Popis sociální situace rodin v Gruzii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Popis sociální situace rodin v Gruzii"

Transkript

1 CARITAS vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Popis sociální situace rodin v Gruzii Téma práce: Popis sociální situace rodin v Gruzii Karolína Slovíková Vedoucí práce: Mgr. Miloslava Šotolová Olomouc 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci,

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Miloslavě Šotolové za cenné rady a podněty a dále také pracovnicím organizace Society Biliki za poskytnutí potřebných informací.

4 Obsah Úvod Gruzie Obecné informace Historie Systém sociálního zabezpečení Social Service Agency Koncept sociálního fungování Nevládní nezisková organizace Society Biliki Cíle organizace Struktura organizace Personální obsazení organizace Sluţby, které zařízení poskytuje: Finanční zdroje organizace Zasazení organizace do státního systému pomoci Kazuistika Úvod do kazuistiky Dostupné informace o rodině: Anano optikou konceptu sociálního fungování Role Anano a očekávání, které má společnost od těchto rolí Bariéry a předpoklady sociálního fungování podle holistického přístupu Klara matka Anano optikou konceptu sociálního fungování Role Klary a očekávání, které má společnost od těchto rolí Bariéry a předpoklady sociálního fungování podle holistického přístupu Ciala babička Anano optikou konceptu sociálního fungování Role Cialy a očekávání, které má společnost od těchto rolí Bariéry a předpoklady sociálního fungování podle holistického přístupu 34

5 4.5 Pomoc, která je Anano a její rodině poskytována Nezisková organizace Society Biliki Stát Závěr Seznam pouţitých zdrojů... 42

6 Úvod Ve druhém ročníku studia na CARITAS VOŠs v Olomouci jsem absolvovala tříměsíční praxi, v rámci které jsem dva měsíce strávila v Gruzii. Zde jsem se pohybovala převáţně v nevládní neziskové organizaci Society Biliki, která sídlí ve městě Gori. Tato organizace se zaměřuje na děti z ohroţených rodin. Při práci se sociální pracovnicí jsem se setkala s osudy několika dětí klientů organizace. Rozhodla jsem se zpracovat jeden z případů v kazuistice, která je obsaţena v druhé části této práce. V české literatuře či na internetu se člověk můţe dozvědět o Gruzii spoustu informací o její krásné přírodě, pohostinnosti obyvatel či památkách, ale o tom, jaká je sociální realita tohoto státu se téměř nikde nepíše. Proto jsem se rozhodla zpracovat informace, které jsem získala díky praxe. Cílem mé práce je popsat životní situaci konkrétní rodiny v Gruzii pomocí využití konceptu sociálního fungování. Domnívám se, ţe má práce můţe být uţitečná dalším studentům CARITAS, kteří se vydají na svou praxi také do Gruzie. Práce jim můţe pomoci s náročnou přípravou, která praxi předchází, mohou se dopředu lépe seznámit se systémem sociálního zabezpečení tak, jak jej deklaruje stát, a poté porovnat s realitou. Díky kazuistice se dovědí, co je můţe na praxi potkat. Absolventská práce však můţe slouţit i sociálním pracovníkům či vyučujícím školy jako příklad gruzínské praxe neboli mohou porovnat postup řešení případu u nás a v Gruzii a nahlédnout tak do gruzínské sociální práce. Práce je sestavena ze dvou částí. Z teoretické a praktické. V první kapitole teoretické části popisuji Gruzii a uvádím obecné informace o této zemi. Dále zde popisuji gruzínský systém sociálního zabezpečení tak, jak byl dostupný v době, kdy se odehrávala má praxe (jaro 2012). V této době totiţ Gruzie neměla nikde uceleně zpracované informace o systému sociálního zabezpečení a samotní gruzínští pracovníci se v tomto systému neorientovali. Aţ nyní, na začátku roku 2013, spustilo gruzínské Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí nové webové stránky, na kterých mapuje existující systém. Ve druhé kapitole definuji koncept sociálního fungování podle různých autorů, který slouţí k praktické části této práce. Třetí kapitolou teoretické části je popis nestátní neziskové organizace Society Biliki, jejíţ je klientka, na kterou se zaměřím v praktické části. Popisuji především poslání, cíle a sluţby, které organizace poskytuje. 6

7 Praktická část se skládá z kazuistiky. S případem, který v kazuistice popisuji, jsem se setkala na své praxi v Gruzii, v organizaci Society Biliki. Kapitola obsahuje úvod do kazuistiky a uvedení všech dostupných informací o celé situaci. Dále zde popisuji ţivotní situaci klientky a jejích rodinných příslušníků optikou konceptu sociálního fungování. Další částí je popis pomoci, která klientce plyne z organizace Society Biliki a ze strany státu. Závěr pak shrnuje cíle a metodologii práce a také zahrnuje reflexi kazuistiky a organizace Society Biliki. 7

8 1 Gruzie 1.1 Obecné informace Gruzie se nachází v západní Asii při pohoří Kavkaz. Rozloha je asi km² (Lonely Planet, 2013). Počet obyvatel je 4, 7 mil., z toho asi IDPs % tvoří Gruzínci, 8 % Arméni, 6 % Azerci, dále zde ţijí Abcházci, Adţárové, Čečenci, Osetinci, Rusové, Turci a další (Tomeš, 2007, s. 91). Hlavním městem je Tbilisi. Měna, která se v Gruzii uţívá, je gruzínský lar (GEL), který má hodnotu asi 11 Kč. Gruzie je demokratickým státem, nejvíce rozšířeným náboţenstvím je křesťanství. (Ministerstvo zahraničních věcí ČR, nedatováno) Historie Gruzínci ve 2. století našeho letopočtu přijali ortodoxní křesťanství, tím se stali prvními na světě, kdo toto náboţenství přijal. Jiţ ve 13. století byla tato země sjednocena. Gruzie byla neustále ohroţena ze strany Turecka a také z Persie. Nakonec proběhla v Gruzii násilná islamizace, kdy bylo islamizováno kolem 11 % obyvatelstva. Gruzínská kníţectví se bála dalších násilností, a proto o pomoc poţádala ruského cara. Ten podepsal v roce 1783 smlouvu o suverénnosti ruského carství nad gruzínskými kníţectvími. Vliv Ruska však neustále stoupal, aţ se gruzínské obyvatelstvo na konci 19. stol. začalo bouřit a začal růst gruzínský nacionalismus. Kdyţ v roce 1905 vypukl v Rusku ozbrojený konflikt, byla to příleţitost vyvolat konflikt i v Gruzii. Poté, co vypukla revoluce, byla ustanovena společná vláda nacionálních stran Arménie, Ázerbájdţánu a Gruzie a vznikla Zakavkazská demokratická federativní republika. Ta však neměla dlouhé trvání, protoţe Ázerbájdţán se přikláněl spíše k muslimskému Turecku, coţ bylo pro křesťanské státy nemyslitelné (Tomeš, 2007, s. 91). Po roce 1920 se Rusko opět silou zmocnilo Gruzie. V roce 1924 vypuklo protisovětské povstání, které bylo potlačeno a byla ustanovena Gruzínská sovětská socialistická republika s Adţarskou sovětskou socialistickou republikou, Abchazskou sovětskou socialistickou republikou a Jihoosetinskou autonomní oblastí (Tomeš, 2007, s. 92). Od roku 1989 usilovala Gruzie o nezávislost. Došlo k bojům a vyhlásila Gruzie samostatnost. V letech 1991 a 1992 vypukly boje mezi Gruzií a Jiţní Osetií, 1 Vnitřně přesídlení lidé. 8

9 která poţadovala nezávislost. V roce 1995 se dostal k moci Eduard Ševarnadze, bývalý ministr zahraničí SSSR 2 a nastolil postsovětskou vládu proběhla růţová revoluce, která ukončila jeho vládu (Tomeš, 2007, s. 92). Rozpad sovětského trhu spolu s nepokoji zapříčinily bídu a nezaměstnanost. 55% obyvatel muselo ţít s 2 americkými dolary na den, 15% obyvatel dokonce s 1americkým dolarem na den. Sociální zabezpečení a zdravotní péče se rozpadly. Neexistovala podpora nezaměstnaných, nejchudších. Zaniklo také úrazové a nemocenské pojištění. Trh práce se rozpadl, coţ mělo za následek emigrace. Propukly epidemie a byla spousta duševně nemocných. Dále se také rozmohla obrovská korupce (Tomeš, 2007, s. 92). K moci se dostal Michail Saakashvili (liberální pravicová vláda). Implementoval strategický program Za ekonomický rozvoj a odstranění bídy (i scénář sociální a zdravotní reformy); proces rychlé liberalizace, privatizace, rozpočtové úspory. Za 3 roky po revoluci se vládě podařilo: 1) Sjednotit důchody a nahradit je jednotným důchodem, který má postupně dosáhnout mezinárodně uznané úrovně ŢM. 2) Zavést jednotnou soustavu důchodového zabezpečení pro všechny zaměstnance státu (včetně vojska). 3) Sjednotit odškodnění válečných invalidů a jejich zabezpečení. 4) Upravit poručnictví a adopci a tím deinstitucionalizovat dětské domovy. 5) Privatizovat sociální ústavy. 6) Zavést dávky hmotné nouze pro nejchudší rodiny (Tomeš, 2007, s. 94). V roce 2006 a 2007 proběhly masové demonstrace lidu lidé kritizovali dramatický pokles ţivotní úrovně a korupci. Při těchto demonstracích docházelo k brutálním policejním zásahům a bylo zatknuto mnoho členů opozice. Proto prezident vyhlásil výjimečný stav zakázal nestátní média a veřejná shromáţdění, začal podnikat nedemokratické kroky proti svým oponentům. V listopadu 2007 Saakashvili odstoupil. V lednu 2008 byly volby, kdy opět zvítězil. Ovšem opozicí byly volby označeny za 2 Svaz sovětských socialistických republik. 9

10 zmanipulované. V květnu 2008 proběhly parlamentní volby. Vyhrála strana prezidenta - Sjednocené národní hnutí. Volby však byly označeny za zfalšované. (Wikipedie, 2013) Válka v Jiţní Osetii Na začátku srpna 2008 byly přestřelky mezi Jiţní Osetií a Gruzií. To mělo za následek mrtvé a zraněné. Země se navzájem obvinily ze zahájení střelby. Saakashvili chtěl jednat o autonomii, ale 8. srpna zahájila Gruzie bombardování osetských vesnic. Rusko odpovědělo10. srpna nálety na gruzínské vojenské cíle (zasaţeny byly i civilní) a zastavilo se aţ 45 km od hlavního města Tbilisi 3. Rusko poslalo vojsko do Jiţní Osetie s cílem (podle Medveděva) chránit obyvatele s ruským občanstvím. 12. srpna podepsali prezidenti Gruzie a Ruska dohodu o příměří na návrh francouzského prezidenta Sarkozyho. Tato válka si vyţádala okolo 850 mrtvých, z toho asi polovina byli civilisté. (Gruzie. net: Dějiny Gruzie, nedatováno) Tohoto konfliktu vyuţila i Abcházie, která zahájila vojenské operace proti Gruzii ve sporné soutěsce Kodori. 10. srpna zde vojensky zasáhlo Rusko soutěsku dosud kontrolovala gruzínská armáda uznalo Rusko nezávislost Jiţní Osetie a Abcházie. (Wikipedie, 2013) Na podzim roku 2012 zvítězil v parlamentních volbách Gruzínský sen - opoziční koalice. Saakashvili uznal poráţku a jeho strana se stáhla do opozice. (Wikipedie, 2013) 1.2 Systém sociálního zabezpečení V této podkapitole uvedu systém sociálního zabezpečení z takových zdrojů, které byly dostupné v době mé zahraniční praxe. Tyto informace se týkají především reforem a rozvoje systému sociálního zabezpečení po vyhlášení samostatnosti Gruzie. Rozvoj systému sociálního zabezpečení prošel třemi fázemi. První fáze byla v letech V této době si Gruzie zachovala téměř všechny dávky, které existovaly, kdyţ patřila pod SSSR. dávka při přechodné neschopnosti pracovat dávka při přechodné neschopnosti pracovat kvůli pečování o člena rodiny 3 Jak jsem se později dozvěděla na praxi nejvíce bylo zasaţeno město Gori, kde jsem praxi vykonávala. Ještě v době mé praxe (2012) zde byly některé rozbombardované domy. Také jsem se setkala s lidmi, kteří během těchto dní přišli o své blízké. 10

11 dávka v těhotenství a mateřství dávky dětem, které pochází z nízkopříjmových rodin dávka při narození dítěte dávka pro děti, které nedosáhly 18 měsíců věku dávky pro děti od 1, 5 roku do 3 let věku dávka na pohřební výlohy penze pro některé pracující pobíratele starobního důchodu (např. váleční veteráni) léčba a rekreace v sanatoriích pro pracující občany pobyty pro děti na letních táborech a pobyty pro dospělé v sanatoriích mimoškolní sluţby pro děti (European Comission, 2011, s. 54). Díky konfliktům v letech byly dávky silně omezeny. Jediná pomoc plynula z humanitární pomoci, která však byla velmi chaotická. Jediná cílená pomoc plynula pro IDPs (European Comission, 2011, s. 54). Druhá fáze vývoje byla v roce V zemi byla relativní stabilita a klid, a proto měla vláda prostor pro změny v systému sociálního zabezpečení. V této době se kladl důraz na pomoc rodinám. Peněţní dávky, financované ze státního rozpočtu, náleţely následujícím skupinám obyvatelstva: lidé trpící slepotou a ostatní lidé se zdravotním postiţením sirotci osamělý pobíratel starobního důchodu rodina, ve které jsou dva a více osamělí pobíratelé starobního důchodu rodina, která má 7 a více dětí do 18 let (European Comission, 2011, s. 55). 11

12 Kromě těchto dávek poskytoval stát ještě jiné, regionální formy pomoci (European Comission, 2011, s. 55). Třetí fáze byla doba po růţové revoluci v roce V tomto roce uvedla vláda zcela nový systém sociálního zabezpečení. Do roku 2004 spadala celá agenda sociálního pojištění pod State United Social Insurance Fund. Avšak vlivem změn zákonů ztratila tato instituce význam a postupně byla v roce 2010 nahrazena Social Service Agency (European Comission, 2011, s. 55). V roce 2006 byl přijat nový zákon o sociální ochraně. Financování systému sociálního zabezpečení probíhalo zejména ze státního rozpočtu Gruzie, z rozpočtů autonomních republik Abcházie a Adţárie, z lokálních rozpočtů, z dotací a z ostatních zdrojů definovaných gruzínskými zákony (European Comission, 2011, s. 55). Podle zákona o sociální ochraně byly definovány následující dávky: dávka pro nízkopříjmové rodiny příspěvky domácnostem příspěvek na reintegraci (při převzetí cizího dítěte z institucionální do domácí péče) kompenzace při adopci/pěstounství kompenzace při pečování o dospělého (European Comission, 2011, s ). V roce 2009 poskytovala gruzínská vláda jak peněţní tak nepeněţní formu pomoci, financované především ze státního rozpočtu (European Comission, 2011, s ). Peněţní pomoc: 1. Dávky pro nízkopříjmové zranitelné rodiny. Nejrozšířenější forma pomoci v Gruzii, tato dávka je testovaná. Dávka je určena rodinám/domácnostem a klade si za cíl zlepšit sociální a ekonomickou situaci těchto potřebných rodin, které jsou posuzovány hodnotícím systémem podle bodů. Čím méně bodů rodina má, tím je chudší. Tato dávka činí 30 GEL na první osobu v domácnosti a 24 GEL na kaţdou další (European Comission, 2011, s ). 12

13 2. Peněţní pomoc IDPs. Příjemci této dávky jsou vnitřně přesídlené osoby a uprchlíci. Lidé, kteří mají vlastní bydlení, dostávají 28 GEL/měsíc. Lidé, kteří bydlí v organizovaném bydlení určeném pro IDPs, dostávají 22 GEL/měsíc (European Comission, 2011, s. 60). 3. Příspěvky domácnostem. Náleţí lidem, kteří jsou negativně ovlivněni gruzínským legislativním systémem. Tato dávka slouţí pro placení daní. Dávka činí od 7 do 44 GEL a určuje se podle kategorií, do kterých obyvatelé spadají (European Comission, 2011, s. 60). 4. Příspěvky rodinám. Dávka je určena rodinám, které jsou posuzovány na základě kategorií. Tato dávka činí 22 GEL/měsíc rodině, kde je pouze jeden člen. Pokud je v rodině 2 a více členů, obdrţí rodina 35 GEL/měsíc na celou domácnost (European Comission, 2011, s ). 5. Dávka mateřské dovolené pro pracující ţeny. Tato dávka náleţí ţenám, které pracují a jsou těhotné/narodí se jim dítě/adoptují dítě. V těchto případech mohou jít ţeny na mateřskou dovolenou a je jim vyplácena část platu a příspěvek od státu. Maximální povolená doba mateřské dovolené je 477 dní (u adopce 365 dní). 600 GEL platí během mateřské dovolené ţeně stát, zbytek zaměstnavatel. Ţena, která nemá zaměstnání, nemá nárok na dávku mateřské dovolené (European Comission, 2011, s. 61). 6. Programy péče o děti. Pomoc je zaměřena především pro děti, které trpí deprivací rodičovské péče, které jsou sociálně zranitelné, děti ţijící na ulici, zneuţívané a týrané děti, děti se zdravotním postiţením, děti se specifickými poruchami učení a děti s antisociálním chováním. Cílem této pomoci je zajistit dětem právo vyrůstat v rodinném prostředí. Program zahrnuje dvě dávky: a) Příspěvek na reintegraci dávka je určena původním rodinám dětí, které potřebují speciální péči a náhradním rodinám, které mají v péči dítě, které 13

14 vyţaduje speciální péči. Tato dávka je poskytována na základě smlouvy mezi rodinou a vládou a činí 130 GEL/měsíc. b) Příspěvek při adopci/pěstounství dávka pro adoptivní rodiny či pěstouny. Dávka je poskytována na základě smlouvy mezi rodinou a vládou. Její výše je 200 GEL/měsíc, pokud je dítě zdravé a 300 GEL/měsíc, pokud je dítě zdravotně postiţené (European Comission, 2011, s ). Nepeněţní pomoc 1. Zdravotní pojištění zranitelným rodinám. Tato pomoc je určena nízkopříjmovým rodinám. Stát jim poskytuje zdarma zdravotní pojištění. Rodiny jsou posuzovány a bodově hodnoceny. Čím méně bodů, tím chudší rodina je. Cílová skupina obdrţí tzv. voucher a s tím se musí zajít zaregistrovat do pojišťovny (European Comission, 2011, s ). 2. Program levného pojištění. Pomoc je zaměřena lidem, kteří nemají pojištění zdarma. Stát přispívá lidem na pojištění. Vzrůstá tak počet lidí, kteří si platí zdravotní pojištění (European Comission, 2011, s. 63). 3. Programy péče o děti. a) Prevence týrání a zneuţívání dětí cílovou skupinou jsou děti do 18 let, které jsou ohroţeny týráním a zneuţíváním či jiţ na nich bylo pácháno. Cílem je sesbírat data o těchto dětech a poskytnout jim a jejich rodinám odbornou pomoc. b) Our home děti ve věku 6 18 let, které trpí nedostatkem rodičovské péče, ţijí v prostředí, které je velmi blízké přirozenému rodinnému prostředí. Dětem je poskytována zdravotní péče, strava a profesionální vzdělání. Děti také navštěvují krouţky. 4 4 V rámci kapitoly o Society Biliki je tato sluţba popsána jako Small Group Houses. 14

15 c) Denní centra přispívá k prevenci institucionalizace péče o děti tím, ţe přebírají odpovědnost za výchovu a vzdělání dětí ve věku 6 18 let, které pochází ze zranitelných rodin. d) Poskytování přístřeší dětem bez domova dětem do 18 let je poskytováno přechodné přístřeší a celodenní péče. Program přispívá k rehabilitaci a resocializaci těchto dětí. e) Rekreace a zábava dětí program je určen dětem ve věku 9 18 let, které ţijí v institucionalizovaných domovech, a také dětem, které dostávají příspěvky na reintegraci a dávky pěstounské péče. Dětem je zařízena rekreace v různých rezortech Gruzie, čímţ přispívá k socializaci a vzdělávacímu rozvoji. f) Rehabilitace pro děti, které trpí zánětem kostních kloubů těmto dětem je poskytována rehabilitace a neustálá péče. Tím je dětem napomáháno k získání vzdělání. g) Prevence vývojových poruch a podpora včasné diagnostiky zjištění nízké a střední úrovně mentální poruchy u malých dětí. Přispívá k lepšímu vývoji těchto dětí. h) Podpora institucí pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami děti s těmito potřebami jsou ve školách vychovávány s přihlédnutím k jejich speciálním potřebám, věku a dovednostem. i) Ovlivňování zdraví dětí, aby mohly být adoptovány do zahraničí. j) Podpora institucí na výchovu dětí pomoc dětem integrovat se a dosáhnout vzdělání (European Comission, 2011, s ) 4. Program na podporu sociální integrace lidí se zdravotním postiţením, seniorů a dětí trpících nedostatkem rodičovské péče. a) Denní centra pro lidi s postiţením. b) Komunitní organizování lidí s postiţením. 15

16 c) Rehabilitace ve zdravotnických rezortech těch klientů, kteří ţijí ve speciálních zařízeních pro seniory nebo lidi se zdravotním postiţením. d) Psychosomatická rehabilitace dětí, které trpí onemocněním centrálního nervového systému. e) Raný rozvoj dítěte raná rehabilitace pro děti trpící mentálním či fyzickým handicapem. f) Příspěvky na speciální pomůcky podporuje nezávislost klientů. Např. naslouchadla (European Comission, 2011, s ). 1.3 Social Service Agency Jak jsem jiţ zmínila výše, v Gruzii vznikla tzv. Social Service Agency. Tato instituce koordinuje desítky sociálních a zdravotnických programů v Gruzii. Agency má multi milionové výdaje, které směřuje k beneficientům důchody, sociální pomoc, zdravotní pojištění, dávky lidem se zdravotním postiţením, poručnictví a péče o děti trpící nedostatkem rodičovské péče, atd. Agency má v Gruzii celkem 68 poboček (Social Service Agency: About Us, 2013b). Hlavním cílem Social Service Agency je podpora nejvíce zranitelných sociálních skupin, zvyšování kvality sluţeb, které jsou poskytovány občanům, zdokonalování sluţeb. Dále transformovat systém tak, aby byl flexibilnější, jednodušší, aby okamţitě reagoval na vzniklé situace a byl snadněji dostupný lidem. Je důleţité, aby se kaţdý občan cítil spravedlivě a dostal odpovídající ohodnocení (Social Service Agency: About Us, 2013b). 5 Donory jsou: Unicef, Children of Georgia, USAID, Caritas, First Step Georgia, Nasz dom Dzieciak, EveryChild, Save the Children, SOS Children s Villages, Breath Care for Kids, World Vision, Georgian Association of Social Workers, Child and Entertainment (Social Service Agency: Donnors, 2013a). 5 Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe Social Service Agency funguje zvláštním způsobem. Kdyţ jsem ji navštívila, pracovníci mi chtěli povědět pouze o náhradní rodinné péči, ale o dávkách nikdo mluvit nechtěl. Informace jsem však vyţadovala, a tak mě nakonec zavedli aţ za ředitelem pobočky Social Service Agency v Gori. Pan ředitel ve výsledku o dávkách také moc nevěděl, nebyl schopen mi říct, jaké dávky přesně a pro koho v zemi jsou. Z této zkušenosti a ze studia systému sociálního zabezpečení jsem usoudila, ţe celý systém je příliš sloţitý, dávky jsou nejasné, takţe se není co divit, ţe je pracovníci neznají. Otázkou však je, jaký to má dopad na obyvatele. Rodiny, které jsem během praxe navštívila, byly bohuţel oběťmi tohoto systému. 16

17 2 Koncept sociálního fungování Cílem této kapitoly je vysvětlit a popsat koncept sociálního fungování tak, jak jej uvádějí někteří autoři. Největší propagátorkou konceptu sociálního fungování je Bartlettová, která jej popisuje ve své knize The common base of social work practice (1970). Autorka především vymezila pojem sociálního fungování (Navrátil, 2001, s. 12). Napsala o něm: Zvládání se týká lidského úsilí řešit situace, které mohou být vnímány jako sociální úkoly, ţivotní situace nebo problémy ţivota. Lidé proţívají tyto ţivotní úkoly primárně jako tlaky ze svého sociálního prostředí. Odsud vycházejí dvě nejvýznamnější myšlenky: na jedné straně lidské zvládání a na straně druhé poţadavky prostředí. Aby se tyto myšlenky mohly stát součástí jednoho celistvého konceptu, musí být propojeny stejnou dimenzí a tou je koncept sociální interakce. (Navrátil, 2001, s. 12) Nejdůleţitějším na tomto konceptu je uvědomění, ţe lidé a prostředí, ve kterém ţijí, jsou v neustále interakci. Prostředí klade na člověka poţadavky a člověk musí na tyto poţadavky nějakým způsobem reagovat. Přičemţ člověk musí být s prostředím v rovnováze. V momentě, kdy je tato rovnováha narušena a člověk nezvládá nároky svého prostředí, je zde místo pro působení sociálního pracovníka. A nezáleţí vůbec, zda za nenaplnění poţadavků prostředí můţe člověk sám anebo jsou poţadavky okolí příliš náročné a nezvládnutelné. Sociální pracovník můţe provádět svou práci v obou případech (Navrátil, 2001, s ). Dalšími autory, kteří se zabývají sociálním fungováním, jsou Longres, Carlton či Národní asociace sociálních pracovníků. Longres (1995, podle Navrátil, 2001, s. 13) popisuje sociální fungování jako sociální pohodu, zvláště ve vztahu ke schopnosti jednotlivce zvládat rolová očekávání přidruţená k jeho konkrétní roli a statusu. Longres se domnívá, ţe sociální pracovník pomáhá zvládat klientovi některé role, které neodmyslitelně k ţivotu patří. Jsou to např. role rodiče, dítěte, partnera, zaměstnance, souseda, občana či pacienta. Sociální pracovník často musí přicházet v situacích, kdy dochází v ţivotě člověka ke změně těchto rolí. Sociální pracovník pak napomáhá 17

18 klientovi porozumět, co vlastně společnost od nové role očekává a jak ji má klient naplňovat a vyrovnat se s ní. (Navrátil, 2001, s. 13) Carlton (1984, podle Navrátil, 2001, s. 13) definuje sociální fungování jako schopnost lidí provádět úkoly denního ţivota a angaţovat se ve vztazích k jiným lidem způsobem, který je uspokojivý jak pro ně samotné, tak pro druhé a odpovídá potřebám organizované komunity. Americká Národní asociace sociálních pracovníků také uvedla definici sociálního fungování, a to ve slovníku sociální práce (1995, podle Navrátil, s. 13). Naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péče a ochrana), osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetika, náboţenství, dosaţení úspěchu), emocionální potřeby (pocit sounáleţitosti, vzájemná péče, společenství) a adekvátní sebepojetí (sebedůvěra, sebeúcta a osobní identita). Sociální pracovníci povaţují za jednu ze svých nejvýznamnějších rolí pomáhat jednotlivcům, skupinám nebo komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování (Barker, 1995, podle Navrátil, 2001, s. 13). Navrátil a Musil dále navazují a tvrdí, ţe pokud je sociální fungování klienta cílem sociální práce, je potřeba si poloţit otázku: Co má sociální pracovník dělat, aby mohl klientovi pomoci (lépe) sociálně fungovat? A na tuto otázku si odpovídají: Měl by se zabývat překáţkami a předpoklady (obecně faktory) jeho schopnosti zvládat problémy plynoucí z interakce s poţadavky prostředí (Navrátil, Musil, 2000, s. 120). Aby sociální pracovník věděl, na co konkrétně se zaměřit, měl by si dobře ujasnit, které faktory sociálního fungování povaţuje za důleţité a dále které faktory - bariéry a předpoklady sociálního fungování zásadně ovlivnily či ovlivňují klienta (Navrátil, Musil, 2000, s. 120). Při identifikování faktorů sociálního fungování, které jsou důleţité, je sociální pracovník ovlivněn tím, ke kterému z paradigmat sociální práce se přiklání. Jednotlivá paradigmata určují svou povahou faktory sociálního fungování. Avšak nelze klienta a jeho ţivot nalinkovat či přiřadit k jednomu z paradigmat. Osudy klientů jsou 18

19 zpravidla velmi sloţité a nelze je jednoduše roztřídit. Proto se musí situace kaţdého klienta posuzovat individuálně a poznat všechny bariéry a předpoklady sociálního fungování, které klienta ovlivňují. Takto se označuje ţivotní situace. Tento termín označuje za prvé mnohovrstevnatost a neopakovatelnost faktorů, které brání nebo naopak usnadňují sociální fungování jednotlivého klienta nebo specifické kategorie klientů. Za druhé termín ţivotní situace vymezuje vlastní předmět intervence sociálního pracovníka (Navrátil, Musil, 2000, s. 120). Paradigmata neboli tzv. malá paradigmata sociální práce popsal Payne (1997). Tato paradigmata se od sebe zcela liší jak filozofickými východisky, tak důsledky v praxi (Navrátil, Musil, 2000, s. 121). První paradigma označil Navrátil (2000) jako terapeutickou pomoc terapeutické paradigma. Hlavním faktorem sociálního fungování je duševní zdraví a pohoda člověka. V rámci tohoto paradigmatu je sociální práce uskutečňována psychoterapií. Cílem sociální práce je tedy zabezpečit klientovi psychickou a také sociální pohodu. Ţivotní situací klienta je pak zejména reflexe jeho vnitřního stavu osobnosti a psychiky, popřípadě jaké důsledky plynou z tohoto rozpoloţení pro naplňování očekávání, které má klientovo okolí (Navrátil, Musil, 2000, s. 121). Druhé paradigma popsal Navrátil (2000) jako úsilí o reformu společenského prostředí reformní paradigma. Zde je hlavním faktorem sociálního fungování společenská rovnost v různých dimenzích společenského ţivota. Ţivotní situace klienta je zaměřena na otázku, jak jsou jeho osobní problémy zakořeněny v omezených moţnostech znevýhodněné skupiny, které je členem. Za základní informaci o ţivotní situaci klienta jsou povaţovány poznatky o mocenské podřízenosti jeho skupiny a důsledcích, které to má pro ţivot všech jejich členů (Navrátil, Musil, 2000, s. 121). Cílem sociální práce je zmocnění klienta. Zastánci reformního paradigmatu se domnívají, ţe podpora spolupráce a solidarity v rámci určité společenské skupiny můţe být prostředkem, jak pomoct utlačeným získat vliv na vlastní ţivot. V rámci tohoto paradigmatu usiluje sociální práce o budování společnosti na více rovnostářských principech. (Navrátil, Musil, 2000, s. 121). O třetím paradigmatu píše Navrátil (2000) jako o sociálně - právní pomoci neboli poradenské paradigma. Faktory sociálního fungování jsou schopnost zvládat problémy a přístup k odpovídajícím informacím a sluţbám. Ţivotní situací klienta jsou zde 19

20 neuspokojené potřeby, individuální omezení, která klientovi brání vyuţít existující moţnosti uspokojení těchto potřeb, a více nebo méně dostatečná schopnost institucí společnosti vstřícně reagovat na neuspokojené potřeby klienta a na jeho potíţe ve styku s těmito institucemi (Navrátil, Musil, 2000, s. 121). V praxi se toto paradigma projevuje především poskytováním informací, kvalifikovaným poradenstvím zpřístupňováním zdrojů či zprostředkováním dalších sluţeb a pomoci. (Navrátil, Musil, 2000, s. 121) 20

21 3 Nevládní nezisková organizace Society Biliki Society Biliki je nevládní nezisková organizace zaloţená v květnu 1997 v Gori, region Shida Kartli v Gruzii. Organizace se skládá ze dvou center Biliki a Skhivi (Society Biliki: About Us, 2006). Posláním organizace je pomoct kaţdému dítěti plně vyuţívat svůj potenciál, bez ohledu na sociální, etnický či náboţenský status (Society Biliki: About Us, 2006). 3.1 Cíle organizace Zprostředkovávat vzdělávací a volnočasové aktivity pro děti. Poskytovat podporu dětem ulice, dětem z chudých rodin, dětem, které patří k národnostní menšině a IDP s dětem. Propojit děti s přírodou a ţivotním prostředím a podporovat tím tak jejich harmonický rozvoj. Sledovat a zkoumat názor společnosti, dětí a mládeţe o stávajícím vzdělávacím systému a podporovat implementaci jeho reforem. Pomáhat mladé generaci získat povědomí o svých právech. Podporovat sociální ochranu dětí a mládeţe (Society Biliki: About Us, 2006). 21

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski

Our Home Association Warsaw. Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Our Home Association Warsaw Péče o děti mimo domov v Polsku Tomasz Polkowski Legislativa 9. června 2011schválil polský parlament nový zákon na podporu rodiny a systému pěstounské péče Upravuje všechny

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012-2016 V regionu Kadaň Klášterec nad Ohří KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Tento projekt

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Rozvojové partnerství

Rozvojové partnerství Rozvojové partnerství Název: Příjemce: Partneři: Asistence Slezská diakonie Moravskoslezský kraj Město Karviná ÚP Karviná Hospodářská komora okr. Karviná Slezská univerzita, OPF Karviná AKLUB Reintegra

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOU potravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 1./01/ 02/12 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2008 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více