Kvantová mechanika IF Co se do přednášky nevešlo
|
|
- Milan Beránek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Kvatová mecaika IF Vzik a základy kvatové mecaiky Kvatová mecaika je část kvatové fyziky, která se zabývá mecaickým poybem částic v mikrosvětě pod vlivem působícíc sil. Na rozdíl od klasické, Newtoovy mecaiky, bere v úvau vlový a pravděpodobostí carakter poybu částic. Proto její rovice a zákoy vypadají úplě jiak ež zákoy klasické fyziky. Přesto existuje mezi klasickou a kvatovou fyzikou souvislost. Pricip korespodece říká, že při přecodu od částic k makroskopickým tělesům přecázejí zákoy kvatové fyziky v zákoy klasické mecaiky, protože vlové délky de Broglieovýc vl a Plackova kostata se jeví ekoečě malé. Pozámka: Aalogicky pak zákoy relativistické fyziky přecázejí v zákoy klasické (erelativistické) fyziky v případě, že jsou velikosti ryclosti částic moem meší ež je ryclost světla ve vakuu, tj. lze považovat velikost ryclosti světla za ekoečě velkou vůči velikosti ryclosti částic. Uvažujme volou částici, která se bude poybovat podél osy x podle Newtoova zákoa setrvačosti rovoměrým přímočarým poybem. Podle de Broglieovy ypotézy přísluší částici o motosti m vlová délka =, můžeme a i tedy polížet jako a ekoečou mv roviou vlu. Částici yí uzavřeme mezi dvěma rovoběžými, ekoečě vysokými stěami kolmými k ose x a vzdáleými o délku L, od icž se může částice pružě odrážet. Stěy musí být ekoečě vysoké, jiak by se částice protuelovala ve. Říkáme, že částice se acází uvitř ekoečě luboké poteciálové jámy a její poyb je vázá a úsečku. Z lediska klasické fyziky může mít taková částice libovolou ryclost a eergii. Při pružýc odrazec se její eergie ebude měit a částice se bude poybovat ryclostí o téže velikosti střídavě oběma směry. Pravděpodobost výskytu této klasické částice bude stejá ve všec bodec úsečky. obr.1 Z lediska vlovéo carakteru částic bude situace jiá. Po odrazec a stěác dojde díky skládáí odražeéo a příméo vlěí ke vziku stojatéo vlěí (aprosto aalogicky jako a apjaté struě). Strua ale emůže kmitat jakkoliv, ale je tak, aby se po celé délce struy rozložil celočíselý počet půlvl. Musí tedy platit: L= ; N L =. Strua se tedy acází v kmitavýc stavec, které jsou carakterizováy určitou frekvecí a rozložeím kmite a uzlů podél struy (obr.1). obr. Částice, covající se podle de Broglieovy ypotézy, vykazuje vlastosti vly. Experimetem se apř. potvrzuje, že elektro vázaý a úsečku se bude acázet je v určitýc stavec carakterizovaýc celými čísly. V každém takovém stavu bude mít zcela určitou eergii E a jeo poyb bude popsá vlovou fukcí Ψ s příslušým rozložeím pravděpodobosti výskytu podél úsečky. Toto rozložeí ustoty pravděpodobosti Ψ je zázorěo a obr..
2 Kvatová mecaika IF Určit eergii E a pravděpodobosti výskytu částice je možé pouze řešeím příslušé kvatově mecaické rovice. Ukazuje se ale, že postup lze použít i pro volě se poybující částici, použijeme-li výraz pro de Broglieo vlovou délku =. Eergie částice pak bude mv 1 E = mv =, po dosazeí tedy dostaeme pro možé odoty eergie E =. m 8mL Vlové cováí částice, která se poybuje v určité omezeé oblasti prostoru, vede tedy ke kvatováí eergie. Částice se může acázet pouze a určitýc eergetickýc ladiác určeýc kvatovým číslem. Základím stav je pro =1, vyšší stavy se azývají vzbuzeé (excitovaé) stavy. S rostoucím se eergetické ladiy od sebe vzdalují. Na rozdíl od poybu klasické kuličky (apř. pigpogovéo míčku, ) budou a úsečce místa, kde bude výskyt částice ejpravděpodobější, kde se bude zdržovat ejvíce. Tato místa odpovídají poloze kmite cvějící se struy. Naproti tomu v místec, která odpovídají uzlům bude pravděpodobost výskytu částice ulová. Je ale zbytečé, ctít si zde představit, jak to částice dělá. Rozložeí pravděpodobosti výskytu částice se běem času eměí, tj. je stacioárí (aalogicky jako rozložeí kmite a uzlů a struě). Navíc v tomto stavu částice eztrácí eergii - zůstává a své eergetické ladiě. V makrosvětě, jak víme, je každý poyb vždy postupě utlume třeím a odporem prostředí, a tedy rozkmitaá strua brzy dozí. Částice mikrosvěta může ztrácet ebo získávat eergii pouze tak, že přejde skokem z jedoo kvatovéo stavu do druéo. Při přecodu z vyššío stavu do ižšío se eergii vyzáří (apř. v podobě fotou), při opačém přecodu částice eergii poltí. Eergie se může předávat i jiým způsobem ež zářeím - apř. srážkou částic, ale vždy pouze v kvatec odpovídajícíc rozdílu eergetickýc ladi. Přecází-li částice z kvatovéo stavu s eergií E do kvatovéo stavu s ižší eergií E m, vyzáří ebo jiak předá kvatum eergie o frekveci f m takové, že f = E E. m m Kvatová mecaika zkoumá obecý poyb částic v prostoru pod vlivem růzýc sil (Coulombovskýc sil elektrickéo přitaováí, jaderýc sil, ) tím, že řeší vlovou tzv. Scrödigerovu rovici. Z í je možé určit vlové fukce a pravděpodobosti výskytu částice v prostoru. Tato rovice má řešeí právě je pro určité odoty eergie (eergetické ladiy), které odpovídají kvatovým stacioárím stavům. Pokud je částice v tomto stavu, ijak se aveek eprojevuje. Teprve při přecodec mezi stacioárími stavy vydává ebo přijímá eergii. Při zvětšováí délky úsečky L bude eergie daéo stavu klesat, rozdíly mezi sousedími eergetickými ladiami se budou zmešovat. Pro ekoečé L bude již částice volá a její eergie přestae být kvatováa. Pozámka: Může astat i situace, kdy částice bude koat eomezeý poyb, ale musí přitom překoávat bariéry periodicky rozložeé podél přímky. Takovýto překážkový bě vykoává apř. elektro při poybu v krystalu kovu ebo polovodiče. Jeo eergie je přitom kvatováa tak, že může abývat odot uvitř určitýc eergetickýc pásů. Naopak bude-li se délka L zmešovat, tj. budeme-li se sažit částici sevřít stěami a stále kratší vzdáleosti, eergie částice poroste. To je v souladu s tím, co víme o eergii atomů, atomovýc jader a částic. Atomům s rozměry řádově m odpovídají eergie řádově 1eV, jádrům s rozměry m eergie řádově 10 6 ev, částicím s ještě mešími rozměry pak eergie v řádec 10 9 ev. Toto je projevem dalšío zákoa kvatové mecaiky, který emá obdobu v makrosvětě - tzv. Heisebergovýc relací eurčitosti.
3 Heisebergovy relace eurčitosti Prví Heisebergova relace eurčitosti Kvatová mecaika IF Při měřeí poloy částice si a i posvítíme světlem (zářeím) o vlové délce. Při použití tooto zářeí eí možé rozezat předměty meší, ež, přesost měřeí poloy (eurčitost poloy) x je tedy x. Dopadem zářeí (tj. fotoů) a částici dojde zároveň k předáí ybosti ve stejém směru, v jakém dopadá zářeí. Nejmeší předáí ybosti astává v případě dopadu jedoo fotou, jeož velikost ybosti je fotou a částice změí ybost částice o velikost v klidu). Dostáváme tedy: p =. Po srážce p = (částice byla před dopadem fotou x p =. Teto vzta platí obecě, při přesém odvozeí se však ukazuje, že spodí mezí uvedeéo součiu je. Zavedeím ozačeí 4π přičemž ћ = 1, J s 10 J s dostáváme: ћ x p ћ =, π souči epřesostí, jicž se dopouštíme při současém měřeí poloy a ybosti částice, je rove ejméě ћ. Právě odvozeá relace eurčitosti říká, že čím přesěji záme polou částice, tím eurčitější je iformace o její ybosti (a tedy je i větší rozptyl v určeí kietické eergie) a aopak. Zvětšuje-li se x, klesá p a aopak. Svíráme-li částici v rsti víc a více, je stále eklidější, poyblivější a cová se bouřlivěji. Podle zákoů kvatové mecaiky částice emůže mít současě přesou polou a přesě určeou ybost. Nemá smysl mluvit o tom, že se částice poybuje po ějaké trajektorii ějakou ryclostí, mluvíme je o pravděpodobostec výskytu částice v prostoru. Pozámka: Vzledem k tomu, že částice, která byla při odvozováí bráa v úvau, byla a začátku pozorováí v klidu, začala se pod vlivem srážky s fotoem poybovat po přímce (e po zakřiveé trajektorii). Proto ve zcela správém zápisu 1. Heisebergovy relace evystupuje velikost ybosti p, ale pouze velikost její x-ové složky p x. Druá Heisebergova relace eurčitosti Měříme-li frekveci f po dobu t, zjišťujeme, kolikrát za tuto dobu astal určitý jev, tj. f t =. Miimálí cyby v určeí frekvece se dopustíme, změříme-li co ejpřesěji počet, což lze s (maximálí) přesostí s přesostí 1 = 1, takže je vždy f. Eergii t E = f, odkud dostáváme: E t t a při přesějším odvozeí vyjde dolí mez cyby ћ takže: E = f můžeme měřit. Také tato relace má obecou platost ћ E t - souči cyby v určeí eergie a časovéo itervalu, po který provádíme měřeí, je rove ejméě ћ. Zásadí rozdíl od prví relace eurčitosti je te, že iterval, po který se měřeí provádí. t eí cyba v určeí času, ale časový
4 Kvatová mecaika IF Jak je vidět z právě astíěýc odvozeí Heisebergovýc relací eurčitosti, měřící metoda ovlivňuje výsledky měřeí. Tuto skutečost (iterakci měřícío přístroje s měřeým objektem), je třeba při všec měřeí v mikrosvětě brát v úvau. Kdybycom tato omezeí erespektovali, dostali bycom užitím růzýc metod růzé výsledky pro tutéž veličiu (odtud plyou ázory, že mikroobjekty elze objektivě pozorovat, ). Mikroobjekty jsou objektivě plě pozorovatelé (v mezíc daýc relacemi eurčitosti), ale pro každé měřeí je třeba vypracovat přesou teorii měřeí. Příklady dokazující platost relací eurčitosti v mikrosvětě: 1. vybereme-li ze svazku světelýc paprsků jede foto, je možé změřit sado přesě jeo frekveci f a tím i jeo eergii E a ybost p, ale e jeo polou. u elektrou v katodovýc trubicíc - můžeme přesě určit jeo eergii a ybost, ale ikoliv polou 3. při dopadu elektrou a fluorescečí stíítko lze určit přesě jeo polou, ale e eergii a ybost Scrödigerova rovice Scrödigerova rovice je determiistickou rovicí, tak jako Newtoovy ebo Eisteiovy poybové rovice. Jestliže tedy zadáme odotu vlové fukce v daém časovém okamžiku, dá se přesě předpovědět, jaké odoty abude vlová fukce v budoucosti, ebo jakou odotu měla v miulosti (viz apř. aalogii s Newtoovými poybovými rovicemi, které popisují poyb plaet ve Sluečí soustavě, ). Rovice tedy popisuje cováí, které je vůči času zcela vraté. Představme si určitou vlovou fukci, která matematicky reprezetuje cováí elektrou, a který se zrova edíváme. Tato fukce v sobě zaruje všecy možosti, které moou astat, když budeme elektro sledovat pomocí ějakéo měřícío zařízeí (fluorescečí stíítko, ). To vlastě ezameá ic jiéo, ež že Scrödigerova rovice umožňuje předpovědět všecy možé případy vývoje cováí elektrou, pokud o v budoucosti budeme sledovat. A co je důležitější: dovoluje zpětě určit všecy možé istorie cováí elektrou, které by při jeo pozorováí v miulosti astaly. Je přirozeé přejít od vlové fukce, která obsauje všecy poteciálí možosti vývoje systému, k určeí too, co se skutečě stae při experimetu. Jiými slovy je třeba přejít k samotému procesu měřeí. Jestliže provedeme jedo kokrétí měřeí, elektro bude zazameá tak, jako když dopade právě do jedoo bodu stíítka. Takže časově symetrická vlová fukce, a tím i samotý systém, projde běem procesu měřeí jistou trasformací. Dojde k okamžitému a espojitému zúžeí z jedé formy vlové fukce, které v sobě obsaovala všecy možosti dalšío vývoje, a jedu jediou kokrétí, která odpovídá jedé odotě zazameaé běem měřeí. Tato trasformace, která z romady pravděpodobýc možostí vybere jedu, se azývá zúžeí (kolaps) vlové fukce. Ze všec možostí vyskočí z krabičky právě jeda, když zatáeme za vlovou fukci.
5 Kvatová mecaika IF Tuelový jev Typickým příkladem vlovýc vlastostí částic je tzv. tuelový jev. Uvažujme částici, která má překoat ějakou bariéru - dostat se přes sva, z ějaké (poteciálové) jámy, Z klasické fyziky víme, že je to možé pouze tedy, pokud bude mít částice dostatečě velkou eergii. (Např. kmitající kuličky v ladké misce tuto misku emoou opustit, pokud ezískají dostatečou eergii k překoáí okraje misky.) Vly se ale a rozdíl od částic moou dostat díky oybu i za překážku a pokračovat v dalším šířeí prostorem. Mikročástice podle zákoů kvatové fyziky moou skutečě proikout bariérou, aiž by k tomu měly dostatečou eergii - moou se protuelovat a ajedou se ocitou za překážkou. Uvažujme částici s eergií E 1, která se blíží k poteciálovému valu, jeož výška je E 0 > E 1, tj. klasicky je k jeo překoáí třeba eergie E 0 (scematicky zázorěo a obr.3). Tímto poteciálovým valem ve skutečosti je apř. kovová destička, silové pole, povrc vodiče, raice atomovéo jádra, Většia částic se od valu odráží zpět (relativí možství odražeýc a prošlýc částic zázorňují růzě dloué šipky). V klasické fyzice, by se do prostoru za valem edostala žádá částice. obr. 3 V kvatové fyzice existuje eulová pravděpodobost alezeí částice za poteciálovým valem. To zameá, že částice se a druou strau valu dostala, přestože její eergie je ižší, ež je eergie utá a překoáí poteciálovéo valu. Částice se a druou strau valu protuelovala. Pozámka: Tuelový jev lze přirovat k situaci, kdy vezmeme malý kamíek a lece jej odíme proti skleěému oku. V klasické představě se kamíek od skla odrazí a spade a zem. V kvatovém případě kamíek projde sklem a a drué straě spade a podlau pokoje, aiž by porušil skleěé oko. Pro rubé vysvětleí tuelovéo jevu je možé si obr. 4 představit, že částice dokáže svoji eergii ějakým způsobem měit, třebaže vždy je a krátko. K tomuto tvrzeí ám dává oprávěí. Heisebergova relace eurčitosti: v mezíc raic staoveýc touto relací může velikost eergie částice spotáě přeskakovat z jedé odoty a druou. Jiými slovy, částice si a příslušou pevě staoveou dobu může eergii utou a překoáí poteciálovéo valu vypůjčit. Čím kratší je lůta ávratosti takové půjčky, tím větší je její povoleý rozsa. Pozámka: V rámci relace eurčitosti tedy emusí platit záko zacováí eergie. Tímto způsobem byla eergie částici půjčea za přísýc podmíek. Pokud se částice edokáže dostat a druou strau bariéry dříve, ež vyprší výpůjčí lůta, bude se muset vrátit zpátky. Takové částice se od bariéry, do které stily proikout je zčásti, jedoduše odrazí. Proces půjčováí eergie je aodilý (jako ostatě většia kvatovýc jevů), takže při iterpretaci tuelovéo jevu je uté používat statistiku a pravděpodobost. Obecě platí, že čím je poteciálový val širší, tím méě jsou částice při jeo protuelováí úspěšé, tj. tím větší část jejic počtu se od ěj odráží. Tímto způsobem může docázet v elektrickém poli k emisi elektroů z kovů, přestože eergie elektroů je ižší ež příslušá výstupí práce. Díky tuelovému jevu vylétají apř. částice α z atomovýc jader, je a ěm založea řada polovodičovýc prvků i citlivýc měřícíc metod. Výklad tuelovéo jevu je možé provést a základě pravděpodobosti: ež se částici podaří uvolit se apř. z kovu, musí ejprve vykoat řadu eúspěšýc pokusů.
23. Mechanické vlnění
3. Mechaické vlěí Mechaické vlěí je děj, při kterém částice pružého prostředí kmitají kolem svých rovovážých poloh a teto kmitavý pohyb se přeáší (postupuje) od jedé částice k druhé vlěí může vzikout pouze
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
Více6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.
6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola
VíceCyklické namáhání, druhy cyklických namáhání, stanovení meze únavy vzorku Ing. Jaroslav Svoboda
Středí průmyslová škola a Vyšší odborá škola tecická Bro, Sokolská 1 Šabloa: Iovace a zkvalitěí výuky prostředictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Aotace: Mecaika, pružost pevost Cyklické amááí, druy
VíceIV-1 Energie soustavy bodových nábojů... 2 IV-2 Energie elektrického pole pro náboj rozmístěný obecně na povrchu a uvnitř objemu tělesa...
IV- Eergie soustavy bodových ábojů... IV- Eergie elektrického pole pro áboj rozmístěý obecě a povrchu a uvitř objemu tělesa... 3 IV-3 Eergie elektrického pole v abitém kodezátoru... 3 IV-4 Eergie elektrostatického
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
Více5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.
5 PŘEDNÁŠKA 5: Jedorozměrý a třírozměrý harmoický oscilátor. Půjde o spektrum harmoického oscilátoru emá to ic společého se spektrem atomu ebo se spektrálími čarami atomu. Liší se to právě poteciálem!
Více2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu
2. efiice plazmatu, základí charakteristiky plazmatu efiice plazmatu Plazma bývá obyčejě ozačováo za čtvrté skupeství hmoty. Pokud zahříváme pevou látku, dojde k jejímu roztaveí, při dalším zahříváí se
Více6. Posloupnosti a jejich limity, řady
Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme
VíceÚloha II.S... odhadnutelná
Úloha II.S... odhadutelá 10 bodů; průměr 7,17; řešilo 35 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat, k čemu slouží itervalový odhad středí hodoty v ormálím rozděleí a uveďte jeho fyzikálí iterpretaci (postačí
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvatová a statistická fyzika (Termodyamika a statistická fyzika) Boltzmaovo - Gibbsovo rozděleí - ilustračí příklad Pro ilustraci odvozeí rozděleí eergií v kaoickém asámblu uvažujme ásledující příklad.
VíceSTUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6
Středoškolská techika 00 Setkáí a prezetace prací středoškolských studetů a ČVUT STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6 Pavel Husa Gymázium Jiřího z Poděbrad Studetská 66/II
VíceGeometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Je vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým epotřebujeme zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
VíceOdhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
VíceMATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce
MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí
VíceMatematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
VíceGeometrická optika. Vznikají tak dva paprsky odražený a lomený - které spolu s kolmicí v místě dopadu leží v jedné rovině a platí:
Geometrická optika Je auka o optickém zobrazováí. Byla vybudováa a 4 zákoech, které vyplyuly z pozorováí a ke kterým ejsou potřeba zalosti o podstatě světla: ) přímočaré šířeí světla (paprsky) ) ezávislost
Víceje konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Disperze světla. Spektrální barvy. β č β f. T různé f různá barva. rychlost světla v prostředí závisí na f = disperze světla
Disperze světla. Spektrálí barvy v = = f T v = F(f) růzé f růzá barva rychlost světla v prostředí závisí a f = disperze světla c = = F ( f ) idex lomu daého optického prostředí závisí a frekveci světla
Více1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V
Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost
8.. Aritmetická posloupost Předpoklady: 80, 80, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Př. : V továrě dokočí každou hodiu motáž
VíceOdhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení
Odhad parametru p biomického rozděleí a test hypotézy o tomto parametru Test hypotézy o parametru p biomického rozděleí Motivačí úloha Předpokládejme, že v důsledku realizace jistého áhodého pokusu P dochází
VíceMatematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU Matematické modelováí (KMA/MM Téma: Model pohybu mraveců Zdeěk Hazal (A8N18P, zhazal@sezam.cz 8/9 Obor: FAV-AVIN-FIS 1. ÚVOD Model byl převzat z kihy Spojité modely v biologii
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceSTATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson
STATISTIKA Statistika se těší pochybému vyzameáí tím, že je ejvíce epochopeým vědím oborem. H. Leviso Charakterizace statistického souboru Statistický soubor Prvek souboru Zak prvku kvatitativí teplota,
Vícejako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých
9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie
VíceInterference. 15. prosince 2014
Iterferece 15. prosice 014 1 Úvod 1.1 Jev iterferece Mějme dvě postupé vly ψ 1 z,t) = A 1 cosωt kz +ϕ 1 ) a ψ z,t) = A cosωt kz +ϕ ). Uvažujme yí jejich superpozici ψ = ψ 1 +ψ a podívejme se, jaká bude
VícePetr Šedivý Šedivá matematika
LIMITA POSLOUPNOSTI Úvod: Kapitola, kde poprvé arazíme a ekoečo. Argumety posloupostí rostou ade všechy meze a zkoumáme, jak vypadají hodoty poslouposti. V kapitole se sezámíte se základími typy it a početími
Více1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha
74 ěžiště, rovovážá poloha Předpoklady: 00703 Př : Polož si sešit a jede prst tak, aby espadl Záleží a místě, pod kterým sešit podložíš? Proč? Musíme sešit podložit prstem přesě uprostřed, jiak spade Sešit
VíceGRADIENTNÍ OPTICKÉ PRVKY Gradient Index Optical Components
Nové metody a postupy v oblasti přístrojové techiky, automatického řízeí a iformatiky Ústav přístrojové a řídicí techiky ČVUT v Praze, odbor přesé mechaiky a optiky Techická 4, 66 7 Praha 6 GRADIENTNÍ
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
VíceNáhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.
Náhodu bychom mohli defiovat jako součet velkého počtu drobých epozaých vlivů. V rámci přírodích věd se setkáváme s pokusy typu za určitých podmíek vždy astae určitý důsledek. Např. jestliže za ormálího
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Optika. Základní vlastnosti světla. Optika - nauka o světle; Světlo je elmg. vlnění, které vyvolává vjem v našem oku.
Základí vlastosti světla - auka o světle; Světlo je elmg. vlěí, které vyvolává vjem v ašem oku. Přehled elmg. vlěí: - dlouhé vly - středí rozhlasové - krátké - velmi krátké - ifračerveé zářeí - viditelé
VíceNáhodný výběr 1. Náhodný výběr
Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti
VíceInterakce světla s prostředím
Iterakce světla s prostředím světlo dopadající rozptyl absorpce světlo odražeé světlo prošlé prostředím ODRAZ A LOM The Light Fatastic, kap. 2 Light rays ad Huyges pricip, str. 31 Roviá vla E = E 0 cos
VíceÚloha III.S... limitní
Úloha III.S... limití 10 bodů; průměr 7,81; řešilo 6 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat postup kostrukce itervalových odhadů středí hodoty v případě obecého rozděleí měřeých dat (postačí vlastími
VíceZformulujme PMI nyní přesně (v duchu výrokové logiky jiný kurz tohoto webu):
Pricip matematické idukce PMI) se systematicky probírá v jié části středoškolské matematiky. a tomto místě je zařaze z důvodu opakováí matka moudrosti) a proto, abychom ji mohli bez uzarděí použít při
Více1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE
1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;
Více2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT
2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic
VíceDeskriptivní statistika 1
Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky
Více4.5.9 Vznik střídavého proudu
4.5.9 Vzik střídavého proudu Předpoklady: 4508 Miulá hodia: Pokud se v uzavřeém závitu měí magetický idukčí tok, idukuje se v ěm elektrické apětí =. Př. 1: Vodorově orietovaá smyčka se pohybuje rovoměrě
VíceMezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
Více8.2.1 Aritmetická posloupnost I
8.2. Aritmetická posloupost I Předpoklady: 80, 802, 803, 807 Pedagogická pozámka: V hodiě rozdělím třídu a dvě skupiy a každá z ich dělá jede z prvích dvou příkladů. Čley posloupostí pak při kotrole vypíšu
Víceveličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
VíceLaboratorní práce č. 10 Úloha č. 9. Polarizace světla a Brownův pohyb:
ruhlář Michal 8.. 5 Laboratorí práce č. Úloha č. 9 Polarizace světla a Browův pohyb: ϕ p, C 4% 97,kPa Úkol: - Staovte polarizačí schopost daého polaroidu - Určete polarimetrem úhel stočeí kmitavé roviy
VíceFYZIKÁLNÍ SEKCE. Vzorové řešení první série úloh
FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fakulta Masarykovy uiverzity v Brě KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 9. ročík 2002/2003 Vzorové řešeí prví série úloh (25 bodů) Vzorové řešeí úlohy č. 1 Voda (7 bodů) Z daých
Více1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
Více2.4. INVERZNÍ MATICE
24 INVERZNÍ MICE V této kapitole se dozvíte: defiici iverzí matice; základí vlastosti iverzí matice; dvě základí metody výpočtu iverzí matice; defiici celočíselé mociy matice Klíčová slova této kapitoly:
VíceZákladní požadavky a pravidla měření
Základí požadavky a pravidla měřeí Základí požadavky pro správé měřeí jsou: bezpečost práce teoretické a praktické zalosti získaé přípravou a měřeí přesost a spolehlivost měřeí optimálí orgaizace průběhu
Více1 Trochu o kritériích dělitelnosti
Meu: Úloha č.1 Dělitelost a prvočísla Mirko Rokyta, KMA MFF UK Praha Jaov, 12.10.2013 Růzé dělitelosti, třeba 11 a 7 (aeb Jak zfalšovat rodé číslo). Prvočísla: které je ejlepší, které je ejvětší a jak
Vícejsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.
.7.5 Racioálí a polomické fukce Předpoklad: 704 Pedagogická pozámka: Při opisováí defiic racioálí a polomické fukce si ěkteří studeti stěžovali, že je to příliš těžké. Ve skutečosti je sstém, kterým jsou
VíceSpojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné
Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v
VíceDIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce
DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji
Více1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI
1. Měřeí ve fyzice, soustava jedotek SI Fyzika je vědí obor, který zkoumá zákoitosti přírodích jevů. Pozámka: Získáváí pozatků ve fyzice: 1. pozorováí - sledováí určitého jevu v jeho přirozeých podmíkách,
Vícesin n sin n 1 n 2 Obr. 1: K zákonu lomu
MĚŘENÍ INDEXU LOMU REFRAKTOMETREM Jedou z charakteristických optických veliči daé látky je absolutím idexu lomu. Je to podíl rychlosti světla ve vakuu c a v daém prostředí v: c (1) v Průchod světla rozhraím
VíceSekvenční logické obvody(lso)
Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách
VíceANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU
ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU A.Mikš, J.Novák, P. Novák katedra fyziky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze Abstrakt Práce se zabývá aalýzou vlivu velikosti umerické
VíceP2: Statistické zpracování dat
P: Statistické zpracováí dat Úvodem - Statistika: věda, zabývající se shromažďováím, tříděím a ásledým popisem velkých datových souborů. - Základem statistiky je teorie pravděpodobosti, založeá a popisu
Více1 Základní pojmy a vlastnosti
Základí pojmy a vlastosti DEFINICE (Trigoometrický polyom a řada). Fukce k = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrický polyom. Řada = (a cos(x) + b si(x)) se azývá trigoometrická řada. TVRZENÍ (Ortogoalita).
VíceModelování jednostupňové extrakce. Grygar Vojtěch
Modelováí jedostupňové extrakce Grygar Vojtěch Soutěží práce 009 UTB ve Zlíě, Fakulta aplikovaé iformatiky, 009 OBSAH ÚVOD...3 1 MODELOVÁNÍ PRACÍCH PROCESŮ...4 1.1 TERMODYNAMIKA PRACÍHO PROCESU...4 1.
VíceMěření indexu lomu pevných látek a kapalin refraktometrem
F Měřeí idexu lomu pevých látek a kapali refraktometrem Úkoly : 1. Proveďte kalibraci refraktometru 2. Změřte idex lomu kapali 1-3 3. Změřte idex lomu ezámých vzorků optických skel Postup : 1. Pricip měřeí
Vícen=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a 2 +... + a N. n=1
[M2-P9] KAPITOLA 5: Číselé řady Ozačeí: R, + } = R ( = R) C } = C rozšířeá komplexí rovia ( evlastí hodota, číslo, bod) Vsuvka: defiujeme pro a C: a ± =, a = (je pro a 0), edefiujeme: 0,, ± a Poslouposti
Více11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN
8 11. STUDIUM JEVŮ GEOMETRICKÉ A VLNOVÉ OPTIKY POMOCÍ CENTIMETROVÝCH VLN Měřicí potřeby: 1) Guova dioda s vysílací trychtýřovou atéou ) apájecí zdroj pro Guovu diodu 3) přijímací atéa 4) polovodičová dioda
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
VíceÚvod. Stavba atomů a molekul. Proč? Přehled témat. Paradoxy mikrosvěta. Stavba mikrosvěta v historii. cíle. prostředky
Stavba atomů a molekul Úvod cíle sezámit studety s moderími představami a fakty o struktuře a vlastostech mikrosvěta prostředky ezbyté miimum matematiky a základí představy kvatové teorie, která umožňuje
Více2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;
. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů koaých v přírodích ebo společeských vědách má iterpretaci pomocí reálé hodoty. Při takovýchto dějích přiřazujeme tedy reálá čísla áhodým jevům. Proto je důležité
VíceÚkol měření. Použité přístroje a pomůcky. Tabulky a výpočty
Úkol měřeí ) Na základě vějšího fotoelektrického pole staovte velikost Plackovy kostaty h. ) Určete mezí kmitočet a výstupí práci materiálu fotokatody použité fotoky. Porovejte tuto hodotu s výstupími
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
Více8. Analýza rozptylu.
8. Aalýza rozptylu. Lieárí model je popis závislosti, který je využívá v řadě disciplí matematické statistiky. Uvedeme jeho popis a tvrzeí, která budeme využívat. Setkáme se s ím jedak v aalýze rozptylu,
Více5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu
5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá
VíceMATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
VíceObsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...
Obsah 1 Mocié řady 1 1.1 Defiice a vlastosti mociých řad.................... 1 1. Rozvoj fukce do mocié řady...................... 5 1.3 Aplikace mociých řad........................... 10 1 Kapitola 1
VíceMatematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Ivaa Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
Více11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.
11. předáška 16. prosice 009 Úvod do komplexí aalýzy. Tři závěrečé předášky předmětu Matematická aalýza III (NMAI056) jsou věováy úvodu do komplexí aalýzy. Což je adeseá formulace eboť časový rozsah ám
VícePřednáška 7, 14. listopadu 2014
Předáška 7, 4. listopadu 204 Uvedeme bez důkazu klasické zobecěí Leibizova kritéria (v ěmž b = ( ) + ). Tvrzeí (Dirichletovo a Abelovo kritérium). Nechť (a ), (b ) R, přičemž a a 2 a 3 0. Pak platí, že.
VíceDERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře
Více= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f
D E R I V A C E F U N KCE Deiice. (derivace Buď ukce,!. Eistuje-li limitu derivací ukce v bodě a začíme ji (. lim ( + lim Deiice. (teča a ormála Přímku o rovici y ( v bodě, přímku o rovici y ( (, kde (
VíceCvičení 3 - teorie. Teorie pravděpodobnosti vychází ze studia náhodných pokusů.
Cvičeí 3 - teorie Téma: Teorie pravděpodobosti Teorie pravděpodobosti vychází ze studia áhodých pokusů. Náhodý pokus Proces, který při opakováí dává ze stejých podmíek rozdílé výsledky. Výsledek pokusu
Více2 STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE
STEJNORODOST BETONU KONSTRUKCE Cíl kapitoly a časová áročost studia V této kapitole se sezámíte s možostmi hodoceí stejorodosti betou železobetoové kostrukce a prakticky provedete jede z možých způsobů
VícePřednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti
Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou
Více14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou
4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,
VíceZávislost slovních znaků
Závislost slovích zaků Závislost slovích (kvalitativích) zaků Obměy slovího zaku Alterativí zaky Možé zaky Tříděí věcé sloví řady: seřazeí obmě je subjektiví záležitostí (podle abecedy), možé i objektiví
VíceIterační výpočty projekt č. 2
Dokumetace k projektu pro předměty IZP a IUS Iteračí výpočty projekt č. 5..007 Autor: Václav Uhlíř, xuhlir04@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Iformačích Techologii Vysoké Učeí Techické v Brě Obsah. Úvodí defiice.....
Více1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie
1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho
VícePro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).
STATISTIKA Statistické šetřeí Proveďte a vyhodoťte statistické šetřeí:. Zvolte si statistický soubor. 2. Zvolte si určitý zak (zaky), které budete vyhodocovat. 3. Určete absolutí a relativí četosti zaků,
VíceZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti
Více1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN
2 NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN V této kapitole se dozvíte: axiomatickou defiici ormy vektoru; co je to ormováí vektoru a jak vypadá Euklidovská orma; axiomatickou defiici skalárího (také vitřího) součiu vektorů;
VíceJednotkou tepla je jednotka energie, tj. 1 Joule (J). Z definice dále plyne, že jednotkou tepelného toku je 1 J/s ( neboli 1 W )
5. Sdíleí tepla. pomy: Pomem tepelá eergie ozačueme eergii mikroskopického pohybu částic (traslačího, rotačího, vibračího). Měřitelou mírou této eergie e teplota. Teplo e část vitří eergie, která samovolě
VíceVaR analýza citlivosti, korekce
VŠB-TU Ostrava, Ekoomická fakulta, katedra fiací.-. září 008 VaR aalýza citlivosti, korekce Fratišek Vávra, Pavel Nový Abstrakt Práce se zabývá rozbory citlivosti ěkterých postupů, zahrutých pod zkratkou
Více1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL
Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,
Více1. K o m b i n a t o r i k a
. K o m b i a t o r i k a V teorii pravděpodobosti a statistice budeme studovat míru výskytu -pravděpodobostvýsledků procesů, které mají áhodý charakter, t.j. při opakováí za stejých podmíek se objevují
VíceOKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN
Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,
VíceSeriál XXX.II Zpracování dat fyzikálních měření
Seriál: Zpracováí dat fyzikálích měřeí V miulém díle seriálu jsme se sezámili s tím, co je to áhodá veličia, hustota pravděpodobosti a jak se dá v ěkterých případech odhadout typ rozděleí áhodé veličiy
VíceS polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické
5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí
VíceKapitola 5 - Matice (nad tělesem)
Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic
VícePři sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací
3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací
Více