JOURNAL. MĚSÍC BEZPEČNOSTI str. 2. MODERNÍ TECHNOLOGIE NA SPOLUSPALOVÁNÍ KAPALNÝCH ODPADŮ str. 4 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JOURNAL. MĚSÍC BEZPEČNOSTI str. 2. MODERNÍ TECHNOLOGIE NA SPOLUSPALOVÁNÍ KAPALNÝCH ODPADŮ str. 4 5"

Transkript

1 JOURNAL L A F A R G E C E M E N T 02/2009 MĚSÍC BEZPEČNOSTI str. 2 MODERNÍ TECHNOLOGIE NA SPOLUSPALOVÁNÍ KAPALNÝCH ODPADŮ str. 4 5

2 obsah aktuality Lafarge aktuálně 1 3 téma technologie Moderní technologie na spoluspalování kapalných odpadů Technologie dodatečně předpjatého betonu v teorii i praxi materiály Gumoasfalt str. 4 5 str referenční stavba zajímavá stavba ekologie Zárubní zdi pod Větruší v Ústí nad Labem Holešovické mlýny se snaží zachovat alespoň vzpomínku Využití geotermální energie v Litoměřicích EU a stavebnictví Finance pro jižní obchvat Prahy konstrukce mostů Betonový oblouk přes řeku času stopy architektury Expresionismus v Německu a v Nizozemsku betonové unikáty Gigantická přehrada VIP Club Relaxační víkend v Hotelu Park Holiday **** v Benicích summary 29 str str str str LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 2/2009 ročník 6 vychází 4x ročně, toto číslo vychází vydavatel: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice čp. 27, IČ: tel.: fax: evidenční číslo: MK ČR E redakční rada: Ing. Michal Liška, Mgr. Milena Hucanová šéfredaktorka: Blanka Stehlíková C.N.A. fotografie: Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc., SCIA CZ, VSL SYSTEMS (CZ), Ltd., Jan Kudrna, Ústav pozemních komunikací VÚT Brno, Ing. Stanislav Štábl SG Geoprojekt, Martin Verner, Průmstav stavby, a. s., Ing. Jan Paclík, Sdružení STRABAG- HOCHTIEF-BÖGL, Ján Skovajsa, Městský úřad Lovosice, archiv Blanky Stehlíkové, Jan Ferenc, ČEZ, archiv Lafarge Cement, a.s., Ervín Pošvic design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel

3 ...::: aktuality Lafarge Vážení přátelé, čteme a slyšíme to společně každý den. Úvahy o tom, zda se už jednotlivé ekonomiky odrazily ode dna, zda a které země jsou z toho nejhoršího venku. I u nás se jednotlivá dílčí hodnocení a prognózy většinou mění ve spekulace a zda se už začíná blýskat na lepší časy, to nikdo neví. Měsíční data, která publikuje Český statistický úřad, jednou dají všem naději (oproti 23% meziročnímu poklesu průmyslové výroby v únoru došlo v březnu k výraznému zlepšení a propad byl jen 17 %), podruhé je vrátí na tvrdou zem (dubnový meziroční pokles byl 23 %). A tak všichni jen smutně zkonstatovali, že tedy asi ještě ne Čeho se tedy chytit? Na základě čeho sestavovat prognózy, které by se posléze významně nelišily od skutečnosti? Univerzální recept není. Nebo ho neznáme. Není pochyb o tom, že po období růstu, daného mnohdy až euforickým utrácením, musí přijít období půstu. Do hry však vstoupilo něco, co se nedá měřit ani předpovídat, ale co velmi významně brzdí celou ekonomiku. A to jsou obavy a strach z budoucnosti, ke kterým velmi, s pomocí mnohdy senzacechtivých médií, přispívají i mnozí analytici a experti. A tak (i když samozřejmě nejen proto ) banky půjčují velmi opatrně, podniky revidují své rozvojové investiční programy, soukromníci velmi přísně posuzují každý výdaj. A tok peněz živé vody hospodářství se zpomaluje. I stát se musí chtě nechtě chovat podobně. Příjmy státního rozpočtu klesají a nechceme-li, aby jeho defi cit zemi zruinoval, musí být každá koruna vynaložena rozumně a efektivně. Nás všech, kteří se pohybujeme ve stavebnictví, se to vše velmi bezprostředně a ve značné míře dotýká. To, zda jednotlivec, fi rma či stát něco opraví či postaví, nebo ne, se velmi rychle projeví u stavebních fi rem, výrobců čerstvého betonu a betonového zboží i u nás, výrobců stavebních hmot. Velkou naději tedy vkládáme do toho, že nová vláda, jakkoliv má zúžený manévrovací prostor, nepůjde cestou snižování výdajů na budování infrastruktury a liniových staveb. Historie ukazuje na mnoha případech, že právě rozumné investice státu do budoucnosti v době ekonomických obtíží a propadů přinesly práci mnoha fi rmám a významně přispěly k postupnému překonání krize a k návratu obecné prosperity. Uvidíme. Kromě toho samozřejmě za klíčové považujeme to, že jsme ve stálém a velmi intenzivním kontaktu se všemi našimi odběrateli. Vy jste pro nás ten nejspolehlivější a nejpřesnější zdroj informací, který nám pomáhá vyrábět a dodávat to, co nejvíc potřebujete. V popředí zájmu celé Skupiny Lafarge zůstává i přes nutnost protikrizových opatření otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Investice do této oblasti budeme držet na možném maximu. Stává se pomalu tradicí, že měsíc červen je na bezpečnost ve Skupině Lafarge zaměřen. Informace o aktivitách během tohoto období naleznete na stránkách tohoto časopisu. Rád bych vás upozornil také na naši novinku, a tou je zařízení na spoluspalování kapalných odpadů. Jedná se o špičkové zařízení, při jehož konstrukci jsme mohli využít know how Skupiny. Také o této unikátní technologii najdete bližší informace v našem časopise. Po mnoha měsících provozu s téměř 100% spolehlivostí došlo koncem května k havárii našeho jediného kulového mlýna cementu. Prasklo čelo mlýna a prasklina je přes tři metry dlouhá. Naši lidé ve spolupráci s Technickým centrem ihned zpracovali technologický postup pro svaření a svářeči začali pracovat nepřetržitě ve dne v noci. Jen pro ilustraci a představu předpokládáme, že sváření si vyžádá spotřebu skoro jedné tuny elektrod. Další klíčovou otázkou pro nás samozřejmě bylo, jak co nejvíce omezit nepříznivý dopad této havárie na vás, naše odběratele. Proto jsme vám nabídli alternativní dodávky ať už z našeho dalšího mlýna (Horomill), nebo od jiných tuzemských i zahraničních výrobců. I když v době přípravy Journalu ještě oprava není dokončena a improvizace s dodávkami běží dál, situace by se měla vrátit k normálu v poslední dekádě června, kdy se vám časopis dostane do rukou. Chtěl bych tímto všem, kterých se tato událost dotkla, poděkovat za porozumění a fl exibilitu při přijímání nestandardních dodávek. Velmi nám to pomohlo. Ing. Ivan Mareš generální ředitel a předseda představenstva LAFARGE 02/2009 1

4 aktuality Lafarge :::... Měsíc bezpečnosti Stejně tak jako vloni i letos byl v celé Skupině Lafarge měsíc červen zasvěcen bezpečnosti práce. Na červen jsme nachystali pro zaměstnance tři demonstrační akce související s bezpečností práce a s požární ochranou, uvedl Pavel Bartejs, manažer bezpečnosti práce, a dodal: Všichni zaměstnanci měli možnost si vyzkoušet svoje znalosti a zručnost při zachraňování pracovníka, který spadl z výšky a zůstal viset bezvládně v postroji. Další blok byl věnován školení první pomoci, kde si všichni prakticky nacvičovali pomoc při zástavě dýchání a krevního oběhu a zejména se seznámili s používáním defi brilátoru, který cementárna letos nově pořídila. Každý zaměstnanec také dostal pro použití doma nebo např. v autě Kartu první pomoci, která názorně shrnuje základní postupy záchrany člověka. K dalším testovaným dovednostem patřilo hašení vodou z hydrantu a dále hašení menšího požáru pomocí práškového hasicího přístroje. Lidský život a zdraví jsou nejvyšší hodnotou společnosti Lafarge. Proto bezpečnost práce je priorita číslo jedna. Smrtelné úrazy v některých výrobních jednotkách po světě bohužel smutně potvrzují, že naše snaha o nekompromisní dodržování bezpečnostních pravidel, snížení rizika úrazu na nejnižší míru, a hlavně předcházení nebezpečnému chování je cesta opodstatněná a správná, doplňuje informaci Pavel Bartejs. Cementárna testuje nový informační systém QIMS QIMS neboli Quality Information Management System je nový informační systém, který by měl zlepšit tok informací z laboratoře a urychlit komunikaci mezi laboratoří, výrobou, nákupem a prodejem. Shromažďuje všechny výsledky měření, cíle, limity, kvalitativní požadavky, laboratorní standardy a automatické výstupy pro IP 21, Lucii a Lotus Notes. Tento systém je jednotný pro celou Skupinu Lafarge a měl by zlepšit strukturu práce v některých cementárnách, integraci skupinových referenčních a laboratorních standardů a hlavně jednotný reporting ze všech poboček. Začátkem dubna proběhlo s vydatnou pomocí specialistů IT připojení přístrojů do QIMSu, jehož principem je shromažďování dat ze všech měření a následný reporting o kvalitě výrobků ve všech fázích výroby v aktuálním čase. Začátkem července by mělo proběhnout další seznámení s možnostmi, jak využívat automatické exporty z QIMSu. Cílem je začít plně využívat tento systém od začátku příštího roku. Novinka: Lafarge logo se sloganem Český Lafarge se připojí k používání nového grafi ckého pojetí loga se sloganem. Hlavní pravidla pro vyjádření identity a strategie týkající se obchodní značky Lafarge byla v loňském roce rozšířena o novinku určenou pro komunikační a informační tištěné materiály, jako jsou brožury, časopisy, prezentace, pozvánky, plakáty, inzeráty. Pro tyto případy bylo vytvořeno tzv. seskupení značky, které představuje logo Lafarge, slogan Bringing materials to life a nezaměnitelný tvar. K uznávaným hodnotám Lafarge vždy patřila různorodost, otevřenost, sdílení a respekt pro rozdílná prostředí a původ, a tak je slogan z angličtiny překládán do národních jazyků zemí, kde Skupina Lafarge působí. Tím je také zajištěna shodnost poselství a celosvětově posíleno sdělení obchodní značky. V budoucnu se tedy asi stále častěji budete setkávat s touto naší českou verzí: 2 LAFARGE 02/2009

5 ...::: aktuality Lafarge Skupina Lafarge a WWF International pokračují ve spolupráci Bruno Lafont, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny Lafarge, a James P. Lepe, generální ředitel WWF International, v dubnu 2009 potvrdili další partnerskou smlouvu. Skupina Lafarge a nevládní organizace WWF International tak budou spolupracovat další čtyři roky. Prostřednictvím pokračujícího partnerství obě organizace ofi ciálně stvrzují svoji snahu spolupracovat na snížení negativního vlivu výroby stavebních materiálů na životní prostředí. Partnerství započalo v roce 2000, kdy se Skupina Lafarge díky pětileté smlouvě stala prvním průmyslovým členem programu Conservation Partner fondu WWF. U příležitosti prodloužení partnerství Bruno Lafont uvedl: Rozhodli jsme se pokračovat v našem spojenectví s WWF International a navázat na úspěchy, které jsme s jeho pomocí dosáhli. Přestože jsme od roku 2000 učinili významný pokrok v ochraně životního prostředí při našich aktivitách, stále je ještě velké množství práce před námi. Očekáváme od WWF International efektivní podporu v otázkách klimatických změn, zachování biodiverzity nebo šetření vodou. Takovéto spojenectví s nevládní organizací představuje výbornou příležitost změnit náš pohled na životní prostředí. I přes současnou ekonomickou situaci znovu potvrzujeme náš zájem o udržitelný rozvoj na strategické úrovni. První zážeh modernizované pece ve Wössingenu 20. březen 2009 byl pro Lafarge Německo velice důležitý den: poprvé byla zažehnuta modernizovaná pecní linka ve Wössingenu. Splnění tohoto projektu si vyžádalo během 19 měsíců 500 tisíc pracovních hodin. První slínek byl vyroben již dva dny po spuštění pece. Díky této modernizaci je nyní závod Wössingen jednou z nejefektivnějších cementáren v Německu. Původní technologie Lepol byla nahrazena linkou na suchý výpal slínku s předkalcinací. Díky zavedení nové technologie dosáhneme 25% úspory energie a radikálně snížíme emise CO 2, řekl generální ředitel Frédéric Fleuret. Pecní linka umožňuje spalovat takřka 100 % pevných alternativních paliv jako jsou např. drcené pneumatiky. Cementárna má také nový chladič slínku a modernizované fi ltry. Kapacita závodu dosáhla tun slínku denně. Od těžby k farmářství Lom Skupiny Lafarge v anglickém Hertfordshire už nevyrábí kamenivo, ale nedávno se zde začaly produkovat cereálie, které končí na britských snídaňových stolech. Lom Panshanger, sloužící k těžebním účelům více než 40 let, realizuje tři oddělené rekultivační plány. Zatímco dvě zóny lomu byly zalesněny a proměněny v rašeliniště, další území bylo rekultivováno pro zemědělské účely. Experti z Lafarge Aggregates UK s nejprve část úrody podrobili zkouškám, na základě nichž bylo rozhodnuto o pěstování žita. Tato obilnina totiž představuje ideální plodinu pro zotavení půdy. První obilí bylo zaseto na podzim roku 2007 a potvrdilo výstupy z přecházejících studií. Půdu nyní obdělávají lokální farmáři, kteří zrno dodávají do Jordánska. To je známé jako renomovaný výrobce cereálií a současně jako nekompromisní zastánce zachovávání ekosystémů. Navýšení základního jmění Na mimořádné valné hromadě, která se uskutečnila 31. března 2009 v Paříži, bylo přijato rozhodnutí navýšit základní jmění o 1,5 miliardy eur. Právo nakoupit akcie se týkalo výhradně stávajících francouzských akcionářů Lafarge. Tento krok je součástí celé série opatření Skupiny směřující k redukci debetu a posílení kladné bilance. V prosinci 2007 realizovala Skupina strategicky důležitou akvizici Orascom Cement, která odpovídala situaci na trhu v této době. Dopad hospodářské krize však dramaticky proměnil tržní podmínky na celém světě. V současné době všeobecné nedostupnosti fi nančních prostředků tím Skupina učinila nezbytné a rázné kroky směřující k vlastní fi nanční stabilizaci. Prodeje v Turecku Skupina ohlásila prodej svých aktiv Cement, Beton a Kamenivo v regionech Marmara a West Black v Turecku. Obchod byl uzavřen s vedoucí tureckou cementářskou společností Oyak Cement Group za 163 milionů eur. Rozhodnutí opravdu nebylo lehké, protože od roku 1989, kdy se uskutečnila akvizice Aslan Cimento, vznikly velice blízké vztahy. Tato obchodní operace je součástí zeštíhlovacího programu, který má přinést hotovost a posílit fi nanční strukturu Skupiny. Kromě prodeje v Turecku Skupina nedávno prodala několik aktiv ve svých třech divizích, jmenovitě aktiva Asfalt v atlantské provincii v Kanadě společnosti Halifax. Dále odprodala aktiva Kamenivo a Beton v curyšském regionu ve Švýcarsku skupině Eberhard. Od realizovala Skupina prodeje za celkovou částku 230 milionů eur. Nová cementárna otevřena v Iráku Nový závod v Bazian otevřel 8. dubna 2009 Bruno Lafont, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny Lafarge. Cementárna je vybavena nejmodernější technologií s ohledem na envinronmentální standardy Skupiny. Roční produkce dosahuje 2,5 milionu tun cementu. Část energetických potřeb saturuje elektrárna, kterou Skupina postavila vedle závodu. Nová cementárna se nachází asi 30 km od Sulaimaniyah, druhého největšího města v regionu, a doplňuje stávající cementárnu v Tasluja. Tyto dva závody by měly uspokojit vysokou poptávku po stavebních materiálech na iráckém trhu, v zemi, která prochází rekonstrukcí a kde poptávka po cementu roste o 15 % za rok. Oba závody Skupiny mají celkovou kapacitu pět milionů tun ročně a zaměstnávají lidí. V dnešním Iráku jedna z každých čtyř vyrobených tun cementu pochází ze závodů Lafarge. Závod Bazian tvoří součást interní růstové strategie Skupiny zaměřené na vybudování nových výrobních kapacit 48 milionů tun, a to zejména v rozvojových zemích, v nichž se očekává vysoká spotřeba cementů v letech LAFARGE 02/2009 3

6 téma :::... Moderní technologie na spoluspalování kapalných odpadů Bezmála půlroční provoz má za sebou nové zařízení na spoluspalování kapalných odpadů. Investice přináší úspory při nákupu hlavních primárních paliv a usnadňuje optimalizaci spalovacího procesu. Energetické využití odpadů v cementárnách, které probíhá bezezbytkově, pomáhá minimalizovat dopady průmyslové činnosti na životní prostředí. Ačkoli cementárna na základě povolení spaluje kapalné odpady již několik let, vývoj nového moderního zařízení na homogenizaci a rovnoměrnou dodávku kapalných odpadů do hořáku pece si vyžádal spolupráci interních i externích specialistů. Špičkové technologické zařízení vyrobila a nainstalovala na míru potřebám akciové společnosti Lafarge Cement česká fi rma Pento, spol. s r. o. I v tomto případě ale bylo možné využít mezinárodního know-how. Příslušnost ke světovému stavebnímu gigantu s sebou nese možnost čerpat ze zkušeností kolegů z celého světa. Mezinárodní know-how Nejprve jsme zamířili do německého Karsdorfu, do naší partnerské cementárny, kde podobné zařízení funguje již mnoho let. Ve fázi závěrečného designování zařízení jsme pak použitou technologii konzultovali i v další Lafarge cementárně, v rakouském Retznei. Nemuseli jsme tak všechno,objevovat od začátku, ale mohli jsme přebírat již hotové fi remní know-how, jak nakládat s těmito komplikovanými typy odpadů. Využili jsme poznatky a přizpůsobili je vlastním podmínkám, vzniklo tak zařízení s nejvyšším stupněm inovace, které je funkční a splňuje všechny legislativní požadavky, prohlásil ředitel pro alternativní paliva a ekologii v Lafarge Cement, a. s. Jan Špaček. Plnění nádrží se provádí stáčením z automobilních cisteren, které svážejí kapalné odpady z různých průmyslových provozů do cementárny Schematické zobrazení technologického zařízení pro příjem směsi kapalných odpadů Nákup odpadů je složitější Zatímco při vývoji a instalaci špičkové technologie se mohla cementárna opřít o fi remní know-how, s nákupem kapalných odpadů se musela cementárna obrátit na fi rmy, které jsou dobře etablované na trhu s odpady a které mají zkušenosti, požadovaná povolení a techniku potřebnou pro zacházení s těmito odpady. V současné době je výhradním dodavatelem kapalných odpadů fi rma Purum s. r. o. Situace na trhu odpadních materiálů je přitom rok od roku složitější. Ještě před několika lety byl odpadních kapalin na trhu přebytek, dnes už je problém se zajištěním dodávek kapalin vhodných ke spoluspalování. Jednodruhových zdrojů totiž výrazně ubývá, řekl Jan Špaček. 4 LAFARGE 02/2009

7 ...::: téma Kapaliny z průmyslu s dobrými vlastnostmi se regenerují. Další odpadní kapaliny, které nemají kvalitativní parametry, aby regenerací recyklací mohly projít, převážně zpracovává cementářský průmysl. Jejich zařazení do palivového mixu podléhá legislativě, musí být dodržen limit halogenů a těžkých kovů a současně musejí nabízet dostatečnou výhřevnost. Ostatní odpadní kapaliny z průmyslu jsou odsouzeny k likvidaci a putují do spaloven. Dříve nebylo tak složité zařízení potřeba, protože používané jednodruhové odpadní kapaliny vykazovaly stálejší vlastnosti. Kapaliny, které jsou nyní k dispozici na trhu, však vyžadují náročnou homogenizaci, aby mohly být použity jako palivo v cementářské peci. Proto jsme se rozhodli postavit koncepčně nové zařízení, které by zvládalo všechny náročné požadavky nejen dnešní situace, ale odhadnutelných budoucích trendů, vysvětlil Jan Špaček. Kontrola a bezpečnost Odpadní kapaliny, které nyní Lafarge Cement, a. s., nakupuje, přicházejí od různých producentů, jsou průběžně kontrolovány ve vlastní palivové laboratoři, aby se vyloučila možnost nežádoucích překvapení. Z autocisteren jsou v cementárně kapaliny přečerpány do zásobníků, Pohled na zařízení ve směru od vstupu do závodu rou nad hladinou v nádržích. Nádrže jsou propojeny v parním prostoru a je v nich udržován mírný přetlak dusíku. Vyloučení přítomnosti vzdušného kyslíku v nádrži vede k minimalizaci rizika požáru. Realizace tohoto projektu byla největší investicí roku Splnila předpokládané požadavky a umožnila odstranit veškeré potíže z minula, a to jak s nehomogenitou, tak i s kvalitou těchto paliv. Technologické zařízení sloužící pro příjem směsi kapalných odpadů, jejich skladování v míchaných nádržích, homogenizaci a čerpání na spoluspalování v kombinovaném hořáku cementářské pece kde jsou fi ltrovány, podrceny případné mechanické nečistoty, dočištěny a pak podstupují proces homogenizace. Směs je udržována homogenní pomocí intenzivního míchání ve dvou tancích. Pokud je potřeba, můžeme udržovat v tancích požadovanou teplo tu kvůli viskozitě kapaliny ohřevem nainstalovaným pod izolačním pláštěm. Celý systém obou skladovacích/homogenizačních nádrží je provozován s inertní dusíkovou atmosfé- Zařízení je vybaveno podle standardů Lafarge bezpečnostními plošinami pro práci ve výškách LAFARGE 02/2009 5

8 technologie :::... Technologie dodatečně předpjatého betonu v teorii i praxi 2. část Přepínací technologii tvoří předpínací výztuž, kotevní zařízení a další významné detaily, kterými se jednotlivé typy dodávané na trh liší. Ve druhé části článku se zaměříme na nejčastěji používané systémy, a to vícelanový předpínací systém se soudržností a dále na jednolanový předpínací systém bez soudržnosti. Kromě těchto systémů se pro dodatečně předpjatý beton používají i předpínací systémy využívající předpínací tyče a předpínací systémy s vnější volnou výztuží. Vícelanové předpínací systémy se soudržností Předpínací jednotkou je v případě vícelanových předpínacích systémů kabel sestávající z několika lan, která jsou napínána a kotvena naráz. Kabel je veden v předem připraveném kabelovém kanálku, který ústí do kotvy. Prvním výrobním krokem je proto výroba armokoše (tj. vázaná či svařovaná kostra betonářské výztuže) a osazení trubek pro kabelové kanálky. V dalším kroku bývá většinou provedena betonáž prvku či konstrukce a poté instalace předpínací výztuže. Pořadí těchto výrobních operací však může být obráceno v případě použití tzv. prefabrikovaných kabelů, kdy je trubka kabelového kanálku osazena včetně výztuže před betonáží. Po zatvrdnutí betonu se napne a trvale zakotví předpínací výztuž. Posledním výrobním krokem je injektáž kabelových kanálků injektážní maltou. Dodatečně předpjaté prvky a konstrukce mohou být vyráběny ve specializovaných výrobnách prefabrikátů, ale i přímo na stavbě. V některých případech bývají prefabrikáty vybetonovány ve výrobně, převezeny na stavbu a tam předpínány a injektovány. U dodatečně předpjatého betonu se po délce nosníku mění excentricita předpínací výztuže tak, aby bylo dosaženo staticky příznivějšího působení předpětí. Dráha kabelu je obecně tvořena řadou přímých úseků a parabol a její tvar závisí na statickém působení konstrukce, zatížení a na konstrukčních zásadách. Tvar kabelové dráhy musí být zajištěn trubkami kabelových kanálků. Ty musejí být ohebné, aby umožnily plynulou změnu excentricity kabelu, ale zároveň musejí mít dostatečnou tuhost, aby nedošlo při betonáži a hutnění k jejich deformaci a změně dráhy kabelu. Poloha trubek kabelových kanálků se proto zajišťuje distančními (vodicími) mřížkami tvořenými betonářskou výztuží svařenou v požadovaném tvaru. Vzdálenost distančních mřížek závisí na tuhosti trubky kabelového kanálku a pohybuje se od 0,5 do 2,5 m. Pro odvzdušnění se do nejvyšších míst kabelových kanálků nebo ve vzdálenostech cca 15 m osazují odvzdušňovací trubky. V současné době se používají tenkostěnné ocelové nebo polyetylénové trubky. Ocelové, případně pozinkované tenkostěnné trubky se vytvářejí stočením páskové oceli vyztužené žebírky do spirály, přičemž okraje pásku jsou do sebe zahnuty tak, že vytvářejí nepropustný spoj ve tvaru šroubovitého švu. Spoj však umožňuje mírný vzájemný posun jednotlivých závitů a tím i ohebnost trubek. Alternativně lze použít i tenkostěnné ocelové trubky s přeplátovaným podélným svařovaným švem. Tloušťka stěny trubky se v závislosti na typu předpínací jednotky a technologii pohybuje od 0,25 mm do 0,5 mm. Trubky se napojují šroubovacími spojkami a spoje se těsní izolační páskou. Polyetylénové trubky poskytují kabelu větší ochranu proti korozi a únavě a mají vysokou chemickou odolnost. Výhodou je rovněž nižší tření mezi stěnou trubky a předpínací výztuží, což snižuje ztráty předpětí třením. Z nižší hmotnosti trubek vyplývá nebezpečí uvolnění z armokoše vztlakem čerstvé betonové směsi a vyplavání při betonáži. Připevnění trubek k distančním mřížkám a armokoši je proto obzvláště důležité. V závislosti na velikosti předpínací jednotky se používají trubky s tloušťkou stěny 2 až 3 mm. Trubky bývají vroubkované nebo s žebírky. Spojují se šroubováním do sebe nebo svařováním ohřevem. Obr. 1 Trubky kabelových kanálků 6 LAFARGE 02/2009

9 ...::: technologie Vícelanový systém použitý při výstavbě Národní technické knihovny v Praze Instalace předpínací výztuže Po osazení trubek kabelových kanálků probíhá betonáž a poté instalace předpínací výztuže. Ta bývá dodávána ve svitcích o průměru asi 2 m, ze kterých se postupně odvíjí. U předpínacích lan většinou odpadá nutnost výztuž před vlastní instalací rovnat. Konec kabelu se spájí a vtahuje se pomocí lanka provlečeného kabelovým kanálkem dovnitř kanálku. Lanko je taženo vrátkem. Kratší kabely je možné do kanálku protlačovat. Kabely s mrtvými kotvami, viz níže, se vkládají do kabelových kanálků před betonáží. Po dosažení požadované pevnosti betonu probíhá předpínání a kotvení výztuže. Lana jsou kotvena do kotevní objímky pomocí čelistí tvaru komolého kužele, tzv. kotevních kuželíků. Kotevní kuželík je dělen většinou na tři díly, jejichž složením se uprostřed kuželíku vytvoří otvor pro lano, viz obr. 2. Kuželík svými rozměry odpovídá kónickým otvorům v kotevní objímce. Do nich se sestavený kuželík osadí a poklepem upevní. Lano procházející kuželíkem se nejprve na jeho širší straně napne a po uvolnění napětí zatahuje kuželík do otvoru v kotevní objímce. Kónický tvar objímky způsobuje přitom svírání lana kuželíkem, přičemž se vroubky o vysoké tvrdosti, jimiž je opatřen povrch otvoru v kuželíku, zatlačují do lana. Zatažení kuželíku do otvoru kotevní objímky (tj. společný posun lana a kuželíku) se Obr. 2 Dělený kotevní kuželík a kotevní objímka Obr. 3 Kotva vícelanového předpínacího systému, DYWIDAG nazývá pokluz a je průvodním jevem každého samosvorného kotvení. Důsledkem pokluzu je samozřejmě snížení napětí v předpínací výztuži, tzv. ztráta předpětí pokluzem. Velikost pokluzu závisí na typu kotevního zařízení a běžně se pohybuje od 1 mm do 10 mm. Negativním jevem, který může při kotvení nastat je prokluz, což je relativní posun lana a kuželíku (lano proklouzne v čelistech kuželíku). Osazení kotevních kuželíků v kotevní objímce a uspořádání lan v kotvě je zřejmé z obr. 3. V praxi se pro různé kotevní systémy používají kotevní kuželíky dělené na dvě nebo tři části, přičemž lze jedním kuželíkem kotvit jedno až tři lana. Kotevní objímka a kuželíky jsou součástí ocelové kotvy viz obr. 3. LAFARGE 02/2009 7

10 technologie :::... Kotvou se zajišťuje přenos předpínací síly z kabelu do betonu soustředěným tlakem pod deskou (roznášecí podložkou) kotvy. Kotevní deska se většinou osazuje do armokoše před betonáží a její poloha se fi xuje přišroubováním k bednění čela betonového prvku. Kotva musí být osazena na souose s kanálkem a kotevní objímka musí být kolmo na osu kanálku. Pro kotvy šikmých kabelů vytváříme v čele nosníku tzv. sklípky, což je prostor mezi kotevní deskou a svislou rovinou konstrukce. Obr. 4 Postup předpínání, VSL Obr. 5 Kontrola předpínací pistole na zkušební stolici, SKANSKA Postup předpínání Kabely se většinou napínají z jedné strany. Na nenapínané straně se kotevní kuželíky nasadí na lana (ponechá se přesah lan cca 200 mm) a zatlučou se do kotevní objímky kladivem. Na napínaném konci musejí kabely přečnívat tak, aby se dala lana uchopit předpínací pistolí. Postup předpínání je zřejmý z obr. 4. S ohledem na značné rozměry a hmotnost (až kg) předpínací pistole je třeba zabezpečit dostatečný pracovní prostor pro předpínání. Po zakotvení se lana vyčnívající z kotvy zaříznou těsně za kotevním kuželíkem. Dlouhé kabely bývají předpínány z obou stran, aby se zmenšila ztráta předpětí třením výztuže o stěnu kanálku. V tom případě probíhá předpínání současně, ale kotví se postupně na jednom a poté na druhém konci. Takto lze předpínat až 150 m dlouhé kabely, s ohledem na ztrátu předpětí třením se však doporučuje maximální délka kabelů 100 m. Napínání dlouhých kabelů, kde nestačí jeden zdvih napínacího zařízení, je možné provádět po krocích s překotvením. Předpínání kabelů je náročnou a velmi důležitou výrobní operací. Proto se důsledně měří a zaznamenává řada veličin potřebných pro zjištění skutečně vnesené předpínací síly. Velikost předpínací síly se zjišťuje z údajů o tlaku oleje v hydraulických válcích předpínací pistole. Kromě velikosti předpínací síly je důležité, zda byla vnesena po celé délce kabelu. V případě zablokování kabelu v kabelovém kanálku by mohla být správná předpínací síla vnesena pouze do části kabelu. V tom případě by ale bylo protažení kabelu značně menší. Z toho důvodu se měří i protažení kabelu při jeho napnutí (měření se provádí od cca 20 % kotevního napětí, aby se eliminovala chyba při počátečním rovnání kabelu uloženého původně volně v kanálku). Podobně nadměrný pokluz kotevního kuželíku by mohl způsobit vysokou ztrátu předpětí. Proto bývá měřen i skutečný pokluz. Všechny údaje jsou při předpínání zaznamenány do předpínacího protokolu a následně vyhodnoceny. Také vlastní předpínací pistole musí být pravidelně testována a cejchována, viz obr. 5. Nezbytnou součástí předpínacích systémů je rovněž spojka, která umožňuje nastavit předpínací kabely. Spojka se používá především v místě pracovní spáry, kde musí být kabel přerušen. Základem spojky jsou dvě objímky (kotevní a napojovaná) a spojovací část, nebo je spojka tvořena pouze jednou speciální objímkou, která umožňuje zakotvení lan z již hotové části konstrukce i lan napojovaných, viz obr. 6. Ztužující kroužek zachycuje štěpné síly v oblasti, kde se lana vychylují z kabelového kanálku. Pokud je třeba zakotvit pasivní konec kabelu v nedostupném místě, je třeba ocelovou kotvu nahradit tzv. mrtvou kotvou. V praxi se používá několik typů mrtvých kotev, u nichž se přenáší předpínací síla do betonu radiálním tlakem a soudržností (tzv. smyčkové kotvy), kotevními deskami nebo soudržností rozpletených drátů s betonem. Na obr. 7 je zobrazena Obr. 6 Spojka VSL typ K Obr. 7 Mrtvá kotva VSL typ H Obr. 8 Mezilehlé (plovoucí) kotvy VSL typ Z, ZU 8 LAFARGE 02/2009

11 ...::: technologie mrtvá kotva s rozpletem, jehož tvar je fi xován distanční mřížkou. Štěpné síly v oblasti vychýlení lan z kabelového kanálku zachycuje opět ztužující kroužek a spirálová betonářská výztuž (nezobrazena). Příkladem nedostupného místa z hlediska možného předpínání je například čelo základové desky v případě, že je stavební jáma tvořena milánskými stěnami. Pokud je třeba takovou konstrukci předepnout, pak se na koncích desky použijí mrtvé kotvy a předpínání se děje ze středu kabelu pomocí tzv. mezilehlých (plovoucích) kotev, viz obr. 8. V praxi se vyskytuje velké množství variant vícelanových předpínacích systémů různých výrobců a je nemožné se v tomto textu všemi zabývat. Přesto je třeba zmínit ještě vícelanové systémy (VSL, DYWIDAG) s plochými kabelovými kanálky, které jsou přizpůsobeny především předpínání desek, viz obr. 9. Ty mají většinou relativně malou staticky účinnou výšku, proto je účelné soustředit lana do jedné vrstvy umístěné s maximální excentricitou. Kabel sestává ze čtyř lan napínaných a kotvených zvlášť. Ostatní prvky (kotvy, spojky, mrtvé kotvy, odvzdušnění, distanční mřížky) jsou přizpůsobeny plochému tvaru kabelu. Obr. 9 Vícelanový předpínací systém s plochým kanálkem, DYWIDAG Obr. 10 Nedostatečné odvzdušnění kabelového kanálku Injektáž kabelových kanálků Posledním nezbytným výrobním krokem je injektáž kabelových kanálků. S ohledem na to, že injektážní malta chrání předpínací výztuž proti korozi, je třeba provést injektáž co nejdříve po předpínání. Nejprve jsou kabelové kanálky profouknuty stlačeným vzduchem nebo propláchnuty tlakovou vodou, čímž se odstraní případné nečistoty, kousky sutě apod. Poté je injektážní malta vtlačována pod tlakem až 1 MPa do kabelového kanálku. Injektuje se injektážními otvory v kotvách nebo v nízkých bodech kanálku. Při injektáži se vytlačuje z kanálku vzduch odvzdušňovacími trubkami. Ty jsou umístěny v nejvyšších bodech kanálku. Pokud jsou kabelové kanálky nedostatečně odvzdušněny, mohou zůstat části kanálků neproinjektované, viz obr. 10. Do takto vzniklých dutin může proniknout voda, která může způsobit korozi a v případě zmrznutí i roztržení kanálku. Injektáž kanálku se ukončuje až v okamžiku, kdy z konce kanálku vytéká kvalitní injektážní malta. Injektovat se nesmí za teplot nižších než 5 ºC. Při injektáži je třeba opět velmi pečlivě měřit a zaznamenat injektážní tlak, objem spotřebované injektážní malty (tak zjistíme, zda je proinjektován celý kanálek), teplotu a vlhkost vzduchu. Po injektáži se kotvy většinou zabetonují, aby byly chráněny proti korozi. Obr. 11 Předpínací lano bez soudržnosti Jednolanové předpínací systémy bez soudržnosti Jednolanové předpínací systémy bez soudržnosti se používají především jako hlavní výztuž předpjatých stropních a základových desek v pozemním stavitelství, jako příčná výztuž desek komorových a dvoutrámových mostních nosníků (v kombinaci s vícelanovým předpínacím systémem v podélném směru), případně při rekonstrukcích zděných Obr. 12 Kotva S-6 jednolanového předpínacího systému bez soudržnosti, VSL konstrukcí. Kabely jsou tvořeny jedním sedmidrátovým lanem, na němž je naneseno mazivo a to je kryto poly - etylénovou trubkou, obr. 11. Kabely jsou vedeny v betonu, přičemž celá předpínací jednotka se osazuje do armokoše před betonáží. Mazivo významně snižuje tření kabelu o stěny kabelového kanálku a navíc působí jako další antikorozní vrstva. V případě kabelů bez soudržnosti musí být zajištěn přenos předpínací síly z kabelu do betonu pomocí kotev po celou dobu životnosti konstrukce, protože se neprovádí injektáž. Lano se kotví opět pomocí dělených kotevních kuželíků osazených do kónického otvoru v desce kotvy. Postup výstavby ukážeme na systému VSL. Pro kotvu na pasivní straně kabelu a pro čelo předpínací pistole na napínané straně musejí být v betonu vytvořeny sklípky. Při osazování kabelu se proto spolu s kotvou připevní k bednění i bednicí dílec tak, že do čela bednění se vyvrtá kruhový otvor, kterým se prostrčí tzv. instalační kus, viz obr. 12. Prostřednictvím instalační matice se přitáhne bednicí dílec k bednění. Na vnější straně bednění tedy zůstává pouze instalační matice (krok 2, obr. 13). Po betonáži se před odbedněním čela povolí instalační matice a po odbednění se odšroubuje instalační kus i s těsněním a bednicím dílcem (krok 3, 4). Instalační kus, matice, bednicí dílec a těsnění se může použít opakovaně pro další záběry. Do otvoru se vloží a zafi xují kotevní kuželíky (krok 4) a kabel je možné předepnout (krok 5). Předpínací lana bez soudržnosti (nepřesně někdy nazývaná monostrandy ) jsou velmi univerzální a jejich použití je s ohledem na malý průměr kabelu a velkou dosažitelnou excentricitu i ekonomické. Součástí předpínacích systémů jsou opět mrtvé kotvy, spojky a další zařízení. Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. SCIA CZ, Scientific Application Group, Brno Obr. 13 Postup výstavby deskové konstrukce LAFARGE 02/2009 9

12 materiály :::... Gumoasfalt Dlouhé kilometry silnic, které by tolik potřebovaly opravu. A tuny starých pneumatik, které po těch silnicích jezdívaly, ale teď už jsou za hranicí své životnosti a skládkovat se nesmějí. To jsou dva ožehavé problémy, které se ovšem dají řešit zároveň. Vzorek recyklované gumy položený na beton, foto z Greenbuild International Conference and Expo 2008 in Boston, Massachusetts Řešení se nazývá gumoasfalt asfalt s příměsí drcené gumy z ojetých pneumatik. Když se přimíchá do kameniva a položí místo tradičního asfaltového koberce, silnice získá nové, zajímavé vlastnosti: vyšší trvanlivost, vyšší odolnost, lepší adhezi a snížení hluku projíždějících vozidel. To zní téměř pohádkově. Výsledky výzkumů Ale je to skutečnost. Výzkum kalifornského ministerstva dopravy potvrdil, že gumoasfaltové vozovky mohou mít mnohem tenčí vrstvu než vozovky z asfaltového betonu, a to až o 45 %, při zachování požadované životnosti. Gumoasfaltové směsi jsou odolnější vůči únavě a stárnutí, lépe odolávají trvalým deformacím a trhlinám. Prakticky řečeno, silnice s gumoasfaltovým povrchem méně praskají, méně se v nich tvoří výtluky, námraza se na nich neudrží, protože se pod koly aut drtí, a nákladní vozy v ní nevytlačují koleje. To naznačují například zkušenosti z Kalifornie, kde se gumoasfaltové směsi používají již tři desítky let. U nás se využitím gumoasfaltu již nějakou dobu zabývá Vysoké učení technické v Brně. Vlastnosti gumoasfaltové směsi, které hlásá Kalifornie, potvrdil Jan Kudrna, vedoucí Ústavu pozemních komunikací na Fakultě stavební, kde se zajímavý materiál laboratorně testuje. Běžná směs vydržela přejezdů, gumoasfaltová přejezdů pneumatikou. Zjistili jsme, že gumoasfalt má až dvanáctkrát větší odolnost vůči únavě, citoval ing. Kudrnu nedávno Technický týdeník. Mletí a granulování V České republice se podle různých odhadů ročně vyřadí z provozu 60 až 80 tun pneumatik, které je zapotřebí zlikvidovat. Zpracovávají se mletím a granulováním, a to buď za běžných teplot, nebo zamrazené kapalným dusíkem (tzv. kryogenní metoda). Zrno připravené za běžné teploty bývá přirovnáváno svým bohatě členěným povrchem ke sněhové vločce, kdežto zrno získané kryo genním drcením má povrch hladký a má menší měrný povrch. Po rozemletí se surovina separuje na gumu a ostatní materiály použité při výrobě pneumatik (textil, ocel). Podíl gumových částí v automobilové pneumatice se běžně pohybuje mezi 75 a 80 % její celkové hmotnosti. Gumový granulát lze vyrábět v široké škále hrubosti, od 0 do 5 mm. Drcené pneumatiky se nejčastěji využívají jako doplňkové palivo v cementárnách a vápenkách. Jejich výhřevnost je na úrovni antracitu, jediný problém je granulát z pneumatik zapálit zápalná teplota je přes 300 C. S tím si ale průmyslové pece dovedou celkem snadno poradit. Granulát se spaluje také v některých typech elektráren. Energeticky se v ČR využívá valná většina použitých pneumatik. Úsek s běžným asfaltovým betonem porušeným trhlinami (v popředí) s následným překrytím gumoasfaltovým betonem (v pozadí), snímek z USA 10 LAFARGE 02/2009

13 ...::: materiály Snímek silnice postavené částečně z gumoasfaltové směsi, Kalifornie ces mísení trvá jednu až dvě hodiny a probíhá za teploty 175 C. Výsledkem je asfaltová směs gumoasfalt, v níž gumová složka tvoří 15 až 18 % hmotnosti pojiva. Částice kaučuku ve směsi absorbují olejové složky asfaltu, dochází ke vzájemné interakci a zlepšení vlastností pojiva: vyšší tuhosti za vyšších teplot (asfalt se na sluníčku méně roztéká) a vyšší pružnosti za teplot nízkých (v mrazu nepraská). Hrubší frakce granulátu zvyšují elasticitu směsi, což přispívá k rozrušování vrstvy ledu v zimním období. Dalším účinkem gumových granulí je zdrsnění povrchu vozovky, což zvyšuje adhezi s pneumatikami projíždějících vozidel (výborná vlastnost zvláště za deště), kromě toho se za autem při dešti tvoří mnohem méně rozstříkané mlhy. Zároveň se snižuje hlučnost projíždějících vozidel. Úskalí gumoasfaltu K nevýhodám gumoasfaltu patří vyšší pracnost a energetická a orga- Voda protékající vrstvou drenážního koberce (protihluková obrusná vrstva) Využití granulátu ve stavebnictví Využití granulátu z pneumatik v pozemním stavitelství není úplně nový objev. V minulosti se granulát přidával do asfaltových směsí za pomoci technologie Rubit. Hmoty vzniklé tímto procesem ale neměly požadované vlastnosti. Granulát se rovněž využívá v materiálech určených k tlumení hluku a vibrací v železniční, tramvajové i automobilové dopravě. Používá se při výstavbě sportovišť i klidových pěších zón, do různých rohoží a izolací, zkrátka tam, kde je žádoucí změkčit dopad (doskok) nebo jen zpříjemnit chůzi. Uplatnění nachází v pružných dlažbách, schodnicích, při stavbě bezbariérových nájezdů, retarderů apod. Přidávání granulátu do asfaltu tzv. mokrou cestou je u nás poměrně nová, ale rozhodně nadějná a životnímu prostředí přátelsky nakloněná metoda jeho využití. Gumový granulát se mísí za horka s asfaltem, pronizační náročnost. Pro zabudování gumového granulátu do asfaltu je nezbytné použít přídavné míchací zařízení. Gumoasfalt a gumoasfaltové směsi jsou více lepivé, o něco obtížněji zpracovatelné. Nicméně příznivé vlastnosti gumoasfaltových vozovek by měly převážit nad nevýhodami a úspory nad vyšší pracností. Nehledě k tomu, že při použití gumoasfaltových směsí by se na jeden kilometr silnice dalo při čtyřcentimetrové vrstvě položeného gumoasfaltu ekologicky recyklovat až osm tisíc pneumatik. Ročně se v České republice vyrobí zhruba 7,5 milionu tun asfaltových směsí. Kdyby jen u 14 % z tohoto množství (jeden milion tun) bylo při běžném dávkování použito 12 tisíc tun odpadového gumového granulátu, mohlo by podle docenta Kudrny z ofi ciálních i těch černých skládek v naší zemi každý rok zmizet 25 tisíc tun starých pneumatik. Míchací zařízení pro přípravu gumoasfaltového pojiva přistavené k obalovně Povrch tenkého koberce s vystupujícími zrny drcené gumy LAFARGE 02/

14 referenční stavba :::... Zárubní zdi pod Větruší v Ústí nad Labem Realizaci stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem provázely problémy s nestabilními svahy. Frekventovaná železniční trať totiž vede údolní říční terasou labského kaňonu, který se hluboce zařízl do vulkanického a sedimentárního komplexu Českého středohoří. Zajišťovací práce na svahu pod výletním zámečkem v Ústí nad Labem K postupnému sesuvu starých kamenných obkladních zdí docházelo i na svahu pod výletním zámečkem Větruše v Ústí nad Labem. Po posledním větším sesuvu hrozila již i možnost ohrožení železniční dopravy na stavbě Skanska DS, nově zmodernizované trati v úseku pod ohroženým svahem, informoval Ing. Stanislav Štábl ze SG Geoprojekt. Drážní úřad a stavební úřad Magistrátu Ústí nad Labem rozhodly o rozšíření stavby Průjezd železnič- ním uzlem Ústí nad Labem a zařazení dalšího stavebního objektu: Zárubní zdi pod Větruší. Komplexní sanace opěrných zdí Projekt komplexní sanace zárubní zdi pod zámečkem Větruše zahrnul úplné odstranění starších kamenných zdí na svahu a jejich nahrazení novými konstrukcemi. Nové zárubní zdi jsou železobetonové konstrukce. Založení zdí je provedeno na mikropilotách, část konstrukce je doplněna kotvami do svahu. Pohledová strana je opatřena kamenným obkladem, zatravněním a odvodňovacími žlaby. V prostoru za zdmi je provedeno odvodnění a zásypy. Ve spodní části objektu je provedena sypaná, kotvená konstrukce, rovněž na mikropilotovém základu. Provoz na železnici je chráněn dočasným oplocením i trvalým záchytným plotem kotveným do terénu. Dílo bylo dokončeno koncem dubna pro zahájení provozu a kon- 12 LAFARGE 02/2009

15 ...::: referenční stavba Údaje o stavbě Název stavby: Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem, SO 8108 Zárubní zdi pod Větruší, km 516, ,450 Odpovědný projektant: Ing. Stanislav Štábl, SG Geoprojekt, spol. s r. o., Brno Investor: SŽDC s. o. Vyšší zhotovitel: Skanska DS a. s. Zhotovitel: AZ Sanace a. s. Subdodavatel: SKD Průmstav stavby, a. s. realizace železobetonových opěrných zdí včetně obložení čedičovým obkladním kamenem Beton do základů a dříků: C 30/37 XF3, spotřeba 1310 m 3 Spotřeba cementu CEM II/A-S 42,5 R (Lafarge Cement, a. s.): 522,8 t Ukončení stavby: 05/2009 cem května 2009 v celém rozsahu, řekl Ing. Stanislav Štábl. Postup stavby Samotné výstavbě železobetonových opěrných zdí předcházelo provedení statického zajištění mikropiloty z profi lů HEB do skalního podloží, kterou zajistila prováděcí fi rma AZ Sanace a. s., včetně realizace železobetonové konstrukce opěrných zdí. Opěrný systém zajišťující stabilitu svahu pod Větruší tvoří celkem tři železobetonové zdi (1/l=cca 85 m, 2A/l=cca 85 m a 5/l=cca 90 m) založené na železobetonových základech, kdy výztužné prvky statického zajištění a dříku jsou vzájemně provázány. Realizaci železobetonových opěrných zdí včetně obložení čedičovým obkladním kamenem prováděla fi rma SKD Průmstav stavby, a. s. Železobetonový dřík zdí byl zhotoven jako monolitický s úklonem lícové strany 17:1 od svislice. Horní hrana zdi je opatřena železobetonovou římsou, která je taktéž vzájemně provázána s dříkem opěrné zdi. Z lícové pohledové strany jsou jednotlivé zdi obloženy čedičovým kamenným obkladem. K bednění bylo použito systémové bednění Peri (Domino). K montáži bednění sloužila těžká technika (autojeřáby AD 20, AD 28). Do základů a dříků byl použit beton typu C 30/37 XF3. Betonová směs byla ukládána čerpadly betonové směsi, uvádí Martin Verner, stavbyvedoucí SKD Průmstav stavby, a. s., odpovědný za realizaci, a dodává: Stavba opěrných zdí se neobešla bez komplikací a určitě byla náročná z hlediska koordinace a postupu výstavby. Zprovoznění průjezdu železničním uzlem Ústí nad Labem znamenalo úpravy přibližně šest kilometrů dlouhého úseku dvoukolejné železniční trati Praha Děčín, začínající před odbočkou Ústí nad Labem jih, pokračující přes hlavní nádraží až za stanici Ústí nad Labem sever. Krajské město získalo moderní a bezpečné nádraží. Zprovozněním železničního uzlu Ústí nad Labem byla ukončena modernizace I. tranzitního železničního koridoru na rameni Praha Děčín státní hranice. Modernizací prošla, kromě důkladného zajištění okolních svahů, také celá trať, tedy Budování čedičového obkladu Pohled na výstavbu zárubní zdi pod Větruší železniční svršek, spodek a umělé stavby jako mosty, propustky, opěrné a zárubní zdi. Nové je i sdělovací a zabezpečovací zařízení, trakční vedení a silnoproudé zařízení v celé délce úseku. Rekonstruována byla měnírna napájecí stanice trakčního vedení v Koštově; v obvodu Ústí nad Labem sever bylo vybudováno nové ústřední stavědlo. Cestující jistě ocení hlavně nová komfortní nástupiště s nástupní hranou ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, což usnadňuje nástup a výstup. Na ústeckém hlavním nádraží jsou dnes celkem tři nová nástupiště. LAFARGE 02/

16 zajímavá stavba :::... Nároží z ulice Jankovcovy Původní budovu parního mlýna dotvořila prosklená přístavba Holešovické mlýny se snaží zachovat alespoň vzpomínku Osobitá pražská čtvrť Holešovice, ze tří stran sevřená meandrem Vltavy, je dnes asi nejrychleji a nejradikálněji se měnící vnitřní částí hlavního města. Její životní rytmus kdysi určovalo nádraží, přístav a průmyslové provozy. Její urbanistický ráz dokreslovala geometrická ortogonální síť ulic, vyplněná domovními bloky a továrními budovami. Dnes jsou některé z nich považovány za vrchol průmyslové architektury a jejich renovace vyžaduje vysoce citlivý přístup. K nejzdařilejším projektům tohoto druhu patří Holešovické mlýny. Budova skladů mouky v záběru z ulice U Uranie Průmyslový a dělnický ráz Holešovic předznamenala stavba železnice do Drážďan, která přeťala vltavský meandr v roce Kolem ní začaly vyrůstat pomocné budovy, dílny a továrničky, vlečky a kolejiště. V devadesátých letech 19. století byly v Holešovicích postaveny městská jatka, akciový pivovar a obchodní přístav, jenž městskou čtvrť bezprostředně přimyká k řece. Na začátku 20. století byly zbudovány elektrárna a Akciové mlýny, jež se staly společně se sklady fi rmy Fera a objekty Holešovického přístavu z let 1927 a 1928 dominantami této svérázné tehdejší periferie. Zhruba v této podobě přečkaly Holešovice až do konce milénia, i když výrobní ruch v přístavu, pivovaru i v mlýnech postupně utichl a z jatek se stala městská tržnice Classic 7 Nevyužívané průmyslové areály na vzácných pozemcích, dnes již v širším centru města, se staly lákavým soustem a zároveň výzvou pro developery a investory do nemovitostí. Z holešovického přístavu se stala Prague Marina, z pivovaru Arena a z Akciových mlýnů kancelářský projekt Classic 7. Útulné hospůdky vymizely společně s dokaři, dělníky z pergamenky, fabričkami, anarchisty a řezníky z jatek. Ale vzpomínky zůstaly, a dlužno dodat, že díky památkové ochraně a špičkové práci architektů velmi zdařilé. Na vynikající revitalizaci Holešovického měšťanského pivovaru z roku 2007 navázal neméně zdařilý projekt obnovy Akciových (Holešovických) mlýnů. Ty spolu s přístavem, pivovarem a jatkami patří mezi nejkompaktnější průmyslové areály. Jejich objekty jsou dokladem bouřlivého rozvoje této městské oblasti a vysoké architektonické hodnoty utilitárních průmyslových staveb z přelomu 19. a 20. století. Akciové mlýny navrhl významný český architekt Bohumil Hübschmann (po 2. světové válce si změnil jméno na české Hypšman). Stavěly se v letech 1909 a 1910 a patří k jeho nejzdařilejším stavbám. Krásná a dynamická cihlová budova hlavního mlýna s výhle- 14 LAFARGE 02/2009

17 ...::: zajímavá stavba dem na Vltavu je dosud považována za jeden z nejpozoruhodněji zachovaných pražských průmyslových objektů. Její geniální konstrukce, založená na nosných litinových sloupech, neomítnutých cihlových zdech a využívající i dřevěných trámů, cituje některé tvarové prvky gotiky i renesance, ale celkový dojem z poměrně vysokých staveb korunovaných průmyslovými komíny je silně romantizující. K hlavní budově mlýna se tiskla dominantní přístavba sila. Brzy po objektu automatizovaného mlýna byla dokončena železobetonová budova skladu, druhá ze dvou největších budov mlýnského areálu. Mlýn fungoval až do 90. let, kdy byl jeho provoz zastaven a postupně byly strženy menší hospodářské budovy, silo a zchátralá administrativní budova. Koncept revitalizace Modernizací a přestavbou areálu bylo na počátku nového století pověřeno investorem AFI Europe architektonické studio CMC, autor dřívější, rovněž zdařilé revitalizace Akciového pivovaru. Bylo nutné najít kompromis mezi požadavky investora a památ- kové ochrany. Tak vznikl projekt kancelářského downtownu s vlastním zázemím, kavárnou, restaurací a službami, ale také se zelenými plochami s parkovou úpravou a vodními plochami, jež odkazují na blízký tok Vltavy. Z bývalé mlýnice a skladu mouky vznikly kancelářské prostory kategorie A. K těmto historickým objektům přibyly menší přístavba k mlýnici a objekt spojující obě historické budovy. Vnitřní prostor i okolí areálu otevřeného z jedné strany směrem k řece vytváří nejen příjemné pracovní prostředí ke kancelářím, ale tím, že je komplex veřejně přístupný, funguje i jako klidné, odpočinkové místo uprostřed městské zástavby. Spojení starého s novým Rekonstrukce těchto budov a dokonalé umístění všech požadovaných nových nápaditých prvků tak, aby plnily své nové funkce, určitě nebyly snadným úkolem. Při realizaci náročného úkolu ochrany versus invence CMC považovalo za určující faktor ducha těchto budov, včetně jejich zvláštností. Tento projekt by nebylo možné realizovat tak úspěšně Pohled na komplex Classic 7 z nově vzniklého náměstí Po zbourání méně významných staveb byl areál doplněn kolmým křídlem, které spojuje původní budovy parního mlýna a sýpky Údaje o stavbě Název stavby: Classic 7 Investor: AFI-Europe Czech Republic Autor projektu: CMC architects, a. s. David Richard Chisholm, Vít Máslo Spoluautoři projektu: Evžen Dub, Martina Trejtnarová Realizace: Porr Česko, a. s. Realizace: Etapa I: parní mlýn, sýpka, spojovací objekt (dokončená); Etapa II: ; Etapa III: Kancelářské plochy: 18 tisíc m 2 bez neuvěřitelné podpory a spolupráce ze strany organizací památkové péče, napsali o architektonickém návrhu jeho autoři Vít Máslo a David Chisholm, jenž k dostavbám v areálu dodává: Vše nové jsme vytvořili jemnější, lehčí a vzdušnější. Lehkost a vzdušnost dostavbám propůjčují skleněné fasády. Mají i výhodu snazšího řízení vnitřního klimatu novostaveb, z nichž se stávají energeticky pasivní domy. Úctu k vynikající architektuře historických budov při projektu rekonstrukce areálu ocenil ve své recenzi i známý historik architektury Zdeněk Lukeš: Vzniklo unikátní propojení starších a soudobých prvků, které uzavírají komorní piazettu s vtipným geometrickým členěním, jež mj. odkazuje k rytmizaci fasád. Toto malé náměstí je pro mne zvlášť cenné podobný příklad, kdy se myslelo i na podobný městotvorný prvek, zatím znám jen z Nového Smíchova (při Stroupežnického ulici naproti synagoze). Oceňuji rovněž živý parter, kde budou obchody a restaurace. Škoda, že se vyhlídková restaurace nemůže také objevit na střeše budov, odkud je skvělý výhled na řeku a okolí. Jen mne mrzí, že v prostoru mezi mlýny a řekou vznikla na můj vkus až příliš vysoká nepřerušená bariéra nových domů (projekt ADNS), takže se areál ocitl v poněkud jiné situaci, než to bylo dříve, kdy tam stávaly jen drobné secesní domky přístavní správy arch. Františka Sandera. Projekt počítá ještě s dvěma etapami. Během nich by měly vzniknout dvě další skleněné budovy, jedna v sousedství nynější rakouské školy, druhá uzavře areál z východní strany. V těchto nových objektech budou umístěny kanceláře a další restaurace, kavárna a obchody. V poslední fázi výstavby má vzniknout úzký, věžový dům s luxusními byty a lofty. LAFARGE 02/

18 ekologie :::... Využití geotermální energie v Litoměřicích Využívání geotermální energie zní v českých zemích dost exoticky. Vulkanická činnost v našem poklidném koutku planety dobublává, když při tom nahřívá prameny minerálních vod, ale že by se tím dalo topit? Ano, teplem skrytým v hlubinách to jde i u nás, pokud se vyřeší, jak dostat teplo na povrch. Metodu horké suché skály, anglicky hot dry rock (HDR), zkoumá již několik českých měst. V bazénku takto ohřívané vody se ovšem jako první pokusně vykoupal starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč a šéf odboru životního prostředí městského úřadu tamtéž, propagátor využití geotermální energie a patron celého litoměřického projektu Pavel Gryndler. Vodu jim ohřálo zemské teplo, pocházející z hloubky 2 111,2 m. Tam dole byla naměřena teplota 63,4 C a vodu do bazénku na povrchu tak planeta ohřála na 33 C. Předpoklady vědců a výzkumníků o hloubce a teplotách hornin se povrdily. To bylo v listopadu Dnes o energetickém využití zemského tepla uvažují desítky dalších měst a obcí, mj. Pardubice, Český Krumlov, Opočno, Úvaly u Prahy, Semily Ne snad, že by se dříve o této možnosti nevědělo. Za daného stavu energetického trhu však nebylo nutné takové zdroje vyhledávat a exploatovat. V současné době je však odklon od tradičních energetických zdrojů motivován nejen jejich cenami, ale také dostupností a spolehlivostí dodávky a ochranou životního prostředí. Snížení produkce skleníkových plynů, úspory a soběstačnost v dodávkách energie jdou ruku v ruce. Metoda HDR Klíčem k energii zemského nitra je metoda HDR. Je založena na zjištění, že v hloubkách až m pod zemským povrchem je možné v určitých místech najít suchou, rozpukanou horninu, horkou 150 až 200 C. Jsou však zjištěna místa s teplotou až 280 C. Do vybraného horninového prostředí jsou vyhloubeny nejméně Litoměřice dva vrty, končící několik set metrů od sebe. Voda je zaváděna vsakovacím (injekčním) vrtem a prostupuje puklinami v hornině, které se chovají jako tepelný výměník. Voda se zde ohřívá a mění na vodu a páru, které stoupají druhým čerpacím vrtem zpět na zemský povrch. Zde horká voda může roztáčet turbogenerátor pro výrobu elektřiny nebo ve výměníku ohřívat vodu k vytápění. Případně obojí. Horká žula v Litoměřicích V Litoměřicích je horkou horninou v zemských hlubinách žula. Předpokládá se, že v hloubkách kolem Zařízení pro testování metody HRD Voda vyvěrající z vrtu v Litoměřicích 16 LAFARGE 02/2009

19 ...::: ekologie m bude mít teplotu 170 až 205 C. Budou k ní vedeny tři vrty, jeden pro vtláčení vody a dva k čerpání horké vody zpět. Krajní vrty budou v podzemí ukončeny v horizontální vzdálenosti asi 600 m od sebe. Jejich podzemní propojení pro cirkulující vody bude probíhat po přirozených poruchových systémech aktivovaných tlakovým a tepelným štěpením hornin na koncích vrtů. Na linii mezi jedním z krajních vrtů a středním vrtem bude vystavěna budova povrchové teplárny s kogenerační výrobou elektřiny využívající teplo získané z vody ohřáté geotermální energií. Teplo ze sekundárního (nadzemního) tepelného výměníku bude částečně využíváno pro výrobu elektřiny. V zimním období bude podle aktuálních klimatických podmínek odstaven zdroj na výrobu elektřiny a teplo bude využíváno přednostně pro vytápění. Tvar podzemního výměníku bude mít dle vypočtených parametrů hloubkový rozsah od do m. Bude mít tvar elipsoidu o rozměrech x 600 m. Při výpočtech účinnosti podzemního výměníku projektanti vycházeli z rozevření puklin do 1 mm a předpokladu puklinatosti 1 až 3 % objemu hornin tvořících průtočný systém. Styčné plochy vody jako média přenosu energie s horninou tak budou vytvořeny na ploše m 2. Systémy na principu HDR pracují v uzavřeném cyklu se vsakováním a čerpáním použitých tekutin (uzavřená cirkulace). Do podzemního výměníku v Litoměřicích bude jednorázově načerpáno zhruba 200 m 3 vody z Labe. Počítá se s jejím doplňováním v objemu přibližně 60 m 3 ročně. Tři pětikilometrové vrty umožní cirkulaci 150 l vody za sekundu. Projekt počítá s tím, že se voda ohřeje na teplotu nejméně 170 C, jež teplárně na povrchu dodá výkon 55 MW. Přibližně desetinu výkonu bude možné využít k výrobě elektřiny. Geotermálním teplem pak bude možné zásobovat až dvě třetiny města. měřice po dobu 30 let. Řada výzkumných studií napovídá, že na našem území je podle prvních výpočtů zhruba 60 lokalit v současné době vhodných pro výrobu elektřiny s celkovým výkonem přibližně 250 MW a tepla na vytápění s výkonem kolem MW, což představuje roční výrobu 2 TWh elektřiny a 4 TWh využitého tepla. Při úvaze, že bychom blok Českého masivu o mocnosti 4 km ochladili o 1 C, získali bychom teoretický potenciál PJ, přičemž roční spotřeba primárních energetických zdrojů v ČR je PJ. Z hlediska energetiků má tento zdroj zase tu výhodu, že nezávisí na počasí (jako větrné a vodní elektrány) a jeho výkon lze podle potřeby regulovat. Geotermální elektrárny proto nemusejí být zálohovány klasickými energetickými centrálami. Nevýhodou jsou rizika, že vybraná lokalita nenaplní hypotetické předpoklady (nižší teplota horniny, jež sníží energetický výkon, špatná struktura horniny, která může způsobit, že se nevytvoří podzemní tepelný výměník, Porada nad projektem, Pavel Gryndler vlevo Přednosti geotermální energie Zásadními výhodami geotermální energie jsou její šetrnost k životnímu prostředí (neprodukuje skleníkové plyny, tuhé odpady ani hluk) a téměř nevyčerpatelnost. Ochlazením žulového kvádru o obsahu 1 m 3 o 40 C (ze 170 na 130 C) se získá tolik energie, že by bylo možné jí zásobovat celé Litoapod.) a relativně vysoké investiční náklady. V případě Litoměřic by měly dosáhnout 1,1 miliardy korun. Město nyní hledá fi nanční zdroje ve fondech a dotačních programech v tuzemsku, Evropské unii a zkoumá možnosti i u jiných nadnárodních organizací. Část projektu bude fi nančně kryta úvěrem. Pavel Gryndler doufá, že by projekt mohl být dokončen již v příštím roce, nejpozději však v roce Město Litoměřice i případní donátoři či věřitelé mohou čerpat zkušenosti z využívání geotermální energie ve Velké Británii, Francii, Švýcarsku či Německu, v Austrálii i ve Spojených státech amerických. Celkový instalovaný výkon geotermálních elektráren ve světě se odhaduje na MW. V České republice se celkový potenciál výroby elektřiny z geotermální energie podle názoru odborníků pohybuje kolem výkonu MW, což by odpovídalo výrobě 26 TWh elektřiny ročně. To je téměř polovina tuzemské spotřeby elektrické energie. LAFARGE 02/

20 EU a stavebnictví :::... Přeložka ulice K Lochkovu v blízkosti MÚK Lochkov Finance pro jižní obchvat Prahy Jednou z nejvýznamnějších silničních staveb, na jejichž financování se podílejí fondy Evropské unie, je výstavba Pražského okruhu, který má odlehčit zatížené síti městských komunikací a propojit všechny dálnice a rychlostní silnice u Prahy. V současné době je ve výstavbě jižní část Pražského okruhu. Prvním z úseků chystaného propojení dálnic D1 (ve směru na Brno) a D5 (ve směru na Plzeň) je výstavba šestikilometrového úseku Lahovice Slivenec (označená jako tzv. stavba č. 514) z celkové čtyřiadvacet kilometrů dlouhé jižní části Pražského okruhu. Celé propojení dále budou tvořit stavby č. 512 Dálnice D1 Vestec, stavba č. 513 Vestec Lahovice a již provozovaný úsek, stavba č. 515 mezi Slivencem a Třebonicemi. Výstavba úseku č. 514 Lahovice Slivenec bude stát kolem 9 miliard korun. Financována bude z úvěru od Evropské investiční banky, Fondu soudržnosti EU a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Nevratný příspěvek Evropské unie činí eur, což představuje 30 % celkových uznatelných nákladů. Konečným příjemcem pomoci a současně objednatelem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Technická specifikace Stavba úseku bude překonávat až extrémně složitý terén. Začátek trasy Lahovice Slivenec navazuje na úsek 513 v km 9,687, kde končí most přes Vltavu na levém břehu. Na tento most trasa přímo navazuje mostní estakádou, která překlenuje celé údolí Berounky a Radotína a končí před jižním portálem tunelu v km 11,750. Celková délka estakády je 2,059 km. V km 9,873 kříží estakáda silnici I/4 Strakonickou a vytváří s ní mimoúrovňovou křižovatku dvou čtyřpruhových komunikací. V křižovatce je provedeno ještě dopravní napojení Lahovic a napojení silnice II/102 K Přehradám (od Zbraslavi). V celé zbylé délce estakády až k jižnímu portálu tunelu bude území dotčeno výstavbou pilířů mostu. Trať ČD Praha Plzeň překračuje most ve výšce přibližně 40 m. Tunel se skládá ze dvou tubusů, pravého (stoupajícího) se třemi jízdními pruhy a levého (klesajícího) se dvěma jízdními pruhy. Začíná portálem Radotín a končí po více než 1,6 km portálem Lochkov. Tunel je téměř v celé délce ražený, pouze úseky u portálů budou hloubené. Za tunelem trasa překračuje mostním objektem výběžek Sla- 18 LAFARGE 02/2009

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební

Více

2013 31111 ZDI A STĚNY PODPĚR A VOLNÉ Z DÍLCŮ BETON M3

2013 31111 ZDI A STĚNY PODPĚR A VOLNÉ Z DÍLCŮ BETON M3 31111 ZDI A STĚNY PODPĚR A VOLNÉ Z DÍLCŮ BETON M3 8 290 Kč - dodání dílce požadovaného tvaru a vlastností, jeho skladování, doprava a osazení do definitivní polohy, včetně komplexní technologie výroby

Více

Opravy masivních základů strojů v průmyslu stavebních hmot pomocí vnesení dodatečného předpětí. Ing. Jiří Chalabala, PEEM, spol. s r.o.

Opravy masivních základů strojů v průmyslu stavebních hmot pomocí vnesení dodatečného předpětí. Ing. Jiří Chalabala, PEEM, spol. s r.o. Opravy masivních základů strojů v průmyslu stavebních hmot pomocí vnesení dodatečného předpětí Ing. Jiří Chalabala, PEEM, spol. s r.o. 1. Úvod Těžké stroje v průmyslu stavebních hmot : rotační pece drtiče

Více

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY mosty, tunely, propustky, zárubní a opěrné zdi, galerie, nadjezdy, podjezdy umělé stavby ekonomicky velmi náročné? KOLIK TO STOJÍ? 1km dálnice..

Více

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Montované technologie. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované technologie Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Montované železobetonové stavby U montovaného skeletu je rozdělena nosná část sloupy, průvlaky a stropní panely) a výplňová část (stěny): Podle

Více

2 Kotvení stavebních konstrukcí

2 Kotvení stavebních konstrukcí 2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží

Více

SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTA FULNEK

SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTA FULNEK Ing. Karel Polach, Ing. Zdeněk Cigler Carbotech-Bohemia s.r.o., Lihovarská 10, 716 04 Ostrava Radvanice, Tel.: 596 232 803 Fax: 596 232 994, E-mail: grouting@carbotech.cz SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM

Více

2.1.3. www.velox.cz TECHNICKÉ VLASTNOSTI VÝROBKŮ

2.1.3. www.velox.cz TECHNICKÉ VLASTNOSTI VÝROBKŮ Podrobné technické vlastnosti jednotlivých výrobků jsou uvedeny v následujících přehledných tabulkách, řazených podle jejich použití ve stavebním systému VELOX: desky (VELOX WS, VELOX WSD, VELOX WS-EPS)

Více

Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí

Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí Silniční stavby 2 Funkce cementobetonových krytů jsou shodné s funkcemi krytů z hutněných asfaltových směsí Schopnost přenášet síly vyvolané účinkem dopravy Zajistit bezpečný provoz Odolávat účinkům povětrnostních

Více

ZŠ Na Líše 936/16, P4, k.ú. Michle -

ZŠ Na Líše 936/16, P4, k.ú. Michle - DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MČ Praha 4 Táborská 350/32, Praha 4 KONTROLOVAL ODP.PROJEKTANT Ing. Stojan Z. Ing. Stojan Z. MÍSTO STAVBY Na Líše 936/16,

Více

APLIKAČNÍ MANUÁL Drenážní rohož PETEXDREN

APLIKAČNÍ MANUÁL Drenážní rohož PETEXDREN APLIKAČNÍ MANUÁL Drenážní rohož PETEXDREN Obsah: Úvod... 2 Charakteristika výrobku... 2 Vlastnosti výrobku... 3 Použití rohože... 5 1. Dopravní stavby... 5 2. Ekologické stavby... 6 3. Skládky... 7 4.

Více

Dálniční most v inundačním území Lužnice ve Veselí n.lužnicí

Dálniční most v inundačním území Lužnice ve Veselí n.lužnicí 18. Mezinárodní sympozium MOSTY 2013, Brno Dálniční most v inundačním území Lužnice ve Veselí n.lužnicí Ing. Tomáš Landa, PRAGOPROJEKT, a.s. Ing. Zdeněk Batal, SMP, a.s. Ing. Pavel Poláček, SMP, a.s. Situace

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Recyklace stavebního odpadu

Recyklace stavebního odpadu Recyklace stavebního odpadu Stavební odpad Stavební odpad, který vzniká při budování staveb nebo při jejich demolicích, představuje významný podíl lidské společnosti. Recyklace se stává novým environmentálním

Více

Stropy z ocelových nos

Stropy z ocelových nos Promat Stropy z ocelových nos Masivní stropy a lehké zavěšené podhledy níků Ocelobetonové a železobetonové konstrukce Vodorovné ochranné membrány a přímé obklady z požárně ochranných desek PROMATECT. Vodorovné

Více

MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY

MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY Stránka 1 z 5 Verze 1 (duben 2008) STRUČNÝ POPIS STROPNÍ KONSTRUKCE Pokládání žebrových stropů ze železobetonu s prefabrikovanými nosníky za svařované prostorové

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: JAN KUMMEL Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: JAN KUMMEL Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: JAN KUMMEL Název materiálu: VY_32_INOVACE_PD._47 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077 Tematická

Více

DEKPANEL SPRÁVNÁ VOLBA PRO VAŠI DŘEVOSTAVBU MASIVNÍ DŘEVĚNÉ PANELY

DEKPANEL SPRÁVNÁ VOLBA PRO VAŠI DŘEVOSTAVBU MASIVNÍ DŘEVĚNÉ PANELY DEKPANEL SPRÁVNÁ VOLBA PRO VAŠI DŘEVOSTAVBU MASIVNÍ DŘEVĚNÉ PANELY 1 PRINCIP SYSTÉMU DEKPANEL D Vnější tepelněizolační vrstva brání prostupu tepla stěnou a zajišťuje příjemné vnitřní prostředí v interiéru.

Více

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ.

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. PŘENÁŠÍ ZATÍŽENÍ S T Á L É / VLASTNÍ HMOTNOST KCE / N

Více

Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací

Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací Úvod Oblast ochrany se postupně vyvíjí Nejčastěji vloupání do objektů, jejich narušení nebo vandalismus Použité pojmy

Více

B.Souhrnná technická zpráva

B.Souhrnná technická zpráva B.Souhrnná technická zpráva B.1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení B.1.1. Zhodnocení staveniště Jedná se o stávající objekt zámku obklopeného parkem, který se nachází v severní

Více

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Adr: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové IČ: 70890005 (doručeno DS dbyt8g2) Ostatní

Více

JANATKA & SYN, s. r. o. projektová, konzultační a realizační činnost v oboru stavebním, statika

JANATKA & SYN, s. r. o. projektová, konzultační a realizační činnost v oboru stavebním, statika JANATKA & SYN, s. r. o. projektová, konzultační a realizační činnost v oboru stavebním, statika KAMENNÉ ŽEHROVICE OBNOVA MŮSTKU V ZELNIŠŤATECH DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Investor: Obec Kamenné Žehrovice

Více

Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK

Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK Stavba : Rampa ke garážím, Šrámkova ul. Severní terasa, Ústí nad Labem Část projektu : Stavební a statická STAVEBNĚ TECHNICKÝ A STATICKÝ POSUDEK Teplice 05/2013 Vypracoval : Ing. Jan Slavata 2 1.Výchozí

Více

COMPACTON. Lehce zhutnitelné a samozhutnitelné betony. Compacton. ... nový standard betonáže

COMPACTON. Lehce zhutnitelné a samozhutnitelné betony. Compacton. ... nový standard betonáže COMPACTON Compacton Lehce zhutnitelné a samozhutnitelné betony... nový standard betonáže Compacton Současné požadavky na vysokou kvalitu a zároveň rychlost prováděných prací vyžadují nové technologie a

Více

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.

Pozemní stavitelství I. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Pozemní stavitelství I. Svislé nosné konstrukce Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. NOSNÉ STĚNY Kamenné stěny Mechanicko - fyzikálnívlastnosti: -pevnost v tlaku až 110MPa, -odolnost proti vlhku, -inertní vůči

Více

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Technologie staveb podle konstrukce Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S Konstrukční třídění Konstrukční systém-konstrukční systém je celek tvořený navzájem propojenými konstrukčními prvky a subsystémy,

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB

ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0556

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 CZ.1.07/1.5.00/34.0556 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_ZF_POS_18 Beton a jeho vlastnosti Střední průmyslová škola a Vyšší odborná

Více

Novostavba BD v Rajhradě

Novostavba BD v Rajhradě PASIVNÍ BYTOVÝ DŮM V RAJHRADĚ SOUČÁST BYTOVÉHO KOMPLEXU KLÁŠTERNÍ DVŮR Bytový dům tvořený dvěma bloky B1 a B2 s 52 resp. 51 byty. Investor: Fine Line, s. r. o. Autor projektu: Architektonická a stavební

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

roman švec portfolio www.romansvec.com

roman švec portfolio www.romansvec.com 2004-2005 Profil firmy Aktuality Sortiment Ceník Jakost Betonářská laboratoř Kontakty září 2004 Filosofie firmy Základní údaje Historie Organizační struktura Sociální politika Životní prostředí Okazy www

Více

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení STROPNÍ KERAMICKÉ PANELY POD - Stropní panely určené pro stropní a střešní ploché konstrukce, uložené na zdivo, průvlaky nebo do přírub ocelových

Více

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná Stropní konstrukce, která Vás unese lehká levná bezpečná VÝHODY je stropní konstrukce použitelná pro všechny typy staveb (rodinné domky, bytové domy, průmyslové stavby, rekonstrukce atd.). Skládá se z

Více

STATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3

STATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 2. Konstrukční systém stavby... 3 2.1. Gabionová část... 3 2.2. Část z bednících dílců... 3 3. Navržené výrobky, materiály a konstrukční prvky... 4 4. Hodnoty zatížení

Více

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa

Zakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Identifikační údaje mostu... 2 1.1 Stavba... 2 1.2 Investor... 2 1.3 Projektant... 2 1.4 Ostatní... 2 2 Zdůvodnění stavby a její umístění... 3 2.1 Zdůvodnění stavby... 3 2.2 Umístění stavby... 3 2.3 Rozsah

Více

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ Návrh v místech, kde hrozí nebezpečí úrazu sjetím vozidla, cyklisty, nebo pádem chodce z tělesa komunikace, kde hrozí střetnutí

Více

D. DOKUMENTACE STAVBY - TECHNICKÁ ZPRÁVA

D. DOKUMENTACE STAVBY - TECHNICKÁ ZPRÁVA Akce : Oprava ohradních zídek tenisových kurtů na p.p.č.443/7 a 460/2, k.ú. Malšovice Investor : Obec Malšovice u Děčína, Malšovice čp.16, 405 02 Malšovice Arch. č. : 1482-1/14 D. DOKUMENTACE STAVBY -

Více

ELEGOHOUSE. Montovaná stropní konstrukce. Stropní systém. více než jen strop

ELEGOHOUSE. Montovaná stropní konstrukce. Stropní systém. více než jen strop ELEGOHOUSE Stropní systém Montovaná stropní konstrukce více než jen strop Základní informace Systém ELEGOHOUSE je jedinečný způsob provádění stropů. Staticky nevyužité místo ve stropní konstrukci je vyplněno

Více

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ 1. Stropy s využitím prefabrikovaných stropních prvků jako ztraceného bednění 1.1 s vytvořením ŽB monolitických žebírkových stropů osové vzdálenosti žeber - 00 mm s šířkou

Více

CENÍK 801-2 STAVEBNÍ PRÁCE Z PREFABRIKOVANÝCH DÍLCŮ

CENÍK 801-2 STAVEBNÍ PRÁCE Z PREFABRIKOVANÝCH DÍLCŮ CENOVÉ PODMÍNKY 2012/ II. CENÍK 801-2 STAVEBNÍ PRÁCE Z PREFABRIKOVANÝCH DÍLCŮ OBSAH I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU... 2 CENÍKU... 2 11. Členění... 2... 2 13. Náplň položek... 2 2. PODSTATNÉ KVALITATIVNÍ A DODACÍ

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. Vize Plzně jako vzorového města elektromobility Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. 25. března, 2013 Představení společnosti PMDP, a.s. Počet zaměstnanců 855 Dopravní výkon Vozový park Počet linek

Více

Válcovaný beton. Trvanlivá a pevná vozovka

Válcovaný beton. Trvanlivá a pevná vozovka Válcovaný beton Trvanlivá a pevná vozovka VÁLCOVANÝ BETON VÁLCOVANÝ BETON (RCC) byl vyvinut v USA v sedmdesátých letech minulého století jako cenově přístupné řešení pro vozovky, které by odolaly vysokému

Více

B. Souhrnná technická zpráva

B. Souhrnná technická zpráva str. 1/6 B. Souhrnná technická zpráva Identifikace stavby : Název akce: Úpravy hlediště kinosálu Místo akce: Chotěboř, Tyršova 256, 583 01, Chotěboř Objednatel : CEKUS Chotěboř, Tyršova 256, 583 01 Chotěboř

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009

Více

KATALOG BETONOVÝCH VÝROBKŮ STAVEBNÍ SKUPINA EUROVIA CS ZÁVOD OSTRAVA

KATALOG BETONOVÝCH VÝROBKŮ STAVEBNÍ SKUPINA EUROVIA CS ZÁVOD OSTRAVA KATALOG BETONOVÝCH VÝROBKŮ STAVEBNÍ SKUPINA EUROVIA CS ZÁVOD OSTRAVA KONTAKTY ředitelství společnosti eurovia cs, a. s. Národní 10 113 19 Praha 1 T/ +420 224 952 022 F/ +420 224 933 551 E/ sekretariat@eurovia.cz

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899

MCT - RR spol. s r.o., Pražská 16, 102 21 Praha 10 - Hostivař, tel./fax 272 651 899 Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 3 2.1 STÁVAJÍCÍ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.2 NOVÉ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY... 3 2.3 NOVÉ

Více

DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY

DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY ABSTRAKT Václav Ráček 1 Jan Vodička 2 Jiří Krátký 3 Matouš Hilar 4 V příspěvku bude uveden příklad návrhu drátkobetonu pro prefabrikované segmentové ostění tunelu. Bude

Více

Používání energie v prádelnách

Používání energie v prádelnách Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie v prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 2 Používání energie 1

Více

B. Souhrnná technická zpráva. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu.

B. Souhrnná technická zpráva. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu. B. Souhrnná technická zpráva 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení Jedná se o inženýrskou podzemní stavbu. 2. Mechanická odolnost a stabilita Není nutné prokazovat. Jedná se o inženýrskou

Více

Průvodní zpráva. Investor: Libštát 198, 512 03 Libštát 00275891 CZ00275891. Zpracovatel dokumentace:

Průvodní zpráva. Investor: Libštát 198, 512 03 Libštát 00275891 CZ00275891. Zpracovatel dokumentace: (poloha mostu - u p.č. 2133 - k.ú. Libštát) strana 1(12) Průvodní zpráva 1. Investor: Firma: Adresa: IČO: DIČ: 2. Obec Libštát Libštát 198, 512 03 Libštát 00275891 CZ00275891 Zpracovatel dokumentace: Firma:

Více

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

Rain Bloc inspect. obj. číslo 360015

Rain Bloc inspect. obj. číslo 360015 Vsakovací blok Flexibilní a výkonný vsakovací blok 120x60x42 cm Garantia Rain Bloc (dodávaný také pod značkou SIROBLOC) nachází své uplatnění především ve veřejném a komerčním sektoru. Je možné jej použít

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU ŘÍZENÍ Identifikace stavby Účel stavby : REKONSTRUKCE VÝTAHU v objektu MěÚ Třebíč Místo stavby: Kraj: Charakter stavby: Stupeň: Investor: Projektant:

Více

Pracovní rizika BETONÁŘSKÉ PRÁCE. BD Rezidence Aurum ul. Na pláni 1430/7, Praha 5 Smíchov. ARMONTIS s. r. o., Sokolovská 325/140, Praha 8

Pracovní rizika BETONÁŘSKÉ PRÁCE. BD Rezidence Aurum ul. Na pláni 1430/7, Praha 5 Smíchov. ARMONTIS s. r. o., Sokolovská 325/140, Praha 8 , Sokolovská 325/140, Praha 8 Pracovní rizika BETONÁŘSKÉ PRÁCE BD Rezidence Aurum ul. Na pláni 1430/7, Praha 5 Smíchov Zpracoval: Zdeněk BARTÁK, SAFEA IVS Schválil: V Praze dne: 1. 1. 2011 Betonové konstrukce

Více

SOUPIS PRACÍ. ASPE9 Strana: 1. Stavba: 2012-53. Objekt: 2012-53. Rozpočet: 2012-53 REKONSTRUKCE PODCHODU POD ULICÍ U SPOŘITELNY

SOUPIS PRACÍ. ASPE9 Strana: 1. Stavba: 2012-53. Objekt: 2012-53. Rozpočet: 2012-53 REKONSTRUKCE PODCHODU POD ULICÍ U SPOŘITELNY ASPE9 Strana: 1 SOUPIS PRACÍ Objednavatel: Zhotovitel dokumentace: Základní cena: Cena celková: DPH: Cena s daní: ěrné jednotky: Počet měrných jednotek: Náklad na měrnou jednotku: 1,00 Vypracoval zadání:

Více

Realizace konstrukcí z vyztužené zeminy v České republice

Realizace konstrukcí z vyztužené zeminy v České republice Realizace konstrukcí z vyztužené zeminy v České republice Petr Hubík, GEOMAT s. r. o., Brno S pojmem vyztužená zemina se setkáváme v posledních letech stále častěji. Příchod zahraničních výrobců i domácí

Více

Čerstvé tekuté potěry

Čerstvé tekuté potěry Čerstvé tekuté potěry 2 Představení společnosti MFC - MORFICO s.r.o. byla založena v roce 1991, jako stavební fi rma se specializací na povrchové úpravy průmyslových betonových podlah a ploch. Po dobu

Více

Schöck Isokorb typ QS

Schöck Isokorb typ QS Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Obsah Strana Varianty připojení 182 Rozměry 183 Pohledy/čelní kotevní deska/přídavná stavební výztuž 18 Dimenzační tabulky/vzdálenost dilatačních spar/montážní tolerance

Více

Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace

Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace Připravili: pracovníci České geologické služby a Ředitelství silnic a dálnic ČR Předkládá (25. 6. 2013 pro

Více

NOVÉ DIVADLO: Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Českomoravský cement, a.s.

NOVÉ DIVADLO: Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Českomoravský cement, a.s. NOVÉ DIVADLO: Divadlo J. K. Tyla v Plzni Základní informace o stavbě První divadlo, které bylo v České republice postaveno od roku 1989, je celé zabaleno v našem betonu. Návštěvníky zve ke vstupu betonová

Více

MODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY

MODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY 2012 27. 29. března 2012 MODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY Ing. Michal Žák GJW spol. s.r.o. Modernizace stavby Votice-Benešov u Prahy řeší zdvoukolejnění trati a její celková délka je 18,472 km.

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické

Více

KOMPOZITNÍ TYČE NA VYZTUŽENÍ BETONU

KOMPOZITNÍ TYČE NA VYZTUŽENÍ BETONU KOMPOZITNÍ TYČE NA VYZTUŽENÍ BETONU kompozitní tyče ARMASTEK dokonalá alternativa tradičního vyztužení betonu ocelovými tyčemi - - - + + + ŽELEZOBETON beton vyztužený ocelovými tyčemi základní chybou železobetonu

Více

DODATEČNÁ HYDROIZOLACE ZDIVA VÁCLAV PŘEHNAL 2.S

DODATEČNÁ HYDROIZOLACE ZDIVA VÁCLAV PŘEHNAL 2.S DODATEČNÁ HYDROIZOLACE ZDIVA VÁCLAV PŘEHNAL 2.S HYDROIZOLACE ZDIVA Nerozumnější je si vybrat firmu, která dodatečnou hydroizolace provede. Ta zajistí průzkum zdiva i okolí budovy. Vyhodnotí situaci a určí

Více

VALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

VALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích VALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE

VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE Miloš Řejha PVP syntetik s.r.o., Praha 1. Vyztužené zemní konstrukce obecně Volba technologie vyztužené zemní konstrukce pomocí geosyntetických výztužných prvků přímo závisí

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více

A. Technická zpráva. Úpravy povrchů podlahy a stěn ve stávající tělocvičně ZŠ Jablunkov

A. Technická zpráva. Úpravy povrchů podlahy a stěn ve stávající tělocvičně ZŠ Jablunkov A. Technická zpráva Název stavby: Stupeň PD: Investor: Úpravy povrchů podlahy a stěn ve stávající tělocvičně ZŠ Jablunkov Úprava interiéru Město Jablunkov Dukelská 144 739 91 Jablunkov Vypracoval: Ing.

Více

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s.

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. 1 Kontaktní údaje na společnost PDV RAILWAY a.s. Sídlo společnosti Kontakty: PDV RAILWAY a.s. Blahoslavova 937/62

Více

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola Objednatel: Zhotovitel: Projekt Obec Psáry Pražská 137 252 44 Psáry HW PROJEKT s r.o. Pod Lázní 2 140 00 Praha 4 IČO 241580 tel.

Více

Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna

Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Využití kyslíku při výrobě cementu a vápna Ing. Petr Tlamicha, Air Products s.r.o. Úvod Využitím alternativních paliv v rotačních pecích při výrobě cementu a vápna lze snížit výrobní náklady často ovšem

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Stropy HELUZ miako. stropní vložky stropní nosníky věncovky

Stropy HELUZ miako. stropní vložky stropní nosníky věncovky NG nová generace stavebního systému Stropy HELUZ miako stropní vložky stropní nosníky věncovky Stropní konstrukce HELUZ miako B C D A 3. Strop HELUZ MIAKO je tvořen z keramobetonových stropních nosníků

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Vodou proti vodě. Unikátní systém protipovodňových zábran Tiger Dam TM nyní pomáhá i v ČR. www.vodouprotivode.cz

Vodou proti vodě. Unikátní systém protipovodňových zábran Tiger Dam TM nyní pomáhá i v ČR. www.vodouprotivode.cz Vodou proti vodě Unikátní systém protipovodňových zábran Tiger Dam TM nyní pomáhá i v ČR výhradní distributor pro střední Evropu Tygří přehrady v České republice 2 Tiger DamTM Společnost Johnny servis

Více

36-47-M/01 Stavebnictví

36-47-M/01 Stavebnictví Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Stavebnictví ŠVP

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

BETONOVÁ DLAŽBA PROVÁDĚNÍ DLÁŽDĚNÉHO KRYTU

BETONOVÁ DLAŽBA PROVÁDĚNÍ DLÁŽDĚNÉHO KRYTU 1. Co budeme k provedení dlážděného krytu potřebovat: hrubý štěrk frakce 16-32 mm pro zhotovení ochranné vrstvy hrubý štěrk frakce 8-16 mm pro provedení podkladní vrstvy písek nebo drcené kamenivo frakce

Více

ELEGOHOUSE. Izolovaný základový systém. základový systém. inovativní řešení na klíč

ELEGOHOUSE. Izolovaný základový systém. základový systém. inovativní řešení na klíč ELEGOHOUSE základový systém Izolovaný základový systém inovativní řešení na klíč Základová konstrukce je jednou z nejdůležitějších částí stavby. Vady základových konstrukcí se vždy výrazně promítají do

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

ŽELEZOBETONOVÉ DÍLCE pro montované objekty

ŽELEZOBETONOVÉ DÍLCE pro montované objekty ŽELEZOBETONOVÉ DÍLCE pro montované objekty ATYPICKÁ PRODUKCE Czech Republic Olomouc Praha Přerov Prostějov Olomouc Brno Tovačov Tovačov Kroměříž TOPOS PREFA Tovačov a.s. Tovačov II - Annín 53 751 01 Tovačov

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov

Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Číslo jednací: OZP/15/3257/HOJ R 65 Vyřizuje: Houžvička V Turnově dne 11.11.2015 Věc: Stavba Jizera, Turnov, zvýšení ochrany

Více

Baumit Zateplení na zateplení

Baumit Zateplení na zateplení Baumit Zateplení na zateplení Zahřeje dvakrát více zdvojené zateplení systémem Baumit! Další zlepšení tepelné pohody interiéru Vysoká úspora energií v souladu s nejnovějšími předpisy Spolehlivé a trvanlivé

Více

Název zpracovaného celku: Kola a pneumatiky

Název zpracovaného celku: Kola a pneumatiky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 25.10.2012 Název zpracovaného celku: Kola a pneumatiky Jsou nedílnou součástí automobilu pro jeho pohyb, přenos sil a momentů. Účel kola

Více

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky GlobalFloor. Cofrastra 4 Statické tabulky Cofrastra 4. Statické tabulky Cofrastra 4 žebrovaný profil pro kompozitní stropy Tloušťka stropní desky až cm Použití Profilovaný plech Cofrastra 4 je určen pro

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_386 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída

Více

Obsah: 1. Technická zpráva. 2. Přílohy: 3. Výkaz výměr. V Liberci, duben 2011 Vypracovali: Ing. Jiří Kafka Ing. Milan Zrník

Obsah: 1. Technická zpráva. 2. Přílohy: 3. Výkaz výměr. V Liberci, duben 2011 Vypracovali: Ing. Jiří Kafka Ing. Milan Zrník Název akce: Návrh opravy vstupního schodiště Místo: Objekt krematoria, Liberec 1, U krematoria 460 Investor: Statutární město Liberec, 460 59 Liberec 1, Nám. Dr. E. Beneše 1 Projektant: AGORA - stavební

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Schöck Dorn typ ESD s kombinovaným pouzdrem

Schöck Dorn typ ESD s kombinovaným pouzdrem SCHÖCK DORNSYSTEME ESD-SQ ESD-S ESD-K ED ED ESD-B -S, ESD-SQ, ESD-K a ESD-B Obsah Příklady použití / Detaily...........................................................26-27 Rozměry........................................................................

Více

Výrobek. Vlastnosti. Použití

Výrobek. Vlastnosti. Použití Výrobek Vlastnosti Použití Je samolepicí modifikovaná živičná těsnící páska s povrchovou úpravou posypu, modifikovaná elastomery "SBR. Průmyslově předem připravená, konstruovaná a vyvinutá pro efektivní

Více

Schöck Tronsole typ T SCHÖCK TRONSOLE

Schöck Tronsole typ T SCHÖCK TRONSOLE Schöck ronsole SCHÖCK RONSOLE Prvek pro přerušení kročejového hluku mezi podestou a schodišťovým ramenem Schöck ronsole 6 schodišťová podesta monolitický beton nebo poloprefabrikát schodišťové rameno monolitický

Více