Polemika s publikací M. N. Rothbarda Peníze v rukou státu. Jiří Mittner

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Polemika s publikací M. N. Rothbarda Peníze v rukou státu. Jiří Mittner"

Transkript

1 Polemika s publikací M. N. Rothbarda Peníze v rukou státu Jiří Mittner

2 I. Teoretické východisko V teoriích M. N. Rothbarda, jenž je extrémním exponentem rakouské školy, jsou přítomny některé nedorozumění týkající se povahy peněz. Dříve než se na tyto nedorozumění zaměříme, zamysleme se nad tím, co je jejich příčinou. Jednou z možných příčin by mohla být povaha Rothbardovy analýzy nezakryté peněžní rouškou 1. V současné ekonomice je odstraňování peněžní roušky obtížné, protože reálné jevy jsou příliš úzce spojeny s jevy peněžními 2. Rothbard tuto obtíž řeší jednoduchým předpokladem exogenity 3 peněz, přičemž exogenita je odvozována od historické komoditní povahy peněz. Díky tomu, že pak lze peníze chápat jako jednu z komodit směňovaných uvnitř ekonomiky, lze jejím odmyšlením snadno odstranit peněžní roušku. Domnívám se, že toto je špatný způsob odstraňování peněžní roušky, protože povaha peněz není exogenní, ale endogenní, a peníze nejsou zvláštní komoditou v ekonomice, ale jsou obrazem ekonomiky 4. Správné odstranění peněžní roušky předpokládá pochopení dichotomie všech ekonomických jevů, tj. na jedné straně reálných toků a na druhé straně jejich peněžnímu obrazu. Při správném pochopení této dichotomie je možné separovat oba oběhy a pak správně interpretovat tu podstatnou reálnou část. Tato dichotomie je jednoduše pochopitelná v případě materiální směny zprostředkované peněžní transakcí, ale je obtížně pochopitelná v případě směny bankovních služeb za jiné služby (nebo zboží) opět zprostředkovanou peněžní transakcí. Zde u směny bankovních služeb nastává zásadní nepochopení, které je podle mého názoru příčinou Rothbardova omylu a které je hlavní podstatou tohoto textu. V případě směny bankovních služeb za jiné služby (nebo zboží) zprostředkovanou peněžní transakcí by se totiž mohlo zdát, že peněžní směna zde není zprostředkujícím mechanismem, ale přímo předmětem transakce. Není tomu tak. V tomto případě stejně jako ve všech ostatních případech existují dva oběhy, jeden reálný a jeden peněžní. Reálnou transakcí zde není poskytnutí peněz, ale poskytnutí služby řízení. Obecně tedy reálnou funkcí bankovního sektoru není poskytování peněz, to je pouze jejím peněžním obrazem, reálnou funkcí je řízení hospodářství. Nástrojem tohoto řízení je rozhodování o tom, který záměr bude úvěrován a který ne. Klíčové na poskytování úvěrů není skutečnost, že firma A bude mít peníze, zatímco firma B je mít nebude (firma A totiž brzo po poskytnutí úvěru peníze rovněž mít nebude, protože je vynaloží na účel pořízení úvěrovaných investic). Klíčové je rozhodnutí, že úvěrována má být firma A a nikoliv firma B, tedy že podnikatelský záměr firmy A je lepší než záměr firmy B, a právě toto rozhodnutí je reálnou službou službou řízení kterou poskytuje banka. Kromě toho je dále bankovní službou participace na riziku, že toto rozhodnutí nebylo správné, dále dozor nad firmou A a další související administrativní služby. Tato reálná služba služba poskytnutí řízení je směňována za jiné reálné služby (nebo zboží) poskytované (byť zprostředkovaně) naopak řízenou protistranou a celá tato směna je zrcadlena v peněžních transakcích mezi oběma stranami. Jen náhodou se tato reálná transakce vypořádává na 1 Pojem peněžní rouška ( Veil of Money ) je známý z díla A.Pigoua ( Wealth and Welfare, 1912, Veil of Money, 1949) 2 Například se o současné ekonomice hovoří jako o úvěrové ekonomice, protože téměř všechny transakce jsou v poslední řadě spojeny s úvěrovými transakcemi. 3 Exogenitou se myslí vnějškovost. V případě peněz znamená exogenita jejich povahu být vně ekonomiky. Peníze tak například vznikají tak, že jsou do ekonomiky dodávány zvnějšku (tisknutím centrální autoritou). Naproti tomu endogenitou se myslí vnitřkovost. V případě peněz znamená endogenita jejich povahu být vnitřní součástí ekonomiky. Peníze pak vznikají a zanikají v ekonomice samotné její vlastní činností, čímž se myslí úvěrová kreace a kontrakce peněz kopírující reálnou ekonomickou aktivitu. 4 O teoretickém sporu o povahu peněz více v: Izák, V.: Endogenous or exogenous money supply? the Czech case., ČNB, IE, VP č. 37, Izák, V.: Nabídka peněz endogenní nebo exogenní?, Finance a úvěr, 6/1995, Jílek, J.: Peníze a měnová politika, GRADA publishing, a. s., Praha 2004, Wray, L. R.: Commercial Banks, The Central Bank, and Endogenous Money, Journal of Post Keynesian Economics, 14 (Spring 1992):

3 stejném bankovním účtu, na kterém se vypořádává i peněžní transakce a to může vést k tomu, že omylem nerozlišíme mezi oběma transakcemi. Klíčovou protislužbou k úroku není odložená spotřeba (abstinence 5 ), ta je pouze jakousi technickou nutností, která je v uzavřeném bankovním systému nepodstatná. Tuto myšlenku blíže objasníme: Banka může poskytnout úvěr, aniž by před tím měla peníze 6, což má důsledek, že si bude muset vypůjčit odpovídající množství peněz na mezibankovním trhu poté, co úvěrovaný klient zaplatí z úvěru za pořizovanou investici tomu, kdo toto investiční zboží prodává, a to tak, že mu peníze z úvěru převede na jeho bankovní účet (předpokládáme u jiné banky). Následkem tohoto převodu bude muset převést původní úvěrující banka jiné bance odpovídající množství peněz, což v případě, že je nemá, realizuje tak, že platbu započte s vypůjčením peněz od této jiné banky na mezibankovním trhu. Protože vypůjčení peněz bude spojeno s povinností platit této jiné bance úrok, bude tento úrok původní úvěrující banka krýt z úroků placených jí jejím klientem. Vidíme, že tedy vlastně původní úvěrující banka si ponechá z úroku placeného jejím klientem pouze malou část, protože většinu úroku platí dále jiné bance, od které si vypůjčuje. Je logické, že původní úvěrující banka má z úroku pouze malou část, protože neodkládá žádnou spotřebu (neabstinuje) vzhledem k tomu, že nevlastnila před poskytnutím úvěru žádné peníze. Malá část úroku, kterou si původní úvěrující banka ponechává, je cenou za poskytnutou službu řízení (riziková prémie, administrativní náklady, atd.). Abstinenční část úroku, přestože v celkovém úroku převládá, je zde pouze technickým nepodstatným jevem. Tuto nepodstatnost bychom mohli například ilustrovat tak, že i druhá banka by nemusela abstinovat od spotřeby, pokud by také žádné peníze nevlastnila a musela by si v případě dalšího převodu peněz obdobně vypůjčovat od třetí banky na mezibankovním trhu. Pokud i třetí banka bude ve stejné situaci a shodou okolností si bude vypůjčovat od první banky, kruh se uzavře a ukazuje se, že pro financování všech transakcí krytých v poslední řadě úvěrem 7 nemusí předem nikde existovat žádné peníze. Stejného výsledku dosáhneme i příkladem, kdy bude v ekonomice existovat pouze jediná banka, což je v podstatě analogické reálnému stavu, kdy se kruh bank na mezibankovním trhu nakonec vždy uzavírá (všechny vklady se nakonec vždy budou krýt všemi úvěry a naopak). Výše popsané úvahy nijak nerozporují abstinenční teorii úroku 8, pouze ukazují, že abstinenční část úroku souvisí pouze s peněžním oběhem, zatímco riziková prémie a ostatní části úroku souvisí s reálným oběhem. Abstinenční složka se nakonec v bankovním systému vynuluje, zatímco zbylá část úroku je tou klíčovou složkou, odpovídající reálné službě, poskytované bankou, tj. službě řízení. Tyto myšlenky tedy objasňují, že proces úvěrování bankovním systémem je stejně jako všechny ostatní transakce v ekonomice procesem, u kterého na jedné straně rozeznáváme reálnou směnu (služeb řízení za jiné služby nebo zboží) a na druhé straně její peněžní obraz. Pokud tedy odkryjeme peněžní roušku správným způsobem, jeví se úvěrování jako proces řízení hospodářství, nikoliv jako proces tvorby peněz. Skutečnost, že během tohoto procesu vznikají a zanikají peníze, je pouze průvodním jevem (peněžním zrcadlením) tohoto řízení. Tuto pouhou průvodnost lze také naznačit modelovým hospodářským procesem (už od Ricarda často ilustrovaným zemědělským rokem), kde na závěr dochází k úvěrové kontrakci a úvěrem vytvořené peníze z ekonomiky splacením opět mizí. Rothbard podle mého názoru odkrývá peněžní roušku příliš hrubě jednoduchým odmyšlením peněžních transakcí, čímž je s vaničkou vylito i dítě a služba řízení z procesu úvěrování mizí. Díky tomu se vlastně celý bankovní systém stává systémem izolovaných držitelů zvláštní komodity - peněz, které tito držitelé nejdříve kumulovali a jejíž půjčování dlužníkům má být proto spojeno s kompenzací 5 Abstinenční teorie úroku viz N. W. Senior 6 Viz literatura jmenovaná v poznámce č.4. Poskytnutí se děje ze vzduchu formou připsání prostředků na účet klienta (tedy zvýšením závazků banky) oproti vytvoření odpovídající pohledávky banky za klientem (tedy zvýšením aktiv banky). 7 A to jsou kromě okrajových výjimek všechny transakce. 8 Bez ní by nebylo možné vysvětlit úrok z úvěru poskytovaného nebankovním subjektem.

4 za odloženou spotřebou (abstinencí), přičemž touto kompenzací je úrok. Skutečná podstata bankovního systému - řízení hospodářství - Rothbardovi uniká. Ne náhodou také Rothbard odmítá připustit, že peníze jsou endogenní, tj. že vznikají ze vzduchu jako závazky bank evidované na úvěrových účtech jejích klientů, a stále udržuje absurdní teorii, že peníze někdo (nanejhůř stát) tiskne. Kromě toho, že hotovost tvoří pouze zlomek všech peněz 9, je hlavně objem těchto peněz odvozen výlučně od požadavků jejich držitelů na velikost jejich objemu (požadují takovou velikost, při které mohou hladce provádět své peněžní transakce, aniž by museli příliš často vybírat peníze z účtů, nebo držet příliš vysoké neúročené hotovostní zůstatky 10 ). Objem hotovosti mezi lidmi vůbec nezáleží na tom, kolik je jí natištěno. Natištěním nadbytečných peněz tyto peníze pouze protečou přes účty obchodních bank na clearingový účet centrální banky, ze kterého budou centrální bankou staženy pomocí repo-operací (jinak by hrozilo, že se nepodaří na mezibankovním trhu vynutit centrální bankou zvolenou úrokovou sazbu), čímž hotové peníze z ekonomiky opět zmizí 11. Tyto Rothbardovy postoje jsou podle mého názoru v rozporu s realitou a matou veřejnost ve věci podstaty peněz a fungování peněžního systému. Cílem tohoto textu je zaměřit se na některé tyto teze, konfrontovat je s realitou a objasnit příčinu paradoxů v nich obsažených. II. Zkoumaná publikace a některé její hlavní teze Za krystalickou podobu výše kritizovaných peněžních teorií lze považovat publikaci M. N. Rothbarda Peníze v rukou státu. V dalším textu se odkazuji na vydání Liberálního institutu, Praha 2001, přičemž se jedná se o překlad anglického vydání z roku Z uvedené publikace vybírám následující teze: 1. Peníze mohou vzniknout pouze jako komoditní peníze, jinak vzniknout nemohou. Peníze jsou komoditou, nejsou jakousi abstraktní účetní jednotkou Vydávání nekrytých peněz by na svobodném trhu bylo považováno za podvod Inflaci definujeme jako jakýkoli nárůst nabídky peněz v ekonomice, který nepředstavuje nárůst zásoby měnového kovu. Inflace, jakožto podvodný útok na majetek lidí, by na svobodném trhu neměla místo Snaha o zabezpečení cenové stability je plně nahraditelná možností tržního zajištění proti kolísání cen Peněžní substituty (bankovky) mají formu poukázek na měnový kov (zlato) uskladněný v peněžním depozitáři (bance) Emise nekrytých peněz je rafinovaným prostředkem vlády, jak si opatřit peníze od společnosti. 18 III. Polemika 1. Peníze mohou vzniknout pouze jako komoditní peníze, jinak vzniknout nemohou. Peníze jsou komoditou, nejsou jakousi abstraktní účetní jednotkou. 9 I zlomek úzkých peněz. 10 Tzv. náklady ošoupaných podrážek 11 S tím rozdílem, že nyní bude centrální banka platit úrok (který si ale sama zvolí) za to, že si vypůjčila hotové peníze, které se před tím díky jejich natisknutí dostaly do ekonomiky, ale nikdo je nechtěl (v hotovostní podobě), takže se přes účty obchodních bank dostaly zpět do centrální banky. 12 Rothbard, M. N., What Has Government Done to Our Money?, Mises Institute, Viz zkoumaná publikace, str. 29, Viz zkoumaná publikace, str Viz zkoumaná publikace, str. 54, Viz zkoumaná publikace, str. 46, Viz zkoumaná publikace, str. 50, 51, Viz zkoumaná publikace, str. 60, 61.

5 Pravda je, že peníze vznikly jako komoditní peníze. Od doby vzniku peněz se ale změnila jejich podoba tak, že dnes už vůbec nemají komoditní povahu, ale jsou naopak účetním obrazem ekonomické reality. Je velmi hypotetická otázka, jaké by v současné době mohly vzniknout peníze, protože vždy už nějaké peníze existují 19. Je však logické se domnívat, že by vznikly takové peníze, jaké by odpovídaly očekávání společnosti kladené na funkci peněz. Tato očekávání samozřejmě nejsou komoditní, protože nikdo nemá zájem udržovat vlastní zásoby měnové komodity, případně požadovat, aby specifické depozitáře poskytovaly tuto službu. Každý má zájem participovat na systému umožňující hladkou směnu, uchování hodnoty, vyjádření hodnoty, atd. bez ohledu na podstatu, jakou tento systém bude mít. 20 Peníze nyní samozřejmě nevznikají jako komodita. Vznik peněz je vznik závazku banky, kterým je účet jejího klienta, případně vznik likvidity. 21 Závazek banky, kterým je účet jejího klienta, samozřejmě nemá žádný vztah ke komoditě. Stačí vzít v úvahu, jak takový účet úvěrově vzniká: prostým připsáním smyšleného čísla na nově vytvořený účet. Zároveň je samozřejmě totéž číslo připsáno na odpovídající účet aktiv jako pohledávka za stejným klientem. 22 Díky tomu jsou vlastně peníze skutečně redukovány na abstraktní účetní jednotku, tedy přesně naopak, než jak je vykládá Rothbard. 2. Vydávání nekrytých peněz by na svobodném trhu bylo považováno za podvod. Podvodem rozumí společnost takové obohacení na úkor jiného, při kterém je někdo uveden v omyl, je využito něčího omylu, nebo jsou zamlčeny podstatné skutečnosti 23. Nic takového se ale při vydávání nekrytých peněz neděje. Podvodem by bylo vydávání nekrytých peněz s tím, že jsou kryté. To jsou ale dvě rozdílné věci, které Rothbard smíchává proto, že nekryté peníze vůbec nepovažuje za možné. To je samozřejmě v rozporu se svobodnou vůli každého člověka akceptovat nebo neakceptovat nekrytý dlužní úpis, což jsou vlastně peníze. Banky nikde nezaručují, že peníze jsou kryté komoditou, neuvádějí to (dnes už) na bankovkách a proto se nedopouštějí podvodu. Ze stejného důvodu se nedopouští podvodu ani stát tisknutím nekrytých peněz. Je třeba si uvědomit, že lidé potřebují zajistit, aby peněžní systém byl funkční. Lidé nepotřebují zajistit, aby v nějakých sklepeních byly uschovány hromady zlata. 3. Inflaci definujeme jako jakýkoli nárůst nabídky peněz v ekonomice, který nepředstavuje nárůst zásoby měnového kovu. Inflace, jakožto podvodný útok na majetek lidí, by na svobodném trhu neměla místo. Nelze samozřejmě polemizovat s definicí. Je však třeba zdůraznit, že Rothbardova definice je výrazně odlišná od obvyklé definice, která slovem inflace pojmenovává jinou skutečnost, a to růst cenové hladiny. Podle Rothbarda by totiž nárůst nabídky peněz v ekonomice zřejmě měl způsobit růst cenové hladiny, ale místo aby tuto kauzalitu dokázal, ulehčuje si situaci tím, že domnělý důsledek přímo zahrne do definice. To pak vede ke zmatení pojmů, protože jednak je slovem inflace pojmenován jev, který se obvykle za inflaci nepovažuje, a pak je touto definicí vnucena kauzalita, která tak samozřejmá nemusí být. Obvyklým monetaristickým důkazem kauzality mezi nárůstem zásoby peněz a zvyšováním cenové hladiny je mechanismus, kdy lidé utrácí dodatečné peněžní zůstatky a tím vychylují trh z rovnováhy, 19 Bez ohledu na to, jedná-li o tuzemskou nebo zahraniční měnu. 20 Podstatu současného peněžního systému si ostatně uvědomuje malý zlomek lidí, přesto to není překážkou, aby většina na systému participovala. Například skutečnost, že téměř všechny peníze jsou úvěrem, běžně není známa. 21 Vznik likvidity je operací centrální banky, které se vzhledem k okrajovému rozsahu nevěnuji. 22 Přesně řečeno je toto číslo zvýšené ještě o marži pokrývající riziko banky, zisk, atd. a tento kladný rozdíl je zase účtován proti účtu výnosů. 23 Viz 250 zákona č. 140/1961 Sb.

6 přičemž zvýšená poptávka podporuje zvyšování cen až do té chvíle, kdy se ustaví nová rovnováha, přičemž se obnoví původní kupní sílu peněz, takže relativní množství peněz zůstává beze změny. Lze ale nabídnout i úplně jiný mechanismus. Dodatečné peněžní zůstatky lidé mohou namísto jejich utracení uložit v bankách. 24 Pak vznikne v bankovním systému přebytek likvidity, kterou bude muset centrální banka stáhnout z bankovního systému, aby mohla vynucovat zvolenou úrokovou sazbu. 25 Poté, co bude přebytečná likvidita stažena z bankovního systému, obnoví se původní množství hotových peněz v ekonomice a ceny se vůbec nezmění. Jediným efektem státní emise peněz bude zvýšení závazků státu vůči komerčním bankám. 4. Snaha o zabezpečení cenové stability je plně nahraditelná možností tržního zajištění proti kolísání cen. Tato teze vlastně znamená, že inflace není škodlivá, protože její existenci lze reflektovat v ekonomických vztazích. S tím je ale v rozporu známá formulace příčiny existence inflace: Inflaci očekáváme proto, že ji máme, a máme ji proto, že ji očekáváme. Kdyby bylo tak snadné inflaci reflektovat v ekonomických vztazích, vznikly by všech odpovídajících smlouvách inflační doložky odvolávající se na nezávislou instituci 26 a inflaci by bylo pak možné smazat prostým konstatováním, že není. 27 Kromě toho jsou zde další 3 teoretické problémy: selhání peněz ve funkci uchovatele hodnoty, rozpor mezi anticipovanou a neanticipovanou inflací a nerovnoměrný inflační vývoj v ekonomice. Zejména hotové peníze selhávají v inflačním prostředí ve funkci uchovatele hodnoty, protože držená hotovost sama o sobě by inflaci zohlednit nemohla (bankovky se nedokáží v trezoru přeindexovat, či jinak zmnožit). Neanticipovaná inflace je z definice neočekávaná a proto také obtížně zohlednitelná v tržních vztazích. Právě neanticipovaná inflace je, zejména ve formě šoků, původní příčinou inflačních spirál. Nerovnoměrný inflační vývoj v ekonomice zase vylučuje tržní zajištění, protože tržní subjekty (smluvní strany) se mohou zajistit pouze proti jedné (společné) inflaci, nikoliv každý proti té svojí 28. V případě exportní firmy zaměstnávající domácí pracovní sílu, existují pro obě smluvní strany zcela odlišná inflační rizika, která není možné zohlednit vzájemnou dohodou. Teoreticky lze vzít v úvahu i jiné tržní prostředky zajištění než vzájemnou dohodu obou stran 29, v praxi ale takové zajištění neexistuje. 5. Peněžní substituty (bankovky) mají formu poukázek na měnový kov (zlato) uskladněný v peněžním depozitáři (bance). Peněžní substituty mají takovou formu, jakou akceptují tržní subjekty. Volný trh, jehož je Rothbard extrémním obhájcem, přece nenutí tržní subjekty akceptovat pouze specifické (kryté) peněžní substituty. Peněžním substitutem je všechno to, co plní funkci peněz. Pokud se osoba A dohodne s osobou B na jednostranném poskytnutí služeb s výhradou, že v budoucnu může být vyžádána 24 To je také podle mého názoru mnohem realističtější předpoklad, než monetaristický, předvídající okamžité a poněkud primitivní utracení nově se objevivších peněžních zůstatků. 25 Pokud by banky neměly možnost poskytnout přebytečnou likviditu centrální bance (v našem případě se jedná o nákup 14ti denních repo-směnek centrální banky), poskytly by ji uvnitř ekonomiky za nižší úrokovou sazbu než sazbu zvolenou centrální bankou. 26 Například Statistický úřad. 27 Do určité míry je tento postup vlastně zohledněn ve strategii cílování inflace, kdy se konstatováním, v jakém pásmu je záměr, aby se pohybovala inflace, tohoto cíle už zároveň z části dosahuje. 28 Proti inflaci v sektoru, ve kterém má subjekt alokovanou převážnou část nákladů. 29 Finanční deriváty. V našem případě exportní firmy pak asi zejména měnové deriváty.

7 protislužba a to v dohodnutém množství a kvalitě 30 a tato dohoda je navíc převoditelná na osobu C, vznikl peněžní substitut. Peněžní substitut (v našem případě dlužní úpis) vzniká proto, že plní funkci peněz a že ho osoba B akceptuje. Není vůbec nutné, aby tato dohoda byla nominálně vyjádřena peněžními jednotkami. Není ani nutné, aby byla doprovázena dohodou o existenci zásoby měnového kovu ve vlastnictví osoby A, kdykoliv směnitelné za závazek osoby A. 6. Emise nekrytých peněz je rafinovaným prostředkem vlády, jak si opatřit peníze od společnosti. Z převládající části je státní rozpočet financován daněmi. V případě existence deficitu státního rozpočtu je tento deficit financován úvěrem zprostředkovaným emisí státních dluhopisů. Tento úvěr je pak spravován státem, což zahrnuje jeho splácení, placení úroků, atd. V rámci financování státního rozpočtu se nikde neobjevuje moment financování formou tisknutí peněz, to je dokonce zakázané zákonem. Pro stát není o nic složitější opatřovat si peníze daněmi. Na rozdíl od tisknutí peněz je opatřování peněz daněmi inflačně neutrální. Tisknutí peněz by naproti tomu způsobovalo nežádoucí tlaky na zvyšování cenové hladiny, což není v zájmu státu. 31 IV. Závěr Cílem tohoto textu je polemika s teoriemi M. N. Rothbarda na teoretické i na praktické úrovni. V teoretické analýze se ukazuje, že Rothbardovy teorie jsou sporné, protože jsou založeny na sporných předpokladech. Těmito předpoklady jsou zejména komoditní povaha peněz, způsob poskytování úvěru založený na předchozí akumulaci peněz a nezbytnost krytí peněz. Jsou vyloženy a konfrontovány možné alternativy. V praktické rovině je ukázán rozpor Rothbardových teorií s existující ekonomickou a právní realitou. Mimo rovinu polemiky s Rothardovými teoriemi je třeba poznamenat, že tyto teorie jsou velmi srozumitelné. Jsou srozumitelnější než teorie poskytující podle mého názoru pravdivý obraz anatomie peněžního systému. Díky tomu jsou také kritizované srozumitelné teorie často akceptované. Pro veřejnost jsou kryté peníze mnohem jasnějším jevem než závazek obchodní banky vznikající připsáním smyšleného čísla na účet vedený navíc pouze jen v elektronické podobě. Snadná akceptace srozumitelných teorií veřejností je ale chybou, na kterou je třeba rovněž upozornit. Díky tomu, že v ekonomické praxi jsou neodmyslitelně používány peníze, vytváří si veřejnost určitou představu o jejich fungování. Tato představa je ale tvořena jednostranným pohledem (pohledem jednoho ze subjektů peněžního systému) a o fungování peněžního celku (včetně problematiky vzniku a zániku peněz) tento pohled mnoho nevypovídá. Analyzování peněžního systému je analyzování vysoce složitého abstraktního celku, kde na straně obchodních bank a centrální banky probíhají jevy, se kterými se veřejnost vůbec nesetkává a o nichž mnohdy ani netuší. Jednoduché a srozumitelné teorie, které v tomto textu jsou předmětem kritiky, pak veřejnosti často nabízí takový výklad anatomie peněžního systému, který je právě pohledu očima veřejnosti blízký. 30 Dohoda o množství a kvalitě ani nemusí být učiněna předem, může být stejně dobře odvozena až v budoucnu pomocí jiného měřítka. 31 Příklad mechanismu z bodu 3, kdy dodatečné peněžní zůstatky pouze protečou bankovním systémem zpět do centrální banky, zde nelze použít. Je totiž rozdíl, zda stát rozdá dodatečné peníze lidem nad rámec jejich rozpočtového očekávání, nebo zda je tisknutí peněz prostředkem vlastního financování rozpočtu. V prvním případě by nemuselo dojít k inflačnímu procesu, protože relativní ceny jsou nastaveny tak, že vyhovují původnímu množství peněz (funguje rozpočtové očekávání lidí), proto dodatečné prostředky nemusí být ihned utraceny. V druhém případě je však s tisknutím peněz dopředu počítáno jako se způsobem financování státního rozpočtu, to znamená, že ceny jsou nastaveny tak, že nevyhovují původnímu množství peněz a jakmile se dodatečně vytisknuté peníze v ekonomice objeví, zareaguje trh zvýšením cenové hladiny.

8 Zkušenost veřejnosti s penězi je taková, že peníze se tvoří nesnadno, protože se tvoří směňováním za práci (výdělkem, ziskem). Této zkušenosti s penězi je blízký výklad peněz jako poukázky na zlato, které se ani vytvořit nedá (s výjimkou těžby) a jehož celkový objem je omezený. Naopak obtížně veřejnost porozumí výkladu peněz jako abstraktní jednotky vznikající z ničeho. Skutečnost, že právě druhá uvedená varianta odpovídá ekonomické realitě, je problémem, který je třeba objasňovat. Publikace Peníze v rukou státu M. N. Rothbarda tuto situaci neobjasňuje, naopak zesiluje mylné domněnky veřejnosti o povaze peněžního systému a dále tak podporuje zmatení, které o peněžních jevech ve veřejnosti existuje. V. Literatura Izák, V.: Endogenous or exogenous money supply? the Czech case., ČNB, IE, VP č. 37 Izák, V.: Nabídka peněz endogenní nebo exogenní?, Finance a úvěr, 6/1995 Jílek, J.: Peníze a měnová politika, GRADA publishing, a.s., Praha 2004 Rothbard, M. N.: Peníze v rukou státu, Liberální institut, Praha 2001 Wray, L. R.: Commercial Banks, The Central Bank, and Endogenous Money, Journal of Post Keynesian Economics, 14 (Spring 1992): Zákon č. 140/1961 Sbírky zákonů České republiky VI. Shrnutí Tato práce polemizuje s publikací M. N. Rothbarda Penize v rukou státu. Ukazuje sporná místa Rothbardovy teorie v teoretické i praktické rovině. Teoretickým základem je zde rozpor mezi endogenní a exogenní povahou peněz, praktickou aplikací je pak fungování teorie v ekonomické realitě. Z předmětné publikace jsou dále vybrány reprezentativní teze, které jsou poté konfrontovány s ekonomickou realitou. Pro uvedené problémy jsou popsány alternativní výklady a vystiženy rozdíly od Rothbardovy teorie. Práce se dále zaměřuje na příčiny vzniku rozdílných výkladů anatomie peněžního systému. Konstatuje, že Rothbard se v ekonomické analýze dopouští nesprávného snímání peněžní roušky, při kterém mizí hlavní funkce bankovního systému, kterou je poskytování služby řízení hospodářství. Tímto krokem jsou pak banky redukovány na pouhé depozitáře měnového kovu a bankovnictví se stává pouhým zprostředkováním. Takový výklad deformuje peněžní teorii a způsobuje zmatení veřejnosti ve věci fungování peněžního systému. VII. Summary This essay disputes the publication What Has Government Done to Our Money? of M. N. Rothbard. It reveals controversies in Rothbard s theory on a theoretical as well as on a practical level. The theoretical fundament is the controversy on the character of money endogenous or exogenous. The practical application is the appearance of the theory in the economic reality. Some representative statements are selected from the objective publication and faced with the economic reality. Alternative explanations are suggested for the problems mentioned and the differences are indicated between them and the theory of Rothbard. The essay is then focused on possible reasons of genesis of controversial explanations. An incorrect taking off the money veil is pointed out as the principal problem. In consequence of it, the fundamental function of the banking system supply of the economy steering service is fading out. Thus the banks are reduced to bare monetary metal depositaries and banking itself is becoming only an intermediation. Such explanation harms the monetary theory and implies confusion in the public understanding of the monetary system.

9 Dodatek V této dodatečně doplněné části objasňuji některé teoretické problémy, na kterém jsem byl při prezentování této práce dotazován. Tyto dotazy považuji za správné a logické, protože vyplývají z běžného chápání podstaty peněžního systému. 1. Jak může banka, která nevlastní žádné peníze, poskytnout úvěr jiné bance? Banka, nevlastnící žádné peníze, může jiné bance poskytnout úvěr stejně dobře, jako jej může poskytnout firmě nebo jakémukoliv jinému subjektu. K poskytnutí úvěru není třeba předchozí akumulace peněz, jak je popsáno výše. Situaci můžeme ještě detailněji vysvětlit na následujícím schématu doplněném o zachycení všech relevantních účetních operací: FIRMA A Úvěr Bankovní účet BANKA A MEZIBANKOVNÍ TRH BANKA C Bankovní účet FIRMA C BANKA B Bankovní účet FIRMA B 1. Banka A poskytuje úvěr 1.000,- firmě A. Úvěrování se děje tak, že na účtu banka A vzniká pohledávka za firmou A ve výši 1.000,- a zároveň závazek, kterým je vytvořený účet firmy A se zůstatkem 1.000,-. 2. Aby firma A mohla převést peníze firmě B, která má účet u banky B, musí si banka A vzít úvěr ve výši 1.000,- od banky B. Na účtu banky A vzniká aktivum účet u banky B ve výši 1.000,- a zároveň pasivum dluh u banky B ve výši 1.000,-. Na účtu banky B vzniká pohledávka za bankou A ve výši 1.000,- a zároveň závazek, kterým je vytvořený účet banky A se zůstatkem 1.000,-. 3. Firma A převádí peníze firmě B ve výši 1.000,-. Banka A umazává 1.000,- z účtu firmy A a zároveň umazává 1.000,- ze svého účtu u banky B. Banka B připisuje 1.000,- na účet firmy B a zároveň umazává 1.000,- z účtu banky A.

10 4. Aby firma B mohla převést peníze firmě C, která má účet u banky C, musí si banka B vzít úvěr ve výši 1.000,- od banky C. Na účtu banky B vzniká aktivum účet u banky C ve výši 1.000,- a zároveň pasivum dluh u banky C ve výši 1.000,-. Na účtu banky C vzniká pohledávka za bankou B ve výši 1.000,- a zároveň závazek, kterým je vytvořený účet banky B se zůstatkem 1.000,-. 5. Firma B převádí peníze firmě C ve výši 1.000,-. Banka B umazává 1.000,- z účtu firmy B a zároveň umazává 1.000,- ze svého účtu u banky C. Banka C připisuje 1.000,- na účet firmy C a zároveň umazává 1.000,- z účtu banky B. 6. Aby firma C mohla převést peníze firmě A, která má účet u banky A, musí si banka C vzít úvěr ve výši 1.000,- od banky A. Na účtu banky C vzniká aktivum účet u banky A ve výši 1.000,- a zároveň pasivum dluh u banky A ve výši 1.000,-. Na účtu banky A vzniká pohledávka za bankou C ve výši 1.000,- a zároveň závazek, kterým je vytvořený účet banky C se zůstatkem 1.000,-. 7. Firma C převádí peníze firmě A ve výši 1.000,-. Banka C umazává 1.000,- z účtu firmy C a zároveň umazává 1.000,- ze svého účtu u banky A. Banka A připisuje 1.000,- na účet firmy A a zároveň umazává 1.000,- z účtu banky C. 1. Pohl. za firmou A: 2. Účet u banky B: 3. Účet u banky B: 6. Pohl. za bankou C: Banka A Banka B Banka C 1. Účet firmy A: 2. Dluh u banky B: 3. Účet firmy A: 6. Účet banky C: 7. Účet banky C: 7. Účet firmy A: 2. Pohl. za bankou A: 4. Účet u banky C: 5. Účet u banky C: 2. Účet banky A: 3. Účet banky A: 3. Účet firmy B: 4. Dluh u banky C: 5. Účet firmy B: 4. Pohl. za bankou B: 6. Účet u banky A: 7. Účet u banky A: 4. Účet banky B: 5. Účet banky B: 5. Účet firmy C: 6. Dluh u banky A: 7. Účet firmy C: Všimněme si ještě, jak vypadaly rozvahy bank po prvním kroku (poskytnutí úvěru firmě A bankou A): Pohl. za firmou A: Banka A Banka B Banka C Účet firmy A: 0,- 0,- 0,- 0,- A jak vypadaly rozvahy bank na závěr peněžního cyklu: Pohl. za firmou A: Pohl. za bankou C: Banka A Banka B Banka C Účet firmy A: Dluh u banky B: Pohl. za bankou A: Dluh u banky C: Pohl. za bankou B: Dluh u banky A: Je patrné, že po realizaci proveditelných zápočtů by byl obnoven stav, který existoval po prvním kroku. 2. Proč banka, která může neomezeně tvořit peníze z ničeho, si sama nevytvoří peníze a všechno nekoupí? Tvrdíme-li, že banka může poskytnout úvěr, aniž by před tím vlastnila peníze, a že tedy tyto úvěrové peníze vlastně vznikají ze vzduchu, neznamená to, že je možné takto ze vzduchu vytvořit bohatství (reálnou hodnotu). Tento omyl je právě typický pro exogenní vnímání peněz, kdy peníze jako jedna

11 ze zvláštních komodit jsou vnímány stejně jako jiné bohatství (reálná hodnota). Ve skutečnosti mají peníze jinou povahu. Téměř všechny peníze jsou úvěrovými penězi a úvěr je vždy poskytován se záměrem být splacen (pokud ne, jedná se o úvěrový podvod). Takto vytvořené peníze jsou tedy vždy vytvořené se záměrem svého zániku. Úvěrovou transakcí se tedy neděje žádný vznik bohatství, ale pouze přesun už existujícího bohatství od subjektu A k subjektu B řízený bankou (financovaný úvěrovými penězi) se záměrem budoucího opětného návratu tohoto bohatství od subjektu B k subjektu A opět řízeného bankou (splacením úvěru). Záměrem celé transakce je vytvoření dodatečného bohatství plynoucí z možností subjektu B rozhojňovat bohatství vlastněné subjektem A, které jsou lepší než možnosti subjektu A. Je patrné, že peníze jsou pouze abstraktní účetní jednotkou, sloužící k řízení transakcí mezi subjekty stojícími mimo banku. Banka na transakci participuje pouze jako řídící prvek na jedné straně poskytnutou službou řízení (zahrnující zejména úvěrové riziko riziko selhání dlužníka, administrativní náklady, atd.) a na druhé straně úrokovým výnosem. Pokud by úvěr nebyl splacen, banka by svůj závazek, kterým je účet subjektu inkasujícího peníze za poskytnuté (vlastně zapůjčené) bohatství, už nemohla krýt pohledávkou za úvěrovaným selhávajícím subjektem, ale musela by ho krýt svým vlastním majetkem. Pouze v tomto výjimečném případě musí banka krýt ztrátu vlastním majetkem, kterou proto kompenzuje úrokovými výnosy od jiných neselhávajících dlužníků. V případě, kdy nedochází k selhání dlužníka, se však banka na přesunech bohatství vůbec neparticipuje (až na zmíněný úrokový výnos). Banka je pouze řídícím subjektem, který tvorbou úvěrových peněz organizuje reálné transakce. Názory, že je špatné, když banky dosahují velkých zisků, jsou většinou nesprávné. Pokud se nejedná o zisk dosahovaný neúměrně vysokými administrativními poplatky nebo neúměrně vysokými úroky z důvodu nefungujícího konkurenčního prostředí, pak je takový zisk dobrou zprávou pro celé hospodářství. Svědčí totiž o dobrém fungování bankovního systému, tj. o správném způsobu organizování transakcí v hospodářství, tedy vlastně o dobrém zdraví celého hospodářství. Velké zisky bankovního sektoru jsou indikátorem stability a prosperity. Jak bylo uvedeno, je úvěrová kreace peněz řízením transakcí mezi subjekty vně banky, jejíž riziko je kryto vlastním majetkem banky. Proto je nesmyslné, aby banka úvěrovala sama sebe, protože pokud by úvěrovaný subjekt splýval s řídícím subjektem, tak by žádné krytí rizika neexistovalo a z pohledu třetího subjektu by tato transakce byla naroveň žádosti o úvěr, o kterou třetí subjekt nemá zájem (má zájem prodat za hotové, nikoliv na splátky ). Výše uvedený rozdíl lze demonstrovat na následujících dvou příkladech: Důvěryhodný subjekt A dluží subjektu B. Subjekt B má zájem o služby subjektu C a nabízí, že zaplatí převodem závazku, který u něj má subjekt A. Subjekt C souhlasí, protože má důvěru v to, že subjekt A splní svůj závazek 32. Druhým příkladem je tato situace: Důvěryhodný subjekt A tvrdí, že má závazek sám za sebou. Tento subjekt A má zájem o služby subjektu B a nabízí, že zaplatí převodem tohoto závazku. Subjekt B samozřejmě nesouhlasí, protože ačkoliv považuje subjekt A za důvěryhodný, nepovažuje závazek subjektu A sám za sebou za převoditelný, protože jde spíše o jakési předsevzetí subjektu A, že si sám vůči sobě splní uvedený závazek. Nabídka převod takového závazku (předsevzetí) je fakticky žádostí subjektu A o poskytnutí služeb subjektu B na úvěr. Banka, která požaduje zboží či služby a nabízí zaplacení ze svého bankovního účtu, který však není jejím vlastním majetkem, ale který je závazkem sama za sebou (tj. spíše jakýmsi předsevzetím), fakticky nenabízí zaplacení, ale žádá o zboží či služby na úvěr. Úvěr je ale vždy spojen se záměrem splacení (jinak se jedná o podvod). V našem případě, kdy banka má pouze zájem všechno koupit, ale nikoliv koupit se záměrem využít dočasného vlastnictví k rozhojnění bohatství a poté opět prodat, by se jednalo o úvěrový podvod. Nyní lze formulovat odpověď na původní otázku: Banka si nemůže vytvořit peníze úvěrováním sebe sama proto, že by si tak vytvořila fakticky nepřevoditelný závazek sama za sebou a nabídkou na zaplacení formou převodu takového závazku by fakticky žádala o úvěr, což by vzhledem k absenci záměru tento úvěr splatit byla snaha o úvěrový podvod. 32 V tomto případě byl subjekt A bankou, její závazek vůči subjektu B byl účet, který má subjekt B u ní otevřen.

12 Zamezení možných snah bank o takovýto úvěrový podvod je nejjednodušší cestou administrativního zákazu úvěrování bank sebe samých. 3. Proč mně banka neposkytne tak rozsáhlý úvěr, abych mohl všechno koupit? Banka neposkytne příliš rozsáhlý úvěr proto, že se obává neschopnosti dlužníka ho splatit. Pokud by došlo k selhání dlužníka, kryla by banka ztrátu svým vlastním majetkem. Jak je uvedeno ve vysvětlení k předchozí otázce, až tehdy se skutečně participuje na transakci. U příliš rozsáhlého úvěru je nereálné předpokládat, že dlužník bude schopen splatit celý úvěr i s úroky, takže je předem zřejmé, že na záměru dlužníka všechno koupit by musela participovat banka svým vlastním majetkem. Protože ani ten by nebyl dostatečný a došlo by k jistému úpadku banky, banka nikdy takový úvěr neposkytne. Zajímavá je však otázka, jaké zde ještě existují regulativy mimo tuto banku. Tedy pokud by se tato banka nechovala racionálně a i přes jistotu následného úpadku by poskytla tak rozsáhlý úvěr, aby mohl dlužník všechno koupit, je opravdu možné, aby takový úvěrovaný subjekt mohl všechno koupit? Samozřejmě že to není možné, existují zde další regulativy mimo tuto banku a jedná se o spontánní regulativy. Endogenní peněžní systém není nijak závislý na externích administrativních zásazích, jako jsou např. uvalení nucené správy pro neplnění požadavků kapitálové přiměřenosti, odejmutí bankovní licence, atd. Spontánními regulativy jsou ostatní banky v bankovním systému. Tuto myšlenku objasníme na následujícím příkladu: FIRMA A Úvěr Bankovní účet BANKA A MEZIBANKOVNÍ TRH BANKA C Bankovní účet FIRMA C BANKA B Bankovní účet FIRMA B Firma A poté, co od banky A obdrží rozsáhlý úvěr, se snaží kupovat všechen majetek firem B a C. K tomu, aby mohla firma A převést své peněžní prostředky, které má na účtu u banky A, firmám B a C, které mají účty u bank B a C, je třeba, aby si nejprve banka A vypůjčila peníze na mezibankovním trhu od bank B a C. Konkrétní mechanismus je popsán výše ve vysvětlení k otázce 1. Banky B a C ale v tuto chvíli neposkytnou úvěr bance A, protože se obávají, že banka A není schopná úvěr i s úroky splatit. Schopnost banky A splatit úvěr bankám B a C je ohrožena nejistotou splacení rozsáhlého úvěru

13 dlužníka banky A bance A. Pokud by totiž bylo možné očekávat, že dlužník banky A rozsáhlý úvěr splatí i s úroky, znamenalo by to, že pro účely splacení se mu podaří získat prostředky od ostatních subjektů, což by bylo doprovázeno převody peněz od bank ostatních subjektů do banky A. Právě při této příležitosti by došlo ke splacení úvěru, který by bance A poskytly ostatní banky. Protože ale splacení rozsáhlého úvěru dlužníkem banky A bance A nelze očekávat, nelze ani očekávat splacení úvěru, který by bance A poskytly ostatní banky, proto jí úvěr neposkytnou. V našem příkladě tedy dojde k situaci, kdy firma A není schopná zaplatit firmám B a C, protože nelze realizovat převod peněžních prostředků firmy A z účtu u banky A firmám B a C na účty u bank B a C. Protože firma A není z takového úvěru schopná platit, nedojde vůbec ke koupi majetku ostatních firem. Kromě toho v tuto chvíli dojde k rychlému úpadku banky A, protože její izolace na mezibankovním trhu vedoucí k nemožnosti převodu peněžních prostředků povede k runu firmy A na banku A. Vzhledem k izolaci na mezibankovním trhu banka A run neustojí. Rovněž zde doplním, že nejjednodušší cestou, jak zabezpečit, aby ostatní banky na mezibankovním trhu nebyly ohrožovány neracionálně se chovajícími bankami a aby z toho důvodu nemusely před poskytnutím každého mezibankovního úvěru nákladně auditovat úvěrovanou banku, je administrativní nařízení povinnosti bank zveřejňovat údaje o svém hospodaření a požadavek kapitálové přiměřenosti.

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Základy teorie finančních investic

Základy teorie finančních investic Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 2 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a)

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA-BoS-14/174 CS Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20;

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Obsah přednášky. Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr

Obsah přednášky. Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr Blanka Křížová Obsah přednášky Východiska a pozadí fungování islámských bank Jednotlivé techniky používané v IB Platební styk Poskytování úvěrů Závěr Islámské bankovnictví: východiska šaria = svatý zákon

Více

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

1 Majetková a finanční struktura podniku

1 Majetková a finanční struktura podniku 1 Majetková a finanční struktura podniku MAJETKOVÁ STRUKTURTA I. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL II. STÁLÁ AKTIVA 1) Dlouhodobý nehmotný majetek 2) Dlouhodobý hmotný majetek 3) Dlouhodobý finanční

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

Maturitní otázky k ústní zkoušce

Maturitní otázky k ústní zkoušce S SOU LIVA Maturitní otázky k ústní zkoušce EKONOMIKA PODNIKU Pro třídu: DPO 3.A Školní rok: 2010/2011 Vypracoval: Ing. Tomáš Kučera Schválila: Mgr. Alice Linková ředitelka školy 1. Základní ekonomické

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Výkaz peněžních toků Kontakt: Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 25.2.2015 CS Úřední věstník Evropské unie L 53/21 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/297 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/23 o přerozdělování měnových příjmů národních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PŘÍRUČKA K ÚČTOVÁNÍ SLUŽEB SPOLEČNOSTI AKCENTA CZ

PŘÍRUČKA K ÚČTOVÁNÍ SLUŽEB SPOLEČNOSTI AKCENTA CZ PŘÍRUČKA K ÚČTOVÁNÍ SLUŽEB SPOLEČNOSTI AKCENTA CZ DOPORUČENÉ POSTUPY PRO ÚČTOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH FINANČNÍCH DERIVÁTŮ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ AKCENTA CZ OBSAH ÚVOD Vážení klienti, jsme si vědomi toho, že

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

PROHLÁŠENÍ O SEZNÁMENÍ SE S INVESTIČNÍMI RIZIKY

PROHLÁŠENÍ O SEZNÁMENÍ SE S INVESTIČNÍMI RIZIKY PROHLÁŠENÍ O SEZNÁMENÍ SE S INVESTIČNÍMI RIZIKY ze dne 14. ledna 2015 I. OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Prohlášení o seznámení se s investičními riziky (dále jen Prohlášení ) je nedílnou součástí Pravidel poskytování

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiční cíle zákazníka. Jméno a příjmení / obchodní firma / název: RČ/IČ: bytem/sídlo:

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiční cíle zákazníka. Jméno a příjmení / obchodní firma / název: RČ/IČ: bytem/sídlo: INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Investiční dotazník je předkládán v souladu s ust. 15h a 15i zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů zákazníkovi společnosti B22 Finance

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8 Základní účtování nákladů a výnosů 6.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady! & Při podnikatelské činnosti dochází ke spotřebě majetkových složek (například

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 8 Ročník 2003 Vydáno dne 17. června 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 10. Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. června 2003 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo:

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo: INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Investiční dotazník je předkládán v souladu s ust. 15h a 15i zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů zákazníkovi společnosti IMPERIUM FINANCE

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

prostředky, zařízení budov, inventář aj.) - základní stádo - pěstitelské celky a trvalé porosty

prostředky, zařízení budov, inventář aj.) - základní stádo - pěstitelské celky a trvalé porosty Přednáška 18.10. Bilanční princip struktura bilance Z minulé přednášky: Základní struktura rozvahy: Rozvaha firmy.. Majetek v různých formách Zdroje majetku 1. Dlouhodobý majetek 1. Kapitál vlastní 2.

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR)

Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) Metodické listy pro kombinované studium předmětu INVESTIČNÍ A FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ (IFR) (Aktualizovaná verze 04/05) Úvodní charakteristika předmětu: Cílem jednosemestrálního předmětu Investiční a finanční

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol podle jednotlivých kapitol Předmluva 1 Cíl publikace 1 Práce s publikací 2 1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví 3 1.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví 3 1.2 Mezinárodní standardy

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

II. Externí zdroje financování krátkodobé

II. Externí zdroje financování krátkodobé II. Externí zdroje financování krátkodobé Krátkodobé externí zdroje I) Z hlediska zdrojů: jedná se o finanční zdroje splatné do 1 roku II) Z hlediska objektu financování: Jedná se o financování OM: Vybavení

Více

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů

6.8 Základní účtování nákladů a výnosů .8 Základní účtování nákladů a výnosů.8.1 Vymezení pojmu náklady a výnosy Náklady Při zhotovování výrobků nebo provedení jiných výkonů dochází ke spotřebě výrobních činitelů (spotřeba materiálu, pracovní

Více

Investování volných finančních prostředků

Investování volných finančních prostředků Investování volných finančních prostředků Rizika investování Lidský faktor Politická rizika Hospodářská rizika Měnová rizika Riziko likvidity Inflace Riziko poškození majetku Univerzální optimální investiční

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Jak splním svoje očekávání

Jak splním svoje očekávání Jak splním svoje očekávání Zlatá investice SPOLEHLIVÝ PARTNER PRO ÚSPĚŠNÉ INVESTOVÁNÍ Proč investovat do zlata? Cena (USD) Vývoj ceny zlata v letech 2000 až 2012 Zdroj: Bloomberg Investice do zlata je

Více

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali?

1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? Pracovní list č. 1 1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? 2. Jaké vlastnosti by podle vás měli splňovat peníze? 3. Jak si představujete peníze dalšího věku? 4. Jaké ochranné prvky

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Legislativa investičního bankovnictví

Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Účetnictví 3. přednáška 13.3.08

Účetnictví 3. přednáška 13.3.08 Účetnictví 3. přednáška 13.3.08 Osnova přednášky: 1) Změny rozvahových položek 2) Účet a jeho účel, popis, obsah, forma 3) Účty aktiv a pasiv, způsob zápisu na účtech aktiv a na účtech pasiv Ad 1) Změny

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek

Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek Kapitola 2 Krátkodobý finanční majetek SHRNUTÍ UČIVA O KRÁTKODOBÉM FINANČNÍM MAJETKU se účtuje ve druhé účtové třídě. Patří sem zejména peníze v pokladně, ceniny, bankovní účty a krátkodobé cenné papíry.

Více

Úloha účetnictví. Účetní výkazy

Úloha účetnictví. Účetní výkazy Úloha účetnictví - informace o stavu majetku a závazků (registrační funkce) - informace o výsledcích hospodaření firmy - informace pro řízení firmy (náklady na výrobky) - podklady pro kontrolu a ochranu

Více

Téma 2: Časová hodnota peněz a riziko. 2. Riziko ve finančním rozhodování. 1. Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování podniku

Téma 2: Časová hodnota peněz a riziko. 2. Riziko ve finančním rozhodování. 1. Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování podniku Téma 2: Časová hodnota peněz a riziko ve finančním rozhodování 1. Časová hodnota peněz ve finančním rozhodování podniku 2. Riziko ve finančním rozhodování - rizika systematická a nesystematická - podnikatelské

Více

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY 8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY Právní úprava... 1 Význam účetní závěrky a její druhy... 1 Přípravné práce před účetní závěrkou... 2 Uzávěrka účtů v hlavní knize... 4 Obsah a struktura účetních výkazů

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník

Hypotéza finanční nestability. Ondřej Lopušník Hypotéza finanční nestability Ondřej Lopušník Co vás čeká Úvod Hypotéza finanční nestability Doporučení pro hospodářskou politiku HFN a otevřená ekonomika Závěr Úvod Hyman Minsky (1919 1996) In all disciplines

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů

Financování investičních záměrů. Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Financování investičních záměrů Jan Šnajdr Úsek komunální financování, Odbor poradenství infrastrukturních projektů Investiční poradenství je standardním produktem finanční skupiny Erste Bank Největší

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY EKONOMICKÁ DATA ING. JANA VODÁKOVÁ, PH.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 2 5 U k á z k a k n i h

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Lesnická ekonomika Připravil: Ing. Tomáš Badal Lesnická ekonomika Financování podniku Finanční

Více