ÚZEMNÍ STUDIE BRDY. I. e t a p a : d o p l ň u j í c í p r ů z k u m y a r o z b o r y

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE BRDY I. e t a p a : d o p l ň u j í c í p r ů z k u m y a r o z b o r y ŽALUDA, projektová kancelář 2016

2 2

3 Z ADAVATEL Ministerstvo pro m ístn í rozvoj ČR Staroměstské náměstí Praha 1 P OŘIZOV ATEL Ministerstvo pro m ístn í rozvoj ČR Odbor územního plánování, oddělení územního rozvoje vedoucí oddělení: Ing. Filip Novosád p o v ě ř e n á ú ř e d n í o s o b a p o ř i z o v a t e l e Ing. Roman Vodn ý, Ph.D Z P RACOV ATEL ŽALUDA, projektová kancelář sídlo: Železná 493/20, Praha 1 kancelář: Na Březince 1515/22, Praha 5 tel.: eduard.zaluda@gmail.com Z P RACOV ATELSKÝ TÝM z o d p o v ě d n ý p r o j e k t a n t Ing. Edu ard Žalu da autorizovaný architekt pro obor územní plánování, autorizace ČKA č k o n c e p c e, s í d e l n í s t r u k t u r a, c e s t o v n í r u c h Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Alena Švandelíková s o c i á l n í a r e g i o n á l n í g e o g r a f i e Mgr. Miroslav Vrtiška Mgr. Vít Holub p ř í r o d n í p o d m í n k y, k r a j i n a, Ú S E S Ing. Květoslav Havlíček d o p r a v n í a t e c h n i c k á i n f r a s t r u k t u r a Pavel Tesař Ing. Radek Kaemer v o d n í r e ž i m Ing. Radek Kaemer g r a f i c k é z p r a c o v á n í Petr Schejbal 3

4 OBSAH T E X T O V Á Č Á S T 1 CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Hranice řešeného území Historický vývoj území Významné subjekty v území CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Geomorfologické podmínky a topografie Přírodní podmínky a krajina Sídelní struktura území Ekonomická charakteristika území Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura ANALÝZA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Sídelní struktura Dopravní a technická infrastruktura Přírodní podmínky a krajina Rekreace a cestovní ruch ANALÝZA NADŘAZENÝCH DOKUM ENTACÍ A PO DKLADŮ Politika územního rozvoje ČR Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje Územně analytické podklady krajů a ORP Oborové koncepční podklady příroda a krajina Oborové koncepční podklady doprava Oborové koncepční podklady technická infrastruktura Oborové koncepční podklady vodní režim Oborové koncepční podklady rekreace a cestovní ruch Svazky obcí LIMITY VYUŽITÍ ÚZEM Í HODNOTY ÚZEMÍ ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Záměry dle PÚR ČR Záměry dle ZÚR Středočeského kraje Záměry dle ZÚR Plzeňského kraje Záměry dle podkladů v oblasti přírody a krajiny Záměry dle podkladů v oblasti dopravy Záměry dle podkladů v oblasti technické infrastruktury Záměry dle podkladů v oblasti vodního režimu Záměry obcí na provedení změn v území Záměry ostatní ANALÝZA RIZIK A OHROŽENÍ V ÚZEM Í Ohrožení území povodněmi Vlivy důlní činnosti Radonový index geologického podloží Hygiena životního prostředí ANALÝZA OM EZENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z VOJENSKÉHO VYUŽITÍ BRD Stručná historie vojenského újezdu Brdy Zpřístupnění území Brd Analýza územních omezení vyplývajících z vojenského využití Brd VYHODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ Předpoklady pro cestovní ruch Turistické trasy Vybavenost a atraktivity pro cestovní ruch PROBLÉM Y K ŘEŠENÍ, ZÁVADY A STŘETY NÁM ĚTY NA ŘEŠENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI ÚZEMNÍ STUDIE G R A F I C K Á Č Á S T 1 VÝKRES ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VAZEB 1 : VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEM Í 1 : VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ 1 : VÝKRES ZÁM ĚRŮ NA PROVEDENÍ ZM ĚN V ÚZEM Í 1 : PROBLÉM OVÝ VÝKRES 1 :

5 1 CÍL E ÚZ EMNÍ ST UDI E Cíle pořízení Územní studie Brdy jsou stanoveny v Zadání ÚS Brdy (příloha č. 1 k čj. MMR-215/ : Územní studie s ohledem na přírodní, sociální a hospodářské podmínky a limity řešeného území prověří a navrhne podrobné územní podmínky pro: ochranu přírody a krajiny včetně vazby na CHKO Brdy a její zonaci a na lokality soustavy Natura 2000 rozvoj cestovního ruchu, rekreace a turistiky ve vazbě na ochranu přírody a krajiny další rozvoj obcí ležících v prostoru bývalého Vojenského újezdu Brdy nebo v jeho nejbližším okolí rozvoj dopravní infrastruktury a dopravních vazeb v řešeném území ve vazbě na ochranu přírody a krajiny řešení ochrany území před přírodními riziky, zejména povodněmi. Územní studie Brdy bude sloužit jako podklad pro aktualizaci Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje Středočeského a Plzeňského kraje zpracování a změny územních plánů dotčených obcí činnost orgánů ochrany přírody a krajiny činnost stavebních úřadů a úřadů územního plánování. Územní studie Brdy je zpracována ve dvou etapách I. etapa : doplňující průzkumy a rozbory II. etapa : návrh Územní změny. Zdroj: Hlavním důvodem pořízení Územní studie Brdy jsou změny vyvolané zrušením Vojenského újezdu Brdy dne Území bývalého vojenského újezdu, které leželo do té doby celé na území Středočeského kraje, bylo rozděleno mezi několik obcí Středočeského a Plzeňského kraje, čímž se změnila územní působnost obcí i průběh hranice krajů. Územní ochrana dlouho uzavřeného a hodnotného přírodního prostoru Brdské vrchoviny (nejrozsáhlejší lesní komplex středních Čech) byla zajištěna vyhlášením CHKO Brdy ihned po zrušení VÚ Brdy, dne ; Plán péče o CHKO Brdy na období byl zpracován jako jeden z podkladů pro vyhlášení CHKO Brdy a schválen Přestože území zůstává v majetku ČR Ministerstva obrany, je nadále evidováno jako objekt důležitý pro obranu státu (ODOS) a část území bude nadále využívána pro vojenské účely (posádkové cvičiště Jince a další malé uzavřené vojenské areály), je nezbytné zajistit v území koordinaci budoucích zásahů zejména ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, rozvoji rekreace a veřejné infrastruktury. Hranice CHKO Brdy. Zdroj: 5

6 2 Z Á KL ADNÍ ÚDAJE O Ř EŠEN É M ÚZ EMÍ Pro účely zpracování II. etapy: návrhové části ÚS Brdy je navrženo zahrnutí obcí, u nichž byly identifikovány prostorové nebo funkční vazby na jádrové území Brd, a jejichž doplnění přispěje k lepšímu pochopení uspořádání a fungování území: 2.1 Hranice řešeného území Rámcové vymezení řešeného území bylo stanoveno v Zadání ÚS Brdy. Pro účely zpracování II. etapy: návrhové části ÚS Brdy je navrženo řešené území vymezit po hranici obcí (základních územních jednotek) s ohledem na měřítko studie a vzhledem k práci s daty, které se vztahují převážně k území jednotlivých obcí. Do řešeného území je proto vhodné zahrnout také katastrální území některých obcí, která nebyla uvedena v Zadání ÚS Brdy: V souladu se Zadáním ÚS Brdy je v rámci I. etapy navržena úprava řešeného území na základě podrobných terénních průzkumů a analýz. Pro účely zpracování II. etapy: návrhové části ÚS Brdy je navrženo vyčlenění obcí, jejichž vzdálenost a prostorové oddělení od území Brd, případně jejich malý význam v širších vztazích nasvědčují absenci vazeb na jádrové území Brd a minimálním či nulovým nárokům při řešení hlavních témat a cílů ÚS Brdy: 6 Lhotka, Bezděkov pod Třemšínem, Narysov, Volenice, Vševily, Vysoká u Příbramě Hořovice, Jivina, Komárov, Olešná, Osek, Příkosice Pavlovsko (obec Dobřív) Lipnice u Spáleného Poříčí, Spálené Poříčí, Struhaře, Vlkov u Spáleného Poříčí (město Spálené Poříčí) Nechanice u Nových Mitrovic (obec Nové Mitrovice) Čečovice, Čížkov u Blovic, Liškov, Měrčín, Přešín, Zahrádka u Čížkova (obec Čížkov)

7 7

8 I. etapa : doplňující průzkumy a rozbory je zpracována v rozsahu celého řešeného území dle Zadání ÚS Brdy a v rozsahu obcí a katastrálních území navržených k zahrnutí do řešeného území. Případnou úpravu řešeného území je nutné schválit ze strany pořizovatele před zahájením zpracování II. etapy : návrhu ÚS Brdy. V následující tabulce je uveden výčet obcí řešeného území s označením, zda se jedná o nově zahrnutou obec či obec navrženou k vyčlenění ze zastavěného území. Přiřazení katastrálních území některých obcí (viz předchozí texty a schéma) není v tabulce zohledněno. kraj ORP kód obce obec počet obyvatel k statut Středočeský Plzeňský Hořovice Příbram Blovice Nepomuk Rokycany Felbabka 283 obec Hořovice město Hvozdec 259 obec Chaloupky 506 obec Lhotka 334 obec Jivina 191 obec Komárov městys Malá Víska 92 obec Olešná 409 obec Osek 771 obec Podluhy 653 obec Zaječov obec Bezděkov pod Třemšínem 153 obec Bohutín obec Bratkovice 316 obec Čenkov 380 obec Drahlín 538 obec Hluboš 613 obec Hvožďany 774 obec Jince městys Křešín 114 obec Láz 609 obec Lhota u Příbramě 487 obec Narysov 269 obec Nepomuk 189 obec Obecnice obec Ohrazenice 280 obec Podlesí obec Příbram město Rožmitál pod Třemšínem město Sádek 225 obec Sedlice 266 obec Trhové Dušníky 460 obec Věšín 701 obec Volenice 401 obec Vranovice 310 obec Vševily 132 obec Vysoká u Příbramě 347 obec Borovno 90 obec Míšov 113 obec Nové Mitrovice 311 obec Spálené Poříčí město Čížkov 646 obec Mladý Smolivec 714 obec Dobřív obec Hůrky 229 obec Medový Újezd 233 obec Mirošov město Příkosice 418 obec Skořice 267 obec Strašice obec Štítov 63 obec Těně 272 obec Trokavec 94 obec Vísky 45 obec Seznam obcí v řešeném území (obce dle Zadání ÚS Brdy/ nově zahrnuté obce), návrh redukce řešeného území (vyčleněné obce) 8

9 2.2 H i s t o r i c k ý v ý v o j ú z e m í Území Brd se v širším pohledu rozprostírá od jihovýchodního okraje Prahy (Zbraslav) až k území Rokycan, Blovic a Březnice; v jihozápadním směru rozděluje Středočeský kraj. Brdy jsou geomorfologicky členěny na tři části - v jihozápadním směru od Prahy prochází Hřebeny (úzký terénní hřbet oddělující Berounsko od Vltavské kotliny), územně nejširší oblast zahrnující nejvyšší vrcholy a představující území bývalého vojenského újezdu se nazývá Střední nebo také centrální Brdy, jižní část oddělená od centrálních Brd silnicí I/19 tvoří Třemšínsko (jihozápadní Brdy). Geomorfologicky daná omezená prostupnost území ovlivnila lokalizaci a míru urbanizace celého území. Výrazné údolí řeky Litavky odděluje Hřebeny a Střední Brdy, podél vodního toku vedla stará zemská Pasovská stezka (od pražského regionu podél Berounky a Litavky na Příbram a dále k jihu podél toku Skalice do města Březnice, k toku Vltavy a Otavy přes město Písek, obce Protivín, Vodňany, Bavorov až do Pasova. Podél této historicky vzniklé dopravní a urbanizační osy se v řešeném území rozvíjely obce Bratkovice, Čenkov a Jince. V jižní části území rozděluje horský masiv Brd sníženina Padrťska, kudy procházela lokálně významná trasa mezi Strašicemi a městem Rožmitál pod Třemšínem přes dnes již zaniklou obec Padrť; vzhledem k zahrnutí tohoto místa do vojenského újezdu Brdy tato vazba zcela zanikla a byla částečně nahrazena trasou silnice I/19 propojující Rožmitál pod Třemšínem s obcemi na západním okraji vojenského újezdu. STŘEDNÍ BRDY HŘEBENY Nejstarší osídlení se rozvíjelo mimo prostor centrálních Brd a vyvýšených, souvisle zalesněných ploch, v úrodnějších oblastech s příznivějšími klimatickými podmínkami. Osady střední doby kamenné (mezolit) jsou doloženy zejména v údolí Litavky (Lochovice nad Jincemi), které tvořilo významnou pravěkou stezku, antropogenní vlivy regionálního významu v mezolitu jsou patrné na Plešivci (výrazný vrch ukončení Hřebenů nad údolím Litavky zajišťující ochranu cesty z Berounska do jižních Čech) Trvalejší osady vznikaly v neolitu, rozvíjí se zemědělství a sídelní struktura se začíná stabilizovat a zahušťovat v okolí Brd je osidlován zejména Hostomický úval (urbanizační osa Hostomice Řevnice Zbraslav Praha), Hořovicko úrodné oblasti vázané na řeku Litavku, a území podél trasy Praha Plzeň se silnými civilizačními vazbami na Pražský region, v menší míře je osidlováno Příbramsko a Dobříšsko. Řídce osídlená byla jižní strana Brd (Třemšínsko), kterou všechny významné cesty míjely. Brdská vrchovina nebyla osidlována, ale archeologické stopy svědčí o častém průchodu a blíže neurčených aktivitách lidí v Brdech (např. pohřbívání a ukládání předmětů na vrchu Plešivec). Okrajové části Středních Brd vzhledem k poloze a klimatu byly využívány jako pastviny, lesy pak byly zásobárnou dřeva a dalšího materiálu. V pozdní době bronzové jsou v Brdské vrchovině zakládána hradiště (Třemšín, Žďár, Plešivec, Hradec) ve strategických polohách u toku řek a cest na vyvýšených místech okraje vrchoviny, s dobrým výhledem do krajiny; později zde vznikla středověká hradiště. Systematické osídlení území je spojeno s příchodem Slovanů. V průběhu 10. a 11. století došlo k zakládání vesnic, osad, hradišť a tvrzí, v okolí Brd se začaly objevovat hájovny, lovecké boudy, hutě, hamry. Většina obcí řešeného území je doložena písemnými zmínkami z období 13. a 14. století. Osídlení se kromě okrajových částí Brd rozvíjelo také ve výše uvedených průchodech Brdskou vrchovinou obce Čenkov a Jince, obce v okolí Padrťských rybníků Padrť, Záběhlá, Kolvín (všechny zaniklé v důsledku zřízení vojenského újezdu). Území Brd, respektive obcí Podbrdska se rozvíjelo v závislosti na umístění region v blízkosti trasy Praha Plzeň (severozápadní část řešeného území) doznal výraznějšího rozvoje než území na jižním okraji Brd a v okolí Rožmitálu. Region Příbramska byl ovlivněn zásadním rozvojem těžby a dynamickou osou Císařské cesty Pasov Strakonice Příbram Dobříš Praha. Pro brdský kraj je specifická těžba železné rudy a rozvoj železářství zejména od 16. století, přičemž maximálního významu těžba dosáhla v 18. století, kdy produkce železa v území Podbrdska tvořila až 80 % z celkové produkce v Čechách, úpadek těžby nastal v druhé polovině 19. století. Těžba v menší míře probíhala již od raného středověku vzhledem k existenci vydatných ložisek, dostatku dřeva a vodních zdrojů. ŘEKA LITAVKA (PŘÍBRAM JINCE ZDICE) TŘEMŠÍNSKO TRASA STRAŠICE - PADRŤ - ROŽMITÁL P. T. Mapa II. vojenského mapování ( ) s vyznačením hrubého členění Brd. Zdroj: Mapa II. vojenského mapování ( ) detailní zobrazení historických civilizačních os v Brdech (údolí Litavky, cesta přes zaniklou obec Padrť). Zdroj: Brdy na Müllerově mapě Čech (1720). Zdroj: 9

10 HOŘOVICE KOMÁROV JINCE STRAŠICE ZANIKLÁ OBEC HRACHOVIŠTĚ NOVÁ VÍSKA DOBŘÍV OBECNICE MIROŠOV ZANIKLÉ OBCE KOLVÍN, PADRŤ, ZÁBĚHLÁ PŘÍBRAM SPÁLENÉ POŘÍČÍ BOHUTÍN ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM NOVÉ MITROVICE Mapa III. vojenského mapování západní část území. Zdroj: 10 Mapa III. vojenského mapování severní a východní část území. Zdroj:

11 Těžba rudy se v řešeném území stala vedle tradičního zemědělství a lesnictví (zejména těžba dřeva) nejvýznamnějším ekonomickým faktorem ve vývoji sídelní struktury. Ruda se těžila zejména v Příbramském regionu, v menším rozsahu se těžilo také v oblasti Skořice, Borovna, Nových Mitrovic; železná ruda se však dobývala v celém pásu od Strašic přes Těně, Cheznovice, Olešnou se završením v Komárovském revíru (Jedová hora s hlavním dolem Barbora), přičemž přímo v Komárově se ruda těžila již od 13. století a postupně se zde rozvinuly hutě a slévárny nejvýznamnější v celé rakouské monarchii. Úpadek těžby a železářství souvisel s technickým rozvojem konce 19. století, do té doby však Brdy představovaly nejvýznamnější železářskou oblast Čech. V souvislosti se zpracováním železa vzniklo množství vodních ploch pro zajišťování důlního provozu zejména na příbramské straně Brd, později s útlumem těžby byly vodní nádrže přeměněny na zdroj pro příbramský vodovod. S útlumem těžby a nástupem trendu rozvoje rekreace a turistiky koncem 19. století začaly být Brdy vyhledávány pro turistické využití a staly se jedním z prvních míst rozvoje trampingu v Čechách. Turistika se v Brdech rozvíjela pouze krátce, ještě v roce 1920 byl údajně přednesen návrh na vyhlášení území Brd národním parkem. Na výřezu mapy z roku 1937 je zřetelné umístění zaniklých obcí pár let před rozšířením újezdu v roce 1939, kromě toho lze na mapě vidět také zákresy turistických tras, které svědčí o intenzivním rekreačním využití území. přirozeně rozvíjela k rozvojové ose Praha Plzeň, na východní straně Brd se rozvinulo sídelní těžiště v Příbrami s výraznou vazbou na hlavní město Praha. Zlomem ve vývoji území Brd je rok 2016 zrušení vojenského újezdu Brdy a současné vyhlášení CHKO Brdy. 2.3 V ý z n a m n é s u b j e k t y v ú z e m í Identifikace významných subjektů v území slouží k orientaci ve vlastnické struktuře území a v kompetencích při rozhodování v území. Dohoda hlavních subjektů v území o budoucím rozvoji je klíčová pro realizaci jakýchkoliv opatření v území. Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany, resp. jeho složky Vojenské lesy a statky ČR s.p. a Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, byly a nadále zůstávají výhradním vlastníkem všech pozemků a staveb na území vojenského újezdu Brdy; tento fakt vyplývá z 34 zákona č. 222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky ( majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu. ) Dle dostupných informací bude území bývalého vojenského újezdu Brdy nadále ponecháno v majetku Ministerstva obrany, zejména s ohledem na vymezení tzv. objektu důležitého pro obranu státu. Kromě toho je Ministerstvo obrany, resp. Armáda ČR nadále aktivní v území posádkového cvičiště Jince a dalších areálů. AOPK ČR správa CHKO Brdy Zásadním dotčeným orgánem pro rozhodování o změnách v území je správa CHKO Brdy se sídlem v Jincích. Arcibiskupství pražské Na základě dostupných informací a analýzy vlastnických vztahů v území bylo Arcibiskupství pražské zjištěno jako majoritní vlastník lesních pozemků v jižní části území (jižně od silnice I/19). obce s rozšířenou působností (ORP) a obce s pověřeným úřadem (stavební úřady) Obce s rozšířenou působností v řešeném území - Příbram, Hořovice, Rokycany a Blovice. Pověřené stavební úřady v řešeném území Jince, Rožmitál pod Třemšínem a Spálené Poříčí. vojenské stavební úřady (se sídlem v Praze pro Středočeský kraj a se sídlem v Českých Budějovicích pro Plzeňský kraj) Vojenské stavební úřady jsou kompetentní v případě povolování staveb a obecně rozhodování o změnách v území uzavřených vojenských areálů. Výřez mapy z roku 1937, Padrťsko. Zdroj: Období po 1. světové válce však přineslo nové zásadní změny v oblasti technologií a jejich válečném využití, což souvisí s restrukturalizací vojenských sil jedním z požadavků na rozvoj Československé armády bylo zkvalitnění a rozvoj dělostřelectva, pročež bylo nutné vyhledat vhodný výcvikový prostor Brdy byly vyhodnoceny jako nejvhodnější místo pro založení adekvátního dělostřeleckého cvičiště; projekt byl schválen v roce Na území Jinců byla započata výstavba kasáren v roce 1929, již v roce 1930 byla dokončena první dopadová plocha Jordán. V následujících letech došlo k vykácení dalších dopadových ploch. Od roku 1935 probíhala výstavba kasáren ve Strašicích a využity byly plochy pro střelnici (Bahna). Území nicméně zůstalo volně přístupné s výjimkou areálů kasáren a dopadových ploch. Stručná historie území Vojenského újezdu Brdy je uvedena v kapitole 10 Analýza omezení vyplývajících z vojenského využití Brd. Zásadním zásahem do struktury území bylo opakované vysídlení obcí Padrťska (definitivní vysídlení a demolice obcí proběhly v roce 1952), čímž došlo k přičlenění Padrťska k vojenskému újezdu; zanikly obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Míšov a Kolvín na jihozápadě území, na severu zanikla obec Hrachoviště v důsledku rozšíření vojenského újezdu do Hořovického katastru po poválečném zabavení majetku německé šlechty. Území Brd se proto po celou 2. polovinu 20. století rozvíjelo pouze v souvislosti s aktivitami Armády ČR (rozšíření střelnic, tankodromu a dalších výcvikových zařízení. Sídelní ani dopravní vazby se nadále nerozvíjely severozápadní strana Brd se 11

12 3 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3.1 G e o m o r f o l o g i c k é p o d m í n k y a t o p o g r a f i e Geomorfologie řešeného území je jednou z výchozích podmínek pro vyhodnocení rekreačního potenciálu řešeného území. Níže uvedený obrázek zobrazuje digitální model reliéfu spolu s vyznačením nejvyšších bodů řešeného území. Geomorfologické těžiště území se nachází ve střední části vrchoviny a zahrnuje téměř kruhový útvar nejvyšších vrcholů Brd, přičemž nejvyšší vrchol Tok (865 m n. m.) je také nejvyšší horou Středočeského kraje. Toto těžiště tvoří území zhruba nad výškou 700 m n. m. 3D model centrálních Brd. Zdroj: Geomorfologicky atypické je území Padrtě (sníženina v prostoru Padrťských rybníků), která z geologického hlediska odpovídá území Blatenska a vytváří tak zajímavý vnitřní prostor Brd se specifickou krajinou a topografií. Souvislá hranice brdských lesů odpovídá zhruba vrstevnici 600 m n. m. a odděluje lesní komplex od okolní převážně zemědělsky využívané krajiny. Území Brd je zařazeno do chladné až velmi chladné klimatické oblasti horského charakteru, s vysokým podílem srážek. Brdy jsou i z těchto důvodů významnou zásobárnou pitné vody, s hustou sítí vodních toků bez zásadních úprav a s množstvím uměle založených vodních nádrží. Digitální model reliéfu řešeného území Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj: Digitální vektorová geografická databáze České republiky ArcČR 500, v. 3.2 Brdy představují jediné vnitrozemské pohoří na území Čech, spadají do oblasti Brdské vrchoviny charakterizované plochými kopci a hřbety s převážně širokými údolími a pozvolnými svahy. Klimatické oblasti dle VÚKOZ. Zdroj: 12

13 Pohled do střední části Brd z dopadové plochy na Toku. Sklonitost terénu širšího území. Zdroj: Oproti pohraničním horám (Jizerky, Krkonoše) jsou Brdy výrazně méně sklonité, s vyšším podílem mírných svahů a plochých vrcholů. Výrazně dynamický terén se objevuje až v severní části podél údolí Litavky (vrch Plešivec a navazující část Brd Hřebeny). 3.2 P ř í r o d n í p o d m í n k y a k r a j i n a Území Brdských lesů je s výjimkou některých specifických ploch (cílové dopadové plochy, střelnice, tankodrom, další výcvikové areály, oblast Padrťských rybníků) souvisle zalesněno, plochy bezlesí tvoří louky, ve vyšších polohách cenná vřesoviště. Přes 80 % území CHKO Brdy tvoří monokulturní smrkový les a Brdy proto představují typickou horskou lesní krajinu s fragmenty původních smíšených lesů. Osídlení území bylo v historii minimální již před zřízením VÚ Brdy, souvislý les není zásadně narušen stavební činností. Výrazným fenoménem území je vojenské využití Brd, v jehož důsledku se v území vyskytují bezlesé lokality s ojedinělou biologickou diverzitou (vřesoviště a sukcesní stadia krajiny udržovaná vojenskou činností). S minimální lidskou činností v území souvisí také ve značné míře zachovaný hydrický režim s vysokou kvalitou povrchových vod, v území se nacházejí četné vodní nádrže, z nichž část zajišťuje dodávky pitné vody pro obce v podhůří. Nejvýznamnější vodní plochou jsou Padrťské rybníky založené v 16. století na Padrťském potoce (nazývaném také Klabava), který je nejdelším a nejvydatnějším vodním tokem v Brdech. Výřez vodohospodářské mapy. Zdroj: heis.vuv.cz Na výřezu rastrové vodohospodářské mapy je zobrazena jižní část území Padrťsko, Rožmitálsko s ukázkou značné hustoty a struktury hydrické sítě v nižších polohách Brd a v podhůří. 13

14 3.3 S í d e l n í s t r u k t u r a ú z e m í Sídelní struktura území má převážně venkovský charakter s výjimkou sídelního těžiště města Příbram (plnohodnotné město s rozvíjející se zástavbou předměstského charakteru) a urbanizační osou Chaloupky Komárov Osek Hořovice, v rámci níž se postupně rozvinulo téměř souvislé osídlení podél silnice II/117. Většinu obcí v řešeném území tvoří vesnice v zemědělské krajině. Řešené území je tvořeno 55 obcemi Středočeského a Plzeňského kraje. Následující tabulka uvádí jejich pořadí dle populační velikosti k Tab.: Populační velikost obcí řešeného území (k ) Pořadí Obec Počet obyvatel Pořadí Obec Počet obyvatel Pořadí Obec Počet obyvatel 1 Příbram Čížkov Narysov Hořovice Hluboš Těně Rožmitál pod Třemšínem Láz Sedlice Spálené Poříčí Drahlín Hvozdec Strašice Chaloupky Skořice Komárov Lhota u Příbramě Medový Újezd Jince Trhové Dušínky Hůrky Mirošov Příkosice Sádek Bohutín Olešná Jivina Zaječov Volenice Nepomuk Dobřív Čenkov Bezděkov pod Třemšínem Obecnice Vysoká u Příbramě Vševily Podlesí Lhotka Křešín Hvožďany Bratkovice Míšov Osek Nové Mitrovice Trokavec Mladý Smolivec Vranovice Malá Víska Věšín Felbabka Borovno Podluhy Ohrazenice Štítov 63 Kraj Středočeský Plzeňský 55 Vísky 45 ORP Hořovice Příbram Blovice Nepomuk Rokycany * Brdy 26 Pozn.: * Samostatná obec Brdy byla zrušena spolu s vojenským újezdem k Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze ( Z tabulky je zřejmé, že největším centrem řešené oblasti je středočeské okresní město Příbram, ve kterém bylo k evidováno trvale žijících obyvatel. Dalšími přirozenými spádovými centry jsou s ohledem k jejich populační velikosti města Hořovice (6 820 ob.) a Rožmitál pod Třemšínem (4 374 ob.). Za lokální centra, plnící roli středisek pro elementární sídelní jednotky, lze označit města a obce s více než obyvatel Spálené Poříčí, Strašice, Komárov, Jince a Mirošov. Třináct obcí řešeného území disponuje populační velikostí větší než obyvatel. Majoritní zastoupení ve studované oblasti mají však sídla s méně než 500 obyvateli (32), jež tvoří elementární prvky sídelní struktury. Demografický vývoj území Níže uvedená tabulka zobrazuje změnu počtu obyvatel v obcích řešeného území v letech 1991, 2001, 2011 a Tab.: Počet obyvatel v obcích řešeného území v letech 1991, 2001, 2011 a 2015 Obec Rok / Počet obyvatel Rok / Počet obyvatel Obec Bezděkov p. Třemš Nepomuk Bohutín Nové Mitrovice Borovno Obecnice Bratkovice Ohrazenice Čenkov Olešná Čížkov Osek Dobřív Podlesí Drahlín Podluhy Felbabka Příbram Hluboš Příkosice Hořovice Rožmitál pod Třemšínem Hůrky Sádek Hvozdec Sedlice Hvožďany Skořice Chaloupky Spálené Poříčí Jince Strašice Jivina Štítov Komárov Těně Křešín Trhové Dušínky Láz Trokavec Lhota u Příbramě Věšín Lhotka Vísky Malá Víska Volenice Medový Újezd Vranovice Mirošov Vševily Míšov Vysoká u Příbramě Mladý Smolivec Zaječov Narysov Brdy* Pozn.: * Samostatná obec Brdy byla zrušena spolu s vojenským újezdem k Tučně je zvýrazněna nejvyšší hodnota počtu obyvatel u dané obce. Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze ( Z tabulky je zřejmé, že ve většině obcí převažuje progresivní vývoj počtu obyvatel. Největší populační velikost byla u 37 z 55 obcí zaznamenána v rámci SLDB v roce Stabilní úbytek počtu trvale žijících obyvatel v obci je zřetelný zejména u největšího sídla řešeného území města Příbrami která se za posledních dvacet let zmenšila o cca obyvatel. Z uvedených dat lze vypočítat průměrný roční přírůstek obyvatel v jednotlivých obcích za sledované období. Ten je v posledních deseti letech ( ) nejpříznivější v Hořovicích (+20,3) a dále v obcích Bohutín, Podlesí, Strašice a Dobřív, kde přesahuje hodnotu +10. Naopak silně záporně se tento ukazatel projevuje u města Příbram (-182,6) Grafické znázornění průměrného ročního přírůstku obyvatel v jednotlivých obcích řešeného území v období v kontrastu k období posledních deseti let ( ) poskytují níže uvedené kartogramy (obr.). 14

15 Průměrný roční přírůstek obyvatel v obcích řešeného území v období Průměrný roční přírůstek obyvatel v obcích řešeného území v období Pozn.: Zdroj: Pozn.: Zdroj: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. SLDB 1991, 2001, 2011, ČSÚ ( Výše uvedený kartogram zobrazuje průměrný roční přírůstek obyvatel v obcích řešeného území dle dat ze SLDB 1991, 2001 a V tomto dlouhodobějším pohledu je zřejmé, že oblast lze rozdělit do několika segmentů dle sledovaného ukazatele. Severní polovina území se vyznačuje převážně kladnými hodnotami průměrného ročního přírůstku, přičemž nejvyšších hodnot zde dosahuje město Hořovice (+18,6). Oblastí, která se vyznačuje rovněž převažujícími kladnými hodnotami ukazatel, je západní část území, ve které je nejvyšších hodnot dosaženo v obcích Strašice (+13,6) a Dobřív (+12,2). Převahu negativních hodnot průměrného přírůstku obyvatel lze pozorovat zejména v jižní části území, přičemž nejvýraznější je zde v obci Mladý Smolivec (-6,1). Extrémní hodnotu vykazuje okresní město Příbram, ve kterém průměrný roční přírůstek obyvatel v období činí -146,9. Sousední obce příbramského sektoru Bohutín a Podlesí vykazují naproti tomu kontrastní hodnoty, přičemž jejich průměrný roční přírůstek patří mezi největší v celém řešeném území (14,55, resp. 10,15). Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. SLDB 1991, 2001, 2011, ČSÚ ( Z kartogramu, zobrazující průměrný roční přírůstek obyvatel v období posledních čtrnácti let ( ), je patrné, že téměř v celém řešeném území lze pozorovat proměnlivý vývoj hodnot sledovaného faktoru v řešeném území. Kladný vývoj lze sledovat v jihovýchodní části území Rožmitál pod Třemšínem a Věšín a dále v západní části území Spálené Poříčí. Tato města a obec vykazují oproti prvnímu kartogramu růst hodnoty. V západní části území zejm. obce Strašice a Dobřív lze naopak pozorovat regresivní vývoj hodnoty, přičemž v uvedených obcích se hodnota ukazatele posunula nejvýrazněji k záporným hodnotám. V jižní části území lze poukázat na stagnující vývoj, přičemž většina obcí v tomto segmentu zůstává v kategorii průměrného ročního přírůstku záporných hodnot (-1 až -5). Nově se do této skupiny obcí přiřadili také obce Mladý Smolivec a Hvožďany. 15

16 Výrazně záporných hodnot za období posledních čtrnácti let dosahuje opět Příbram. Z dat je však zřejmé, že v posledních dekádě úbytek obyvatel okresního města zpomaluje oproti pohledu na období Negativním směrem se při pohledu na statistiku posledních čtrnácti let posunuli rovněž obce Mirošov, Jince a Čenkov. Spádovost obcí Důležitým ukazatelem sídelní struktury území je statistika dojížďky do zaměstnání a do škol. Dále uvedený obrázek zobrazuje formou kartogramu převažující cíle vyjížďky z obcí řešeného území dle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v r. 2011, čímž naznačuje spádovost v rámci studované oblasti. spádovost dvou obcí (Věšín a Nepomuk) k městu Rožmitál pod Třemšínem, které je cílem zároveň značné části vyjíždějících z Hvožďan. Obyvatelé největších měst oblasti Příbrami a Hořovic vyjíždějí nejčastěji do hlavního města Prahy. V celkovém pohledu jsou nejsilnějšími dojížďkovými cíli řešeného území města Praha, Příbram a Plzeň. Hlavní město Praha a okresní město Příbram stahují především obce Středočeského kraje, zatímco Plzeň bez výjimky obce Plzeňského kraje. Z regionálních center se silnou dojížďkou vyznačují Hořovice a Rokycany. Důležitým ukazatelem v rámci sídelní struktury je procentuální zastoupení vyjíždějících vůči celkovému počtu obyvatel v dané obci. Tento vztah zobrazuje dále uvedený obr. Spádovost obcí řešeného území dle cílů vyjížďky z obce v r Pozn.: Zdroj: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů - Plzeňský kraj, Středočeský kraj ( Z uvedeného kartogramu je zřejmé, že největší spádovostí v rámci řešeného území disponuje okresní město Příbram, do kterého nejčastěji dojíždějí obyvatelé obcí ve východní polovině území. V jihozápadní části studované oblasti převažuje spádovost krajského města Plzně. Dalšími městy, která mají poměrně rozsáhlé spádové obvody v rámci řešeném území, jsou okresní město Rokycany (západní část území) a Hořovice (severozápadní část území). V jádrové části Brd lze pozorovat Vyjíždějící do zaměstnání a do škol z obcí řešeného území Pozn.: Zdroj: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů - Plzeňský kraj, Středočeský kraj ( Uvedený kartogram zobrazuje podíl vyjíždějících z obce na celkovém počtu trvale žijících obyvatel. Z obrázku je patrné, že značná část území je charakteristická vysokou vyjížďkou z obce do zaměstnání a do škol, přičemž nejvyšších hodnot je dosahováno v menších obcích s nižší občanskou vybaveností a omezenými možnostmi nabídky pracovních míst. Největší podíl vyjíždějících do škol a do zaměstnání je v obcích Vranovice, Vísky a Štítov (více než 40 %). Naopak nejméně obyvatel vyjíždí 16

17 z obce Hvožďany (méně než 10 %). Relativně nízké procento vyjíždějících (v rámci řešeného území) lze pozorovat dále v centrech osídlení s koncentrací služeb a občanského vybavení Příbram, Hořovice, Mirošov (10 20 %). 3.4 E k o n o m i c k á c h a r a k t e r i s t i k a ú z e m í Základní charakteristika ekonomické aktivity v řešeném území Podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel bez přímé souvislosti k velikosti obce (největší podíl ekonomicky aktivních v r v obcích Trokavec (55 %), Míšov (54 %) a Jince (53%) Podíl zaměstnaných v priméru v přímé vazbě k velikosti obce (v r přes 20 % Nepomuk, Míšov, Borovno, Mladý Smolivec) + dominance obcí v Plzeňském kraji 12 obcí přes 50 % zaměstnaných ve službách, většina z těchto obcí však v bezprostřední vazbě na Příbram Z kartogramu je patrné, že ve většině obcí převažuje významný podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkové populační velikosti obce (více než 65 %). Tento stav je patrný zejména v jádrové části území v severojižním pásu, který tvoří obce Křešín, Jince, Sádek, Obecnice, Vranovice, Sedlice a Věšín. Trend tohoto území narušuje obec Nepomuk, ve které je zaznamenána nejmenší hodnota sledovaného ukazatele (méně než 55 %). V celkovém pohledu je nejvyšší zastoupení EAO v obcích Sedlice a Vševily (více než 75 %). Mezi 70 a 75 % jsou pak EAO zastoupeni v obcích Skořice, Trokavec, Bohutín, Narysov a Trhové Dušínky. Souvislým územím, ve kterém lze v rámci studované oblasti zaznamenat nižší zastoupení EAO je jižní segment, přičemž v pásu sousedních obcí Borovno Nové Mitrovice Čížkov Hvožďany bylo v r zastoupeno % obyvatel ve věku let. Významným ukazatelem ekonomické charakteristiky území je úroveň zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Níže uvedený kartogram zobrazuje míru nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na EAO) v obcích území dle dat ze SLDB Ačkoliv je ukazatel v tomto roce zkreslen celosvětovou ekonomickou recesí, poskytuje porovnání úrovně zaměstnanosti v rámci řešeného území. Podíl EAO na celkovém počtu obyvatel v obcích řešeného území v r Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj: Data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 ( Míra nezaměstnanosti v obcích řešeného území v r Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj: Data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 ( 17

18 Výše uvedený kartogram ukazuje obecně nižší míru nezaměstnanosti v severní a západní části území. Tento jev lze v severní části dát do jisté míry do souvislosti s rozvojovou dynamikou území v kontaktu s dálnicí D5, tvořící jednu z páteřních komunikací republiky a významný segment evropské dopravní sítě. Západní část území je pak ovlivněna spádovostí ke krajskému městu Plzni. Vyšší nezaměstnanost lze naopak pozorovat ve východní Středočeské části řešeného území. Nejvyšší hodnota ukazatele byla zaznamenána v obci Nepomuk (více než 15 %), ve které je zároveň dle předešlého kartogramu nejnižší zastoupení EAO (méně než 55 %). Celkově trend vyšší míry nezaměstnanosti v ORP Příbram (dominuje 9-12 %) koresponduje s výsledky celorepublikového měření tohoto ukazatele viz obr. níže. Obr.: Míra nezaměstnanosti v České republice dle SLDB 2011 Tab. Struktura obyvatelstva a nezaměstnanost v obcích řešeného území v r Název obce Počet obyvatel (k ) Počet obyvatel ve věku 0-14 (k ) Počet obyvatel ve věku let (k ) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (k ) Průměrný věk (k ) Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) k Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) - dosažitelní Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) - celkem Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - absolventi (k ) Zdroj: ČSÚ ( Dle uvedeného kartogramu lze v celkovém pohledu studovanou oblast zařadit převážně do skupiny území s nejnižší mírou nezaměstnanosti (do 8 %). Jediným SO ORP řešeného území, který tuto charakteristiku v celorepublikovém kontextu nesplňuje je právě ORP Příbram (10-12 %). Data, zobrazující strukturu obyvatelstva a aktuální stav nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob dosažitelných) v řešeném území k poskytuje následující tabulka. Bezděkov pod Třemšínem ,0 12, Bohutín ,2 7, Borovno ,6 1, Bratkovice ,7 5, Čenkov ,9 6, Čížkov ,9 6, Dobřív ,0 4, Drahlín ,2 7, Felbabka ,7 2, Hluboš ,6 8, Hořovice ,5 3, Hůrky ,6 3, Hvozdec ,3 3, Hvožďany ,1 6, Chaloupky ,1 4, Jince ,2 5, Jivina ,9 0, Komárov ,1 3, Křešín ,8 5, Láz ,3 9, Lhota u Příbramě ,0 5, Lhotka ,0 3, Malá Víska ,8 3, Medový Újezd ,7 5, Mirošov ,1 3, Míšov ,3 6, Mladý Smolivec ,8 7, Narysov ,2 5, Nepomuk ,9 7, Nové Mitrovice ,7 4, Obecnice ,3 6, Ohrazenice ,2 2, Olešná ,3 4, Osek ,8 3, Podlesí ,0 5, Podluhy ,0 2, Příbram ,0 9, Příkosice ,5 2, Rožmitál pod Třemšínem ,7 7, Sádek ,1 8,

19 Název obce Počet obyvatel (k ) Počet obyvatel ve věku 0-14 (k ) Počet obyvatel ve věku let (k ) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (k ) Průměrný věk (k ) Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) k Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) - dosažitelní Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) - celkem Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - absolventi (k ) Sedlice ,9 10, Skořice ,9 4, Spálené Poříčí ,7 5, Strašice ,0 3, Štítov ,7 7, Těně ,3 3, Trhové Dušníky ,5 6, Trokavec ,1 2, Věšín ,7 7, Vísky ,7 3, Volenice ,1 5, Vranovice ,3 5, Vševily ,0 11, Vysoká u Příbramě ,3 9, Zaječov ,7 2, Zdroj.: ČSÚ, ÚAP údaje za obce ČR ( Z tabulky je zřejmá proměna v úrovni zaměstnanosti v obcích řešeného území. Největší podíl nezaměstnaných osob dosažitelných byl v r zaznamenán v obci Bezděkov pod Třemšínem (12,1 %). Více než 10 % bylo pozorováno rovněž v obcích Vševily a Sedlice. Naopak nejnižší hodnoty ukazatele bylo dosaženo v obci Jivina (0 %). Méně než 3 % nezaměstnaných dosažitelných osob bylo v obcích Borovno, Příkosice, Osek, Ohrazenice, Felbabka, Podluhy, Trokavec a Zaječov. Grafické znázornění sledovaného ukazatele poskytuje níže uvedený kartogram. Míra nezaměstnanosti v obcích řešeného území v r Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj.: ČSÚ, ÚAP údaje za obce ČR ( 19

20 3.5 D o p r a v n í i n f r a s t r u k t u r a Přeprava osob a zboží je v řešeném území zajišťována pomocí silniční a železniční dopravy. Dále uvedený obrázek zobrazuje silniční a železniční síť studované oblasti. Dopravní infrastruktura řešeného území Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj: Digitální vektorová geografická databáze České republiky ArcČR 500, v. 3.2 Silniční doprava Řešeným územím procházejí silnice I. třídy: I/18 Rožmitál pod Třemšínem Příbram napojení na dálnici D4 (křižovatka Dubenec, mimo řešené území) Silnice I/18 zajišťuje v širších vztazích propojení Příbrami se Sedlčany, resp. okresem Benešov. V rámci kraje představuje východozápadní osu propojující radiální dopravní vazby z Prahy do Jihočeského kraje. Její význam spočívá v zajištění dostupnosti města Příbram z širšího regionu a napojení Příbramska na dálnici D4 směrem do Prahy. I/66 Příbram napojení na silnici I/4 (křižovatka Milín, mimo řešené území) Silnice I/66 zajišťuje v krátkém 8km úseku propojení Příbrami se silnicí I/4 směrem do Jižních Čech (Písek). I/19 Plzeň (mimo řešené území) Spálené Poříčí Rožmitál pod Třemšínem Březnice (mimo řešené území) dále směr Milevsko Tábor napojení na dálnici D3 Silnice I/19 je jedinou dopravní trasou, která překonává území Brd v prostoru mezi Středními Brdy a Třemšínskem (jižní oblastí Brdské vrchoviny). Zajišťuje pokračování dopravní trasy I/18 dále zejména západním směrem na Plzeň, v nižším významu také východně směrem na Tábor. Řešeným územím procházejí silnice II. třídy: II/114 Cerhovice Hořovice Lochovice Hostomice, propojující Hořovice s údolím Litavky a obcemi Hostomického úvalu severně od řešeného území II/115 Jince Hostomice Řevnice Radotín, propojující severní okraj území s obcemi Hostomického úvalu a podél Hřebenů také s urbanizační osou Řevnice Praha II/117 Klatovy Blovice Spálené Poříčí Mirošov Strašice Hořovice Žebrák (napojení na dálnici D5), obsluhující západní obvod Brd, pro obce v řešeném území je zásadním dopravním napojením na dálnici D5 u Žebráku II/118 Petrovice Krásná Hora nad Vltavou Příbram Jince Lochovice Zdice (napojení na dálnici D5), obsluhující východní obvod Brd a zajišťující propojení Příbrami s dálnicí D5 ve Zdicích II/176 Březnice Starý Smolivec, obsluhující území jižního okraje Brd II/177 Lnáře Spálené Poříčí, obsluhující jihozápadní obvod Brd II/191 Rožmitál pod Třemšínem Starý Smolivec - Nepomuk, zajišťující pokračování trasy I/18 jižně podél území Brdské vrchoviny V řešeném území je vymezeno množství silnic III. třídy lokálního významu, z nichž většina je ukončena na hranici CHKO Brdy, kde jsou vymezeny pouze účelové komunikace s vyloučením veřejné automobilové dopravy (s výjimkou vjezdu na základě zvláštního povolení). Území střední části Brd je z hlediska silniční dopravy neprostupné. Pro základní představu o vytíženosti dopravních tras jsou uvedeny intenzity dopravy dle Celostátního sčítání dopravy v roce 2010: silnice sčítací úsek těžká motorová vozidla osobní a dodávková vozidla jednostopá motorová vozidla součet všech vozidel Rožmitál p. T - Bohutín I/ Bohutín - Příbram Příbram dálnice D Březnice Rožmitál p. T I/ Rožmitál p. T. Spálené Poříčí Spálené Poříčí - Plzeň I/ Příbram - Milín II/ Hořovice - Lochovice II/ Jince - Hostomice Blovice Spálené Poříčí Spálené Poříčí - Mirošov Mirošov - Strašice II/ Strašice - Olešná Olešná - Komárov Komárov - Hořovice Hořovice dálnice D Lochovice - Jince II/ Jince - Příbram Příbram I/ II/ Březnice - Hvožďany II/ Mladý Smolivec Nové Mitrovice Nové Mitrovice Spálené Poříčí II/ Rožmitál p. T. - Voltuš Voltuš Starý Smolivec Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010, ŘSD. Zdroj: 20

21 Výrazně vytížená je silnice III/11724 Mirošov Rokycany s intenzitou dopravy násobně přesahující intenzitu na silnicích vyšší kategorie (přes vozidel), silnice III/11811 Obecnice Příbram (přes vozidel) a propojení Hořovic a Jinců po silnici III/1149 (přes vozidel). Železniční doprav a Z rozložení plynovodních systémů v území jsou dobře patrné jeho předpoklady pro dislokaci energeticky náročnějších infrastrukturních investic. Charakteristický relativně souvislý prstenec plynofikovaných sídel je přerušen zejména v jižní části mezi Příbramí, Rožmitálem p. T. a Čížkovem. Kapacitní vysokotlaké přivaděče jsou přivedeny na hranici řešeného území (Čenkov, Příbram, Rožmitál p.t, Mirošov, Hořovice). Železniční dopravu zajišťují v řešeném území tyto tratě: 170 Beroun Plzeň Cheb, která je součástí III. železničního koridoru, celostátního i mezinárodního významu; v řešeném území je vedena územím města Hořovice 175 Rokycany Nezvěstice, navazující na trať 170 v Rokycanech 200 Zdice Příbram Písek Protivín, navazující na trať 170 ve Zdicích a zajišťující železniční propojení Příbrami s III. železničním koridorem 204 Březnice Rožmitál pod Třemšínem, odbočující z trasy tratě č. 200 do Rožmitálu, kde je ukončena 3.6 Technická infrastruktura Technická infrastruktura řešeného území je interpretována dále uvedenými schématy: Systémy zásobování pitnou vodou v řešeném území Centrální Brdy jsou zdrojovou oblastí skupinových i místních vodovodů v řešeném území. Systematické pokrytí území vodovodní sítí funguje zejména v oblasti Příbrami, Hořovic a Mirošova (skupinový vodovod Příbram, skupinový vodovod BKDZH (Beroun Králův Dvůr Zdice Hořovice, skupinový vodovod Rokycany-Hrádek-Strašice). V jižní a severní části jsou provozovány lokální vodovody zásobující zpravidla jednotlivé obce. Limitující jsou často kapacity a kvalita jejich zdrojů. Systémy zásobování plynem v řešeném území 21

22 Systémy odvádění odpadních vod v řešeném území Soustavné kanalizační systémy vyústěné na čistírny odpadních vod jsou v provozu v obcích s vyšší koncentrací obyvatelstva (Příbram, Hořovice, Osek, Komárov, Strašice, Dobřív, Mirošov,Spálené Poříčí. Výhledově se předpokládá postupné budování oddílných kanalizačních systémů a čistíren také v menších obcích zejména v jižní a jihozápadní části území. 22

23 4 A N ALÝ ZA ŠIR ŠÍ CH V ZT AHŮ Širší vztahy jsou zobrazeny v samostatném výkrese 1 VÝKRES ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VAZEB. 4.1 Sídelní struktura Polycentrická struktura území je založena na síti měst, mezi něž je v rámci ZÚR SK zařazeno město Příbram. O významu města jako urbanistického těžiště území svědčí jeho aglomerační okruh srovnatelný s městy Beroun a Rokycany v nejbližším okolí. Vyššími centry jsou pak města Praha (mimo výřez) a Plzeň, jejíž urbanizované území je zřetelně vidět na levém okraji výřezu mapy znázorňující pokryv terénu (červené a fialové odstíny urbanizované plochy, žluté a okrové odstíny zemědělské plochy, zelené odstíny lesy a přírodní plochy). Nejbližší centra sídelní struktury, na podkladě základní mapy. Zdroj: Dopravní a technická infrastruktura Širší vazby dopr avní i nfrastr uktury Zásadní dopravní vazbu z pohledu širších vztahů představují republikové radiály dálnic D4 a D5 zprostředkující propojení Příbrami a Plzně s hlavním městem Praha, přičemž osa dálnice D5 je významnější vzhledem k dynamice propojení dvou republikových center (Praha, Plzeň), zatímco dálnice D4 je v současné době ukončena u Příbrami a pokračuje jako silnice I/4 její význam za Příbramí klesá. Corine Landcover Zdroj: V širších vztazích má nejvyšší význam osa Praha Plzeň procházející podél severozápadní hranice řešeného území, která představuje vazbu republikového významu sledující dálnici D5, podél níž jsou utvářena významná centra sídelní struktury (Beroun, Zdice, Hořovice, Rokycany). Na východní straně Brd je dynamika radiály směrem na Prahu výrazně menší, resp. je ukončena v Příbrami město tak představuje urbanistické těžiště území s největším aglomeračním okruhem v porovnání se sídly v řešeném území. D5 D4 Sídelní struktura řešeného území je přerušena masivem pohoří Brd, které geograficky odděluje Plzeňsko a Hořovicko od Vltavské kotliny. Největším a nejvýznamnějším sídlem řešeného území je město Příbram, subcentra představují Rožmitál pod Třemšínem (na JV straně v ose směrem na Prahu) a Hořovice (na severozápadní straně směrem na Prahu). Nadmístní význam má urbanizační osa Mirošov Hrádek Rokycany vázaná na dálnici D5 a blízkost Plzně. Z pohledu širších vztahů je sídelní struktura vyjma výše uvedených sídel relativně řídká, koncentrující se po obvodu Brdské vrchoviny v nejvyšší intenzitě na západním okraji území. Za makroskopickou hodnotu území lze považovat jeho geografickou polohu v rámci sídelní struktury České republiky. Specifická pozice ve struktuře aglomeračních vazeb je zcela ojedinělá v republikovém kontextu. Pro segment území vymezený plzeňskou a strakonickou radiálou je charakteristická přímá vazba na Prahu a pražský region a Plzeňskou aglomeraci. Silniční a dálniční síť ČR výřez. Zdroj: 23

24 Hlavními dopravními uzly pro řešené území jsou sídla Hořovice, Rokycany a Příbram, které jsou po obvodu území Brdské vrchoviny propojeny silnicemi I. a II. třídy v důsledku vlivu pražského regionu jsou v daném území významnější dopravní vazby některých silnic II. třídy (v severní části území) než vazba silnic I. třídy v jižní části území propojující Příbram s Plzní, podrobněji viz předchozí kapitola a srovnání dopravních intenzit. Širší vazby technické infrastruktury V řešeném území se nevyskytují systémy technické infrastruktury republikového významu. V regionálním měřítku je území Brd významným zdrojem pitné vody využívaným především okolními obcemi v lokálním měřítku. V oblasti odstraňování odpadních vod je problematika řešena na lokální úrovni, případně ve spolupráci několika obcí (viz např. záměr na odkanalizování obcí Chaloupky, Komárov, Osek s připojením na ČOV Hořovice). Stávající systém energetických soustav mají lokální význam, rozvoj tranzitních systémů je plánován v rámci záměrů PÚR ČR a ZÚR (posílení vnitrostátní přepravní plynovodní soustavy, vedení VVN 110 kv Příbram Dobříš). Zdroj: turisticka-infrastruktura-6438 Potenciál cestovního ruchu v řešeném území Potenciál řešeného území (po ORP) byl v r při zohlednění vojenského újezdu hodnocen dle Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice (duben 2010) následovně: 4.3 P ř í r o d n í p o d m í n k y a k r a j i n a Území Brd je jedním z největších souvisle zalesněných celků na území ČR, vlivem geomorfologických podmínek a zčásti také v důsledku uzavření prostoru pro vojenské účely se území lesnaté Brdské vrchoviny zachovalo v celistvé podobě, která v rámci ČR nemá obdoby. Z pohledu přírodních hodnot utvářejí Brdy převážně souvislý krajinný celek s přírodním parkem Hřebeny severně od řešeného území směrem k Praze, na něž úzce navazuje území CHKO Český Kras. Rozsahem obdobné území Brd představuje blízké CHKO Křivoklátsko (Křivoklátská pahorkatina) oddělené prostorovou a geomorfologickou bariérou osy dálnice D5, které se však vyznačuje výrazně vyšší mírou urbanizace a fragmentace přírodního prostoru antropogenními prvky. Jedinečný fenomén v kontextu Středočeského kraje představují Brdy zasahující nejvyššími vrcholy (okolo 800 m n. m.) do montánního stupně. Brdy jsou význačné téměř souvislým porostem převážně smrkových lesů a specifickým režimem určeným vojenským využíváním. Z hlediska biodiverzity jsou unikátní dopadové bezlesé plochy. Brdská vrchovina, zejména její střední nejvyšší část představuje jedinečnou malou enklávu horské vegetace v Brdech v rámci Středočeského kraje. 4.4 R e k r e a c e a c e s t o v n í r u c h Území jihozápadní části Středočeského kraje je bohaté na přírodně hodnotná rozsáhlá území představující významné rekreační oblasti: Křivoklátsko Český Kras Brdy Hřebeny Slapy Orlík Území Středních Brd v podstatě navazuje na Brdy Hřebeny, zalesněný pás táhnoucí se od Zbraslavi jihozápadně, kde je v prostoru Jinců přerušen hlubokým údolím Litavky a přechází do území Středních Brd. Brdy Hřebeny jsou oblíbenou rekreační oblastí v blízkosti Prahy a s výbornou dopravní dostupností. V roce 2015 proběhla tzv. Příbramská konference o Brdech, při které se zástupci Podbrdského regionu zabývali otázkou turistické infrastruktury, ale i nejrůznějších rizik s jejím rozvojem spojených. V rámci konference byly identifikovány priority pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace v oblasti Brd: 1) Potřeba citlivého a promyšleného rozvoje turistické infrastruktury jak v Brdech, tak v jejich okolí (na Podbrdsku), včetně potřebné propagace regionu. Infrastruktura uvnitř CHKO by se měla zaměřit především na vybudování sítě značených tras a stezek a zařízení k podpoře měkké turistiky a informovanosti (odpočinkové a rozhledové body, naučné stezky apod.), kdežto v obcích a městech též na budování a rozvoj dalších služeb, včetně ubytování, stravování, dopravy apod. 2) Potřeba zohlednit geologickou a geomorfologickou hodnotu území, která plně opravňuje také k vyhlášení Geoparku Brdy. 3) Budování a rozvoj infrastruktury by se jak na území samotné CHKO, tak v jejím okolí měl uskutečňovat s využitím všech zkušeností a dobré praxe, je žádoucí, aby při jeho rozvoji postupovaly obce a města regionu ve vzájemné shodě, spolupracovaly a koordinovaly své aktivity a případně je dle potřeby konzultovaly s odbornými subjekty. 24

25 25

26 5 ANALÝZA NADŘAZENÝCH DOKUMENTACÍ A PODKLADŮ Smyslem analýzy nadřazených dokumentací a podkladů je zjištění koncepčních a strategických směrů a programů pro řešené území v širších územních vztazích, analýza požadavků na budoucí rozvoj území a evidence záměrů na změny využití území, z nichž konkrétní, územně identifikované záměry jsou shrnuty v kapitole 8 Záměry na provedení změn v území a ve výkrese 4 Výkres záměrů na provedení změn v území. 5.1 P o l i t i k a ú z e m n í h o r o z v o j e Č R Posouzeny jsou požadavky a záměry dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále též jen PÚR ČR ), ve znění Aktualizace č. 1 schválené vládou ČR dne usnesením č Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území V řešeném území je nutné respektovat Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, z nichž se řešeného území a problematiky budoucího rozvoj Brd a nejbližšího okolí týkají zejména následující priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území se nachází v prostoru mezi rozvojovou oblastí OB1 (Metropolitní rozvojová oblast Praha) a rozvojovou oblastí OB5 (Rozvojová oblast Plzeň) v blízkosti rozvojové osy OS1 Praha Plzeň hranice ČR/Německo (- Nürnberg). Vlastní řešené území není dotčeno vymezením rozvojové oblasti nebo rozvojové osy, ale z provedených analýz (viz ostatní kapitoly) lze konstatovat zásadní vliv rozvojové osy na západní část území (nižší nezaměstnanost, větší ekonomická aktivita, lepší dostupnost území atd.). Přestože rozvojová osa územím neprochází, významně ovlivňuje stav i budoucí rozvoj řešeného území. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Výřez z PÚR ČR Schéma 2 Rozvojové oblasti a rozvojové osy. Zdroj: MMR ČR. Specifické oblasti Řešené území není dotčeno vymezením specifické oblasti. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Rozvojovou osu OS1 kopíruje koridor vysokorychlostní dopravy VR1 Plzeň Praha, jehož realizace může mít vliv na dostupnost řešeného území, které však vymezením tohoto koridoru není územně dotčeno. Řešeného území se dotýká vymezený koridor dálnice D4 (úsek Příbram Nová Hospoda) zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci území státu. Výřez z PÚR ČR Schéma 5 Doprava silniční. Zdroj: MMR ČR. Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Řešeným územím prochází koridor P8 pro plynovod přepravní soustavy ve Středočeském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice. Důvodem jeho vymezení je posílení vnitrostátní přepravní soustavy s cílem kapacitně zajistit možnost přepravy plynu do míst spotřeby v rámci ČR (pražský a středočeský region). 26

27 (46) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: b) rozvoj bydlení sledovat zejména ve městě Příbram a v navazujících obcích Bohutín, Podlesí, Lhota u Příbramě, Trhové Dušníky a dále v Milíně; c) rozvoj ekonomických aktivit sledovat zejména v Příbrami; d) využívat možnosti transformace brownfield pro nové funkce; (47) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR; b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; c) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména národních kulturních památek - Příbram, Příbram - Svatá Hora, areál chrámu Panny Marie; d) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména evropsky významných lokalit Malý Drahlín, Obecnický potok; e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: e.3) regionálních biocenter 874 Kosov, 849 Kotalík, 1397 Trhové Dušníky. Výřez z PÚR ČR Schéma 8 Plynárenství. Zdroj: MMR ČR. 5.2 Z á s a d y ú z e m n í h o r o z v o j e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e Krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Zásady územního rozvoje Středočeského kraje stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území s důrazem na ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Polycentrická struktura území je založena na síti měst, mezi něž je v rámci ZÚR SK v řešeném území zařazeno pouze město Příbram, zdůrazněna je priorita posilování významu ostatních center osídlení, v řešeném území se jedná o město Hořovice. Obecným požadavkem je zlepšení dopravní vazby silnice R4 vytvářející spojení Prahy s Jihočeským krajem a vedoucí v napojení na město Příbram. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Do řešeného území zasahuje rozvojová osa OS1 Praha Beroun Plzeň (v řešeném území zahrnuje obce Hořovice, Osek, Komárov a Chaloupky, tedy významnou urbanizační osu s těžištěm ve správním centru ORP Hořovice), pro niž jsou stanoveny následující zásady a úkoly pro územní plánování (vyjmenovány jsou pouze zásady a úkoly týkající se řešeného území): (15) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvoj bydlení soustřeďovat především do měst (Zdice, Hořovice, Žebrák); b) ekonomické aktivity dále rozvíjet zejména v zóně Žebrák-Tlustice a v prostoru Zdice a Cerhovice s vazbou na MÚK na dálnici D5; c) logistické a výrobní areály umísťovat tak, aby neměly negativní důsledky na centrální a obytná území sídel; (16) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) v územních plánech obcí řešit vazby navazující silniční sítě na dálnici D5; týká se to zejména prostoru Hořovic (vedení silnic II/117 a II/114); b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny. c) respektovat požadavky na ochranu památek, zejména vesnické památkové zóny Kleštěnice a národních kulturních památek Hořovice (zámek); e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: e.1) regionálních biocenter 1943 Bouchalka, 1422 Kleštěnice, 1424 Štilec. Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast OBk5 Příbram (v řešeném území zahrnuje město Příbram jako významné centrum osídlení a nejbližší obce v jeho aglomeračním okruhu (Bohutín, Podlesí, Obecnice, Lhota u Příbramě, Drahlín, Sádek, Bratkovice, Hluboš, Trhové Dušníky), pro niž jsou stanoveny následující zásady a úkoly pro územní plánování (vyjmenovány jsou pouze zásady a úkoly týkající se řešeného území): Výřez ze ZÚR SK Výkres I.1 Uspořádání území kraje. Zdroj: 27

28 Centra osídlení Jako střední centrum významné je identifikováno město Příbram. (69) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvíjet regionální obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro širší spádové území; b) rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výrob a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí; c) zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obslužnosti; d) chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu; (70) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svém spádovém obvodě; c) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi. Jako nižší centrum významné je identifikováno město Hořovice. (75) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvíjet obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádové území; c) rozvíjet ekonomické aktivity vytvářející podmínky pro rozvoj obslužných funkcí a nabídku pracovních příležitostí pro svá spádová území; e) chránit kulturní a přírodní hodnoty území. (76) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) vytvářet podmínky pro zlepšení dopravní obslužnosti vyšším uplatněním hromadné dopravy ve svém spádovém obvodě; c) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi. Jako lokální centrum je identifikováno město Rožmitál pod Třemšínem. (81) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) saturovat potřeby obslužných funkcí v mikroregionální respektive lokální úrovni s cílem stabilizovat osídlení v řídce osídleném území; b) zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich spádového území; c) chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu; e) chránit kulturní a přírodní hodnoty území. (82) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi Specifické oblasti Řešené území je v jižní části zahrnuto do specifické oblasti SOBk1 Brdy Rožmitálsko, pro niž jsou stanoveny následující zásady a úkoly pro územní plánování: (88) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) spolupracovat se sousedním kraje Plzeňským na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti; b) vytvářet podmínky pro bydlení a rozvoj pracovních příležitostí v odlehlé obci Hvožďany; c) udržet zemědělskou výrobu v hodnotném přírodním prostředí odpovídajícími způsoby; (89) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) prověřit možnosti zlepšení silničního spojení k lokálním centrům Rožmitál pod Třemšínem a Březnici na obvodě specifické oblasti; b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; c) respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace - Getsemanka I. a II., Na skalách; přírodních památek - Hřebenec, Třemešný vrch; evropsky významných lokalit Bezděkovský lom, Březinský rybník, Hvožďanské Háje, Kotelský potok, Rožmitál pod Třemšínem, Rybník Vočert a Lazy, Velký Raputovský rybník, Závišínský potok; d) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: d.1) nadregionálního biocentra 53 Třemšín; d.2) regionálních biocenter 855 Metelské rybníky, 854 Špalková hora;. Plochy a koridory dopravy mezinárodního a republikového významu Výřez ze ZÚR SK Výkres I.2 Plochy a koridory nadmístního významu. Zdroj: Na republikové úrovni je vymezen záměr zkvalitnění železniční dopravy: (121) ZÚR zpřesňují koridor tratě č. 170 Zdice Cerhovice (- Plzeň), (vymezený v PÚR 2008 jako CE40a), který je součástí III. tranzitního koridoru AGC E40, jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu D203; 28

29 Plochy a koridory dopravy nadmístního významu V ZÚR SK jsou navržena opatření pro zkvalitnění dopravní infrastruktury kraje, jedná se zejména o dílčí úpravy vedení úseků komunikací nadmístního významu: na síti silnic I. třídy: (139) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 26) koridor pro umístění stavby D035 silnice I/18: úsek Bohutín Příbram Dubno; 27) koridor pro umístění stavby D036 silnice I/18: obchvat Vranovic; 30) koridor pro umístění stavby D039 - silnice I/19: obchvat Věšína; na síti silnic II. třídy: (142) ZÚR navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 57) koridor pro umístění stavby D084 silnice II/114: Hořovice, východní obchvat, připojení na silnici II/117; 67) koridor pro umístění stavby D095 silnice II/117: úsek Komárov Osek, severozápadní obchvat; 68) koridor pro umístění stavby D096 silnice II/117: Záluží, jižní obchvat; 69) koridor pro umístění stavby D097 silnice II/117: Tlustice, přeložka; Plochy a koridory technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu V ZÚR SK jsou navržena opatření pro zkvalitnění technické infrastruktury kraje i republiky v širších souvislostech: v oblasti plynárenství: (162) ZÚR zpřesňují koridor P8 (z PÚR 2008) pro VVTL plynovod Drahelčice Háje jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu P01; Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu V ZÚR SK jsou navržena opatření pro zkvalitnění technické infrastruktury kraje: v oblasti elektroenergetiky: (171) ZÚR navrhují tyto plochy a koridory pro umístění staveb nadřazené elektrorozvodné soustavy (VVN): n) plochu a koridor pro umístění stavby E20 vedení VVN 110 kv Příbram Dobříš, vč. rozvodny 110 kv Dobříš; lokality akumulace povrchových vod (LAPV): Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV) jsou vymezené v ZÚR SK formou územních rezerv na základě Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území pořízeného v roce 2011 společně Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Jedná se o tyto: 6. Amerika (obec Strašice) 50. Kleštěnice (městys Komárov) Plochy a koridory nad regionálního a regionálního územního systému ekologické stability ZÚR SK vymezují skladebné části ÚSES na nadregionální a regionální úrovni; kompletní výčet je shrnut v kapitole 8 Záměry na provedení změn v území. Vymezení cílových charakteristik krajiny Převážná část území je vymezena jako krajina přírodní a zahrnuje zejména lesnaté území Brdské vrchoviny. (223) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) zachování přírodních a krajinářských hodnot; b) změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Území po obvodu Brd je vymezeno jako krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních. (221) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot; b) neohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Oblasti měst Příbram, Hořovice a Rožmitál pod Třemšínem jsou vymezeny jako krajina sídelní, v případě prvních dvou také jako krajina příměstská (území aglomerace měst). (209) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. 5.3 Z á s a d y ú z e m n í h o r o z v o j e P l z e ň s k é h o k r a j e Krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území s důrazem na prostorové uspořádání území rozvoj sídelní struktury, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, ochranu krajinných hodnot a protipovodňovou ochranu území. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Do řešeného území okrajově zasahuje rozvojová osa OS1 Praha Plzeň hranice ČR/Německo (v řešeném území zahrnuje obec Medový Újezd), ze stanovených úkolů pro územní plánování se území týká pouze požadavek Vytvářet podmínky pro využití přírodně-rekreačního potenciálu území pro cestovní ruch. Okrajově je v řešeném území vymezena také rozvojová osa RO3 Rokycany (v řešeném území zahrnuje obec Mirošov), stanoveny jsou úkoly týkající se rozvoje města Rokycan jako komplexního regionálního centra osídlení. Specifické oblasti Téměř celá část řešeného území v Plzeňském kraji je zahrnuta do specifické oblasti SON5 Brdy (obce Dobřív, Hůrky, Medový Újezd, Strašice, Těně, Skořice, Štítov, Příkosice, Vísky, Trokavec, Spálené Poříčí, Borovno, Míšov, Nové Mitrovice, Čížkov, Mladý Smolivec). Pro SON5 jsou stanoveny tyto kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Posilovat stabilitu sídelní struktury regionu, zejména menších vesnických sídel s cílem obnovy vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území. Vytvářet podmínky pro širší využití rekreačního potenciálu území v přímé návaznosti na území vojenského újezdu Brdy. Dále jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování obcí: Vytvářet územní podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti. Do územních plánů zapracovat záměry mezinárodního, republikového a nadmístního významu v souladu s kapitolou 5. Posilovat trvalé osídlení nabídkou volných ploch pro přiměřený rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit v území. Výřez z mapy Generelu LAPV. Zdroj: vc._protokolu.pdf 29

30 v oblasti zásobování plynem: VTL přípojka do Kasejovic do RS Mladý Smolivec Výřez ze ZÚR PK Výkres A1 Uspořádání území kraje. Zdroj: Plochy a koridory dopravy nadmístního významu V ZÚR PK jsou navržena opatření pro zkvalitnění dopravní infrastruktury kraje, jedná se zejména o dílčí úpravy vedení úseků komunikací nadmístního významu: na síti silnic I. třídy: I/19 - Losiná (Milevsko Tábor Pelhřimov), úsek Žákava Spálené Poříčí Borovno, přeložka územní rezerva na síti silnic II. třídy: II/232 - Rokycany Břasy Kozojedy Brodeslavy + (Rokycany Hrádek Mirošov), úsek Rokycany Hrádek Mirošov, nová trasa na síti silnic III. třídy: III/11721 Napojení Strašic na dálnici v oblasti železniční dopravy: trať č. 175 Rokycany Nezvěstice: úpravy trati, propojení na Šťáhlavy, územní rezerva V oblasti cyklodopravy je v řešeném území vymezena významná dálková cyklotrasa (dotčené obce Dobřív, Strašice): Dálková cyklotrasa Praha Plzeň Regensburg včetně odbočení na Lískovou Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu V ZÚR SK jsou navržena opatření pro zkvalitnění technické infrastruktury kraje: Výřez ze ZÚR PK Výkres A2 Výkres ploch a koridorů nadmístního významu. Zdroj: Plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability ZÚR PK vymezují skladebné části ÚSES na nadregionální a regionální úrovni; kompletní výčet je shrnut v kapitole 8 Záměry na provedení změn v území. Vymezení cílových charakteristik krajiny V řešeném území jsou vymezeny krajinné oblasti (supervizuální celky), pro něž jsou stanoveny obecné zásady diferencované územní péče o krajinu: 2 Blovická oblast 3 Rokycanská oblast 30

31 4 Holoubkovská oblast 27 Nepomucká oblast 28 Blatská oblast Dále jsou vymezeny krajinné dominanty a veduty na území obcí Dobřív, Mirošov, Spálené Poříčí a Čížkov. Řešené území je dotčeno vymezením CHKO Brdy, jejíž přehledovou mapu uvádí následující obrázek. Výřez ze ZÚR PK Výkres A4 Výkres typů krajin podle stanovených cílových charakteristik. Zdroj: Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y k r a j ů a O R P Vzhledem k období aktualizace těchto podkladů budou náměty na doplnění případně upřesnění jednotlivých jevů obsahem II. etapy ÚS Brdy, pro jejíž zpracování budou využity ÚAP obcí a krajů aktualizované po rozhodujícím datu , ke kterému došlo ke zrušení VÚ Brdy a vyhlášení CHKO Brdy O b o r o v é k o n c e p č n í p o d k l a d y p ř í r o d a a k r a j i n a Plán péče o CHKO Brdy Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území ( 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění dále jen zákon ). Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánů péče jsou stanoveny prováděcím předpisem (vyhláška MŽP č. 64/2011 Sb.) a příslušným metodickým pokynem MŽP. Přehledová mapa přírodních a krajinných hodnot území. Zdroj: Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče o CHKO Brdy je zpracován jako jeden z podkladů pro vyhlášení CHKO a je prvním dokumentem tohoto druhu pro uvedené území. Dokument byl zpracován AOPK ČR v letech Součástí plánu péče je soupis prioritních úkolů v rámci CHKO Brdy: iniciovat a ve spolupráci s vlastníkem lesů (zejména VLS) zpracovat a následně realizovat projekt plošně významného nastartování přeměn druhové skladby lesů na přírodě blízkou skladbu a vytvoření větších celků lesů s vyšší biologickou hodnotou (přednostně realizovaný v území navazujícím na I. a II. zóny a v povodí toků s výskytem chráněných druhů) udržet, případně obnovit přírodní hodnotu bývalých dopadových ploch a vojenských cvičišť po ukončení vojenské činnosti, ve spolupráci s vlastníkem pozemků zde zajistit vhodný management (kosení, pastva, vyřezávání dřevin, narušování povrchu, potlačování expanze třtiny křovištní aj.), na lokalitách se zachovanou vojenskou činností, která zároveň slouží jako vhodný management území tuto činnost podporovat ve spolupráci s vlastníky a uživateli zajistit údržbu podbrdských lučních komplexů, především bezkolencových a pcháčových luk doplnit síť MZCHÚ o další cenné lokality vyhlášením nových MZCHÚ ve VÚ Brdy (zejména malé biologicky cenné lokality, které nemohly být kvůli velikosti zařazeny do I. či II. zóny) chránit významné geologické, geomorfologické a paleontologické lokality před poškozením (např. v důsledku zvýšené návštěvnosti); nejvýznamnější z nich zařadit do návrhů MZCHÚ zachovat přírodě blízký charakter vodních toků včetně jejich niv, vodních ploch a mokřadů a podporovat opatření ke zlepšování kvality vodního prostředí, aby splňovalo nároky druhů vázaných na vodní ekosystémy (zejména předmětů ochrany EVL) zachovat vodní režim území (pramenišť, rašelinišť, vlhkých a mokřadních luk, podmáčených a rašelinných lesů) a podporovat opatření na revitalizaci míst postižených odvodněním ve spolupráci s hospodařícím subjektem na Padrťských rybnících upravit hospodaření tak, aby došlo k zlepšení stavu vodních a mokřadních společenstev a ZCHD rostlin a živočichů na ně vázaných 31

32 zachovat nebo zlepšit stav biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany ve vymezených EVL na území CHKO a biotopů a druhů typických pro brdskou přírodu zajišťovat ochranu krajinného rázu, tj. zejména udržet dosavadní minimální zastavěnost, chránit volnou krajinu před rozšiřováním zástavby, prosazovat udržení dosavadního poměru mezi lesními a nelesními částmi (udržení nezalesněných enkláv), nerozšiřovat silniční síť apod. provést potřebné průzkumy pro doplnění odborných informací o území a zajistit nezbytný monitoring společenstev, rostlinných a živočišných druhů ve spolupráci s obcemi a vlastníky (zejména VLS) usměrňovat rozvoj rekreačního využití na území bývalého VÚ Brdy po jeho zrušení, zajistit vznik kvalitního terénního informačního systému a podporovat vytváření návštěvnické infrastruktury, včetně odborné spolupráce na zřízení a provozu návštěvnického střediska, umožňující zachování přírodních a krajinných hodnot území Jako konkrétní územně identifikované záměry jsou vymezeny maloplošně zvláště chráněná území: PR Koníček PR Klobouček PR Vystrkov PR Tok PR mokřady Padrťských rybníků PP Třítrubecká vyhlídka a Skládaná skála PP Jindřichova skála PP Skelná huť PP Za Výrovnou PP Hrachoviště PP Lipovsko PP Licitanta PP Valdek PP Kotelské louky PP Louka pod Palcířem V rámci Plánu péče o CHKO Brdy jsou dále vymezeny cyklotrasy vnitřního prostoru CHKO s návazností na okolní existující trasy, a naučné stezky. Preventivní hodnocení krajinného rázu území CHKO Brdy Preventivní hodnocení krajinného rázu pro území CHKO Brdy bylo zpracováno v roce 2012 s cílem definovat oblasti a místa krajinného rázu a stanovit podmínky ochrany krajinného rázu; z obecného hlediska jsou stanoveny zejména tyto požadavky: Zachovat stávající ráz území vyznačující se především obzvláště cennými přírodními hodnotami, lesnatostí jako zásadním a typickým znakem oblasti v měřítku oblastí i míst krajinného rázu či výrazným vizuálním působením Nenarušovat jedinečný vizuální projev specifických částí území v místech někdejšího osídlení zachovat bohatou druhově, tvarově diferencovanou rozptýlenou zeleň Důsledně chránit pohledově exponované partie území, především terénní hrany v okrajových částech lesnaté horizonty s vizuálním uplatněním v dálkových výhledech Definovat budoucí strategii či management specifických v současnosti přírodovědných ploch vzniklých v důsledku dlouhodobé vojenské správy dopadových ploch, především nacházejících se výše položených partiích (Tok, Jordán, Brda) Vyloučit nežádoucí zásahy do cenných přírodních partií území (řečiště toků, lokality s cennými geomorfologickými jevy, rašeliniště aj.) V dlouhodobém výhledu (trvale) udržet plošný lesní pokryv jako určující krajinnou složku vytvářející identitu Středních Brd i Třemšínska; posilovat přirozenou druhovou skladbu v hospodářských lesích Ve zpřístupněném území vybudovat potřebnou turistickou infrastrukturu (informační, občerstvovací) ve formě drobných stavebních objektů respektujících zástavbou nedotčený horský lesnatý charakter území a výskyt solitérní zástavby; zabránit nadměrné koncentraci účelové rekreační ubytovací zástavby; posílení realizačních předpokladů cestovního ruchu směrovat za hranice připravované CHKO Vyloučit výstavbu objektů individuální rekreace Zabránit vzniku nových (umělých) krajinných dominant V přípravné fázi potenciálních či již navrhovaných záměrů provést jejich kauzální posouzení Členění CHKO Brdy na oblasti a místa krajinného rázu. Zdroj: Preventivní hodnocení krajinného rázu území CHKO Brdy Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje V rámci Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje je vyzdvihnut biologický význam Brd v kontextu Středočeského kraje území je identifikováno jako velkoplošný okrsek odpovídající svými přírodními hodnotami kategorii CHKO (dosud nechráněné) v tomto směru jsou záměry vyplývající z Koncepce naplněny. Generel místního ÚSES na území CHKO Brdy Na území CHKO Brdy je vymezen pouze nadregionální a regionální ÚSES, v souvislosti s vyhlášením CHKO Brdy je nyní připravován Generel místního ÚSES jako zásadní podklad pro zahrnutí lokálních skladebných částí ÚSES do územních plánů obcí. Výstupy Generelu místního ÚSES budou pravděpodobně k dispozici až v průběhu zpracování II. etapy ÚS. 5.6 O b o r o v é k o n c e p č n í p o d k l a d y d o p r a v a Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje V Generelu cyklistických tras a cyklostezek jsou navrženy zejména dílčí úseky pro doplnění stávající sítě, regionální význam má cyklostezka Litavka vedoucí podél stejnojmenné říčky z Příbrami do Berouna; před Příbramí je vedena jako Březnická cyklostezka. 32

33 5.7 O b o r o v é k o n c e p č n í p o d k l a d y t e c h n i c k á i n f r a s t r u k t u r a Plán rozvoje vodovodů a ka nalizací Středočeského kraje V rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je evidována řada záměrů na rozšíření a zkvalitnění vodovodní a kanalizační sítě, pro účely ÚS Brdy jsou sledovány pouze koncepční záměry (výstavby ČOV a kanalizace, páteřní řady apod.): v oblasti zásobování vodou Věšín (vodovod) Buková (vodovod) Sedlice (vodovod) Vranovice (vodovod) Hoděmyšl (vodovod) Voltuš (vodovod) v oblasti odstraňování odpadních vod Nepomuk (ČOV a kanalizace) Věšín (ČOV a kanalizace) Jince a Příbram (rekonstrukce) Vysoká Pec (ČOV a kanalizace) Láz (ČOV a kanalizace) Dominikální Paseky (ČOV a kanalizace) Trhové Dušníky (ČOV a kanalizace) Obecnice (ČOV a kanalizace) Sádek (ČOV a kanalizace) Komárov, Osek, Zaječov, Kvaň (páteřní kanalizační řad a napojení na ČOV Hořovice Hvožďany (ČOV a kanalizace) Bratkovice (ČOV a kanalizace) Záměry v oblasti vodovodů a kanalizace včetně stávajících systémů jsou zobrazeny na výřezech grafické části Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Výřez severní části řešeného území. Zdroj: Generel cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje Pozn.: Navrhované cyklotrasy jsou označeny modře a červeně; navrhované cyklostezky jsou označeny tučně světle modře. Návrh parkovišť v rámci částečného zpřístupnění VÚ Brdy Součástí organizace částečného zpřístupnění VÚ Brdy v roce 2008 (podrobněji viz kapitola 10 Analýza omezení vyplývajících z vojenského využití Brd) byl návrh parkovacích ploch v nástupních místech do Brd; záměry jsou dlouhodobě sledovány i v době téměř úplného otevření území veřejnosti. Jedná se o tato záchytná parkoviště: JV okraj sídla Strašice JV okraj sídla Zaječov parkoviště u zříceniny hradu Valdek parkoviště v sídle Velcí SZ okraj sídla Obecnice SZ okraj sídla Láz S okraj sídla Nepomuk (realizováno) 33

34 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje V rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje je evidována řada záměrů na rozšíření a zkvalitnění vodovodní a kanalizační sítě, pro účely ÚS Brdy jsou sledovány pouze koncepční záměry (výstavby ČOV a kanalizace, páteřní řady apod.): v oblasti zásobování vodou Záluží (vodovod) Lučiště (vodovod) Hořice (vodovod) Borovno (vodovod) v oblasti odstraňování odpadních vod Číčov (ČOV a kanalizace) Dožice (ČOV a kanalizace) Starý Smolivec (ČOV a kanalizace) Mladý Smolivec (ČOV a kanalizace) Radošice (ČOV a kanalizace) Borovno (ČOV a kanalizace) Hořehledy (ČOV a kanalizace) Skořice (ČOV a dostavba kanalizace) Nové Mitrovice (ČOV a kanalizace) Záměry v oblasti vodovodů a kanalizace včetně stávajících systémů jsou zobrazeny na výřezech grafické části Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. 34

35 5.8 O b o r o v é k o n c e p č n í p o d k l a d y v o d n í r e ž i m Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje Ve vyhodnocení stavu ochrany před povodněmi a vodního režimu krajiny byla identifikována zastavěná území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi, v řešeném území se jedná o tyto obce: Dobřív (tok Klabava) Spálené Poříčí (tok Bradava) Strašice (tok Klabava) V rámci studie jsou navržena tato opatření v jednotlivých dotčených obcích: 35

36 Výřez obec Dobřív. Zdroj: Koncepce ochrany vod, Studie protipovodňových opatření návrh variant možného řešení Výřez město Spálené Poříčí. Zdroj: Koncepce ochrany vod, Studie protipovodňových opatření návrh variant možného řešení Vzhledem k omezeným možnostem rozšíření koryta Klabavy v intravilánu Strašic existuje pro zlepšení odtokových poměrů při povodňových průtocích prakticky jediná možnost, kterou je snaha o zadržení splavenin nad obcí. K tomu by mohly být využity poldry, navrhované na Třítrubeckém potoce a Reservě, případně by měly být vytipovány další profily pro vybudování přehrážek i na Klabavě. Součástí studie je ekonomické zhodnocení (naléhavost realizace navrhovaných protipovodňových opatření ve vztahu k účinnosti opatření, prospěšnosti opatření a hodnoty chráněného majetku, všechny dotčené obce byly zařazeny do kategorie 2 (střední priorita). 5.9 O b o r o v é k o n c e p č n í p o d k l a d y r e k r e a c e a c e s t o v n í r u c h Aktualizace programu rozvoje cestovního r uchu Středočeského kraje na období Území Brd tvoří v rámci programu rozvoje cestovního ruchu jednu z několika atraktivit přírodně rozmanitého prostředí kraje vedle Křivoklátska, Českého krasu a dalších. Vizí strategie, resp. programu rozvoje cestovního ruchu je: Vznešené hrady a zámky, města a městečka s příběhy, unikátní skvosty přírody. Kvalitní a cenově příznivé služby, přátelští obyvatelé, prostě místo kam přijedete a budete se rádi vracet to jsou Střední Čechy. Řešeného území se týkají náměty a návrhy témat pro tvorbu produktů destinace Střední Čechy: dolování a hornictví: příběhy přeměny krajiny. Příběhy lidí spojené s dolováním, hornictvím a zpracováním surovin v průběhu času; mincovnictví (Březové Hory Příbram). Konkrétní opatření programu se týkají zejména marketingové strategie a dalších aktivit přímo nesouvisejících s územním rozvojem. Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje Jedním z cílů rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji je podpora perspektivních území rozvoje CR (např. Brdy aj.), zároveň je území Brd zařazeno mezi návštěvnické atraktivity regionu jako největší zalesněná plocha ve střední Evropě (ekoregion Zelená střecha Evropy Podbrdsko, Zbirožsko). Z dalších obecných cílů rozvoje cestovního ruchu v kraji jsou pro řešené území významné tyto: optimalizace využití přirozeného potenciálu území jak turistických cílů, tak aktivit CR (nutná analýza využívaných, omezeně využívaných a nevyužívaných možností a návrh využití) zvýšení rozsahu, komplexnosti (doplňkové služby) a přitažlivosti poskytované nabídky podpora perspektivních oblastí rozvoje CR - upřednostněný rozvoj wellness - zdravotně rehabilitačních, rekondičních a kondičních pobytů a zařízení vybudování vhodné infrastruktury cestovního ruchu rekonstrukce, modernizace a budování kulturní infrastruktury se vztahem k cestovnímu ruchu rozvoj ekologické turistiky rozvoj nových forem cestovního ruchu a inovace nabídky zlepšení kvality služeb (v relaci s cenovou úrovní) - standardizace a certifikace decentralizovaná koncentrace volnočasových aktivit (vedle tradičních středisek množství lokalit cestovního ruchu) zvýšení počtu hostů v ubytovacích zařízeních zvýšení podílu hotelů vyšší kategorie S v a z k y o b c í V řešeném území je aktivních několik sdružení obcí, jejichž koncepční dokumenty představují zároveň podklady pro územní studii. MAS Podbrdsko Místní akční skupina Podbrdsko je nezávislé společenství lidí, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí, apod.), kteří chtějí být aktivní ve prospěch svého regionu. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech především díky aktivnímu získávání a rozdělování dotačních prostředků pro fyzické i právnické osoby z regionu, v němž MAS působí. DSO Příbram Dobrovolný svazek obcí ORP Příbram byl založen na ustavující Valné hromadě, dne 23. září 2015 na základě Smlouvy o zřízení dobrovolného svazku obcí ORP Příbram. Zakladateli jsou obce Bohostice, Dolní Hbity, Drásov, Dubno, Hvožďany, Láz, Obecnice, Obory, Pečice, Příbram, Radětice, Sedlice, Vrančice, Vranovice. Dobrovolný svazek obcí ORP Příbram, byl zapsán na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje pod registračním číslem 338/2015/PB do rejstříku dobrovolných svazků obcí, se vznikem dne V září 2015 začalo město Příbram pracovat na přípravě nového projektu Místní akční plán ORP Příbram (CZ /0.0/0.0/015_005/ ), který je financovaný z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) ve výši 95 %, zbylých 5 % spolufinancuje město Příbram společně s finančním partnerem projektu MAS Podbrdsko, z.s.. Místní akční plán (MAP) bude prioritně zaměřen na rozvoj kvalitního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Cílem projektu je zlepšit kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách tím, že bude podpořena spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání, tj. společné informování, vzdělávání a plánování partnerských aktivit pro řešení místních specifických problémů a potřeb. Horní Berounka, povodí Klabavy Horní Berounka, povodí Klabavy je svazek obcí v okresu Plzeň-město a okresu Rokycany, jeho sídlem jsou Rokycany a jeho cílem je ochrana zájmů a zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem každou účastnickou obec. Sdružení obcí bylo založeno za účelem společné koordinace rozvoje území. Mezi hlavní cíle činnosti patří například ochrana životního prostředí, koordinace významných investičních akcí, projekty podpory ekonomického rozvoje území, rozvoje cestovního ruchu, či společná propagace. Sdružuje celkem 24 obcí a byl založen v roce 1999, zpracována je Strategie rozvoje mikroregionu Horní Berounka, povodí Klabavy. 36

37 6 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území jsou zobrazeny v samostatném výkrese A.2 VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ. č. jev ÚAP výskyt práce s jevem limit využití území zobrazení ve výkrese váha limitu hodnota území zobrazení ve výkrese význam hodnoty pro CR 1. zastavěné území A N 2. plochy výroby A N 3. plochy občanského vybavení A A A schematicky plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území A N 5. památková rezervace včetně ochranného pásma N 6. památková zóna včetně ochranného pásma A A A A ++ A A krajinná památková zóna N 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A A A A ++ A A nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A A A A ++ A A památka UNESCO včetně ochranného pásma N 11. urbanistické hodnoty A A A schematicky region lidové architektury A A A schematicky historicky významná stavba, soubor A A A schematicky architektonicky cenná stavba, soubor A A A schematicky významná stavební dominanta A A A schematicky území s archeologickými nálezy A A A N + A A oblast krajinného rázu a její charakteristika A N 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika A N 19. místo významné události A A A A významný vyhlídkový bod A A A A územní systém ekologické stability A A A A (pouze regionální a nadregionální) +++ A A významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou A A A A ++ A A významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou údolní niva A A A N ++ A N přechodně chráněná plocha A N 25. národní park včetně zón a ochranného pásma N 26. chráněná krajinná oblast včetně zón A A A A +++ A A národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma N 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma A A A A +++ A A národní přírodní památka včetně ochranného pásma N 30. přírodní park A A A A ++ A A přírodní památka včetně ochranného pásma A A A A +++ A A památný strom včetně ochranného pásma A A A A + A A biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO N 34. NATURA evropsky významná lokalita A A A A +++ A A NATURA ptačí oblast N 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlina živočichů s národním významem N 37. lesy ochranné A A A N ++ A A les zvláštního určení A A A N ++ A A lesy hospodářské A A A N ++ A A vzdálenost 50 m od okraje lesa A N 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka A N 42. hranice biochor A N 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti A N 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem A A A A +++ A A chráněná oblast přirozené akumulace vod A A A A + A A zranitelná oblast A A A N + N 37

38 č. jev ÚAP výskyt práce s jevem limit využití území zobrazení ve výkrese váha limitu hodnota území zobrazení ve výkrese význam hodnoty pro CR 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod, užívání pozemků sousedících A A A A +++ A A vodní nádrž s korytem toku 6 m A A A A +++ A A povodí vodního toku, rozvodnice A N 50. záplavové území A A A A ++ N 51. aktivní zóna záplavového území A A A A +++ N 52. území určené k rozlivům povodní N 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem N 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany A N 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem N 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa N 57. dobývací prostor A A A A +++ N 58. chráněné ložiskové území na hranici řešeného území A A A A ++ A A chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry N 60. ložisko nerostných surovin A A A A ++ A A poddolované území A A A A +++ N 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik A A A A +++ N 63. staré důlní dílo A N 64. staré zátěže území a kontaminované plochy A A A A + N 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší A N 66. odval, výsypka, odkaliště, halda A N 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma A N 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma A N 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma A N 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma A N 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma A N 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma, OP 7 m A N 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma, OP 22 kv 10 m od krajních vodičů A A A A + A A technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma A N 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma A A A pouze VTL + A A technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma A N 77. ropovod včetně ochranného pásma A N 78. produktovod včetně ochranného pásma A A A A + A A technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma A N 80. teplovod včetně ochranného pásma A N 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma A N 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma A N 83. jaderné zařízení A N 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami - zemědělská provozovna A N 85. skládka včetně ochranného pásma A N 86. spalovna včetně ochranného pásma N 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma N 88. dálnice včetně ochranného pásma N 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma N 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma, OP 50 m od osy krajního pruhu mimo zastavěné území A A A A +++ A A silnice II. třídy včetně ochranného pásma, OP 15 m od osy krajního pruhu mimo zastavěné území A A A A +++ A A silnice III. třídy včetně ochranného pásma A A A A +++ A A místní a účelové komunikace A A A N + A A železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma A A A A +++ A A železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A A A A +++ A A ++ 38

39 č. jev ÚAP výskyt práce s jevem limit využití území zobrazení ve výkrese váha limitu hodnota území zobrazení ve výkrese význam hodnoty pro CR 96. koridor vysokorychlostní železniční trati N 97. vlečka včetně ochranného pásma A N 98. lanová dráha včetně ochranného pásma A N 99. speciální dráha včetně ochranného pásma A N 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma N 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma N 102. letiště včetně ochranných pásem N 103. letecká stavba včetně ochranných pásem N 104. vodní cesta N 105. hraniční přechod N 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka A A A A objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma A A A A ++ N 108. vojenský újezd N 109. vymezené zóny havarijního plánování N 110. objekt civilní ochrany A N 111. objekt požární ochrany hasičská zbrojnice A N 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A N 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria A N 114. jiná ochranná pásma A N 115. ostatní veřejná infrastruktura A N 116. počet dokončených bytů k každého roku N 117. zastavitelná plocha A 118. jiné záměry A 119. další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území N Seznam jevů ÚAP Pozn.: Barevně jsou odlišeny limity využití území (mohou být zároveň hodnotou území) a hodnoty území. 39

40 7 HODNOTY ÚZEMÍ Hodnoty území jsou zobrazeny v samostatném výkrese A.3 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ. 7.1 A n a l ý z a p ř í r o d n í c h a k r a j i n n ý c h h o d n o t ú z e m í Evidence přírodních a krajinných hodnot v členění dle ÚAP: č. jev ÚAP výskyt práce s hodnota zobrazení ve význam hodnoty jevem území výkrese pro CR 21. územní systém ekologické stability A A A A významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou A A A A významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou údolní niva A A A N chráněná krajinná oblast včetně zón A A A A přírodní rezervace včetně ochranného pásma A A A A přírodní park A A A A přírodní památka včetně ochranného pásma A A A A památný strom včetně ochranného pásma A A A A NATURA evropsky významná lokalita A A A A lesy ochranné A A A A les zvláštního určení A A A A lesy hospodářské A A A A chráněná oblast přirozené akumulace vod A A A A vodní útvar povrchových, podzemních vod, užívání pozemků sousedících A A A A vodní nádrž s korytem toku 6 m A A A A chráněné ložiskové území na hranici řešeného území A A A A ložisko nerostných surovin A A A A - Doplnění přírodních a krajinných hodnot nad rámec jevů dle ÚAP: významné plochy bezlesí vrcholová oblast Brd nejvýznamnější vrcholy Nejvýznamnější přírodní a krajinnou hodnotou území je CHKO Brdy zahrnující množství dílčích hodnot území (maloplošná zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, významné krajinné prvky apod.) a představující také zásadní atraktivitu pro cestovní ruch. 40

41 41

42 7.2 A n a l ý z a k u l t u r n í c h h o d n o t ú z e m í Evidence kulturních hodnot v členění dle ÚAP: č. jev ÚAP výskyt práce s hodnota zobrazení ve význam hodnoty jevem území výkrese pro CR 3. plochy občanského vybavení A A A schematicky památková zóna včetně ochranného pásma A A A A nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A A A A nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma A A A A urbanistické hodnoty A A A schematicky region lidové architektury A A A schematicky historicky významná stavba, soubor A A A schematicky architektonicky cenná stavba, soubor A A A schematicky významná stavební dominanta A A A schematicky území s archeologickými nálezy A A A A místo významné události A A A A významný vyhlídkový bod A A A A ++ Doplnění kulturních hodnot nad rámec jevů dle ÚAP: památky související s vojenským využíváním Brd (např. Atom muzeum v objektu Javor 51, bunkr na Houpáku) dochované historické relikty Z pohledu výskytu kulturních hodnot území, a také v souvislosti s atraktivitou území pro cestovní ruch, představují těžiště hodnot města Příbram, Hořovice, Rožmitál pod Třemšínem, Spálené Poříčí, a obce Strašice, Dobřív, Nové Mitrovice. Významnou archeologickou hodnotou a atraktivitou území je vrch Plešivec, výrazný geomorfologický útvar s doloženým hradištěm, jehož pozůstatky jsou v terénu patrné. Vrch je protkán turistickými trasami včetně naučné stezky, od středních Brd jej však odděluje údolí Litavky. Území Středních Brd dosud nebylo archeologicky probádáno, proto lze v budoucnu předpokládat identifikaci dalších archeologických hodnot zejména na vrcholech po obvodu Brdské vrchoviny. Významnou kulturní hodnotou území jsou relikty vojenského využití Brd, které spoluutvářejí specifický charakter území a odkazují na jeho historii. V tomto směru (zejména ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu v území) je tematika vojenského využití Brd významným potenciálem pro zvýšení atraktivity území a posílení kulturních hodnot. 42

43 43

44 7.3 A n a l ý z a c i v i l i z a č n í c h h o d n o t ú z e m í Evidence civilizačních hodnot v členění dle ÚAP: č. jev ÚAP výskyt práce s jevem hodnota území zobrazení ve výkrese význam hodnoty pro CR 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem A A A A nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma, OP 22 kv A A A A - 10 m od krajních vodičů 78. produktovod včetně ochranného pásma A A A A silnice I. třídy včetně ochranného pásma, OP 50 m od osy krajního pruhu mimo zastavěné území A A A A silnice II. třídy včetně ochranného pásma, OP 15 m od osy krajního pruhu mimo zastavěné území A A A A silnice III. třídy včetně ochranného pásma A A A A místní a účelové komunikace A A A A železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma A A A A železniční dráha regionální včetně ochranného pásma A A A A cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka A A A A +++ V řešeném území představují hlavní civilizační hodnotu systémy dopravní a technické infrastruktury, v měřítku územní studie má význam zejména dopravní infrastruktura. 44

45 45

46 8 ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ Z MĚN V ÚZEMÍ Záměry na provedení změn v území jsou zobrazeny v samostatném výkrese A.4 VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ. Kapitola záměrů na provedení změn v území navazuje na kapitolu 5 Analýza nadřazených dokumentací a podkladů a představuje souhrn záměrů, včetně námětů na provedení změn v území zjištěných vlastním průzkumem zpracovatele. 8.1 Z á m ě r y d l e P Ú R Č R Veškeré záměry dle PÚR ČR jsou promítnuty do zásad územního rozvoje krajů (viz následující podkapitoly). 8.1 Z á m ě r y d l e Z Ú R S t ř e d o č e s k é h o k r a j e ORP obec doprava technická ÚSES ROB ROS SOB infrastruktura Felbabka Hořovice D084, D097 OS1 Hvozdec Chaloupky OS1 Jivina D095 RC 1422, RK 1174, RK 1175 Hořovice Komárov D095 RC 1422, RK 1175 OS1 Malá Víska RK 1175 Olešná RK 1174 Osek D095, D203 OS1 Podluhy Zaječov RK 1174, RK 1175 Bohutín OBk5 Bratkovice OBk5 Čenkov P01 Drahlín OBk5 Hluboš NK 62, RC 1397, RK 1209 OBk5 Hvožďany NC 53, NK 109, RK 263 Jince RC 1423, RK 1176, RK 1178, RK 1179 Křešín Láz D035 Lhota u Příbramě RK 1182 OBk5 Nepomuk Obecnice RK 1182 OBk5 Příbram Ohrazenice Podlesí OBk5 Příbram D007, D035 E20, P01 RK 257, RK 1182 Rožmitál pod Třemšínem Sádek NC 53, RC 875, RC 876, RK 258, RK 259, RK 260 OBk5 Sedlice D036 P01 Trhové Dušníky RC 1397, RK 1182, RK 1209 OBk5 Věšín D039 NC 53, NK 62, NK 63, RK 258 Vranovice Nástupnické obce po VÚ Brdy D036 NK 62, NK 63, RC 871, RC 872, RC 873, RC 1419, RC 1420, RC 1421, RC 1507, RC 1527, RK 256, RK 1175, RK 1179, RK 1180, RK 1181, RK Z á m ě r y d l e Z Ú R P l z e ň s k é h o k r a j e ORP obec doprava technická ÚSES ROB ROS SOB infrastruktura Borovno SON5 Blovice Míšov RK 255 SON5 Nové Mitrovice RB 869, RK 254, RK 255 SON5 Spálené Poříčí I/19, E01 RB 869 SON5 B 53, RB 878, RK 254, RK 255, RK SON5 Čížkov Nepomuk 262 Mladý Smolivec VTL K 109, RB 855, RK 262, SON5 Dobřív cyklotrasa K 63 SON5 Hůrky K 63, RB? SON5 Medový Újezd III/11721, trať K 63, RB? OS1 SON5 č. 175 Mirošov RO3 Příkosice SON5 Rokycany Skořice SON5 Strašice III/11721, SON5 cyklotrasa Štítov SON5 Těně SON5 Trokavec SON5 Vísky SON5 8.3 Z á m ě r y d l e p o d k l a d ů v o b l a s t i p ř í r o d y a k r a j i n y záměr vyhlášení maloplošně zvláště chráněných území vymezení lokálního ÚSES na území CHKO Brdy zobrazení ve výkrese NE schematicky poznámky cyklotrasy na území CHKO Brdy ANO Záměr dle podkladů AOPK ČR. naučné stezky na území CHKO Záměr dle podkladů AOPK ČR. ANO Brdy 8.4 Z á m ě r y d l e p o d k l a d ů v o b l a s t i d o p r a v y Záměr dle Plánu péče o území CHKO Brdy. Uvedené záměry na vyhlášení maloplošně zvláště chráněných území se překrývají s vyhlášenými EVL v rámci soustavy NATURA 2000; stanovení dalšího ochranného prvku území je proto zejména formální záležitostí. Záměr dle Plánu péče o území CHKO Brdy. Záměr bude obsažen ve zpracovávaném Generelu místního ÚSES pro území CHKO Brdy. záměr zobrazení ve poznámky výkrese dílčí úseky cyklotras ANO Záměr dle Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. cyklostezka Březnická - Litavka ANO Záměr dle Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. záchytná parkoviště ANO Záměr dle Návrhu parkovišť v rámci částečného zpřístupnění VÚ Brdy. 8.5 Z á m ě r y d l e p o d k l a d ů v o b l a s t i t e c h n i c k é i n f r a s t r u k t u r y zobrazení ve poznámky záměr výkrese vybudování systému Záměr dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského a Plzeňského kraje. ANO zásobování pitnou vodou vybudování kanalizace a ČOV ANO Záměr dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského a Plzeňského kraje. páteřní kanalizační řad a Záměr dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. ANO napojení na ČOV Hořovice Specifickým záměrem jsou lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV) Amerika a Kleštěnice. 46

47 8.6 Z á m ě r y d l e p o d k l a d ů v o b l a s t i v o d n í h o r e ž i m u záměr zkapacitnění koryta Klabavy v Dobřívi rekonstrukce hráze rybníka Hvížďalka ve Spáleném Poříčí suché poldry nad obcí Strašice na vodním toku Klabavy zobrazení ve výkrese NE NE ANO poznámky Záměr dle Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje. Záměr dle Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje. Záměr dle Studie protipovodňových opatření Plzeňského kraje Z á m ě r y o b c í n a p r o v e d e n í z m ě n v ú z e m í V rámci analýzy územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí byly vybrány pouze záměry s výrazným nadmístním významem potenciálně ovlivňující území více obcí. záměr zobrazení ve poznámky výkrese revitalizace kasáren Strašice ANO plochy občanské vybavenosti ANO Plochy občanské vybavenosti vymezené dle platných územních plánů. plochy záměrů z ÚPD obcí Plošně významné záměry na rozvoj obcí dle platných územních plánů. ANO s rozlohou nad 5 ha 8.8 Z á m ě r y o s t a t n í V rámci analýzy dostupných podkladů a ideových námětů na provedení změn v území jsou evidovány záměry ostatní nespecifikované náměty a myšlenky v souvislosti s budoucím rozvojem území. Tyto záměry nejsou územně stabilizované, neproběhly žádným schvalovacím procesem, ale do určité míry vypovídají o rozvojových tendencích v území proto mají pouze informativní charakter. záměr zobrazení ve poznámky výkrese multifunkční sportovně námět dle informací z médií ANO rekreační areál (Třemošná) rozhledna Třemošná ANO námět dle informací z médií stezka v korunách stromů námět dle informací z médií ANO Třemošná rekonstrukce a otevření námět dle informací z médií, dle AOPK ČR ANO zámečku Tři Trubky přehrada Valdek ANO námět dle informací z médií statek Padrť ANO námět dle informací z médií obnova eutrofizovaných nádrží ANO námět dle informací AOPK ČR a dle terénního průzkumu otevření silničního spojení námět v rámci Plánu péče o CHKO Brdy ANO Zaječov - Obecnice posílení pokrytí sítě mobilních námět dle dostupných podkladů provozovatelů mobilních sítí a dle terénního ANO operátorů průzkumu koridor páteřní cyklostezky námět dle informací z médií ANO Plzeň Padrť - Příbram Výkres Návrh revitalizace areálu kasáren Strašice 47

48 9 ANALÝZA RIZIK A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ V řešeném území jsou identifikována rizika a ohrožení představující omezení ve využití ploch. Jedná se o následující kategorie: ohrožení území povodněmi vlivy důlní činnosti radonový index řešeného území hygiena životního prostředí důsledky činnosti Armády ČR (kontaminovaná místa, plochy brownfields, uzavřené areály apod.) Poslední kategorie je s ohledem na rozsah a význam je podrobně rozebrána v samostatné kapitole 10 Analýza omezení vyplývajících z vojenského využití Brd O h r o ž e n í ú z e m í p o v o d n ě m i Hydrická síť řešeného území je poměrně hustá, spolu s hlubokými údolími a výraznějším terénním poklesem v západní části území pak způsobuje lokální ohrožení povodněmi jedná se o vodní toky Klabavy (Padrťského potoka) a Bradavy. Obě dílčí povodí jsou zahrnuta ve Studii protipovodňových opatření Plzeňského kraje. Vodní tok Klabavy způsobuje lokální povodňové ohrožení ve Strašicích, Dobřívi i v navazujících obcích Hrádek a Rokycany, zejména v prostoru mezi sídly Strašice a Dobřív, kde pravý břeh přechází do strmých svahů území přírodního parku Trhoň, dochází vlivem úzkého koryta a srážkově bohatého povodí k bleskovým povodním a zaplavení širšího inundačního prostoru, značné škody pak povodeň způsobuje i v navazujících obcích (Hrádek a Rokycany) zejména v důsledku urbanizace údolí a existence množství úzkých hrdel na toku (mostky, lávky). Dotčené obce jsou povodněmi pravidelně postiženy. Na vodním toku Bradava byly již v minulosti provedeny protipovodňové úpravy a plánována je rekonstrukce hráze rybníka nad městem. Kromě konkrétních stavebně technických opatření je však nutné zejména zvyšovat retenční schopnost území a předcházet vzniku povodní již v horních úsecích toků. Záplavová území je dále vymezeno na řece Litavce (pramenící v Brdech a procházející Příbramí podél východního okraje území) a Příbramském potoce, na řece Skalici (protékající z Brd městem Rožmitál pod Třemšínem) a Hvožďanském potoce (pramenící pod Třemšínem a procházející obcí Hvožďany). Záplavová území v řešeném území Pozn.: Administrativní hranice obcí upraveny dle stavu k zánik samostatné obce Brdy. Zdroj: Digitální vektorová geografická databáze České republiky ArcČR 500, v. 3.2 Databáze DIBAVOD kategorie vodstvo, VÚV TGM 9. 2 V l i v y d ů l n í č i n n o s t i Řešené území bylo v minulosti intenzivně využíváno pro těžbu železných rud, o čemž svědčí pozůstatky důlní činnosti zejména v prostoru Příbrami, Mirošova a podhůří obcí Strašice, Těně, Komárov, Zaječov, Malá Víska a Chaloupky evidována jsou rozsáhlá poddolovaná území a značné množství starých důlních děl. Sesuvné území je v řešeném území pouze jediné bodové v údolí Litavky na území obce Hluboš. 48

49 9. 3 R a d o n o v ý i n d e x g e o l o g i c k é h o p o d l o ž í Z hlediska radioekologické zátěže spadá řešené území do středního, v oblasti Padrťska do nízkého stupně; východní okraj řešeného území je dotčen pásem vysokého radonového indexu. Mapa hodnot radonového indexu. Zdroj: 49

50 9. 4 H y g i e n a ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í V řešeném území jsou evidovány ekologické zátěže a areály skládkového hospodářství s potenciálním negativním vlivem na životní prostředí. Rozsah a lokalizace starých ekologických zátěží odpovídá míře urbanizace území, větší, plošně vymezená zátěž je evidována na území města Příbram. Z hlediska kvality ovzduší je celé území vyjma centrální části Brdské vrchoviny a Padrťska zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. 50

51 10 ANALÝZA OMEZENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z VOJENSKÉHO VYUŽITÍ BRD 10.1 S t r u č n á h i s t o r i e v o j e n s k é h o ú j e z d u B r d y Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 na základě potřeby modernizace a rozvoje dělostřeleckého vojska Armády ČR. Přes výrazný odpor veřejnosti a snahy vyhlásit na území národní park (v roce 1920) byla založena dělostřelecká střelnice a výcvikový prostor Brdy. V roce 1929 započala výstavba jineckých kasáren a již v roce 1930 byla dokončena první dopadová plocha Jordán. V následujících letech došlo k vykácení dalších dopadových ploch (Brda, Tok). Od roku 1935 probíhala výstavba kasáren ve Strašicích a využity byly plochy pro střelnici (Bahna). Území nicméně zůstalo volně přístupné s výjimkou areálů kasáren a dopadových ploch. Původní vymezení vojenského prostoru bylo výrazně menší než pozdější VÚ Brdy, mimo prostor se nacházela bývalá obec Hrachoviště a zřícenina hradu Valdek na severozápadě území, bývalé obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Míšov a Kolvín na jihozápadě území. V roce 1939 po zahájení okupace Československé republiky obsadila prostor německá armáda, která jej využívala pro výcvik dělostřelců a dále rozvíjela jeho vybavenost i rozsah. V roce 1940 byl Němci na vrchu Praha postaven radar a došlo k zásadnímu rozhodnutí o rozšíření prostoru jihozápadním směrem pro stavbu nových střelnic. Proto bylo obyvatelstvo obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Trokavec, Štítov, Myť do roku 1941 vystěhováno. Objekty vysídlených vesnic nicméně nebyly zbourány a obyvatelstvo se po válce do svých domovů vrátilo. Na počátku čtyřicátých let vzniklo také letiště pod Hejlákem (někdy uváděno také jako letiště Hejlák). V roce 1941 postihla území sněhová kalamita a vichřice, jejíž následky likvidovali lesní dělníci až do roku 1943, rozšíření střelnice tedy nebylo až do konce války realizováno; pro likvidaci následků vichřice byly narychlo vybudovány úzkorozchodné železnice. Po ukončení války se prostor vrátil pod správu Československé armády v předválečném režimu, původní obyvatelé se vrátili do vesnic. Přestože ihned po válce bylo rozhodnuto o zmenšení rozsahu újezdu na původní předválečnou výměru, území bylo rozšířeno vlivem konfiskace majetku německé šlechty o části katastrů obcí na severu (Hořovice, Jince, Ohrazenice, Křešín, Hrachoviště, Chaloupky, Hvozdec, Malá a Velká Víska), a část katastru obce Míšov na jihu. Oficiálně byl vyhlášen VÚ Brdy v roce 1950 zákonem č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. Přestože se nepředpokládalo rozšiřování prostoru jihozápadním směrem, jak již jednou bylo učiněno v době okupace, bylo v roce 1952 rozhodnuto o opětovném vystěhování obyvatel jihozápadní části Brd a rozšíření střelnice, přičemž tentokrát byla zástavba obcí srovnána se zemí. V 50. letech pokračoval intenzivní výcvik, vybudován byl tankodrom Zadní Bahna, nová radarová stanice na vrchu Praha a vzniká přísně utajovaný podzemní objekt VZ 2739 v údolí potoka Reserva (areál U Němých ), kde se údajně mělo nacházet hlavní velitelské stanoviště určené k úkrytu velení ČS armády při případném napadení státu v době studené války. Areál U Němých je vybudován ve strategické poloze hluboce zaříznutého úzkého údolí v zalesněném prostoru s možností jímat spodní vodu a na rozdíl od jiných obdobných zařízení je i nadále přísně utajován a střežen. V roce 1965 byl v jižní části Brd vybudován utajovaný podzemní objekt - bunkr (objekt Javor 51), kde údajně měly být uskladněny jaderné střely a hlavice pro raketové komplety dělostřeleckých útvarů. Bunkr byl ve výhradní správě sovětské armády až do roku 1990, mělo se jednat o sklad speciální munice pro případ válečného konfliktu hrozícího v době studené války. Třetím významným komplexem byla v roce 1985 dokončená raketová základna Stožec (mimo řešené území) v prostoru Hřebenů (severozápadně od města Dobříše). Kromě aktivit přímo souvisejících s vojenským využitím byly také založeny, případně obnoveny vodní nádrže (Pilská, Záskalská, Obecnice). V omezené míře byly obhospodařovány zemědělské plochy; zemědělství (převážně pastva dobytka) a lesnictví probíhaly od roku 1964 pod správou Vojenských lesů. V 70. letech byly zprovozněny střelnice Padrť a Kolvín, vybudovány byly muniční sklady a další související objekty; v letech probíhá intenzivní výcvik v území Po revoluci v roce 1989 dochází k výrazné redukci vojenských útvarů, odchází sovětská armáda z objektu Javor 51, v dotčeném území jsou zrušeny posádky ve Strašicích a v Rožmitále pod Třemšínem; využití vojenského újezdu se tak výrazně zmenšilo a započala diskuze o úplném zrušení újezdu. V souvislosti s Brdy byl intenzivně diskutován záměr umístění radaru USA zapojeného do systému protiraketové obrany v Evropě, a to v prostoru na kótě 718 (nad Hořejším Padrťským rybníkem). Pro podporu obcí v té době vznikla Komise pro rozvoj Brdska, jejíž aktivity skončily s pádem vlády v roce Záměr zrušení VÚ Brdy byl oznámen v roce 2011 Ministerstvem obrany z důvodu nadbytečnosti a vysokých nákladů na udržování prostoru. Zákonem č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů), došlo ke dni ke zrušení VÚ Brdy. Na území vojenského újezdu působí 13. dělostřelecký pluk Jaselský vytvořený v posádce Jince jako nástupce 13. dělostřelecké brigády, je podřízeným útvarem Pozemních sil Armády České republiky. Perspektivu v setrvání dělostřelecké posádky v Jincích potvrdil ministr obrany Martin Stropnický při návštěvě útvaru dne Z p ř í s t u p n ě n í ú z e m í B r d V rané fázi existence VÚ Brdy byl prostor volně přístupný s výjimkou vojenských objektů a dopadových ploch; turistika byla v Brdech nadále umožněna. Později byl průchod územím mimo silnice a cesty a průjezd motorovým vozidlem zpoplatněn, na cestách byly umístěny závory, které se před výcvikem uzavíraly. V době německé okupace byly také Brdy obsazeny a přísně střeženy, vydávání povolení ke vstupu do území bylo značně omezeno. Po 2. světové válce území opět zabrala Československá armáda, v roce 1950 se z území stal vojenský újezd Brdy s úplným zákazem vstupu na jeho území. Extenzivní zemědělské a lesnické aktivity vykonávaly od roku 1964 přímo Vojenské lesy (státní organizace). O zrušení VÚ Brdy, resp. o zásadní redukci vojenského využití Brd se začalo mluvit po roce 1989, ale teprve v roce 2013 byl schválen návrh zákona o změně hranic vojenských újezdů, který počítal s úplným zrušením VÚ Brdy. Pyrotechnická asanace předcházející zpřístupnění Brd začala již v roce 2007, kdy došlo také k dílčímu zpřístupnění okrajových částí vojenského újezdu a vytvoření 36 km nových turistických a cykloturistických tras. Mapa zpřístupněných lokalit v roce Zdroj: 51

52 Další zpřístupnění prostoru následovalo až na přelomu let 2015 a 2016, kdy došlo ke zrušení vojenského újezdu Brdy a současně vyhlášení CHKO Brdy. Tímto aktem byla zpřístupněna převážná část bývalého vojenského újezdu s výjimkou nadále zachovaných areálů (posádkové cvičiště Jince a areál U Němých ) a s výjimkou kontaminovaných ploch (zejména cílové dopadové plochy, střelnice a další, viz níže). Zdroj: AOPK ČR, Plán péče o CHKO Brdy na období Plochy a areály zachované pro vojenské využití v Brdech Na základě rozkazu velitele VÚ 7935 Jince - Vojenský újezd Brdy (čj. 186/1/ ) ze dne 30. září 2015 bylo dnem 1. ledna 2016 zřízeno posádkové cvičiště 13. dělostřeleckého pluku s historickým názvem VÝCVIKOVÝ TÁBOR JINCE. Cvičiště je tvořeno výcvikovými zařízeními (VZ, VŠZ) se soubory střelnic, cvičišť, ubytovacích objektů vojsk, tankových cest, pozemních komunikací, ostatních účelových zařízení a pozemků nacházejících se v uzavřeném prostoru cvičiště, které je vymezeno účelovou komunikací OHRAZENICE - háj. Krejčovka - háj. Na hlíně - Zájezdek -U paní Lídy - OBECNICE - a po hranici bývalého vojenského újezdu okolo kasáren zpět do OHRAZENIC. A dále mimo něj: VŠZ Valdek, letiště Hejlák, tábořiště Křešín, prostor palebných postavení Felbabka, Podluhy, Sýkorka - pravá (Mařena), Krejčovka a řidičské cvičiště Hrachoviště. Tyto prostory představují uzavřené areály pro potřeby Armády ČR a nejsou přístupné; v jejich okolí je vymezeno ochranné pásmo s množstvím jednotlivých objektů a ploch pro případné nárazové využití v rámci výcviku nebo jiných aktivit Armády ČR. Míra omezení v území vlivem vojenského využití Brd je podrobněji analyzována v následující kapitole A n a l ý z a ú z e m n í c h o m e z e n í v y p l ý v a j í c í c h z v o j e n s k é h o v y u ž i t í B r d Velkoplošná trvalá omezení Celé území bývalého vojenského újezdu je protkáno sítí účelových komunikací, které byly otevřením (resp. zrušením vojenského újezdu) zpřístupněny pro veřejné využívání pěší a cyklistickou dopravu, ale nadále zůstávají v majetku a správě státního podniku Vojenské lesy a statky České republiky (VLS ČR) vjezd motorových vozidel je proto bez povolení zakázán, dle informací VLS ČR ( Na území bývalého VÚ Brdy mohou Vojenské lesy a statky ČR s.p., divize Hořovice udělit výjimku ze zákazu vjíždět a stát motorovými vozidly v lesích - dle 20,zák.289/1995 (lesní zákon). Tuto výjimku ze zákazu vjezdu a stání na účelové lesní komunikace uděluje v případech, kdy je vjezd a stání v lese nezbytně nutný a to zejména z důvodu: - výkonu zaměstnání na území zrušeného vojenského újezdu - provádění smluvní činnosti pro VLS ČR, s.p., AČR, AOPK - umožnění přístupu k vlastnímu majetku - výkonu státní správy - činnost složek IZS, AČR - zajišťování organizace povolených sportovních a kulturních akcí Pouhý průjezd motorovým vozidlem prostorem zrušeného vojenského újezdu po těchto lesních účelových komunikacích není oprávněným důvodem pro vydání výjimky ze zákazu vjezdu a stání v lese. Objekt důležitý pro obranu státu (zkráceně ODOS) je definován jako limit využití území dle 29 zákona 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů. Jako ODOS jsou vždy evidovány vojenské újezdy, mimo ně se pak jedná se o pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, případně o pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda. V souladu s 29 odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb. do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán. V souvislosti se zachováním (dnes nevyužívaného) letiště pod vrchem Hejlák je vymezeno ochranné pásmo leteckého koridoru R5 Jince pro létání v malých a přízemních výškách. Omezení se v daném území týkají zejména případných výškových staveb (např. zařízení technické infrastruktury vysílače, telekomunikační zařízení apod.). Telekomunikační věž Praha se nachází na druhém nejvyšším vrcholu v Brdech (863 m n. m.). Během 2. světové války zde byla postavena vojenská radarová ústředna pro navádění německých nočních stíhačů, po válce zde československá armáda provozovala vojenský radiolokátor. Současná železobetonová věž byla vybudována v roce 2000 s meteorologickým radarem, televizním vysílačem, převaděčem a dalšími zařízeními. Meteorologický radar společně s radarem Skalka u Protivanova slouží ke sledování počasí na území ČR, provozovatelem je Český hydrometeorologický ústav. Vlastní objekty i pozemky jsou však nadále v majetku Ministerstva obrany ČR. Telekomunikační věž na Sádce se nachází uvnitř uzavřeného areálu posádkového cvičiště Jince, stojí na vrchu Sádka (709 m n. m.). Ochranné pásmo je stanoveno o poloměru 500 m, s ohledem na měřítko výkresu a schémat není zobrazeno. Ochranné pásmo (OP) telekomunikačního zařízení Praha je vymezeno o poloměru 5 km. Maloplošná trvalá omezení V majetku a správě Armády ČR zůstává posádkové cvičiště Jince (výcvikový tábor Jince) tvořené výcvikovými zařízeními se soubory střelnic, cvičišť, ubytovacích objektů vojsk, tankových cest, pozemních komunikací, ostatních účelových zařízení a 52

53 pozemků nacházejících se v uzavřeném prostoru cvičiště. Druhým významným uzavřeným areálem je stále aktivní a hlídaný vojenský areál VZ 2739 (areál U Němých ), vojenský podzemní objekt tzv. Československého frontu v údolí potoka Reservy. Oba tyto areály obklopuje ochranné pásmo zahrnující další zájmové objekty Armády ČR. V ochranném pásmu se nacházejí další areály a objekty, které slouží posádce Jince nebo budou příležitostně využívány pro výcvik. Jedná se např. o školicí zařízení Valdek, letiště Hejlák, řidičské cvičiště Hrachoviště (podrobně viz souhrnná tabulka). Ochranné pásmo představuje prostor kolem objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob; zřizuje jej Ministerstvo obrany ČR opatřením obecné povahy a jeho hranice se v terénu vyznačí tabulemi. Kromě asanovaných území jsou v Brdech vymezeny lokality, v nichž se s pyrotechnickou asanací v budoucnu zatím nepočítá jedná se o dopadové plochy nebo střelnice silně kontaminované municí se zákazem vstupu, resp. pohybu mimo vyznačené cesty (cílové plochy bez pyrotechnické asanace). Dočasná omezení Dočasná omezení využití území se týkají ploch, které byly součástí VÚ Brdy, ale pro potřeby výcviku Armády ČR již nadále nejsou uvažovány; vlivem výcviku a vojenského využití jsou však tyto plochy v různé míře kontaminovány případnou nevybuchlou municí. Výrazným plošným, avšak dočasným omezením proto je zákaz vstupu do území, v nichž teprve probíhá pyrotechnická asanace, která by měla být ukončena v roce V prostorech střelnic je kontaminace výraznější a v rámci asanace území bude nutné provést hloubkový průzkum asanace těchto ploch zatím není plánována; jedná se o plochy střelnic s hloubkovým průzkumem. Plochy brownfields Jako určité územní omezení lze identifikovat také již zcela opuštěné vojenské areály, které dosud nenašly nové uplatnění a představují plochy brownfields. Jedná se o tyto: kasárna Strašice Malá část areálu je využívána a nachází se zde Muzeum Středních Brd, Areál zážitkové a poznávací turistiky Střední Podbrdsko a Muzeum dopravy. Na celý areál je zpracována urbanistická studie Návrh revitalizace areálu kasáren Strašice. kasárna v Rožmitále pod Třemšínem (kasárna 171. protiletadlového raketového pluku ČSLA) Některé části areálu jsou využívány pro výrobu, skladování (výrobní haly, garáže apod.) soukromými podnikatelskými subjekty, větší část areálu je uzavřena a zapečetěna. raketová základna PVOS Chynín Areál z větší části asanovaný, část území (lesní pozemky) byla navrácena do majetku obce, cca 14 ha a objekty i zbořeniště nadále zůstávají v majetku AČR. střelnice bojových vozidel a pěchotní střelnice Bahna (Přední Bahna) Uzavřený, dnes již pravděpodobně nevyužívaný areál AČR. cvičiště řízení bojových vozidel Bahna (Zadní Bahna) Některé objekty, zejména na okraji cvičiště byly zachovány a využívají se pro konání každoroční akce Bahna. Prostor cvičiště je jinak nevyužívaný, nachází se v něm minimum drobných staveb a zpevněných ploch. pěchotní střelnice Kolvín Nevyužívané území AČR s množstvím drobných objektů a zpevněných ploch; větší část území bývalé pěchotní střelnice podléhá sukcesi. Evidence ploch brownfields na území bývalého vojenského újezdu nebyla dosud zpracována a není ani předmětem jevů v ÚAP. Vzhledem k probíhající asanaci celé řady bývalých vojenských objektů v posledních několika letech nelze s jistotou definovat konečný počet ploch brownfields v posledních letech např. došlo k asanaci protitankových střelnic Padrť a Kolvín (objekty z větší části zdemolovány, v terénu zůstává pár zpevněných ploch). Výše uvedený výčet ploch brownfields je proto pouze orientační, zachycuje nejvýznamnější plochy brownfields v území a bude podléhat průběžné aktualizaci i v navazující II. etapě : návrhu. Souhrnná evidence lokalit s omezením vyplývajícím z vojenského využití Brd ozn. lokalita popis lokality - celé území bývalého VÚ Brdy - - objekt důležitý pro obranu státu (ODOS) ochranné pásmo letiště letecký koridor R5 Jince - telekomunikační věž Praha - telekomunikační věž na Sádce - ochranné pásmo komunikačních zařízení limit využití území dle 29 zákona 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR prostory pro létání v malých a přízemních výškách meteorologická věž na druhém nejvyšším vrcholu Brd, jeden ze dvou radarů pro sledování počasí na území ČR (provozuje ČHMÚ), telekomunikační zařízení telekomunikační věž na vrcholu Sádka (709 m n.m.) stupeň omezení popis omezení délka omezení 0 omezení vjezdu trvalé motorových vozidel 1 nemožnost rozvoje trvalé staveb a zařízení trvalejšího charakteru, zachování území v majetku MO ČR 0 omezení výškových trvalé staveb 3 zákaz vstupu trvalé 3 zákaz vstupu trvalé 0 omezení výškových staveb a telekomunikačních zařízení 1 posádkové cvičiště Jince 3 zákaz vstupu trvalé 2 areál U Němých podzemní velitelské stanoviště v lokalitě 3 zákaz vstupu trvalé Amerika území zahrnující prostory využívané 1 možné nárazové využití krátkodobé - Armádou ČR, na nichž může být (krátkodobé uzavření) ochranné pásmo posádkového plánován výcvik; zahrnuje některé z níže některých míst / území cvičiště Jince a areálu U uvedených areálů prostor pro výcvik Němých Hrachoviště, Felbabka, Sýkorka, Křešín, VŠZ Valdek atd. vojenské školicí zařízení Valdek je určené pro ubytování cvičících vojsk, pro školení a rekreaci s kapacitou 62 3 zákaz vstupu trvalé 3 VŠZ Valdek osob. V roce 2015 zde probíhala rekonstrukce. nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince 4 letiště Hejlák - tábořiště Křešín - prostor palebných postavení Felbabka - Podluhy 5 řidičské cvičiště Hrachoviště - cílové plochy bez pyrotechnické asanace vojenské letiště pod Hejlákem nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince, lokalita blíže neurčena nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince, lokalita blíže neurčena nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince, lokalita blíže neurčena volně přístupná louka u bývalé obce Hrachoviště využívaná jako cvičiště řízení vozidel v terénu nachází se v rámci ochranného pásma posádkového cvičiště Jince 1 možné využití (krátkodobé uzavření) některých míst / území pro výcvik 1 možné využití (krátkodobé uzavření) některých míst / území pro výcvik 1 možné využití (krátkodobé uzavření) některých míst / území pro výcvik 1 možné využití (krátkodobé uzavření) některých míst / území pro výcvik 1 možné využití (krátkodobé uzavření) některých míst / území pro výcvik 2 pohyb jen po vyznačených cestách trvalé krátkodobé krátkodobé krátkodobé krátkodobé krátkodobé trvalé 53

54 ozn. lokalita popis lokality - plochy asanované v letech plochy střelnic s hloubkovým průzkumem bývalá kasárna na okraji obce, rozsáhlý B1 kasárna Strašice komplex s drobnými revitalizačními zásahy B2 kasárna v Rožmitále pod bývalá kasárna 171. protiletadlového Třemšínem raketového pluku ČSLA B3 raketová základna PVOS bývalé zařízení protivzdušné obrany Chynín státu bývalá střelnice určená ke cvičení střelnice bojových vozidel a střeleb z bojových vozidel a z ručních a B4 pěchotní střelnice Bahna pěchotních zbraní, zachovány objekty (Přední Bahna) řídicí věže, dílny, provozní ubytovny, parkoviště B5 B6 cvičiště řízení bojových vozidel Bahna (Zadní Bahna) pěchotní střelnice Kolvín bývalý výcvikový prostor pro pásová a kolová vozidla (tankodrom), zachovány jsou některé objekty bývalá střelnice určená ke cvičení střeleb z ručních a pěchotních zbraní stupeň omezení popis omezení délka omezení 2 pohyb jen po dočasné vyznačených cestách 2 pohyb jen po dočasné vyznačených cestách 2 nevyužívaný areál dočasné 2 nevyužívaný areál dočasné 2 nedokončená asanace území 2 částečně uzavřený prostor AČR 2 částečně uzavřený prostor AČR 2 částečně uzavřený prostor AČR dočasné dočasné dočasné dočasné Evidence objektů a areálů využívaných Armádou ČR. Zdroj: AOPK ČR, terénní průzkum území Všechna omezení vyplývající z vojenského využití Brd jsou zobrazena v následujícím schématu dle stupně omezení. stupeň omezení 1: stupeň omezení 2: stupeň omezení 3: území je volně přístupné a využitelné pro rekreaci a turistiku, výjimečně může dojít ke krátkodobému uzavření částí území, případně úseků cest (pro přesun posádky), omezení se např. vztahují na případnou stavební činnost (výškové omezení, limit využití území), případně na formy územního rozvoje (rozhodování podléhá stanovisku Ministerstva obrany ČR) území je volně přístupné pouze po vyznačených cestách, v dlouhodobém horizontu nelze předpokládat jiné využití než turistiku po stávajících cestách, vyjma ploch s předpokladem dokončení pyrotechnické asanace (dočasné omezení) území není volně přístupné, zákaz vstupu veřejnosti je vymezen fyzickou bariérou nebo označením cedulemi v terénu; toto území je využitelné pouze pro účely Armády ČR 54

55 55

56 11 VYHODNOCENÍ REKR EAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ Problém v naplnění rekreačního potenciálu tvoří v řešeném území nedostatečný počet hromadných ubytovacích zařízení. Tato skutečnost je patrná z níže uvedeného kartogramu, ze kterého je zřejmé, že ve studované oblasti je velmi řídké zastoupení hromadných ubytovacích zařízení a omezená lůžková kapacita P ř e d p o k l a d y p r o c e s t o v n í r u c h Dle Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu ČR jsou z hlediska rekreačního využití nejatraktivnější horské oblasti republiky. K vysoce atraktivním územím dle studie však patří také řídce osídlená území s vysokou lesnatostí, mezi něž patří také oblast pohoří Brd. Řešené území tak lze zařadit do oblasti s vysokým podílem potenciálních rekreačních ploch. Z uvedeného je zřejmé, že rekreační potenciál oblasti je i přes její omezenou využitelnost v posledních desetiletích a ne zcela dostatečnou veřejnou infrastrukturu značný. Tuto skutečnost lze dokumentovat níže uvedenými kartogramy, jež znázorňují profil řešeného území z hlediska rekreačního potenciálu v celorepublikovém kontextu. Hromadná ubytovací zařízení v obcích ČR. Zdroj: Holešinská, Josef Kunc, Martin Šauer, Brno 2007) Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (Jiří Vystoupil, Andrea Dle dat z r (ÚAP, ČSÚ) jsou hromadná ubytovací zařízení zastoupena pouze v 17 z 55 obcí. Jejich zastoupení zobrazuje následující tabulka. Tab.: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v řešeném území v r Potenciálně rekreační plochy v obcích ČR. Zdroj: Holešinská, Josef Kunc, Martin Šauer, Brno 2007) Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR (Jiří Vystoupil, Andrea Dle výše uvedeného kartogramu je řešené území tvořeno obcemi, zařazenými převážně do kategorie s nejvyšším podílem potenciálních rekreačních ploch (nad 75 %). Podle funkční typologie středisek cestovního ruchu se v řešeném území nenacházejí střediska koncentrované rekreace. Jde o útvar, jehož hlavním funkčním využitím a ekonomickým přínosem je cestovní ruch. Jedná se o lokalitu nabízející relativně komplexní infrastrukturu CR (základní a doplňková infrastruktura CR), umožňující tak účastníkovi CR realizaci variabilních kombinací forem CR a vyznačující se proto zvláště vysokou intenzitou CR. Vzhledem k uzavřenosti prostoru v posledních více než 50 letech a nemožnosti využívat Brdy pro cestovní ruch se žádné významnější středisko cestovního ruchu v řešeném území nerozvinulo. Obec Příbram Jince Rožmitál p. Třemšínem Spálené Poříčí Nepomuk Hořovice Komárov Věšín Počet HUZ Zdroj: ČSÚ data ÚAP ( Celkem je v obcích řešeného území 37 hromadných ubytovacích zařízení, z nichž je více než polovina lokalizována v pěti největších sídlech na okraji studované oblasti (nejvíce v Příbrami 8). V celkovém pohledu zobrazuje rajonizaci cestovního ruchu České republiky následující obrázek, ze kterého je zřejmé, že řešené území je zařazeno do oblasti venkovské krajiny s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Západní část řešeného území, lokalizovanou v Plzeňském kraji, lze přitom zařadit rovněž do příměstského rekreačního zázemí krajského města Plzně. Dobřív Mirošov Chaloupky Bohutín Hvožďany Láz Ohrazenice Volenice Skořice Celkem 56