel o občanství stane občanem jako všichni ostatní, je iluzorní. Ve skutečnosti naturalizace vytváří cizí v případě Masurových vypravěčů francouzské státní příslušníky. 15

16 Mně přijde hodně nepříjemný, když prostě se dozví, že jsem z Ukrajiny, tak vždycky u těch lidí, co mě neznaj, tak aha, Ukrajinka, a už prostě ochlazení. A už takovej odstup a to je mně nepříjemný, protože Vy nemůžete jako kamarádi, většinou se pohybuju mezi Čechama, takže mám hodně českých kamarádů a jsou prostě fajn lidi, jako všichni ostatní, ale cizí člověk, když Vás nezná a prostě neví, jaký jste, tak ihned si stanoví, jako jak jsou předsudky, jako oni předsudky se vytvořily správně, protože lidi se tak chovali, tak já chápu, že mají se z čeho, viděli něco, tak proto se tak chovají k Ukrajincům, ale nevím, no je to hodně nepříjemný, když lidi vědí, že jsem z Ukrajiny, tak ihned aha, Ukrajinka, jasně, tak už se chovají ke mně jak se psem. (Jana 7 ) Jana je atraktivní studentka české vysoké školy, která mluví perfektní češtinou a kromě studia pracuje v soukromé firmě. V České republice žije již sedm let, přesto se dosud setkává s podobnými situacemi, jakou popisuje v citovaném úryvku. Na Janě není na první pohled vidět, že je cizinka, a na rozdíl od jiných cizinců ji patrně ani její čeština neprozradí. Sama říká, že přístup lidí, s nimiž se seznamuje, se promění poté, co vyjde najevo, že pochází z Ukrajiny. Ačkoliv připouští, že její český protějšek může mít negativní zkušenost byť zprostředkovanou s chováním jiných Ukrajinců, dává najevo nespokojenost s tím, že k ní lidé přistupují na základě předsudků. Podobnou zkušenost jako Jana mají také ostatní respondenti. Často jsou v horší situaci v tom smyslu, že jejich čeština není tak dokonalá, takže mohou být například na základě přízvuku rovnou identifikováni jako někdo z Východu. Reakce českých občanů vůči jejich osobě nebo vůči cizincům osobně jsou samotnými respondenty vysvětlovány především neznalostí a chybějícími nebo mylnými informacemi o tom, jaké jsou podmínky v jejich původní zemi. Respondenti zmiňovali například nedostatečné a/nebo stereotypní představy o geografických podmínkách (poloha země, velikost), ekonomických nebo vzdělanostních podmínkách. Zvlášť patrný byl tento moment v rámci skupiny, jejíž účastníci pocházeli převážně z Ukrajiny a částečně z Ruska. Podívejme se, jak vypráví o svých prvních zkušenostech v České republice ukrajinský student Boris: 7 Všechna jména respondentů jsou pseudonymy. 16

17 Já třeba, když jsem bydlel na koleji v nižších ročnících, tak několikrát jsem se setkal s tím, že i moji spolubydlící ze začátku se mě ptali, oni to říkali v podstatě jakoby z legrace, ale kdybych si to nepřipouštěl, tak by to bývali neřekli. Oni se mě ptali, že jsem z Ukrajiny, že je to tak daleko a že asi to musí stát hodně peněz tady žít a že moji rodiče jsou asi hodně bohatí. Já říkám ne, ale snažím se prostě, samozřejmě mě podporují, ale stejně to není tak, že by byli bohatí. A pak se mě ptali: A nemáš třeba něco společného s ukrajinskou mafií? {společný smích tak hlasitý, až to trhá uši} a já říkám: Tak to opravdu nemám. (Boris) Borisova odpověď přibližuje některé z reakcí Čechů na adresu Ukrajinců, ale také vůči všem cizincům pocházejícím z bývalého Sovětského Svazu, s nimiž mají respondenti opakované zkušenosti. Ukázka vypovídá také o tom, že s předsudky a neznalostí se nesetkávají cizinci jen při kontaktech s méně vzdělanými lidmi, ale také mezi spolužáky na vysoké škole. Tuhle zkušenost potvrzují i další výpovědi. Například Hanna z Ruska (55 let) vypravuje svůj velmi osobní příběh o tom, jak se její otec podílel na osvobozování Prahy (má o tom dokonce doklad ve formě fotografie v novinách), a na něm dokládá své rozčarování z toho, že učitelé její vnučky popírají podíl tehdejší sovětské armády na osvobozování Prahy. Jana zase vypravuje o tom, jak se jí někteří lidé ptají, jestli mají na Ukrajině vodu nebo paneláky, a podivuje se nad tím, že takové otázky dostává od lidí, kteří studují vysokou školu. Téměř úsměvnou historku najdeme v jedné z odpovědí Nataši, studentky pocházející z Ruska: Mně se strašně líbí, já vím, že mám přízvuk, že je slyšet, že jsem cizinka. A někdo se mnou mluví půl hodiny a mluvíme samozřejmě česky, aspoň se mi zdá, že mluvím česky. Za půl hodiny zjistí, že jsem cizinka, a pak otázka a slyším to pokaždé: A umíte česky, rozumíte česky? To ty nejblbější. A ty, kteří jsou trošku chytřejší: A ovládáte latinku, jako psát? A to musí vědět, že tam studuju a už docela dlouho. (Nataša) Kromě zkreslených představ o zemích, z nichž cizinci přicházející do České republiky pocházejí, se na stereotypním přístupu a předsudcích vůči nim podílejí podle respondentů také média. Následující ukázka byla v daném rozhovoru vůbec první odpovědí na otázku, v jakých situacích se respondenti v ČR cítí jako cizinci. Nebýt televize Nova, tak tady máme skvělej život, říká Jana a dál svoji odpověď rozvádí: 17

18 Ty reportáže, já dokončím svoji myšlenku, jsou opravdu strašný. Jako opravdu já jsem neslyšela, teda mluvím teďka za Ukrajince, buď mně to vyvrátíte nebo potvrdíte, ale opravdu to je slyšet. Chápu, že naši spoluobčani tady se chovaj tak, jak se chovaj, třeba v leckterých případech odsuzuji taky, ale když se něco špatnýho šustne, tak je to zásadně Ukrajinec. Což není zrovna pravda. {souhlasné přitakávání ostatních} A právě lidi, kteří sedí tady, slyšela jsem, že jsou vysokoškoláci, tak prostě i ostatní, třeba jako Češi, já jsem v mezinárodním týmu, takže mně to moc nevadí, ale Češi říkají, tak víte co, co se stalo, to se stalo, co je, to je, jsou zlí a špatný všude, je to společnost, funguje to tak, ale jakmile člověk se podívá někam na venkov, tak je to zlý potom. A my jsme viděli v televizi Nova. A už to schytám. (Jana) Jana stejně jako další respondenti připouští, že v České republice žijí také cizinci (konkrétně její krajané), jejichž chování je odsouzeníhodné. Zároveň ale dává najevo svůj nesouhlas s tím, aby na takových příkladech byl založen obraz všech cizinců, kteří pocházejí ze stejné země. V dalších částech své odpovědi uvádí ještě konkrétní příklad, kdy média opakovaně vypustila zprávu o tom, že pachatelem trestné činnosti byl Ukrajinec. Později sice vyšlo najevo, že ve skutečnosti byl pachatelem občan jiného státu, ale obraz Ukrajinců byl už nenávratně poškozen, což se podle jejích zkušeností promítá do reakcí mnoha Čechů vůči Ukrajincům. Snaha distancovat se od mediálního obrazu vlastní země a/nebo svých krajanů, který prezentují česká média, je pro mnohé cizince žijící v ČR delší dobu obvyklá. Stejné reakce, jakou předkládá citovaný úryvek, se opakovaly například v rámci veřejných diskusí, které v roce 2003 pořádala nezisková organizace Multikulturní centrum Praha a jejichž cílem bylo kromě představení výsledků mediální analýzy [Klvačová, Bitrich 2003] také konfrontace zkušeností novinářů, kteří o cizincích píší, a zkušeností samotných cizinců. 8 Třetím výrazným vlivem, který se promítá do vytváření obrazu cizinců, jsou politické události. Jedná se zejména o historickou zkušenost Čechů se 8 Veřejné diskuse i analytická studie toho, jak se v českých denících píše o cizincích (konkrétně o Ukrajincích, Vietnamcích a Rumunech), vznikly v rámci projektu MKC Praha Média a menšiny: Mediální obraz cizinců, etnických a národnostních menšin v ČR. Diskuse byly organizovány v různých regionech České republiky a kromě novinářů a cizinců žijících v ČR se jich účastnili pracovníci nevládních neziskových organizací, které se zaměřují na práci s cizinci. Podrobnější informace o projektu i celý text závěrečné výzkumné zprávy je možné najít na internetových stránkách MKC Praha 18

19 vstupem vojsk Varšavské smlouvy, ten je však připisován především zemím bývalého Sovětského svazu. Zmínky o situacích, kdy respondentům nějaký Čech připoměl rok 1968, se objevovaly často už v prvních odpovědích na otázku, kdy se v ČR cítí jako cizinci. Zkušenost s negativní reakcí na osmašedesátý rok je mezi respondenty široce sdílena, což je patrné i z množství odkazů na vzájemně se podobající situace, které se objevovaly v různých skupinových rozhovorech, jichž se účastnili občané bývalého SSSR. Pro Hannu je vnímání Rusů skrze zkušenost roku 1968 o to palčivější, že jej zažívala od svých blízkých: No a já tím, že jsem starší, tak jsem zrovna v tom šedesátým osmým tady byla 21. srpna, byla jsem tu s rodičema vlastně naposledy před dlouhou dobou, co jsem pak sem nejezdila. No a pak když jsem se vrátila, tak moje vlastní teta mně říkala, co tady dělám, a že už tady nemám co dělat, protože my jsme okupanti, a prostě takový nadávky, co jsem neslyšela i od cizích lidí, opravdu, takže je to takový moc nepříjemný zážitek, i když to je vlastně sestra mojí mámy. (Hanna) Také Lena popisuje, jak ji zklamalo, když člověk, od kterého to nečekala (babička, kterou pustila sednout v autobuse), pronesl velmi nelichotivou poznámku na adresu minulých politických vztahů mezi Čechy a Rusy: Když je babička, když jí uvolním místo a neví, že jsem Ruska, hodí do obličeje, že za Němců, za okupace tady bylo líp než za Rusáků, tak to nezlobte se na mě, nechci mluvit o tom, jaký stereotypy mají Čechy. ( ) Mezitím v baráku jsem vycházela vždycky pěkně, se sousedama, který tě pozná, prostě nejsou stereotypy. Ale když stará babička řekne, že za okupantů bylo líp, tak já nemám vůbec náladu se bavit potom. (Lena) Z obou dvou citací může zaznívat ještě jeden spíše skrytý podtón. Totiž ten, že Rusové žijící v Čechách nejen že se cítí nespravedlivě kolektivně obviňovaní z komunistického převratu v roce 1948 a z okupace v roce 1968, ale také je jim líto, že Češi nevidí nic pozitivního na tom, co sem v uplynulých šedesáti letech jejich země přinesla. Dokonce ani osvobození od nacistů, což zvlášť mrzí od někoho, kdo tuto dobu sám zažil, jak dává najevo Lena. Ta o svém zklamání z negativního pohledu Čechů na Rusy mluví na jiném místě ještě důrazněji: 19

20 Akorát dobře já chci říct, že jsem mně říkala, že jsem naštvaná na to, že připomínají rok 68, akorát nechápu, jak může porovnávat okupaci německou, protektorát fašistický a rok 68. To nebyli jenom Sověti, taky byla část český populace. Takže nemůžeme všechno házet. (Lena) Respondenti se snaží najít nějaké důvody tohoto stereotypního uvažování o minulosti a o Rusech a někteří ho nalézají ve špatných znalostech historie, horším vzdělání nebo nižší inteligenci těch Čechů, kteří se takto projevují. Toto vysvětlení přináší pro ně přijatelnější verzi toho, proč zde nejsou jako občané bývalého Sovětského svazu takovýmito lidmi přijímáni a proč jsou házeni do jednoho pytle s okupanty. S takovým vysvětlením přichází v následujícím úryvku Zoja: To ještě taky záleží na lidech. Protože nějáký člověk, který má vysoků školu a tak, přemýšlí nad tím něják jinak než třeba nějáký člověk, který dělá, nechci někoho urazit, zedníka nebo tak. On dělá těžkou práci a přemýšlí zase něják jinak nad tím, tak může říct, takový věci a inteligentní člověk to neřekne. (Zoja) Pro někoho je ale těžké najít nějaké takovéto racionální vysvětlení a spokojit se s ním. Někdy tak mohou přijít na řadu také argumenty spíše neracionální, připomínající házení do jednoho pytle ze strany cizince. Typickou ukázkou je názor Larisy, která říká, že Češi mají negativní vztah k Rusům v krvi : Já si myslím, že nás nemají rádi, Rusy. Prostě nás nemají rádi, prostě Češi to mají v krvi, já nevím jestli to je z 68, nebo, prostě nás nemají rádi. Němci jim nevadí, jen Rusi jim vadí, Ukrajinci a tak dále. Z bývalého Svazu. (Larisa) Zajímavé je, že se zde, nikoli poprvé, objevuje povzdech cizince z bývalého Sovětského svazu nad tím, že Češi mají raději Němce než právě bývalé Sověty. To je pro tyto respondenty nepochopitelné vzhledem k jejich představám a znalostem o historických zkušenostech Čechů s Němci. Toto hledisko nadřazují respondenti, kteří takto uvažují, jiným atributům, které mohou v této otázce hrát roli. Tomu, že se cizinci žijící v Česku cítí být v očích Čechů součástí žebříčku lepších nebo horších cizinců a na základě toho vnímají nerovné zacházení vůči sobě nebo jiné skupině cizinců, bude věnována celá následující kapitola. 20

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Postoje k cizincům v české společnosti. Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek FSV UK Praha

Postoje k cizincům v české společnosti. Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek FSV UK Praha Postoje k cizincům v české společnosti Michaela Šmídová, Martin Vávra, Tomáš Čížek FSV UK Praha Vývoj počtu imigrantů na území ČR od roku 1993 Postoje k občanům cizích národností žijících na území ČR Národnost

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Mediální obraz cizinců v ČR

Mediální obraz cizinců v ČR Mediální obraz cizinců v ČR listopad 2009 Zdroj: Newton media, zpracovala Tereza Saková Abstrakt: Krátký článek se zaměřuje na to, jak o devíti vybraných národnostech žijících v ČR informovala v roce 2008

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Sociologie Migrace a integrace v sociologii, problematika interetnického soužití. Mgr. Petra Klvačová, PhD

Sociologie Migrace a integrace v sociologii, problematika interetnického soužití. Mgr. Petra Klvačová, PhD Sociologie Migrace a integrace v sociologii, problematika interetnického soužití Mgr. Petra Klvačová, PhD. 16. 4. 2015 Přizpůsobení se cizinců našim životním zvyklostem (v %) 2% 1% 27% co nejvíce se přizpůsobit

Více

I bohatí lidé bydlí v panelácích

I bohatí lidé bydlí v panelácích TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU I N G. Š Á R K A P R Á T R N D R. J A N A K O U Ř I L O V Á, P H. D. ÚVOD Migrace je pokládána za jednu z nejvýznamnějších globálních

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Stigma základního vzdělání?

Stigma základního vzdělání? Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková XII. ročník česko-slovenské konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, 2013 Hranice normality Charakteristika výzkumného

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Prezident Václav Havel Praha 22. prosinec 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing &

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Postoj české veřejnosti k reklamě

Postoj české veřejnosti k reklamě TISKOVÁ ZPRÁVA 26. února 2013 Postoj české veřejnosti k reklamě Češi nejlépe hodnotí reklamu v místě prodeje, 8% populace tvrdí, že si jí všimne a 31% podle ní nakupuje. Třetina zákazníků by dokonce uvítala

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kombinace práce a péče o stárnoucí rodiče - z výzkumu pečujících dcer Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Stárnutí populace Mění se věková struktura populace roste

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VĚCI, CO JSEM NEUDĚLALA THINGS WHICH I DIDN'T MAKE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VĚCI, CO JSEM NEUDĚLALA THINGS WHICH I DIDN'T MAKE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ ATELIÉR ENVIRONMENT FACULTY OF FINE ARTS STUDIO OF ENVIRONMENT VĚCI, CO JSEM NEUDĚLALA THINGS WHICH I DIDN'T MAKE BAKALÁŘSKÁ

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Projekt Odyssea, Gotická kultura - úvod

Projekt Odyssea,  Gotická kultura - úvod Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Poslední Přemyslovci, Lucemburkové opakování Gotická kultura - úvod Časový rozsah lekce 2 vyučovací

Více

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2008 VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL JSOU NA TRHU PRÁCE TRVALE ZNEVÝHODŇOVÁNY Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem,

Více

PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE závěrečná zpráva z reprezentativního průzkumu veřejného mínění agentury FOCUS, Marketing & Social Research srpen 05 PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů

Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů Vrůstání, nebo zapomínání? Kolektivní paměť a současná generace studentů Stav badatelského pole Kolektivní paměť = stabilizované významové struktury Kvantitativní výzkumy zjišťující četnosti užívání informačních

Více

Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku

Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku Migrační vlna a některé její dopady na Českou republiku Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 6. olomoucká sociologická konference Olomouc 19.-21.října 2016 www.kriminologie.cz

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Obavy českých obyvatel související s jadernou

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu.

Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu. Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu. Výzkumná agentura STEM/MARK již rok provozuje v rámci projektu epanel.cz diskusní fórum studentů a učitelů na téma státních maturit.

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

Hospitační záznam pro sledování čtenářské gramotnosti

Hospitační záznam pro sledování čtenářské gramotnosti Hospitační záznam pro sledování čtenářské gramotnosti S jakými texty žáci pracují učebnice / autentické texty. Žáci pracují pouze s texty z učebnic a čítanek. Žáci pracují také s autentickými (neučebnicovými)

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Seznam příloh. Příloha A: Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí (SPAS) Příloha B: Dotazník vztahů ve třídě (B-3)

Seznam příloh. Příloha A: Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí (SPAS) Příloha B: Dotazník vztahů ve třídě (B-3) Seznam příloh Příloha A: Dotazník sebepojetí školní úspěšnosti dětí (SPAS) Příloha B: Dotazník vztahů ve třídě (B-3) Příloha C: Struktura pro rozhovor s Chlapcem 3 se specifickými poruchami učení Příloha

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více