železnice_město_architektura 7. ročník odborné konference

Transkript

1 železnice_město_architektura 7. ročník odborné konference

2 KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY železnice_město_architektura Hlavní nádraží v Praze V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletích železnice zásadním způsobem ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovšem nádraží i celé tratě opouštěny, jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetku obcí. Má železnice ještě i dnes potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých počátcích? Tomáš Šenberger PROGRAMOVÁ RADA Předseda prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger proděkan FSv ČVUT v Praze Členové PhDr. Anna Matoušková náměstkyně ministra kultury Mgr. Karel Ksandr generální ředitel NTM Mgr. Květa Vitvarová Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D. FSv ČVUT v Praze, karek architektonický ateliér Ing. Petr Prokeš České dráhy, a.s. JUDr. Petr Bým šéfredaktor Stavebního fóra ZAHÁJENÍ BLOK I a BLOK II MODERÁTOR: Petr Král, ČRo - Radiožurnál ZAHÁJENÍ KONFERENCE PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury Mgr. František Bureš, MBA, LL.M., člen představenstva Českých drah Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele Odboru územního plánování, MMR BLOK I ŽELEZNICE: HISTORICKÝ EXKURZ JAK ŽELEZNICE ZASÁHLY DO VÝVOJE MĚST Mgr. Michal Novotný, ředitel Železničního muzea NTM PRINCIPY A VÝCHODISKA PRÁVNÍ OCHRANY ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., ředitel Odboru památkové péče, MK ŽELEZNICE JAKO SOUČÁST KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Mgr. Alena Borovcová, Ph.D., Metodické centrum technických památek a průmyslového dědictví územního odborného pracoviště NPÚ v Ostravě NÁDRAŽÍ HAVÍŘOV, NÁDRAŽÍ VÍTKOVICE: DVA RŮZNÉ OSUDY Ing. arch. Jiří Kugl, FSv ČVUT v Praze Ing. arch. Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ diskusní příspěvek BLOK II ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA: CO A JAK CHRÁNIT? KOŘENOV: OBNOVA TOPÍRNY Ing. Petr Prokeš, ředitel o.p.s. Železniční společnost Tanvald

3 BLOK III a BLOK IV AKTUÁLNÍ SITUACE Mgr. Ing. Jan Krofta, ředitel kanceláře úseku pro techniku, servis a majetek, České dráhy, a.s. PERSPEKTIVY NÁDRAŽÍ NA ČESKÉ ŽELEZNICI Tomáš Drmola, MBA, náměstek generálního ředitele pro správu majetku, SŽDC HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V PRAZE: REVITALIZACE ŽELEZNIČNÍ STANICE Ing. Libor Martínek, hlavní inženýr projektu, METROPROJEKT Praha a.s. ŽELEZNIČNÍ EXPOZICE NTM V BÝVALÉM LOKOMOTIVNÍM DEPU NA MASARYKOVĚ NÁDRAŽÍ V PRAZE Mgr. Karel Ksandr, generální ředitel NTM OBEC - ŽELEZNICE - NÁDRAŽÍ JINDŘICHOHRADECKÉ ÚZKOKOLEJKY, HISTORIE A SOUČASNÝ TURISTICKÝ POTENCIÁL PhDr. Pavel Matlas, Ph.D., Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. SPOLUPRÁCE MĚSTA UHERSKÉ HRADIŠTĚ A ČESKÝCH DRAH Ing. arch. Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje, Město Uherské Hradiště BLOK III NÁDRAŽÍ PRO XXI. STOLETÍ ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ ROZVOJ Mgr. Ing. Petr Lepeška, zástupce ředitele Odboru územního plánování, MMR HLAVNÍ NÁDRAŽÍ V BRNĚ: RELOKACE A JEJÍ URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro oblast sociálně-kulturní, radní MASARYKOVO NÁDRAŽÍ V PRAZE: PAMÁTKA, DOPRAVA, KOMERCE Ing. Petr Palička, výkonný ředitel, Penta Investments MOŽNOSTI ROZVOJE: ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY, ZKUŠENOSTI Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D., FSv ČVUT v Praze BLOK IV MĚSTO A KOLEJE: URBANISTICKÉ SOUVISLOSTI František Bureš, ČD

4 DOPROVODNÝ PROGRAM PROHLÍDKA VLÁDNÍHO SALONKU ČD Vládní salonek navržený Josefem Fantou zkraje 20. století se exkluzivně stal místem, kam vedle prezidentů či korunovaných hlav tentokrát zavítali účastníci konference, aby se nejen kochali secesním interiérem, ale rovněž společně poobědvali. VÝSTAVA PRACÍ STUDENTŮ FSV ČVUT V PRAZE Výstava předdiplomních projektů studentů Katedry architektury řešící oblast nákladového nádraží na Žižkově a nádraží v Kolíně. VERNISÁŽ VÝSTAVY 170 LET ŽELEZNICE V PRAZE HOD. NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Výstava v dopravní hale vznikla v souvislosti se 170. výročím příjezdu prvního vlaku do Prahy na dnešní Masarykovo nádraží. Výstava nabízí průřez historií celého železničního uzlu Praha a je doplněna unikátními modely vlaků ze stavebnice Merkur. Vernisáž výstavy zahájil generální ředitel NTM Karel Ksandr a náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková.

5 NA KONFERENCI ZAZNĚLO NEŠŤASTNÁ NÁDRAŽÍ ANEB NA ŽELEZNICI (NE)DĚJOU SE VĚCI Česko má více než 1200 nádražních budov. Mnohé z nich vzhledem k proměně provozu na železnici už svému původnímu účelu nemohou sloužit. Zjevně šance pro investice ve městech jsou totiž nádražní budovy obvykle v centru nebo na hlavní městské komunikaci. Pro smysluplné projekty veřejného sektoru nebo development jsou tak jako stvořená. Realita je bohužel a naneštěstí naprosto jiná. Nelze říci, že by se dnes o už nefunkční nádraží nikdo nestaral. Hodně práce na tomto poli udělalo bienále Industriální stopy stejně jako Benjamin Fragner a jeho VCPD, starají se památkáři i občanské iniciativy. Občas tyto aktivity mají i praktické dopady, v poslední době například záchranu pozoruhodného nádraží v Havířově před demolicí. Najít nové funkce pro přebytečná nádraží ale musí někdo jiný, to je věcí Českých drah (ČD), Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), státních institucí (ministerstvo dopravy, pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu) a samozřejmě také samotných obcí. Právě na těchto místech by se měly rodit smysluplné projekty konverze buď jako přímá veřejná investice nebo v podobě vytvoření prostoru pro investice soukromé. To se ovšem neděje. S jedinou výjimkou. DROBEČEK ÚSPĚCHU Před lety do Česka s velkým halasem vstoupila Grandi Stazioni, italská developerská fi rma, jejíž specializaci signalizuje už samotné její jméno. Za asistence ČD se rozmáchla skutečně velkoryse: po kompletní rekonstrukci a revitalizaci pražského Wilsonova/Hlavního nádraží měla přijít na řadu nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních a pak věřilo se to bude pokračovat dále. Postupem doby se ale tyto plány rozpustily v nelítostné ekonomické realitě. Zbyla jen dnes už dokončená (a v zásadě zdařilá) rekonstrukce hlavní haly Wilsonova nádraží, když ovšem na zásadní opravu stále čeká původní Fantova budova. Co se vlastně stalo, nikdo neví, ani Italové, ani dráhy nejsou příliš sdílné. Od majitele, tedy ČD, na konferenci zaznělo alespoň, že snad do roku Nebo Nebo ještě později. CO S TÍM? ČD dnes spravují přes 1100 nádražních budov, na údržbu toho všeho, natož pak na konverzi nevyužitých nádraží dráhy prostě nemají ani peníze, ani energii. A navíc by měla nádraží být převedena do majetku SŽDC. JEN VEDLE NÁDRAŽÍ Nešikovná legislativa ale není hlavní bariérou řešení nádražního problému, ta je jinde. Už jmenovaní systémoví hráči, jeho předpokládaní řešitelé, se bohužel k ničemu nemají. Zbývá sektor soukromý a občanský. Ten druhý ovšem má manévrovací prostor značně limitovaný. Může zabránit té či oné demolici jako třeba nedávno v Havířově (což ovšem není konverze), v praktické rovině má ale sílu jen na malé projekty. Například Železniční sdružení Tanvald s pomocí norských fondů zachraňuje topírnu ozubnicové dráhy v Kořenově a nejspíš se mu to podaří. Soukromý sektor, typicky developer, by zase u velkorysejších projektů potřeboval spolupráci toho veřejného. Ve Vídni i jinde jsou hybateli revitalizačních nádražních projektů obec a majitel, tedy dráhy samotné, kteří ho připraví a naplánují. Samotná realizace obvykle zůstává na soukromých investorech, kteří jsou do projektu implementováni prostřednictvím společného podniku. V Česku to z výše uvedených i jiných příčin nejde trefně to vyjádřil Petr Palička ze společnosti Penta Investments: U nás je možné stavět jen VEDLE nádraží! ČD leckterá nádraží nabízejí k prodeji, k mání je dnes třeba bývalá výpravní budova v Domažlicích za tři miliony korun. To je snad jediná cesta k využití alespoň části potenciálu sociálního i ekonomického, který mnohé nádražní budovy nepochybně mají. MOŽNÉ JE VŠECHNO Na konferenci Křižovatky architektury byly jako vždy s lítostivými úsměvy prezentovány mnohé příklady revitalizace velkých, ale hlavně malých, možno říci okresních nádraží v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Obvykle se pro ně našlo nové využití v podobě knihoven, malých koncertních a výstavních sálů, obchodů nebo restaurací, a to často s pokračujícím železničním provozem. Možností je jistě bezpočet. Jednu stejně vizionářskou, jako utopickou prezentoval nedávno Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea, jako pražskou muzejní stezku. Ta by začínala v historické budově Národní muzea, pokračovala v jeho nových prostorách, pak ve Fantově nádražní budově, odkud by návštěvník pokračoval do železniční expozice NTM na Masarykově nádraží, dále do městského muzea na Florenci a skončil by ve Vojenském muzeu pod Vítkovem. To by ovšem pro švarné mládence, zaměstnané na dráze, jimž se zatím Fantova secese rozpadá pod rukama, bylo asi zcela nestravitelné sousto. Petr Bým, šéfredaktor Stavebního fóra

6 ŘEKLI O NÁS Anna Matoušková, MK ČR Naděžda Goryczková, NPÚ Letošní Křižovatky architektury již posedmé přesvědčily širokou odbornou i zainteresovanou veřejnost o tom, že hlavní pořadatel konference - Společnost ABF, a.s., disponuje velice cennou devizou, kterou je léty působnosti vybudovaná široká síť vztahů a mimořádná schopnost nové vztahy přinášející synergie vytvářet. Byť je pořádání konference pro fi rmu doplňkovou činností, má tato aktivita díky využití oné komparativní výhody mimořádnou kvalitu a tím i význam. Křižovatky architektury je tak možno v rámci konferenčního dění na našem území považovat za ojedinělý počin nejen pro uplatnění mezioborového a interinstitucionálního přístupu a volbu opravdu žhavých témat, ale též pro sedmiletou kontinuitu s trvale vysokým standardem odborné i organizačně logistické stránky počinu. Ministerstvo si velice váží spolupráce s ABF, a.s. a oceňuje to, že může participovat na tomto konferenčním projektu. Letošní téma soustřeďující se na architektonické a urbanistické aspekty železniční infrastruktury bylo z pohledu našeho resortu více než aktuální. Stačí připomenout několik medializovaných řízení o prohlášení některých prvků železniční infrastruktury za kulturní památky vedených naším úřadem v posledních letech. Železnice se od poloviny 19. století zásadním způsobem podílela na dějinném vývoji českých zemí a také se velice čitelně vepsala do tváře naší krajiny městské i venkovské. Železnice je širokou veřejností vnímána nejen jako důležitý ekonomický faktor, ale svým způsobem také kulturní fenomén. Železnice je nedílnou součástí naší minulosti i našeho kulturního dědictví. Tento fakt, jemuž společnost přikládá v jistých periodách větší či menší váhu, klade před Ministerstvo kultury a celý systém státní památkové péče, zejména v posledních letech, mnoho koncepčních a metodických otázek. Stačí vyslovit tři nejzásadnější: Jak dále postupovat při rozšiřování segmentu železniční infrastruktury v památkovém fondu ČR? Jak oživit tyto památky? Jak o ně pečovat a jak je zprostředkovávat veřejnosti? Při bližším pohledu na program letošních Křižovatek v konfrontaci s těmito otázkami každý pochopí, proč jsme za široké mezioborové otevření tematiky velmi rádi. Jsem přesvědčena, že stejně tak jako v předchozích letech najdou poznatky z konference svoji rezonanci i v naší památkářské praxi. Ohlédnutí za letošními Křižovatkami nemůže opominout poděkování programové radě a jejímu předsedovi, všem přednášejícím i účastníkům a samozřejmě také organizátorovi. Těšíme se na spolupráci při přípravě dalšího ročníku Křižovatek architektury. Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury Bylo mi ctí se Vaší konference zúčastnit, byla perfektně zorganizovaná, tematicky velmi aktuální, zajímavá a užitečná a mě osobně to skutečně bavilo. Aleš Holý, vedoucí odboru architektury, plánování a rozvoje, Městský úřad Uherské Hradiště Děkuji za milou spolupráci a perfektní organizaci. Tomáš Šenberger, proděkan FSv ČVUT v Praze Bylo nám potěšením být hlavním mediálním partnerem konference. A rádi jím budeme i příští rok. Ivan Ryšavý, šéfredaktor, odborný měsíčník Moderní obec Mnohokrát srdečně děkuji za úžasnou spolupráci s Vámi a Vaši profesionální přípravu celé konference a těším se někdy v budoucnu na další spolupráci. Karel Hájek, FSv ČVUT v Praze, karek architektonický ateliér Karel Ksandr, NTM Děkujeme za pozvání, zajímavý zážitek v noblesním prostředí i skvělý oběd. Olga Koníčková, šéfredaktorka

7 on-line registrace: HLAVNÍ PARTNER: Ministerstvo životního prostředí otevřelo dotační program pro obce a správy národních parků na podporu rozvoje infrastruktury, environmentálního vzdělávání, ekologické dopravy apod. Letos mají zájemci o dotaci k dispozici celkem 50 milionů Kč. Státní fond životního prostředí ČR bude žádosti s návrhy projektů přijímat poštou nebo přímo v podatelně až do 30. září Program, který je přímo zaměřený na rozvoj obcí ležících na území národních parků, funguje už od roku 2010 a ministerstvo na něj za tu dobu poskytlo už 180 milionů korun. Nyní nabízí na ekologické projekty obcí dalších 50 milionů. S ohledem na proběhlá jednání ke spuštění letošní výzvy programu i se zástupci národních parků se dá očekávat, že zájem o dotaci bude velký, žadatelé by tedy s podáním žádosti podle ministra Richarda Brabce rozhodně neměli dlouho váhat. Připomeňme si, že v minulosti byl v tomto programu určeném pro obce či správy národních parků díky dotaci téměř 1,5 milionu zajištěn např. provoz návštěvnického a informačního centra v Domě Českého Švýcarska. Obec Dolní Dvůr v Krkonošském národním parku zase získala podporu přes půl milionu korun na intenzifikaci ČOV ke stabilizaci procesu biologického čištění odpadních vod a zlepšení účinku jejich čištění. Šumavská obec Srní si za příspěvek téměř čtvrt milionu Kč nechala vysadit nové dřeviny a ošetřit ty staré podél pěší zóny a nové silnice. Správa NP Šumava díky téměř milionové dotaci zajistila programy pro veřejnost a návštěvníky spojené s 20. výročím založení parku. HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: květen 2015 PARTNEŘI: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: V pořadí už 4. výzva programu se zaměřuje na projekty na podporu ekologicky přátelské infrastruktury a vybavenosti obcí, jež zahrnuje i úpravu zeleně, a to s cílem zajistit její ekosystémovou funkci a udržitelnost. Dále se podpora týká projektů na zlepšení a podporu environmentálního vzdělávání a výchovy, která má za cíl zlepšit znalosti široké veřejnosti a žáků všech stupňů škol o přírodních hodnotách daného regionu v národním parku. Dotace je možné žádat i na podporu ekologicky příznivé dopravy v národních parcích, snížení tzv. světelného znečištění, kterým trpí ptactvo, nebo na zpracování dokumentů a studií pro územní plánování v obcích národních parků, zaměřených na zachování a ochranu krajinného rázu. V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletích železnice zásadním způsobem ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovšem nádraží i celé tratě opouštěny, jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetku obcí. Má železnice ještě i dnes potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých počátcích? Projekt je realizován s finanční podporou Ministerstva kultury. ak připomíná předseda její programo- dochází k problémům, protože ze strany or- S posledním vývojem Přitom však podle Kláry Dostálové často PŘESUNE SE BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ? vé rady prof. Ing. gánů, jež mají dopravní infrastrukturu obecně ve své kompetenci, chybějí podrobné sunu brněnského ná- okolo přesunu/nepře- arch. Tomáš Šenberger, už v 19. století zásadně projekty, na jejichž základě by k žádoucímu draží v kontextu moderní města seznámí ovlivnila expanzi průmyslu, nebývalý rozvoj způsobovat komplikace, neboť v poměrně účastníky konference zpřesnění došlo. To následně v území může sídel včetně architektury podrobném územním plánu je nutné např. Bc. Matěj Hollan, náměstek primátora měs- a následně i životy lidí. pro napřímení tratí vymezovat až 300 metrů široké koridory. Důvodem těchto problémů ta Brna. Podle jeho slov OTÁZKY, NA NĚŽ HLEDEJME je mj. obecně vyšší tempo pořizování jednotlivých územně plánovacích dokumentací. a nejtěžší zkouškou udělat takovou studii Brno, resp. SŽDC, nyní stojí před finální ODPOVĚDI Počítač a vynález internetu, který stejným proveditelnosti a do ní vstupní studie, aby způsobem ignoruje hranice, politická uspořádání i zeměpisnou situaci, mění společ- PROVOZU NÁDRAŽÍ ly, že»závěry studie proveditelnosti jsou CO PŘINESE OPTIMALIZACE obě strany po publikování výsledku seznanost podobně rychle a nekontrolovaně, jak Zejména starosty a další zástupce obcí a měst varianta je objektivně výhodnější pro ces- skutečně objektivní a jedna nebo druhá se o to zasloužila železnice ve druhé polovině 19. století. Také kvůli těmto přicházejícím změnám se mění nároky kladené náměstka generálního nějak realizovatelná«. jistě zaujme vystoupení tující a občany města a je finančně alespoň dnešní společností na železniční dopravu. ředitele Správy železniční dopravní cesty KONFRONTAČNÍ STŘETY KOLEM Zvyšuje se rychlost a cestovní komfort, zmenšují se naopak požadavky na plošný (SŽDC) Tomáše Drmoly, MBA. Promluví totiž Na konferenci vystoupí ŽELEZNIČNÍCH PAMÁTEK rozsah staveb a zařízení pro dopravu.»nádraží i celé tratě jsou opouštěny, mj. i o tom, které cíle a i Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D., jiné se přestavují a do té doby rozsáhlé záměry si SŽDC stanovila z hlediska osobních nádraží a co pro tyto objekty bude kové péče Ministerstva ředitel Odboru památ- drážní plochy se vracejí zpět městu. Jak s nimi nakládat? Jak se vypořádat s jejich znamenat optimalizace jejich hospodaření. kultury. Bude se věnovat problematice právní kulturním odkazem? A má železnice stále potenciál ovlivnit život stejně, jako to budovy a jejich infrastruktury zároveň řešit ochrany památek že- SŽDC hodlá při rekonstrukcích nádražních měla na svém počátku?«klade otázky profesor Šenberger. propojení na jiné druhy dopravy (parkoviště, V Ústředním seznamu i celý prostor stanice a přednádraží, včetně lezniční infrastruktury. MHD, P+R). Preferováno bude řešení formou kulturních památek ČR je evidováno jen NA ČEM VÁZNE DOPRAVNÍ integrovaných dopravních terminálů. něco málo přes dvě stě památek, které mají INFRASTRUKTURA V ÚZEMNÍM Optimalizace provozu nádražních budov spojitost se železnicí. Přitom tento seznam PLÁNOVÁNÍ má spočívat zejména ve financování pomocí komerčních výnosů (nájemné z obchodních památkách. Jak Jiří Vajčner upozorňuje, obsahuje téměř 45 tisíc záznamů o kultur- Železniční infrastruktuře v kontextu územního rozvoje se na kon- železniční infrastruktury ze SFŽP a výhleformě obecných mechanismů památkovéních prostor), dotací na provozuschopnost péče o železniční památky funguje na platferenci bude věnovat dově také díky platbám dopravců za přístup ho zákona a zároveň se opírá o mechanismy 1. náměstkyně ministryně pro místní rozvoj stanovena podle spravedlivého algoritmu. jejich kulturně historických hodnot. k nádražním budovám, jejichž výše bude pro zajištění ochrany či alespoň zmapování Ing. Klára Dostálová. I ve stanicích s velmi nízkým počtem Navíc v případě železničních památek V rámci územního plánování se mj. vymezují nechat základní služby při zajištění ekonofrontována se střetem veřejného zájmu na nastupujících cestujících chce SŽDC po- bývá památková péče více než jinde kon- i plochy a koridory pro mické udržitelnosti, tedy minimálně převést stanice do režimu»zastávka«. Časem zájmu na zajištění bezpečné a moderní do- ochraně památkového fondu a veřejného umístění jednotlivých záměrů také z oblasti železniční dopravy, přičemž platí hierarchická posloupnost závazných nástrojů popř. dlouhodobém pronájmu a to i k vyu- Podrobný program konference, jejímž se však může uvažovat i o jejich prodeji, pravní obslužnosti a přepravy. územního plánování od celostátního dokumentu, jímž je politika územního rozvoje, ce. Krajním řešením by měla zůstat asanace síčník Moderní obec najdete na: pro jiné účely než pro potřeby železni- hlavním mediálním partnerem je i mě- přes krajské zásady územního rozvoje až a následné vybudování vhodných přístřešků, případně zakonzervování budov. také on-line přihláška. zovatkyarchitektury.cz. K dispozici je tam po územní plány jednotlivých obcí. /zr/ ZÁŠTITA: ORGANIZÁTOR: ANEB NA ŽELEZNICI (NE)DĚJOU SE VĚCI Cílem již 7. ročníku konference Křižovatky architektury je otevřít diskusi na téma dopadu vlivu železnice na urbanismus města vs. vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce. Téma konference navazuje na výročí 170 let příjezdu prvního vlaku do Prahy a oslavy železnice po ČR. Česko má více než 1200 nádražních budov, z nichž mnohé již svému původnímu neslouží. Zjevně šance pro investice ve městech jsou totiž nádražní budovy obvykle v centru nebo na hlavní městské komunikaci. Pro smysluplné projekty veřejného sektoru nebo development jsou tak jako stvořená. Realita je bohužel naprosto jiná. Nelze říci, že by se dnes o už nefunkční nádraží nikdo nestaral. Hodně práce na tomto poli udělal například Benjamin Fragner a jeho VCPD, starají se památkáři i občanské iniciativy. Občas tyto aktivity mají i praktické dopady, například nedávnou záchranu pozoruhodného nádraží v Havířově před demolicí. Najít nové funkce pro přebytečná nádraží je ale věcí Českých drah, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), státních institucí (ministerstva dopravy, pro místní rozvoj či průmyslu a obchodu) a samotných obcí. Měly by se rodit smysluplné projekty konverze buď jako přímá veřejná investice nebo v podobě vytvoření prostoru pro investice soukromé. To se ovšem neděje. S jedinou výjimkou. Drobeček úspěchu Před lety do Česka s velkým halasem vstoupila zahraniční developerská firma, která se za asistence ČD rozmáchla skutečně velkoryse: po kompletní rekonstrukci a revitalizaci pražského Wilsonova/Hlavního nádraží měla přijít na řadu nádraží v Karlových Varech a Mariánských lázních a pak se mělo pokračovat dále. Postupem doby se tyto plány rozpustily. Zbyla jen dnes už dokončená rekonstrukce hlavní haly Wilsonova nádraží, na zásadní opravu stále čeká původní Fantova budova. Co se vlastně stalo, nikdo neví dráhy nejsou příliš sdílné, na nedávné konferenci Křižovatky architektury, která byla letos věnována roli železniční dopravy v městských zástavbách, zaznělo alespoň, že snad do roku Nebo Nebo ještě později. ČD dnes spravují přes nádražních budov, nemovitostí vlastní celkem 5 300, k tomu 67 milionů metrů čtverečních pozemků. Je to velké sousto na údržbu, natož pak na konverzi nevyužitých nádraží dráhy prostě nemají ani peníze, ani energii. Navíc by měla nádraží být převedena do majetku SŽDC. O této transakci se už jedná roky (k čemuž přispívají časté změny vedení ČD) a musí ji schválit Brusel. SŽDC ale hodlá převzít jen funkční nádraží, nikoli desítky již nefunkčních (např. secesní nádraží na pražském Vyšehradě, viz foto), která jako Černý Petr zůstanou ČD. Přičemž koleje jsou majetkem SŽDC, pozemky pod nimi patří ČD. V takových krkolomných poměrech se nepochybně pracuje velmi obtížně. Nešikovná legislativa ale není hlavní bariérou řešení nádražního problému. Už jmenovaní řešitelé se bohužel k ničemu nemají. Zbývá sektor soukromý a i občanský, který má manévrovací prostor značně limitovaný. Může zabránit té či oné demolici, jako třeba nedávno v Havířově (což ovšem není konverze), v praktické rovině má ale sílu jen na malé projekty. Například Železniční sdružení Tanvald zachraňuje topírnu ozubnicové dráhy v Kořenově a nejspíš se mu to podaří. Ve Vídni i jinde jsou hybateli revitalizačních nádražních projektů obec a majitel dráhy, kteří je připraví a naplánují. Samotná realizace obvykle zůstává na soukromých investorech, kteří jsou do projektu implementováni prostřednictvím společného podniku. V Česku to ze všech možných příčin nejde. ČD leckterá nádraží nabízejí k prodeji, k mání je dnes třeba bývalá výpravní budova v Domažlicích. To je snad jediná cesta k využití alespoň části potenciálu sociálního i ekonomického, který mnohé nádražní budovy nepochybně mají. Možná by pomohlo, kdyby se takové nemovitosti prodávaly za symbolickou korunu, ovšem se závazkem určitého záměru a při zachování těchto výjimečných staveb. Což ale vzhledem k tomu, že jde o státní majetek, nepřichází do úvahy. Na letošní konferenci Křižovatky architektury byly prezentovány mnohé příklady revitalizace velkých, ale hlavně malých okresních nádraží v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Obvykle se pro ně našlo nové využití v podobě knihoven, malých koncertních a výstavních sálů, obchodů nebo restaurací, často s pokračujícím železničním provozem, což je ideální stav. Možností je jistě bezpočet. Jednu stejně vizionářskou, jako utopickou prezentoval nedávno Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea, jako pražskou muzejní stezku. Ta by začínala v historické budově Národní muzea, pokračovala v jeho nových prostorách, ve Fantově nádražní budově, a odtud by návštěvník pokračoval do železniční expozice NTM na Masarykově nádraží a dále do městského muzea na Florenci a skončil by ve Vojenském muzeu pod Vítkovem. To by ovšem pro dráhy, jimž se zatím Fantova secese rozpadá pod rukama, bylo asi zcela nestravitelné sousto. Konference Křižovatky architektury se konala za podpory Ministerstva kultury ČR. Časopis ARCHITEKT jako mediální partner Konference poskytnul bezplatně prostor na svých stránkách. MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Mediální kampaň probíhala na stránkách odborných titulů a odborných webových portálů. Celkem bylo publikováno více než 50 mediálních výstupů. Do Kulturního sálu Hlavního nádraží v Praze přišlo diskutovat na 120 účastníků. OZNÁMENÍ MŽP dá 50 milionů na rozvoj pro obce v národních parcích NEŠŤASTNÁ NÁDRAŽÍ KONFERENCE odborné webové portály odborné tituly HLAVNÍ NÁDRAŽÍ PRAHA J železnice _město _architektura Na 7. ročníku konference vystoupí např.: Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Karel Ksandr, generální ředitel NTM Tomáš Drmola, náměstek pro správu majetku SŽDC Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna Petr Palička, Penta Investments železnice jako fenomén rozvoje měst a obcí co železnice městům dala, co vzala a co jim vrací zpět památková ochrana železniční infrastruktury nádraží pro XXI. století SPRÁVA A ROZVOJ Architektura, železnice, město O čem bude červnová konference Křižovatky architektury? Dopadu vlivu železnice na urbanismus měst versus vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce se bude 3. června v Praze zabývat letošní konference Křižovatky architektury konference Jako hlavní řečníci vystou James Corner a Michael KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY: si připraví: Alfredo Brillem ŽELEZNICE_MĚSTO_ARCHITEKTURA Henk Ovink. Jednotlivých Ve středu 3. června od 8.30 do 16 hodin se v budově zaměří na témata Soukro Hlavního nádraží v Praze uskuteční 7. ročník město, Město 2.1: prostor konference Křižovatky architektury. Její téma ve veřejném prostoru a Vy Železnice_město_architektura navazuje na 170. výročí poučení z chyb se dále zú příjezdu prvního vlaku do Prahy a oslavy železnice i zahraničních odborníků v České republice. Cílem konference je otevřít diskuzi bohatý doprovodný progr na téma dopadu vlivu železnice na urbanismus města sdílené bydlení nebo sdíle vs. vracení ploch zpět městům a hledání nové funkce. Na konferenci vystoupí například Anna Matoušková (MK ČR), Klára Dostálová (MMR ČR), Karel Ksandr přednáška (NTM), Tomáš Drmola (SŽDC), Matěj Hollan (Město Brno), Petr Palička (Penta Investments). KRISTINE JENSEN A IW Jarní část přednáškového pořádaného v letošním ro RESITE 2015 Kruh, bude pokračovat ve Ve dnech 18. a 19. června se v pražském Foru Karlín hodin pražském Studiu H uskuteční již počtvrté největší konference ve střední zahraničních tvůrkyň. Kri Evropě o zlepšování kvality života ve městech díky a kreativní ředitelka dáns lepšímu plánování, architektuře a správě resite Jensens Tegnestue, bude Tématem letošního ročníku je Sdílené město jako Na stavbě i mimo ni vyprá řešení pro akutní problémy naší doby, kterými jsou a proměnách města. Pols nedostatek zdrojů, zvláště prostoru, případně jeho v rámci své přednášky Sn špatné využití, a nezájem obyvatel o veřejné dění. malého nekomerčního ate Hlavní nádraží Praha železnice_město_arc V srpnu 1845 vjel do Prahy první vlak. A v následujících desetiletíc ovlivnila města, hospodářství i životy lidí. O 170 let později jsou ovš jiné se transformují do nové podoby nebo se převádějí do majetk potenciál ovlivňovat ekonomický i sociální život tak, jako ve svých železnice jako fenomén rozvoje měst a obcí co železnice městům dala, co vzala a co jim vrací z památková ochrana železniční infrastruktury nádraží pro XXI. století w HLAVNÍ PARTNEŘI: PARTNEŘI: ZÁŠTITA: HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ORGANIZÁTOR: Projekt byl realizován s fi nanční podporou Ministerstva kultury.

8 KONTAKT: Bc. Eva Pácaltová, manažerka projektu tel.: ABF, a.s. Mimoňská 645/2a Praha 9 - Prosek