anorama EU vítá Chorvatsko inforegio Svůj 28. členský stát Politika soudržnosti pomáhá čelit krizi Jak zajistit náležité využití prostředků EU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "anorama EU vítá Chorvatsko inforegio Svůj 28. členský stát Politika soudržnosti pomáhá čelit krizi Jak zajistit náležité využití prostředků EU"

Transkript

1 anorama [Léto 2013 č. 46] inforegio EU vítá Chorvatsko Svůj 28. členský stát Politika soudržnosti pomáhá čelit krizi Jak zajistit náležité využití prostředků EU Státní podpora a regionální politika Regionální a městskou politiku

2 [Léto 2013 č. 46] ÚVODNÍK...3 Komisař Johannes Hahn TÉMA ÚSPĚŠNÁ CHORVATSKÁ CESTA KE VSTUPU DO EU CESTA K PŘEKONÁNÍ KRIZE POMOCÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI NEZÁVISLÝ POHLED NA POLITIKU SOUDRŽNOSTI, PŘÍKLADY PROJEKTŮ Příklady projektů realizovaných v Chorvatsku, ve Finsku a Slovinsku STRUČNÝ PŘEHLED AKTUALIT OPEN DAYS JAK ZAJISTIT NÁLEŽITÉ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EU POHLED NA KONTROLNÍ PROCES HLEDÁNÍ ROVNOVÁHY KONTROLA STÁTNÍ PODPORY A REGIONÁLNÍ POLITIKA MAPY Míra NEET populace ve věku let, 2012 Dosažené vzdělání předpokládaný podíl populace ve věku let s terciárním vzděláním, 2020 JAK TO VIDÍTE VY Politika soudržnosti z pohledu států a regionů PŘIPRAVOVANÉ AKCE Fotografie (strany): Obálka: Pohled na Záhřeb Shutterstock Strany 3, 9, 21, 22, 23, 36: Evropská komise Strana 4: Split Shutterstock Strana 6: Ministerstvo pro regionální rozvoj a fondy EU, Chorvatská republika Strana 8: Slavonski Brod Marin Majstorović, BIOCentre BICRO, Marasca Univerzita Záhřeb Strana 11: Hungrana Národní rozvojová agentura, Maďarsko Strana 14: Superfast Cornwall Cornwallská rada Strany 17, 19: Chorvatsko Shutterstock, Slovinsko Všeobecná nemocnice Brežice, Finsko Geopark Rokua Strany 24, 30: Shutterstock Strana 35: Moravskoslezský kraj Jiří Zerzoň Strana 36: Flandry Vlámská vláda Strana 37: Sasko LIFE, Univerzita Lipsko Strana 39: Švédsko Tillväxtverket Tento časopis se tiskne v angličtině, francouzštině a němčině na recyklovaném papíře. Je k dispozici on-line ve 22 jazycích na Obsah tohoto vydání byl dokončen v cerven PRÁVNÍ INFORMACE Evropská komise ani žádná osoba za ni jednající nenese odpovědnost za použití informací obsažených v této publikaci ani za chyby, které publikace navzdory pečlivé přípravě a kontrole může obsahovat. Tato publikace nemusí nutně odrážet názory ani stanoviska Evropské komise. ISSN Evropská unie, 2013 Reprodukce je povolena za podmínky uvedení zdroje. Při použití/reprodukci materiálů třetích osob podléhajících ochraně autorským zákonem je třeba si takové povolení vyžádat od příslušných vlastníků autorských práv.

3 Úvodník Johannes Hahn Člen Evropské komise, který má na starosti regionální politiku 1. července 2013 přivítáme Chorvatskou republiku, která se stane 28. členským státem Evropské unie. Během posledních 12 let země uskutečnila program dalekosáhlých reforem a přizpůsobení svých právních předpisů právu EU, tzv. acquis communautaire. Po vstupu bude mít Chorvatsko k dispozici prostředky ze strukturálních fondů EU a fondů soudržnosti ve výši 450 milionů eur. Tato investice představuje významnou příležitost pro řešení potřeb Chorvatska a očekává se, že bude pokrývat velkou část rozvojového rozpočtu země v příštích letech. Může přispět k rozvoji moderní a konkurenceschopné ekonomiky, pro kterou bude členství v EU výhodou a která bude zároveň přínosem pro celou EU. V tomto vydání časopisu Panorama vám ukážeme část projektů, které již za podpory EU probíhají. Strategická zpráva o implementaci politiky soudržnosti Chorvatsko bude společně s dalšími 27 členskými státy vykazovat hodnocení podle požadavků stanovených novými předpisy. Komise nedávno zveřejnila strategickou zprávu o tom, jak strukturální fondy EU fungovaly v zemích EU 27 během období let Tato zpráva vychází ze zpráv, které členské státy předkládaly na konci roku 2012, a představuje první významnou příležitost k vykázání výstupů a výsledků a ke zjištění přínosu politik pro hospodářské oživení EU během tohoto programového období. Zpráva poskytuje nesmírně cennou ukázku toho, co politiky přinášejí, a ukazuje, že podporujeme nové inovační podnikání a vytváříme dobrá udržitelná pracovní místa pro budoucnost, přivádíme širokopásmový internet do odlehlých oblastí, bojujeme proti odlivu mozků či budujeme zásadně důležitá dopravní spojení, která přispívají ke konkurenceschopnosti regionů. Zpráva také pomáhá identifikovat oblasti investic a programy, kde je třeba zasáhnout. Zpráva rovněž přináší důkazy o tom, že politika soudržnosti je schopna značné flexibility a že se v dobách hospodářské krize dokáže přizpůsobit potřebám lidí a jejich komunit. Kontrolní týmy neopěvovaní hrdinové Dohled nad náležitým využitím prostředků z rozpočtu EU vykonávají neopěvovaní hrdinové procesu regionální podpory EU kontrolní týmy Komise. Pod politiku soudržnosti spadá asi třetina rozpočtu EU a auditoři mají při dohledu nad složitými a do značné míry decentralizovanými výdajovými programy zásadní úlohu. Auditoři EU pracují v úzké součinnosti s národními kontrolními orgány v systému tzv. sdíleného řízení. Prostřednictvím tohoto procesu se míra shody se stanovenými požadavky každoročně zvyšuje. Další informace o důležité práci těchto týmů naleznete v článku na straně 24. Souhrnně řečeno vykonávají pro daňového poplatníka v EU službu hlídacího psa a zajišťují, že prostředky jsou využívány v souladu se zásadami zákonnosti, regulérnosti a řádného finančního řízení. 3

4 TÉMA Úspěšná chorvatská cesta ke vstupu do EU 1. července oslavila Chorvatská republika téměř 20 let hospodářského a sociálního pokroku od vyhlášení nezávislosti tím, že se stala 28. členským státem Evropské unie. Rozhovory zahájené v roce 2005 oficiálně skončily v červnu 2011 a po nich následovalo podepsání smlouvy o přistoupení k EU v prosinci Split, město na chorvatském jaderském pobřeží. Proces přistoupení k EU, který trval zhruba 12 let, představoval pro Chorvatsko podnět k realizaci dalekosáhlých reforem a k přizpůsobení chorvatských právních předpisů acquis communautaire EU. Během mezidobí před vstupem mělo Chorvatsko status aktivního pozorovatele v evropských institucích, takže se jeho představitelé mohli seznámit s metodami práce institucí EU a zapojovat se do procesu rozhodování. Chorvatsko je nyní jinou zemí než na počátku přístupového procesu, uvedl Štefan Füle, evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství. Vstupuje k Evropské unii lépe připravené než některé jiné země, které vstoupily dříve. Je to výsledek dlouhého a důkladného procesu a zemi je třeba poblahopřát. Členství v EU nabízí významné příležitosti a ty je nyní třeba využít, aby zapojení Chorvatska do EU bylo úspěšné a přinášelo prospěch Chorvatsku, jeho obyvatelům, ale i oblasti západního Balkánu a také EU jako celku. Dlouhá a úspěšná cesta Proces integrace Chorvatska do Evropské unie započal evropským procesem stabilizace a přidružení západního Balkánu, zahájeným v roce Roku 2003 následně Chorvatsko požádalo o členství v EU. Přístupové rozhovory byly formálně zahájeny na jaře roku Přestože se rozhovory kvůli několika problémům protahovaly, byl proces v roce 2011 završen. Smlouva mezi Chorvatskem a 27 členskými státy EU byla podepsána 9. prosince Referendum se v Chorvatsku konalo 22. ledna 2012 a ukázalo, že 66 % voličů si přeje připojení k EU. PULA Slovinsko RIJEKA Jaderské moře ZADAR ZAGREB SISAK ŠIBENIK SPLIT DUGI RAT Maďarsko PLOČE OSIJEK DUBROVNIK VUKOVAR Bosna a Hercegovina Srbsko Černá Hora 4

5 Konkurenceschopnost Před začátkem finanční krize z let 2008 až 2009 rostla chorvatská ekonomika tempem 4 až 5 % ročně. Během tohoto období se v zemi zdvojnásobily příjmy a došlo k dramatickému nárůstu hospodářských a sociálních příležitostí. Dlouhotrvající krize však tento pokrok i chorvatské snahy podrobuje zkoušce nezaměstnanost na konci roku 2012 činila více než 14 %. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi zůstává v zemi rovněž vysoká. Vstup do EU nabízí významnou příležitost zvýšit konkurenceschopnost země posílením konkurenční výhody celé země i jednotlivých regionů a plně využít výhod rozšířeného trhu. Charakteristiky průmyslu a obchodu Asi polovina chorvatského obchodu se realizuje se zeměmi eurozóny, především s Německem a Itálií. Eurozóna je také zdrojem asi tří čtvrtin přímých zahraničních investic přicházejících do země. Chorvatsko má rovněž vysokou koncentraci bank, jejichž vlastnictví zemi nepřímo vystavilo krizi eurozóny. Průmyslovému sektoru, který vytváří více než 27 % HDP, dominuje loďařství, potravinářství, farmaceutický průmysl, informační technologie, biochemický průmysl a dřevařství. Zemědělský sektor vytváří pouze přibližně 4 % HDP, zaměstnává však 14 % pracovní síly. Vzhledem k tomu, že 42 % obyvatel země žije na venkově, představuje zemědělství významný zdroj obživy. Během příprav na vstup Chorvatska do EU chorvatské ministerstvo zemědělství intenzivně pracovalo na harmonizaci předpisů a přijetí celé řady nových předpisů v oblasti zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a fytosanitární politiky a rybářství. Dopravní sítě Chorvatskem procházejí tři celoevropské transportní koridory, které spojují Evropskou unii a jihovýchodní Evropu. Chorvatské orgány poskytly převážně z veřejných prostředků významné investice do rozvoje své dopravní sítě, přičemž se zaměřily hlavně na silnice, dálnice a přístavy. Železnice čelí v Chorvatsku značným problémům, a pokud se má integrovat do sítě EU, bude vyžadovat investice. Krok tímto směrem představuje velká modernizace infrastruktury nádraží v Záhřebu, která byla zahájena za podpory EU v období před vstupem (viz článek na straně 17). Chorvatsko: základní údaje Celková rozloha: km 2 Počet obyvatel: Hlavní město: Záhřeb Politický systém: parlamentní demokracie Územní uspořádání: 20 okresů a hlavní město Záhřeb Městské oblasti: obyvatelstvo je koncentrováno v městských oblastech a 49 % všech obyvatel žije v 5 největších okresech, což jsou: hlavní město Záhřeb, okres Záhřeb, Split-Dalmácie, Osijek-Baranja a Primorje-Gorski Kotar Úřední jazyk: chorvatština Měna: kuna (HRK) 1 EUR = 7,58 HRK Hlavní obchodní partneři: Itálie, Rakousko, Německo, Slovinsko, Srbsko Hlavní vývozní komodity: dopravní prostředky, strojní zařízení, textil, chemikálie, potraviny a paliva Hlavní dovozní komodity: strojní zařízení, dopravní prostředky a elektrická zařízení, chemikálie, paliva a maziva, potraviny Hlavní letiště: Záhřeb, Split, Dubrovník, Pula, Rijeka Přírodní dědictví a turistický ruch Území Chorvatska patří z ekologického hlediska mezi nejlépe zachovaná území v Evropě zhruba 47 % rozlohy jeho pozemního a 39 % rozlohy jeho mořského území je vyhlášeno za speciálně chráněné oblasti a rezervace. V Chorvatsku se nachází 19 národních a přírodních parků. Některé z nich, například Národní park Plitvická jezera, patří na seznam světového dědictví UNESCO. Přírodní krásy Chorvatska přitahují každoročně miliony turistů, přičemž příjmy z turistického ruchu představují asi 15 % HDP země. Ochrana životního prostředí má v rámci rozvojového programu vysokou prioritu a patří také mezi požadavky pro členství v Evropské unii. Probíhající strukturální reformy Jako členský stát EU se bude Chorvatsko i nadále soustředit na strukturální reformy nejen proto, že se chce v budoucnu připojit k eurozóně, ale také v zájmu posílení konkurenceschopnosti své ekonomiky. Chorvatsko bude moci využívat investice z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které budou s realizací těchto průběžných strukturálních reforem pomáhat. 5

6 TÉMA Rozhovor Časopis Panorama hovoří o vstupu Chorvatska do EU s Brankem Grčićem, místopředsedou chorvatské vlády a ministrem pro regionální rozvoj a fondy EU. Jaké pozitivní změny již v Chorvatsku díky procesu integrace nastaly? Zaprvé musím říci, že jsme nadšeni ze vstupu naší země do EU, na který jsme velmi dlouho čekali. Vlastně máme pocit, jako kdybychom se vraceli domů, protože naše území, historie, kultura i tradice tvořily po staletí nedílnou součást Evropy. Pokud se ohlédneme za 35 velmi náročnými kapitolami, které jsme s EU museli vyjednat, vidíme, že jsme ve všech těchto rozmanitých oblastech dosáhli skutečně značného pokroku. Za posledních 20 let jsme během velmi citlivého období museli provést velmi hluboké reformy. Byla to dlouhá cesta, ale pomohla nám lépe se připravit, zejména pokud hovoříme o trhu EU a strukturách EU. Náš vstup do EU bude určitě velkým stimulem pro naši budoucí prosperitu. Zároveň však doufáme a věříme, že i my sami můžeme Evropě přinést nové kvality. Jaké výzvy vám podle vašeho očekávání členství v EU přinese? Výzev spojených s členstvím bude mnoho. Další práce na fiskální konsolidaci a realizaci vnitrostátních reforem v různých sektorech bude po vstupu představovat ještě náročnější úkol vzhledem k výraznějšímu zapojení institucí EU v těchto oblastech. Brzy budeme také čelit výraznější konkurenci firem z jiných členských států, což nastane právě v okamžiku, který je vzhledem k současné recesi pro chorvatskou ekonomiku velmi obtížný a citlivý. Chorvatské firmy současně ztratí část své cenové konkurenceschopnosti na trhu v rámci středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), protože pro vývoz do zemí CEFTA budou mít nové celní tarify. Zapojení do procesu tvorby politik EU bude jistě vyžadovat efektivnější administrativu, která se bude schopna aktivně podílet na rozhodovacím procesu a dokáže zajistit řádnou a účinnou implementaci politik EU v chorvatském kontextu. Zvláštní výzvu bude představovat řízení evropských strukturálních investic a plnění stanovených cílů odvozených ze strategie Evropa Naším primárním cílem je vytvoření zásoby kvalitních projektů, které budou skutečně přispívat k naplnění přijatých strategií. Zároveň budeme usilovat o posílení administrativní kapacity, abychom mohli program včas a účinně realizovat. Jak podle Vás může Chorvatsko přispět k udržitelnému a konkurenceschopnému růstu Evropské unie? Chorvatská ekonomika je v recesi již od roku Recese v Evropě přetrvává a Chorvatsko není ostrov, takže jí není ušetřeno. Strategie vlády pro hospodářské oživení vychází z fiskální konsolidace, strukturálních reforem a stimulace investic jedná se především o soukromé investice, které jsou klíčem k zachování stávajících a vzniku nových pracovních míst. Domníváme se, že vládní kroky, které byly dosud učiněny, stejně jako kroky, které budeme činit v následujících letech, především ve vztahu k reformám v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví, pracovního trhu či veřejné správy, zajistí nezbytnou stabilitu makroekonomického rámce a zlepší naši konkurenceschopnost. Chorvatsko má značný potenciál růstu v určitých oblastech, jedná se například o turistický ruch, dopravu a logistiku, obnovitelné zdroje energie, zpracování kovů a výrobu strojních zařízení a plavidel. V těchto odvětvích vidíme vynikající příležitosti pro investory. Naším úkolem je nadále zlepšovat podmínky pro investice, protože to je jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou ekonomickou a finanční stabilitu. 6

7 Jak podle Vás mohou fondy SSR přispět k budoucímu rozvoji Chorvatska na národní i regionální úrovni? Fondy ESI budou představovat jeden z nejdůležitějších nástrojů, s jejichž pomocí budeme v následujících letech překonávat hlavní rozvojové problémy Chorvatska a realizovat cíle strategie Evropa 2020 v Chorvatsku. Hodnota fondů ESI však nespočívá pouze v dostupnosti financování. Pro Chorvatsko je mnohem důležitější, že mu využívání fondů ESI pomůže vytvořit koherentní strategii založenou v ještě větší míře než dnes na národní rozvojové politice. Pro některé oblasti, například pro výzkum a vývoj, které byly dosud ze státních rozpočtů financovány nedostatečně, představují fondy ESI skvělou příležitost, jak dohnat ostatní členské státy. Budeme se soustředit na investice do oblastí, které mají největší potenciál přispět ke konkurenceschopnosti chorvatských regionů a schopnosti vytvářet přidanou hodnotu. Příprava na členství a politika soudržnosti Během období před vstupem poskytovala EU Chorvatsku specifickou a cílenou finanční podporu, aby posílila jeho snahu o politické, ekonomické a institucionální reformy během příprav na členství. Od roku 2000 do roku 2006 obdrželo Chorvatsko ze sektorových předpřístupových programů asi 530 milionů eur. Od roku 2007 získávalo Chorvatsko prostředky z nástroje předvstupní pomoci (NPP), který všechny předchozí programy pomoci pro jednotlivé sektory nahradil. V období obdržela země asi 997 milionů eur, tj. zhruba 150 milionů eur ročně. Jeden program NPP byl vyhrazen pro politické a ekonomické reformy a čtyři další připravovaly zemi na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. Regionální politika EU proto není pro Chorvatsko nic nového. Administrativa země již získala praktické zkušenosti s řízením programů, které fungují dle pravidel politiky soudržnosti. Regionální a místní zúčastněné strany využívaly fondy k rozvoji inovačních projektů v oblasti dopravy a životního prostředí, ekonomického a sociálního rozvoje nebo rozvoje venkova. Sousedská spolupráce V rámci NPP (2. složka, 98 milionů eur) se rozšířila spolupráce s ostatními členskými státy Maďarskem, Itálií a Slovinskem a se sousedními balkánskými státy, jako je Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko. V rámci akce pro regionální rozvoj (3. složka, 345 milionů eur) byly zahájeny dopravní projekty podporující železniční infrastrukturu a vnitrozemské vodní cesty (Viz strana 8). Programy z oblasti životního prostředí investovaly do integrovaných projektů týkajících se odpadů a vodohospodářství, byly zahájeny různé podnikatelské i výzkumné programy podporující regionální konkurenceschopnost. V rámci 4. složky NPP ( lidské zdroje, 94,5 milionu eur) byla připravena celá řada projektů zaměřených na zlepšení přístupu k zaměstnání a posílení sociálního začleňování osob. Fondy NPP pomohly Chorvatsku vytvořit kapacitu a zdroje pro využití významného množství dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti, které bude mít Chorvatsko k dispozici, až se stane členským státem. Postupy NPP pro výběr projektů, výběrová řízení a uzavírání smluv jsou podobné postupům uplatňovaným v rámci strukturálních fondů, takže využívání fondů NPP poskytlo institucím v zemi nedocenitelné zkušenosti. Představuje totiž přípravu na budoucí využívání mnohem objemnějších fondů po vstupu. 7

8 TÉMA Projekty Během období před vstupem představovaly významnou prioritu investice podporující regionální konkurenceschopnost a významnou infrastrukturu v oblasti dopravy a životního prostředí. Jako jeden z příkladů může posloužit hlavní nádraží v Záhřebu (viz článek na straně 17), několik dalších uvádíme níže. Infrastruktura Vodovodní a kanalizační systém s čističkou odpadních vod pro Slavonski Brod Cílem této investice do oblasti životního prostředí bylo zkvalitnit vodohospodářský systém v povodí Dunaje zlepšením bezpečnosti dodávek vody současným spotřebitelům a připojením dalších přibližně obyvatel. Moderní čistička odpadních vod splňující požadavky EU umožní účinněji čistit odpadní vody. Projekt také zvýší počet obyvatel (9 950) připojených k systému kanalizace. Přispěje také k ochraně životního prostředí a zajistí shodu s normami EU v oblasti životního prostředí. Podpora konkurenceschopnosti Centrum pro technologie biologických věd V areálu univerzity v Záhřebu se buduje Centrum pro inkubaci a komercializaci technologií biologických věd (BIOCentre). Toto centrum bude poskytovat podporu začínajícím chorvatským firmám zabývajícím se biotechnologiemi a přírodními vědami. Nabídne výzkumná a vývojová, stejně jako obchodní zařízení, odborné kapacity i služby nezbytné pro inkubaci a podporu firem. Bude zajišťovat spojení s dalšími chorvatskými, regionálními i mezinárodními institucemi z oblasti výzkumu a vývoje a s firmami. Celkovým cílem projektu BIOCentre je rozvoj kapacit pro přenos technologií a jejich komercializaci na straně vysokoškolských institucí i veřejných výzkumných organizací. To zároveň přispěje k podpoře udržitelného regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti v odvětvích ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a MSP, které staví na znalostech. Dlouhodobým cílem Chorvatska je získat vedoucí postavení v oblasti biologických věd a technologií v jihovýchodní Evropě. Začínající firmy budou vyhledávány nejprve v Chorvatsku, dále v dalších zemích jihovýchodní Evropy a nakonec (bude-li to možné) ve střední a východní Evropě. Podpora konkurenceschopnosti Maraska rozvoj potravinářských technologií Další projekt z oblasti konkurenceschopnosti se zaměřuje na využití sofistikovaných technologií (sublimační sušení, sprejové sušení) při výrobě potravinářských produktů a polotovarových přípravků z višní Maraska. Byl vytvořen klastr, který má spojovat cílové skupiny výrobců a související organizace, včetně biotechnologické fakulty v Zadaru a univerzity v Lublani. Program zahrnuje budování povědomí a vytváření studijních plánů, zároveň byla vybudována nová laboratoř a zařízení pro pilotní výrobu sublimačně sušených višní Maraska a prášku ze šťávy višní Maraska. Přenos vědomostí a technologií směrem k malým a středním podnikům (MSP) v regionu zlepší konkurenceschopnost místního zemědělsko-potravinářského odvětví, vytvoří partnerství mezi místními výrobci, místními potravinářskými podniky a vědeckou komunitou a zajistí informovanost širší komunity o příznivých vlastnostech višní Maraska. 8

9 Řízení programů soudržnosti po vstupu Po vstupu bude mít Chorvatsko k dispozici prostředky ze strukturálních fondů EU a fondů soudržnosti ve výši 450 milionů eur 150 milionů eur z fondů soudržnosti a 300 milionů eur ze strukturálních fondů. Tyto fondy představují pozoruhodnou příležitost k řešení potřeb Chorvatska v oblastech dopravy a životního prostředí, nemluvě o inovacích a modernizaci výroby. Způsobilost v rámci nových programů Až bude Chorvatsko požívat výhody plného členství v EU, budou mít jeho regiony nárok na získání podpory na základě cílů konvergence a územní spolupráce. Předpřístupové programy IPA se automaticky změní na EFRR, ESF a fondy soudržnosti. Celková finanční alokace v rámci těchto programů se téměř zdvojnásobí, protože k částce 537 milionů eur poskytované z dřívějších fondů IPA přibude 450 milionů eur z fondů ESF, ERFF a fondu soudržnosti. Absorpční období pro nové prostředky ve výši 450 milionů eur bude poměrně krátké pouze 3,5 roku. S ohledem na tuto skutečnost se vnitrostátní orgány dohodly s Evropskou komisí na posílení řídicích struktur, zaměření na stejné sektorové priority a na přípravě zásobárny vyspělých projektů. Budoucí programy pro období Souběžně s přípravou a realizací těchto prvních programů soudržnosti připravuje Chorvatsko smlouvu o partnerství týkající se rámce pro Evropské strukturální a investiční fondy pro období Návrh VFR pro období předpokládá pro programy soudržnosti v Chorvatsku částku asi 8 miliard eur. Tato částka představuje významnou část budoucích investic v zemi. zleva doprava: Setkání Branka Grčiće, místopředsedy chorvatské vlády a ministra pro regionální rozvoj a fondy EU, s Johannesem Hahnem, evropským komisařem pro regionální politiku, během návštěvy v Záhřebu. V písemném stanovisku z ledna 2013 navrhla Evropská komise, že podpora soudržnosti by měla být investována do rozvoje konkurenceschopnosti prostřednictvím výrazné podpory MSP, výzkumu a inovací. Evropská komise rovněž požaduje programy zaměřené na úpravu systému zaměstnanosti, na optimalizaci využívání přírodních zdrojů, vyšší efektivitu veřejné správy a posílení sociálního dialogu. Zkušenosti z většiny členských států, které do EU vstoupily v nedávné době, ukazují, že evropské strukturální a investiční fondy mohou sehrát klíčovou úlohu, pokud jde o hospodářský růst. Očekává se, že tyto fondy poskytnou stabilní a hodnotnou podporu konkurenceschopnosti a blahobytu v Chorvatsku a posílí partnerství s regionem jihovýchodní Evropy, regionem střední Evropy a všemi členskými státy. Značné úsilí vynaložily chorvatské orgány na sladění sektorových strategií a připravovaných programů financovaných z veřejných zdrojů s cíli strategie Evropa V celé zemi probíhají intenzivní konzultace ohledně rozhodování o prioritách financování a určení vhodných projektů pro zemi. Další informace Zastoupení Evropské komise v Chorvatsku: 9

10 Cesta k překonání krize pomocí politiky soudržnosti 18. dubna předložila Evropská komise zprávu o tom, jak funguje politika soudržnosti v členských státech v tomto krizovém období. Ve zkratce lze vyjádřit její hlavní sdělení tak, že existují jasné a stále početnější důkazy o programech, které dosahují úspěchů v celé řadě různých priorit politik a v různých členských státech. Programy politiky soudržnosti ukázaly, že jsou dostatečně pružné na to, aby na krizi dokázaly reagovat, stále ještě však zbývá mnoho problémů, které je třeba vyřešit, a v některých strategických oblastech existují určitá rizika. Komise je ochotna zvážit další úpravy programů a snížit národní spolufinancování tam, kde to lze zdůvodnit a kde je cílem dosažení růstu a vytváření či zachování pracovních míst. Ze současných programů se můžeme významně poučit. Je třeba posílit vyhodnocování a využívání indikátorů takovým způsobem, aby přinášely podporu pro budoucí programy. Strategická zpráva o realizaci programů politiky soudržnosti v období využívá dostupné údaje (především z konce roku 2011) ze všech 27 členských států a z programů spoluprácem( 1 ). Jedná se o rozsáhlou koordinaci 434 programů, 273 regionů a 27 členských států, která pokrývá tři různé fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Politika soudržnosti EU investuje prostřednictvím těchto fondů 347 miliard eur, neboli 35 % celkového rozpočtu EU na období Povinnost přípravy strategické zprávy platí pro Komisi a 27 členských států, které byly vyzvány, aby dodaly své národní zprávy do konce roku 2012 a doložily svou úlohu při správě tohoto velmi objemného rozpočtu. Účinky krize a odpověď na ni Z národních zpráv je patrné, že se ekonomická a finanční krize projevila všude, byť se načasování i závažnost jejích účinků liší. Rozmanitá je i úloha, kterou politika soudržnosti v národních rozvojových strategiích členských států hraje. Obecně platí, že rozvinutější členské státy využívají politiku soudržnosti k podpoře střednědobých a dlouhodobých investic do inovací, MSP a pracovního trhu. Tyto státy vykázaly určité změny v investičních potřebách, ale vybíraly především národní programy, kterými řešily konkrétní problémy související s recesí. Změny programů byly v těchto zemích omezené, protože původní strategické cíle byly nadále považovány za platné. Méně rozvinuté členské státy a ty, které stále přijímají prostředky na podporu konvergence, obecně uznávají význam politiky soudržnosti pro podporu veřejných investic. Nejedná se však o homogenní skupinu. Menší počet těchto států se s recesí vypořádal a dostal se zpět do období růstu. Jiné potřebovaly podporu z programů pro obnovení makroekonomické stability jde například o Irsko, Řecko, Lotyšsko, Portugalsko či Rumunsko. V těchto zemích Komise reagovala na mimořádné ekonomické prostředí výraznou změnou programů a snížením národního spolufinancování, protože zde bylo třeba řešit hned dva problémy najednou: změnu socio- -ekonomických potřeb a sníženou schopnost spolufinancování ze strany vnitrostátních orgánů. V rámci všech zemí EU27 bylo změněno určení asi 36 miliard eur za účelem naplnění měnících se socio-ekonomických potřeb. 90 % těchto převodů proběhlo v období Souběžně s tím byla u programů v některých členských státech zrušena povinnost poskytnout asi 15,5 miliard eur z národních prostředků coby spolufinancování, což mělo urychlit investování prostředků EU. 10 (1) Evropské územní spolupráce nadnárodní a přeshraniční programy a programy spolupráce.

11 Společnost Hungrana, největší evropský zpracovatel kukuřice, snížila díky podpoře EU své emise oxidu uhličitého pomocí investice do energetického systému založeného na výrobě páry z biomasy. Projekt realizovaný v maďarském regionu Střední Zadunají patřil mezi několik případových studií uvedených ve strategické zprávě. V mnoha členských státech však přesto přetrvávají specifické problémy při správě programů, například následující: pokles poptávky po opatřeních podporujících inovace v MSP a v oblasti IKT, dále problémy se získáváním odpovídajících prostředků na spolufinancování mezi příjemci, což vede v mnoha oblastech k menším projektům, a případně delší období implementace. Příspěvek k evropským prioritám Mnoho národních zpráv přináší jasné sdělení o úloze politiky soudržnosti při podpoře evropských priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Toto sdělení je jasně navázáno na podporu ESF jak pro pracovní trh, tak pro investice do lidského kapitálu a reforem. Existuje také celá řada příkladů podpory EFRR pro výzkum a inovace, řešení přístupu k financování pro MSP, ale také podpory programů úspory energie a udržitelného rozvoje v širším slova smyslu. Informace o úloze financování z EU jsou rovněž obsaženy v příkladech projektů, zatímco údaje týkající se základních indikátorů a příjemců nyní poprvé nabízejí souhrnné důkazy úspěchů. Strategická zpráva EU Špička ledovce Národní zprávy členských států představují významnou snahu o větší transparentnost řízení a realizace programů. 27 členských států: poskytlo více než stran zpráv se souhrnnými informacemi a více než stran příloh: průměrná zpráva má 75 stran; byly předloženy zprávy ve 22 úředních jazycích EU, často s anglickými překlady, a to buď celé zprávy, nebo shrnutí; bylo identifikováno téměř 270 příkladů osvědčených postupů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; šest členských států předložilo své zprávy na začátku roku 2013 dalším státům a jejich prezentace jsou k dispozici online. Všechny národní zprávy poskytují důkladný rozbor ekonomických a národních institucionálních specifik a další podrobnosti o pokroku směrem k naplnění cílů programů. Komise shromáždila online verze 27 národních zpráv a jejich obsah použila k přípravě své souhrnné zprávy. 11

12 Přestože údaje nepokrývají celé čtyři roky, které zbývají do konce programového období v roce 2015, je již nyní možné konstatovat, že investice do Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu vedly k pokroku a zlepšení situace mnoha občanů. S ohledem na objem investic a zdržení při realizaci projektů lze ovšem očekávat ještě mnohem více. Rovněž platí, že programy, které zatím nevyužívaly relevantní dobrovolné základní indikátory, budou mít další šanci na lepší zachycení svých výsledků ve výročních zprávách za rok Dosažené výsledky Působivá velká čísla vycházející z národních zpráv o činnosti a výsledcích zahrnují například následující údaje: inovace a malé podniky získávají investice z EFRR: Podporu získalo projektů z oblasti výzkumu, technologií a vývoje; Byly poskytnuty investice pro projektů spojujících podnikání a výzkum; Podporu získalo začínajících podniků. V rámci EFRR bylo vytvořeno téměř pracovních míst (polovina z nich v období ), včetně pracovních míst ve výzkumu a pracovních míst v MSP. 1,9 milionu dalších obyvatel má nyní přístup k širokopásmovým sítím, které byly financovány z EFRR. 2,6 milionu dalších obyvatel má přístup k dodávkám vody podle norem EU a 5,7 milionu dalších obyvatel využívá systému čištění odpadních vod (podpora převážně z Fondu soudržnosti). Bylo dokončeno 460 km silnic sítě TEN-T a 334 km železnic sítě TEN-T, a to nad rámec dalších silničních a železničních projektů (převážně FS). 2,4 milionu obyvatel nalezlo díky pomoci z Evropského sociálního fondu nové pracovní místo během 6 měsíců podpory (dle hodnotící studie EK). Počet obyvatel, kteří ročně získávají pomoc z ESF v rámci všech cílů politiky, vzrostl z 10 milionů ročně před rokem 2010 na asi 15 milionů ročně ve všech následujících letech. Tato čísla vycházejí z projektů dokončených v období (pět členských států poskytlo údaje až do června 2012). Další údaje o členských státech jsou zveřejněny v pracovním dokumentu útvarů Komise a 13 tematických infolistů je k dispozici online. Přehled financování z EU podle cílů vybrané projekty a prostředky, které ještě budou alokovány ( ) Vybrané projekty (konec roku 2011) Dosud nepřidělené prostředky Inovace, výzkum, technologie a vývoj Životní prostředí Silniční infrastruktura Lidský kapitál Pracovní trh Železniční infrastruktura Malé a střední podniky a podnikání Sociální infrastruktura Ostatní doprava Služby a infrastruktura IT Vytváření kapacity a technická pomoc Energie Sociální začleňování Městská a územní soudržnost Kulturní dědictví a turistický ruch

13 Měření pokroku Tato zpráva představuje první příležitost posoudit během programového období průběžný pokrok v plnění výstupů a výsledků. Podobné údaje Komise nikdy předtím neměla k dispozici ve formě, v níž by je bylo možné analyzovat a prezentovat. Podíváme-li se na údaje o výstupech, výdajích a výběru projektů, získáme jasnější byť stále ne dokonalý obrázek o pokroku v realizaci. Míra výběru projektů a vynaložení prostředků nemá v různých členských státech stejný průběh. Některé programy již mají vybrané všechny projekty, míra vynaložených prostředků je ale nízká. Jiným ještě zbývá vybrat velké množství projektů, ale vykazují již velkou část prostředků jako vynaloženou. Nemůžeme sice očekávat, že průběh bude v různých členských státech stejný (liší se složení investic, výběrová kritéria i institucionální kapacita), přesto je třeba zpozornět. Výběr projektů sám o sobě není zárukou finanční implementace ani dosažení správných výstupů a výsledků, které povedou k růstu a vzniku či zachování pracovních míst. Ve své zprávě Komise identifikuje oblasti investic, kde je třeba podniknout kroky za účelem urychlení výběru a realizace projektů spolufinancovaných v období , aby bylo možné splnit stanovené cíle. Ke zjevným zpožděním u různých skupin členských států dochází zejména v klíčových strategických sektorech, jako jsou výzkum a inovace, investice do IKT, železnice, obnovitelné zdroje energie či vytváření kapacity. V některých případech je pomalý pokrok v určitých tématech doprovázen rychlým pokrokem v jiných tématech. To naznačuje, že pokud by nedošlo ke korekci, nebudou původní strategie a cíle naplněny. Prostor pro zlepšování Ve svých závěrech Komise zdůraznila dvě hlavní sdělení. Členské státy se musí jasně zaměřit na realizaci současných programů. V sázce je příliš mnoho. Více než 50 % dostupných prostředků bude teprve nárokováno na základě investičních aktivit v reálné ekonomice. Komise bude spolupracovat s členskými státy a tam, kde to pomůže k růstu a vzniku pracovních míst, bude ochotna zvážit změnu programů. Zpráva také podtrhuje význam důkladných reforem ohledně politiky soudržnosti v období , které v současné době vyjednává Evropský parlament s vládami zemí EU, včetně strategičtějšího soustředění zdrojů na klíčové priority a většího zaměření na výsledky a vyhodnocování. Tato zpráva přináší nedocenitelný obrázek politiky, která naplňuje většinu priorit EU a investuje do růstu v době, kdy je to nejvíce potřeba. Podporujeme nové inovační podnikání a vytváříme dobrá udržitelná pracovní místa pro budoucnost, přivádíme širokopásmový internet do odlehlých oblastí, bojujeme proti odlivu mozků či budujeme zásadně důležitá dopravní spojení, která přispívají ke konkurenceschopnosti regionů. Ukázalo se také, že tato politika je schopna značné flexibility, že dokáže reagovat na krizi a přizpůsobit se potřebám lidí a jejich komunit. Z některých záležitostí si však bude třeba vzít ponaučení: výsledky jsou někdy nevalné a členské státy musí uspíšit své úsilí v oblasti využívání zdrojů EU. Ve vztahu k novému programovému období očekáváme, že členské státy a regiony zaměří politiku ještě více na výsledky a priority, které budou mít největší dopad. Johannes Hahn člen Evropské komise, který má na starosti regionální politiku Souhrnná zpráva, jejíž obsah shrnuje následující článek, poskytla další nezávislý analytický materiál, který mohla Komise při analýze národních strategických zpráv využít. Strategická zpráva bude nyní předmětem diskusí v rámci relevantních institucí EU. Další informace strategic_report_en.cfm 13

14 Politika soudržnosti pomohla přivést superrychlé širokopásmové připojení využívající optická vlákna na poloostrov The Lizard, nejjižnějšího bodu Spojeného království. Projektem Superfast Cornwall, financovaným z EFRR, se zabývala jedna z případových studií zaměřených na úspěšné projekty, které jsou zahrnuty do Strategické zprávy EU o implementaci programů politiky soudržnosti v období (viz též článek na stranách 10 13). nezávislý pohled na politiku soudržnosti, Proces tvorby politik by měl vždy stavět na informovaných rozhodnutích vycházejících z důkazů. Z tohoto důvodu Komise vítá nejnovější zprávu sítě odborných hodnotitelů o realizaci politiky soudržnosti ve všech 27 členských státech. Každý rok je vyzvána skupina nezávislých odborných hodnotitelů, aby přezkoumala výsledky vykázané všemi členskými státy při implementaci programů spolufinancovaných z fondu EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) a z Fondu soudržnosti. Tato souhrnná zpráva představuje aktualizaci zprávy vytvořené na začátku roku 2012 a shrnuje vývoj programů období až do konce roku Další informace Síť odborných hodnotitelů evaluation/pdf/eval2007/expert_innovation/2012_ evalnet_fei_synthesis_final.pdf Nástroje finančního inženýrství jjj/doc/pdf/cocof_guidance_note3_en.pdf 14

15 VŠECHNY FONDY EU VÝBĚR PROJEKTŮ ( ) V POROVNÁNÍ S VYKÁZANÝMI PLATBAMI ( ) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK ETC eu MÍRA VÝBĚRU PROJEKTŮ PODÍL EU NA VÝDAJÍCH (VYPLACENÁ / NÁROKOVANÁ ČÁSTKA K ) Souhrnná zpráva za rok 2012 zdůrazňuje šest hlavních okruhů: 1 Socioekonomická situace Zpráva zdůrazňuje kritickou situaci, v níž se programy realizují, a podtrhuje špatné ekonomické výsledky většiny evropských zemí (s výjimkou pobaltských států, Polska a Slovenska). Předpověď pro rok 2013 očekává pouze velmi mírné zlepšení, zatímco stav veřejných financí zůstane špatný, neboť bude ovlivněn úspornými programy, které jsou v mnoha zemích realizovány. Tento scénář bude pravděpodobně překážkou dosažení takového tempa vynakládání prostředků, jaké bylo pro zbývající období plánováno. 2 Rozsah finanční podpory EFRR a Fond soudržnosti v období dohromady poskytují částku 270 miliard eur, tj. v průměru 0,3 % HDP EU, avšak v zemích EU-12 ( 1 ) tyto prostředky představují více než třetinu (37,7 %) ročních výdajů státního kapitálu. Tato čísla dokládají zásadní význam financování z EU pro rozvojové výdaje v zemích EU-12. Zpráva však ukazuje, že členské státy zatím nárokovaly méně než polovinu všech dostupných prostředků. Tato skutečnost vyvolává otázku ohledně schopnosti některých členských států absorbovat částku dostupnou pro následující tři roky. Zpráva zároveň varuje, že v některých zemích existuje riziko možné ztráty prostředků ( 2 ). V odpovědi na problémy, které některé členské státy zažívají, schválila EU snížení úrovně národního spolufinancování, ale současně zachovala stabilní úroveň financování z EU. (1) Země EU-12: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. (2) Bulharsko, Itálie a Rumunsko. 15

16 3 Změna složení investic Zpráva si všímá podstatného posunu v rozdělování dotací, který se týká asi 10 % celkových dostupných prostředků. Na tuto změnu je třeba nahlížet ve světle zhoršování ekonomické situace ve většině členských států. Zpráva naznačuje tendenci měnit programy financování způsobem, kdy jsou prostředky odebírány z opatření jako podpora podnikání a oblastí s omezenou kapacitou spolufinancování (např. místní samospráva) a přesouvají se do opatření méně zasažených krizí. Výsledkem je, že v členských státech EU-12 se většina financování rozděluje do investic do dopravních sítí a environmentální infrastruktury, zatímco v zemích EU-15 ( 3 ) je patrná tendence k financování infrastruktury výzkumu a technologického vývoje a inovací, podnikatelských investic a dále též environmentální infrastruktury. Za účelem pomoci MSP překonat problém zamrznutí úvěrového trhu ( credit crunch ) byly v programech implementovány nástroje finančního inženýrství: investiční půjčky poskytované podnikům. 5 Úspěchy Zpráva si všímá, že míra dokončení projektů v roce 2011 výrazným způsobem vzrostla. Výsledky a úspěchy programů je však obtížné posoudit kvůli dvěma faktorům: omezené množství dokončených systémů, které redukuje doložitelnost hmotnými výsledky, a nedostatek informací vykazovaných ve výročních zprávách o implementaci. Určité závěry však možné vyvodit je: programy v regionech, jichž se týká cíl konkurenceschopnosti, jsou v mnohem pokročilejší fázi implementace než programy v konvergenčních regionech; podpora tvorby pracovních míst ( pracovních míst na plný úvazek) a podpora pro začínající firmy (53 000) dosáhla značného nárůstu, a proto vykazuje zrychlení implementace; projekty podpory pro podniky se orientují na výzkum a technologický vývoj a podporu začínajících podniků, přičemž MSP implementovaly investičních projektů. Bylo financováno výzkumných projektů spolupráce vědy a průmyslu a v této souvislosti vzniklo téměř pracovních míst ve výzkumu ( 4 ). 4 Finanční pokrok při implementaci programů politiky soudržnosti Zpráva identifikuje platby uskutečněné členským státům jako nejspolehlivější zdroj údajů, který máme k dispozici, pokud jde o tempo implementace programů. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím zaznamenává souhrnná zpráva podstatné zpoždění v čerpání z fondu EFRR pro státy EU-15: zatímco platby v aktuálním programovém období činily 46 % sjednaného rozpočtu, platby ve stejné fázi předchozího období byly o 10 % vyšší, což v absolutních číslech znamená snížení o 10,8 miliardy eur. Rychlost čerpání byla vyšší v členských státech EU-12 (49 %) než ve státech EU-15 (45 %), a to navzdory skutečnosti, že první uváděná skupina má kratší zkušenosti s řízením strukturálních fondů. Zpráva také zaznamenává, že hlavním důvodem tohoto zpoždění byl pomalý start programů na začátku programového období. Nepříznivé ekonomické podmínky, problémy s veřejnými zakázkami a zpoždění v administrativě však následnou implementaci zpomalily ještě více. 6 Hodnocení prováděné členskými státy Průměrný počet hodnocení činil téměř jedno na program, u jednotlivých členských států byly však v tomto směru výrazné rozdíly. Většina hodnocení (83 %) se zaměřovala na implementaci programu a posouzení procedur. Převažovalo využití kvalitativních metod (53 %, oproti tomu kvantitativní metody byly využity v 11 % případů). Hodnocení naznačují pozitivní výsledky, pokud jde o zásahy v oblasti výzkumu, technologického vývoje a inovací, zvláště ve vztahu k vytváření sítí a spolupráci, rovněž pak ve vztahu k podpoře podniků. Podobně platí, že hodnocení rozvojových iniciativ zjistila, že tyto iniciativy podporují spolupráci mezi různými úrovněmi samosprávy a zvyšují účast místních orgánů. Zpráva bohužel také zjistila, že zjištění, která hodnocení přinesla, bývají využívána převážně neformálně a nejsou zapojována do procesu vytváření politik. Pouze pobaltské státy vytvořily formální procedury zajišťující vstupy ze systému monitorování a hodnocení do procesu vytváření politik. Závěrečná zpráva sítě odborníků k období se očekává na konci roku Zprávy jako tato budou pomáhat Komisi naplnit očekávání Rady a Parlamentu, pokud jde o výroční zprávy o dosažených úspěších politiky soudržnosti počínaje rokem Důkazy mají stále větší slovo při utváření politiky soudržnosti. 16 (3) Země EU-15: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. (4) Existují určité rozdíly v údajích vykazovaných ve strategické zprávě Evropské komise a v národních strategických zprávách. Je to proto, že některé členské státy své národní strategické zprávy aktualizovaly.

17 PŘÍKLADY PROJEKTŮ panorama [Léto 2013 č. 46] Celkové náklady: EUR Příspěvek EU: EUR Záhřeb, Chorvatsko Centrální nádraží v Záhřebu Významná přestavba mezinárodní křižovatky Hlavní město Chorvatska Záhřeb se nachází na významné křižovatce transevropské sítě TEN. Chorvatsko představuje most mezi severem a jihem a jeho železnice spojují střední Evropu přes Salcburk, Záhřeb a Bělehrad s řeckou Soluní (koridor X sítě TEN). Další koridor TEN, který spojuje Budapešť přes Záhřeb s přístavem Rijeka na pobřeží Jaderského moře, představuje jeden z nejdůležitějších železničních koridorů v Chorvatsku. Vzhledem ke stáří a špatnému stavu signalizačního systému na této trati (je starší než 70 let) byla rychlost na záhřebském centrálním nádraží omezena na 30 km/h. Modernizační projekt, který podpořila EU, si stanovil za cíl renovaci a modernizaci signalizační a blokovací infrastruktury v oblasti záhřebského hlavního nádraží. Tyto úkony byly prioritní a podmiňovaly jakoukoli rekonstrukci kolejišť či nástupišť. Modernizace pomůže zajistit volný tok mezinárodní železniční dopravy skrze záhřebské nádraží. Dojde také ke zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti signalizačního a blokovacího zařízení a ke snížení nákladů na údržbu. Současně vzroste povolená průjezdová rychlost vlaků a dojde k rozvoji kapacity nádraží. Po dokončení projektu bude odstraněna nutnost výrazných rychlostních omezení na této trati, která představují významné zúžení bránící volnému toku mezinárodní železniční dopravy nádražím. Modernizace přinese okamžitou výhodu osobám, které do chorvatského hlavního města každý den po železnici dojíždějí. Projekt pomůže zvýšit kapacitu trati a možnou rychlost a současně podpoří růst vnitrostátní i mezinárodní osobní i nákladní dopravy (46 % železniční nákladní dopravy v Chorvatsku je orientováno na export). V rámci modernizace budou přebudována rozhraní se stávajícími systémy v přilehlých nádražích a úsecích železničních tratí a tato modernizace otevře cestu celé řadě dalších projektů cílených na zlepšení železniční infrastruktury a koridorů v Chorvatsku. Práce by měly být hotovy na konci roku Zrinka Ivanović Kelemen z organizace Chorvatská železniční infrastruktura uvádí: Chorvatský systém železniční dopravy představuje významný most v mezinárodní železniční síti, současně je však životně důležitý i jako spojení bohatých zemědělských regionů země s jejími velkými průmyslovými a spotřebitelskými středisky v centrálním Chorvatsku. Důležitá modernizace záhřebského nádraží otevře cestu další modernizaci celé sítě, která bude pro chorvatskou ekonomiku významným přínosem. Další informace 17

18 PŘÍKLADY PROJEKTŮ Pohjois-Suomi, Finsko vytvoření geoparku Rokua podpoří rozvoj turistického ruchu a vzdělání Geopark Rokua v severním Finsku přenese návštěvníky zpět do doby ledové a nabídne jedinečnou kombinaci geologických, přírodních a kulturních zajímavostí z oblasti života na zamrzlém dalekém severu. Geopark Rokua se nachází přibližně pouhých 200 km jižně od severního polárního kruhu a představuje nejsevernější geopark na světě. Jeho neobvyklá geologie přitahuje v posledních letech čím dál více návštěvníků z celého světa. Od roku 2010 tvoří park součást globální sítě 91 geoparků, z nichž polovina se nachází v Evropě, včetně jednoho na Islandu a dvou v Norsku. Evropská síť geoparků sestává z 54 evropských území, která spolupracují na ochraně a posílení svého geologického dědictví prostřednictvím integrovaného a udržitelného rozvoje. Všechna je spojuje schopnost sdílet zkušenosti a doporučované postupy, pokud jde o vyučování přírodních věd, ochranu geologického dědictví a propagaci udržitelné geologické turistiky. Od vytvoření geoparku v roce 2010 zde byly realizovány různé projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jež měly pomoci s rozvinutím potenciálu parku v plném měřítku. Patřily sem i projekty, které měly zlepšit webovou prezentaci geoparku a jeho brandingové a marketingové aktivity. Poslední kolo projektů, které bude končit na konci roku 2013, zahrnuje i projekt, který se snaží uspořádat a doladit provozní model geoparku a do něhož spadá i výroba nových vzdělávacích a komunikačních materiálů. Geopark Rokua má rozlohu km 2 a zahrnuje menší národní park Rokua, který byl založen v roce Charakteristickým rysem oblasti Rokua jsou dramatické reliéfy, například ledovcové brázdy vytvarované v době ledové. Parkem prochází síť stezek určených pro chodce i lyžaře. Přírodní krásy parku si přichází prohlédnout mnoho návštěvníků a součástí informačního střediska je i výstava zachycující vznik oblasti geoparku spolu s expozicemi o geologii, historii, přírodě a současnosti. Vytvoření parku přineslo této oblasti významný nárůst turistického ruchu, uvádí Vesa Krökki, projektový manažer a výkonný ředitel geoparku Rokua. Přestože park byl už nějakou dobu oblíbený, nyní jej kromě tradičních návštěvníků z Finska, Německa a Švédska navštěvují větší počty návštěvníků z celého světa. Další informace Celkové náklady: EUR Příspěvek EU: EUR 18

19 Spodnjeposavska, Slovinsko Přestavba slovinské nemocnice za účelem vyšší úspory energie Celkové náklady: EUR Příspěvek EU: EUR Chlazení a ventilaci operačních sálů zajišťuje nově instalovaný systém klimatizace, teplou vodu nyní ohřívá solární systém. Část dodávek elektřiny pro nemocnici zajišťují obnovitelné zdroje energie, především solární panely a tepelná čerpadla, která byla instalována, aby čerpala energii ze spodních vod. Spolu s dřívějšími pracemi, které zahrnovaly například výměnu kotlů (2006) a modernizaci kuchyně (2008), dosáhl program energetické modernizace významného účinku. Modernizace vedla ke snížení celkové spotřeby energie o 41 % ve srovnání s rokem Celkové náklady na energii klesly o 14 % a nyní představují pouze 1,44 % provozních nákladů nemocnice. Mimo to nemocnice snížila emise CO 2 o 27 % a spotřeba vody klesla o 11 %. Všeobecná nemocnice ve východoslovinské Brežici je jednou z nejstarších v zemi, pochází z roku S asi 300 zaměstnanci a více než 150 lůžky poskytuje kompletní sortiment zdravotnických služeb pro více než obyvatel regionální komunity a v rámci protikrizového programu vlády prošla rozsáhlým programem snižování nákladů, který se zaměřoval na úspory energie. Za podpory Fondu soudržnosti EU prošlo šest hlavních budov nemocnice rozsáhlou rekonstrukcí zaměřenou na úspory energie. V rámci zlepšovacího programu, jehož náklady dosahovaly 2 milionů eur, byly tepelně izolovány stropy, fasády, stěny i podlahy a došlo k rekonstrukci střech. Proběhla výměna všech dveří a oken a všude byly instalovány energeticky úsporné žárovky. Kromě nižší spotřeby elektřiny má nyní nemocnice také spolehlivější zdroje energie, které zajišťují nepřerušený provoz a minimalizují negativní dopady na životní prostředí. Byl zaveden centrální systém energetického řízení, který nemocnici zajišťuje neustálý přehled ohledně spotřeby energie a výkonnosti. Tato investice do opatření na úsporu energie a do obnovitelných zdrojů energie náš nemocniční komplex transformovala v plně zelenou instituci a významně snížila provozní náklady, uvedl Drazen Levojevic z všeobecné nemocnice v Brežici. Další informace 19

20 STRUČNÝ PŘEHLED AKTUALIT aktuality [Stručný přehled aktualit] Spojení prostřednictvím sítě Yammer Přáli jste si někdy, aby existoval efektivnější způsob spolupráce s partnery než zdlouhavé porady a nekonečné výměny ů? Mohli byste svou práci vykonávat lépe, pokud byste mohli sdílet zkušenosti s lidmi, kteří čelí podobným problémům? RegioNetwork je online komunita pro odborníky zabývající se regionální a městskou politikou EU. Účast je bezplatná a zajišťuje přístup k široké škále funkcí, které vám mají zajistit podporu při vaší práci: Můžete využívat skupiny ke spolupráci a práci na specifických cílech; Můžete snadno vyhledávat a filtrovat informace a konverzace, které jsou pro vás relevantní; Můžete sdílet své úspěchy a spojovat se s dalšími odborníky, kteří mají podobné zájmy jako vy; Můžete testovat různé názory či možnosti tak, že uspořádáte anketu. Příklady odborníků z komunity zabývající se regionální a městskou politikou EU, kteří již síť RegioNetwork využívají, zahrnují referenty pro komunikaci z řídicích orgánů, stejně jako hodnotitele, kteří posuzují dopady jednotlivých operačních programů. Neváhejte a připojte se k síti RegioNetwork ještě dnes! Foto soutěž Evropa v mém regionu 2013 Chceme slyšet i vidět jak se využívají investice EU tam, kde žijete, chceme vyzdvihnout projekty, které přinášejí skutečnou změnu do života místních komunit. Pokud se chcete zúčastnit soutěže, stačí pořídit fotografii projektu financovaného z EU, o němž víte nebo který jste někde viděli. Na snímku by měla být také zachycena plaketa či billboard s informacemi o financování a vlajkou EU. Pokud se s námi o své fotografie podělíte, získáte šanci vyhrát eur na nákup vybavení k digitálnímu fotoaparátu a výlet pro dvě osoby do Bruselu v říjnu Poslední příležitost zaslat do soutěže fotografie budete mít v poledne středoevropského času dne 23. srpna V letošním ročníku soutěže Evropa v mém regionu budeme přijímat nejen fotografie projektů spolufinancovaných z EFRR či Fondu soudržnosti, ale také z dalších fondů EU, pokud bude fotografie takové spolufinancování z EU dokládat. Věděli jste, že každý rok získávají prostředky z EU určené na regionální financování tisíce projektů po celé Evropě? Projekty mohou zahrnovat rozličné programy od zlepšení veřejné dopravy přes využívání ekologičtější energie až po programy podpory malých podniků. Další informace o fondu EU pro regionální politiku a ostatních fondech EU. Další informace Další informace Region-Community/ ?sk=app_

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného

Více

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů

Více

Kohezní politika EU po roce 2013

Kohezní politika EU po roce 2013 Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení

Více

Evropská politika soudržnosti

Evropská politika soudržnosti Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Jakou roli může sehrát Moravskoslezský pakt zaměstnanosti? Prezentace vychází z pracovních návrhů nové evropské legislativy Politika soudržnosti Zůstávají rozdíly

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ

Více

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE 8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období 2014 2020 Podklad pro jednání 120. Plenární schůze RHSD ČR Červenec 2015 Úvod Ministerstvo

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011

ZDROJE RŮSTU EVROPY. Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 ZDROJE RŮSTU EVROPY Prezentace pana J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 23. října 2011 Plán stability a růstu 1. Rozhodným způsobem zareagovat na problémy Řecka 1 2.

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,

Více

8831/16 mp/lk 1 DG C 1

8831/16 mp/lk 1 DG C 1 Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi, Praha, 18. 11. 2014 Obsah prezentace 1. Základní informace o programech Evropské

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011

MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady MANAŽERSKÝ SOUHRN VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) 10747/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 414 final Předmět: FSTR 38 FC 32 REGIO 47 SOC

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Průběh čerpání strukturálních fondů

Průběh čerpání strukturálních fondů Rámec podpory Společenství představuje základní strategii pro rozvoj regionů České republiky na období 2006. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (MMR) plní roli výkonného orgánu, který zajišťuje celkovou

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Výhled. Nové programovací období SF

Výhled. Nové programovací období SF Výhled Nové programovací období SF 2007 2013 Obsah prezentace Cíle podpory Pravidla podpory Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační programy Harmonogram příprav Cíle podpory

Více

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:

Více

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2015 COM(2015) 563 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2013 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací?

ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací? Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti ROP jako slepá vývojová větev nebo příliš transparentní model rozdělování dotací? Mgr. Richard Hubl VALTICE 2012, XV. MEZINÁRODNÍ

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 5. listopadu 2018 (OR. en) 13473/18 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada LIMITE CADREFIN 288 RESPR 41 POLGEN 191 FIN 824 Předmět: Víceletý

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu

Více

Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese

Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 3. května 2013 Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese Po recesi, kterou se vyznačoval rok 2012, by se měla ekonomika EU v první

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

Ochranné známky 0 ÚČAST

Ochranné známky 0 ÚČAST Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko

Více

Navzdory finančním omezením má nový rozpočet pomoci ekonomickému růstu

Navzdory finančním omezením má nový rozpočet pomoci ekonomickému růstu EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Brusel 11. června 2014 Navzdory finančním omezením má nový rozpočet pomoci ekonomickému růstu Propojení dědictví minulosti s pomocí, aby Evropa i s omezenějšími prostředky

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem

jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem dne: 30. 5. 2016 bod programu: 4 Věc: Projekt FABIANA zapojení města do projektu v rámci programu CENTRAL EUROPE Důvod předložení: Zapojení města do mezinárodního

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci

Více

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Hodnotící tabulka jednotného trhu

Hodnotící tabulka jednotného trhu Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 31. ledna 2013 (04.02) (OR. en) 5827/13 EDUC 24 SOC 58

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 31. ledna 2013 (04.02) (OR. en) 5827/13 EDUC 24 SOC 58 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 31. ledna 2013 (04.02) (OR. en) 5827/13 EDUC 24 SOC 58 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla

Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU SRPEN

Více

Finanční zdroje euroregionů v období

Finanční zdroje euroregionů v období Finanční zdroje euroregionů v období 2007-2013 Cíle regionální politiky 2007-2013 V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

9265/15 aj/jh/mb 1 DG B 3A - DG G 1A

9265/15 aj/jh/mb 1 DG B 3A - DG G 1A Rada Evropské unie Brusel 15. června 2015 (OR. en) 9265/15 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada UEM 199 ECOFIN 405 SOC 367 COMPET 279 ENV 362 EDUC 185

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKY A SOCIÁLNÍ INOVACE

SOCIÁLNÍ PODNIKY A SOCIÁLNÍ INOVACE Sedm regionů, jeden cíl: Prohloubení ekosystému sociálního podnikání v evropských regionech pomocí vládních opatření a schématu hodnocení V posledních letech byl zaznamenán nárůst zájmu o sociální podnikání

Více

Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu

Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu MEMO / 23. května 2012 Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu Zpráva Situace Romů v jedenácti členských státech EU představuje první klíčová zjištění dvou průzkumů,

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více