Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace
|
|
- Tadeáš Doležal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace Diplomová práce Autor: Kristina Polachová Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil Ph.D. Praha Červen, 2013
2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Břeclavi dne Kristina Polachová
3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petrovi Musilovi Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
4 Anotace Diplomová práce Penzijní systém v ČR a nutnost jeho reformace podává komplexní pohled na současný systém penzijního zabezpečení v ČR, který prošel koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 reformací. Práce obsahuje kompletní analýzu třech hlavních pilířů penzijního systému a podává ucelený přehled o všech provedených změnách v rámci reformy. Třetí kapitola obsahuje mimo jiné take doporučení různých alternativních způsobů spoření na důchod. V poslední části následuje analýza nedostatků současného penzijního systému a návrh opatření vedoucích k celkovému vylepšení systému. Závěr práce souhrnně hodnotí český důchodový systém a potřebu jeho reformace. Klíčová slova Penzijní systém, důchodová reforma, pilířový systém, stárnutí populace, věk odchodu do důchodu, průběţně financovaný systém, penzijní fond, státní příspěvek Annotation The Diploma Thesis Pension system in the Czech Republic and the necessity of its reformation provides a comprehensive view of the current pension scheme in the ČR, that has been subject of reformation in the end of the year 2012 and beginning of the year This Thesis covers a complete analysis of three main pension system pillars and makes an overall survey on all implemented changes within the reform. The third Chapter contains among others also recommendations of various alternative ways of pension savins. This is followed, in the last part, by the analysis of imperfections of the current pension system and proposal of actions how to improve the system in general. The final part of this Thesis assesses the Czech pension system and the necessity of its reformation in summary. Key words Pension system, pension reform, pillar system, ageing population, retirement age, Pay-As- You-Go system, pension fund, state contribution
5 Obsah Úvod Analýza penzijního systému v ČR Vývoj důchodového systému před rokem Vývoj penzijního systému po roce Vývoj po roce Nutnost penzijní reformy Demografie Příčiny stárnutí populace v ČR Pravděpodobnost doţití se penze První pilíř penzijního systému Současný stav prvního pilíře Skrytý penzijní dluh Moţnosti úprav průběţného systému Výpočet penze v prvním pilíři Druhý pilíř penzijního systému Právní stránka druhého pilíře Základní principy druhého pilíře Regulace a dohled nad druhým pilířem Srovnání s konkurenčními produkty Nové typy produktů ve druhém pilíři Pro koho je vstup do druhého pilíře výhodný a pro koho nikoli Rizika druhého pilíře Třetí pilíř penzijního systému Doplňkové penzijní spoření Předdůchod Transformace fondů Rozdíl mezi druhým a třetím pilířem Druhy penzí Průběh důchodového spoření a doplňkového spoření a výplat důchodu Alternativní způsoby spoření na důchod Návrh úprav penzijního systému Moţné změny v rámci penzijního systému Shrnutí...71 Závěr 74 Seznam pouţité literatury.76 Seznam tabulek.78 Seznam grafů 78 5
6 Úvod Evropa se v posledních desítkách let potýká se stále sílícím fenoménem stárnutí populace. Na tento problém neustále upozorňuje také Evropská unie, přičemţ se snaţí své členské státy přimět, aby se na hrozící změny ve společnosti důkladně připravily. Navrhovaná opatření se týkají celkové oblasti veřejného sektoru, ale především se budou citelně dotýkat penzijních systémů jednotlivých států. Změny demografického vývoje se dle statistik nevyhýbají ani České republice a proto i my jsme byli nuceni přistoupit na reformu penzijního systému. Neustále vzrůstající podíl starších občanů způsobuje stale větší závislost důchodců na stale se sniţujícím podílu aktivně pracujících, tedy těch co přispívají do systému. Tato demografická změna zatím moţná není patrná, protoţe stojíme teprve na jejím začátku, ale postupem času ji jistě budeme vnímat stale víc a víc. Proto nás s největší pravděpodobností čekají také změny na celospolečenské úrovni v přístupu ke stáří jako takovému. Je nutné si uvědomit, ţe naši senioři by rádi vedli aktivní ţivot a strávili na zaslouţeném odpočinku příjemné okamţiky a my na tom určitě budeme stejně. Dnes je z pohledu ekonomiky nahlíţeno na staré lidi nejen jako na finanční přítěţ, ale mysleme na ně do budoucna také jako na velkou cílovou skupinu s vysokým potencionálem. Nejen demografický vývoj nás donutil se zamýšlet nad nutností provedení změn v zastaralém a nevyhovujícím systému. Hlavním cílem důchodové reformy je zajištění jeho dlouhodobé stability a finanční udrţitelnosti. Cílem této diplomové práce pak je zhodnocení současného stavu penzijního systému v České republice, zhodnocení nutnosti provedení reformních kroků a vyhodnocení účinnosti reformních změn a případný nástin doporučení konkrétních kroků, které by mohly vest k větší spokojenosti se systémem, k jeho vyšší stabilitě a finanční udrţitelnosti. Hlavním zdrojem pro zpracování této diplomové práce byly analýzy dostupné na finančních a ekonomických serverech, z odborného tisku, broţur České správy sociálního zabezpečení a také stránek ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tyto zdroje jsem volila především z toho důvodu, ţe v čase, kdy jsem zpracovávala svoji diplomovou práci, byl nedostatek publikovaných aktuálních kniţních vydání na téma penzijního systému v ČR. 6
7 1. Analýza penzijního systému v ČR 1.1 Vývoj důchodového systému před rokem 1989 Pátráme-li po počátcích penzijního systému, nemusíme zacházet příliš daleko. Otázka důchodového systému je totiţ z pohledu minulosti relativně novou myšlenkou. Příčinou je především demografický vývoj. Podíváme-li se do doby kamenné, zjistíme, ţe za seniory byly povaţovány pětadvacetileté osoby. Středověk ani novověk významnější změnu nepřinesli. Průměrný věk lidí se sice ve srovnání s dobou kamennou pomalu zvyšoval, avšak s výkonem práce se přestávalo aţ ve chvíli, kdy uţ byl člověk příliš nemocný nebo vyčerpaný, aby nějakou práci mohl vykonávat. Pokud to ještě bylo moţné, přebírali starší lidé fyzicky méně náročnou práci nebo se starali o vnoučata a práci přenechali mladším generacím. Úkolem potomků pak bylo se o své rodiče ve stáří postarat a zajistit jim, pokud moţno, důstojné doţití. Ne vţdy tomu však tak bylo. Osoby neschopné si samy zabezpečit prostředky na obţivu a bydlení se řadily mezi chudinu. V českých zemích se o tyto lidi starala církev a obce zřizovaly chudinské ústavy, odkázané na dobrovolné příspěvky. V těchto nelehkých dobách vznikaly také svépomocné spolky, zajišťující podporu starých a nemocných. Na vývoji penzijního systému se koncem 18. století přičinila také Marie Terezie, která za své vlády představila tzv. penzijní normály. Ty zabezpečovaly státním úředníkům právo na penzi a jejich rodině nárok na státní podporu. První plošné důchodové zabezpečení je spojováno se jménem německého kancléře Otto von Bismarca, který roku 1889 vystoupil s prohlášením, ţe zaručí kaţdému nepracujícímu občanovi Německa, staršímu 65 let finanční podporu. Bismarcova reforma se stala základem penzijního systému a byla inspirací pro okolní země. Povinné veřejnoprávní sociální pojištění v Rakousku-Uhersku bylo zavedeno v letech (tzv. Taafeho reforma). V roce 1907 byl v Rakousku-Uhersku vydán zákon o penzijním pojištění, který byl po první světové válce doplněn o navazující zákony o zaopatření pro válečné veterány a o pár let později, v roce 1924 vznikl zákon č. 221/1924 Sb. z. A n. o pojištění pro zaměstnance v případě nemoci, invalidity a stáří, který veřejné důchodové pojištění upravil institucionálně i věcně. Toto pojištění se týkalo všech pracujících na území Československé republiky na základě pracovního, sluţebního nebo učňovského poměru. Na 7
8 vykonávání organizační správy a administrativy byla zaloţena Ústřední sociální pojišťovna. Pojištěnci přispívali do systému dle třídy, do které byli zařazení na základě výše mzdy. Původně existovalo 10 tříd a pojištěnci v rámci jedné třídy platili jednotné pojistné a pobírali jednotný důchod. Uvedený zákon upravil také trestní zodpovědnost zaměstnavatelů a zaměstnanců za neplacení pojistného nebo porušení povinností daných legislativou. 1 Hlavní zásady zákona 221/1924 Sb. z. A n. spočívaly v tom, ţe starobní invalidní pojištění tvořilo jednotný celek a s nemocenským pojištěním bylo spojeno pouze organizační sloţkou. Z dělnického starobního pojištění se vyplácely důchody jednorázově i opakovaně. Starobní důchod náležel pojištěnci po dovršení 65. roku věku, pokud opustil zaměstnání. Nárok na důchod vznikl po uplynutí tzv. čekací doby, která zahrnovala 150 příspěvkových týdnů, během kterých pojištěnec musel do systému přispívat. Dále musel pojištěnec dosáhnout předepsaného věku za trvání pojištění nebo alespoň v tzv. ochranné lhůtě, jež činila jeden rok po zániku pojištění. 1 Celý systém sociálního pojištění byl založen na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Polovinu pojistného platili zaměstnavatelé, polovinu zaměstnanci. Muži i ženy měli nárok na starobní důchod v 65 letech, a to pouze po uplynutí výše zmíněné čekací doby. 1 Pokud jde o výši důchodů nejvyšší starobní důchod činil korun ročně, tj. 450 korun měsíčně. Tohoto důchodu mohl dosáhnout pojištěnec, jestliže byl nepřetržitě 50 let pojištěn v nejvyšší mzdové třídě a v každém roce alespoň 50 týdnů. Prakticky tedy tohoto důchodu nemohl dosáhnout nikdo. 1 Na svou dobu velmi pokrokový právní předpis, zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti. Podle znění tohoto zákona se mělo do budoucna národní pojištění stát přístupným pro všechny občany a zaštítit co největší rozsah sociálních skutečností. Zákonem byla vytvořena nová jednotná soustava národního pojištění, ve které byly do značné míry zrovnoprávněny nároky dělníků a ostatních zaměstnanců a poprvé bylo rozšířeno důchodové zabezpečení i na samostatně hospodařící občany. 1 1 ČSSZ. 80 let sociálního pojištění. 1. vyd. Praha : ČSSZ, s 8
9 1.2. Vývoj penzijního systému po roce 1950 Pro toto období je charakteristický přechod z původního systému sociálního zabezpečení na sovětský model sociálního pojištění. V zájmu tehdejšího politického reţimu bylo potlačení soukromého sektoru a upuštění od zásad univerzality pro všechny pracovníky. Zákonem č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění, došlo k oddělení nemocenského a důchodového pojištění. Prováděním důchodového zabezpečení byl ustaven Státní úřad důchodového zabezpečení (SÚDZ). O pár let později, v roce 1957 došlo v orgánech sociálního zabezpečení k další organizační změně a k provádění důchodového zabezpečení byl pověřen Státní úřad sociálního zabezpečení (SÚSZ). V roce 1968 vzniklo na základě zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Mělo vykonávat působnost v oblasti sociálního zabezpečení, kterou do té doby zajišťoval Státní úřad sociálního zabezpečení. O dávkách důchodového zabezpečení začala místo Státního úřadu sociálního zabezpečení rozhodovat jeho původně vnitřní organizační jednotka Správa důchodů v Praze. Z ní v roce 1969 vznikl Úřad důchodového zabezpečení v Praze. 2 Dalo by se říct, ţe do roku 1989 byl stát k penzistům velmi velkorysý a to především k některým skupinám obyvatel. Tato velkorysost se projevovala především k nároku na dávky, spíše neţ k výši dávek. Cílem tohoto systému bylo naopak znevýhodňovat osoby samostatně výdělečně činné. Tento způsob důchodové politiky státu však neposkytoval prostor pro samostatné rozhodování ani pro tvorbu systému soukromého dobrovolného pojištění. 2 ČSSZ. 80 let sociálního pojištění. 1. vyd. Praha : ČSSZ, s 9
10 1.3. Vývoj po roce 1989 S příchodem nového politického reţimu, nových společenských a ekonomických podmínek po listopadu 1989, vzešla také nutnost změn v systému sociálního zabezpečení. Tyto nutné změny legislativně zaštítil zákon ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Nově vznikala soustava orgánu státní správy působících v oblasti sociálního zabezpečení. Došlo ke sloučení Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních druţstev. Tímto sloučením došlo ke vzniku jedné instituce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ta pokračovala v činnosti zmiňovaných předchůdců, převzala jejich dokumentaci a rozsáhlou evidenci občanů. Z původních Okresních správ nemocenského pojištění vznikaly nové okresní pobočky nazývané Okresní správy sociálního zabezpečení. Hlavní cílem změn penzijního systému prováděných po roce 1989 bylo především upuštění od upřednostňovaní určitých skupin obyvatelstva (osobní důchody a pracovní kategorie) a odstranění od diskriminace osob samostatně výdělečně činných, aby prakticky všichni ekonomicky aktivní občané začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek. Dalším krokem bylo organizační sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění. A také byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů. Jiţ počátkem 90. let si zákonodárci uvědomovali, ţe penzijní systém byl po celou dobu zaloţen na poměrně vysoké štědrosti, proto bylo jejich snahou sníţit nadměrnou velkorysost systému a čelit tak hrozící finanční disbalanci. Postupem času bylo provedeno nesčetně dalších organizačních a legislativních úprav. Od 1. ledna 1996 vstoupil v platnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravil nároky a výši jednotlivých dávek důchodového pojištění. Tento zákon krom mnoha dalšího ustanovuje tři přímé dávky důchodového pojištění starobní, plný invalidní a částečně invalidní důchod, a dávky odvozené vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Od starobního důchodu se odvíjí konstrukce všech ostatních důchodů a nároků na dávky. 10
11 Tabulka č. 1: Přehled nejdůleţitějších reformních kroků od roku 1990 aţ po rok Byla odstraněna diskriminace OSVČ a zrušeny preference v důchodovém systému, takţe prakticky všichni ekonomicky aktivní občané začali získávat důchodové nároky podle jednotných podmínek. Došlo k organizačnímu sjednocení provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění. Byla zavedena pravidla pro valorizace důchodů Byla uzákoněna nová správa penzijního systému vznik ČSSZ Byla uzákoněna indexace (10% inflace + vliv reálné mzdy) Bylo zavedeno pojistné na sociální zabezpečení (jako příjem státního rozpočtu). Příspěvky byly tedy odděleny od daní Byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a český důchodový systém začaly tvořit dva pilíře Byl přijat nový zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv, který umoţňuje (i kdyţ v rámci státního rozpočtu) definovat bilanci základního důchodového pojištění. Na tento samostatný účet směřují veškeré příspěvky a jen z něj mohou být dávky starobní penze vypláceny Byl omezen zápočet většiny náhradních dob pojištění a zpřesněny podmínky pro valorizaci důchodů Byla přijata novela zákona o penzijním připojištění, která zvýšila míru bezpečnosti vkladů účastníků připojištění a rozšířila moţnost tohoto připojištění, včetně zavedení daňových úlev. Vyšší státní příspěvky jsou určeny natrvalo. 11
12 2001 Novela zákona o důchodovém pojištění přinesla účetně jasný výpočet dávek starobního důchodu Byl znevýhodněn předčasný odchod do starobního důchodu a zvýhodněno odloţení odchodu do důchodu Byla změněna a zpřesněna pravidla pro valorizaci důchodů Vláda zvýšila důchodový věk na 63 let pro obě pohlaví (věková diferenciace pro ţeny podle počtu odchovaných dětí). Bylo rozhodnuto o dalším pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce Byly omezeny moţnosti předčasného odchodu do starobního důchodu. Byl omezen zápočet doby studia. Bylo zrušeno omezení výplaty starobního důchodu výší výdělku. Byla zvýšena procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a sníţena sazba pro příspěvek na státní politiku zaměstnanosti celkové zatíţení však zůstalo nezměněné. Bylo rozhodnuto o postupném zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ (v letech 2004 aţ 2006). Valorizace je prováděna pravidelně k 1. lednu nového roku, namísto jakéhokoliv měsíce, kdy úhrnný spotřebitelský index dosáhne 5 %, jak tomu bylo předtím. Novelou zákona o penzijním připojištěním bylo dosaţeno harmonizace s právem EU Byla ustanovena komise (tzv. Bezděkova komise) pro návrh reformy penzijního systému, členy jsou mj. zástupci 5 parlamentních stran Dokončení prací komise a publikace Závěrečné zprávy Zdroj: KLIMENTOVÁ, J. Sociální pojištění Důchodové pojištění a nemocenské pojištění. 1. vyd. Praha : MPSV, s. 12
13 1.4. Nutnost penzijní reformy Nejenom v České republice, ale také v okolních evropských státech se jiţ dlouhá léta vedou debaty o potřebě důchodové reformy. Některé státy přešly od debat k činům a své systémy postupně reformují, jiní si dávají s reformou na čas, v kaţdém případě je však reforma nemine. Spousta z nás si moţná klade otázku, za jsou reformní kroky vůbec nutné a pokud ano, jaké důvody nás k tomuto rozhodnutí mají vést. V následující kapitole se pokusím na tyto otázky najít odpověď. Evropská dluhová krize do značné míry ukázala Achillovu patu evropských zemí. Až na několik málo výjimek se evropské země potýkají s deficitními veřejnými (a státními) rozpočty. Do značné míry za tyto deficity mohou sociální výdaje, především pak starobní důchody. Všechny evropské země stárnou, roste průměrná délka života jejich obyvatelstva a nízká porodnost nestačí na udržení populace. Mnohem horší než současná celková výše zadlužení, ať je jakkoli vysoká, je nepříznivý demografický trend, neboť demografické faktory jsou daleko silnější a trvalejší. Země Evropské unie vydávaly v roce 2007 v průměru na starobní důchody 10,2% HDP, když nejvyšší výdaje byly v Itálii (14% HDP) a nejnižší v Irsku (5,2%). Česká republika je s výdaji ve výši 7,8% pod průměrem EU, ale ne příliš vzdálena od mediánu, kterým je Lucembursko s výdaji na důchody 8,7% HDP. 3 Závaţnost situace v evropských zemích je stále větší, a i proto jsme v uplynulých letech jsme byli u zrodu mnoha úspěšných i neúspěšných reforem penzijních systémů. Avšak všechny se opírají o podobné základní body. Podstatou všech změn v systému je zpřísňování podmínek ve svých průběţných systémech. Všude se zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu, mění se standardy valorizace jiţ přiznaných důchodů, ruší se předčasné odchody do důchodu a jiné. A bohuţel se i naše země potýká s podobnými problémy jako ostatní země EU a proto nebylo moţné myslet si, ţe se reformě penzijního systému nějakým způsobem vyhneme. Míra zásahů do systému je různorodá, v některých zemích byly provedeny zásadnější kroky, v podstatě bylo nutné předělat celý systém od základů a alespoň část důchodového systému převést z průběţného na fondový způsob financování. Pro budoucí penzisty to znamená nutnost postupně si vytvářejí úspory, ze kterých budou 3 Zdroj: Příloha týdeníku Euro, ze dne 11. března 2013, [cit ]. ISSN
14 financovat své důchody. Tento systém v tuzemsku vídáme pod označením druhý pilíř. V evropském a světovém kontextu není nově zaváděný český druhý pilíř nijak (pozitivně ani negativně) výjimečný či jedinečný. Celosvětová finanční krize probíhající v posledních několika letech přinutila reformující státy od těchto kroků částečně nebo zcela ustoupit. Podle studie australské společnosti Mercer (tvůrce globálního indexu srovnávání penzijních systémů) nalezneme nejlepší penzijní systém v Nizozemí. Existuje zde první pilíř, který zajišťuje rovnou sazbu důchodu z průběžného systému. Druhý pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy, ve kterých si spoří 90 % zaměstnanců, a třetí pilíř se sestává ze soukromého daňově zvýhodněného spoření. Mnoho lidí by v tuzemsku preferovalo švédský penzijní systém. I ten však stojí na třech nohou (pilířích). V prvním pilíři se odvádí 16 % z hrubé mzdy na virtuální účet v průběžně financovaném systému. Druhý pilíř je (na rozdíl od českého) povinný a odvádí se 2,5 % ze mzdy na povinné kapitálové spoření. Třetí pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy. 4 V tabulce č. 2 jsou zobrazeny postkomunistické členské země EU (jejich penzijní systémy jsou nejblíţe tomu našemu), které v posledních 15 letech provedli reformu svého penzijního systému. Jak je patrné, všechny země převedly část odvodů z průběţného systému do druhého pilíře (tedy stejná situace jako v ČR). Některé země byly v nastavení procentuální výše odvodů hodně optimistické (např. Slovensko 9 %). Avšak vzhledem k tomu, ţe tyto státy (stejně jako drtivá většina jejich evropských kolegů) bojují s výrazným zadluţením, ukázalo se, ţe původní představy byly příliš optimistické a je nutno přistoupit k jejich částečné korekci. Většina těchto států tak sníţila odvody do druhého pilíře na 2 %. Opět je zde vidět, ţe český druhý pilíř je nastavením parametrů naprosto v souladu se svými souputníky. Jediným státem, který celou reformu zrušil, bylo Maďarsko. Celá Evropa tomu prohlášení věnovala velkou pozornost. Sledoval se především dopad na klienty. Nakonec se však ukázalo, ţe nejtvrdší důsledky nesly finanční společnosti, které vynaloţily náklady na propagaci a reklamu, vytváření fondů apod. 4 Zdroj: Příloha týdeníku Euro, ze dne 11. března 2013, [cit ]. ISSN
15 Tabulka č. 2: Reformy a ústup od nich Země Začátek reformy Celkové odvody na penze (% mezd) Odvody do druhého pilíře (% mezd) Ústup z reforem v letech Česká republika Slovenkso Sníţení odvodů z 9% na 4% mezd Polsko ,5 7,2 Dočasné sníţení odvodů na 2,3% Maďarsko ,5 8 Reforma zrušena Bulharsko Zvýšení odvodů do 2. pilíře odloţeno Zdroj: CERGE IE Současný český systém důchodového pojištění je upraven několika právními předpisy. Základním zákonem, který upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí uţivatele je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dne 28. prosince 2011 byly ve Sbírce zákonů publikovány zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. 5 Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky. I třetí pilíř v podobě státem podporovaného penzijního připojištění v českých domácnostech do dnešního dne zdomácněl, v penzijních fondech si spoří více neţ čtyři miliony občanů. Probíhající reforma rozděluje penzijní systém na tři pilíře. 5 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. [cit ]. Dostupné z: 15
16 1.5. Demografie Demografický vývoj je jedním ze základních faktorů ovlivňující důchodový účet. Demografický vývoj je často argumentem na otázku nutnosti a potřeby důchodové reformy a to samozřejmě v její prospěch. Čím více plátců nyní, tím větší příspěvky v produktivním věku a na druhou stranu větší nároky na výplatu důchodů v post produktivním věku. Celoevropským trendem je bohuţel nízká porodnost, migrace a doţití se čím dál vyššího věku, coţ potvrzuje i situace a vývoj populace v naší zemi. Dá se tedy říct, ţe populace výrazně stárne a sniţuje se počet obyvatelstva v produktivním věku, coţ znázorňuje graf č.1. Graf č. 1: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Na grafu č. 1 je vidět, ţe prognóza předpokládá zvyšování počtu i podílu osob v post-produktivním věku a rovněţ sniţování počtu neproduktivních dětí a mladistvých. Obyvatelstvo České republiky stárne. Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let, tzn. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. 6 6 Zdroj: Demografie [online] [cit ]. Dosutupné z: 16
17 Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. 7 Logicky tedy bude méně peněz na státní důchody. Niţší počet obyvatel v produktivním věku samozřejmě znamená i niţší počet daňových poplatníků a vyšší počet důchodců. S velkou pravděpodobností se tak zvýší podíl důchodců připadajícího na jednoho daňového poplatníka. Na tento ukazatel má vliv i hospodářský vývoj, kdy v době hospodářského růstu obvykle roste počet daňových poplatníků. Tab. 3: Poměr poplatníků a počet důchodců Rok Počet důchodů (vč. Sirotčích, ivnalidních, vdovských) Počet starobních důchodců Počet poplatníků Počet poplatníků na jednoho důchodce Počet poplatníků na 1 starobního důchodce Zdroj: ČSSZ 1,85 1,84 1,84 1,78 1,73 1,74 1,72 2,49 2,48 2,46 2,37 2,17 2,17 2,11 7 Zdroj: Sociální poradce [online]. [cit ]. Dostupné z: 17
18 1.6. Příčiny stárnutí populace v ČR Jako nejčastější příčiny stárnutí populace nejen v České republice, ale i v ostatních zemích, jsou udávány tyto tři faktory: porodnost, úmrtnost a migrace. Hlavní příčinou demografického stárnutí je spolu s poklesem porodnosti trvalý pokles specifických měr úmrtnosti vedoucí k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku. Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce. 8 Graf č 2.: Reálná věková struktura obyvatelstva ČR v roce 2010 a 2065 Zdroj: ČSÚ Graf znázorňuje reálnou věkovou strukturu obyvatelstva České republiky v roce 2010 ve srovnání s věkovou strukturou prognózovanou Českým statistickým úřadem pro rok Z tohoto grafu je patrná změna, která se bude dotýkat celé populace ČR. 8 Zdroj: Demografie[online] [cit ]. Dostupné z: cz_detail_clanku&artclid=824 18
19 Skupina obyvatel ve věku 65 a více let bude početně i nadále narůstat, což ve svém důsledku zapříčiní výraznou deformaci věkové pyramidy, jejíž základna se podstatně zúží a vrchol naproti tomu velmi výrazně rozšíří. Celkový počet obyvatel České republiky jako celku by se měl do roku 2065 mírně zvýšit, a to ze současné hodnoty osob na předpokládaných osob. 9 Jak uţ jsem zmínila výše, mezi faktory ovlivňující demografické stárnutí populace patří také nízká porodnost. Mladí lidé v ČR se dnes po vzoru ţivotního stylu západní Evropy nehrnou do brzkého zakládání rodiny. Jejich cíle a hodnoty se ve srovnání s cíly našich rodičů ve stejném věku markantně změnily. Převaţuje touha po materiálním zabezpečení. Pro většinu mladých lidí je nyní prioritou dosáhnout vytouţeného vzdělání, nejlépe tedy vysokoškolského titulu, dále získat praxi v oboru a postupně se v něm zkoušet prosazovat. Vedle toho si mladí také uvědomují, ţe budoucí rodinu je nutné materiálně zabezpečit, proto se do jejího zakládání většinou nepouštějí dříve, neţ nabudou dojmu, ţe jsou schopni tomuto závazku dostát. Nemyslím, ţe by dnešní mladí lidé byli o tolik zodpovědnější neţ dřívější generace, ale domnívám se, ţe u nich převládají obavy z ekonomické, politické a sociální situace v naší zemi a to je vede k odkládání zakládání rodiny do vyššího věku. Do budoucna projekce ČSÚ vychází z předpokladu, že nejnižší úrovně porodnosti již bylo dosaženo (v roce 1999). Dále předpokládá, že se trendy v ČR budou přibližovat úrovni a struktuře porodnosti v západoevropských zemích. Porodnost se má zvyšovat až do roku 2030, aby se posléze stabilizovala. Střední varianta uvádí hodnotu porodnosti 1,62 dítěte na jednu ženu v roce Ani vysoká varianta však nepředpokládá překročení hranice dvou dětí narozených jedné ženě, které by znamenalo alespoň nahrazení jedné generace druhou a tedy zachování tzv. prosté reprodukce. 10 Na základě projekce lze konstatovat, že počet obyvatel ČR bude i nadále klesat. Míra imigrace nestačí na vyrovnání úbytku přirozenou měnou. Závažnějším problémem je však stárnutí populace jako celku, které se v budoucnu bude dále zrychlovat. Střední varianta kalkulovala s permanentními úbytky obyvatelstva po roce 2015, takže počet 9 Zdroj: Demografie [online] [cit ]. Dostupné z: 10 Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky do roku Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 19
20 obyvatel klesne pod 10 milionů poprvé v roce Pravděpodobnost dožití se penze. Většina z nás by ráda věděla, co je v blízké i daleké budoucnosti potká. Pokud jim ale sdělíte, ţe budoucnost, která je čeká, není nikterak růţová, mají tendence Vaši prognózu zlehčovat a s nedůvěrou ji zavrhnou. Lidé zkrátka celkově neradi přijímají špatné zprávy. S nepochopením se setkáte také u většiny lidí, pokud jim sdělíte, ţe státní důchody v budoucnu jim nezajistí jejich dosavadní ţivotní úroveň snad ani z poloviny a budou si muset na penzi šetřit i jinak. A co se týče mladých, ti se ve většině domnívají, ţe s neustále se zvyšující hranicí odchodu do důchodu, se ho stejně nemohou doţít. Částečně mají pravdu, odchod do důchodu je pro ně odsunut o pět let později neţ dnešním penzistům. A jejich děti pak budou čekat na odchod do penze aţ do svých 73 let. Mnoho z nich proto namítá, ţe v důchodu pobudou jen velmi krátký čas, avšak neuvědomují si, ţe doba, kterou stráví v penzi se prodluţuje právě díky tomu, ţe roste průměrná délka ţivota a zároveň i počet lidí, kteří se doţijí důchodového věku. Například v roce 1927 se v Československu chodilo do důchodu v 65 letech, když se ho dožili, měli před sebou v průměru ještě deset let života. Jenže penze se jich nedožila ani polovina. V roce 2007, tedy o osmdesát let později, byla pro muže hranice odchodu do důchodu 62 let. Dožilo se ho přes 80 procent mužů a v průměru je čekalo ještě šestnáct let života (a stát šestnáct let vyplácení důchodu). 12 Dnešní třicátníci budou odcházet do důchodu v 68 letech věku. Předpoklad, ţe se tohoto věku doţijí je 77 % u muţů a asi 88 % u ţen (údaje pochází z úmrtnostních tabulek). Coţ je poměrně dost. A pokud by se tak stalo, tak podle úmrtnostních tabulek by muţ měl 11 Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky do roku Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 12 Zdroj: Peníze. [online] [cit ]. Dostupné z: duchodoveho- veku-antisocialni-ani-nahodou! 20
Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY
JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí
VícePenzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.
Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní
VíceNÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR
Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní
VícePopis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři
Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude
VíceZpůsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány
VíceProč potřebujeme důchodovou reformu?
Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná
VícePostoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy
Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy I. Deficit státního rozpočtu způsobený vyvedením části pojistného Návrh vládní důchodové reformy představený panem ministrem práce a sociálních věcí Ing.
VíceSociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů
analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní
VíceStátnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání
Reforma českého důchodového systému Státnice Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky z toho plynou pro různé modely financování důchodového zabezpečení.
VíceVyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody
Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco
VíceAlternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15
Alternativy reformy penzijního systému 1. 3. března 2007 S 36 14:00 17:15 Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat
VíceParametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
VíceANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013
ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013 Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Tomáš Fiala Abstrakt Institut předdůchodů je nová možnost, využitelná od roku 2013. Její podstatou je odchod
VíceFiskální teorie a politika LS 2016
Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl
Více1. Důchodové pojištění 1
1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření
VícePenzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová
Penzijní fondy a důchodová reforma Kristýna Nevolová Penzijní fond Právnická osoba (a.s.), sídlo ČR Provozuje penzijní připojištění Hodnota základního kapitálu PF: 50 000 000 Kč Musí s majetkem hospodařit
VíceObecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému
Přednáška č.8 Důchodové systémy Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Hlavním cílem změn:
VíceDŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY
DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ Důchodový věk lze definovat jako sociální událost, se kterou právo spojuje vznik nároku na starobní důchod při splnění zákonných
VíceDŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)
DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové
VíceJakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)
Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř
VíceDŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ Důchodový věk lze definovat jako sociální událost, se kterou právo spojuje vznik nároku na starobní
VíceDŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách
DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém v ČR je nediverzifikovaný (asi 95 % příjmů důchodců pochází ze základního důchodového pojištění) a velmi solidární/rovnostářský. V současné době by se dalo zjednodušeně
VíceDŮCHODOVÁ REFORMA START 2013
DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013 PROČ? 2012: 1důchodce = 1,8 ekonomicky aktivních 2050: 1 důchodce = 1,2 ekonomicky aktivních Schodek důchodového účtu v roce 2012 = 45 mld. Kč 95 % příjmů důchodců je tvořeno
VíceI. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)
I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceKonferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze?
Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze? Hotel SOREA REGIA Bratislava 18. októbra 2016, JUDr. Vít Samek Změny ve III. pilíři 2012 až 2015: Transformace
VíceNastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému
Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému Martin Potůček Odborná komise pro důchodovou reformu www.duchodova-komise.cz Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Vystoupení na konferenci
VíceStanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ
Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Na začátku je třeba si připomenout, co vlastně Milan Štěch v této
VícePenzijní připojištění - změny od 1.1.2013
Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost
VíceIV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část
IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění
VícePrůvodce spořením na penzi pro obchodní síť
Průvodce spořením na penzi pro obchodní síť Jak se správně připravit na penzi? Bydlení Vlastní byt nebo dům Penzijní spoření III. pilíř Pravidelné spoření s podporou státu Investice Podílové fondy a jiné
VíceInvestice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení
Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VíceDůchodová reforma průběžný systém
Důchodová reforma průběžný systém Ing. Pavel Sobotka Jediná důchodová reforma, která má smysl, je reforma průběžného systému nebo-li prvního důchodového pilíře. Proto je třeba reformovat tento průběžný
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceJak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?
Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní
VíceDŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ
Česká republika DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ Česká republika od 1. ledna 2013 spustila dlouho diskutované zásadní změny v oblasti důchodového zabezpečení. Zařadila se
VíceEfektivita III. pilíře - 3 scénáře změn. 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí
Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody 28. 6. 2019 Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 Závěry minulého jednání neefektivita III. pilíře Třetí pilíř neplní
VíceJednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů
Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Znění návrhu Odborná komise pro důchodovou reformu navrhuje stanovit minimální valorizaci procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní
Více1. Důchodové pojištění
Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 1. Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy
VíceModerní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká
Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední
VíceVýpočet dopadů do státního rozpočtu při změně státního příspěvku v DPS
Výpočet dopadů do státního rozpočtu při změně státního příspěvku v DPS Vzhledem k neexistujícímu průzkumu veřejného mínění jsou výpočty pravděpodobné a přibližné. Tyto výpočty byly provedeny na základě
VíceCitlivostní analý za valorizace dů chodů
Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceDůchodová reforma nejčastěji kladené dotazy a odpovědi
Důchodová reforma nejčastěji kladené dotazy a odpovědi Co přinese důchodová reforma 1. dlouhodobě udržitelný důchodový systém 2. dlouhodobě solidní úroveň důchodů 3. větší spravedlnost 4. důchody nebudou
VíceZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL?
ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL? Jaroslav Vostatek Důchodová reforma jak dál? 2. pracovní konference OKDR, 30. 11. 2016 Osnova Komplikované a nesrozumitelné schéma zvyšování státních důchodů
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceKomise pro spravedlivé důchody - Zvýšení efektivity III. pilíře. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění
Komise pro spravedlivé důchody - Zvýšení efektivity III. pilíře Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 24. května 2019 Počet účastníků III. pilíře Struktura účastníků III. pilíře
VíceJaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku. Aleš Bednařík
Jaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku Aleš Bednařík Cíl důchodového zabezpečení Poskytovat dávky obyvatelům čelícím nedostatku příjmů z placené práce, kteří - nepracují vzhledem k pokročilému
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceAktuální výsledky sektoru. a vývojové trendy
Aktuální výsledky sektoru penzijního spoření a vývojové trendy Odborná komise pro důchodovou reformu PT1 Praha, 22.6.2017 Aleš Poklop 1 Vývoj počtu účastníků ve III. pilíři Počet účastníků III. pilíře
VíceCitlivostní analý za dů chodový vě k
Popis výsledků citlivostní analýzy důchodový věk Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny tempa zvyšování důchodového věku.
VíceDlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí březen 2019 Národní rozpočtová rada Úvod a struktura Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech
VíceObchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016
Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016 Prezentace pro PT1 Praha 25.8.2016 ÚČASTNÍCI POČET ÚČASTNÍKŮ 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
VíceJak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?
Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola
VíceDůchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním
Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně Seminární práce z předmětu: Pojišťovnictví JS 2005/2006 Téma: Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Vypracoval: Marcela Dubová,
VíceČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému
ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona VI/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice
Více90 let sociálního pojištění v České republice
90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního
VíceDůchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy
Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy Jakub Fischer místopředseda Politického klubu TF Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Česká spořitelna, a. s. Chair 32. sezení PK TF, 28. května 2005
VíceVyplatí se vám přejít do II. pilíře?
Vyplatí se vám přejít do II. pilíře? Udělali jsme kalkulačku, která vám napoví, jaký je rozdíl v důchodových pilířích. Pomůže vám odpovědět na otázku: Co získám (ztratím) účastí v II. pilíři důchodového
VícePŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011
Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti
VíceTomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec,
VícePopis varianty parametrická optimalizace
Popis varianty parametrická optimalizace 1. Propočítat, jak se projeví poslední schválené úpravy odvodů do důchodového fondu (zvýšení na 28%, zvýšení odvodů za OSVČ). 2. Při předpokládaném růstu mezd ročně
VíceStárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí
Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj základních demografických charakteristik populace na území dnešní ČR
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní
Více1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3
Nemocenské pojištění str. 1 Základní informace o nemocenském pojištění 1 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 4 Příklady výpočtu všech nemocenských
VíceANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065
ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve
VíceVliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic
Vliv demografického vývoje populace na sociální pojištění v České republice The impact of demographic trends on social insurance in the Czech Republic Abstrakt Lenka Fulínová Příspěvek je zaměřen na popis
VíceI. Vývoj čistých mezd zaměstnanců
Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru
VíceČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů
ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů Dr. Vít Samek Hotel Renaissance 30. března 2006 PRAHA Důchodové systémy dnes World Bank terminologie Státní penze Povinné
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013
ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové
VícePRŮVODCE SPOŘENÍM NA PENZI PRO OBCHODNÍ SÍŤ
PRŮVODCE SPOŘENÍM NA PENZI PRO OBCHODNÍ SÍŤ Jak se správně připravit na penzi? Bydlení Vlastní byt nebo dům Penzijní spoření III. pilíř Pravidelné spoření s podporou státu Investice Podílové fondy a jiné
VíceNÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA
NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA 1 Způsob práce skupiny důchodová reforma Východisko: materiály PES z června 2010 Pracovní skupina rozšířena o externí členy 6 schůzek pracovní skupiny v
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
VíceŽivot důchodců v Čechách realita vs. očekávání. 29. listopadu 2018
Život důchodců v Čechách realita vs. očekávání 29. listopadu 218 Hosté dnešního dopoledne Marie Zemanová generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Petr Dufek analytik ČSOB strana 2 Průzkum Datank Průzkumu
Více5. Sociální zabezpečení
5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.
VíceZměna valorizačního schématu
Odborná komise pro důchodovou reformu Změna valorizačního schématu Tomáš Kučera KDGD PřF UK, Praha, a 2. PT OK DR Výchozí situace: 67 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění stanoví, že: (6) Růst
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 2109 203 ZÁKON ze dne 8. června 2017, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceI. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek
Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceAnalýza odvodů OSVČ a zaměstnanců
Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání
VíceSociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient
Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2014
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceZpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017
Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ 2018-03-26 Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017 1 Náklady ZFZP na hrazené zdravotní
VíceV l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 67 odst.
VíceVÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS
VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2013
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
Víceové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU
Životní pojištění,, jeho daňov ové motivace a postavení v systému důchodovd chodového zabezpečen ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Vypracovali: Jakub Procházka Antonín Spálovský Obsah Smysl ŽP Význam a role
Více- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:
Více