Závěrečná zpráva projektu Mikrobus. Aleš Mergental, Svatava Vaculová

Transkript

1 Závěrečná zpráva projektu Mikrobus Aleš Mergental, Svatava Vaculová

2 Závěrečná zpráva projektu Mikrobus Aleš Mergental, Svatava Vaculová Drom, romské středisko Brno, 2008

3 Závěrečná zpráva projektu Mikrobus Tento text vznikl na základě zadání a podkladů Drom, romského střediska, pod vedením Svatavy Vaculové, koordinátorky projektu Mikrobus realizovaného v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Děkujeme všem, kteří se na realizaci projektu Mikrobus a tvorbě jeho výstupů podíleli. V publikaci jsou použity fotografie dokumentující realizaci projektu Mikrobus. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem eu a státním rozpočtem české republiky. Drom, romské středisko, 2008 Fotografie: Drom, romské středisko, 2008, Společenství Romů na Moravě, Romano jasnica

4 OBSAH Co je Mikrobus?...5 Proč se Mikrobus rozjel?...5 Drom, romské středisko...7 Romano jasnica o. s....7 Liga o. s Společenství Romů na Moravě (SRNM) o. s Mikrobus přivezl poradce pro zaměstnanost Organizace projektu...9 Vzdělávání poradců pro zaměstnanost Diskusní fórum...9 Způsoby a metody práce s klienty Osobní asistence Vzdělávání klientů Zaškolování klientů Pracovně-právní poradenství Mikrobus zasíťoval místní partnery Databáze Metodická příručka z Mikrobusu Kvalitativní výzkum...16 Analytická zpráva...17 Zhodnocení nové cesty Mikrobusu...17 Další zastávky Mikrobusu...18 Příklady dobré praxe...18 Mezinárodní spolupráce...20 Financování projektu...20 Ohlasy v médiích Kdo a kam pojede místo Mikrobusu?...22 Shrnutí...22 Kontakty závěrečná zpráva projektu mikrobus 3

5 Několik let jsem nemohla najít žádnou práci, kde by mě chtěli na stálo. Pořád jsem chodila po brigádách a různě vypomáhala, abych si aspoň nějak přivydělala k sociálním dávkám, které beru. Mám čtyřletou holčičku a doma na mě kromě ní čeká už jenom kočka. Na začátku roku 2007 jsem přišla do poradenského centra, kde jsem si myslela, že najdu rychle práci. I když mi paní nabízela různá místa, nikde mě nechtěli. Šla jsem do kurzu na počítače, kde jsem se konečně naučila věci, které už dávno umí můj synovec ve druhé třídě. Paní, která mi s hledáním práce pomáhala, mi ještě pomohla vylepšit telefonování. To, že jsem se naučila s počítačem, mi asi pomohlo, protože jsem po skončení kurzu našla práci hned u druhé firmy, do které jsem zavolala. Od října 2007 dělám skladnici v jedné firmě v Brně. Dcera teď chodí do školky a domů můžu přinést dobrotu jí i kočce. šestadvacetiletá žena z Brna, romské národnosti, s ukončeným základním vzděláním 4 závěrečná zpráva projektu mikrobus

6 Co je Mikrobus? Mikrobus je projekt, jehož cílem je vytvoření nových metod a postupů, díky nimž poradci pro zaměstnanost pomáhají lidem znevýhodněným na trhu práce nezaměstnaným a hůře zaměstnavatelným zlepšit jejich pozici při hledání práce natolik, aby nebyli diskriminováni a měli stejné šance jako jiní uchazeči. Nově vytvářené metody a postupy jsou zapracovávány, průběžně testovány a transformovány do nejoptimálnější podoby jednak podle dané lokality, ale také do obecně použitelné podoby. Ve vybraných regionech České republiky vzniká prostřednictvím partnerství čtyř organizací zázemí poskytující poradenské služby lidem vstupujícím nebo navracejícím se na trh práce. Celý systém opatření stojí na vytváření fungujícího zázemí spolupracujících institucí a organizací. Projekt formuje nové prvky, kterými jsou: - poradci pro zaměstnanost pracující formou asistovaného umísťování uchazečů o zaměstnání - struktura vzdělávání osob chystajících se na pozice poradců pro zaměstnanost - integrovaná databáze klientů - metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost Základní cílovou skupinu tvoří lidé ze sociálně vyloučených lokalit, u nichž kombinace dlouhodobé nezaměstnanosti, etnicity, nízké vzdělanosti i odbornosti vede k problematickému stavu, z něhož se jen výjimečně dokáží jednotlivci zapojit do pracovního procesu. Projekt Mikrobus začal fungovat v lednu 2006 a trvá do srpna Jeho vznik umožnila evropská Iniciativa Společenství EQUAL, která na území celé Evropské unie podporuje vznik rozvojového partnerství, které by mělo být schopné čelit různým formám diskriminace a nerovnostem na trhu práce. Na spolufinancování projektu se podílí Evropský sociální fond EU i vláda České republiky. Mikrobus je vystavěn na partnerství čtyř organizací ve čtyřech krajích Drom, romské středisko jako příjemce projektu, občanské sdružení Romano jasnica, občanské sdružení LIGA a občanské sdružení Společenství Romů na Moravě jako partneři spolurealizující aktivity projektu. Projekt dostal jméno Mikrobus proto, že vytvořené zázemí by mělo umožnit lidem dostat se z místa v životě, ze kterého se sami mohou jen velmi obtížně pohnout, do prostoru, kde svůj životní příběh budou naplňovat bez překážek, které jim vystavělo diskriminující sociálně vyloučené postavení ve společnosti. Proč se Mikrobus rozjel? Odborné výzkumy jasně hovoří o tom, že v České republice existuje množství sociálně vyloučených lokalit, v nichž žijí lidé, kteří jsou tímto sociálním vyloučením ohroženi v rámci fungování celé společnosti. Většinu takto ohrožených osob tvoří Romové. Etnická menšina Romů je jednou z nejrizikovějších sociálních kategorií. Právě ale nejen Romové Tým projektu Mikrobus na návštěvě u zahraničních partnerů ve Francii v září 2007 Tým partnerské organizace Romano jasnica v Trmicích závěrečná zpráva projektu mikrobus 5

7 jsou primární cílovou skupinou, ke které se Mikrobus rozjel. Mikrobus je nasměrován na lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, málo vzdělaní a nedostatečně kvalifikovaní pro typy prací, které se v rozvíjející informační společnosti nabízejí. Mnozí z nich mají minimální zkušenosti s dlouhodobým pracovním poměrem, žijí s minimálními příjmy, jsou závislí na sociálních dávkách a žijí v lokalitách s nízkou úrovní kvality bydlení. V důsledku kombinace těchto faktorů se jedinci, ale i celá společenství, ocitají na okraji sociální sítě. Vzniklý status jim ještě více znemožňuje najít si práci, kterou by se mohli živit. Cílovou skupinu tvoří právě lidé, kteří propadnou sítem pracovních agentur a samotný státní aparát pro ně není schopen nastavit přijatelné startovní podmínky. Projekt Mikrobus představuje v České republice nové řešení problematické oblasti zaměstnatelnosti osob znevýhodněných na trhu práce. Jeho tvůrci se snaží reagovat na místní specifické podmínky a přizpůsobovat jim charakter prvků vytvářeného zázemí. Struktura klientů - celkem 1143 (k dubnu 2008) Etnické minority 1018 Nízkokvalifikovaní 820 Dlouhodobě nezaměstnaní Mikrobus se zmíněnými čtyřmi partnery začal rozvíjet své aktivity v sedmi lokalitách, v nichž existuje velká nezaměstnanost a kde fungují organizace cíleně pracující s Romy: Drom, romské středisko Brno Jihomoravský kraj Romano jasnica, o. s. Trmice Ústecký kraj LIGA, o. s. Bruntál Moravskoslezský kraj o. s. Společenství Romů na Moravě Hodonín Jihomoravský kraj Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Šternberk Olomoucký kraj Jeseník Olomoucký kraj Koordinátorem Mikrobusu je Drom, romské středisko. Při koncipování celého projektu se jeho tvůrci rozhodli oslovit organizace, které fungují v různých regionech, kde je otázka nezaměstnanosti sociálně vyloučených palčivá. Dalším důležitým faktorem kromě míry nezaměstnanosti bylo nalezení neziskových organizací, které si svým působením v lokalitě vybudovaly efektivní základ pro realizování evropského celostátního projektu. Partneři z Francie na návštěvě v Čechách v květnu 2007 Prohlídka hradu Sovinec při návštěvě francouzských partnerů v květnu závěrečná zpráva projektu mikrobus

8 Drom, romské středisko Středisko vzniklo v roce 1989, kdy začalo poskytovat služby směřované k romské komunitě města Brna. S postupem času se podařilo vytvořit komplex zacílený na dlouhodobou i aktuální problematiku: řešení pracovního uplatnění; problematika bydlení; poradenská a informační činnost; primární prevence sociálně patologických jevů; mimoškolní výchova a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých; volnočasové aktivity; pořádání kulturních a společenských akcí. V některých projektech se cílová skupina rozšiřuje na Jihomoravský kraj i na celou republiku. Věkové kategorie cílové skupiny zahrnují předškolní věk, školní věk, produktivní věk, důchodový věk. Od roku 2001 funguje Drom jako příspěvková organizace Úřadu městské části Brno-sever. Romano jasnica o. s. Sdružení se zaměřuje na poradenskou a informační činnost pro sociálně slabé lidi z vyloučených lokalit. Zároveň vytváří a organizuje volnočasové aktivity pro převážně romské děti a mládež. Od roku 2003 sdružení zřídilo poradenská centra se sociálními pracovníky. Členové sdružení mají dlouholeté zkušenosti v terénní sociální práci s mládeží pocházející především z romské komunity. Sdružení dále pořádá akce pro děti i jejich rodiče, při nichž se pokouší zlepšit rodinné prostředí, které často brání rozvoji dítěte a tíží jejich rodiče. Pro děti jsou připravovány kulturní a sportovní aktivity, vzdělávací kurzy a kroužky. LIGA o. s. Občanské sdružení LIGA vzniklo v roce 1990 a zaměřuje se především na řešení problémů v oblasti sociální sféry a lidských práv dětí i dospělých. V posledních několika letech se sdružení orientuje na nezaměstnanost a podporované zaměstnávání, na oblast vzdělávání a aktivního vyplňování volného času dětí a mládeže, stejně jako na zlepšování mezilidských vztahů, bydlení a celkové zvýšení sociální úrovně lidí ze sociálně vyloučených lokalit. Sdružení ve spolupráci s veřejnou správou vytváří zájmové, motivační a osvětové programy. Sdružení vybudovalo Romský klub v Krnově a Bruntále. V roce 2005 sdružení založilo Zelenou dílnu, v níž zdravotně postižení lidé zpracovávají elektro odpad. V rámci projektu Hudba jako cesta k dětské duši jsou pořádány besedy o romské historii a kultuře na základních školách. Společenství Romů na Moravě (SRNM) o. s. Společenství Romů na Moravě bylo založeno v roce 1991 jako občanské sdružení podporující integraci Romů do společnosti. Základní organizace pracují vedle ústřední brněnské organizace v Olomouci, Šternberku, Ostravě, Frýdku-Místku, Bruntále, Novém Jičíně. Organizace se soustředí zejména na rozvoj vzdělanosti romských dětí a mládeže, podporu romské kultury a ochranu lidských práv. Provozuje komunitní centra, kluby dětí a mládeže, poskytuje sociální a právní poradenství, od roku 1999 vydává romský čtrnáctideník Romano hangos. Projekt Mikrobus se snaží jak o zavedení poradců pro zaměstnanost a vytvoření jejich doprovodného zázemí, tak přímo o nastartování konkrétního zlepšování zaměstnatelnosti a pracovního umísťování klientů. Vzhledem k tomu se procesy vzniku jednotlivých prvků prolínaly s řešením individuálních požadavků klientů, a tak se zaváděné postupy testovaly přímo v praxi. Nevyhovující způsoby byly změněny tak, aby se efektivně využila energie jak poradců pro zaměstnanost, tak klientů. Registrovaní klienti - celkem 1143 (k dubnu 2008) SRNM 186 RJ 236 Liga 173 Drom 548 závěrečná zpráva projektu mikrobus 7

9 Mikrobus přivezl poradce pro zaměstnanost Jedním z cílů projektu je vznik pozic speciálně zaměřených poradců pro zaměstnanost. Tyto osoby se připravují přímo pro práci s cílovou skupinou, při níž je kladen důraz na individuální práci s klientem. Poradci pro zaměstnanost v jednotlivých lokalitách vytvořili centra asistovaného umístění, kde se svými klienty pracují. V partnerských organizacích vzniklo dvanáct pozic poradců pro zaměstnanost. V Dromu a Romano jasnica se do práce poradců pustili lidé působící v organizaci jako terénní pracovníci. V případech LIGY a SRNM se poradci stali více méně nově příchozí pracovníci. Z dosavadních zkušeností je jasné, že člověk operující v dané komunitě vybrané lokality již nějaký čas má mnohem lepší startovní pozici pro práci s klienty a také s nimi dokáže pracovat s menším úsilím než vynakládají poradci, kteří si cestu do sociálně vyloučené komunity musejí teprve vyšlapat. Prolnutí terénní sociální práce a práce poradce pro zaměstnanost se jeví jako zřejmá a efektivní varianta vynakládaného úsilí. Je tak možné dosáhnout zlepšení komplexní situace klienta, kdy se pracovník organizace zabývá spolu s klientem jeho pracovní situací, vzděláním a kvalifikací, nejrůznějšími právními otázkami, ale i bydlením a případně dalšími momenty života jednotlivce i jeho rodiny. Prolnutí poradenství pro zaměstnanost a terénních programů považujeme za užitečné. V ideálním případě mají pracovníci organizace rozdělenu pracovní náplň mezi terénní práci a poradenství pro zaměstnanost, zdůrazňuje poznatek, který přinesla přímá praxe, koordinátorka projektu. V rámci projektu bylo trvale zaměstnáno 25 osob, které byly zaměstnány na hlavní pracovní, ale i na vedlejší či částečný pracovní úvazek (celkem 16 plných úvazků). Jedenáct pracovníků začalo fungovat v jednotlivých regionech jako poradci pro zaměstnanost šest na hlavní pracovní poměr a pět na dílčí úvazek (od listopadu 2007 je to celkem 9,2 pracovního úvazku). Při obsazování pracovních míst se dbalo na dodržení spravedlivé genderové proporcionality. Struktura personálního obsazení projektu Počet osob Počet úvazků Řízení (koordinátor projektový a koordinátoři regionální) 6 4,0 Poradci pro zaměstnanost 11 9,2 Odborné vedení (konzultant) 1 0,3 Monitoring 1 0,3 Administrativa a ekonomika 5 2,0 Technické zázemí (správa www) 1 0,3 Celkem 25 16,1 Odborníci (lektoři, supervizoři, externí experti, odborní garanti, tutor apod.) 25 Technické zajištěni (tlumočení a překlady, tvorba skript, korektury textů apod. ) 11 Celkem s externisty 61 Poradce pro zaměstnanost romského střediska Drom v Brně hledá s klientem práci Tým hodonínské pobočky partnerské organizace SRNM při práci s klientem 8 závěrečná zpráva projektu mikrobus

10 Začlenění osob z etnické minority do struktury pracovního obsazení projektu Poradce pro zaměstnanost Celkový počet 11 Počet z cílové skupiny 5 Koordinátor (regionální) Celkový počet 6 Počet z cílové skupiny 1 Administrativní pracovník Celkový počet 4 Počet z cílové skupiny 1 Organizace projektu Fungování projektu zajišťovali koordinátoři jeden projektový a pět regionálních. Projektový koordinátor se pravidelně vydával na kontrolní a koordinační cesty do jednotlivých lokalit (v každé lokalitě jednou za tři měsíce). Kromě průběžné komunikace se všichni partneři setkávali jednou za dva měsíce na společné pracovní schůzce. V každé lokalitě jednou za tři měsíce probíhal monitoring. Evaluace se odehrávala jak ve vedení projektu, mezi poradci pro zaměstnanost, tak v rámci jejich vzdělávání. Vyhodnocovalo se také vzdělávání a zaškolování klientů. Na hodnocení se podílel externí hodnotitel. Vzdělávání poradců pro zaměstnanost Vzdělávání poradců v sobě zahrnuje absolvování specificky zacíleného kurzu zabývajícího se tématy pracovního práva, personálního poradenství, fungování úřadů práce, sociálních služeb a sociálního zabezpečení, problematiky podnikání a v neposlední řadě komunikačních dovedností při práci s klienty. Po jeho absolvování by poradci měli být schopni efektivně poskytovat poradenství klientům ze sociálně vyloučených komunit. Právě komplexní kurz musel být v rámci projektu Mikrobus nově vytvořen Vzdělávací program poradců pro zaměstnanost je akreditován Ministerstvem práce a sociálních věcí. Vzdělávací program si klade za cíl rozšířit kvalifikaci pracovníků v sociálních službách, kteří pracují nebo chtějí pracovat s klienty sociálně znevýhodněnými na trhu práce. Rozsah kurzu je 48 hodin. Budoucí poradci jsou formou prezentací a přednášek seznamováni s problematikou zacílenou na budoucí klienty. Nově prezentované informace se účastníci kurzu snaží interaktivně aplikovat v modelových situacích. Pomocí přehrávání rolí poradců a klientů v různých kontextech získávají budoucí poradci dovednosti a jistotu v oblastech, které budou s klienty samostatně řešit. Nácvik řešení nejčastějších problémů a následná zpětná vazba umožní účastníkům vstřebávat informace spolu s jejich praktickým dopadem. Interaktivní nastavení kurzu dovoluje dynamickou výměnu zkušeností, při níž jsou poradci obohacováni o vzájemně vyměňované poznatky. Lektory kurzů jsou odborníci zabývající se jednotlivými problematikami v praxi zaměstnanci veřejné správy i akademičtí pracovníci. Kurz, který byl připraven pro poradce začínající pracovat v průběhu projektu Mikrobus, měl pozvolnější specifičtější podobu, protože poradci již v jeho průběhu začínali pracovat s klienty i místními partnerskými organizacemi a institucemi. Navíc se testoval obsah a forma jeho jednotlivých částí tak, aby se mohla připravit struktura kurzu chystaného k akreditaci. Poradci se za dva roky sešli na třinácti lekcích, které dohromady zabraly 154 hodin. Do nich se započítávají i supervize a intervize. Nezbytným doplňkem vzdělávání poradců se staly pravidelné kazuistické semináře, při nichž se detailně diskutují jednotlivé případy. Pod vedením koordinátorů se společně hledají postupy řešení situací, které se v základních bodech mohou objevovat v různých lokalitách. Kromě kazuistických seminářů se jako velmi užitečné ukázaly také supervize a intervize. Neopominutelné jsou konzultace přímo v místech, kde se jednotlivé případy odehrávají. Odborný konzultant pravidelně vyjížděl do lokalit, aby účinně pomáhal s řešením konkrétních problémů. Kurzu pro poradce se zúčastnilo dvanáct osob. Lze reálně předpokládat, že po personálních změnách a akreditování kurzu bude osm lidí, pracujících v organizacích zapojených do Mikrobusu, plně fundovaných pro práci poradce pro zaměstnanost. Diskusní fórum Pro efektivnější komunikaci mezi pracovníky partnerských organizací se v rámci projektu vytvořilo internetové diskusní fórum. Všichni lidé pracující v projektu mají možnost jak všeobecného dotazování, tak poskytování zkušeností, které získali v průběhu projektu a zdají se jim užitečné pro ostatní kolegy. O fungování fóra se stará odborný konzultant, který dění moderuje, odpovídá na dotazy a hledá řešení nastalých problémů. závěrečná zpráva projektu mikrobus 9

11 Fórum kromě diskuse nad jednotlivými poznatky a problémy obsahuje průběžně přidávané zpracované kazuistiky, technické a finanční zprávy, zápisy ze setkání v lokalitách atd. Způsoby a metody práce s klienty Projekt Mikrobus zavádí do praxe, zacílené na klienty ze sociálně vyloučených komunit, postupy zahrnující asistované umísťování uchazečů o zaměstnání, poradenství v personální oblasti na trhu práce, zaškolování, vzdělávací kurzy a rekvalifikace. Už při prvním kontaktu poradce s klientem se projevuje motivovanost klienta, která je pro další společnou snahu téměř nepostradatelná. Klient při první schůzce s poradcem většinou očekává a žádá rychlou nabídku volných míst, ale už při samotném hledání práce získá klient nové zkušenosti a náhled na možnosti, které se mu v jeho konkrétní situaci nabízejí, zdůrazňuje koordinátor školení a metodiky. HLEDÁTE PRÁCI? a jste třeba i dlouhodobě nezaměstnaní? POMŮŽEME VÁM! MÁME PRO VÁS: denně nové nabídky pracovních míst pomocné stavební práce, bourací práce, výkopové práce, úklidy, pomocné práce v kuchyni, práce ve výrobě, technické služby a další nabídky podle situace podporu při hledání zaměstnání pomoc při hledání vhodného místa, doprovod k pohovoru nebo do zaměstnání, pomůžeme Vám s vyplňováním a zařizováním různých listin a podobně pracovně právní poradenství jak má vypadat pracovní smlouva, jak řešit problémy na pracovišti, co dělat, když onemocníte a mnoho dalšího vzdělávání a školící aktivity pomůžeme Vám s hledáním vhodné rekvalifikace, pokud budete mít zájem naučíte se jak si napsat životopis a motivační dopis, jak se chovat a co říkat na výběrovém řízení, jak pracovat s PC, internetem a em a další praktické věci zdarma telefonní kontakt se zaměstnavatelem se zaměstnavatelem Drom, romské středisko, Bratislavská 41, Brno , Tel.: , Fax: , Kontaktní osoba: Bc. Tomáš Ergens, DiS., tomas.ergens@drom.cz Naši personální poradci jsou Vám k dispozici: Pondělí 9:00 12:00 13:00 16:30 Úterý 9:00 12:00 13:00 16:30 Středa 9:00 12:00 13:00 16:30 Čtvrtek 9:00 12:00 Pátek 9:00 12:00 PŘÍKLAD SPOLUPRÁCE S KLIENTEM: Mladá žena R.O. se zaregistrovala v Centru asistovaného umístění (CAU) u personalistky v září roku Jejím cílem bylo najít zaměstnání. Po úvodním představení možností spolupráce personalistkou se klientka šla ucházet o několik pracovních míst, ale nikdo ji nezaměstnal. Klientku to odradilo od dalšího hledání práce a přestala na čas chodit za personalistkou. Koncem roku 2006 opět přišla a společně s personalistkou se snažili zjistit, proč jí nikdo nechce zaměstnat. Z rozhovoru vyplynulo, že klientka se nedokázala sama představit a přesvědčit zaměstnavatele o tom, že by právě ji mohl potřebovat. Chyběla jí tedy schopnost vhodně komunikovat a představit své schopnosti. Personalistka nabídla klientce školení v telefonování a školení pohovoru se zaměstnavatelem, což klientka přijala. Několikrát se školení zúčastnila, navíc se zapojila do skupinového zaškolení (job klubu). Splnilo to svůj účel. Začátkem roku 2007 klientka uspěla na pohovoru u firmy a byla přijata na plný úvazek. Drom, romské středisko, Bratislavská 41, Brno , Tel.: , Fax: , Všechny služby jsou poskytovány ZDARMA! TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Leták určený pro potenciální klienty, z něhož se lidé v dané lokalitě měli možnost dozvědět základní informace o nabídce činností Mikrobusu, které mohou přispět k řešení jejich nezaměstnanosti. Následoval leták určený pro informování zaměstnavatelů a další, který zdůrazňoval rozdíly mezi legální a nelegální prací. 10 závěrečná zpráva projektu mikrobus

12 Živá diskuse mezi poradci pro zaměstnanost Drom, romského střediska a SRNM Šternberk Tým Frýdecko-Místecké pobočky partnerské organizace SRNM Osobní asistence Poradci pro zaměstnanost osobně asistují klientům při řešení jejich situace především tehdy, když klienti nejsou schopni absolvovat zaškolení a následně samostatně postupovat při hledání zaměstnání a nástupu do něj. Osobní asistence má charakter poradní a zaškolovací, nikoli fyzický, jak tomu bývá u osobní asistence handicapovaným lidem. Poradci spolu s klienty vyhledávají vhodná volná pracovní místa; asistují při prvních telefonických kontaktech s potenciálním zaměstnavatelem; vytvářejí ové schránky pro korespondenci se zaměstnavateli; vyplňují nejrůznější požadované personální dokumenty; poradci doprovázejí klienty do pracovní agentury nebo k zaměstnavateli poté, co společně probrali předpokládaný postup; v některých případech doprovázejí klienta na pracoviště při nástupu do práce. Možnou formou je i nárazová asistence poradce přímo v zaměstnání, kdy klient je schopný vykonávat vybranou práci, ale počáteční zařazení mu činí těžko překonatelné potíže. Jinou formou práce je asistence pracovníka, kterého na zaškolení vyčlení sám zaměstnavatel, tzv. tutoring. Po vstupu do zaměstnání poradce klienta opakovaně kontaktuje a nabízí mu pomoc, aby předcházel problémům, které by mohly vést k ukončení pracovního vztahu. U všech zmíněných asistencí poradci kladou důraz na ukázání postupu jak na to, kde se snaží přenechat maximální aktivitu na samotném klientovi. Pokud klient opakovaně žádal, aby za něj poradce telefonoval případnému zaměstnavateli, vysvětlili jsme mu, že asistence spočívá pouze v naslouchání a poskytování rad. Zdůraznili jsme mu, že je prospěšné, aby se pokoušel sám, protože tak získá schopnost, kterou využije i v jiných situacích, podotkl metodik projektu. Asistence - celkem 2777 SRNM 830 (k dubnu 2008) RJ 272 Liga 0 Drom 1675 Celkový počet asistencí, které poradci pro zaměstnanost klientům poskytli, je Vzdělávání klientů Mikrobus se snažil klientům zpřístupnit co nejširší spektrum vzdělání a rekvalifikací, které jsou pro přijetí do dostupné pracovní pozice potřebné. závěrečná zpráva projektu mikrobus 11

13 Klienti v Brně se vzdělávají v obsluze vysokozdvižného vozíku Frekventanti kurzu Základy obsluhy PC z řad brněnských klientů První skupinu tvořily rekvalifikační kurzy. Organizace, která s klientem pracovala, hradila uchazeči společně s ním vybraný kurz ze široké nabídky, která je k dispozici široké veřejnosti. Jednalo se například o kurz obsluhy vysokozdvižného vozíku, lešenářské praxe nebo řidičského průkazu skupiny C. Nabízela jim a hradila také kurzy, které samy partnerské organizace vedly. Do této části spadaly především kurzy zaměřené na obsluhu a práci na PC. Třetí variantou byly rekvalifikační kurzy pořádné i hrazené úřady práce či jinými institucemi a organizacemi. Klienti absolvovali například svářečský kurz, rekvalifikaci pro zahradnické práce nebo různé podoby práce s počítačem. Druhou skupinu tvořily vzdělávací kurzy, které zvyšují obecné schopnosti a dovednosti běžně vyžadované po členech majority současné informační společnosti. Mezi tyto kurzy patřilo vzdělávání v práci s PC, lekce českého a anglického jazyka. Nejčastěji jsme zajišťovali kurzy z prostředků projektu Mikrobus. V některých lokalitách se nám dařilo navázat spolupráci s úřadem práce natolik, že poradcem doporučený klient byl přijat do kurzu a náklady kurzovného byly hrazeny z rozpočtu úřadu práce na aktivní politiku zaměstnanosti, popisuje praxi koordinátorka projektu. Zaškolování klientů Zaškolování je formou vzdělávání v základních oblastech tvořících často bariéru, kterou je klient sám jen velmi obtížně schopný překonat. V individuální rovině se jedná o rozvoj schopností a dovedností, o který se snaží sám poradce v roli lektora. V rámci zaškolování se klienti učí správně telefonovat, psát životopis a motivační dopis, vyhledávat informace na internetu, zakládat ovou schránku nebo se připravují na témata a průběh rozhovoru při přijímacím řízení. Pro tento druh zaškolování se osvědčily nácviky a hraní rolí. Druhou variantou, kterou se Mikrobus v zaškolování snažil zavést, bylo skupinové zaškolování. Tato forma, při níž se měly ve skupinách probírat dovednosti, s nimiž mělo společně potíže více klientů, se v některých lokalitách ukázala jako těžko uskutečnitelná. Záleží zde na charakteru komunity žijící v dané lokalitě v případě menší komunity soustředěné do jedné lokality, kde je navíc poradce dobře napojen na komunitu, je skupinové zaškolování funkční; dařilo se to v Trmicích a Šumperku. Varianta velké komunity ve větší lokalitě takovouto praxi znesnadňuje. Poradci fungují ve skupinovém zaškolování jako lektoři. Skupina umožňuje cennou výměnu zkušeností mezi klienty, stejně jako nabízí lepší prostor pro hraní rolí. Kladně přijímanou formou vzdělávání byla beseda, kdy uchazeči o zaměstnání měli možnost setkat se s lidmi, kteří svým příběhem mohli fungovat jako pozitivní motivační příklad. Lidé hledající práci se setkali s bývalým klientem, který začal úspěšně pracovat. Mohl jim přiblížit nejen zážitky z nově vzniklé životní situace, ale také zkušenosti z procesu hledání práce, ve kterém hrál roli poradce pro zaměstnanost. Druhým typem besedy bylo setkání s představitelem firmy, která hledá nové pracovníky, nebo s člověkem z personální agentury. V červnu 2008 je v Drom, romském středisku přichystána beseda s pracovníky sociálního odboru. Nejnáročnější formou zaškolování, kterou se Mikrobus snažil rozběhnout, byl job klub. Ten je určen pro klienty, u nichž se předpokládá schopnost opakovaného skupinového setkávání a práce ve skupině, která je vystavěna 12 závěrečná zpráva projektu mikrobus

14 Zaškolování klientů ve Šternberku Poradce pro zaměstnanost v Brně na společných potřebách klientů. Job klub může být velmi přínosnou formou vzdělávání, ale z absolvovaných zkušeností vyplývá, že jeho úspěch je založen na konkrétních klientech, jejich disciplíně a odhodlání, kterým samozřejmě může přispět dobrá práce poradce pro zaměstnanost. Ideální frekvence setkávání se ukázala hodinu a půl dlouhá schůzka jednou za dva týdny v prostředí mimo poradnu. Po delší době testování se ale job kluby neosvědčily. Nároky kladené na klienty v podobě pravidelného setkávání se ukázaly jako příliš problematické. Uskutečnilo se pět job klubů pro vybrané skupiny klientů, ale postupem času se od nich pro malou efektivitu upustilo. Pracovněprávní poradenství Služba pracovněprávního poradenství je klientovi nabízena ve všech fázích, kterými klient spolu s poradcem při hledání práce a umísťování procházejí. Oblasti tohoto poradenství zahrnují pracovní témata: pracovní smlouvy, proces ukončování pracovního poměru, výplaty a výplatní pásky, dovolenou, nevhodnost práce na černo, fungování úřadu práce, sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmu fyzických osob a podnikání. Minimálně v těchto oblastech se klient může na poradce obrátit. Ten, aby fundovaně zodpověděl dotaz, musí být s problematikou důsledně obeznámen a dále si musí zjišťovat nové informace týkající se celého poradenství v zaměstnanosti. Počet vzdělávacích intervencí Osoby absolvující vzdělávání Individuální zaškolení Skupinové zaškolení Zprostředkování vzdělání Celkem Přehled druhů vzdělávání a počty absolvujících klientů (k dubnu 2008). Mikrobus zasíťoval místní partnery Jedním z pilířů projektu rozvojového partnerství Mikrobus je funkční propojení místních partnerů představujících státní i nestátní organizace a instituce působící nejen v sociální oblasti. V reálné podobě se jedná o navázání fungující spolupráce poradců pro zaměstnanost s místními úřady práce, sociálními odbory, neziskovými organizacemi a v neposlední řadě s firmami, které mají zájem se stát možnými zaměstnavateli klientů, jimž poradci pomáhají nalézt práci. Ve vztahu k zaměstnavatelům nabízejí partnerské organizace Mikrobusu služby poradců pro zaměstnanost coby personalistů, cílené vyhledávání požadovaných pracovníků, možnou asistenci na pracovišti, ale také vzdělávání klientů v roli budoucích pracovníků. Ze získaných zkušeností je vhodné cíleně oslovovat firmy, u nichž je reálný předpoklad úspěšného zařazení uchazečů. V mnoha případech sami zaměstnavatelé kontaktovali poradenská centra s nabídkou zaměstnání. Osvědčilo se nám oslovovat zaměstnavatele těchto typů: velká firma nabírající velký počet zaměstnanců; agentury práce závěrečná zpráva projektu mikrobus 13

15 zprostředkovávající větším zaměstnavatelům pracovníky. Jako vhodné vidíme spolupracovat také s firmami přístupnými sdíleným nebo zkráceným úvazkům a zaměstnavateli, u nichž pracují lidé, které podporují úřady práce z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce), popisuje praktické zkušenosti koordinátor školení a metodiky. Poradci pro zaměstnanost se snaží o propojení institucí a organizací, v nichž klienti mohou najít formy pomoci ve své situaci a zároveň motivaci pro vlastní rozvoj a změnu nevyhovujícího stavu. Poradci pro zaměstnanost ve svých lokalitách kontaktují úřady práce, sociální odbory, neziskové organizace vztahující se k cílové skupině a další subjekty dotýkající se problematiky spojené se zaměstnatelností a zaměstnáváním klientů. Například v Brně se podařilo vytvořit systém, kdy pracovníci sociálních odborů doporučují nezaměstnaným lidem spolupráci s poradci pro zaměstnanost, což funguje jako jedna z variant naplnění aktivizačního plánu podle ustanovení zákona o hmotné nouzi. Pokud klient osloví poradce pro zaměstnanost, začnou spolu za předem dohodnutých pravidel spolupracovat na uplatnění klienta na trhu práce. Klient zpětně informuje pracovníka sociálního odboru o své aktivitě s poradcem pro zaměstnanost, vysvětluje zavedený typ spolupráce koordinátorka projektu. Právě navázání fungující partnerské spolupráce je jednou z klíčových aktivit pro další konkrétní práci s klienty. Na poradcích leží v této oblasti velký úkol prolomit bariéru neznámých vod nově připlouvajících možných řešení situace sociálně vyloučených komunit, která se dotýká pracovní náplně oslovovaných subjektů. Negativní postoje zahrnující nezájem, předsudky, podezírání z amatérismu se sice překonávají v mnoha případech těžce, ale vstřícností, otevřeností a motivovaností se dá dosáhnout mnohého, i když se to bude zdát jako minimální úspěch. Na drobných pozitivních zkušenostech se často daří vytvářet rozšiřující se spolupráci. Databáze V souvislosti se snahou o komplexní přístup ke klientům a k řešení problémů s jejich zaměstnáváním bylo nutné vytvořit nástroj, který by zaznamenával informace o klientovi a spolupráci s ním. Při množství klientů kontaktujících poradce je třeba evidovat jak relevantní informace o životní situaci klienta, tak informace o postupující spolupráci s klientem. Do databáze jsou zanášena data o všech klientech, kteří kontaktovali některého z poradců a začalo se s nimi pracovat. V databázi jsou zaznamenány stejně tak i firmy, které hledají nové zaměstnance. U firem jsou uvedeny popisy pracovních pozic a kontaktní údaje. Databáze umožňuje propojení jednotlivých druhů informací o osobě, ale také o jejích rodinných příslušnících, kteří využívají služeb projektu. V rámci databáze lze hledat individuálně i souborně jednotlivé charakteristiky klienta (podle vzdělání, kvalifikace, stáří atd.) tak, aby se jednodušeji spolupracovalo s potenciálními zaměstnavateli. Stejně tak lze propojovat informace o volných pracovních pozicích. Na vytvořeném fiktivním klientovi lze názorně sledovat, jaké možnosti práce s informacemi o klientech vytvořená databáze umožňuje. Poradci do databáze zahrnují údaje o osobním plánování práce s klientem, záznamy a stručné obsahy jednotlivých intervencí. Vše funguje v propojení s kalendářem a celý proces od prvního kontaktu po zpětnou vazbu po umístění do práce je přehledně zaznamenáván. 14 závěrečná zpráva projektu mikrobus

16 Pracovní verze databáze byla spuštěna v únoru 2007 a do konce roku se pracovalo na jejím zdokonalování. V závěru projektu je funkčním pomocníkem poradců, kteří si mohou jednodušeji organizovat a evidovat svou práci s klienty. V roce 2008 se databáze rozšířila o funkčně těžko nahraditelné sekce klientů sociální práce, zdravotně sociální pomoci, policejní asistence nebo nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Databáze umožňuje plynulý přechod mezi jednotlivými sekcemi a práce poradců s komplexní životní situací klienta dostává další rozměr. Zároveň databáze dovoluje vytvářet statistické výstupy strukturu klientely, intervencí, zaškolování nebo asistencí, a to podle organizací, regionů, poradců či jiných kategorií. V databázi je možné kombinovaně vyhledávat například aktuálně nabízené optimální pracovní pozice pro jednotlivého klienta nebo např. také zapisovat postup práce s klientem. závěrečná zpráva projektu mikrobus 15

17 Metodická příručka Jedním z obecně použitelných výstupů projektu Mikrobus je Metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost. Detailně shrnuje postupy práce poradců s klienty, stejně jako rozbor spolupráce se zaměstnavateli, úřady a dalšími organizacemi. Je tu také obsažena reflexe praktických zkušeností, kterou získali poradci a koordinátoři v průběhu trvání celého projektu. Metodická příručka v první fázi charakterizuje cílové skupiny a problematiku, která je spojuje. Vymezení cílové skupiny v sobě nese popis osob, které se mohou stát klienty poradců pro zaměstnanost. Avšak kdo se opravdu stane klientem organizace, určuje existující a zřejmá potřeba klientů hledat zaměstnání, uplatnit se na trhu práce, zvýšit svoji kvalifikaci. Následuje popis postupu práce s klientem od zmapování lokality, přes nabídku služeb klientům až k prvnímu přímému kontaktu s ním. Právě přípravě na setkání a jednotlivým krokům jsou věnovány praktické detailní popisy. V kapitole věnující se metodám práce s klienty poradců pro zaměstnanost jsou rozebrány formy kontaktu se zaměstnavatelem, zprostředkování vzdělání, zaškolování a pracovněprávního poradenství. Pro pracovníky organizací, které by chtěly pracovat v popisované tematice, bude zřejmě velmi přínosná část věnující se spolupráci s místními partnery. Metodická příručka reflektuje druhy spolupráce se zaměstnavateli, ale především různé podoby spolupráce s institucemi a organizacemi, které pracují s klienty v oblasti poskytování sociálních služeb nebo se snaží zlepšit jejich celkovou situaci. Jedna pasáž příručky je věnována také výčtu nároků kladených na osobu, která by se měla stát kompetentním poradcem pro zaměstnanost. V závěru příručky jsou uvedeny příklady z praxe, které dospěly ke zdárnému konci. K jednotlivým popisům je přidán reflexivní komentář. Kvalitativní výzkum Mikrobus je testovacím vozem mezi sociálními projekty zaměřenými na lidi ze sociálně vyloučených lokalit, kteří by chtěli pracovat, ale nejsou schopni překonat překážky přivádějící je do stavu těžko zaměstnavatelných osob. V rámci projektu byla zadána výzkumná Studie mikroekonomických modelů, která se zabývala závažností disproporce příjmů a výdajů sociálně vyloučených domácností, vysokou frekvencí vzájemného úvěrování a zadlužování, spolu s dalšími tématy ovlivňujícími životy klientů, s nimiž poradci pracují. Studii pro Drom, romské středisko vypracoval v období od prosince 2006 do května 2007 SOCIOKLUB Sdružení pro podporu rozvoje teorie a praxe sociální politiky. Výzkumníci vedli třiatřicet řízených rozhovorů v lokalitách projektu Mikrobus tedy v Brně, Hodoníně, Šternberku, Jeseníku, Bruntále, Frýdku-Místku a Trmicích. Rozhovory sledovaly příjmovou a výdajovou strukturu respondentů a jimi uplatňované životní strategie. Dotazovanými lidmi byli členové vícegeneračních romských domácností, převážně Diskuse s novináři o Studii mikroekonomických modelů při tiskové konferenci v červnu 2007 Ředitel organizace zpracovatele Studie mikroekonomických modelů Ing. Petr Víšek poskytuje rozhovor o výsledcích výzkumu 16 závěrečná zpráva projektu mikrobus

18 dlouhodobě nezaměstnaní. Výsledky výzkumu poukázaly na vysokou míru zadluženosti klientů, která zasahuje do sféry vzájemného úvěrování v sociálně vyloučených lokalitách (ghettech) i vůči bankovnímu a nebankovnímu sektoru. Studie mikroekonomických modelů upozornila na alarmující postavení sociálně vyloučených Romů, kteří jsou mechanismy šedé ekonomiky stále více vytěsňováni na okraj společnosti. Za výsledkem nezaměstnanosti a ztížené zaměstnatelnosti stojí podle výzkumu tyto analyzované faktory: vnitřní limity umísťování klientů na trh práce nekvalifikovanost, nízká vzdělanostní úroveň, minimální či žádné pracovní zkušenosti, pracovní disciplína, nereálné představy o pracovních podmínkách, silné rodinné vztahy často nabourávající zahájení stálého zaměstnání nebo jeho průběh; vnější limity diskriminace na trhu práce, stejně jako na pracovišti. Z výsledků studie je jasné, že situace si žádá nové přístupy, zvláště v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a pracovněprávního poradenství. Analytická zpráva Mikrobus je projektem, který má za úkol především zformovat strukturu pozice poradce pro zaměstnanost a postupy práce s klientem. Analytická zpráva, která je ve finální podobě představena na úplném konci projektu, je reflexí získaných zkušeností, jednotlivých metod práce a postupů práce s klientem zasazenou do kontextu českého prostředí. Z analytické zprávy vyplývá, že Mikrobus dosáhl způsobu, jak komplexně řešit jednotlivé problémy cílové skupiny, o což se snaží kombinováním vzájemně provázaných aktivit. Mikrobus tak přivezl inovace v kontextu dosavadních postupů pracovního poradenství. Rozvinutá praxe terénní sociální práce je obohacena také o nově vytvořenou databázi sociálně vyloučených osob hledajících práci. Podobně široce použitelná je i sepsaná metodická příručka pro zaměstnanost, která může přinést nové prvky při tvorbě komunitních strategických plánů. V oblasti metodických novinek přinesl Mikrobus také akreditované vzdělávání budoucích poradců pro zaměstnanost. Vytvořená partnerská síť a fungující systematická výměna informací vede ke zlepšení zaměstnatelnosti osob vylučovaných z trhu práce, ke zvýšení jejich motivace k zaměstnání a v neposlední řadě k získávání dovedností, bez nichž se do pracovního procesu jen těžko mohou zapojit. Právě zprostředkování nebo přímé poskytnutí zaškolení či vzdělání umožňuje sociálně vyloučeným začít aktivně využívat mechanismy většinové společnosti. Zhodnocení nové cesty Mikrobusu Validace byla v rámci Iniciativy Společenství EQUAL přenesena jako dobrá praxe z Portugalska a slouží ke zhodnocení kvality, užitečnosti a novátorství vybraných projektových výstupů. Takové zhodnocení je cennou reflexí pro autory výstupů, která dává návody a doporučení pro zlepšení, doplnění a budoucí rozvoj výstupů. Zároveň je pádným argumentem pro jejich další šíření a prosazování. Na hodnocení se podílí odborníci a kolegové z praxe, kteří jsou schopni vyhodnotit projektové výstupy v kontextu toho, co dosud bylo vytvořeno a je používáno v dané oblasti, a zasadit je do souvislosti se současnou legislativou Odborníci se sešli při validačním jednání v květnu 2008, aby posoudili výstupy projektu Mikrobus Závěrečné hodnocení výstupů projektu Mikrobus při validačním jednání v květnu 2008 závěrečná zpráva projektu mikrobus 17

19 a politickým prostředím. Hodnocení probíhá v předem stanovených skupinách: autoři projektu, externí experti, peers (realizátoři příbuzných projektů v rámci CIP EQUAL), potenciální uživatelé (zástupci jiných organizací, které by mohly výstupy využít a aplikovat) a tvůrci politik. Projekt Mikrobus předložil k validaci dva ze svých výstupů Vzdělávání poradců pro zaměstnanost a Metodickou příručku jako provázaný celek. Validačního jednání se v polovině května 2008 zúčastnili: zástupkyně tvůrců politik (předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva města Brna), dva externí experti (ředitel Institutu pro sociální otázky při Fakultě sociálních studií MU Brno a ředitel o. s. SOCIOKLUB), zástupci dvou jiných projektů v rámci CIP EQUAL (Slezská diakonie a Město Krásná Lípa), dva zástupci neziskových organizací z řad potenciálních uživatelů (IQ Roma servis a Sdružení občanů zabývajících se emigranty) a tři pracovníci z řad autorů projektu (poradce pro zaměstnanost, koordinátor školení a metodiky, koordinátor projektu). Validované výstupy byly zhodnoceny známkou 1, tedy jako užitečné a inovativní, bez nutnosti dalšího doplnění. Další zastávky Mikrobusu Projektové výstupy a výsledky společně s touto závěrečnou zprávou jsou veřejnosti představeny na regionálních konferencích, které jsou plánovány na červen a červenec Celkem proběhnou čtyři konference v krajích, ve kterých byl projekt Mikrobus realizován Jihomoravský (Brno), Olomoucký (Olomouc), Moravskoslezský (Bruntál) a Ústecký kraj (Ústí nad Labem). Workshop pro neziskové organizace bude praktickým předáváním zkušeností z projektu organizacím, které o obsah Mikrobusu projeví zájem. Dílna se zaměří především na uplatňování poznatků uvedených v Metodické příručce pro poradce pro zaměstnanost. Workshop bude jedním ze způsobů, jak se budou šířit zkušenosti z cesty, kterou Mikrobus v oblasti zaměstnanosti urazil, k dalším organizacím a především k dalším klientům hledajícím práci. Bude to platforma pro diskusi mezi lidmi z praxe o možnostech dalšího směřování a rozšiřování našich zkušeností a úspěchů. Výstupy budou k dispozici také na našich webových stránkách Příklady dobré praxe Paní Monika teď hned Paní Monice je dvacet osm let, má základní vzdělání a je Romka. V poradenském centru se zaregistrovala v září roku Jejím cílem bylo najít zaměstnání v co nejkratší době. Neprojevila zájem o nabízené vzdělávací a zaškolovací aktivity, jen o asistenci při hledání umístění. Monika se ucházela o několik pracovních míst, ale nikdo ji nezaměstnal. To ji odradilo od dalšího hledání práce a přestala na čas za poradcem pro zaměstnanost docházet. Na konci roku 2006 přišla znovu a společně s poradcem se nejdříve snažili zjistit, proč ji nikdo nechce zaměstnat. Z rozhovoru vyplynulo, že klientka se nedokázala sama představit a přesvědčit zaměstnavatele o tom, že by právě ji mohl potřebovat, uvedl poradce pro zaměstnanost. Chyběla jí tedy schopnost vhodně komunikovat a představit své schopnosti. Poradce nabídl paní Monice zaškolení v telefonování, pohovoru se zaměstnavatelem a tvorbě životopisu, což se zájmem přijala. Paní Monika se zúčastnila několika individuálních zaškolení a zapojila se také do zaškolení skupinového. Zaškolování splnilo svůj účel začátkem roku 2007 klientka uspěla při pohovoru u firmy a byla přijata na plný úvazek. Paní Darina zájem o práci Paní Darina je Romka ve věku pětapadesát let, má základní vzdělání a je vdova. Navíc se původně jednalo o paní bez domova, která krátce přespávala u syna, poté na nádraží. Za poradcem pro zaměstnanost přišla se zájmem hledat umístění jako uklizečka, pokojská nebo dělnice. V podstatě jí šlo o jakoukoliv nekvalifikovanou práci, jedinou podmínkou však bylo umístění s možností ubytování, což by vyřešilo její stav bezdomovectví. Navíc měla s sebou psa, kterého musela dát do útulku, protože neměla peníze na žrádlo, uvedl její poradce. Společně kontaktovali asi dvacet zaměstnavatelů, než se podařilo najít vhodné místo. Výhodou pro paní Darinu byla její ochota za prací vycestovat mimo místo, kde do té doby žila. Po nedlouhém čase našla ve spolupráci s poradcem práci nedaleko Prahy, kde jí ve firmě nabídli práci třídičky odpadu a zároveň poskytli ubytování. 18 závěrečná zpráva projektu mikrobus

20 Pan Jan samotář Pan Jan, dvaačtyřicetiletý Rom bez vzdělání a doložitelné praxe, se ve spolupráci s poradcem pro zaměstnanost začal o zaměstnání ucházet v lednu 2007 po ztrátě nároku na hmotné zabezpečení. Po rozchodu se jeho manželka odstěhovala na Slovensko a sám nebyl schopen doložit společné příjmy. Klientovi byl přiznán částečný invalidní důchod, nesplňuje ale nárok na výplatu důchodu, protože nemá odpracovanou dostatečně dlouhou pojistnou dobu. S panem Janem začal poradce spolupracovat na překonání jeho handicapů, především v komunikačních dovednostech, a hledali odpovídající zaměstnání. Klient chtěl pracovat ve stavebnictví, později i ve výrobě. Nechtěl se účastnit skupinových aktivit a dal přednost raději individuálnímu zaškolení. Nejprve jej poradce zaškolil v telefonování a jednání se zaměstnavatelem. Později, když se podařilo domluvit osobní pohovory, na které jej poradce doprovázel, byl klient poučen, jak se chovat u výběrového řízení a jak se připravit na přijímací testy. Od června 2007 klient pracoval v soukromé firmě jako dělník ve výrobě, a to na základě dohody o pracovní činnosti do konce roku. S klientem poradce dále spolupracoval a snažili se společně o další pozitivní vývoj jeho životní situace. Paní Eva i negramotný může mít dvě práce Čtyřicetiletá Eva byla šest let evidovaná na úřadě práce jako uchazečka o zaměstnání. Je negramotná, a tak prošla zaškolením celkovou přípravou na výběrové řízení. Poté spolu s poradkyní vybraly vhodnou práci u firmy. Klientka se dostavila na výběrové řízení, kde bylo dalších pětadvacet uchazečů, z nichž firma měla práci jen pro osm. Paní Eva prošla úspěšně výběrovým řízením a byla přijata do zaměstnání na dobu neurčitou na pozici strážkyně parku. Pracuje na této pozici od jara do podzimu. V zimních měsících uklízí veřejná prostranství města a odklízí sníh. Bratři splácí dluh prací Dvacetiletý Petr se svým o dva roky starším bratrem Pavlem jsou evidovaní na úřadu práce, ubytování jim zajistili kurátoři. Oba bratři se společně dopustili trestné činnosti a byli odsouzeni k veřejně prospěšným pracím s peněžitou náhradou. Prospěšné práce vykonávají ve sběrných surovinách a majitel za ně zaplatil peněžitou pokutu. Tímto se zavázali, že budou u něj pracovat, dokud mu neuhradí dluh, který majitel sběrných surovin za ně zaplatil. Majitel denně oba bratry vyzvedne na ubytovně a vozí je do práce. Pracují devět hodin denně. Peníze za práci jim zaměstnavatel vyplácí denně a z toho si strhává dluh. Firma G. po umístění (spolu)práce nekončí Poradce pro zaměstnanost navázal spolupráci s firmou G. S jejím vedením a mistry provozu se dohodnul na způsobech vzájemné komunikace, kdy je pravidelně informován o volných pracovních pozicích, na které se pokouší navrhovat pracovníky z řad svých klientů. Spolupráce mezi nimi pokračuje i po přijetí do práce, kdy jej vedení firmy informuje o případných potížích, které se poradce pokouší pomáhat řešit. Velmi pozitivní v přístupu firmy G. je to, že při možnosti další spolupráce s poradcem pro zaměstnanost nedělá rozdíly mezi uchazeči v délce nezaměstnanosti nebo barvě pleti. Kurz Základy obsluhy PC v Brně v říjnu 2007 Diskuse s ředitelkou francouzské obdoby úřadu práce při návštěvě u zahraničních partnerů ve Francii v září 2007 závěrečná zpráva projektu mikrobus 19