Vztah teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody
|
|
- Ivana Petra Kubíčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vztah teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, Praha 6 2 Ústav hydrológie SAV, Račianska 75, Bratislava 1 Úvod Článek popisuje závislosti mezi teplotou vzduchu a tenzometrickým tlakem půdní vody na lokalitě Tomšovka (povodí Uhlířská, Jizerské hory) v období Je doloženo, že příčinnou vazbu mezi oběma veličinami tvoří napětí vody ve xylemu v rostlině vznikající v důsledku transpirace. Silná transpirace způsobuje kolísání teploty vzduchu a kolísání tenzometrického tlaku půdní vody. 2 Experimentální území Experimentální povodí Černé Nisy Uhlířská o rozloze 1,87 km 2 leží v západní části Jizerských hor cca 7 km od obce Bedřichov v okrese Jablonec nad Nisou. Průměrná nadmořská výška povodí je 822 m n. m., maximální výška je 870 m n. m., měrný profil je ve výšce 774 m. n. m. Délka povodí je 2,1 km, průměrná šířka je 0,89 km a průměrný sklon údolnice je 2,3 %. Průměrná délka svahů je 450 m. Území dnešního experimentálního povodí bylo v kalamitních těžbách počátkem osmdesátých let z 50 % odlesněno. Nová lesní výsadba je dnes v I. a II. věkové kategorii (do 20 let stáří). Klimatické a hydrologické poměry: Povodí leží v oblasti s nejvyšším srážkovým úhrnem v ČR, převyšujícím 1300 mm/rok, průměrná teplota je 6,5 ºC. Jedná se o oblast horského typu s průměrnou výškou 780 m n. m. Srážkoměrná pozorování za období : Srážkový úhrn ve vegetačním období (IV IX) 781 mm a mimo vegetaci (X III) 598 mm. Hydrologické údaje pro povodí Černé Nisy, Uhlířská (období ) dle ČSN 75140: Srážkový úhrn 1400 mm/rok, odtok 1018 mm/rok, ztráty 382 mm/rok, průměrný roční průtok 63 l/s, specifický roční odtok 33,7 l/s/km 2. Geologické a hydrogeologické poměry: Region Jizerských hor je budován granitoidními horninami variského krkonošsko jizerského masivu. Základním horninovým typem je porfyrická středně zrnitá biotitická žula až granodiorit. V krystalinickém plášti se vyskytují metamorfity spodnoproterozoického a spodnopaleozoického stáří. Kvarterní pokryvné sedimenty mají malou mocnost. Jsou tvořeny převážně svahovými sutěmi se zvětralým substrátem, rašelinnými uloženinami a deluviofluvialními písčitími hlínami, často s příměsí úlomků hornin. Zlomové struktury z geologických map masívu vykazují SZ JV orientaci. Metodami fotogeologie bylo určeno větší množství struktur s převládajícími směry SZ JV, V Z, SV JZ. Hydropedologické poměry: Půdní profily lze na povodí Uhlířská schematicky rozdělit na dvě základní skupiny. Jednu tvoří půdní profily v horní části povodí, vzniklé na zvětralém žulovém substrátu, které patří do skupiny kambizemí se základním označením hnědé půdy kyselé s půdním podtypem oglejené půdy zrašelinělé. Z hlediska struktury jde o půdy hlinitopísčité až písčito hlinité s příměsí skeletu, z části velmi hrubého, bez výrazné struktury. Půdní profil je zpravidla tvořen 5 cm vegetačního krytu, cm zrašelinělé humusové vrstvy černé barvy, 10 cm přechodové oglejené šedočerné jilovitohlinité vrstvy, 30 cm hnědé či okrové hlinito-písčité vrstvy a 30 cm eluviální žlutohnědé vrstvy, která plynule přechází do zvětralého žulového substrátu. V celém profilu se vyskytují výrazné poruchy ve formě spojitých vertikálních záteků oxidů železa. Druhou skupinu tvoří půdní profily ve dně údolí vzniklé ukládáním naplavenin, které jsou pokryty různě mocnou vrstvou rašeliny. Profil je zpravidla
2 tvořen 5 cm vegetačního krytu, 0,5 2 m rašeliny, 0,5 1 m jílovito-štěrkovité velmi kompaktní zeminy bez jakékoliv struktury, jejíž mocnost je v řádu několika metrů. Tyto rašelinové oblasti pokrývají 10 % povodí. Zbývající plochy povodí jsou tvořeny profilem hnědé půdy, která je v místech lokálního zaměření ve vrchní části profilu zrašelinělá. V povodí Uhlířská leží svahový transekt Tomšovka. Svahový půdní profil na bázi žuly je velmi mělký, v průměru dosahuje hloubky 1 m a je tvořený hnědou půdou s významným procentem skeletu. Přechod z půdního profilu do zvětralinového pásma žuly je pozvolný. Ve dně údolí se nachází povrchová vrstva velmi vlhké rašeliny o mocnosti 0,5 1,5 m, pod kterou leží zajílovaný štěrkopísek okrové barvy. To podporuje domněnku, že pod zajílovanou vrstvou, která utěsňuje mělkou zvodeň, kterou přímo drénuje povrchový odtok Černé Nisy, se nachází hlubší zvodeň, která je nepravidelně dotována hlubším svahovým oběhem vody. Obr. 1: Tenzometrické tlaky hloubkách 15, 45 a 60 cm v období na lokalitě Uhlířská Na horním konci povodí je umístěna automatická klimatická stanice. V této časti v lese jsou umístěny dvě záchytné plochy pro měření podkorunových srážek. V druhé třetině povodí na pravém břehu toku se nachází sněhoměr, který měří kontinuálně výšku a vodní hodnotu sněhu, teplotu sněhu v různých výškách, teplotu a vlhkost vzduchu ve 2 m nad zemí. Po celém povodí jsou rozmístěny automatické srážkoměry (celkem 5), dále dva mlhoměry a v závěrovém profilu je umístěna limnigrafická stanice se záznamem hladiny, ph, a vodivosti. Na pravém břehu a u klimatické stanice jsou rozmístěny výpažnice pro měření vlhkosti půdy neutronovou sondou (celkem 32). Na monitorovacím svahu Tomšovka, v údolí a v lese, jsou rozmístěny tenzometry. Povodí Uhlířská je zařazeno do monitorovací sítě GEO- MON, měří se na něm látkové toky (povrchový odtok, podkorunové srážky, srážky na volné ploše). Povodí provozuje ČHMÚ Praha. Výzkumné práce provádějí také další instituce VÚV TGM Praha, ČVUT FSV Praha, ÚH AVČR Praha a ČGÚ Praha. Popis povodí byl zkompilován dle prací Chaloupský (1989), Šanda (1999), Šanda, Císlerová (2000), Van der Akker, Van Haselen (1995) a Tachecí, Císlerová (2003).
3 Měřící ústředna zaznamenává teplotu vzduchu ve výškách 5 a 200 cm nad terénem, teplotu půdy v hloubce 15 cm, tenzometrický tlak v hloubce 15, 45 a 60 cm a vlhkost půdy v 15 a 45 cm. Měřící interval ústředny je dlouhý 10 minut. Obr. 2: Tenzometrický tlak v hloubce 15 cm, teplota půdy v hloubce 15 cm, teplota vzduchu 5 a 200 cm nad zemí v období na lokalitě Uhlířská 3 Popis jevu Ukažme na příkladu dnů 23. a na lokalitě Uhlířská, jak souvisí kolísání teploty vzduchu (ve výšce 5 a 200 cm nad terénem) s kolísáním tenzometrického tlaku půdní vlhkosti (v hloubce 15, 45 a 60 cm). Oba dny jsou slunečné a teplé, ranní teplota vzduchu je asi 10 až 12 ºC. Půda je mokrá, tenzometrický tlak v kořenové zóně půdy je 6 až 12 kpa. Jsou to tedy dny, ve kterých chladící efekt transpirace výrazně ovlivňuje teplotu vzduchu. Po oba dny v době mezi 11. a 17. hodinou osciluje teplota vzduchu v porostu i ve výšce 200 cm okolo hodnoty 25 ºC. V době, kdy osciluje teplota vzduchu, kolísá rovněž tenzometrický tlak v kořenové zóně půdy. Z našich měření vyplývá, že: a) Teplota vzduchu a tlaky v půdě kolísají v denním cyklu (obr. 2). b) Denní cyklus je každý den podobný (obr. 4 až 7 na konci článku). c) Půda je velice mokrá po celé hloubce profilu, tenzometrické tlaky se pohybují v rozmezí 2 až 18 kpa (obr. 1). d) Polední teploty vzduchu jsou vysoké, přesahují 25 ºC. e) Teploty vzduchu ve výšce 200 cm jsou méně rozkolísané než ve výšce 5 cm (obr. 2). f) Teplota půdy je již v hloubce 15 cm po celé období prakticky neměnná (obr. 2). g) Velikost a směr změny tenzometrického tlaku za čtyřdenní období se liší v závislosti na hloubce. V hloubce 15 cm došlo k největšímu poklesu z 9 na 11 kpa, v hloubce 45 cm k menšímu poklesu z 14 na 15 kpa a v hloubce 60 došlo ke vzrůstu z 6 na 5 kpa. h) V souladu s poklesem tenzometrického tlaku v 15 a 45 cm plynule klesala i vlhkost půdy (obr. 3).
4 Obr. 3: Tenzometrický tlak v hloubce 15 cm, vlhkost půdy v hloubce 15 a 45 cm v období na lokalitě Uhlířská Tabulka 1: Období v průběhu dne období počátek (hod:min) konec (hod:min) chod teploty vzduchu I 5:30 6:45 prudké zahřívání II 6:45 11:00 zpomalené zahřívání III 11:00 16:30 oscilace teploty okolo 25 ºC IV 16:30 22:30 chladnutí V průběhu jednoho dne lze typicky rozeznat s rostoucím časem čtyři období (obr. 8 a tab. 1) v závislosti na průběhu teploty vzduchu v 5 cm: 1. Období I (prudké zahřívání) je ukončeno zlomem v růstu teplot, příp. lokálním teplotním maximem (bod A v obr. 8). Po celé období souběžně s růstem teploty roste tenzometrický tlak (tj. klesá napětí půdní vody). 2. V období II (zpomalené zahřívání) za trvalého růstu teploty dojde k jednomu cyklu poklesu (bod B v obr. 8) a následného růstu tenzometrického tlaku. 3. V období III (oscilace teploty okolo 25 ºC mezi body D a E v obr. 8) se střídají dvě fáze fáze růstu teploty se současným růstem tenzometrického tlaku (tj. poklesem napětí půdní vody) a fáze poklesu teploty se současným poklesem tenzometrického tlaku (tj. růstem napětí půdní vody). Každá trvá asi 30 až 60 minut. 4. V období IV (chladnutí) klesá teplota vzduchu a roste tenzometrický tlak (tj. klesá napětí půdní vody).
5 Obr. 8: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská Je otázkou, co způsobuje kolísání teplot vzduchu a tenzometrických tlaků. Nabízí se prozkoumat dvě hypotézy: (1) Kolísání je projevem teplotní závislosti měření, je tedy experimentální chybou. (2) Kolísání je důsledkem odběru transpirační vody z půdy. Každá z hypotéz musí věrohodně vysvětlit: (i) Synchronnost změn teploty a tlaku. (ii) Kolísání teploty vzduchu. (iii) Směr výkyvů tenzometrických tlaků a teplot vzduchu 4 Hypotéza o teplotní závislosti měření tenzometrických tlaků 4.1 Synchonnost změn teploty a tlaku Tlaky a teploty jsou měřeny automatickou měřící ústřednou typu Fiedler. Teploty jsou měřeny platinovými teploměry Pt100. Jsou napájeny stabilizovaným proudem z ústředny. K ústředně jsou připojeny čtyřdrátovým vedením. Tlaky jsou měřeny vodními tenzometry typu Polívka. Těleso tenzometru je tvořeno plastovou trubkou o vnějším průměru 25 mm. Trubka vystupuje nad zem asi 10 cm. Vodní náplň tenzometru je minimalizována trubka je naplněna skleněnými kuličkami. Podtlak v tenzometru je měřen elektronickým vakuometrem typu Polívka. Vakuometr je uzavřen v plastovém pouzdře, to je našroubováno na vršek vodního tenzometru. Jádrem vakuometru je elektrický tenzometrický snímač. Vlastní měření je založeno na vyvažování odporového můstku (který má teplotní kompenzaci), je napěťové diferenciální. Napájení zajišťuje měřící ústředna. Převod analogových signálů, produkovaných teploměry a vakuometry, na digitální provádí jeden společný A/D převodník v měřící ústředně. Měřící ústředna je uzavřena v plastové skříni. Ta je umístěna v kovové bedně instalovené na povrchu terénu. Celý proces měření teplot půdy je zřejmě naprosto nezávislý na teplotě vzduchu a měřící ústředny neboť teploty půdy již v hloubce 15 cm nekolísají s teplotou vzduchu (obr. 2). Z toho plyne, že i měření teplot vzduchu není zatíženo chybou plynoucí z teplotní závislosti procesu měření. Vzhledem
6 k tomu, že měřící ústředna užívá k digitalizaci signálů ze všech čidel jediného A/D převodníku, znamená to, že A/D převodník je teplotně nezávislý. Proto v procesu měření tenzometrického tlaku může být zdrojem případného teplotního ovlivnění pouze: (1) Teplotní roztažnost vody v tenzometru. (2) Teplotní závislost elektrického tenzometrického snímače. (3) Teplotní nestabilita napájecího napětí přiváděného z ústředny na snímač. Vzhledem k tomu, že všechny konstrukční prvky, jichž se teplotní ovlivnění může týkat, jsou umístěny v plastových obalech, (i) lze očekávat, že reakce tlaků na změnu vnějších teplotních podmínek bude pomalá, tudíž zpožděná, nesynchronní. Tak tomu však není. 4.2 Kolísání teploty vzduchu Změna vnějších teplotních podmínek je primárně způsobena denním chodem příkonu tepla ze slunečního záření globální radiace. Pohlcením radiační energie se předměty ohřívají. Pokud jejich teplota přesáhne teplotu vzduchu, začnou vyzařovat tzv. zjevné teplo do vzduchu. V důsledku toho se vzduch ohřívá. Ohřívání přízemní vrstvy vzduchu průchodem slunečního záření je nepatrné vůči ohřívání způsobeném vyzařováním zjevného tepla. Je tedy hlavním zdrojem tepla, ohřívajícího přízemní vrstvu atmosféry, sálání zemského povrchu. V období tomu tak bylo, což jasně dokazuje zmenšující se rozkolísanost teplot vzduchu s výškou nad terénem mezi 5 a 200 cm (obr. 2). Obr. 9: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská Globální radiace má ve dnech bez oblačnosti typický denní chod ve tvaru klobouku s poledním maximem. Ačkoliv měření globální radiace není zatím k dispozici, lze se domnívat, že ve zkoumaném období panovalo bezoblačné počasí. S výjimkou posledního dne , kdy se mezi 13. a 16. hodinou projevil útlum příkonu radiace. Zřejmě způsobený vlivem stínícího efektu velkého množství vodní páry, která se dostala do vzduchu transpirací rostlin.
7 Oblačností neporušený příkon radiace je doprovázen typickým denním chodem teploty vzduchu. Má tvar klobouku poněkud vychýleného do odpoledních hodin s maximem asi ve 14 hodin. Převažující příčinou vychýlení chodu teplot vzduchu vůči chodu radiačního příkonu je narůstání skleníkového efektu přízemní vrstvy atmosféry s růstem obsahu vody ve vzduchu během dne. Voda se do vzduchu dostává (evapo)transpiračním výparem. Při transpiraci se spotřebovává značná část tepla pocházejícího z globální radiace na skupenské teplo výparu latentní teplo. Rostlinný pokryv, tudíž i přízemní vrstva vzduchu, se transpirací chladí. A to tak, že teplota vzduchu při transpiraci nepřesahuje asi 25 ºC ve střední hodnotě, jak ukazují obr. 4 až 7. Proto (ii) kolísání teploty vzduchu je projevem transpiračního chlazení rostlin, nikoliv projevem kolísání radiačního příkonu ze Slunce. 4.3 Směr výkyvů tenzometrických tlaků a teplot vzduchu Na schematu v obr. 9 jsou šipkami vyznačeny směry výkyvů tlaků a teplot v jednotlivých obdobích dne (tab. 1). V období I (prudké zahřívání) stoupá spolu s teplotou i tlak. V období II (zpomalené zahřívání) naproti tomu se stoupající teplotou tlak klesá. V sestupné fázi období III (oscilace teploty) však tlak klesá s klesající teplotou. Ve vzestupné fázi období III tlak stoupá se stoupající teplotou, jako je tomu v období I. Avšak v období IV (chladnutí) tlak se stoupající teplotou klesá. Souhrnně řečeno, (iii) směr výkyvů tlaků nekoreluje se směrem výkyvů teplot, všechny kombinace jsou možné. 4.4 Závěry týkající se teplotní závislosti měření Z rozboru vztahu mezi teplotou vzduchu a tenzometrickým tlakem plyne: (i) (ii) (iii) Změny tenzometrických tlaků a teploty vzduchu jsou jasně synchronní již v měřícím intervalu ústředny o délce 10 minut. To znamená, že změna tlaku nemůže být způsobena teplotním ovlivněním procesu měření. Rychlost reakce je příliš velká. Obaly všech konstrukční prvků, týkajících se měření tenzometrických tlaků, jsou vystaveny přímému nebo nepřímému (v lesním stínu) radiačnímu ohřívání, proto nemůže kolísat jejich vnitřní teplota tak, jako v důsledku transpirace kolísá teplota vnějšího vzduchu. To znamená, že kolísání tenzometrických tlaků, synchronně s kolísáním teploty vzduchu, není způsobeno teplotním ovlivněním procesu měření. Teplotní roztažnost vody v tenzometru, teplotní závislost elektrického tenzometrického snímače a teplotní nestabilita napájecího napětí, přiváděného z ústředny na snímač, by se projevily tak, že by směr výkyvů tlaků a teploty byl vždy shodný. Vzhledem k tomu, že byly pozorovány i jiné kombinace směrů výkyvů, není kolísání tenzometrických tlaků projevem teplotního ovlivnění procesu měření. Hypotézu o teplotním ovlivnění měřícího procesu, jako dominantní příčině kolísání teplot vzduchu a tenzometrických tlaků, je proto nutné odmítnout. 5 Hypotéza o kolísání teploty a tlaku způsobeném transpirací Protože jedním z faktorů zapříčiňujících změnu tenzometrického tlaku je odběr transpirační vody z půdy (Tesař a kol., 2001), lze předpokládat, že oscilace teploty vzduchu v porostu a oscilace tenzometrického tlaku v půdě jsou projevem probíhajícího transpiračního chlazení. Odhad transpirace energetickou bilancí v období činí asi 4,5 až 6 mm/den. Jedná se tedy o období s intenzivní transpirací. Kolísání teploty vzduchu v období, kdy probíhá intenzivní transpirace, bylo vysvětleno jako projev regulačního mechanismu 1, kterým se řídí výdej vody na 1 V článku Šír a kol. (2014) jsou oscilace intenzity transpirace, tudíž i teploty vzduchu, vysvětleny jako důsledek prevence vzniku embolie v pletivech rostlin.
8 transpiraci tak, aby se odběrem tepla na výpar chladila rostlina na střední teplotu 25 ºC (Šír a kol., 2003). Proto lze (ii) kolísání teploty vzduchu v poledních hodinách vysvětlit jako projev rostlinou regulovaného transpiračního chlazení. Na obr. 8 jsou číslicemi 1 až 8 vyznačeny všechny poklesy tenzometrického tlaku v hloubce 15 cm. Pokles 1 značí snížení tenzometrického tlaku mezi ránem a večerem dne. Lze jej přičíst celkovému odběru vody na transpiraci za den. Pokles 2 asi v 8:45 hodin má nejasný důvod, opakuje se však ve všech studovaných dnech 2. Poklesy 2 až 6 lze interpretovat pomocí schématu na obr. 9. Dochází k nim v období III (oscilace teploty okolo 25 ºC mezi body D a E v obr. 8), kdy se střídají dvě fáze fáze růstu teploty se současným růstem tenzometrického tlaku (tj. poklesem napětí půdní vody) a fáze poklesu teploty se současným poklesem tenzometrického tlaku (tj. růstem napětí půdní vody). Každá trvá asi 30 až 60 minut. To je v dobrém souladu s poznatkem, že zásoba vody v listech bylin stačí na půl hodiny transpirace (Penka, 1985, str. 73). Změny tlaku a teploty jsou plně synchronní a mají shodný směr. Domníváme se, že poklesy tenzometrického tlaku 2 až 6 lze vysvětlit jako projev vzrůstu osmotického 3 tlaku v rostlině. Při transpiraci se množství vody v rostlině zmenšuje, dochází k zahušťování roztoku v rostlině, tudíž roste osmotický tlak. Ten se prostřednictvím kořenů přenáší na půdní vodu, v ní se projevuje jako zvýšený tah (voda v půdě má tendenci téci do kořenů, aby naředila roztok v rostlině a snížila tak osmotický 4 tlak v ní), což značí, že voda v půdě se napíná a tenzometrický tlak se snižuje. Zajímavé je, že při výdeji vody na transpiraci (teplota klesá) rostlina nejspíše nenasává vodu z půdy (pokud snad nasává, pak podstatně méně než ji vydává). Současný pokles tenzometrického tlaku (tj. zvětšování napjatosti vody) v půdě je vysvětlitelný nejspíše přenosem rostoucího osmotického 5 tlaku ze zahušťujícího se roztoku v rostlině na půdní vodu přes membránu kořenových buněk. A když rostlina nevydává vodu na transpiraci (teplota roste), nasává ji z půdy (roztok v rostlině se ředí), a proto roste tenzometrický tlak. Tím je vysvětleno, proč v období III jsou (i) změny teploty a tlaku synchronní a (iii) směr výkyvů tenzometrických tlaků a teplot vzduchu stejný. Z obr. 8 je vidět, že dosycení půdy v kořenové zóně vodou po poklesech 2 až 6 nebylo dokonalé, po každém poklesu se dosytilo do půdy v okolí kořenů méně vody, než se odčerpalo na transpiraci. Nejspíše to způsobila diskrepance mezi vysokou spotřebou vody na transpiraci a nedostatečným přísunem půdní vody ke kořenům ze vzdálenějších částí půdy. Takto vzniklý deficit se částečně vyrovnal v období IV po ukončení masivní transpirace (nárůst 7 v obr. 8). V celodenním chodu se odběr vody na transpiraci projevil snížením tenzometrického tlaku mezi ránem a večerem dne (pokles 1). Tabulka 2: Rychlost poklesu tenzometrického tlaku v epizodách dne epizoda rychlost poklesu tenzometrického tlaku (kpa/min) 4,7e 2 11,3e 2 9,8e 2 12,0e 2 4,5e 2 Rychlost poklesu tenzometrického tlaku (a zahušťování roztoku v rostlině), jak ukazuje tab. 2, se shoduje v epizodách s malým osluněním ranní epizoda 2 (8 až 9 hodin) a odpolední epizoda 6 (14 až 15 hodin). A shodná je i v poledních hodinách v epizodách vrcholového oslunění 3, 4 a 5 (11 až 13:30 hodin). Což je způsobeno podobností intenzit transpirace. Hypotézu o transpiraci, jako hlavní příčině kolísání teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody, je tedy možno pokládat za potvrzenou. 2 V článku Šír a kol. (2014) se spekuluje o tvorbě tenzilní vody. 3 V článku Šír a kol. (2014) je popsáno lepší vysvětlení příčin poklesu tenzometrického tlaku v půdě. Je to zřejmě nárůst napětí vody v pletivech rostlin (xylem tension) vlivem výdeje vody z rostliny na transpiraci za současně nedostatečného doplňování vody do rostlin z půdy. 4 Jako poznámka 3. 5 Jako poznámka 3.
9 Vyjma poklesu tenzometrického tlaku v období I (prudké zahřívání, pokles 2 na obr. 8) 6 vysvětluje všechny pozorované jevy. 6 Diskuse a závěr Přijetím hypotézy, že kolísání teploty vzduchu v 5 i 200 cm nad zemí způsobuje transpirační chlazení, musíme současně přiznat, že rostliny spolu nějak komunikují. Neboť teplota vzduchu je výsledkem koherentní životní aktivity mnoha rostlin ve velkém areálu. Kdyby rostliny netranspirovaly koherentně, nemohla by teplota vzduchu tak výrazně kolísat v období silné transpirace. Tento z hlediska hydrologie poněkud nezvyklý pohled na život rostlin je v souladu s poznatky soudobé biologie 7. Kolísání teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody je důkazem kapalného spojení celé soustavy, tvořené půdou a rostlinami. Poznámky Současná verze tohoto příspěvku je v článku Šír a kol. (2014). Obsahuje některé nové poznatky: V článku je podáno lepší vysvětlení příčin poklesu tenzometrického tlaku v půdě. Je to zřejmě nárůst napětí vody v pletivech rostlin (xylem tension) vlivem výdeje vody z rostliny na transpiraci za současně nedostatečného doplňování vody do rostlin z půdy. Dále je spekulováno o tvorbě tenzilní vody v období prudkého vzrůstu intenzity transpirace. Je konstatováno, že pravděpodobnou příčinou oscilací teploty jsou autonomní samobuzené oscilace způsobené omezováním výdeje vody na transpiraci z důvodu ochrany rostliny před embolií. Je doloženo, že plošné synchronizace intenzity transpirace mohou rostliny dosáhnout vzájemnou komunikaci. Šír, M., Tesař, M., Lichner, Ľ., Czachor, H.: The effect of grass transpiration on the air temperature. Biologia 69/11: , 2014, Section Botany. DOI: /s Literatura Chaloupský, J.: Geologie Krkonoš a Jizerských hor. UÚG Praha, Penka, M.: Transpirace a spotřeba vody rostlinami. Academia, Praha Šanda, M.: Tvorba podpovrchového odtoku na svahu. Doktorská disertační práce. ČVUT FSV Praha, Šanda, M., Císlerová, M.: Observations of subsurface hillslope flow processes in the Jizera Mountains region, Czech Republic. In: Eliáš, V., Littlewood, I. G. (eds.): Proc. of the Seventh Conference of the European Network of Experimental and Representative Basins (ERB), Catchment Hydrological and Hydrochemical Processes in Changing Environment, Liblice, Czech Republic, September 22 24, IHP-V, Technical Documents in Hydrology, No. 37, UNESCO Paris, 2000, s Šír, M., Tesař, M., Lichner, Ľ., Syrovátka, O.: Autoregulace hydrologického cyklu. In: Šiška, B. Igaz, D., Mucha, M. (eds.): Conference proceedings Functions of energy and water balances in bioclimatological systems. Intern. Bioclimatological Workshop 2003, Račkova dolina, Slovakia, September, Vydala Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre. 6 s. Tachecí, P., Císlerová, M.: Dynamika půdní vody na svazích povodí Uhlířská. In: Šír, M., Lichner, Ľ. Tesař. M. (eds.): Hydrologie půdy v malém povodí. Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha 2003, s Jako poznámka 2. 7 Více v článku Šír a kol
10 Tesař, M., Šír, M., Syrovátka, O., Pražák, J., Lichner, Ľ., Kubík. F.: Soil water regime in head water regions observation, assessment and modelling. J. Hydrol. Hydromech., 49, 6, 2001, Van de Akker, M. S. A., van Haselen, C. O. G.: Hydrogeological recognaissance of the Černá Nisa and Černá Desná catchment in the Jizera Mountains, Czech Republic. Investigation of the hydrologeological properties of the two catchments and characterisation of drought. Program TEMPUS JEP 4988, ECEE, Wageningen, 1995.
11 Obr. 4: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská Obr. 5: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská
12 Obr. 6: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská Obr. 7: Tlak v hloubce 15 cm a teplota vzduchu v 5 cm nad zemí dne na lokalitě Uhlířská
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 10 JABLONEC NAD NISOU, ČERVENEC 2011 1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceSeminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 0 6 JABLONEC NAD NISOU, BŘEZEN 2007 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VícePrůběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005
Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných
VíceMeteorologické faktory transpirace
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí Zlíč 17. - 19. květen 2016 Meteorologické faktory transpirace Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Vodní provoz polních
VíceAUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3
AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha; 2 Ústav hydrológie SAV,
VíceJak se projevuje změna klimatu v Praze?
Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceVliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 4 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VíceÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceTEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA
Konference Alternativní zdroje energie 2016 21. a 22. června 2016 Kroměříž TEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA Mgr. Michal Havlík, Ing. arch. Pavel Cihelka, Stavební geologie
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceVýpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů
Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S
VíceROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA
ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Vodárenská a biologie 2015
VíceKvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceHydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157
Hydrogeologický posudek Louka u Litvínova - k.ú. 687219 st.p.č.157 Prosinec 2013 Výstup : Zadavatel : Investor : hydrogeologický posudek příčiny průniku a podmáčení budovy OÚ Ing. Křesák - SDP Litvínov
VíceVZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ
VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ Relationship between air and soil temperature of different soil types Petr Hora Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Teplota půdy ohřev půdy
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceGeologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika
Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceNázev zařízení / sestavy:
Počet sestav: 10 Bateriový systém na napájení měřícího zařízení Sestava musí obsahovat 4 baterie, 2 skříně na baterie,2 nabíječky akumulátorů a 1 solární panel. Nabíječky a baterie slouží k dobíjení venkovních
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceKlimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy
Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem
VíceSoubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceDATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE
DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE Pavel Sedlák, Kateřina Komínková, Martina Čampulová, Alice Dvorská 21. září 2015 Výroční
VícePŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
VíceStav sucha pokračuje i v říjnu
Datum: 17. 10. 2018 Místo: Praha-Komořany TISKOVÁ ZPRÁVA Stav sucha pokračuje i v říjnu Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceSEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace
SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby
VíceOdtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou
Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou Aleš Vondrka 1, Miloslav Šír 2, Miroslav Tesař 2 1 Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Táboritská 941/II, 379 01 Třeboň
Více70/Meteorologické prvky a les
70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Zpráva o stavu ozimů a rizika jejich poškození mrazy v ČR k 3.3.2018. 1/ Růst a vývoj odolnosti ozimých obilnin v zimě 2017/2018 Podle ČHMÚ byly v
VíceMetody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách. Tomáš Litschmann
Metody řízení závlahy ve sklenících a kontejnerovnách Tomáš Litschmann Zásadní informace, nutné pro efektivní řízení závlahy Kolik vody rostliny spotřebují Kolik vody je v půdě (substrátu) Kolik vody dodává
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceAtmosféra Země a její složení
Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,
VíceHydrometeorologická situace povodně v květnu 2010
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VícePodpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha
Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha Aleš Ruda 1), Jaromír Kolejka 2), Kateřina Batelková 3) 1) Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních
VíceUmělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití
Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceTepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav
Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Teplota pozdě odpoledne
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceSucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Klima ČR v mírném pásu - oblast přechodného středoevropského klimatu převážnou část roku u nás
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceZtráta vody výparem z volné vodní hladiny
Adam Beran, Ladislav Kašpárek Ztráta vody výparem z volné vodní hladiny Rybníky 2019, 13. 6. 2019 ČVUT Motivace Průběh počasí v letech 2014 2018 - Srážky PET 2018 Motivace Výpar z vodní hladiny je důležitá
VíceTeorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření hladiny 2 P-10b-hl ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Hladinoměry Principy, vlastnosti, použití Jedním ze základních
VíceTestování retenční schopnosti půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 63 67 Srní 4. 7. října 2004 Testování retenční schopnosti půdy Testing of the soil water retention capacity Ľubomír Lichner 1, Miloslav Šír 2, * & Miroslav Tesař 2
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
VíceVYHLÁŠKA. Předmět úpravy. Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1) a stanoví
VYHLÁŠKA kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceDYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ
DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceStudny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě
Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceHodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1
Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
Více