Nerovnosti kolem nás

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nerovnosti kolem nás"

Transkript

1 Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti Výzkum podporovaný grantem MPSV v rámci projektu Moderní společnost a její proměny Pracovní texty Nerovnosti kolem nás Analýza utváření sociálních nerovností v každodenním životě Praha 2006

2 Jadwiga Šanderová Jazyková úprava: Barbora Šmídová Technická redakce: Tomáš Bitrich ISBN

3 Obsah Obsah...3 Výzkumný tým...4 Stručná informace o probíhajícím výzkumu...5 Petra Klvačová Uznání cizinců v každodenním životě...9 Blanka Tollarová Praktické potíže cizinců...29 Olga Šmídová Jak spolu nájemníci mluví o svých domácích...53 Jiří Šafr Skupina majitelů domů a nájemníků. Třídy bydlení?...77 Ivan Vodochodský Rovnost nebo nerovnost? Utváření politiky rovnosti mužů a žen v českých médiích

4 Výzkumný tým Řešitel Doc. PhDr. Jadwiga Šanderová, CSc. Katedra sociologie FSV Univerzity Karlovy a katedra sociálních věd FF Univerzity Pardubice Spoluřešitelé Mgr. Petra Klvačová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy PhDr. Jiří Šafr Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy, Sociologický ústav AV ČR PhDr. Olga Šmídová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy Mgr. Blanka Tollarová Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy, Organizace pro pomoc uprchlíkům Mgr. Ivan Vodochodský Katedra sociologie ISS FSV Univerzity Karlovy 4

5 Stručná informace o probíhajícím výzkumu Sborník pracovních textů představuje jeden z výsledků probíhajícího výzkumu sociálních nerovností s názvem Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti, který je finančně podporován grantem Ministerstva práce a sociálních věcí (registrační číslo 1J0631/05 DP2). Výzkum jsme pojali konstruktivisticky a v rámci interakcionistické perspektivy. Předmětem našeho zájmu jsou sociální nerovnosti obecně (tj. bez ohledu na jejich zdroj). Jde o první rozsáhlejší výzkum tohoto typu u nás, který navazuje na aktuální trendy v zahraniční sociologii, jejichž protagonisté zkoumají jednotlivé typy sociálních nerovností v jejich průsečíku a hledají společný základ jejich vzniku a reprodukce. Pozornost tudíž zaměřují na různé typy nerovností (třídní, mezi muži a ženami, různými etniky, generacemi atd.), přičemž hledají nejen jejich společné kořeny, ale také mechanismy jejich (re)produkce, a to především v bezprostředních sociálních interakcích a jejich interpretacích. Zkoumají, jak lidé nerovnosti vnímají, jak na ně reagují, jak o nich hovoří, jak jich využívají, jak jim čelí či jak se s nimi smiřují. Cílem takto orientovaných výzkumů je hledání pravidelností a jejich zobecňování nikoli na populaci, ale na procesy. Jedním z prostředků je odhalování praktik a strategií, které nerovnosti (re)produkují, a vysvětlování jejich účinnosti zejména zasazením do širšího sociálního a kulturního kontextu 1. Výzkum je koncipován jako badatelský s aplikačním dopadem. Jeho smyslem je obohatit dosavadní převážně strukturální pojetí výzkumu sociálních nerovností o přístup interakcionistický a konstruktivistický a zároveň propracovat kvalitativní metodiku pro potřeby takového typu výzkumu v našem prostředí. Kvalitativní metodika může přispět k flexibilní strategii implementace norem (v daném kontextu norem zvyšujících rovné šance), a může tak mít i zcela praktický význam. 1 Více o tomto tzv. kulturním obratu ve výzkumu sociálních nerovností viz Šanderová, J., Šmídová, O. (2006). Možnosti a meze kvalitativního výzkumu sociálních nerovností. Pražské sociálněvědní studie; Sociologická řada «http://www.fsv.cuni.cz/fsv-536-version1-soc002_ Sanderova_fin.pdf» [Accessed: ]. 5

6 Projekt je rozdělen do tří dílčích úloh. 1. Analýza procesu začleňování cizinců do naší společnosti, 2. analýza procesu obnovy demokratických vlastnických vztahů v oblasti bydlení (nerovné postavení pronajímatelů a nájemníků bytů) a 3. analýza procesu dosahování faktické rovnosti mužů a žen v oblasti výdělečné činnosti a péči o děti. Konečným cílem je propojit výsledky těchto tří úloh v obecnější teoreticko-metodologickou studii analyzující tzv. generické procesy, jimiž se nerovnosti utvářejí a reprodukují v konkrétních vztazích mezi lidmi. Teoreticko-metodologické poznatky hodláme s využitím reálných příkladů dovést až do praktické roviny tak, aby jich mohli využít pracovníci institucí, jejichž úkolem je uvádět v život normy týkající se zmírňování sociálních nerovností. Získané poznatky by měly napomoci předcházet vzniku třecích ploch a kontraproduktivních implementačních norem, opatření a směrnic. Pracovní texty, které v první etapě řešení úkolu předkládáme, vycházejí z analýzy skupinových diskusí (focus group) a z analýzy tištěných periodik. V rámci první úlohy jsou to skupinové diskuse cizinců dlouhodobě žijících v naší společnosti. Dvě studie poukazují na základní bariéry, na něž u nás cizinci narážejí, vzdor své snaze se do naší společnosti co nejlépe začlenit. Petra Klvačová se zaměřila na problémy v běžném životě, Blanka Tollarová na komunikaci s úřady. Dva texty zabývající se nerovným postavením soukromých majitelů bytů a nájemníků bytů v soukromém vlastnictví se rovněž opírají o analýzy skupinových diskusí (a to majitelů bytů a nájemníků bytů v soukromém vlastnictví odděleně). Předmětem analýzy diskuse nájemníků, jejíž výsledky předkládá Olga Šmídová, je komunikace mezi vlastníky a nájemníky (jak ji vnímají nájemníci). Na základě této analýzy předběžně identifikuje základní strategie vlastníků a nájemníků hájících své zájmy, které, jak se ukazuje, nemusí být vždy zcela protichůdné. Jiří Šafr se pokusil překročit rámec analýzy diskuse majitelů na stejné téma, a to směrem k nerovnostem v rámci bydlení u nás obecně. Studie Ivana Vodochodského je věnována mediálnímu obrazu nerovností mezi muži a ženami, zejména při hledání zaměstnání. V rámci konstruktivistické analýzy především ukazuje, že 6

7 nerovnost a rovnost mužů a žen v uvažované oblasti představuje v našich sdělovacích prostředcích dvě do značné míry oddělená témata. Texty představují jeden z důležitých podkladů našich interních diskusí před zahájením druhé etapy výzkumu, v níž je potřeba vykročit k hlubšímu propojení dílčích úloh. Zveřejňujeme je nejen proto, abychom o výzkumu a jeho prvních dílčích výsledcích informovali kolegy z řad odborníků a pracovníky institucí zabývající se problémy spojenými s nerovnostmi u nás, ale především proto, abychom získali zpětnou vazbu 2. připomínky a případné náměty budeme upřímně vděční. Za výzkumný tým Za kritické reakce, Jadwiga Šanderová 2 Výsledky naší práce rovněž průběžně zveřejňujeme na webové stránce projektu 7

8

9 Uznání cizinců v každodenním životě Petra Klvačová V tomto textu se zabývám analýzou každodenního vnímání nerovností ze strany cizinců žijících dlouhodobě v České republice. Výpovědi, které analyzuji, byly získány prostřednictvím skupinových rozhovorů s celkem 36 cizinci z různých zemí světa s horší ekonomickou, sociální nebo politickou situací. Nejprve vysvětluji složitost používání pojmu nerovnost v daném kontextu. Nerovnost není v souvislosti s postavením cizinců v ČR explicitně tematizována žádným ze zainteresovaných aktérů, počínaje tvůrci vládních dokumentů, přes experty zkoumající postavení cizinců a konče cizinci samotnými. Přesto všichni tito aktéři nějakým způsobem odlišné, horší postavení cizinců reflektují. V textu se zabývám perspektivou samotných respondentů a identifikuji tři oblasti, v nichž dávají najevo nerovné zacházení, nerovné příležitosti nebo chybějící uznání: stereotypní uvažování o cizincích, srovnávání různých skupin cizinců a vytváření hierarchií těchto skupin a strategie vypořádávání se s nerovným zacházením ze strany většinové společnosti. Důležitým zjištěním je, že všichni citovaní respondenti navzdory nerovnému zacházení usilují o integraci do české společnosti a tomu přizpůsobují svoje reakce na tyto negativní zkušenosti. Cílem tohoto textu je ukázat na příkladech výpovědí cizinců dlouhodobě žijících v České republice, v jakých situacích každodenního života vnímají tito respondenti nerovnost spojenou s tím, že jsou cizinci. Jinými slovy, kdy dávají najevo svůj pocit, že nejsou přijímáni příslušníky většinové společnosti, v níž žijí jako zcela rovnocenní. Na rozdíl od následujícího textu Blanky Tollarové, který se soustředí na situace, kdy cizinci přicházejí do kontaktu s formálními institucemi České republiky (úřady, zdravotní pojištění apod.), se tento příspěvek zabývá především každodenními situacemi, které jsou založené zejména na neformálních kontaktech. Myšlenka zkoumat subjektivní vnímání nerovností cizinci a najít k tomu vhodný metodologický nástroj vyplynula ze souběžně probíhajícího výzkumu biografických vyprávění cizinců žijících v České republice, jehož řešitelkami jsou rovněž Petra Klvačová a Blanka Tollarová. 1 Z biografických rozhovorů, které byly zaměřeny především na to, jak se cizincům daří úspěšně se začleňovat do české společnosti, vzešla potřeba zaměřit se důkladněji také na situace, v nichž si naopak cizinci připadají ve svém začleňování neúspěšní. Jednou z možností, jak toto složité a citlivé téma uchopit, je pokusit se 1 Projekt Jak se žije cizincům v České republice: Analýza biografických vyprávění [grant GAAV ČR č. B realizovaný v letech 2004 až 2006]. 9

10 zmapovat situace, kdy vypravěči popisují svoje pocity, že je s nimi zacházeno nerovným způsobem. Na základě reflexe použité metodologie biografických rozhovorů jsme se rozhodly, že by bylo užitečné zvolit pro toto téma metodu odlišnou skupinové rozhovory. Jednak proto, že umožňuje využít ochoty respondentů navzájem své negativní zkušenosti sdílet. Při individuálních rozhovorech totiž může být pro respondenty obtížné sdělovat negativní zkušenosti výzkumníkovi, protože se tím narušuje kladný sebeobraz úspěšného cizince, o který většina respondentů v této situaci usiluje. Druhým důvodem volby odlišné metody bylo to, že zatímco v rámci volného biografického rozhovoru zpravidla tvoří negativní zkušenosti pouze malou část celku, nebo nemusí být tematizovány vůbec, nám šlo o to zaměřit se konkrétně na ně. Tento text tedy především ukazuje možnosti použité metody skupinových rozhovorů při zkoumání cizinci subjektivně vnímaných nerovností v každodenním životě. Snaží se vystihnout nejen hlavní pole problémů, o nichž respondenti v této souvislosti hovoří, ale také způsoby, jakými se to děje. Hovořit v souvislosti s postavením cizinců v České republice o nerovnosti je ale poněkud problematické. Ve formulacích obsažených v pravidlech, která definují oficiální statut cizinců (například Zákon o pobytu cizinců, Zákon o zaměstnanosti atd.), nemluvě o oficiálních vládních dokumentech typu Koncepce integrace cizinců [Koncepce 2006], se pojem nerovnost nevyskytuje. V dokumentu Analýza postavení cizinců dlouhodobě žijících v ČR a návrh optimalizačních kroků [Analýza 2004] vypracovaném pro českou vládu jako podklad pro vytvoření zmíněné Koncepce integrace cizinců, s cílem posoudit mimo jiné legislativu a výkon státní zprávy ve vztahu k cizincům, se sice hovoří o překážkách integrace cizinců s ohledem na právní aspekty integrace a o restriktivním charakteru procesu přijímání cizinců, ovšem opět nikoli explicitně o nerovnosti. Dokonce ani sami cizinci, když vyprávějí o svém postavení v ČR a o svých každodenních zkušenostech, pojmy rovnost nebo nerovnost de facto nepoužívají. Ani já ve své práci nechci mluvit přímo o nerovnosti, ale spíše o nerovném zacházení, nerovných příležitostech nebo o pocitu chybějícího uznání ze strany většinové společnosti. Tyto kategorie se 10

11 všechny k nerovnosti vztahují a v určitém smyslu ji blíže vymezují. Zároveň se ale domnívám, že jsou méně striktní a mohou pomoci lépe vystihnout charakter osobních zkušeností samotných respondentů. Přestože respondenti nemluví o nerovnosti, v jejich výpovědích jsou obsaženy výroky, o kterých můžeme říci, že svědčí o pocitech nerovného zacházení, nerovných příležitostí nebo chybějícího uznání vůči cizincům. Mám na mysli takové situace, kdy respondenti používají tvrzení typu: Takhle by se ke mně nechovali, kdybych byla Češka, nebo Je to tím, že jsem cizinec, proto tu mám horší podmínky. Domnívám se, že zkoumání takových pocitů a zkušeností může pomoci lépe porozumět tomu, jak probíhá začleňování cizinců do české společnosti. Pocit nerovného zacházení, nerovných příležitostí nebo chybějícího uznání může totiž výrazně komplikovat úspěšnou integraci těchto cizinců do společnosti. Naznačuje to například definice integrace, kterou navrhuje německý sociolog Friedrich Heckmann [1999]. Podle Heckmanna znamená integrace především získávání práv, přístup k pozicím a statusům, a dále změnu individuálních charakteristik, budování sociálních vztahů a utváření pocitu přináležitosti a identifikace imigrantů s přijímající společností (str. 4). Integrace závisí na množství podmínek ze strany přijímající společnosti, které mohou být obecně popsány jako otevřenost vůči novým skupinám lidí. Úspěšná integrace může být mimo jiné vymezena také narůstající podobností v životních podmínkách. To, že pro úspěšnou integraci jsou důležité subjektivní zkušenosti cizinců žijících tady, je reflektováno i autory zmiňované vládní Koncepce. Aktuální verze Koncepce, která byla schválena v únoru letošního roku [Koncepce 2006] již zahrnuje některá doporučení Analýzy postavení cizinců [Analýza 2004], například návrhy v oblasti jednání s formálními institucemi (úřady, cizineckou policií). Zároveň ale konstatuje, že zkušenosti cizinců s integrací je obtížné zjišťovat a měřit. Prakticky totožný závěr obsahuje britská analytická zpráva o migraci vypracovaná pro ministerstvo vnitra Anglie a Walesu [Castles, Korac, Vasta, Vertovec 2003]. Její autoři doporučují jako nejvhodnější postup pro 11

12 překonání této mezery v poznatcích o migraci a integraci využít právě kvalitativní zkoumání subjektivních zkušeností a pocitů cizinců a migrantů. Ve svém textu se nesnažím říct, který pohled cizinců na jejich situaci v České republice převažuje, zda je to právě pocit nespravedlnosti. Takto objektivisticky k tématu ani není možné přistupovat, stejně jako není možné posoudit, zda skutečně jejich negativní zkušenosti vyplývají z toho, že jsou cizinci, nebo zda jsou dané například jejich osobnostními charakteristikami. Považuji za užitečné ukázat na konkrétních příkladech situací každodenního života cizinců, jak tito lidé hovoří o tom, kdy se cítili v situaci nerovného zacházení nebo menšího uznání. Nejprve uvedu metodologický postup při získávání analyzovaných dat. Poté v samotné analytické části se nejprve zaměřím na některé zdroje nerovného přístupu k cizincům, tak jak o nich oni sami mluví. Především na stereotypní představy o cizincích a způsoby jejich zdůvodňování ze strany respondentů. Dále na srovnávání mezi různými skupinami cizinců a vytváření hierarchií těchto skupin. V poslední části zmiňuji některé strategie vypořádávání se s pocitem nerovného zacházení ze strany většinové společnosti, o nichž cizinci hovoří. Způsob získávání dat skupinové rozhovory Rozhovory, z nichž v tomto textu cituji, byly získány prostřednictvím skupinových rozhovorů (focus groups). Ty byly provedeny v rámci projektu Reprodukce sociálních nerovností v podmínkách politiky rovnosti ve spolupráci s najatou externí agenturou. 2 Na přípravě a provádění rozhovorů jsme pracovaly společně s kolegyní Blankou Tollarovou. Výběr respondentů pro skupinové rozhovory byl koncipován tak, aby mezi účastníky byli lidé 2 Agentura Network Media Service provedla na základě zadání rekrutaci konkrétních respondentů. Dále poskytla pro provedení skupinových rozhovoru své studio, v případě prvního rozhovoru i profesionální moderátorku. Také videonahrávku a přepis rozhovorů zajistila technicky agentura. 12

13 pocházející z různých částí světa, jejichž ekonomická, politická nebo sociální situace je v České republice považována za složitější a celkově horší. 3 Skupinových rozhovorů, které jsme uskutečnily, bylo celkem pět. V tomto textu jsou analyzovány pouze čtyři, protože u pátého z nich jsme se rozhodly jej v této fázi analýzy nevyužívat. 4 Zmíněné čtyři skupiny jsou z hlediska země původu respondentů poměrně homogenní tři z nich byly tvořeny respondenty ze zemí bývalého Sovětského svazu, především z Ruska a Ukrajiny. Čtvrtá skupina byla tvořena lidmi pocházejícími z bývalých socialistických zemí Balkánu Bulharska a států bývalé Jugoslávie. Výběr, ve kterém převažují cizinci z bývalých socialistických zemí východní Evropy, je z hlediska definice naší cílové skupiny legitimní, protože tito lidé tvoří značnou část cizinců z tzv. třetích zemí pobývajících dlouhodobě v České republice. 5 Tři ze čtyř skupinových rozhovorů proběhly v Praze, čtvrtý se uskutečnil v Brně. Skupinové rozhovory proběhly v období od června do srpna 2006, přičemž každý rozhovor trval přibližně 90 minut. Z hlediska popisných charakteristik respondentů bylo ve skupinách z celkem 36 respondentů přesně 18 mužů a 18 žen. Podle věkového složení, délky pobytu v ČR a typu zaměstnání, což byly tři hlavní charakteristiky, které byly v rámci souboru sledovány, byl vzorek velmi různorodý. Nejmladším respondentům bylo něco přes 20 let a byli to převážně studenti, nejstaršímu respondentu bylo 76 let. Nejkratší doba, kterou některý z respondentů pobýval 3 Od původního záměru uskutečnit také samostatný skupinový rozhovor s kontrolní skupinou respondentů ze zemí EU, Spojených států, Kanady a Japonska jsme nakonec upustily. V jedné ze skupin však byli nakonec přítomni jeden respondent z Kanady a jeden z Itálie. 4 Tohoto rozhovoru se zúčastnili respondenti pocházející z Afriky, arabských zemí a Asie. Rozhodly jsme se ho do této analýzy nezahrnovat, protože charakter odpovědí respondentů se formou i obsahem natolik lišil od ostatních, že by nebylo možné je s nimi srovnávat. Místo toho jsme se rozhodly doplnit poznatky z tohoto rozhovoru ještě individuálními hloubkovými rozhovory s jeho účastníky. Sedm z osmi respondentů této skupiny s tím souhlasilo a poskytlo na sebe kontakt. 5 Podle statistik ČSÚ ke dni 30. června 2006 tvořili z celkového počtu cizinců pobývajících na území ČR lidé ukrajinské národnosti téměř třetinu Rovněž Rusové (16.910), Bulhaři (4.610) a občané Srbska a Černé hory (3.629), Bosny a Hercegoviny (1.674) a Makedonie (1.290) tvoří početnou skupinu, k níž by bylo možné přičíst ještě občany dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Mezi srovnatelně početné skupiny pobývající na našem území patří už jenom Slováci (54.201), Vietnamci (38.566) a Poláci (18.386). Zbývající méně než třetina počtu cizinců žijících v ČR je rozdělena mezi všechny ostatní státy světa. 13

14 v Čechách, byla 1,5 roku, naopak nejdelší délka pobytu byla 45 let. Výraznější profesní skupiny mezi respondenty tvořili podnikatelé (5), pracovníci ve službách (9), objevili se zde ovšem také dělníci (3), zaměstnanci školství a zdravotnictví (3), důchodci (3), nezaměstnaní (3) a ženy na mateřské dovolené (2). Rozhovory probíhaly na základě předem připravených témat. Sociolog David Morgan [2001] rozlišuje tři způsoby organizace skupinových rozhovorů v kvalitativním výzkumu. Při strukturovaném přístupu probíhá rozhovor standardizovaným způsobem. Moderátor se snaží o to, aby všechny skupiny probíhaly stejným způsobem a aby v rámci každé z nich dostávali respondenti zhruba stejné slovo a odpovídali na stejné otázky. Podmínkou je, že výzkumník zná předem cíle výzkumu a dokáže je formulovat pomocí sady konkrétních otázek kladených respondentům. Méně strukturované přístupy jsou vhodné pro explorativní výzkum. Účast moderátora v diskusi je minimalizována, tak aby mohla vzniknout živá diskuse věnovaná tomu, co zajímá respondenty. Třetí přístup nazývá Morgan kompromisní. Ten spočívá v tom, že zpočátku nestrukturovaná diskuse je postupně směřována ke konkrétním otázkám výzkumníka. Morgan v této souvislosti používá metaforu trychtýře. Také náš přístup byl svým způsobem kombinací volné diskuse a předem daných témat. Při prvním skupinovém rozhovoru, který vedla profesionální tazatelka, jsme zjistily, že způsob vedení rozhovoru blížící se standardizovanému přístupu není pro zkoumání zkušeností cizinců vhodný. Ukázalo se, že k řadě otázek z předem připraveného scénáře nemají respondenti co říci a že se k některým tématům nepodařilo rozvinout diskusi. A navíc tehdy, když standardizovaná fáze skončila a vypravěči začali mluvit spontánně mezi sebou, začala se vynořovat nová témata, která v rozhovoru nezazněla. Proto jsme se rozhodly pro další rozhovory zvolit opačný postup. Každou diskusi jsme začaly tím, že jsme vyzvaly respondenty, aby sami definovali oblasti, v nichž může potenciálně docházet k nerovnému zacházení. Neptaly jsme se přímo na nerovnosti, ale na to, v jakých situacích se respondenti cítí v České republice jako cizinci. Na základě těchto odpovědí jsme 14

15 přímo v průběhu rozhovoru vytipovaly hlavní problémové oblasti a podle nich stanovovaly okruhy pro následnou diskusi. Až poté, co byly vyčerpány tyto okruhy, jsme se respondentů ptaly cíleně na další otázky, na něž dosud nezazněly odpovědi. Je samozřejmé, že skrze takto vedené diskuse vznikly rozhovory, které jsou navzájem dosti odlišné. Každá skupina měla jinou dynamiku, což bylo dáno nejen popsanou volnou strukturou rozhovoru, ale pochopitelně také odlišným složením jednotlivých skupin z hlediska charakteristik respondentů. Výhodou ovšem je, že se nám podařilo získat široké spektrum zkušeností, které se v jednotlivých rozhovorech navzájem pouze nepřekrývají, ale často naopak doplňují a obohacují. Aha, Ukrajinka : Stereotypní představy o cizincích Téměř všichni účastníci skupinových rozhovorů vypovídali o nějaké zkušenosti (nebo častěji o opakujících se zkušenostech), kdy do neformálních vztahů s českými občany vstupuje negativním způsobem skutečnost, že jsou cizinci. V rozhovorech se opakovaně objevovaly ukázky toho, jak respondentům někdo dal nepříjemným způsobem najevo, že jsou cizinci (lidé na ulici, spolužáci ve škole, ale také třeba čeští příbuzní). Takovou zkušenost respondenti přirozeně vnímají jako projev nerovného zacházení s různými lidmi v tomto případě s Čechy 6 a s lidmi pocházejícími odjinud. Podle respondentů hrají významnou roli v tom, jak se k nim někteří Češi chovají, představy o tom, jak vypadá život v zemi jejich původu a jaké vlastnosti mají lidé, kteří odtud pocházejí. Přesvědčivě to ilustruje například ukázka z odpovědi Jany: 6 Mluvím-li v tomto textu o Češích, mám tím na mysli české občany, kteří se v České republice (nebo Československu) narodili. Několik respondentů z našeho vzorku mělo již také v době výzkumu české občanství, ale nikdo z nich nemluvil o tom, že by se cítil jako Čech a z jejich odpovědí zároveň vyplývalo také to, že rodilí Češi je v každodenním styku považují za cizince. O tomto jevu píše v souvislosti s žadateli o francouzské občanství také François Masure [2001]. Masure se ve svém výzkumu zajímal o to, jak cizinci pocházející většinou z afrických zemí vnímají proces své naturalizace. Ve svých závěrech mimo jiné říká, že ačkoliv naturalizace bývá obvykle považována za úspěšné završení integrace cizince v hostitelské zemi, cizinec nemůže být nikdy plně naturalizován. Představa, že se žadatel o občanství stane občanem jako všichni ostatní, je iluzorní. Ve skutečnosti naturalizace vytváří cizí v případě Masurových vypravěčů francouzské státní příslušníky. 15

16 Mně přijde hodně nepříjemný, když prostě se dozví, že jsem z Ukrajiny, tak vždycky u těch lidí, co mě neznaj, tak aha, Ukrajinka, a už prostě ochlazení. A už takovej odstup a to je mně nepříjemný, protože Vy nemůžete jako kamarádi, většinou se pohybuju mezi Čechama, takže mám hodně českých kamarádů a jsou prostě fajn lidi, jako všichni ostatní, ale cizí člověk, když Vás nezná a prostě neví, jaký jste, tak ihned si stanoví, jako jak jsou předsudky, jako oni předsudky se vytvořily správně, protože lidi se tak chovali, tak já chápu, že mají se z čeho, viděli něco, tak proto se tak chovají k Ukrajincům, ale nevím, no je to hodně nepříjemný, když lidi vědí, že jsem z Ukrajiny, tak ihned aha, Ukrajinka, jasně, tak už se chovají ke mně jak se psem. (Jana 7 ) Jana je atraktivní studentka české vysoké školy, která mluví perfektní češtinou a kromě studia pracuje v soukromé firmě. V České republice žije již sedm let, přesto se dosud setkává s podobnými situacemi, jakou popisuje v citovaném úryvku. Na Janě není na první pohled vidět, že je cizinka, a na rozdíl od jiných cizinců ji patrně ani její čeština neprozradí. Sama říká, že přístup lidí, s nimiž se seznamuje, se promění poté, co vyjde najevo, že pochází z Ukrajiny. Ačkoliv připouští, že její český protějšek může mít negativní zkušenost byť zprostředkovanou s chováním jiných Ukrajinců, dává najevo nespokojenost s tím, že k ní lidé přistupují na základě předsudků. Podobnou zkušenost jako Jana mají také ostatní respondenti. Často jsou v horší situaci v tom smyslu, že jejich čeština není tak dokonalá, takže mohou být například na základě přízvuku rovnou identifikováni jako někdo z Východu. Reakce českých občanů vůči jejich osobě nebo vůči cizincům osobně jsou samotnými respondenty vysvětlovány především neznalostí a chybějícími nebo mylnými informacemi o tom, jaké jsou podmínky v jejich původní zemi. Respondenti zmiňovali například nedostatečné a/nebo stereotypní představy o geografických podmínkách (poloha země, velikost), ekonomických nebo vzdělanostních podmínkách. Zvlášť patrný byl tento moment v rámci skupiny, jejíž účastníci pocházeli převážně z Ukrajiny a částečně z Ruska. Podívejme se, jak vypráví o svých prvních zkušenostech v České republice ukrajinský student Boris: 7 Všechna jména respondentů jsou pseudonymy. 16

17 Já třeba, když jsem bydlel na koleji v nižších ročnících, tak několikrát jsem se setkal s tím, že i moji spolubydlící ze začátku se mě ptali, oni to říkali v podstatě jakoby z legrace, ale kdybych si to nepřipouštěl, tak by to bývali neřekli. Oni se mě ptali, že jsem z Ukrajiny, že je to tak daleko a že asi to musí stát hodně peněz tady žít a že moji rodiče jsou asi hodně bohatí. Já říkám ne, ale snažím se prostě, samozřejmě mě podporují, ale stejně to není tak, že by byli bohatí. A pak se mě ptali: A nemáš třeba něco společného s ukrajinskou mafií? {společný smích tak hlasitý, až to trhá uši} a já říkám: Tak to opravdu nemám. (Boris) Borisova odpověď přibližuje některé z reakcí Čechů na adresu Ukrajinců, ale také vůči všem cizincům pocházejícím z bývalého Sovětského Svazu, s nimiž mají respondenti opakované zkušenosti. Ukázka vypovídá také o tom, že s předsudky a neznalostí se nesetkávají cizinci jen při kontaktech s méně vzdělanými lidmi, ale také mezi spolužáky na vysoké škole. Tuhle zkušenost potvrzují i další výpovědi. Například Hanna z Ruska (55 let) vypravuje svůj velmi osobní příběh o tom, jak se její otec podílel na osvobozování Prahy (má o tom dokonce doklad ve formě fotografie v novinách), a na něm dokládá své rozčarování z toho, že učitelé její vnučky popírají podíl tehdejší sovětské armády na osvobozování Prahy. Jana zase vypravuje o tom, jak se jí někteří lidé ptají, jestli mají na Ukrajině vodu nebo paneláky, a podivuje se nad tím, že takové otázky dostává od lidí, kteří studují vysokou školu. Téměř úsměvnou historku najdeme v jedné z odpovědí Nataši, studentky pocházející z Ruska: Mně se strašně líbí, já vím, že mám přízvuk, že je slyšet, že jsem cizinka. A někdo se mnou mluví půl hodiny a mluvíme samozřejmě česky, aspoň se mi zdá, že mluvím česky. Za půl hodiny zjistí, že jsem cizinka, a pak otázka a slyším to pokaždé: A umíte česky, rozumíte česky? To ty nejblbější. A ty, kteří jsou trošku chytřejší: A ovládáte latinku, jako psát? A to musí vědět, že tam studuju a už docela dlouho. (Nataša) Kromě zkreslených představ o zemích, z nichž cizinci přicházející do České republiky pocházejí, se na stereotypním přístupu a předsudcích vůči nim podílejí podle respondentů také média. Následující ukázka byla v daném rozhovoru vůbec první odpovědí na otázku, v jakých situacích se respondenti v ČR cítí jako cizinci. Nebýt televize Nova, tak tady máme skvělej život, říká Jana a dál svoji odpověď rozvádí: 17

18 Ty reportáže, já dokončím svoji myšlenku, jsou opravdu strašný. Jako opravdu já jsem neslyšela, teda mluvím teďka za Ukrajince, buď mně to vyvrátíte nebo potvrdíte, ale opravdu to je slyšet. Chápu, že naši spoluobčani tady se chovaj tak, jak se chovaj, třeba v leckterých případech odsuzuji taky, ale když se něco špatnýho šustne, tak je to zásadně Ukrajinec. Což není zrovna pravda. {souhlasné přitakávání ostatních} A právě lidi, kteří sedí tady, slyšela jsem, že jsou vysokoškoláci, tak prostě i ostatní, třeba jako Češi, já jsem v mezinárodním týmu, takže mně to moc nevadí, ale Češi říkají, tak víte co, co se stalo, to se stalo, co je, to je, jsou zlí a špatný všude, je to společnost, funguje to tak, ale jakmile člověk se podívá někam na venkov, tak je to zlý potom. A my jsme viděli v televizi Nova. A už to schytám. (Jana) Jana stejně jako další respondenti připouští, že v České republice žijí také cizinci (konkrétně její krajané), jejichž chování je odsouzeníhodné. Zároveň ale dává najevo svůj nesouhlas s tím, aby na takových příkladech byl založen obraz všech cizinců, kteří pocházejí ze stejné země. V dalších částech své odpovědi uvádí ještě konkrétní příklad, kdy média opakovaně vypustila zprávu o tom, že pachatelem trestné činnosti byl Ukrajinec. Později sice vyšlo najevo, že ve skutečnosti byl pachatelem občan jiného státu, ale obraz Ukrajinců byl už nenávratně poškozen, což se podle jejích zkušeností promítá do reakcí mnoha Čechů vůči Ukrajincům. Snaha distancovat se od mediálního obrazu vlastní země a/nebo svých krajanů, který prezentují česká média, je pro mnohé cizince žijící v ČR delší dobu obvyklá. Stejné reakce, jakou předkládá citovaný úryvek, se opakovaly například v rámci veřejných diskusí, které v roce 2003 pořádala nezisková organizace Multikulturní centrum Praha a jejichž cílem bylo kromě představení výsledků mediální analýzy [Klvačová, Bitrich 2003] také konfrontace zkušeností novinářů, kteří o cizincích píší, a zkušeností samotných cizinců. 8 Třetím výrazným vlivem, který se promítá do vytváření obrazu cizinců, jsou politické události. Jedná se zejména o historickou zkušenost Čechů se 8 Veřejné diskuse i analytická studie toho, jak se v českých denících píše o cizincích (konkrétně o Ukrajincích, Vietnamcích a Rumunech), vznikly v rámci projektu MKC Praha Média a menšiny: Mediální obraz cizinců, etnických a národnostních menšin v ČR. Diskuse byly organizovány v různých regionech České republiky a kromě novinářů a cizinců žijících v ČR se jich účastnili pracovníci nevládních neziskových organizací, které se zaměřují na práci s cizinci. Podrobnější informace o projektu i celý text závěrečné výzkumné zprávy je možné najít na internetových stránkách MKC Praha 18

19 vstupem vojsk Varšavské smlouvy, ten je však připisován především zemím bývalého Sovětského svazu. Zmínky o situacích, kdy respondentům nějaký Čech připoměl rok 1968, se objevovaly často už v prvních odpovědích na otázku, kdy se v ČR cítí jako cizinci. Zkušenost s negativní reakcí na osmašedesátý rok je mezi respondenty široce sdílena, což je patrné i z množství odkazů na vzájemně se podobající situace, které se objevovaly v různých skupinových rozhovorech, jichž se účastnili občané bývalého SSSR. Pro Hannu je vnímání Rusů skrze zkušenost roku 1968 o to palčivější, že jej zažívala od svých blízkých: No a já tím, že jsem starší, tak jsem zrovna v tom šedesátým osmým tady byla 21. srpna, byla jsem tu s rodičema vlastně naposledy před dlouhou dobou, co jsem pak sem nejezdila. No a pak když jsem se vrátila, tak moje vlastní teta mně říkala, co tady dělám, a že už tady nemám co dělat, protože my jsme okupanti, a prostě takový nadávky, co jsem neslyšela i od cizích lidí, opravdu, takže je to takový moc nepříjemný zážitek, i když to je vlastně sestra mojí mámy. (Hanna) Také Lena popisuje, jak ji zklamalo, když člověk, od kterého to nečekala (babička, kterou pustila sednout v autobuse), pronesl velmi nelichotivou poznámku na adresu minulých politických vztahů mezi Čechy a Rusy: Když je babička, když jí uvolním místo a neví, že jsem Ruska, hodí do obličeje, že za Němců, za okupace tady bylo líp než za Rusáků, tak to nezlobte se na mě, nechci mluvit o tom, jaký stereotypy mají Čechy. ( ) Mezitím v baráku jsem vycházela vždycky pěkně, se sousedama, který tě pozná, prostě nejsou stereotypy. Ale když stará babička řekne, že za okupantů bylo líp, tak já nemám vůbec náladu se bavit potom. (Lena) Z obou dvou citací může zaznívat ještě jeden spíše skrytý podtón. Totiž ten, že Rusové žijící v Čechách nejen že se cítí nespravedlivě kolektivně obviňovaní z komunistického převratu v roce 1948 a z okupace v roce 1968, ale také je jim líto, že Češi nevidí nic pozitivního na tom, co sem v uplynulých šedesáti letech jejich země přinesla. Dokonce ani osvobození od nacistů, což zvlášť mrzí od někoho, kdo tuto dobu sám zažil, jak dává najevo Lena. Ta o svém zklamání z negativního pohledu Čechů na Rusy mluví na jiném místě ještě důrazněji: 19

20 Akorát dobře já chci říct, že jsem mně říkala, že jsem naštvaná na to, že připomínají rok 68, akorát nechápu, jak může porovnávat okupaci německou, protektorát fašistický a rok 68. To nebyli jenom Sověti, taky byla část český populace. Takže nemůžeme všechno házet. (Lena) Respondenti se snaží najít nějaké důvody tohoto stereotypního uvažování o minulosti a o Rusech a někteří ho nalézají ve špatných znalostech historie, horším vzdělání nebo nižší inteligenci těch Čechů, kteří se takto projevují. Toto vysvětlení přináší pro ně přijatelnější verzi toho, proč zde nejsou jako občané bývalého Sovětského svazu takovýmito lidmi přijímáni a proč jsou házeni do jednoho pytle s okupanty. S takovým vysvětlením přichází v následujícím úryvku Zoja: To ještě taky záleží na lidech. Protože nějáký člověk, který má vysoků školu a tak, přemýšlí nad tím něják jinak než třeba nějáký člověk, který dělá, nechci někoho urazit, zedníka nebo tak. On dělá těžkou práci a přemýšlí zase něják jinak nad tím, tak může říct, takový věci a inteligentní člověk to neřekne. (Zoja) Pro někoho je ale těžké najít nějaké takovéto racionální vysvětlení a spokojit se s ním. Někdy tak mohou přijít na řadu také argumenty spíše neracionální, připomínající házení do jednoho pytle ze strany cizince. Typickou ukázkou je názor Larisy, která říká, že Češi mají negativní vztah k Rusům v krvi : Já si myslím, že nás nemají rádi, Rusy. Prostě nás nemají rádi, prostě Češi to mají v krvi, já nevím jestli to je z 68, nebo, prostě nás nemají rádi. Němci jim nevadí, jen Rusi jim vadí, Ukrajinci a tak dále. Z bývalého Svazu. (Larisa) Zajímavé je, že se zde, nikoli poprvé, objevuje povzdech cizince z bývalého Sovětského svazu nad tím, že Češi mají raději Němce než právě bývalé Sověty. To je pro tyto respondenty nepochopitelné vzhledem k jejich představám a znalostem o historických zkušenostech Čechů s Němci. Toto hledisko nadřazují respondenti, kteří takto uvažují, jiným atributům, které mohou v této otázce hrát roli. Tomu, že se cizinci žijící v Česku cítí být v očích Čechů součástí žebříčku lepších nebo horších cizinců a na základě toho vnímají nerovné zacházení vůči sobě nebo jiné skupině cizinců, bude věnována celá následující kapitola. 20

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice EDICE STUDIE Věnujeme všem, kdo hledají svoje místo v České republice. Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Vidovićová, L. 8. Stárnutí, věk a diskriminace nové souvislosti. MU: Brno. VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Ve výzkumu Ageismus 7 jsme se zabývali také problémem věkových norem. Pro tuto baterii jsme využili

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Bližší informace o konkrétních projektech a aktivitách Multikulturního centra Praha naleznete na www.mkc.cz.

Bližší informace o konkrétních projektech a aktivitách Multikulturního centra Praha naleznete na www.mkc.cz. S integrací České republiky do Evropské Unie a dalších globálních politických a ekonomických struktur se česká společnost opět stává různorodou a pluralitní. Multikulturní soužití na jedné straně obohacuje

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

I bohatí lidé bydlí v panelácích

I bohatí lidé bydlí v panelácích TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Situace a podpora pečujících na trhu práce. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Situace a podpora pečujících na trhu práce. Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Situace a podpora pečujících na trhu práce Radka Dudová, Ph. D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Více než 80 procent péče je poskytováno

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU DCH Brno Oblastní charita Blansko Mgr. Blanka Bendová Charita Česká republika Nestátní nezisková církevní organizace Předmětem hlavní činnosti charity je zejména zajišťování

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí

Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Výzkum obyvatel města Velké Meziříčí Vybrané poznatky z výzkumů prováděných v letech 1992- katedrou kulturologie FF UK v Praze Prezentace pro setkání s občany 14. dubna 11 Informace o výzkumu Projekty:

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí?

Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí? Mají čeští občané zájem pracovat v zahraničí? Naděžda Horáková Nedávno jsme si v referendu odhlasovali vstup naší země do Evropské unie. Součástí naší smlouvy o přistoupení, se kterou jsme tímto krokem

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu.

Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu. Odložit státní maturity? Studenti a učitelé o tom rokovali na internetu. Výzkumná agentura STEM/MARK již rok provozuje v rámci projektu epanel.cz diskusní fórum studentů a učitelů na téma státních maturit.

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení)

Organizační chování. Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Organizační chování Osobnost člověka a její poznávání (cvičení) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Diskriminace sexuálních minorit v ČR.

Článek vznikl v rámci projektu Antidiskriminační vzdělávání pracovníků veřejné správy. Diskriminace sexuálních minorit v ČR. Diskriminace sexuálních minorit v ČR Olga Pechová Ochrana lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálních lidí před diskriminací se stala v posledním desetiletí samozřejmostí v právním systému Evropské unie.

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

XXXI. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha, 18. prosince 2007 Bod programu: 6 ZPRÁVA DOZORČÍ KOMISE AKADEMICKÉHO SNĚMU Zpráva Dozorčí komise za období mezi XXX. a XXXI. zasedáním

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

*** Kartičky z druhé fáze

*** Kartičky z druhé fáze říjen 2009 Pardubické karty: pomoc cizincům bez znalosti češtiny Barbora Tošnerová Abstrakt: Cizojazyčné a obrázkové kartičky usnadňují lékařům a sestrám v Pardubické krajské nemocnici 1 komunikaci s nemocnými

Více

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům

České vysoké učení technické. Fakulta dopravní. Vztah Čechů k zahraničním studentům České vysoké učení technické Fakulta dopravní Semestrální práce z předmětu statistika Téma Vztah Čechů k zahraničním studentům Autoři Abramova Karina Zhakupova Altynay Praha 2011 2012 Úvod My jsme si vybrali

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

Směrnice o obětech trestných činů

Směrnice o obětech trestných činů CENTRE FOR EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW THEMISTOKLES AND DIMITRIS TSATSOS FOUNDATION Victims Protection eu Protecting Victims Rights in the EU: The theory and practice of diversity of treatment during the

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

Jsme si opravdu rovni? Metodický list

Jsme si opravdu rovni? Metodický list Jsme si opravdu rovni? Metodický list práce s interaktivní tabulí a do sešitů - v čem se lišíme, sociální a osobnostní nerovnost práce s textem - příběhy, vnímání a hodnocení odlišností druhých skupinová

Více

Seznam materiálů k Mediální výchově

Seznam materiálů k Mediální výchově Mediální výchova Rozumět médiím Pospíšil, J., Závodná, S.L. Mičienka, M., Jirák, J. Seznam materiálů k Mediální výchově Publikace které se zabývají problematikou Mediální výchovy Médiím nelze uniknout.

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Struktura příspěvku Stručně k vývoji české migrační politiky Přistup migrantů ze třetích zemí ke

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

PhDr. Pavel Kliment, Ph.D.

PhDr. Pavel Kliment, Ph.D. PhDr. Pavel Kliment, Ph.D. Vzdělání: 1987-1992 Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, obor Andragogika, přiznán titul magistr (Mgr.) 1989-1994 Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011

Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011 International Migration Outlook: SOPEMI 2011 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2011 Přehled v českém jazyce Tato publikace analyzuje nejnovější vývoj migrace a politiky v zemích

Více

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005)

Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Pohled veřejnosti na otázky třídění (anketa časopisu Urgentní medicína 2005) Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Pohled veřejnosti na mimořádné události a možnosti zdravotníků

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět Vlastivěda

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

Výsledky šetření Mapa školy

Výsledky šetření Mapa školy Výsledky šetření Mapa školy Květen 2011 Dovolily jsme si zpracovat tento souhrn výsledků šetření společnosti SCIO, které proběhlo během února tohoto roku 2011 na ZŠ Pyšely, jelikož nás zaujaly jeho výstupy.

Více