DIETA p i chronickèm z nïtu slinivky b iönì

Transkript

1 DIETA p i chronickèm z nïtu slinivky b iönì Chronick z nït slinivky b iönì (chronick pankreatitida) je ve svè tïûöì formï onemocnïnìm ponïkud vz cn m, avöak lehëì poruchy slinivky jsou ËastÏjöÌ. OnemocnÏnÌ je zp sobenè vïtöinou dlouhodobou konzumacì alkoholick ch n poj, ale urëit porucha pankreatickè sekrece se vyskytuje takè u onemocnïnì ûluënìku a ûluëov ch cest vyvolan ch ûluëov mi kamènky, po operacìch ûluëov ch cest a ûaludku nebo m ûe b t i vrozen. OnemocnÏnÌ m ûe mìt formu p echodnou, kdy k nedostateënè funkci slinivky doch zì pouze kr tkodobï. Pokud je vöak porucha trval, pak v zne ötïpenì z - kladnìch ûivin a slinivka je jiû natrvalo zmïnïna. Pacient s chronickou pankreatitidou je vyhubl, stïûuje si na odchod velkèho mnoûstvì stolice, nïkdy na bolesti v b iöe, p esto mìv dobrou chuù k jìdlu. Funkce slinivky b iönì Slinivka b iönì je d leûitou ûl zou, kter hraje v znamnou roli p i tr venì z kladnìch ûivin, tj. bìlkovin, uhlovodan a tuk. Produkuje enzymy, kterè jsou schopny tyto sloûitè l tky p ich zejìcì do organismu potravou dokonale rozötïpit a umoûnì tak jejich vst eb v nì. Z tohoto hlediska p edstavuje slinivka nenahraditelnou ûl zu, p i jejìû naruöenè funkci je ËlovÏk vystaven adï onemocnïnì. Slinivka produkuje takè hormony inzulin a glukagon, kromï dalöìch, kter mi organismus jemnï dolaôuje l tkovou v mïnu cukr i ostatnìch ûivin. P i nedostatku inzulinu vznik diabetes mellitus, tj. cukrovka.

2 Co se dïje v nemocnè slinivce N sledkem dlouhodobèho poökozenì nïjakou ökodlivinou, nejëastïji alkoholem, doch zì k poruöe funkce slinivky, kter jiû nenì schopna pot ebnè enzymy produkovat v dostateënèm mnoûstvì. Podle souëasn ch znalostì nemusì b t p ÌËina chronickèho z nïtu zp sobena pouze alkoholem, objevila se dalöì jednotka, a tou je vrozen dispozice ke vzniku z nïtu slinivky, kter do chronickèho m ûe p ech zet. N sledkem tïchto zmïn se ûl za st v na pohmat tuhou a nefunkënì. OpakovanÈ z nïty p ispìvajì k dalöì destrukci ûl zy. K zajiötïnì dostateënèho tr venì ûivin staëì organismu jen velmi mal Ë st funkënì ûl zy. Pokud vöak byla tato mez p ekroëena, organismus jiû nenì schopen p ijatè bìlkoviny, sacharidy a tuky rozötïpit. NejvÌce se tato vïtöinou trval porucha projevuje nedostateën m vst eb v nìm tuk, kterè se n sledkem toho dost - vajì do stolice, na nìû m ûeme nïkdy vidït mastn oka. Stolice je objemn, svïtl, jakoby napïnïn, m okrovou barvu a chemick m rozborem v nì m ûeme vïtöì mnoûstvì tuku najìt. Nemocn hubne, spolu s nedostatkem tuku se p idajì i n sledky nedostateënèho vst eb v nì vitamin rozpustn ch v tucìch. Jsou to vitaminy A, E, D a K. Nedostatek vitaminu A se projevì öpatn m vidïnìm za öera, vitaminu E öpatnou hojivostì ran, vitaminu K zv öenou krv civostì a vitaminu D ÌdnutÌm kostì a ËastÏjöÌmi zlomeninami. Tyto vitaminy musìme organismu dod vat, vïtöinou ve formï injekënì. LÈËba nedostateënè funkce slinivky JednÌm ze z kladnìch prost edk lèëby nedostateënosti funkce slinivky je pod v nì pankreatick ch v taûk, kterè jsou vïtöinou vyrobeny z v taûk slinivky vep a obsahujì p edevöìm enzymy ötïpìcì cukry a tuky. LÈky obsahujì kromï tïchto v taûk i dalöì p Ìdavky na podporu tr venì. Nemocn m s nedostateënou sekrecì enzym majì b t pod v ny ve vïtöìm mnoûstvì po kaûdèm jìdle. ZlepöenÌ onemocnïnì pozn pacient podle toho, ûe se pokles jeho v hy zastavì, snìûì se objem stolice a zmïnì se ze svïtlè stolice na tmavöì. NemocnÌ se z nïtem slinivky mohou mìt takè ËastÈ bolesti b icha. Pro tyto obtìûe b vajì pacienti nez Ìdka operov ni, a to nejen klasickou cestou s otev enìm dutiny b iönì, p i nïmû se Ë st slinivky odstranì. DalöÌ moûnostì je umìstïnì optickèho systèmu do slinivkovèho v vodu s cìlem zlepöenì odtoku pankreatickèho sekretu a odstranïnì pankreatick ch kamen. Provedeme tedy menöì chirurgick z krok endoskopickou cestou, ale bez nutnosti od stranit Ë st slinivky. TÏmito metodami se vïtöina bolestiv ch stav, prov zejìcìch v nïkter ch p Ìpadech chro-

3 nickou pankreatitidu, upravì nebo alespoú zlepöì natolik, ûe nemocn jiû nemusì uûìvat û dnè lèky k potlaëenì bolesti a zlepöì se tìm jeho celkov stav. DietnÌ reûim Velmi d leûitou souë stì lèëby je dietnì reûim. Protoûe p i onemocnïnì slinivky jde p edevöìm o öpatnè tr venì tuk, doporuëuje se nemocn m omezenì konzumace veöker ch tuk. Ty jsou v potravï p Ìtomny ve formï zjevnè, ale i skrytè, nap. v mlèce a mase. D leûit je vöak i techno-logick prava potravin. Velmi nevhodnè jsou dr ûdivè pokrmy p ipravenè na tucìch, kterè se p epalujì a zp sobujì nemocnèmu zaûìvacì potìûe. Proto opèk me pokrmy, zvl ötï maso, z sadnï nasucho (bez tuku) a trochu ËerstvÈho tuku p id v me aû do hotovèho pokrmu. PouûÌv me teflonovè p nve, do ostatnìch p nviëek pokl d me NO STICK fûlie. Z tuk nemocn m doporuëujeme spìöe tuky rostlinnè, jako je FLORA, RAMA apod., kter m d - v me p ednost p ed m slem a s dlem. Pro vysok obsah cholesterolu jsou nevhodnè vajeënè ûloutky. Proto je do jìdelnìëku v bec neza azujeme, pouze je m ûeme omezenï pouûìt p i peëenì. Bez obav m ûeme pouûìvat bìlek. Vy adìme takè potraviny s vysok m obsahem ûivoëiönèho i rostlinnèho tuku, jako jsou vnit nosti, m k nebo o echy. PoslednÏ zmìnïnè potraviny navìc rychle ûluknou, st vajì se obtìûnï stravitelnè a p sobì zaûìvacì potìûe. Z mlèën ch pokrm nemocnì Ëasto nesn öejì syrovè mlèko, kterè jim zp sobuje nad m nì nebo pr jem, ale dob e sn öejì Ëaj s mlèkem nebo v robky, kterè podlehly mlèënèmu kvaöenì Ëi byly jinak upraveny. Mohou to b t jogurty, r znè druhy podm slì a kysel ch Ëi acidofilnìch mlèk nebo r znï dochucen tvaroh. Nemocn vïtöinou s m nejlèpe vypozoruje, kterou potravinu sn öì a kterou nikoliv. Z mlèën ch v robk doporuëujeme p edevöìm s ry do 35 % obsahu tuku v suöinï a nìzkotuënè mlèënè v robky. Druhou z sadou je vyh bat se jìdl m nad mav m, protoûe vyvolanè potìûe onemocnïnì zhoröujì. Jsou to p edevöìm pokrmy s nadbytkem vl kniny, kter se nevst eb - v v tenkèm st evï, ale podlèh aû bakteri lnìmu ötïpenì v tlustèm st evï p edevöìm na oxid uhliëit a dalöì plyny. Mezi takovè pokrmy pat Ì luötïniny, zelì aj. Z n poj z sadnï nemocn m nedovolujeme poûìv nì alkoholu v jakèkoliv formï, neboù alkohol slinivku p Ìmo poökozuje. Vhodn nenì takè Ëern k va, protoûe stimuluje ûaludeënì sekreci, a tìm povzbuzuje sekreci öù vy pankreatickè. DoporuËujeme obyëejnou, p ÌpadnÏ balenou

4 vodu nebo vodu se öù vou, d le sladkè n poje a bylinnè nebo ËernÈ Ëaje. Dûusy, kterè navìc obsahujì pot ebnè vitaminy, popìjejte pouze edïnè, protoûe koncentrovanè Ëasto dr ûdì sliznici jìcnu a zp sobujì p lenì û hy. VhodnÈ jsou miner lnì vody obsahujìcì vyööì mnoûstvì miner lnìch l tek neû voda obyëejn. NÏkterÈ jsou dosycov ny oxidem uhliëit m, kter zp sobuje rychlejöì od ÌhnutÌ po najedenì, coû je nïkdy okolìm vnìm no nep ÌjemnÏ. Proto se ve spoleënosti popìjenì dosycovan ch miner lek vyh b me a popìjìme jen miner lnì vody p irozenè, oxidem uhliëit m nesycenè. Protoûe na naöem trhu nejsou oba typy viditelnï a z etelnï odliöeny, je nutno sloûenì miner lnì vody vyhledat na etiketï lahve. Zelenina a ovoce by mïly b t pravidelnou souë stì stravy obecnï, protoûe jsou nenahraditeln m zdrojem vitamin, miner l, vody a dalöìch l tek. Jejich konzumaci vöak doporuëujeme nejen po tïûk ch akutnìch onemocnïnìch, ale p edevöìm u onemocnïnì chronick ch, dlouhodob ch, kdy doch zì k nedostatku nïkter ch ûivin v organismu. Zeleninu m ûeme pouûìt tèû mraûenou, p ednost ovöem d v me z d vodu p Ìtomnosti vitamin zeleninï syrovè. Z ovoce jsou vhodnè ban ny, jablka nejlèpe strouhan (bez slupky), d le ovocnè kaöe, jableënè pyrè, ovocnè rosoly. Vyh b me se plod m obsahujìcìm zrnìëka a pecky, jako je rybìz, angreöt, hroznovè vìno. Ze zeleniny je vhodnè ËÌnskÈ zelì, hl vkov sal t, strouhan mrkev. Pro menöì nad mavost d v me p ednost zeleninï duöenè, neboù jin tepeln prava zp sobuje nad m nì. Z tohoto d vodu se takè vyh b me kvït ku, kapustï i zelì. PodobnÈ potìûe nast vajì p i poûitì cibule (zvl ötï osmaûenè), Ëesneku a pûrku. Z tepeln ch prav pokrm preferujeme p edevöìm va- enì a duöenì, kterè usnadúujì tr vicì pochody a ve srovn - nì s jin mi pravami jsou pro organismus relativnï nejöetrnïjöì. Z polèvek pod v me nejradïji zeleninovè a obilninovè v vary a v vary z hovïzìho masa. Do polèvek zav - Ìme r ûi a tïstoviny. Masa vybìr me p edevöìm libov. D v me p ednost hovïzìmu, telecìmu, kr liëìmu a ku ecìmu masu. VhodnÈ je i maso rybì pro p Ìtomnost nenasycen ch mastn ch kyselin, mo skè ryby navìc obsahujì i pot ebn jûd. Uzenin vïtöinou konzumujeme nepozorovanï mnohem vìce, neû je vhodnè, ale mïli bychom se jim z sadnï vyh bat. Jednak obsahujì m lo kvalitnì tuk a uhlovodany, jednak uzenì nenì ide lnì formou pokrmovè pravy. M ûeme proto nemocn m doporuëit pouze vep ovou nebo dr beûì libovou öunku.

5 OblÌbenÈ je i sûjovè maso, jehoû podkladem je luötïnina sûja. Z leûì ovöem na vtipnè a obmïúovanè pravï, jinak se brzy stane chuùovï ban lnì. V hodou je i dosaûitelnost dalöìch sûjov ch v robk, jako je sûjov tvaroh, jogurt a mlèko. Z p Ìkrm jsou vhodnè tïstoviny, r ûe, brambory (nejlèpe bramborov kaöe), p ÌpadnÏ knedlìky. Vyh b me se ovöem ovocn m knedlìk m kynut m, kterè nahrazujeme tïstem tvarohov m nebo bramborov m. Z mouënìk volìme lehkè piökotovè tïsto s ovocem Ëi marmel dou, d le krèmy vanilkovè a tvarohovè, pudingy se ölehan m bìlkem. Ko enì pouûìv me uv ûlivï, p edevöìm ke zv raznïnì chuti jinak f dnìch pokrm, kterè by mohly vèst k dalöìmu neû doucìmu snìûenì konzumace jìdla. Vhodn je suöen zeleninov naù, d le kopr, major nka, kmìn, k ra citrusov ch plod, pokud nebyla chemicky oöet ena. NÏkolik p edpis jìdel vhodn ch pro pacienty s chronick m z nïtem slinivky b iönì TelecÌ kostky po italsku l porce: 80 g telecìho masa, 10 g hladkè mouky, 10 g rajskèho protlaku, s l Kostky telecìho masa opeëeme nasucho, osolìme, podlijeme vodou nebo v varem a dusìme. Kdyû je maso tèmï mïkkè, p id me z livku p ipravenou rozmìch nìm hladkè mouky s vodou a rajsk protlak. Dova Ìme domïkka a pod v me s tïstovinami. RybÌ filè zadïl vanè se zeleninou l porce: 120 g rybìho filè, 20 g mrkve, 20 g celeru, 20 g brokolice, 10 g hladkè mouky, bobkov list, s l, citronov öù va Zeleninu pokr jenou na kostiëky podusìme s bobkov m listem, p id me osolenè porce rybìho filè, podusìme a zahustìme moukou, kterou p edem rozmìch me s vodou. Dova Ìme a ochutìme solì a citronovou öù vou. Puding s ovocem l porce: 1/8 l mlèka, l/8 l vody, 10 g pudingovèho pr öku, 20 g cukru, 100 g jablek Pudingov pr öek rozmìch me s 10 g cukru v malèm mnoûstvì mlèka. Zbytek mlèka p ivedeme do varu a vmìch me pudingovou smïs. Za st lèho mìch nì va Ìme 2 minuty. Hotov puding ozdobìme duöen mi jablky s cukrem.

6 Autor doc. MUDr. Milan Kment, CSc. DietnÌ p edpisy p ipravila Lucie R ûiëkov Recenze prof. MUDr. Ji Ì Hor k, CSc. Grafick prava LudÏk RohlÌk OdpovÏdn redaktorka Mgr. Dana Fragnerov Vydal St tnì zdravotnì stav, ärob rova 48, Praha 10, v nakladatelstvì JUDr. Frantiöek Tali n ñ FORTUNA, Jungmannova 7, Praha 1 Vytiskla Tisk rna Libertas, a. s. Drtinova 10, Praha 5 1. vyd nì, Praha vyd nì, Praha 2002 St tnì zdravotnì stav NeprodejnÈ