VÝSLEDKY PRZKUMU PAVOUK

Transkript

1 VÝSLEDKY PRZKUMU PAVOUK Zpracoval: Michal Holec

2 Informace o autorovi (dodavateli) Název dodavatele: Mgr. Michal Holec, Ph.D. I: ; Telefon: ; michal.holec@ujep.cz titulní strana: Otevené písiny bývalé stelnice s psamofytní vegetací a nkterými zde se vyskyujícími druhy pavouk rodu Xerolycosa (vpravo dole) (slíákovití) a kižáka pruhovaného (Argiope bruennichi) (vlevo nahoe). Fotogalerie mnoha druh pavouk pozorovaných i v zájmovém území lze najít nap. na str. cz.eu., 2

3 Úvod... 4 Materiál a metodika... 4 Výsledky a diskuze... 7 Závry a doporuení Literatura Fotodokumentace

4 Úvod Zájmové území Písiny u Oleška (okr. Litomice) je územím evidovaným jako EVL (Evropsky významná lokalita - Písiny u Oleška CZ ) dle smrnice EU 92/43/EHS a dle sdlení 81/2008 a zárove navrženým zvlášt chránným územím dle zákona MŽP 114/1992 Sb. v kategorii PP. V národním mítku je území jednou z nejrozsáhlejších oblastí vátých písk (28,8 ha) s mnoha psamofytními druhy rostlin, jako nap. smlku sivého (Koeleria glauca) a sinokvtu chrpovitého (Jurinea cyanoides), který je zárove druhem zájmovým v rámci soustavy NATURA 2000, a tedy i druhem zájmovým doteného území EVL. Fauna není pedmtem ochrany EVL a je málo známá. ( Z charakteru biotopu písin, je pitom zejmé, že i z hlediska fauny mže lokalita hostit druhy vzácné a ohrožené, tzn. druhy na nž by ml být pi pípadném managementu území brán rovnž zetel. Przkum pavouk lokality Písiny u Oleška byl zpracován na základ objednávky OB080627/14 Krajského úadu v Ústí nad Labem ze dne a s datem odevzdání závrené zprávy do Materiál a metodika Lokalita Zájmová lokalita (hranice území viz obrázek 1) se nachází na okraji obce Oleško, asi 3 km jižním smrem od Litomic. Geomorfologicky je souástí Tereziánské kotliny. Geologickým podložím území jsou svrchnokídové slínovce, pokryté tvrtohorními íními a eolitickými sedimenty. Pdním podkladem jsou váté písky pvodem z íních náplav eky Labe. ( Vegetan je vtšina zájmového území kryta lesní kulturou s dominantní devinou Pinus sylvestris a místy s Robinia pseudoacacia. V bylinném podrostu se významn na vtšin plochy uplatuje zejména Calamagrostis epigejos. Volné plochy písin jsou omezeny zejména na okraje cest, místy na lemy cest i travních porost, avšak zejména na území bývalé stelnice, kde jsou však dobe vyvinuty rovnž pouze v její stední ásti. Zbytek stelnice souvisle pokrývá bylinná vegetace, která je pepásána ovcemi nebo je ponechána bez zásahu a i zde je pak patrná expanze Calamagrostis epigejos. Krátkodob a lokáln se volné písiny objevují i po stržení pdního povrchu (nap. lesní mýtiny). Habituáln, zejména vegetaním krytem a reliéfem, je vtšina plochy zájmového území obtížn odlišitelné od okolních ploch, zejména Trávického lesa, kde rovnž dominují kulturní bory. 4

5 Stelnice; 13 až 19 lesní okraj; 9 mladý les; 4 až 6 Lesní okraj; 7 vzrostlý les; 1 až 3 10 až12 louka 8 les. okraj Obrázek 1: Vymezení zájmového území s orientaním vyznaením umístní 19 zemních pastí (ísla v popiskách obrázku pedstavují ísla pastí). Zdroj podkladové mapy s s vyznaeným územím KÚ Ústí nad Labem. Sbr materiálu pavouk Terénní arachnologický przkum byl provádn v období od druhé poloviny dubna až do první poloviny záí Hlavní použitou metodu byla metoda zemních pastí, kde jako fixaní tekutina byl použit 4% vodný roztok formaldehydu. Z dvod možného vysychání vodného roztoku formaldehydu na suchých a výslunných místech lokality byl do pastí pidáván glycerol. Pasti byly rozmístny tak, aby pomrn rovnomrn (asová náronost przkumu byla pirozen taktéž zohlednna) pokryly celé území a zárove podchytily jeho vegetaní dominanty; tzn. obecn lesní a nelesní biotopy. Jako takové byly vybrány: 1. vzrostlý borový les - vzrostlé svtlé kulturní borové lesy, kde v podrostu dominuje Calamagrostis epigejos; 2. mladý borový les - zapojené mladé kulturní borové lesy v podrostu bez vegetace; 3. lesní okraj - okraje kulturních borových les; 4. louka - mechanizací seené louky; 5. paseka - tžbou deva erstv ovlivnné plochy; 6. otevené písiny - stední ást území bývalé stelnice (Plocha 1-6 viz též Fotodokumentace). 5

6 V každé z tchto vegetaních dominant zájmového území bylo exponována vždy od 3 do 6 zemních pastí (Obrázek 1). Jednotlivé pasti byly umístny vždy cca m od sebe. Krom zemních pastí byly použity i další, zde jako doplkové, metody odchytu (prosev opadu, smyk z vegetace, individuální sbr, lepenkové pásy na stromech). Laboratorní zpracování odchyceného materiálu pavouk a ostatních bezobratlých Materiál pavouk zemních pastí byl vytídn a determinován do druhu dle determinaních klí (Heimer a Nentwig, 1991; Miller, 1971; Roberts, 1987; Roberts, 1996). Nomenklatura použitá v této práce byla pevzata práce Buchara a Ržiky (2002). Vzácnjší druhy determinovaného materiálu jsou uloženy ve sbírce autora této práce, stejn jako materiál ostatních bezobratlých získaných zemními pastmi. Veškerý materiál sbíral autor práce - M. Holec, který provedl i jeho determinaci. Determinaci samce Alopecosa schmidti a Pardosa saltans dále ovil prof. Buchar s Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, piemž materiál A. schmidti byl srovnáván s materiálem sbírky prof. Buchara odchyceným na vrchu íov v eském stedohoí. Subadultní samice velkého slíáka (Lycosidae) získaná v zájmovém území byla k druhu Alopecosa schmidti piazena na základ vnjší habituální podobnosti. Prof. Buchar determinoval rovnž samici Acartauchenius scurilis. Vyhodnocení nasbíraného a determinovaného materiálu Výsledkem przkumu je pedevším zjištní spektra druh, které obývají zájmové území (Tabulka 2). Druhové složení je podáno formou seznamu druh ke každé z šesti vybraných vegetaních dominant, dále oznaovaných též jako stanovišt (Tabulka 2). Pi hodnocení bylo u každého druhu pihlédnuto pedevším k jeho vzácnosti, vazb na prostedí z hlediska míry jeho ovlivnní lovkem (jednotlivé druhové charakteristiky vždy sensu Buchar a Ržika, 2002 viz též strun i níže). Pomocí tchto druhových údaj byla strun vyhodnocena každá z šesti studovaných ploch (Tabulka 1). kategorie hojnosti výskytu ( vzácnosti ) (Buchar a Ržika, 2002): velmi vzácný sem patí vtšinou druhy známé jen z malého potu jedinc a z malého potu lokalit, asto z unikátních stanoviš ; vzácný druhy výskytem omezené na malý poet mapových polí sí ového mapování, nap. nkteré teplomilné a horské druhy; stedn hojný druhy stedn hojné, nap. horské druhy schopné obsadit inverzní údolí, nebo druhy 6

7 pesahující západní hranice eského i moravského termofytika; hojný rovnomrn rozšíený druh na území R, schází jen v uritých oblastech nap. hory, nížiny apod.; velmi hojný poetný druh nížin až horských oblastí. kategorie stanoviš dle jeho pvodnosti (Buchara a Ržiky, 2002): stanovišt klimaxová, druhotná stanovišt, narušovaná, umlá ervený seznam Buchara a Ržiky (2002) rozlišuje stupn ohrožení v poadí od nejvíce ohrožených druh k nejmén ohroženým: CR kriticky ohrožený; EN ohrožený, VU Zranitelný; LR (nt) Tém ohrožený; DD nedostatek údaj. Výsledky a diskuze Celkem bylo pastmi odchyceno 431 jedinc pavouk a spolu s dalšími metodami bylo celkem zaznamenáno 80 druh pavouk. V blízkosti zájmového území byl dále zjištn výskyt Pholcus sp. 1 ex juv. s ohledem na biotop (pod hromadou stavební suti na okraji lesní cesty) se jednalo nejpravdpodobneji o druh Pholcus opilionoides (Schrank, 1871)). Výskyt tohoto druhu v zájmovém území je s ohledem na charakteristiky druh i biotopu (Buchar a Ržika, 2002) a malou vzdálenost od místa nálezu (cca 0,5 km) velmi pravdpodobný. Vyšší poet druh byl zjištn na stanovištích otevených biotop oproti zapojeným lesním porostm, tedy na plošn zde minoritních stanovištích. Podobn i vyšší podíl druh v rámci eska vzácných a stedn hojn se vyskytujících byl na plochách otevených mírn vyšší než na plochách se zapojeným porostem devin. Nejvyšší poet druh vzácných a stedn hojných byl zjištn na otevených písinách a okrajích les a nápadn nejnižší v mladých kulturních výsadbách bez bylinného podrostu. Podobné výsledky byly zjištny s ohledem na výskyt druh s vazbou klimaxová spoleenstva. Nejvíce druh klimaxových (lovkem nenarušených) stanoviš bylo zjištno na písinách stelnice a na lesních okrajích, v zapojených mladých výsadbách byl poet tchto druh nulový (Tab. 1 a 2). Vysoký podíl druh s vazbou na polopirozená spoleenstva byl zjištn ve vzrostlém borovém porostu (Tab.2). Vzhledem k tomu, že lesní spoleenstva jsou v rámci eska na vtšin území klimaxovým stanovištm, a zárove jde tém vždy o stanovišt lovkem ovlivnná (polopirozená), je i vtšina charakteristických lesních druh eska považována za druhy jen mírn narušených (polopirozených) stanoviš a výsledek je tudíž s ohledem na plošnou 7

8 dominanci lesa v zájmovém zcela v souladu s pedpokladem dominují zde druhy mírn narušených stanoviš. Srovnávání jednotlivých stanoviš však zde musí být bráno jen jako velmi pibližné. Srovnání se zakládá na relativn, pro tyto úely, malém potu pastí a jednotlivá stanovišt spolu tsn souvisí. Tabulka 1. Pehled vybraných charakteristik spoleenstev pavouk jednotlivých stanoviš. vzrostlý les mladý les Stanovišt lesní okraj louka paseka Poet exponovaných zemních pastí otevené písiny Celkem v zájmovém území celkem jedinc (pouze pasti) celkem druh (pouze pasti) celkem všech druh celkem druh vzácn a stedn hojn se vyskytujících celkem druh lovkem nenarušených stanoviš Celkem druh z erveného seznamu

9 Z druh ochranásky nejvýznamnjších byly zjištny tyto: Acartauchenius scurilis (O. P.- Cambridge, 1872), Tapinocyboides pygmaeus (Menge, 1869), Alopecosa schmidti (Hahn, 1835) a Pellenes nigrociliatus (Simon, 1875) (Tabulka 1). Acartauchenius scurilis je myrmekofilní druh. Žije v hnízdech rzných druh mravenc. Buchar a Ržika (2002) jmenují tyto: Lasius niger, L. flavus, Formica rufa, Tetramorium cespitum. Jde o pomrn bžné druhy mravenc a i na zájmové lokalit se s nimi bžn setkáme (vlastní pozorování provádné v prbhu arachnologického przkumu). Je tak možné, že druh je mén vzácný než se pedpokládá, a dosud díky svému podzemnímu životu do jisté míry také uniká pozornosti. Podle Buchara a Ržiky (2002) je však druh vázán na velmi suchá otevená stanovišt skalních stepí, písina apod. Lokáln hojnjší výskyt na zájmové lokalit tak lze pedpokládat zejména na okrajích cest, mezích a písinách stelnice. V zájmovém území byl chytána pouze 1 samice na ploše bývalé stelnice. ervený seznam Buchara a Ržiky (2002) adí druh do kategorie druh zranitelných. Tapinocyboides pygmaeus je opt ídce sbíraným druhem rzných suchých a teplých míst. V zájmovém území byl chytán pouze 1 samec na lesním okraji v míst stelnice. ervený seznam Buchara a Ržiky (2002) adí druh do kategorie druh tém ohrožených. Alopecosa schmidti je opt ídce sbíraným, avšak na rozdíl od pedchozích druh, velkým a nápadným druhem pavouka. Vyskytuje se opt vzácn v biotopech skalních stepí a písin. Na lokalit byl získán 1 samec a jedna subadultní samice. ervený seznam Buchara a Ržiky (2002) klasifikuje druh jako Tém ohrožený. Pellenes nigrociliatus vzácný druh písitých druh a skalních stepí. Na lokalit byla pastmi zjištna jedna samice na písinách stelnice. ervený seznam Buchara a Ržiky ( ) adí druh do kategorie Zranitelný Všechny výše uvedené významné druhy byly zjištny v jednotlivých exempláích a podobn i ostatní vzácnjší druhy (Tabulka 2) byly zjištny tém vždy pouze v malém potu jedinc. Z tchto byl poetnji zjištn pouze Xerolycosa miniata (C. L. Koch, 1834). Druh byl zjištn jednak na písinách stelnice a jednak, a to pedevším, na poseené na louce. Na písinách byl výrazn obecn hojnjší (Buchar a Ržika, 2002) píbuzný druh Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861). X. miniata je však druhem schopným lokáln osidlovat i druhotná stanovišt jako jsou nap. výsypky po tžb uhlí, popílkovišt apod.. S ohledem na tento, by vzácnjší druh, tak zájmová lokalita není ochranásky nikterak výjimená. Nízký poet jedinc vzácných a vzácnjších druh mže indikovat nevhodné podmínky pro tyto druhy, mže však být zpsoben i jejich pouze lokálním výskytem, který se nepodailo 9

10 zjistit. Nap. v pípad zde pouze v potu 2 (7 pastí na písinách (Obr. 1)) jedinc získaného druhu Arctosa figurata (Simon, 1876), bylo v roce 2005 pomocí 2 zemních pastí na Lounsku (lom na okraji Hrádeckého letišt pod vrchem Ranná) zjištno ve srovnatelném období ve dvou pastech 15 exemplá (Holec, nepublikováno). Pesto, že je zájmová lokalita Písiny u Oleška považována za jednu z nejrozsáhlejších lokalit vátých písk (www. natura2000.cz), jsou zde tyto biotopy ve skutenosti pouze ve fragmentech a jejich nízký potenciál hostit vtší populace je tudíž velmi pravdpodobný. Co se týe vhodnosti použitých metod a jejich úinnosti, pak pibližn ti tvrtiny všech druh byly zjištny zemními pastmi, ostatní druhy byly zjištny doplkovými metodami, zde zejména smykem ve vysokostébelných travních porostech, zejména luk a les s Calamagrostis epigejos. Možnosti smýkání na dalších plochách byly málo efektivní a z doplkových metod zde bylo pedevším individuáln sbíráno. Dolanský (2002) na vybraných písinách ve východních echách zjistil pomocí zemních pastí vždy rovnž minimáln polovinu druh z celkového potu jím zjištných druh všemi metodami sbru. Všechny tyto výsledky dokládají znaný význam užití metody zemních pastí v zájmovém území. Poet druh zjištných na Písinách u Oleška (80) je jen o málo nižší než je nejvyšší poet druh (88) zjištných v rámci przkumu písin Dolanským (2002) u obce Bezdkov (obnažené písité substráty pod elektrickým vedením). Tento autor však použil vždy pouze dv pasti, na rozdíl od prezentovaných výsledk, kde bylo použito pastí 19. Poet druh na pepotený na jednu past získaný v této práci tak je výrazn nízký oproti potu druh na jednu past získaných Dolanským (2002). Poet použitých pastí tak pro charakteristiku spoleenstva celého zájmového území mohl být nižší. Byla však snaha alespo ásten podchytit rozdíly mezi jednotlzvými biotopy a pedevším vést przkum tak, aby bylo zkoumané území zkoumáno co nejrovnomrnji. 10

11 Závry a doporuení 1. Pro vtšinu zjištných vzácných a ochranásky cenných druh, jejichž tžišt u nás leží na stanovištích reliktních písin a skalních stepí, je významná pedevším oblast volných písin. Nkteré druhy mohou využívat i jiná podobná stanovišt, zejména suché a proslunné okraje les, meze cest a cesty samotné. K nejvýznanjším zde zjištným druhm patí Acartauchenius scurilis, Tapinocyboides pygmaeus, Alopecosa schmidti a Pellenes nigrociliatus, jde o druhy erveného seznamu pavouk (Buchar a Ržika, 2002). 2. Dlouhodobji stabilizované volné písiny se nacházejí na vojenské stelnici, ta však z velké ásti perstá vegetací. 3. Pokud dojde v rámci údržby lokality k používání radikálních metod rozrušujících, (zejména s použitím tžké techniky) zapojenou vegetaci, které by mly zajistit udržení ploch volných písin, což je zde na lokalit se zbytky zarstajících volných písin žádoucí, pak by mlo být pamatováno na skutenost, že populace nkterých vzácných druh zde již mohou být jen málo poetné. Snaha o zachování biotopu by mla proto vedena tak, aby došlo k uchránní co nejvtší ásti populací vzácných druh. Podrobnosti o rozmístní tchto druh totiž neznáme. 4. Zatímco zjiš ování populací malých vzácných druh mže být obtížné, zjištní velikosti populace vtších druh, zde zejména Alopecosa schmidti, mže být relativn snadné. Je však teba upozornit, že zkušenosti s mapováním populace tohoto druhu nejsou. V pípad, že by mlo dojít k radikálnjšímu zásahu, který by omezoval nap. expanzi Calamagrostis epigejos na území stelnice, pak zde doporuuji provést podrobnjší zmapování výskytu Alopecosa schmidti. Šetrnjší by byl pípadný zásah bez tžké techniky, nap. runím prokopáváním. 5. Ostatní studovaná oblast je z vtší ásti zalesnna a plošn má tudíž jen malý význam pro vtšinu vzácných a ochranásky cenných druh, jejichž tžišt u nás leží na stanovištích reliktních písin a skalních stepí. Významné mohou být lokáln se vyskytující suché okraje tchto les, pesnjší urení tchto ploch by bylo prakticky obtížné. Lesm ani jejich okrajm však pi souasném hospodaení a s ohledem na rozsáhlost okolních zalesnných oblastí žádná vtší pedvídatelná hrozba s ohledem na pavouky nehrozí. 11

12 Podkování Je mou milou povinností podkovat prof. J. Bucharovi za jeho laskavou pomoc s determinacemi nkolika jedinc pro m obtížn determinovatelných druh. Literatura Buchar J., Ržika, V. 2002: Catalogue of spiders of the Czech republic. Peres Publishers, Praha. 351 str. Dolanský, J., 2002: Arachnofauna písin a bílých strání východních ech. Heimer,S., Nentwig, W Spinnen Mitteleuropas. Blackwell Wissenschafts-Verlag. Miller F. 1971: ád Pavouci Araneida. In Daniel M. & erný V. (eds), Klí zvíeny SSR IV. SAV, Praha, pp Roberts, M. J The Spiders of Britain and Norther Europe. HarperCollinsPublishers, 383 str. Roberts, M. J The Spiders of Great Britain and Ireland. Harley Books, Martins, Great Horkesley, Colchester, Essex, England. Vol. 2, (Linyphiidae). Citované normy: 114/1992 Sb. Zákon eské národní rady o ochran pírody a krajiny. 81/2008 Sb. SDLENÍ Ministerstva životního prostedí ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které byly zaazeny do evropského seznamu 12

13 Tabulka 2. Pehled zaznamenaných druh na lokalit Písiny u Oleška rozdlený do šesti stanoviš. ísla v bukách u jednotlivých druh pedstavují celkové poty zemními pastmi odchycených jedinc. Symbolem + je oznaena pítomnost druhu, získaného jinou metodou (smyk, prosev, lepenkové pásy, individuální sbr). U každého druhu je uveden údaj o jeho hojnosti výskytu (Buchar a Ržika, 2002) a vazb na pvodní stanovišt (Buchar a Ržika, 2002). K, k - klimaxová stanovišt, D, d druhotná, N, n narušená, U, u umlá. Malá a velká písmena u jednotlivých kategorií znaí pouze draz na zaazení druhu do píslušné kategorie. ervený seznam VU zranitelný (vulnerable) druh, LR (nt) Tém ohrožený (Lower Risk (Near Threatened)) druh. stanovišt jméno druhu + kategorie erveného seznamu (Buchar a Ržika, 2002) ele pvodnost stanovišt hojnost výskytu vzrostlý bor. les mladý bor. les lesní okraj louka paseka poet zemních pastí otevené písiny Acartauchenius scurilis VU (O. P.-Cambridge, 1872) Linyphiidae k, d vzácný 1 Aelurillus v-insignitus (Clerck, 1757) Salticidae k, d velmi hojný 1 4 Agelena labyrinthica (Clerck, 1757) Agelenidae k, d hojný Agroeca proxima (O. P.-Cambridge, 1871) Liocranidae k, d stedn hojný 1 Alopecosa pulverulenta (Clerck, 1757) Lycosidae k, d, n velmi hojný 1 Alopecosa schmidti Lthr (Hahn, 1835) Lycosidae K vzácný 2 Araneus diadematus Clerck, 1757 Araneidae k, d, u velmi hojný Araniella cucurbitina (Clerck, 1757) Araneidae k, d, n velmi hojný 1 13

14 Arctosa figurata (Simon, 1876) Lycosidae K vzácný 2 Argiope bruennichi (Scopoli, 1772) Araneidae k, D, n abundant Aulonia albimana (Walckenaer, 1805) Lycosidae k, d abundant Ballus chalybeius (Walckenaer, 1802) Salticidae k, d abundant + Callilepis nocturna (Linné, 1758) Gnaphosidae k, d stedn hojný 1 Ceratinella brevis (Wider, 1834) Linyphiidae k, d velmi hojný 1 Clubiona terrestris Westring, 1851 Clubionidae k, d velmi hojný 3 Crustulina guttata (Wider, 1834) Theridiidae k, d abundant 3 1 Cyclosa conica (Pallas, 1772) Araneidae k, d velmi hojný + Dictyna pusilla Thorell, 1856 Dictynidae k, d abundant probably + Diplostyla concolor (Wider, 1834) Linyphiidae k, d velmi hojný 1 1 Drassodes lapidosus (Walckenaer, 1802) Gnaphosidae k, d velmi hojný 1 1 Drassodes pubescens (Thorell, 1856) Gnaphosidae k, d velmi hojný Drassyllus lutetianus (L. Koch, 1866) Gnaphosidae k, d, n abundant 1 1 Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866) Gnaphosidae K, d abundant 2 4 Erigone atra Blackwall, 1833 Linyphiidae k, d, n velmi hojný 2 Erigone dentipalpis (Wider, 1834) Linyphiidae k, d, n velmi hojný 2 1 Ero aphana (Walckenaer, 1802) Mimetidae K vzácný 1 Euophrys frontalis (Walckenaer, 1802) Salticidae k, d abundant Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, 1836) Theridiidae k, d abundant 1 1 Evarcha falcata (Clerck, 1757) Salticidae k, d velmi hojný 3 + Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, 1802) Araneidae k, d stedn hojný + 14

15 Gongylidiellum latebricola (O. P.-Cambridge, 1871) Linyphiidae k, d velmi hojný 1 Haplodrassus signifer (C. L. Koch, 1839) Gnaphosidae k, d, n velmi hojný Haplodrassus umbratilis (L. Koch, 1866) Gnaphosidae k, d abundant 1 1 Heliophanus auratus C. L. Koch, 1835 Salticidae k, d stedn hojný + Heliophanus flavipes (Walckenaer, 1802) Salticidae k, d hojný + pravdpodobn Heliophanus cupreus (Hahn, 1832) Salticidae K hojný Linyphia hortensis Sundevall, 1830 Linyphiidae k, d hojný + 2 Mangora acalypha (Walckenaer, 1802) Araneidae k, d, n velmi hojný Meioneta rurestris (C. L. Koch, 1836) Linyphiidae k, d, n velmi hojný Micaria fulgens (Walckenaer, 1802) Gnaphosidae k, d hojný 2 Neottiura bimaculata (Linné, 1767) Theridiidae k, d, n velmi hojný Nigma flavescens (Walckenaer, 1830) Dictynidae k, d hojný + Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) Lycosidae k, d, n velmi hojný Pardosa palustris (Linné, 1758) Lycosidae k, d, n velmi hojný 1 Pardosa prativaga (L. Koch, 1870) Lycosidae k, d, n velmi hojný 2 Pardosa saltans Töpfer-Hofmann, 2000 Lycosidae K stedn hojný 1 Pellenes nigrociliatus Simon, 1875 Salticidae K vzácný 1 Philodromus aureolus (Clerck, 1757) Philodromidae k, d, n velmi hojný + Philodromus dispar Walckenaer, 1826 Philodromidae k, d stedn hojný Phlegra fasciata (Hahn, 1826) Salticidae k, d hojný 4 Phlegra festiva (C. L. Koch, 1834) Salticidae K vzácný Phrurolithus festivus (C. L. Koch, 1835) Liocranidae k, d velmi hojný

16 Pisaura mirabilis (Clerck, 1757) Pisauridae k, d, n velmi hojný 5 5 Robertus lividus (Blackwall, 1836) Theridiidae k, d velmi hojný 1 Singa hamata (Clerck, 1757) Araneidae k, d hojný + Stemonyphantes lineatus (Linné, 1758) Linyphiidae k, d, n hojný 1 Synageles venator (Lucas, 1836) Salticidae k, d, u hojný 1 Tapinocyboides pygmaeus LThr (Menge, 1869) Linyphiidae K, d stedn hojný 1 Tetragnatha obtusa C. L. Koch, 1837 Tetragnathidae k, d hojný + Tetragnatha pinicola L. Koch, 1870 Tetragnathidae k, d velmi hojný + + pravdpodobn Theridion pinastri L. Koch, 1872 Theridiidae k, d hojný + Theridion tinctum (Walckenaer, 1802) Theridiidae k, d hojný + Tibellus oblongus (Walckenaer, 1802) Philodromidae k, d stedn hojný Trachyzelotes pedestris (C. L. Koch, 1837) Gnaphosidae K, d stedn hojný 1 1 Trochosa ruricola (De Geer, 1778) Lycosidae k, d, n velmi hojný 1 7 Trochosa terricola Thorell, 1856 Lycosidae k, d, n velmi hojný Walckenaeria atrotibialis (O. P.-Cambridge, 1878) Linyphiidae k, d velmi hojný 2 Walckenaeria dysderoides (Wider, 1834) Linyphiidae k, d velmi hojný 1 Xerolycosa miniata (C. L. Koch, 1834) Lycosidae k, d stedn hojný Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861) Lycosidae k, d velmi hojný Xysticus audax (Schrank, 1803) Thomisidae k, d velmi hojný 1 Xysticus cristatus (Clerck, 1757) Thomisidae k, d, n velmi hojný 2 Xysticus kochi Thorell, 1872 Thomisidae k, d, (n) hojný 2 4 Xysticus ulmi (Hahn, 1831) Thomisidae k, d hojný

17 Zelotes electus (C. L. Koch, 1839) Gnaphosidae K, d stedn hojný 3 Zelotes latreillei (Simon, 1878) Gnaphosidae k, d, n velmi hojný 1 1 Zelotes petrensis (C. L. Koch, 1839) Gnaphosidae k, d hojný 8 3 Zelotes subterraneus (C. L. Koch, 1833) Gnaphosidae k, d, n velmi hojný Zora silvestris Kulczyski, 1897 Zoridae k, d hojný 1 Zora spinimana (Sundevall, 1833) Zoridae k, d, n velmi hojný

18 Fotodokumentace Plocha. 1. Vzrostlý borový les s Calamagrostis epigejos; (použité metody sbru 3 zemní pasti, smyky z bylinné vegetace, 3 lepenkové pásy, prosev opadu. Plocha. 2. Mladý kulturní bor; použité metody sbru 3 zemní pasti, 3 lepenkové pásy, prosev opadu. 18

19 Plocha. 3. Lesní okraj (zde mez); použité metody sbru 3 zemní pasti, smyky z bylinné vegetace, 3 lepenkové pásy, prosev opadu. Plocha. 4. Kulturní louka jen okrajov zasahuje do zájmového území; použité metody sbru 3 zemní pasti, smyky z bylinné vegetace, prosev opadu. 19

20 Plocha. 5. Sazenicemi borovice lesní osázená paseka (použité metody sbru 3 zemní pasti, smyky z bylinné vegetace, prosev opadu) Plocha. 6. Bývalá stelnice s volnými písinami je pepásána ovcemi, nápadná (vpravo dole) je expanze Calamagrostis epigejos; použité metody sbru 3 zemní pasti, smyky z bylinné vegetace, prosev opadu. 20