Car Mikulá II. Alexandrovi Romanov

Transkript

1 Západo eská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalá ská práce Car Mikulá II. Alexandrovi Romanov Veronika Plachá Plze 2012

2 Západo eská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických v d Studijní program: Historické v dy Studijní obor: Obecné d jiny Bakalá ská práce Car Mikulá II. Alexandrovi Romanov Veronika Plachá Vedoucí práce: PhDr. Roman Kodet Ph.D. Katedra historických v d Fakulta filozofická Západo eské univerzity v Plzni Plze 2012

3 Prohla uji, e jsem práci zpracovala samostatn a pou ila jen uvedených pramen a literatury. Plze, duben 2012

4 Na tomto míst bych ráda pod kovala vedoucímu své bakalá ské práce PhDr. Romanu Kodetovi Ph.D. za jeho pomoc a rady, které mi poskytl p i jejím zpracování.

5 Obsah ÚVOD... 7 Cíle a struktura práce... 7 Rozbor literatury a pramen MLÁDÍ A DOSPÍVÁNÍ MIKULÁ E D TSTVÍ RODI E NÁSLEDNÍK TR NU ALIX VLÁDA DO ROKU KORUNOVACE A RODINNÝ IVOT PRVNÍ ROKY VLÁDY ZAHRANI NÍ POLITIKA RUSKO-JAPONSKÁ VÁLKA LÉTA REVOLUCE LÉTA RUSKO V LETECH ROK VYVRA D NÍ CARSKÉ RODINY CARSKÉ SELO TOBOLSK JEKAT RINBURG SITUACE PO 17. ERVENCI ZÁV R BIBLIOGRAFIE RESUMÉ... 71

6 P ÍLOHY... 72

7 ÚVOD Mikulá II. Alexandrovi Romanov je známý jako poslední ruský car, který pod nátlakem abdikoval a ukon il tak dlouhou éru carismu v Rusku. Byl to lov k, který nebyl svou povahou p edur ený stát se panovníkem, ale roku 1894 se tak stalo a Mikulá se musel ujmout nové úlohy, ze které se strachoval je t d íve, ne p i la. Carská koruna v sob nem la pro Mikulá e nic, po em by tou il a vzná ela se nad jeho hlavou jako Damokl v me. 1 Car Mikulá II. lp l na neomezené samovlád, vlastním kone ném rozhodování a na n kterých mali kostech, proto byl v o ích n kterých Evropan tyranem. Jeho vláda byla plná katastrof a t kých okam ik, ale díky p esv d ení, e v echno, co se d je, se d je z bo í v le, mu pomáhalo se vyrovnat s jeho osudem a ít ivot a nepochopiteln vyrovnan. Cíle a struktura práce Hlavním cílem této bakalá ské práce je popsat biograficky koncipovaný obraz ruského cara Mikulá e II. od jeho narození roku 1868, a do smrti roku D raz je kladen na nejd le it j í události a jejich p í iny, je významn ovlivnily jeho ivot a podílely se na formování Mikulá ovy osobnosti. Dal ím cílem je zjistit, jaký vliv m la jeho nerozhodná povaha, víra v bo ský p vod carské moci a snaha uhájit samod r aví na e ení státnických zále itostí. V tomto ohledu je té pozornost v nována rodin a významným osobnostem, které ovlivnily Mikulá ovu vládu a rozhodování ve vypjatých okam icích. Práce se primárn nezabývá problematikou politické a zahrani ní situace carské vlády, tyto otázky jsou zmi ovány pouze v p ímé souvislosti s Mikulá em II. Bakalá ská práce je rozd lena do ty kapitol, ka dá z nich se v nuje d le itým ivotním etapám ivota Mikulá e II. Kapitoly jsou dále, pro lep í p ehlednost, rozd leny do dal ích podkapitol. První ást práce je zam ena na Mikulá ovo mládí a dospívání. Po stru ném nástinu Mikulá ova d tství jsou p edstaveny ivoty jeho rodi cara Alexandra III. a Marie Fjodorovny. Po absolvování praktické vojenské výchovy byl Mikulá vyslán na velkou výpravu po r zných státech. V japonském Ocu na n j byl spáchán neúsp ný atentát a tato zku enost v n m zanechala nenávist k Japonc m. Této 1 THOMA, Helga, Z tr nu na popravi t, tragický konec korunovaných hlav, Praha, 2000, s

8 problematice, ale také seznámení s jeho enou Alicí (Alexandra Fjodorovna) jsou v novány dv poslední podkapitoly. Druhá kapitola se zabývá nejd le it j ími událostmi Mikulá ova ivota, je se odehrály do roku Pozornost je v nována samotné korunovaci na ruského cara, rodinnému ivotu a prvním státnickým povinnostem. Mikulá se sna il prosadit zásady samovlády, udr ovat moc u dvora a pokra ovat v otcov úsp né politice. Následující podkapitola je zam ena na zahrani ní politiku, p edev ím ve St ední Asii a Dálném východ. V poslední podkapitole je analyzována Rusko-japonská válka. Následující rozsáhlá ást práce analyzuje carovu vládu v letech , kdy se Mikulá musel vypo ádat s nelehkou situací, která nastala po prohrané válce s Japonskem, následným revolu ním rokem 1905, vydáním manifestu 30. íjna 1905, jen obyvatelstvu sliboval demokratické reformy. Dále se zabývám Rasputinem, Petrem Stolypinem a dal ími významnými politiky. Pozornost je také v nována období první sv tové války, carov p sobení v armád a poté d le itému roku 1917, kdy byl Mikulá donucen abdikovat a bylo rozhodnuto o jeho uv zn ní. V záv re né ásti práce jsou popsány poslední m síce a dny v zn né carské rodiny v Carském Selu, Tobolsku a její následné vyvra d ní v Jekat rinburgu. áste n se pozornost autorky soust e ovala i na politické události b hem carovy internace. V poslední ásti je stru n nastín na situace po 17. ervenci V rámci t chto událostí jsou také zmín ny postoje a jednání nové bol evické vlády. Rozbor literatury a pramen P i psaní své práce jsem vycházela p edev ím z esky psané literatury, ale pou ila jsem také cizojazy né zdroje. Jako základní p ehled tohoto tématu jsem vyu ila dílo Mikulá II. a jeho sv t (Rusko ) od eského historika Václava Vebra. V této knize se autor zabývá nejen biografií panovníka, ale také jeho dobou d jinami Ruska na po átku 20. století. Dílo mi bylo p ínosné zejména díky p ehlednému výkladu o stavu Ruska v dob nástupu Mikulá e a jeho vnit ní i zahrani ní politice. Autor se také v nuje problém m nábo enským, analyzuje vnitropolitický vývoj ruské í e, revoluce, války i problematiku neruských národ. V samostatném oddílu pak p ibli uje rok 1917, vyvra d ní carské rodiny a nástup bol evik. Dále se opírám o pom rn rozsáhlé dílo Lidská tragédie, ruská revoluce Jedná se o knihu britského historika 8

9 Orlanda Figese, jen se v nuje ruským d jinám. Autor podrobn popisuje ruskou revoluci, její spole enské ko eny a postupné upev ování revolu ní moci, také zde zachycuje reakce ve ejnosti a její následnou srá ku s carským samod r avím. Rovn vyu ívám knihy od rakouské histori ky a publicistky Elizabeth Heresch Mikulá II. poslední ruský car a Alexandra, tragédie poslední carevny a od historika Edvarda Radzinského Poslední car: zavra d ní Mikulá e II. a jeho rodiny. Jedná se o populariza ní literaturu, nicmén jsem zde nalezla informace o soukromém a rodinném ivot cara Mikulá e II. Tyto publikace vycházejí z deníkových záznam cara Mikulá e II. a poskytují zajímavá fakta o carevn Alexand e, carských d tech i dal ích p íslu nících dynastie. Od Elizabeth Heresch jsem dále vyu ila knihu Vra da carské rodiny, p ípad Jekat rinburg 1918 a ztracené klenoty Romanovc, nebo p iná í nová objasn ní k p ípadu vyvra d ní carské rodiny a popisuje pátrání od jeho po átku v roce 1918 a do roku 2007, kdy do lo k identifikaci t lesných poz statk carské rodiny. erpala jsem také ze sv dectví t ch, kte í asto p icházeli do styku s carskou rodinou. Pracovala jsem zejména se vzpomínkami výcarského u itele francouz tiny carských d tí Pierra Gilliarda II. (Imperator Nikolaj II. i jego sem ja). Za velice významný zdroj informací pova uji deník samotného cara Deník cara Mikulá e II. Car Mikulá II. zde zaznamenal svou ka dodenní innost, také popsal své my lenky, pocity i d le ité okam iky z jeho ivota. Dal í d le itá kniha pochází od N. A. Sokolovova Zavra d ní carské rodiny, dokumenty a vy et ování. Tyto osobní vzpomínky jsou velice p ínosné, nebo autor zde zaznamenal v e, co pro il a vykládá fakta soudního vy et ování vra dy celé carské rodiny. K podkapitole, která se zabývá Rusko-japonskou válkou, jsem vyu ila podrobnou práci Richarda Connaughtna Vycházející slunce a skolený medv d, Rusko-japonská válka , kde autor lí í situaci obou zemí ji p ed vypuknutím války a poté p echází k samotnému konfliktu, analyzuje strategii Japonska a Ruska a uvádí v echny klí ové faktory st etu. A dále dílo Rusko-japonská válka, Port Arthur Kniha první: Válka za ala na mo i od Milana Jelínka. Pro zachycení prost edí v Rusku na p elomu 19. a 20. století a pro lep í pochopení ruských a sov tských d jin 20. století jsem vyu ila knihy Martina Malia D jiny socialismu v Rusku v letech Toto dílo detailn analyzuje d sledky politických rozhodnutí a v nuje se uva ování o podob státu, ale i charakteru nového re imu. Také jsem vyu ila knihu od Milana vankmajera D jiny Ruska i dílo D jiny východních Slovan, I III od Josefa Mac rka. 9

10 1. MLÁDÍ A DOSPÍVÁNÍ MIKULÁ E 1.1 D TSTVÍ Mikulá Alexandrovi Romanov se narodil 6. kv tna 1868 [18. kv tna 1868] v Carském Selu, pro il zde v t inu svého d tství, ne se s rodi i p est hoval do Gat iny. Proto e jeho otec tehdy je t nevládl, nebyl Mikulá zahalen do purpuru. lo o starodávnou byzantskou tradici, podle ní se d tem vládnoucích císa po ur itém rituálu dostávalo p ídomku narozen v purpuru. 6. kv ten se v ruské ortodoxní církvi slaví jako památný den svatého Joba. Narodil jsem se v den trpícího Joba, 2 pozd ji Mikulá neustále opakoval. Mikulá byl hluboce zbo ný a mysticky zalo ený lov k, a e p i el na sv t v den svatého Joba, zbo ného trpitele, pokládal za znamení osudu a po celý ivot se této my lenky nemohl zbavit. Mikulá byl nejstar í z p ti d tí. Bratr Alexandr, jen se narodil po Mikulá ovi, zem el ji po roce. Poté se je t narodil Georgij, Xenie, Michail a Olga. Mikulá a jeho o 3 roky mlad í bratr Georgij tvo ili od raného d tství nerozlu nou dvojici podobn jako jejich nejmlad í sourozenci Michail a Olga. Mikulá se u v mládí musel s Georgijem rozlou it, ten byl vzhledem k po ínající tuberkulóze stále ast ji posílán na lé ení na Kavkaz, kde také na tuto nemoc zem el. 3 Od roku 1877 chodil Mikulá do soukromé koly. Plán vzd lání byl odsouhlasen jeho otcem a byl rozlo en do 12 let, 8 let gymnázia a 4 rok vysoké koly, v ní studoval vybrané obory z oblasti historie, práva, vojenství a ekonomiky. Byla to zvlá tní kola, u itelé jen p edná eli, zeptat se na cokoli i zkou et m li zakázáno. Tak e u itelé v d li, co odp edná eli, co v ak z stalo v hlavách jejich ák, byla velká neznámá. Tento styl si Mikulá osvojil i v dosp losti, vyslechl desítky a stovky hlá ení a podn t, tém nikdy na n p ímo nereagoval, maximáln nazna il sv j postoj, ale protiargumenty v dy jen bez diskuze vyslechl, rozhodoval se pak sám, asto jen na základ získaného dojmu, nejobvykleji pod vlivem svých etných informátor. 4 Díky svému vzd lání nabyl Mikulá znalostí a armu absolventa anglické koly. Byl vynikající tane ník a velmi dobrý st elec, jezdil na koni a exceloval v n kolika dal ích sportech. Anglicky hovo il jako oxfordský profesor. 5 Pro jeho dokonalou angli tinu ho p i r zných ob anských a rodinných 2 HERESCH, Elizabeth, Mikulá II. poslední ruský car, Liberec, 1996, s Tamté, s VEBER, Václav, Mikulá II. a jeho sv t (Rusko ), Praha, 2000, s FIGES, Orlando, Lidská tragédie, Ruská revoluce , Praha, 2000, s

11 setkáních v Evrop zam ovali za jeho anglického bratrance George, který mu navíc byl i podobný. Mladý následník tr nu byl podle v eho jazykov nadaný. Výborn ovládal francouz tinu a i n m inu se nau il tém perfektn, jak bylo mo né poznat z p íb h a dopis, které pro radost ji v mládí psal v tomto jazyce. Jeho chování, mravy a zp soby byly vynikající. Jeho bratranec a spolu ák zárove - velkokní e Alexandr ho pova oval za jednoho z nejzdvo ilej ích mu v Evrop. 6 Mikulá za al roku 1880, kdy mu bylo 12 let, psát krátké satirické p íb hy, je byly p ínosné v dvojím ohledu. Na jedné stran sv d ily o ji zcela vyvinutých vlastnostech a postojích Mikulá e. Objevil se v nich jeho utajený humor, láska i antipatie a také p sobivý lakonický styl. Tento Mikulá v sklon ke stru nosti byl s p ibývajícími lety stále patrn j í, jak je z ejmé z carových deník. Pozd ji to byl jeden z nejcharakteristi t j ích rys jeho carské korespondence. Na mnohé stránkové rozbory a hlá ení svých ministr v t inou odpovídal jen n kolika v tami. Na druhé stran tyto zmín né p íb hy velmi z eteln odrá ely historické pozadí, p edev ím pak vztah mezi Ruskem a N meckem, jak také prozrazuje název Dva N mci - vystupují v nich dva hlavní hrdinové, které Mikulá pojmenoval Válkomil a Hlavobol. 7 Roku 1882 dostal Mikulá od matky darem památník se zlatou o ízkou, s deskami vykládanými drahocenným d evem. Tato skvostná kní ka se stala prvním se item deníku. D vod, který Nikolaje v roce 1882 p im l, aby si od té doby nep etr it vedl deník, souvisí s osudovým dnem ruských d jin, jím byl 1. b ezen V tento osudný den byl zavra d n car Alexandr II. 9, Mikulá v d d a také panovník, jen se pokou el o reformy v Rusku. Sna il se dát Rusku ústavu, která by jeho feudální despotickou í i za adila mezi evropské civilizované státy. Byla zde ale revolu n nalad ná mláde, která se obávala, e ústava p inese uspokojení ve ejnosti, které si nep áli a sou asn se domnívali, e by to zpomalilo blí ící se revoluci. Teroristé z organizace Narodnaja volja 10 m li tehdy za sebou sedm neúsp ných atentát na cara. Stálo je to 21 ortel smrti, p esto p ipravili dal í atentát na panovníka. Alexandr II. byl smrteln ran n bombou vyrobenou v jednom petrohradském byt. Bomba, která zabila pravoslavného cara, byla ukryta ve velikono ním mazanci. K Zimnímu paláci se 6 HERESCH, Mikulá II., s Tamté, s RADZINSKIJ, Edvard Stanislavi, Poslední car: zavra d ní Mikulá e II. a jeho rodiny, Praha, 1993, s Ruský car vládnoucí v letech V le lidu, ruská tajná organizace. 11

12 p ehnal ko ár s vojenským doprovodem. Sed l v n m mohutný holohlavý mu a s ním t ináctiletý chlapec nový car Alexandr III. a jeho syn Nikolaj, který se toho dne stal následníkem ruského tr nu. 11 Na podzim roku 1882 se Mikulá nau il písni ku, která na n j velice zap sobila, proto si ji zapsal na p ední stranu obálky svého prvního deníku. Uvedl ji slovy: Píse, kterou jsme zpívali, kdy se jeden z nás schovával Tam dol po ece, dol po Kazance edá ka ice pluje. Tam dol po b ehu, po vysokém b ehu varný junák putuje. Má on plavé vlásky, ku eravé vlásky, takto sob notuje: Kdo mé plavé vlásky, ku eravé vlásky, kdo je bude esávat? Jeho plavé vlásky, ku eravé vlásky, stará bába esala. Kdo ona je e e, krev pot kem te e, nepla pro m, má milá. 12 Touto lidovou písni o sta en Smrti, je roz esává vlasy mrtvého junáka, Mikulá zapo al sv j deník, který si vedl nep etr it 36 let. Za al roku 1882 v Gat in a skon il roku 1918 jako v ze v Jekat rinburgu. 11 RADZINSKIJ, Poslední car, s Tamté, s

13 1.2 RODI E Nes etné dynastické s atky zp sobily, e na za átku 20. století nekolovala v ilách ruských car z rodu Romanovc u tém ádná ruská krev. 13 Ji od dob Petra III., který u sám byl nap l N mec, si carové vybírali man elky v n meckých i jiných panovnických domech. A tak alespo výchova m la u init z carských d tí opravdové Rusy. Mikulá v otec byl car Alexandr III. Alexandrovi, syn cara Alexandra II. Nikolajevi e a Marie Alexandrovny (Marie Hesenské). Car Alexandr III. byl panovník, který inklinoval k silnému imperialismu a postupn zru il mnohé svobody, které zavedl jeho p edch dce. Alexandr byl mlad ím synem Alexandra II., a tak se na vládu v bec nep ipravoval, byl pozd vzd lán a o velké znalosti ani neusiloval. Na tr n nastoupil roku 1881, ve v ku 36 let. Nic ne absolutní monarchii carského typu Alexandr III. neuznával, i nepatrný ústupek pova oval za kodlivý. Byl velmi autoritativní. Odmítl reformy svého otce Alexandra II. jako státu kodlivé a neprospívající a vytkl si za cíl obnovit starý re im. Vzorem mu byla vláda Mikulá e I., ve spolupráci s osobitým vládním okolím konsolidovat privilegia lechty a byrokracie a rozhodn, tvrdým násilím, upevnit vládu a vymýtit zcela protivládní skupiny, tendence i my lení. 14 Car Alexandr III. vstoupil na tr n s úvahou, která byla v jeho p ípad pochopitelná: otec zavád l reformy, a jak to skon ilo? Jeho zavra d ním. Proto byl do vlády povolán Konstantin Petrovi Pob donoscev 15 - vyschlý sta ík s odstátýma u ima a se sípavým dechem velkého inkvizitora, ztrápeného v ným p stem. 16 Je jako mráz: zabra uje dal ímu hnití, ale r st p i n m nebude nic. 17 Takto charakterizoval Pob donosceva jeden z ruských publicist. Alexandr vládl Rusku, tak jako st edov ký pán svému d di nému lénu. Svoji moc soust edil ve vlastních rukou a ministr m ud loval p íkazy jako generál ve válce. Dokonce i jako správný autokrat vypadal byl mimo ádn urostlý a tém 190 cm vysoký, m l strnulý obli ej rámovaný impozantním erným vousem. Legenda praví, e v roce 1888 dokonce zachránil vlastní rodinu od jisté smrti tím, e svými herkulovskými rameny podep el bortící se ocelovou konstrukci jídelního vozu carského 13 RADZINSKIJ, Poslední car, s VEBER, s Ruský právník, politik, p edseda nejvy ího synodu, vychovatel Mikulá e II. a p ední ideolog jak Mikulá e II., tak Alexandra III. 16 RADZINSKIJ, Poslední car, s Tamté, s

14 vlaku, která cestou na Krym vykolejili revolucioná i. Jedinou jeho slabostí, jak se zdá, byla osudová záliba v destilátech. Kdy mu vypov d ly ledviny slu bu, carevna mu zakázala pít. Vy e il to tak, e si nechal u ít speciální boty s tajnou skrý í, do které se pohodln ve la placatka ko aku. 18 Car Alexandr III. nevedl ádnou válku, spí e z obav p ed následky ne z p esv d ení o u ite nosti míru, p esto pro anglickou královnu Viktorii z stal barbarským a tyranským Asiatem. Alexandr byl antisemitou a svým postojem inicioval adu nových proti idovských zákon. 19 Mikulá ova matka - rozená princezna ofie (Sofie) Dagmara, dcera dánského krále Kristiána IX., i p es svou nepochybnou odli nost, Alexandra ideáln dopl ovala. U p íle itosti své svatby s ruským následníkem tr nu p ijala východní ortodoxní k es anství a s ním i nové jméno Marie Fjodorovna. Princezna Dagmar byla p vodn zasnoubena s Nikolajem, nejstar ím synem Alexandra II. Ten v ak zem el v Nizze na TBC, a tak se novým následníkem tr nu stal Alexandr. Alexandr spole n s titulem p evzal i jeho snoubenku. Jejich man elství bylo astné. Vze el z n ho po etný zástup d tí, vychovávali Mikulá e i jeho 2 bratry Georgije (Ji í ) a Michaila (Mí a ) i sestry Xenii ( ) a Olgu ( ) v poslu nosti a velké úct p ed starými carskými hodnotami. 20 Alexandr, po otcov zavra d ní, il s rodinou v Gat in, západn od Petrohradu. V Petrohrad pobýval od Nového roku do velkého postu. Po ádal carské plesy, je v echny zahrani ní diplomaty ohromovaly asiatským p epychem. V e bylo pouze efekt, nebo skute ný domov rodiny byl práv v Gat in. N kolik let po p evzetí vlády Alexandr p emístil rezidenci do Ani kovova paláce v centru hlavního m sta. Alexandr m l toto sídlo rad ji ne Zimní palác, kde vy izoval pouze své ú ední a vládní povinnosti. Carská rodina m la ve zvyku, a car Mikulá to pozd ji také dodr oval, pobývat na Krymu v b lov ském pralese, kam se jezdilo na lov vysoké zv e, zvlá t zubr, na jacht na Baltickém mo i i na jeho pob e í u Rigy, nej ast ji v ak ve Finsku. 21 Car Alexandr III., i p es ve kerou lásku ke svým d tem dbal na to, aby nebyly rozmazlené. V echny d ti spaly na polních l kách a ka dé ráno podstupovaly studenou koupel. 22 Bohatství gat inského paláce, v n m byly ulo eny poklady a 18 FIGES, Lidská tragédie, s VANKMAJER, Milan, D jiny Ruska, Praha, 2010, s VEBER, s Tamté, s THOMA, s

15 drahocenné p edm ty mnoha carských generací, se v ivot d tí neodrazilo. Jejich ivot byl prostý, vyzna oval se disciplínou a p edev ím zachováváním ruských tradic. Marie si v dy, na rozdíl od Alexandra, vychutnávala v echny p íle itosti k reprezentaci, na dvorních plesech vystupovala jako skute ná carevna v nádherných róbách. Dokonale reprezentovala carský rod a byla opravdovou první dámou spole nosti, v rámci rodiny v ak neprojevovala mnoho mate ského citu. I v rodin pro ni na prvním míst byla etiketa. Pro Mikulá e, k n mu m la zvlá tní vnit ní vztah, byla Marie nejd le it j í osobou v rodin. Matce Mikulá sv oval v e, co se neodvá il íci otci. Jeho dopisy matce vypovídají o tom, e byla jedinou osobou v Mikulá ov okolí, jí se otev en sv oval se svými osobními i politickými názory a u ní hledal radu a oporu. Skute nost, e byl od své matky odd len a byl mezi nimi znemo n n jakýkoli kontakt, poci oval Mikulá po své abdikaci ze v eho nejbolestn ji. 23 Rodinná soudr nost byla pro Mikulá e od raného d tství závazným vzorem, který pozd ji dodr oval i ve vlastním rodinném ivot. 1.3 NÁSLEDNÍK TR NU Roku 1884 se konala svatba nejmlad ího bratra Alexandra III. Sergeje Alexandrovi e s hesenskou princeznou Al b tou (Ella) a díky této p íle itosti do Ruska p ijela i její o osm let mlad í sestra Alix. Tehdy se dvanáctiletá Alix a estnáctiletý Mikulá vid li poprvé. Ve svém deníku Mikulá a dodate n, po 10 letech, prozradil, jak si ji zamiloval. Dne 17. íjna 1888 Mikulá poprvé zázrakem unikl smrti: nedaleko Charkova do lo k t ké havárii carského vlaku. Byl to osudný den pro v echny. V ichni jsme mohli p ijít o ivot, jen v le bo í tomu zabránila. P i snídani ná vlak vykolejil. Jídelna a vagón jsou rozbité, ale my jsme z toho vyvázli bez úhony. Dvacet lidí p i tom p i lo o ivot a estnáct je ran ných. Ve stanici Lozovaja se konaly bohoslu by a zádu ní m e. 24 Mikulá rostl ve stínu svého velkého otce a postupn si za al uv domovat, e se mu nem e vyrovnat. Od p írody byl plachého a d tského vzhledu a jeho rodi e, íkávali mi Nicky, s ním i dlouho po pubert, zacházeli jako s malým chlapcem. Zvlá t Alexandr na n j hled l jako na nezralé dít a také s ním takto jednal. Alexandr, který 23 HERESCH, Mikulá II, s RADZINSKIJ, Poslední car, s

16 nev d l nic o fyzických a emocionálních komplexech, pova oval svého syna za slabocha a trochu blbce. íkával mu sle inka a soudil, e p ipravovat ho na úkoly vládnutí nemá smysl. Kdy hrab Witte, jeho ministr financí, nadhodil, e je na ase uvád t následníka tr nu do státních zále itostí, vypadal Alexandr p ekvapen. 25 Alexandr poslal Mikulá e do d stojnického sboru gardy a doufal, e mu armáda upevní charakter a nau í ho n co o sv t. Mikulá byl tedy roku 1887, jako devatenáctiletý mladý mu, vyslán na praktickou vojenskou výchovu. A byl skute n ve svém ivlu, armádu miloval. P est hoval se z Ani kovova paláce do kasáren p i vojenském u ili ti v Krásném Selu a v ka dém ohledu si vychutnával ivot vojáka. Podle p edstav svého otce nem l Mikulá pod izovat vojenskou výchovu pouze praktickému armádnímu výcviku, ale m l se seznámit i s dal ími stupni vojenských hodností a jejich hlavními úkoly. V prvním roce slou il Mikulá jako podd stojník, za dva roky se stal velitelem prvního a druhého oddílu První d lost elecké baterie gardové kavalerie a poté byl pový en na velitele jízdních gardových husar pluku Jeho Veli enstva. Také se stal poru íkem a nakonec velitelem roty Preobra enského d lost eleckého pluku, jen p edstavoval elitu ruské armády. Práv do této uniformy se Mikulá pozd ji p ednostn oblékal p i výjime ných p íle itostech i ve významných sváte ních dnech. 26 Hodnost plukovníka Preobra enského gardového pluku, kterou mu ud lil jeho otec, z stala nav dy jeho pýchou. Odmítl vy í hodnost dokonce i za první sv tové války, kdy zastával postavení vrchního velitele. To po kodilo jeho presti v armád, kde mu ne ekli jinak ne plukovník Romanov. 27 Car Alexandr III. poslal svého syna na velkou výpravu s malou pánskou spole ností. Dne 23. íjna 1890 opustila výprava Gat inu. Doprovázel ho kní e Barjatinskij, kní e Uchtomskij, kní e Volkov, kní e Ko ubej, ecký korunní princ Ji í a jeho bratr Georgij, který s nimi cestoval a do Indie, ale kv li nemoci se musel vrátiti zp t do Ruska. Byli na cest více ne rok a nav tívili Var avu, Víde, kde je poctil osobní náv t vou císa Franti ek Josef, dále Káhiru, ecko, Ceylon, kde se setkal se svým bratrancem Sandrem (velkovévoda Alexandr Michailovi ), který byl lovit slony v d ungli. Jejich dal í zastávka byla v Singapuru, poté nav tívili Bangkok, 25 FIGES, Lidská tragédie, s HERESCH, Mikulá II, s FIGES, Lidská tragédie, s

17 Jihovýchodní Indii, ínu a v b eznu 1891 expedice dorazila také do britské kolonie Hong Kong. Tato cesta m la roz í it Mikulá v politický rozhled. 28 Cestou si Mikulá zaznamenával do deníku stejné banality a triviality jako doma - strohé poznámky o po así, vzdálenostech, které ka dý den urazili, dobu prvního spat ení zem a odjezdu z ní i poznámky ze spole nosti u jídla a tak dále. Roz i ování obzor a pozorování ivota jako by se ho na cest netýkalo. Jediný trvalý následek, který tato cesta p inesla, nebyl astný, v japonském Ocu o vlásek unikl pokusu o atentát, který podnikl jakýsi vy inutý terorista. Tato zku enost v n m zanechala hlubokou nenávist k Japonc m. 29 Od té doby ozna oval Mikulá Japonce ve svém deníku jako opice. 30 V Rusku cenzura tuto p íhodu utajila, ale Alexandr ji zveli il a na ídil synovy, aby opustil Japonsko. Mikulá ovi z stal po úderu avlí trvalý rám na hlav. P i zpáte ní cest polo il Mikulá základní kámen nejvýchodn j í stanice plánované transsibi ské magistrále na Sibi i, ve Vladivostoku a také nav tívil Tobolsk. 10. ervence V 7 hodin jsme dorazili do Tobolska za eravého sv tla a v p ístavu nás jako obvykle p ivítal starosta s chlebem a solí, ob ané m sta umen, emeslnictvo s poho t ním a estná strá. Nasedl jsem do ko áru a jel jsem do chrámu po svérázných prkenných ulicích. Z chrámu jsme si li prohlédnout sakristii, kde je ulo ena v t ina v cí, které souvisí s podrobením Sibi e. Potom jsem jel do muzea, tam m nejvíc zaujal zvon, vypov zený sem z Ugli e za to, e bil na poplach v den smrti carevi e Dimitrije. 31 Za n kolik let byl i sám Mikulá, stejn jako zvon, vypov zen do Tobolska. Jako v ze se pokou el vylézt na zledovat lou záv j, odkud si cht l prohlédnout m sto, na které se v mládí tak rád díval, ale nepoda ilo se mu to. Mikulá by nebyl pravý Rus, kdyby nem l rád balet, který v této dob za íval rozkv t v podob d l Petra Ilji e ajkovského. Pet rburské divadlo ob as nav t vovalo vojenské jednotky, aby pobavilo vojáky a d stojníky. Pat il k n mu i baletní soubor, ve kterém p sobila Matylda Krzesi ská. Matylda se narodila roku 1872 a pocházela z polské tane ní rodiny. Její otec Felix inscenoval baletní p edstavení a sám tan il se v emi známými balerínami té doby. V lét roku 1890, Mikulá ovi bylo 22 let, se do této baletky zamiloval. Alexandrovi se tento vztah nelíbil, vytýkal Mikulá ovi, e tento 28 WARTH, Robert D., Nicholas II. the life and reign of Russia s last monarch, London, 1997, s FIGES, Lidská tragédie, s HERESCH, Mikulá II, s RADZINSKIJ, Poslední car, s

18 pom r neodpovídá postavení následníka tr nu a nabádal ho, aby vztah s Matyldou ukon il. 32 Po átkem roku 1894 se výrazn zhor il zdravotní stav cara Alexandra III. Panovník necht l brát sv j vá ný stav na v domí, tajn se v ak znepokojoval my lenkou, e by skute n mohl onemocn t, a Mikulá nebyl dosud enatý, co by mu v krajním p ípad mohlo zabránit v p evzetí tr nu. Za ali pro n j urychlen hledat nev stu, Mikulá m l jeden vlastní návrh Alix. Matce Mikulá ov se syn v návrh nezamlouval, hledala po Evrop, mimo n mecký rod, vhodn j í kandidátku. Nakonec v echny její projekty selhaly, nemoc Alexandra III. se zhor ovala, a tak v dubnu 1894 nakonec Mikulá dostal souhlas, aby se jel do Hesenska ucházet o ruku princezny Alix. V hesenském Coburgu se konala velká svatba a spolu s ní rodinný sjezd, kterému p edlo il Mikulá svou ádost. Zanedlouho se v novinách objevila zpráva o jejich zasnoubení. 33 Po návratu z Coburgu Mikulá u za Matyldou nikdy nep i el. Jako tane nice se jí dostalo skv lé kariéry. Matylda, po rozchodu s carem, ila s velkokní etem Andrejem Vladimirovi em a posléze s velkovévodou Sergejem Michailovi em. Zem ela a v roce 1971 v Pa í i, rok p ed svými stými narozeninami, kde vedla baletní kolu. 1.4 ALIX Budoucí carevna Alexandra Fjodorovna, p vodn princezna Alice (Alix) Victoria Helena Luisa Beatrice Hesensko-Rýnská 34 se narodila dne 6. ervna 1872 v Darmstadtu jako tvrté dít velkovévody Ludvíka IV. Hesenského a Alice Anglické. Matka Alix, rozená princezna Anglická a Irská, byla mlad í dcerou anglické královny Viktorie a prince Alberta ze Saska-Coburgu a Gothy. Díky s atku s velkovévodou Ludvíkem IV. se dostala do Darmstadtu, kde po boku man ela za ala vytvá et trvalé hodnoty, ustavi n se sna ila o reformy v sociální oblasti a podle anglického vzoru dala podn t k etným novotám. Svou dceru pojmenovala Alix, proto e se Alice v N mecku tak odporn vyslovuje 35, jak vysv tlovala v jednom 32 HERESCH, Mikulá II, s VEBER, s ALEKSANDRA FEDOROVNA, : , (Poslednije dnevniki imperatricy Aleksandry Fedorovny Romanovoj: fevral' 1917 g ijulja 1918 g), Novosibirsk, 1999, s HERESCH, Elizabeth, Alexandra, Tragédie poslední carevny, Praha, 1995, s

19 dopise královn Viktorii. Alix byla francouzská forma jména Alice a odpovídala n meckému jménu Adelheid. Velkovévodkyn porodila sedm d tí, z toho pouze p t p e ilo. Hlava rodiny, velkovévoda Ludvík IV., byl velice impozantní mu. Byl vychován prost a nenáro n, byl to dobrotivý lov k se zájmem o lov. Oba rodi e byli zbo ní. Alixin bratr Arno t Ludvík ekl: Moji rodi e byli hluboce v ící lidé, ani se dali p ísn ovliv ovat nábo enstvím. Od Filipa Velikého byla na e linie Hesenského rodu v dycky luteránská, co nám velice usnad ovalo chápat anglikánské i pravoslavné nábo enství. V ichni jsme chodili p ibli n ka dých trnáct dní do kostela, moji prarodi e ka dou ned li. 36 Alice Anglická m la vyhran n j í duchovní zájmy ne Ludvík, ten byl mén intelektuáln zalo en. Projevilo se to hlavn v t kých dobách, kdy se za ala zabývat filozofickými a mystickými otázkami. Její smysl pro realitu ji nedovolil, aby se tento sklon k mystice projevoval p íli siln, p esto k n mu zd dily dispozice i její d ti, nejvíce Alix. Alice Anglická proslula i svou fanatickou vá ní k n meckému filozofovi a teologovi Davidu Straussovi. N co podobného se pozd ji objevilo i u Alix ve vztahu k Rasputinovi. Roku 1873 zem el Alixin mlad í bratr Fritz ( Frittie ). Velkovévodkyn, a do své smrti, bolest nad touto ztrátou nep ekonala. D vodem proto byl i fakt, e chlapec vykrvácel po bezvýznamném zran ní, byl pravd podobn nositelem hemofilie, kterou Alice zd dila po královn Viktorii a vnesla ji tak do hesenské rodiny. Alici také z stalo utajeno, e nejmén dv z jejích dcer se také staly p ena e kami této d di né choroby dcera Irena, která ji ztratila dva syny, a Alix. 37 Velkovévodkyn zem ela ve 35 letech. Z stala po ní velká rodina, Alix byla nejmlad í, star í sestra Viktoria, pojmenovaná po babi ce, anglické královn, se provdala za prince babenberského, vrchního velitele britského námo nictva, druhá sestra Al b ta (Ella), se chytala ke s atku s velkokní etem Sergejem Alexandrovi em a Irena, t etí sestra, se stala man elkou prince Jind icha, bratra císa e Viléma. 38 Po smrti matky byla Alix poslána na výchovu k anglickému dvoru. Zde se brzy stala oblíbenou vnu kou královny Viktorie, která p enesla na sv tlovlasou Alici v echnu necitelnost, je poci ovala k její rodné zemi. Královna Viktorie nem la ráda N mce a poci ovala k Vilémovi II. osobní nep íze, kterou p edala i své vnu ce. V poslední ásti ivota Alix poci ovala v t í 36 HERESCH, Alexandra, s Tamté, s RADZINSKIJ, Poslední car, s

20 p ita livost k Anglii ke své rodin z mat iny strany, ne k N mecku. Zachovala si v ak náklonnost k p íbuzným a p átel m, které v N mecku zanechala. 39 Roku 1884 p ijela Alix poprvé do Ruska, její sestra Ella se vdávala za velkokní ete Sergeje Alexandrovi e. Spojení ruského následníka s n meckou princeznou nemuselo být poslední. Hesenský rod zaujímal v d jinách romanovského rodu velmi d le ité místo. Z tohoto rodu pocházela ji první ena cara Pavla a také carevna Marie Alexandrovna, babi ka carevi e Mikulá e, byla hesensko-darmstadtská princezna. Alix bylo 12 let, byla pohledná a í ila se dobrá pov st o jejím vychování a vzd lání. Tehdy se s Mikulá em vid li poprvé. Po druhé Alix dorazila, spole n se svým otcem a bratrem, do Ruska v lét roku Cítila se zde dob e, voln a ji se ú astnila spole enského ivota. Mikulá se k Alix choval jako galantní mu, aby vzbudil zájem. Poda ilo se, i kdy p i t etí náv t v Alix v Rusku se s Mikulá em nevid li, údajn kv li oboustrannému zákazu. 40 Alix se v eobecn znelíbila. Byla pokládána za neelegantní, neohrabanou, nezku enou, neustále se rozpa it ervenala, byla zamlklá, v p ítomnosti aristokratické spole nosti hlavního m sta se nedokázala vhodn chovat, a navíc nep im eným zp sobem reagovala na chlad kolem sebe, co bylo vykládáno jako arogance. Alexandr, jak vzpomínal ministr Witte, ji v ádném p ípad necht l za snachu a stejný postoj zastávala i jeho ena Marie Fjodorovna. 41 Mikulá ova matka prosazovala my lenku o enit Mikulá e s dcerou hrab te Pari ského Jelenou, s Helenou z Orléansu i s Markétou Pruskou. Také královna Viktorie se za ala anga ovat do ivota Alix. Sna ila se ji provdat mimo východní impérium, nebo si myslela, e je naprosto vylou ené, aby byla Alix v Rusku astná. U dávno ji p ipravila p edpoklady pro t stí tak, jak to vid la ona sama. Podle jejích p edstav se Alix jednou m la stát královnou Anglie a Irska. Mikulá na krásnou Alix nezapomn l a v my lenkách byl neustále s ní. Kdy se za átkem roku 1894 zhor il zdravotní stav cara Alexandra III., u kterého se z ejm za aly projevovat následky elezni ního ne t stí v Borkách, kdy utrp l vnit ní zran ní, z n ho se pak vyvinulo t ké onemocn ní ledvin, v echny znepokojovalo, e Mikulá nebyl dosud enatý. Alexandr tedy ne ekan ustoupil a dovolil Mikulá ovi odjet do Hesenska na námluvy. Pravd podobn na tom m la sv j vliv i Alixina star í a vá ená 39 GILLIARD, Pierre, II., (Imperator Nikolaj II i jego sem ja), Moskva, 1991, s VEBER, s HERESCH, Mikulá II, s