Školní časopis Gymnázia Moravské Budějovice Listopad Itálie Rozhovory se studenty a Ivanou Bártíkovou Akce školy Taneční

Transkript

1 Školní časopis Gymnázia Moravské Budějovice Listopad 2013 Itálie 2013 Rozhovory se studenty a Ivanou Bártíkovou Akce školy Taneční 1

2 Pavlína Ondráková Vendula Kopečková Anna Maršíková Martina Puchnerová Dagmar Křivánková Veronika Krejčová Simona Protivínská 2

3 OBSAH Editorial... 4 Co nás čeká v listopadu?... 5 První dojmy aneb Jak to vidí prváci?... 6 Aerobicmania Adapťák aneb Nová zvěř do stáda... 7 Rumunsko očima Lucie Škodové... 8 Gymnázium na cestách - Itálie Už nevěřím na pohádky Deutsch ist dein Plus! Na slovíčko s Ivanou Bártíkovou Anglické divadlo Taneční Divadelní učebnice Obchod s lidmi Časopis na facebooku Burza učebnic Kontakt: 3

4 Milí čtenáři, chtěla bych Vás s radostí přivítat u druhého listopadového čísla našeho školního časopisu The Gympl Times. V prvním červnovém díle jste si mohli mimo jiné přečíst rozhovory s maturanty i Michaelou Salačovou a zrekapitulovat si, co se za poslední dobu na naší škole vlastně událo. V tomto čísle tomu nebude jinak a i nyní pro Vás máme překvapení v podobě zajímavého rozhovoru. Tentokrát jsme vyzpovídaly fotografku Ivanu Bártíkovou. Studentka Martina Puchnerová Vás seznámí s tím, jak se další člence našeho pedagogického sboru Mgr. Lucii Škodové DiS. líbilo v Rumunsku. Kromě těchto rozhovorů se můžete dočíst také o tom, jak se naši mladší spolužáci měli na adaptačním kurzu, jak probíhalo předávání ceny o Nejlepšího němčináře roku nebo jak jsme se měli na Aerobicmanii. Na přelomu září a října letošního školního roku jsme se mohli vypravit s PhDr. Alenou Zinou Janáčkovou a Mgr. Ilonou Lovicarovou na týden do Itálie, kde jsme měli možnost procestovat tuto zemi od severu k jihu. Navštívili jsme mimo jiné Řím, Vatikán, Sienu, ale také Florencii či Volterru, kde se odehrával druhý díl ságy Stmívání. V časopise tudíž nechybí ani krátký fotoreport. Za korekturu a velkou pomoc redakční radě s tvorbou časopisu bychom chtěly poděkovat Mgr. Blance Roupcové, která byla ochotná nám pomoci v jakoukoliv denní dobu. Na závěr bych Vám, studentům, ale i profesorům a čtenářům časopisu, chtěla za celou redakci popřát krásný podzim. Ať je Váš život alespoň tak barevný, jako listí na stromech v parku. Doufám, že se Vám druhé číslo našeho časopisu bude líbit. 4 Pavlína Ondráková šéfredaktorka

5 Co nás čeká v LISTOPADU? Gaudeamus veletrh vzdělávání, Brno Termín: Projekt Naši nebo cizí, 2. C Termín: Uzavření čtvrtletního hodnocení prospěchu Termín: Živé organismy a imunita přednáška v rámci semináře biologie Termín: Pedagogická rada Termín: Schůzky SRPŠ Termín: Beseda o zvládání zátěže před maturitou a přijímacími zkouškami Termín: Den otevřených dveří Termín:

6 První dojmy aneb Jak to vidí prváci Simona Protivínská Vítek Přívětivý, 1. A 1. Proč sis vybral ke studiu právě Gymnázium Moravské Budějovice? Celkově asi proto, že ještě nejsem rozhodnutý o své budoucnosti a nevím, co chci v budoucnu dělat, tak proto gympl. 2. Jak se ti líbí na gymnáziu? Co se ti líbí nejvíc? Tak zatím jsem spokojenej, hlavně se mi líbí naše třída a celkově holky na gymplu. 3. Co tě tu zaujalo? Hlavně to, že je tu celkem volnost, a hlavně mě zaujalo zvonění. Když zvoní, v hlavě se mi vybaví hláška z pražskýho metra. Cituji: "Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice I. P. Pavlova. 4. Na co se tento rok těšíš? Nejvíce se těším asi na hory. 5. Co říkáš na naše profesory? Profesoři jsou fajn, teda aspoň zatím. Nejvíc mi sedí paní profesorka Honsová. Anna Růžičková, 1. A 1. Proč sis vybrala ke studiu právě Gymnázium Moravské Budějovice? Nevěděla jsem, na jaký obor bych šla, tak jsem si takhle zvolila odklad na 4 roky. 2. Jak se ti líbí na gymnáziu? Co se ti líbí nejvíc? Zatím to ujde... Co konkrétně? Automaty na kafe. Nemusím si kafe dělat doma. 3. Co tě tu zaujalo? Že to není takové bludiště, jak jsem myslela. 4. Na co se tento rok těšíš? Chtěla bych celkově zjistit, jak to na této škole chodí Co říkáš na naše profesory? Jsou zatím docela v pohodě. Nemám s nikým problém. 6

7 AEROBICMANIA 2013 Vendula Kopečková Každý rok je organizovaný mezinárodní kongres v aerobicu. Letošní rok nebyl žádnou výjimkou. Naše škola si tuto akci nemohla nechat za žádnou cenu ujít, a tak jsme se vydaly do Univerzitního kampusu v Brně Bohunicích, kde celá akce probíhá. Na programu bylo sedm hodin aerobicu, ale i posilování či tance, probíhajících na pěti sálech současně. Co jsme mohly vůbec vyzkoušet? Náplní programu byly různé druhy posilovacích lekcí (X CO TRAINING, PILATER ROLLER, INDOOR WALKING ), ale také lekce choreograficky náročné (LATINO DANCE, CARDIO DANCE, Hi Lo, STEP AEROBIC). Jednotlivé hodiny vedli profesionální lektoři. Mezi ty české patřili kromě Lenky Velínské také Roman Ondrášek či Lukáš Kolek. Převahu však měli zahraniční hosté, což dokazuje prestiž a mezinárodní úroveň akce. Své umění převedli Milan Ondruš, Peter Dragovic, Robert Sörensen a další. Celá akce byla velmi vydařená díky pečlivé práci pořadatelů, ale i díky velkému počtu účastníků, kteří vytvořili úžasnou sportovní atmosféru. Více informací o této akci najdete na facebooku nebo na webových stránkách Na Aerobicmanii jsme se vypravily ve složení: Vendula Kopečková, Zuzana Kabelková, Pavlína Ondráková, Radka Klinerová, Žaneta Zvolánková, Kamila Blažková a Mgr. Štěpánka Pokorná. Adapťák aneb Nová zvěř do stáda Dagmar Křivánková Na začátku tohoto školního roku se třída 1. A zúčastnila adaptačního kurzu v budovách našeho gymnázia. Kurzu se tentokrát zúčastnilo 28 žáků. Cílem každého adaptačního kurzu je vzájemně se spřátelit a seznámit. Ani tentokrát tomu nebylo jinak a každý nový student měl možnost udělat si obrázek o svých nových spolužácích. Adaptační kurz probíhal od v režii paní profesorky Radové a Pánkové. Nesmím opomenout na třídní profesorku Blanku Roupcovou. Žáci měli možnost důkladně prošmejdit gymnázium i jeho okolí, zahrát si řadu her, jak pro seznámení, tak pro zábavu. Nechybělo ani ponocování v tělocvičně a snídat ve školní jídelně Střední školy řemesel a služeb se také jen tak někomu nepoštěstí. Paralelní třída 3. C se zapojila do jednoho odpoledního programu, s velikým nadšením vymyslela řadu her od hry s názvem ACTIVITY po uzly a dokonce proběhla i hra na svlíkačku. Studenti si mohli zahrát také noční hru, při které chodili se svíčkami po gymnáziu a pomocí šifer se seznamovali s jednotlivými učebnami. Nechyběly lanové aktivity, ani tradiční táborák s panem školníkem (legendou našeho gymnázia). Noví spolužáci si postupem času zvykají na odlišné prostředí, a jak se jim zde líbí, jste se dočetli na straně 6, kde jsou sepsány první reakce a dojmy studentů prvních ročníků z gymnázia. 7

8 očima Lucie Škodové Martina Puchnerová Jak se Vám v Rumunsku líbilo a proč jste si vybrala zrovna tuto zemi? Rumunsko je země, kterou mám moc ráda, nejen krásnou krajinou, ale i lidmi, kteří jsou milí a bezstarostní. Samozřejmě ne všichni, ale v horách, kam nejčastěji jezdíme, takoví lidé jsou. Navíc jsme chtěli navštívit naše krajánky, Čechy, kteří do Banátu přišli ještě za dob Rakouska-Uherska kácet les a těžit uhlí. Chtěli jsme poznat místní kulturu, tradice i život obyčejných lidí, kteří mluví krásnou češtinou. Jaká byla cesta? Cesta byla poměrně dlouhá, nejraději jezdíme vlakem, proto jsme i tentokrát zvolili tento dopravní prostředek. Naši cestu jsme začali v Brně-hlavním nádraží, odkud jsme pokračovali mezinárodním rychlíkem do maďarského hlavního města Budapešť. Tady jsme přestoupili na vlak do Aradu, dále Temešváru a konečnou stanicí se nám stala malá vesnička Lablanica v rumunských horách. Cestovali jsme asi 24 hodin. Stala se vám nějaká příhoda? Kupodivu se nám tentokrát nic zvláštního nestalo. Cestování bylo fajn, popovídáte si s ostatními spolucestujícími, použijete angličtinu, němčinu, lámanou rumunštinu nebo jen ruce a nohy. Všichni se usmívají a dělají, že vám rozumí. Jak dlouho jste zde byli? Strávili jsme zde celkem 10 dní, což bylo poměrně málo, protože po rumunských horách se dá toulat třeba celý měsíc. Co Vás v Rumunsku překvapilo? Ať už příjemně či nepříjemně? Příjemně mě překvapilo stopování po Rumunsku. Jeden den jsme se potřebovali rychle přepravit, využili jsme tedy místní stop. Podle průvodce vám zastaví každé páté auto a čekáte maximálně 15 minut. Nám zastavilo hned druhé a čekali jsme chvilku. Obecně se v Rumunsku za stop platí, po nás ale nikdo nic nechtěl, i když jsme jim peníze nabízeli. Snad jen jeden řidič si za svezení něco vzal. A nepříjemné překvapení? No asi si na žádné nevzpomenu. 8

9 Jak jste si Rumunsko představovala? V Rumunsku jsem nebyla poprvé, takže mě opravdu nepřekvapilo, jak to tam bude vypadat. Jediná věc, co mě překvapila dost, byl větrný park kolem jedné z rumunských vesniček Svaté Heleny, protože takovou moderní stavbu a ještě v takovém počtu jsem určitě nečekala. Líbilo se Vám tam? Do Rumunska se vždycky ráda vracím. Mám ráda východní země, mentalitu lidí, jídlo, přátelskost, se kterou se zde často potkávám. Líbí se mi také téměř nedotčená a divoká příroda, málo zasažená člověkem. Ale i ta už není taková, jaká bývala před několika lety. Jaké bylo v Rumunsku počasí? Počasí? Dobrá otázka. Trefili jsme se zrovna do té vlny veder, která zasáhla i ČR. V ČR bylo tou dobou 35 C, my jsme tam měli snad 40 C. Vedro takové, že se přes poledne s batohy ani nedalo jít. Ani spacák jsme nepotřebovali, s ním se prostě spát nedalo. Je tohle místo zajímavé? Zajímavé místo je to každopádně. Je zajímavé vidět českou menšinu, zachovávající si jazyk, zvyky, tradice, žijící uprostřed rumunských lesů a hor. Život tam byl vždy velmi těžký a místní lidé se vždy museli spolehnout sami na sebe. Do nejbližší civilizace to mají několik desítek kilometrů daleko a spojení tam je mizerné. Kam byste se ráda podívala příště? Mým snem je navštívit Nový Zéland. Nad příštím rokem jsem ještě moc nepřemýšlela, ale konečně bych se chtěla podívat do Afriky. 9

10 Gymnázium na cestách Itálie Foto: Pavlína Ondráková, Pavla Večeřová, Ivana Říhová Koncem září a začátkem října jsme se mohli pod vedením PhDr. Aleny Ziny Janáčkové a Mgr. Ilony Lovicarové vypravit na týdenní zájezd do Itálie, který byl organizovaný společně s třebíčskou CK VOMA. Kromě nádherného Říma jsme navštívili také Florencii, Sienu, Volterru, St. Gimignano či Vatikán. Podrobnější článek o tom, jak se nám v tomto státě na Apeninském poloostrově líbilo, najdete na webových stránkách školy. Na následujících stránkách najdete krátký fotoreport z této nádherné země. FOTOREPORT 10

11 11

12 Už nevěřím na POHÁDKY Monika Dvořáková, 3. C Už nevěřím na pohádky Na dně ležím a kolem se vznáší čas, Svázána osudem a čekám, co přinese zas. Zkouším se zvednout, ale sráží mě zpátky. Čekaj mě opět jen probdělý noci, slzy a hádky. Už nevěřím na pohádky. Na dně ležím a kolem se snáší tma, Všude jen lži, pomluvy, nevěra a těžkej klam. Kolem válej se jen prázdný lahve a zátky, Proč všechno smutný trvá dlouho a to hezký je tak krátký? Už nevěřím na pohádky. Zdroj obrázku: 12

13 Englisch ist ein Muss, Deutsch ist dein Plus! Anna Maršíková Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. V dnešní době to platí dvojnásob. Pokud se chceme uplatnit na trhu práce, pouhá znalost angličtiny nám stačit nemusí. Na naší škole se němčina vyučuje jako druhý cizí jazyk. O kvalitě výuky němčiny na Gymnáziu Moravské Budějovice jsme se přesvědčili loni v červnu, kdy paní profesorka Alena Zina Janáčková zvítězila v celorepublikové soutěži o nejlepšího učitele němčiny roku v rámci kampaně Šprechtíme. Projekty, se kterými se paní Janáčková do soutěže přihlásila, probíhaly během celého školního roku. Jednou z mnoha aktivit byl Nočníček - přespání studentů ve škole - kam byli pozváni i rodilí mluvčí Florian a Max. Od pozdního odpoledne až do noci se studenti učili německé i české písničky, hráli hry, zhlédli film nebo řešili kvíz zaměřený na německy mluvící země. Studenti tříd i semináře si také dopisovali v němčině s kamarády ze Slovinska. Činností, do kterých jsme se mohli zapojit, bylo opravdu mnoho. Cena byla předána paní profesorce v polovině června v Praze na velvyslanectví SRN, kam ji doprovodili tři studenti našeho gymnázia. Ve středu 9. října pak zástupci krajského zastupitelstva, města Moravské Budějovice, Rakouského institutu v Brně, rakouského velvyslanectví, SGUN a Goethe institutu přijeli na naši školu ocenit práci a pogratulovat ještě jednou k vítězství paní Janáčkové. Na její počest byl na dopoledne připraven program, ve kterém se střídalo mluvené slovo, které zahrnovalo představení projektu studenty i představiteli institutu v německém jazyce, a hudební vystoupení žáků. Slova chvály a uznání si paní profesorka Janáčková jistě zaslouží a my jsme moc rádi, že je součástí profesorského sboru právě našeho gymnázia. Přejeme hodně podobných úspěchů a dalších skvělých nápadů do budoucna! 13

14 14

15 Na slovíčko s Ivanou Bártíkovou Pavlína Ondráková Ivana Bártíková, bývalá studentka našeho gymnázia, již třetím rokem studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od devatenácti let, kdy si koupila svou první zrcadlovku, propadla fotografování. Nejraději fotí portréty, ale na její facebookové stránce najdeme i jiné fotografie ulice Londýna, Prahy nebo její grafickou tvorbu. Myslím, že Tě většina našich studentů i profesorů zná. Mohla by ses nám i tak představit? Jmenuji se Ivana Bártíková, je mi 21 let. Bydlím v Jaroměřicích nad Rokytnou a před 3 roky jsem dokončila studium na Gymnáziu v Moravských Budějovicích. V současné době studuji na VŠE v Praze. Co Ti studium na našem gymnáziu dalo/vzalo? Jak na něj vzpomínáš? Na studium mám určitě dobré vzpomínky. Dalo mi mnoho nových kamarádů a také velice dobrý základ pro studium na vysoké škole. Našlo by se i pár špatných zkušeností, ale nemyslím si, že je třeba je zde rozebírat. V současnosti se věnuješ také fotografování. Jak ses k této činnosti vůbec dostala? Od malička jsem tíhla k umění. Dlouhá léta jsem malovala a okolo 15. roku jsem přičichla k fotografii. Nejdříve jsem fotila jen čistě ze zábavy s obyčejným kompaktem. Dlouho jsem váhala, zda se focení věnovat profesionálně. Nakonec jsem vzala všechny vydělané peníze z brigády a v 19 letech si koupila první zrcadlovku. Tenkrát mě všichni zrazovali, že to budou akorát vyhozené peníze. Dnes jsem pyšná na to, že jim mohu ukázat, jak se mýlili. V listopadu probíhá v Zámeckých konírnách výstava fotofandů, na které můžeme tvoje fotografie vidět. Považuješ to za úspěch? Na výstavu se může přihlásit kdokoliv, kdo fotí a má co ukázat. Za úspěch považuji spíš to, když někdo stojí před mými fotkami a říká si: Hm, tak tohle je fakt pěkný! Proč vlastně ráda fotíš? Vnímáš to jako způsob sebevyjádření? Určitě ano. Baví mě si s fotkami hrát, upravovat je, zkoušet různé náměty, kompozice, různá prostředí. Myslím, že ve světě fotografování je pořád co objevovat. Co fotíš nejraději a proč? Nejraději fotím portréty. Mám ráda práci s lidmi (i když je to někdy opravdu oříšek ). Baví mě je učit, jak se mají tvářit, jak mají stát, a nejvíc mě pak potěší, když jsou s výsledkem opravdu spokojeni. 15

16 16

17 Kde získáváš inspiraci pro focení? Máš nějaké oblíbené fotografy? Inspiraci se snažím brát především sama v sobě. Snažím se nikoho nekopírovat a dát do fotky originalitu. Kdo je mi ale opravdu vzorem ve focení, je Simona Smrčková. Dále je to Jakub Nahodil, který mi pomáhal v začátcích a dodnes je mým rádcem. Jemu určitě patří velký dík. Chtěla by ses fotografování věnovat i v budoucnu? Umíš si představit, že by ses touto prací třeba i živila? Myslím si, že v dnešní době je těžké se tímto živit. Díky klesajícím cenám techniky má dnes zrcadlovku téměř každý a bohužel se většina takových lidí hned tváří jako profesionální fotograf. Zákazníci se pak v tom kvantu fotografů těžko orientují. Člověk by tedy musel skutečně vynikat, aby se uživil pouze focením, a to zajisté není můj případ. Mně osobně to ale nevadí. Focení beru čistě jako koníček a budu ráda, když to tak i zůstane. Je to příjemné odreagování od každodenního shonu. Máš nějaký fotografický sen? Nemám stanovený žádný cíl, ke kterému bych chtěla dojít. Snažím se pouze neustále zlepšovat a fotit tak, jak nejlépe umím. Existuje nějaké motto, kterým se řídíš? Řídím se tím, že pokud člověk něco opravdu chce a udělá pro to maximum, pak mu to musí vyjít. Že bez práce nejsou koláče a že všechno zlé se nakonec v dobré obrátí. Studuješ VŠE v Praze. Jak se ti na této škole líbí? Doporučila bys ji ostatním? Studuji zde již třetím rokem. A i když je to někdy opravdu o nervy, neměnila bych. Myslím si, že je to dobrý start pro budoucí profesní život. Studenti této školy jsou na pracovním trhu jedni z nejžádanějších. Ve finále ovšem záleží na každém, jak se k budoucí kariéře postaví. Škola je jedna věc, praxe druhá. Sehnat dnes práci bez praxe je téměř nemožné. Takže neusněte na vavřínech, pokud se dostanete na vysněnou vejšku, a určitě si ve vyšších ročnících domluvte nějakou praxi či brigádu. Máš kromě fotografování ještě jiné zájmy? Kromě focení se věnuji grafice a nově i natáčení. V létě jsem hodně cestovala. Většinu volného času se ale snažím trávit s nejbližšími. Kam by ses chtěla v životě podívat? Jaká země tě nejvíce láká? Takových zemí je spousta. Nejvíc mě láká určitě Amerika, ale to je zatím hudba budoucnosti. Příští léto zvažuji navštívit Norsko. To budou teprve fotky! Děkuji Ti za rozhovor. Chtěla bys ještě prostřednictvím našeho časopisu něco vzkázat studentům gymnázia? Užívejte si života, dělejte to, co vás baví a myslete pozitivně! Ať se máte ve stáří za čím ohlédnout. Taktéž děkuji za rozhovor. Mějte se hezky! Více informací a fotek najdete na FB stránce Ivany: 17

18 Anglické divadlo Veronika Krejčová Dne se studenti zdejšího gymnázia v Moravských Budějovicích zúčastnili anglického divadla v Brně. Toto divadelní představení má za úkol rozvíjet jazykové dovednosti studentů, ať už se to týká přízvuku, správné výslovnosti, anebo celkového porozumění textu. Naše škola se rozhodla jet na představení pod názvem DR. JEKYLL AND MR. HYDE. Spousta studentů si myslí, že na takováto představení nemá cenu jezdit, že by stejně ničemu nerozuměli a nic by z toho neměli. Avšak nejsem stejného názoru. Jazyk se totiž jinou formou než poslechem a komunikací naučit doopravdy nedá. Tohoto divadelního vystoupení se zúčastnili studenti různých věkových kategorií, a můžu podotknout, že se to všem velice líbilo. Představení bylo vtipně pojato a hercům bylo velmi dobře rozumět. Proto využívejme těchto možností, které pro nás škola pořádá, a buďme rádi, že máme tak aktivní profesory/ky, kteří mají zájem o to, abychom se vzdělávali i zábavnou formou. Taneční 2013 Pavel Šťastný, 2. A Pro ty, kteří mají zájem naučit se základy společenského chování a tance, začala 16. září dlouhá a náročná cesta. Tento den byl startem deseti lekcí tanečního kurzu. Hned od první hodiny jsme pracovali naplno a snažili se naučit novým tancům. V dalších lekcích postupně přibývaly další tance. Taneční nejsou jen o pochopení tanečních kroků, ale také o vzdělávání se v oblasti společenského chování. Naši lektoři, paní Jana Dostálová a pan Lubomír Janoušek, nám poskytli užitečné informace o situacích, se kterými se setkáváme v běžném životě. Je to opravdu těžký boj, který není jednoduché vyhrát. Nějaké to šlápnutí na nohu, či dokonce pády k tomu patří. Po šesti lekcích jsme už znalci sedmi společenských tanců. Mazurka, polka, valčík, waltz, jive, blues a foxtrot jsou tance, které jsme předváděli na naší první prodloužené i našim rodičům, příbuzným, kamarádům a všem, co přišli 25. října do Besedy. Uvědomovali jsme si, že tancovat před spoustou lidí bude daleko složitější. Nervozita byla na místě a většina si už přála, abychom to měli za sebou. Po skončení první skladby většinu z nás tréma opustila a pak jsme si to jen užívali. Některé tance jsme zvládali lépe, některé méně. Chybičky se vyskytly, ale to nezměnilo nic na tom, že jsme si to náramně užili a tancovali i po skončení hlavního programu. Taneční kurz je něco, na co se nezapomíná. Všichni se snažíme, aby vzpomínky byly jen pozitivní. Máme ještě před sebou půlmaratón, ve kterém budeme pilovat tance, které už známe, a učit se kroky tanců nových. Tento půlmaratón zakončíme Věnečkem

19 19

20 Anna Maršíková učebnice Dne 14. října proběhlo v MKS Beseda divadelní představení pro studenty 3. a 4. ročníku Gymnázia a SOŠ pod taktovkou Divadélka pro školy z Hradce Králové. Během představení s názvem Divadelní učebnice aneb České divadlo 20. století nám herci přiblížili, jak se vyvíjela divadla od vzniku samostatného Československa až po současnost. Herecká dvojice postupně předvedla několik ukázek z nejslavnějších i méně slavných děl různých autorů a divadel. První zastávkou při našem cestování minulostí se stalo Osvobozené divadlo. Ve hře Jiřího Voskovce a Jana Wericha Don Juan & comp. se nám herci v propracovaných kostýmech pokusili zábavnou formou přiblížit prvorepublikovou atmosféru. Do hry se snažili zapojit i samotné studenty a živě komunikovali s publikem. Další ukázka z divadelního zpracování románu Karla Čapka Válka s mloky nás zavedla do předválečného prostředí. V originálním kostýmu mloka Andyho exceloval jeden z členů hereckého dua. V 50. a 60. letech 20. století vznikala tzv. divadla malých forem. Jedním z nejslavnějších divadel u nás se bezpochyby stává pražské divadlo Semafor. Ústřední dvojicí Semaforu se stali Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Kromě množství českých hitů vytvořili i různé kabaretní scénky. Právě jednu z nich jsme zhlédli i my v Besedě. Na postavu zamilov ané uklízečky Vágnerové budeme ještě dlouho vzpomínat. Kvalitní divadla vznikala nejenom v Praze. V další ukázce jsme se přenesli do brněnského divadla Husa na provázku. Muzikál Balada pro banditu je hudebním zpracováním románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Hlavní postavy Nikoly a Drače, otce Eržiky, zahráli herci sami. Pro roli Eržiky si však museli vybrat studentku z publika. Do školního prostředí nás zavedla hra Divadla Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy. Byli jsme vyzváni k naprostému tichu slovy Pokud vydržíte zticha celou ukázku, vrátíme vám vstupné. Můžete hádat, jak to dopadlo. Už po přečtení seznamu žáků, kde se objevila jména studentů naší školy, bylo jasné, že nevyhrajeme. Dialog pana ředitele a třídního učitele pak už rozesmál všechny. Václav Havel je jedním z představitelů absurdního dramatu v Čechách. Jeho dílo Chyba z vězeňského prostředí bylo posledním bodem našeho nabitého programu. V divadelní hře se často užívá vulgárních výrazů, které nám však herci nenápadně "vypípali". Díky vtipnému zpracování herců hradeckého divadla a našemu zapojení se do děje čas rychle utíkal a my si ani neuvědomili, že jsme si právě během jediného představení zopakovali pár hodin literatury. Divadlo se všem moc líbilo a doufáme, že se brzy opět při podobné příležitosti sejdeme v hledišti. 20

21 Obchod s lidmi Bohužel i v dnešní době Pavlína Ondráková Ve středu na naši školu zavítala socioložka Mgr. Jana Pokorná z pražské neziskové organizace EDUCON, která vedla přednášku v jedné z našich hodin základů společenských věd. Obchod s lidmi, prostituce, novodobé otroctví to vše bylo předmětem této asi hodinové přednášky, která se později vyvinula spíše v zajímavou diskuzi. Dobrovolné nepolitické sdružení EDUCON se snaží informovat studenty o tématech, která jsou v médiích těžko dostupná a moc se o nich nedočtete. Víte například, jakým způsobem jsou otroci v nejchudších zemích světa nuceni k vyššímu výkonu práce? Myslím, že si to nikdo z nás nedokáže ani představit. Navíc postřiky, kterými ošetřují rostliny na plantážích, jsou často jedovaté, a tudíž se lidé v těchto rozvojových zemích nedožijí příliš vysokého věku. Nosíte rádi ošoupané džíny? Jistě, v dnešní době jsou moderní a nosí je spousta lidí západní Evropy. Ale za jakou cenu? Dělníci v továrnách, kteří vyrábějí tyto džíny tzv. metodou pískování, často nepoužívají ani dýchací masky, ale jen papírové roušky nebo vůbec nic. Jedná se o bělící techniku, kdy se látka obrušuje proudem jemného křemičitého písku a dalších sloučenin. To vede k onemocnění zvané silikóza, které vzniká usazováním oxidu křemičitého v plicích. Ten se do těla dostává vdechováním malých částeček. V Turecku, které bylo ještě nedávno na první příčce ve výrobě těchto džínů, stálo pískování život mnoho lidí a tisíce jich onemocnělo plicní silikózou. V poslední době se výroba těchto módních džínů přesunula do zemí s levnější pracovní silou, jako jsou Čína, Pákistán, Indie či země severní Afriky. Ještě v 2. polovině 20. století se ošoupané džíny vyráběly i v zemích západní Evropy. Proti těmto praktikám začal v roce 2010 bojovat např. známý obchodní řetězec H&M, založený ve Švédsku roku 1947 Erlingem Perssonem. Více informací o této problematice nalezte na webových stránkách V současné době je tato organizace také koordinátorem kampaně Česko proti chudobě, která se snaží upozorňovat na špatné životní podmínky v některých státech světa. Foto: 21

22 Časopis na FACEBOOKU Co tam najdete? Ankety Novinky a mnoho dalšího! 22

23 Burza učebnic I když už listí padá ze stromů, někteří z nás ještě možná nemají všechny učebnice. Pro případné opozdilce byla časopisem The Gympl Times založena Burza učebnic, která vám může vytrhnout trn z paty. Pokud máte zájem, napište nám na thegympltimes@seznam.cz nebo do zpráv na nově zřízené facebookové stránce časopisu BIOLOGIE MATEMATIKA Botanika (280 Kč) Rovnice a nerovnice (70 Kč) Zoologie (150 Kč) Goniometrie (70 Kč) Obecná biologie (90 Kč) Planimetrie (70 Kč) Genetika (300 Kč) Stereometrie (70 Kč) Funkce (70 Kč) CHEMIE Chemie 1. díl (100 Kč) Chemie 2. díl (100 Kč) Sbírka příkladů (110 Kč) FYZIKA Mechanika (50 Kč) Mechanické kmitání a vlnění (50 Kč) Molekulová fyzika a termika (70 Kč) ČESKÝ JAZYK Lit. pro 2. ročník: Učebnice Lit. pro 2. ročník: Prac. sešit (180 Kč) (120 Kč) NĚMECKÝ JAZYK Themen aktuell 1 Učebnice (220 Kč) Themen aktuell 1 Prac sešit (200 Kč) Themen aktuell 2 Učebnice (180 Kč) Themen aktuell 2 Prac. sešit (120 Kč) ZSV Politologie (150 Kč) ZEMĚPIS Školní atlas světa (180 Kč) Školní atlas Dnešní svět (100 Kč) Česká republika sešitový atlas (80 Kč) Příroda a lidé Země (130 Kč) Regionální zeměpis světadílů (130 Kč) Zeměpis České republiky (120 Kč) DĚJEPIS Dějepis 3 - Novověk 23

24 Grafická úprava: Pavlína Ondráková, Anna Maršíková Titulní foto: Pavla Večeřová Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit či redakčně upravit.. 24