Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích vegetační nádobové zkoušky za rok 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích vegetační nádobové zkoušky za rok 2013"

Transkript

1 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích vegetační nádobové zkoušky za rok 2013 Zpracoval: Schválil: Předkládá: Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. Markéta Kučerová Ing. Dušan Reininger, Ph.D. Ing. Lenka Prášková, Ph.D. Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí oddělení Výživy rostlin a zvířat Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Brno leden 2014

2 Obsah 1 ÚVOD MATERIÁL A METODY Materiální zabezpečení Půdní podmínky Rozsah a způsob použití zkoušeného hnojiva Chemické složení zkoušeného hnojiva Aplikace základních živin a ověřovaného hnojiva v roce Technika provedení zkoušky v roce 2013: Ochrana rostlin Hodnocené parametry Analýza hlavních komponent VÝSLEDKY Výnosy jednotlivých plodin Anorganické rozbory rostlin Analýza hlavních komponent anorganické rozbory rostlin Zhodnocení obsahu PAH v rostlinách Analýza hlavních komponent PAH v rostlinách Výpočet toxického ekvivalentu PAH v rostlinách Zhodnocení agrochemických rozborů půdních vzorků Analýza hlavních komponent anorganické rozbory půdy Zhodnocení obsahu PAH v půdě Analýza hlavních komponent PAH v půdě Výpočet toxického ekvivalentu PAH v půdě ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA

3 1 ÚVOD Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) jsou sloučeniny složené z uhlovodíkových cyklů bez heterogenních atomů a substituentů. Vyskytují se především jako produkt nedokonalého spalování uhlíkatých paliv. PAH se řadí mezi POPs. Doba setrvání různých skupin POPs v prostředí se může výrazně lišit, a to i v rámci PAH. Mnohé sloučeniny se v půdě samovolně rozkládají v rámci několika roků (naftalen, antracen), jiné sloučeniny, jako je např. BAP, jsou i v půdě relativně špatně rozložitelné, a to navzdory procesům degradace v půdním prostředí (mikrobiální činnost, fotolýza, hydrolýza atd.). Organické polutanty mohou vstupovat do rostlin několika způsoby. HOLOUBEK (2005) specifikuje příjem PAH vegetací následnými procesy: z půdního roztoku kořenem (závisí na vodním režimu rostliny a obsahu lipidických složek v kořenu, umožňujících snadnější sorpci do vnitřních pletiv), absorpcí PAH na povrch kořene, foliární příjem látek odpařených z půdního povrchu, absorpcí PAH na listovou plochu, některé PAH jsou syntetizovány přímo rostlinami. Legislativně je v České republice problematika perzistentních organických polutantů (POPs) v zemědělských půdách zapracována do vyhlášky č. 13/1994 Sb. Protože hodnoty koncentrací POPs ve vyhlášce nebyly odvozeny z hodnot relevantních pro půdy ČR, nýbrž vznikly korekcí převzatých zahraničních hodnot, neprokázaly aktuální limitní hodnoty využitelnost pro hodnocení zátěže zemědělských půd. Z tohoto důvodu byly předloženy vědecky zdůvodnitelné limitní hodnoty obsahů POPs v podobě tzv. preventivního limitu, který byl odvozen z vrchní hranice pozaďových hodnot koncentrací POPs v našich zemědělských půdách (NĚMEČEK et al 1996). Tento návrh byl předložen k účelu novelizace vyhlášky č.13/1994 Sb. Vyšší úroveň limitních hodnot, zaměřená na přestup POPs ze zemědělských půd do potravního řetězce, není v současné době obecně k dispozici. K hodnocení vysokých zátěží se přistupuje prostřednictvím analýzy rizik, která je však odborně, časově a finančně náročná. Vyhláška č. 13/1994 Sb. pro PAH udává hodnotu přípustného znečištění půdy 1,0 mg.kg -1 suš. (suma 7 PAH). Hodnocení obsahu PAH ve vzorcích plodin je vzhledem k hygienickým normám problematické, a to z důvodu absence limitních hodnot pro PAH v české legislativě. V rámci EU byl zaveden limit pro obsah benzo(a)pyrenu v některých potravinách (nařízení 208/2005/ES). Při hodnocení sumárních koncentrací skupiny látek vzhledem k rozdílným úrovním toxicity jednotlivých sloučenin byl zaveden princip tzv. ekvivalentů toxicity, který přiřazuje toxický ekvivalent jednotlivým sloučeninám. Toxické ekvivalenty byly odvozeny od humanotoxikologických studií, zohledňujících karcinogenní riziko. Sčítáním součinů těchto ekvivalentů v oblasti zátěže PAHs jednotlivých sloučenin je získána výsledná sumární hodnota. Nejtoxičtějšími sloučeninami (toxický ekvivalent=1) jsou benzo(a)pyren (BAP) a ibenzo(a,h)antracen (DBA). Toxicita směsi se pak vyjadřuje jako suma toxických ekvivalentových faktorů (suma TEF) detailně popsáno v kap.3.6. Účelem pokusu bylo posoudit, do jaké míry se případná zvýšená zátěž PAH a těžkých kovů z hnojiva Rošťák může projevit na zátěži pěstovaných rostlin. 3

4 Účel zkoušky: účelem postregistrační nádobové zkoušky je porovnání stupňovaných dávek hnojiva ROŠŤÁK na růst, výnos a kvalitativní vlastnosti plodin. Druh zkoušky: vegetační nádobová zkouška byla založena na jaře 2011 jako postregistrační ve vegetační hale ÚKZÚZ, Oddělení biologických testací v Brně. Trvání zkoušky: vegetační rok Kombinace hnojení: 1. Kontrola 2. Rošťák 1 t/ha 3. Rošťák 2 t/ha 4. Rošťák 5 t/ha Zkoušené plodiny v roce 2013 Zkoušené plodiny: A. Paprika roční: odrůda Amy F1 B. Pšenice jarní: odrůda Tercie C. Ječmen jarní: odrůda Sladar D. Kozlíček polníček: odrůda Larged Leaved Rozsah zkoušky: 152 nádob A. Paprika roční: opakování 12 x tj. 12 x 4= 48 B. Pšenice jarní: opakování 10 x tj. 10 x 4= 40 C. Ječmen jarní: opakování 8 x tj. 8 x 4 = 32 D. Kozlíček polníček: opakování 8 x tj. 8 x 4 = 32 4

5 2 MATERIÁL A METODY 2.1 Materiální zabezpečení Vegetační nádobová zkouška byla založena na jaře 2011 jako přesná ve vegetační hale ÚKZÚZ, Odboru bezpečnosti krmiv a půdy v Brně. 2.2 Půdní podmínky K založení zkoušky byla použita ručně odebraná svrchní vrstva ornice z lokality Stará Pošta u Rajhradu Tab.2.1: Základní agrochemické vlastnosti - stav půdy před založením zkoušky Půdní reakce (ph/cacl 2 ) Obsah živin ve výluhu Mehlich III [mg.kg -1 ] a kritéria hodnocení P K Mg Ca 7, neutrální nízký vyhovující velmi vysoký velmi vysoký 2.3 Rozsah a způsob použití zkoušeného hnojiva ROŠŤÁK je hnojivo na bázi rostlinného popele, má charakter organominerálního draselnovápenatého hnojiva. Je ve formě sypkého hygroskopického prášku charakteristické barvy s případnou příměsí karbonizované biomasy. Kromě významného množství draslíku a vápníku obsahuje též menší množství hořčíku a fosforu a zbytky dusíku. Hnojivo se získává z podroštového popele ze spalování biomasy a z popílku zachyceného při spalování biomasy ve filtrech. Hnojivo vyrobené na bázi rostlinného popele umožňuje návrat rostlinných živin obsažených v energeticky využívané biomase zpět do půdy. Hnojivo se používá na pozvolnější úpravu půdní reakce a k zlepšení fyzikálně chemických vlastností půdy. Část obsahu draslíku, asi 50 %, je pomalu rozpustná. Přítomnost částečně zkarbonizované rostlinné hmoty zvyšuje agronomickou účinnost hnojiva. 2.4 Chemické složení zkoušeného hnojiva Chemické složení hnojiva ROŠŤÁK (hnojivo na bázi rostlinného popele) Výrobce: Energetické centrum s.r.o., Otín č.p. 3, Jindřichův Hradec Chemické a fyzikální vlastnosti: Vlastnost: Hodnota: Vlhkost v % max. 25,0 Spalitelné látky v % 1) max. 20,0 Celkový draslík jako K2O v % 1) min 10,0 Vápník jako CaO v % 1) min 5,0 Obsah částic pod 0,5 mm 1) min 30,0 Obsah částic nad 5 mm 1) max. 30,0 Hodnota ph 9,5 až 11,5 1) ve vysušeném vzorku Obsah těžkých kovů v hnojivu podle nového ještě neschváleného návrhu vyhlášky 474/2000 Sb. splňuje zákonem stanovené limity v mg.kg -1 sušiny popele ze samostatného spalování biomasy u Cd (5), Pb (50), Hg (0,5), Cr (50). Obsah sumy 12 PAH (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) byl překročen o 253,5 mg/kg. Limitní hodnota je 20 mg/kg. 5

6 Tab.2.2: Analýzy PAH v hnojivu Rošťák [ g.kg -1 ] Analyt Hodnota Analyt Hodnota SUSINPRP 92,5 % CHR_UG_Q 5710 NAP_UG_Q CHR_UG_P 5280 NAP_UG_P BBF_UG_Q 6680 ANY_UG_Q BBF_UG_P 6180 ANY_UG_P BKF_UG_Q 2530 ANA_UG_Q 402 BKF_UG_P 2340 ANA_UG_P 372 BAP_UG_Q 9700 FLU_UG_Q 500 BAP_UG_P 8970 FLU_UG_P 462 DBA_UG_Q 168 PHE_UG_Q DBA_UG_P 155 PHE_UG_P BPE_UG_Q ANT_UG_Q 6220 BPE_UG_P ANT_UG_P 5750 IPY_UG_Q 6700 FLT_UG_Q IPY_UG_P 6200 FLT_UG_P dle vyhl. č. 13/1994 Sb µg.kg -1 PYR_UG_Q zbývajících µg.kg -1 PYR_UG_P všech PAH µg.kg -1 BAA_UG_Q 3990 dle návrhu vyhl. č. BAA_UG_P /2000 Sb µg.kg -1 Analýzy provedla NRL Opava v červnu Aplikace základních živin a ověřovaného hnojiva v roce 2013 Tab.2.3: Dávky základních živin a hnojiva Rošťák v roce 2013 Kombinace hnojení Počet Dávky základních živin (g) Rošťákem ROŠŤÁK opakování N/MO P 2 O 5 /SP K 2 O/KCl dodáno K 2 O g g A. Paprika roční 1. Kontrola 12 2,6 2 2, Rošťák 1 t/ha 12 2,6 2 1,56 0,44 4,90 3. Rošťák 2 t/ha 12 2,6 2 1,12 0,88 9,80 4. Rošťák 5 t/ha 12 2, ,21 24,5 B. Ječmen jarní 1. Kontrola 10 1, Rošťák 1 t/ha 10 1, ,31 3,46 3. Rošťák 2 t/ha 10 1, ,62 6,92 4. Rošťák 5 t/ha 10 1, ,30 17,3 C. Pšenice jarní 1. Kontrola 8 1, Rošťák 1 t/ha 4 1, a. Rošťák 1 t/ha 4 1, ,31 3,46 3. Rošťák 2 t/ha 4 1, a. Rošťák 2 t/ha 4 1, ,62 6,92 4. Rošťák 5 t/ha 4 1, a. Rošťák 5 t/ha 4 1, ,30 17,3 D. Kozlíček polníček 1. Kontrola 8 0,3 0,4 0, Rošťák 1 t/ha 4 0,3 0,4 0, a. Rošťák 1 t/ha 4 0,3 0,4 0,4 0,28 3,14 3. Rošťák 2 t/ha 4 0,3 0,4 0, a. Rošťák 2 t/ha 4 0,3 0,4 0,4 0,56 6,28 4. Rošťák 5 t/ha 4 0,3 0,4 0, a. Rošťák 5 t/ha 4 0,3 0,4 0,4 1,43 15,7 6

7 Základní hnojení NPK bylo provedeno před výsevem s dostatečným časovým předstihem. Dusík byl aplikován ve formě močoviny, fosfor byl aplikován ve trojitém superfosfátu, dohnojení draslíkem bylo v KCl. Podle obsahu živin je Rošťák draselné hnojivo s 10 % K2O. Obsah draslíku je kritériem pro výpočet dávky hnojiva. Minerální hnojení K je u kontroly navrženo jako optimální dávka (liší se nároky plodiny). U dalších kombinací (2-4) je odečteno množství draslíku dodané hnojivem Rošťák. Aplikace hnojiva Rošťák byla provedena před výsevem plodin v 1. a ve 3. pokusném roce. Ve 2. a 3. pokusném roce u pšenice a kozlíčku byly kombinace rozděleny, přičemž u poloviny se hnojivo Rošťák neaplikovalo a hodnotilo se jeho následné působení (kombinace 2, 3, 4). U druhé poloviny nádob (kombinace 2a, 3a, 4a) bylo použito hnojivo Rošťák opakovaně, čímž se uměle simulována zátěž jeho každoroční aplikace. 2.6 Technika provedení zkoušky v roce 2013: a) založení: pro papriku byly použity plastové nádoby (ø 25 cm) s navážkou 10 kg zeminy, pro pšenici a ječmen plastové nádoby (ø 21 cm) s navážkou 5 kg zeminy, pro kozlíček klasické Mitscherlichovy nádoby s náplní zeminy 6 kg (ø 20 cm). b) aplikace: hnojivo Rošťák bylo naaplikováno dne podle výše uvedeného schématu zapravením do 2/3 zemin v nádobě a důkladně promícháno se zeminou. c) výsev: do každé nádoby bylo vyseto dne zrn ječmene a pšenice, semen kozlíčku do nádoby. Paprika byla vyseta 20.2.do výsevového substrátu a výsevy umístěny v teplém skleníku. d) jednocení: pšenice a ječmen byly vyjednoceny na 21 stejných rostlin v každé nádobě, polníček 6.5. na 10 rostlin v nádobě. Papriky byly vysázeny do nádob e) sklizeň: ječmene proběhla 23.7.,pšenice a kozlíčku Papriky se sklízely postupně ve 4 termínech : 30.7.,9.8.,27.8. a 2.9. f) zálivka: vlhkost zeminy v nádobách byla udržována pravidelnou zálivkou demineralizovanou vodou na hodnotu 60 % maximální vodní kapacity. Voda byla upravena reverzní osmózou MID 50 K (Pharmapur řady Aqua Complet). 2.7 Ochrana rostlin V průběhu vegetace bylo provedeno ošetření povolenými přípravky na ochranu rostlin Tab.2.4: Přehled použitých přípravků na ochranu rostlin Plodina datum přípravek koncentrace škůdce, choroba Vertimec 1,8 vc 0,1% třásněnka A. Paprika roční 6.7. Mospilan 20 SP 0,02% molice Vertimec 1,8 vc 0,1% třásněnka Chess 50 WG 0,07% molice D. Kozlíček polníček 6.6. Falcon 460 EC 0,06% prevence 7

8 2.8 Hodnocené parametry V ověřovaném hnojivu bylo stanoveno: Těžké kovy rozkladem lučavkou královskou, PAH (laboratoř ÚKZÚZ). Obsahy daných těžkých kovů a PAH byly stanovovány v hnojivu před založením zkoušky v roce 2011 a jsou uvedeny v kapitole 2.4 Chemické složení zkoušeného hnojiva. Agrochemické vlastností půdy: Po sklizni každé plodiny byl odebrán průměrný vzorek půdy z každé kombinace hnojení. Technika provedení odběru: půda z každé nádoby byla vysypána, důkladně promíchána a z ní odebrán vzorek. Individuální vzorky dohromady vytvořily jeden směsný vzorek z kombinace na stanovení: ph/cacl2, zásoba přístupného P, K, Ca, Mg (Mehlich III) + těžkých kovů rozkladem lučavkou královskou, PAH. Po odebrání vzorku byla zemina vrácena zpět do nádoby. Posklizňové zbytky byly uloženy na dno nádoby. Nádoby zůstaly přes zimu na původním stanovišti, přikryté miskami. Hodnocení výnosů: ihned po sklizni byly zjištěny výnosy čerstvé hmoty z každé vegetační nádoby. Poté byly vzorky upraveny a volně usušeny ve skleníku. Zjištěna byla hmotnost vzorků v suchém stavu. Anorganické rozbory rostlin: sušina, N, P, K, Ca, Mg, As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Hg. 2.9 Analýza hlavních komponent Analýza hlavních komponent (PCA) Principal component analysis se zabývá možností redukce počtu proměnných pomocí tzv. hlavních komponent, kterými se popisuje variabilita všech proměnných a vztahy mezi nimi. Všechny proměnné mají stejný status. Hlavní komponenty vznikají jako lineární kombinace původních proměnných. Zkoumání hodnot nových proměnných (hlavních komponent) místo původních hodnot nám mnohdy umožňuje snadněji porozumět posuzovaným datům. Při analýze hlavních komponent, doufáme, že pouze několik z nich má nezanedbatelný rozptyl. Ostatní pak můžeme při analýze zanedbat. Tím dosáhneme úspornější popis chování původních proměnných pomocí menšího počtu nových proměnných. V datech však musí být pro tuto redukci předpoklady, tedy, že musí být mezi sebou silně korelována (Hendl, 2004). Před vlastní analýzou hlavních komponent jsou data předupravena standardizací. Standardizace znamená odstranění závislosti na jednotkách a na parametru polohy respektive i rozptýlení. Po provedené standardizaci můžeme pomocí vah přiřadit znakům různou důležitost (Meloun, 2011). Vedení nádobové zkoušky a zpracování výsledků bylo prováděno v souladu s Metodickým pokynem č. 5/OBKP Základní metodika přesných polních a nádobových zkoušek. 8

9 3 VÝSLEDKY 3.1 Výnosy jednotlivých plodin Tab.3.1: Hmotnost papriky, ječmene, pšenice a kozlíčku na nádobu Kombinace hnojení Hmotnost v suché hmotě Průměrný výnos [g] Pořadí výnosů Relativní srovnání [%] A. Paprika 1.Kontrola Rošťák 1t/ha Rošťák 2t/ha Rošťák 5t/ha B.Ječmen - zrno 1.Kontrola 29, Rošťák 1t/ha 34, Rošťák 2t/ha 36, Rošťák 5t/ha 38, B.Ječmen - sláma 1.Kontrola 37, Rošťák 1t/ha 38, Rošťák 2t/ha 40, Rošťák 5t/ha 42, C.Pšenice zrno 1. Kontrola 10, Rošťák 1 t/ha 15, a. Rošťák 1 t/ha 18, Rošťák 2 t/ha 18, a. Rošťák 2 t/ha 21, Rošťák 5 t/ha 20, a. Rošťák 5 t/ha 22, C.Pšenice sláma 1. Kontrola 15, Rošťák 1 t/ha 17, a. Rošťák 1 t/ha 20, Rošťák 2 t/ha 19, a. Rošťák 2 t/ha 22, Rošťák 5 t/ha 21, a. Rošťák 5 t/ha 25, D.Kozlíček polníček 1. Kontrola 8, Rošťák 1 t/ha 9, a. Rošťák 1 t/ha 10, Rošťák 2 t/ha 9, a. Rošťák 2 t/ha 9, Rošťák 5 t/ha 8, a. Rošťák 5 t/ha 9, Vysvětlivky: 2., 3., 4. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha 2a., 3a., 4a. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha Aplikace hnojiva Rošťák se pozitivně projevila na vyšším výnosu pěstovaných plodin. Dávka 1 t/ha zvýšila výnos u papriky o 16 %. Dávka 5t/ha navýšila výnos zrna ječmene (o 30%) a slámy ječmene (o 13 %). Opakovaná aplikace hnojiva Rošťák ve 3. pokusném roce (kombinace 9

10 hnojení 2a, 3a, 4a) podpořila výnos zrna i slámy pšenice (u zrna komb.4a o 106%). Také u kozlíčku byl zvýšen výnos u všech kombinací oproti kontrole. 3.2 Anorganické rozbory rostlin Pro analýzu rostlin byly odebrány reprezentativní vzorky z každé kombinace hnojení. Tab.3.2: Zhodnocení obsahu makroelementů a těžkých kovů (TK) v rostlinné hmotě sušina [%] Makroelementy v sušině [%] TK v sušině[mg.kg -1 ] N P K Mg Ca Cd Pb Zn Kombinace hnojení Paprika 1.Kontrola P-K 93,2 3,08 0,28 4,47 0,64 1,92 0,24 <0,1 19,2 2.Rošťák 1t/ha P-1 93,0 2,94 0,30 3,86 0,59 1,94 0,23 0,12 21,0 3.Rošťák 2t/ha P-2 93,7 2,57 0,27 3,76 0,53 1,85 0,24 0,23 20,3 4.Rošťák 5t/ha P-5 93,6 2,61 0,33 4,98 0,44 1,61 0,16 <0,1 18,3 Ječmen - zrno 1.Kontrola J-zr-K 89,0 2,61 0,43 0,69 0,14 0,04 0,06 <0,5 36,0 2.Rošťák 1t/ha J-zr-1 88,8 2,56 0,43 0,67 0,14 0,05 0,07 <0,5 35,9 3.Rošťák 2t/ha J-zr-2 88,7 2,29 0,39 0,64 0,13 0,03 <0,05 <0,5 33,8 4.Rošťák 5t/ha J-zr-5 88,9 2,31 0,42 0,67 0,13 0,04 <0,05 <0,5 35,4 Ječmen - sláma 1.Kontrola J-sl-K 88,5 1,05 0,23 2,80 0,19 0,84 0,21 <0,5 13,6 2.Rošťák 1t/ha J-sl-1 88,3 0,81 0,11 2,47 0,22 0,94 0,26 0,78 18,6 3.Rošťák 2t/ha J-sl-2 89,5 0,73 0,06 2,25 0,20 0,83 0,37 <0,5 10,8 4.Rošťák 5t/ha J-sl-5 89,3 0,69 0,07 3,01 0,15 0,69 0,28 1,01 10,5 Pšenice - zrno 1. Kontrola P-zr-K 88,5 3,75 0,46 0,67 0,14 0,18 0,12 <0,5 34,1 2. Rošťák 1 t/ha P-zr-1 88,7 3,36 0,47 0,66 0,12 0,12 0,14 <0,5 37,1 2a. Rošťák 1 t/ha P-zr-1a 88,7 3,37 0,45 0,65 0,12 0,09 0,16 <0,5 42,3 3. Rošťák 2 t/ha P-zr-2 88,7 3,40 0,49 0,70 0,13 0,10 0,15 <0,5 45,8 3a. Rošťák 2 t/ha P-zr-2a 88,5 3,41 0,47 0,69 0,13 0,07 0,14 <0,5 42,1 4. Rošťák 5 t/ha P-zr-5 88,6 3,42 0,46 0,70 0,11 0,07 0,17 <0,5 42,5 4a. Rošťák 5 t/ha P-zr-5a 88,5 3,39 0,46 0,71 0,12 0,07 0,14 <0,5 43,9 Pšenice - sláma 1. Kontrola P-sl-K 89,3 1,31 0,16 2,18 0,27 2,22 0,29 <0,5 11,1 2. Rošťák 1 t/ha P-sl-1 89,8 1,10 0,19 2,53 0,22 1,63 0,42 <0,5 14,6 2a. Rošťák 1 t/ha P-sl-1a 89,9 1,07 0,15 3,16 0,17 1,08 0,54 <0,5 15,8 3. Rošťák 2 t/ha P-sl-2 90,0 1,07 0,20 2,81 0,20 1,47 0,31 <0,5 15,7 3a. Rošťák 2 t/ha P-sl-2a 89,9 1,04 0,16 3,59 0,18 1,00 0,48 <0,5 18,1 4. Rošťák 5 t/ha P-sl-5 89,9 1,06 0,18 3,16 0,18 0,92 0,34 <0,5 18,9 4a. Rošťák 5 t/ha P-sl-5a 89,6 1,21 0,16 4,23 0,16 0,86 0,50 <0,5 20,3 Kozlíček polníček 1. Kontrola Ko-K 88,2 3,14 0,42 3,97 0,72 1,64 <0,05 <0,5 39,1 2. Rošťák 1 t/ha Ko-1 88,6 2,97 0,38 3,68 0,71 1,57 <0,05 <0,5 44,2 2a. Rošťák 1 t/ha Ko-1a 88,5 2,91 0,41 4,20 0,65 1,55 <0,05 <0,5 37,5 3. Rošťák 2 t/ha Ko-2 88,4 2,89 0,42 3,57 0,72 1,71 <0,05 <0,5 33,9 3a. Rošťák 2 t/ha Ko-2a 88,5 2,77 0,40 4,41 0,57 1,64 <0,05 <0,5 32,3 4. Rošťák 5 t/ha Ko-5 88,1 3,17 0,40 4,02 0,69 1,62 <0,05 <0,5 40,1 4a. Rošťák 5 t/ha Ko-5a 87,8 3,01 0,44 5,23 0,50 1,56 <0,05 <0,5 38,0 Vysvětlivky: 2., 3., 4. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha 2a., 3a., 4a. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha 10

11 Nejvyšší průměrné hodnoty Cd byly naměřeny u pšenice slámy (0,41 mg.kg -1 ), přičemž je patrný rozdíl mezi kombinacemi nehnojenými a hnojenými i ve třetím roce pokusu. V případě kozlíčku, který byl rovněž rozdělen jako pšenice na kombinace nehnojené a hnojené ve třetím roce, se tento trend neprojevil (tab, 3.2). Průměrné hodnoty Cd u slámy ječmene byly 0,28 mg.kg -1, zrna ječmene 0,05 mg.kg -1 a u zrna pšenice (0,15 mg.kg -1 ). U plodů paprik 0,22 mg Cd.kg Analýza hlavních komponent anorganické rozbory rostlin Tab.3.3: Faktorové souřadnice proměnných podle korelací Proměnná Faktor 1 Faktor 2 Faktor 3 N 0,910 0,253-0,026 P 0,983 0,090-0,027 K -0,453 0,825 0,060 Mg 0,081 0,969 0,141 Ca -0,454 0,854-0,054 Cd -0,807-0,291-0,369 Pb -0,393-0,278 0,864 Zn 0,947 0,022 0,089 Vysvětlivky: Faktor1... první hlavní komponenta Faktor2, Faktor3, druhá hlavní komponenta, třetí,... Tab.3.4: Tabulka korelační analýzy všechny vzorky Proměnná N P K Mg Ca Cd Pb Zn N 1,00 0,93-0,20 0,31-0,19-0,72-0,41 0,84 P 0,93 1,00-0,35 0,14-0,36-0,80-0,43 0,92 K -0,20-0,35 1,00 0,74 0,85 0,14 0,01-0,37 Mg 0,31 0,14 0,74 1,00 0,78-0,39-0,18 0,12 Ca -0,19-0,36 0,85 0,78 1,00 0,13-0,10-0,43 Cd -0,72-0,80 0,14-0,39 0,13 1,00 0,13-0,74 Pb -0,41-0,43 0,01-0,18-0,10 0,13 1,00-0,29 Zn 0,84 0,92-0,37 0,12-0,43-0,74-0,29 1,00 Vysvětlivky: Červeně označené hodnoty jsou statisticky významné na hladině p<0,05 První hlavní komponenta (Faktor 1) vysvětluje asi 49% celkové variability v datech. S touto komponentou pozitivně koreluje obsah N, P a Zn a negativně obsah Cd v rostlině. Zejména mezi obsahem N a Cd je zjištěna silně negativní korelace. Mezi P a Zn je zjištěna silně pozitivní korelace (tab. 3.4, graf 3.1). Druhá hlavní komponenta (Faktor 2) vysvětluje asi 32% celkové variability v datech. S touto komponentou pozitivně koreluje obsah Ca, K a Mg (tab. 3.3, graf 3.1a). Mezi Ca a K je zjištěna silně pozitivní korelace (tab. 3.4, graf 3.1). Graf 3.1 Rozložení makroelementů a TK (graf a), rozložení plodin (graf b) 1. a 2. hlavní komponenta a) b) Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 2) 1,0 Ca K Mg 0,5 Faktor 2 : 32,29% 0,0 Cd Pb N P Zn -0,5-1,0-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 Faktor 1 : 48,93% Aktiv. 11

12 Projekcí případů do faktorové roviny (graf 3.1b) došlo k vytvoření čtyř shluků rozlišených podle pěstované plodiny: sláma ječmen, pšenice shluk A, plody papriky shluk B, kozlíček shluk C, zrno ječmen, pšenice shluk D Graf 3.2 Rozložení makroelementů a TK (graf a), rozložení plodin (graf b) 3. hlavní komponenta a) b) Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 3) 1,0 Pb 0,5 Faktor 3 : 11,48% 0,0 Cd K Ca Mg Zn N P -0,5-1,0-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 Faktor 1 : 48,93% Aktiv. Třetí hlavní komponenta vysvětluje asi 11% celkové variability v datech. S touto komponentou kladně koreluje obsah Pb v rostlině (graf 3.2a). Z projekce případů do faktorové roviny je patrné, že se zvyšující dávky hnojiva projevily zvýšením obsahu Pb v ječné slámě viz. osamocené body mimo shluk plodin v grafu 3.2b. Shluky plodin: sláma ječmen, pšenice, paprika shluk A, zrno ječmen, pšenice, kozlíček shluk B 3.4 Zhodnocení obsahu PAH v rostlinách Nejvyšší průměrné hodnoty sumy 16 PAH byly naměřeny u kozlíčku (167 µg.kg -1 ), přičemž jenepatrný rozdíl mezi kombinacemi nehnojenými a hnojenými i ve třetím roce pokusu. V případě pšenice, která byla rovněž rozdělena jako kozlíček, byly průměrné hodnoty 133 µg.kg - 1 pro slámu a 56,6 µg.kg -1 pro zrno (tab, 3.5). Průměrné hodnoty sumy 16 PAH u slámy ječmene byly 126 µg.kg -1, u zrna ječmene 66,4 µg.kg -1. U plodů paprik 40,9 µg.kg

13 Tab.3.5: Obsah PAH v suché hmotě rostlin [ g.kg -1 ] Komb. Paprika - plod PAH v suché hmotě [µg.kg -1 ] suma suma suma ANA ANT ANY BAA BAP BBF BKF BPE DBA FLT FLU CHR IPY NAP PHE PYR P-K <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 2,27 <4 <4 <10 <5 4,38 <2 43,7 26,7 15,7 P-1 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 <2 <4 <4 <10 <5 <4 <2 40,0 23,0 12,0 P-2 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 <2 <4 <4 <10 <5 <4 <2 40,0 23,0 12,0 P-5 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 <2 <4 <4 <10 <5 <4 <2 40,0 23,0 12,0 Ječmen zrno J-zr-K <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 4,23 <4 <4 <10 16,7 10,0 2,78 67,2 50,2 37,4 J-zr-1 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 3,97 4,09 <4 <10 15,8 7,79 2,72 65,9 46,8 34,1 J-zr-2 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 3,79 <4 <4 <10 18,0 7,54 <2 63,8 46,8 35,8 J-zr-5 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 5,14 <4 <4 <10 18,5 8,71 2,89 68,7 51,7 38,9 Ječmen sláma J-sl-K <5 <2 <20 <4 <3 3,64 4,42 <5 <3 20,4 10,5 6,09 <10 19,8 23,6 11, ,4 J-sl-1 <5 2,44 <20 <4 <3 3,17 <2 <5 <3 21,3 7,59 5,96 <10 19,4 26,8 13, ,4 J-sl-2 <5 3,10 <20 <4 <3 4,54 <2 <5 <3 20,7 21,1 6,63 <10 15,8 21,7 13, ,7 71,4 J-sl-5 <5 <2 <20 <4 <3 3,56 <2 <5 <3 19,4 10,4 5,99 <10 9,86 26,5 9, ,1 66,25 Pšenice zrno P-zr-K <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 5,26 5,27 <4 <10 6,39 8,72 3,24 60,4 40,1 26,9 P-zr-1 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 3,70 <4 <4 <10 8,07 5,17 2,34 52,8 35,8 23,4 P-zr1a <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 4,09 4,47 <4 <10 13,0 5,12 2,50 60,1 41,2 28,7 P-zr-2 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 2,94 5,08 <4 <10 <5 <4 <2 45,0 24,9 13,9 P-zr2a <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 3,75 <4 <4 <10 6,59 6,70 2,66 53,2 36,2 23,5 P-zr-5 <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 4,46 4,53 <4 <10 13,3 6,04 3,04 62,9 43,3 30,3 P-zr5a <5 <2 <20 <4 <3 <3 <2 <5 <3 4,26 4,43 <4 <10 10,2 8,83 2,87 62,1 42,7 29,8 Pšenice sláma P-sl-K <5 3,82 <20 6,54 12,5 16,3 9,95 6,41 <3 25,8 11,3 11,0 <10 15,7 31,3 17, P-sl-1 <5 <2 <20 <4 <3 3,98 2,97 <5 <3 13,0 <4 6,30 <10 5,56 9,45 5,40 75,7 58,7 38,8 P-sl1a <5 2,18 <20 <4 9,1 5,76 3,95 <5 <3 13,7 5,17 7,18 <10 16,8 11,3 7, ,2 62,3 P-sl-2 <5 2,07 <20 <4 5,99 4,63 3,78 <5 <3 23,3 25,2 6,52 <10 23,8 29,1 14, ,8 P-sl2a 6,09 2,02 <20 7,05 8,43 6,33 6,32 <5 <3 15,6 7,29 8,12 <10 16,3 7,25 8, ,1 64,8 P-sl-5 <5 <2 <20 <4 3,36 4,87 3,70 <5 <3 20,8 12,3 6,38 <10 14,7 27,2 13, ,4 P-sl5a <5 <2 <20 <4 3,18 5,27 5,74 <5 <3 24,8 7,47 7,55 <10 23,2 31,9 13, ,6 Kozlíček polníček Ko-K <5 6,20 <20 6,78 10,5 6,01 5,34 <5 <3 33,1 36,6 8,81 <10 17,8 66,9 23, Ko-1 <5 4,32 <20 <4 11,2 <3 <2 <5 < ,2 <4 <10 9,29 45,7 11, ,5 Ko-1a <5 3,89 <20 <4 12,5 <3 2,10 <5 <3 19,1 16,3 <4 <10 11,2 48,6 12, ,3 Ko-2 <5 4,57 <20 <4 6,70 <3 <2 <5 <3 20,9 24,2 <4 < ,7 11, ,9 Ko-2a <5 3,35 <20 <4 15,2 <3 <2 <5 <3 13,9 15,8 <4 <10 5,94 50,7 11, ,1 Ko-5 <5 3,24 <20 <4 14,8 <3 <2 <5 <3 27,3 22,5 <4 <10 8,6 47,1 12, Ko-5a <5 2,46 <20 <4 12,9 <3 <2 <5 <3 16,5 31,2 <4 <10 6,15 53,1 13, ,1 Vysvětlivky: Viz. vysvětlivky pod tabulkou 3.2. Rozkódování zkratek kombinací (P-K, P-1,...) - viz. tabulka

14 3.5 Analýza hlavních komponent PAH v rostlinách Proměnné ANY, IPY, DBA nevykazují žádný rozptyl, proto byly z analýzy vypuštěny. Tab.3.6: Faktorové souřadnice proměnných podle korelací Proměnná Faktor 1 Faktor 2 Faktor 3 Faktor 4 Faktor 5 Faktor 6 Faktor 7 Faktor 8 ANA 0,138 0,449 0,417 0,748 0,040 0,122 0,085 0,135 ANT 0,802 0,338 0,291 0,050 0,057 0,294 0,193 0,129 BAA 0,610 0,539 0,416 0,202 0,029 0,296 0,007 0,139 BAP 0,727 0,291 0,471 0,071 0,231 0,283 0,059 0,035 BBF 0,665 0,684 0,009 0,269 0,038 0,047 0,017 0,079 BKF 0,690 0,665 0,012 0,033 0,006 0,118 0,058 0,210 BPE 0,428 0,568 0,210 0,619 0,168 0,043 0,149 0,099 FLT 0,937 0,097 0,218 0,058 0,143 0,096 0,006 0,095 FLU 0,787 0,495 0,047 0,073 0,132 0,133 0,255 0,057 CHR 0,708 0,574 0,255 0,062 0,271 0,033 0,096 0,048 NAP 0,488 0,249 0,651 0,290 0,418 0,120 0,021 0,001 PHE 0,829 0,527 0,054 0,048 0,015 0,042 0,008 0,056 PYR 0,964 0,133 0,152 0,000 0,118 0,014 0,016 0,029 S16 0,979 0,192 0,052 0,027 0,001 0,016 0,034 0,012 S12 0,986 0,128 0,077 0,006 0,028 0,045 0,015 0,004 S7 0,962 0,241 0,073 0,042 0,055 0,043 0,022 0,006 Vysvětlivky: Faktor1...první hlavní komponenta Faktor2, Faktor3, druhá hlavní komponenta, třetí,... S16, S12, S7... Suma 16 PAH, suma 12 PAH, suma 7 PAH Graf 3.3 Rozložení jednotlivých PAH (graf a), rozložení plodin (graf b) a) b) 1,0 Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 2) 0,5 BKF BBF CHR BAA BPE ANA Faktor 2 : 18,60% 0,0 S12 PYR FLT S16 S7 BAP ANT NAP -0,5 PHE FLU -1,0-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 Faktor 1 : 58,58% Aktiv. První hlavní komponenta (Faktor 1) vysvětluje asi 59% celkové variability v datech. Negativně s ní koreluje většina proměnných kromě BBF (2. Komponenta, 19%), NAP (3. Komponenta, 8%), ANA a BPE (4. Komponenta, 7%). Z projekce případů do faktorové roviny je zřejmé, že nejvyšší hodnoty PAH byly zjištěny v kontrolních vzorcích u pšeničné slámy (BPE, BAA, BBF, BKF, CHR) a u kozlíčku (FLT, PYR, FLU, PHE). Ostatní vzorky můžeme zařadit do tří shluků: kozlíček shluk A, sláma ječmen, pšenice shluk B, zrno ječmen, pšenice, plody papriky shluk C, U kozlíčku by se zvyšující se dávkou hnojiva měl stoupat obsah FLU a PHE. 14

15 Jaký vliv na obsah PAH v rostlinách mělo opakované hnojení Rošťákem i ve 3. roce v porovnání s kombinacemi hnojenými jen v 1. roce? Vliv na zrno pšenice: Opakované hnojení nezvýšilo obsah sumy 16 PAH. Naopak nehnojená kontrola vykázala vyšší hodnotu oproti dávce 1 t/ha a 2 t/ha, a to v průměru o 6,9 % (při dávce 1 t/ha) a o 23,0 % (při dávce 2 t/ha). Vliv na slámu pšenice: Opakované hnojení zvýšilo obsah sumy 16 PAH ve slámě pšenice u dávky 1 t/ha, a to o 41,1 % a v případě dávky 5 t/ha o 11,3 %. Nehnojená kontrola vykázala nejvyšší obsah sumy 16 PAH (188 µg.kg -1 ). Vliv na kozlíček: Opakované hnojení zvýšilo obsah sumy 16 PAH v kozlíčku u první dávky (1 t/ha). K navýšení došlo o 8,5 %. Nehnojená kontrola vykázala nejvyšší obsah sumy 16 PAH (244 µg.kg -1 ). Tuto vysokou hodnotu způsobil obsah individuálních PAH tvořících sumu 16 PAH, který byl téměř dvojnásobný oproti ostatním kombinacím v rámci kozlíčku. 3.6 Výpočet toxického ekvivalentu PAH v rostlinách Jako relativní měřítko toxického potenciálu látky byl zaveden faktor toxického ekvivalentu (Toxicity Equivalent Factor, TEF), který vztahuje relativní potenci látky na referenční hodnotu, kterou je toxický potenciál BAP jehož TEF je roven 1 (NISBET, 1992 LARSEN et LARSEN, 1998). Celkový toxický ekvivalent směsi PAH se vyjadřuje pomocí hodnoty TTEC (Total Toxicity Equivalent Concentration) (NIELSEN 1996 YUO et al 2007). TTEC je vypočítán jako suma součinu koncentrací jednotlivých složek směsi a příslušného TEF. Lze tedy stanovit, která z látek ve směsi se na celkové karcinogenitě podílí významně a které jsou zanedbatelné. Tab.3.7: Vybrané deriváty PAH, faktor toxického ekvivalentu TEF Analyt ANT BAA BAP BBF BKF BPE DBA FLT CHR IPY PHE PYR TEF 0,01 0,1 1 0,1 0,1 0,01 1 0,001 0,01 0,1 0,001 0,001 Tab.3.8: Vybrané PAH, výpočet sumy TTEC v plodinách Pokusné Suma TTEC plodiny 1.Kontrola 2.R 1 2a.R 1 3.R 2 3a.R 2 4.R 5 4a.R 5 Paprika 5,013 5,009-5,009-5,009 - Ječmen-zrno 5,022 5,020-5,017-5,022 - Ječmen-sláma 5,658 5,288-5,432-5,307 - Pšenice-zrno 5,022 5,016 5,017 5,011 5,018 5,019 5,021 Pšenice-sláma 19,06 5,521 13,42 10,21 13,56 7,578 7,662 Kozlíček 15,61 14,81 16,22 10,31 18,80 18,41 16,50 Vysvětlivky: 2.R1, 3.R2, 4.R , 3., 4.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha - aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu 2a.R1, 3a.R2, 4a.R5... 2a., 3a., 4a.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu Suma TTEC (tab.3.7) byla vypočítána za pomoci toxického ekvivalentu TEF (tab 3.7) a hodnot individuálních PAH (tab.3.5). Suma TTEC dosáhla nejnižších hodnot u plodů paprik. Nejvyšší toxicita byla zjištěna u slámy pšenice, a to v kombinaci Kontrola - nehnojená Rošťákem 15

16 v žádném roce. Tato hodnota byla zapříčiněna vysokými obsahy toxičtějších BAP, BAA, BBF, BKF). Druhou nejvyšší hodnotu vykázalo opakované hnojení u kozlíčku dávkou 2 t/ha. Třetí nejvyšší hodnota (18,41) byla u kozlíčku hnojeného pouze v prvním roce dávkou 5 t/ha. BAP a DBA mají největší toxický ekvivalent (1). Nejvyšší obsahy BAP byly naměřeny ve slámě pšenice a v kozlíčku. U ostatních plodin byly pod mezí stanovitelnosti. DBA byl všude pod mezí stanovitelnosti. 3.7 Zhodnocení agrochemických rozborů půdních vzorků Tab.3.9: Obsah přístupných živin a těžkých kovů (TK) ve vzorcích půdy s udáním limitního obsahu TK podle platné vyhlášky (údaj napsaný v závorce) Obsah přístupných živin Mehlich III Obsah TK stanovený v 2M HNO 3 [mg.kg Kombinace hnojení ] [mg.kg -1 ] ph/ Cd Cu Pb Zn P K Mg Ca CaCl 2 (2) (150) (100) (600) Po paprice 1.Kontrola 5, ,20 10,1 17,3 19,1 2.Rošťák 1t/ha 6, ,23 10,6 16,3 20,8 3.Rošťák 2t/ha 5, ,24 10,3 16,6 19,6 4.Rošťák 5t/ha 6, ,25 11,1 16,0 21,1 Po ječmeni 1.Kontrola 5, ,21 11,1 16,7 17,0 2.Rošťák 1t/ha 5, ,22 9,76 16,9 17,3 3.Rošťák 2t/ha 5, ,22 9,88 15,9 17,8 4.Rošťák 5t/ha 6, ,26 9,84 15,9 19,8 Po pšenici 1. Kontrola 5, ,26 10,8 18,0 18,7 2. Rošťák 1 t/ha 5, ,23 13,1 17,7 17,4 2a. Rošťák 1 t/ha 5, ,23 12,4 16,5 17,6 3. Rošťák 2 t/ha 5, ,23 11,1 16,3 18,1 3a. Rošťák 2 t/ha 6, ,26 11,6 16,7 19,1 4. Rošťák 5 t/ha 5, ,23 12,6 17,6 17,5 4a. Rošťák 5 t/ha 6, ,27 11,4 16,6 21,1 Po kozlíčku 1. Kontrola 7,0 92, ,21 9,8 14,8 19,6 2. Rošťák 1 t/ha 7,1 90, ,20 9,54 14,6 21,7 2a. Rošťák 1 t/ha 7,2 98, ,22 9,29 14,5 18,6 3. Rošťák 2 t/ha 7,1 78, ,21 9,49 16,0 18,7 3a. Rošťák 2 t/ha 7, ,23 9,62 14,6 29,0 4. Rošťák 5 t/ha 7,2 79, ,22 9,63 14,5 20,3 4a. Rošťák 5 t/ha 7, ,24 9,76 14,9 28,8 Výchozí obsah 7,4 10, ,17 8,53 13,5 14,5 Vysvětlivky: 2., 3., 4. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha 2a., 3a., 4a. Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha... aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu v dávce 1, 2, 5 t/ha V průměrných vzorcích půdy odebraných po sklizni plodin z každé varianty hnojení bylo stanoveno ph/cacl2, přístupné živiny P, K, Ca, Mg metodou Mehlich III, těžké kovy (TK) v 2M HNO3 a PAH. Analýzy byly provedeny v NRL ÚKZÚZ Brno v období srpen - říjen 2013 podle Jednotných pracovních postupů Analýza půd I. a II.: ÚKZÚZ, J. ZBÍRAL

17 3.8 Analýza hlavních komponent anorganické rozbory půdy Tab.3.10: Faktorové souřadnice proměnných podle korelací Proměn. Faktor 1 Faktor 2 Faktor 3 phcacl2 0,903-0,332-0,044 PMIII -0,893-0,310-0,003 KMIII -0,305-0,857-0,028 MgMIII 0,392-0,542-0,683 CaMIII 0,928-0,188-0,047 CdHNO3-0,663-0,617 0,135 CuHNO3-0,792-0,098-0,371 PbHNO3-0,910 0,171-0,006 ZnHNO3 0,253-0,724 0,512 Vysvětlivky: Faktor1... první hlavní komponenta Faktor2, Faktor3, druhá hlavní komponenta, třetí,... Tab.3.11: Tabulka korelační analýzy všechny vzorky Promě nná phv P K Mg Ca Cd Cu Pb Zn phv 1,00-0,68 0,05 0,50 0,92-0,42-0,63-0,88 0,40 P -0,68 1,00 0,57-0,20-0,79 0,79 0,65 0,69-0,09 K 0,05 0,57 1,00 0,28-0,10 0,62 0,31 0,14 0,45 Mg 0,50-0,20 0,28 1,00 0,46 0,03-0,06-0,44 0,19 Ca 0,92-0,79-0,10 0,46 1,00-0,50-0,66-0,81 0,33 Cd -0,42 0,79 0,62 0,03-0,50 1,00 0,47 0,46 0,31 Cu -0,63 0,65 0,31-0,06-0,66 0,47 1,00 0,74-0,21 Pb -0,88 0,69 0,14-0,44-0,81 0,46 0,74 1,00-0,31 Zn 0,40-0,09 0,45 0,19 0,33 0,31-0,21-0,31 1,00 Vysvětlivky: Červeně označené hodnoty jsou statisticky významné na hladině p<0,05 Graf 3.4 Rozložení makroelementů a TK (graf a), rozložení plodin (graf b) a) b) 1,0 Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 2) 4 Projekce případů do faktorové roviny ( 1 x 2) Případy se součtem cos()^2 >= 0,00 3 0,5 2 J-K J-1J-2 Pa-K Faktor 2 : 24,59% 0,0-0,5 Pb Cu P Cd K Mg Zn Ca phv Faktor 2: 24,59% P-K P-1 P-2a P-5a P-5 P-2 P-1a J-5 Pa-1 Pa-2 Pa-5 Ko-Ko-2 Ko-1 Ko-1a Ko-5 Ko-2a Ko-5a VO -1,0-1,0-0,5 0,0 0,5 1, Faktor 1 : 51,99% Aktiv. Faktor 1: 51,99% Aktiv. První hlavní komponenta (Faktor 1) vysvětluje asi 52% celkové variability v datech. S touto komponentou pozitivně koreluje hodnota ph a obsah Ca, negativně s touto komponentou koreluje obsah Pb, P, Cd a Cu (tab. 3.10, graf 3.4a). Mezi obsahem Ca a Pb byla zjištěna vysoce negativní korelace (tab. 3.11). Druhá hlavní komponenta (Faktor 2) vysvětluje asi 25% celkové variability v datech. S touto komponentou negativně koreluje obsah K a Zn (tab. 3.10, graf 3.4a). Z projekce případů do faktorové roviny vyplynulo, že půdní vlastnosti jsou ovlivněny zejména pěstovanou plodinou. Vyšší hodnoty ph a obsah Ca by měly být po kozlíčku, naopak vyšší hodnoty obsahu těžkých kovů (Cu a Pb) by měly být po ječmeni a po pšenici (graf 3.4b). Vliv hnojiva se projevuje zvýšením obsahu K, Zn a Mg při zvyšujících se dávkách hnojiva. 17

18 3.9 Zhodnocení obsahu PAH v půdě Tab.3.9: PAH v půdě po sklizni plodin [µg.kg -1 ] Komb. Po paprice PAH v suché hmotě [µg.kg -1 ] suma suma suma ANA ANT ANY BAA BAP BBF BKF BPE DBA FLT FLU CHR IPY NAP PHE PYR K <5 2,93 <20 7,95 10,5 11,8 4,21 24,8 20,1 26,6 <4 7,86 <10 9,84 7,89 17, ,6 2.R1 <5 3,31 <20 10,2 19,3 12,5 6,85 42,4 17,6 40,7 <4 11,3 19, ,8 36, R2 <5 4,3 <20 11,5 21,6 20 8,15 64,9 21,5 50,8 <4 11,4 31,3 15,2 20,3 46, R5 <5 7,41 <20 21, ,3 18,3 97,3 20,2 112 <4 24,1 72,9 33,9 52, Po ječmeni 1.K <5 <2 <20 6,33 8,82 9,01 4,35 8,17 <3 17,4 <4 8,7 <10 6,42 8, ,1 57,5 2.R1 <5 3,43 <20 10,2 23,6 17,6 8,02 44,5 <3 47,3 <4 13,9 25,9 25,6 26,2 51, R2 <5 4,05 <20 11,3 27,1 20,5 10,1 58 <3 57,8 <4 14,3 31,4 23, , R5 <5 12,7 52,1 23,9 68,6 49,6 22,3 162 <3 182 < ,5 90, Po pšenici 1.K <5 <2 <20 7,03 7,77 8,84 4,44 7,33 <3 17,4 <4 8,52 <10 <5 9,17 14, ,1 53,4 2.R1 <5 3,34 <20 14,7 19,7 18,9 9,11 32,3 <3 46,4 5,64 17,4 22, , a.R1 <5 3,28 <20 10,6 26,4 20,4 9 57,2 <3 56,1 5,55 14,6 30,2 20, R2 <5 <2 <20 7,66 16,2 12,7 6,88 33,6 <3 30,5 <4 10,3 21,3 17,9 13, ,2 3a.R2 <5 9,52 32,3 21,1 65, ,2 155 <3 155 <4 28,9 72,5 65,1 86, R5 <5 3,16 <20 11,4 27,4 22,5 9,82 66,8 <3 57,4 <4 15,5 35,4 13,8 25,6 66, a.R5 <5 15,3 72,2 31,2 98,9 69,3 31,6 237 <3 275 <4 41, Po kozlíčku 1.K <5 8,57 <20 16,7 18,9 16 9,34 16,8 <3 57,9 5,97 19,6 15,7 8,12 50,3 47, R1 <5 <2 <20 5,25 8,46 8,39 4,02 15,5 <3 16,6 <4 6,6 <10 6,2 7,05 16, ,2 2a.R1 <5 4,54 <20 14,2 38,2 28, ,8 <3 71,8 4,17 18,3 46,2 28,3 37,5 85, R2 <5 <2 <20 7,91 14,7 14,3 7,74 33,6 <3 30,2 <4 10,2 19,2 7,31 12,6 32, ,9 3a.R2 <5 7,4 25,9 19,1 45,8 33,1 16,8 103 <3 107 <4 22,7 50,5 40,5 60, R5 <5 2,57 <20 10,2 18,5 18,6 9,69 50,1 <3 43,1 <4 12,6 27,3 12, , a.R5 <5 10,9 41,5 24,6 67,1 51,8 23,4 175 <3 171 <4 30,5 82,2 66,2 93, Vysvětlivky 1.K... 1.Kontrola 2.R1, 3.R2, 4.R , 3., 4.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha - aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu 2a.R1, 3a.R2, 4a.R5... 2a., 3a., 4a.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu 18

19 3.10 Analýza hlavních komponent PAH v půdě Proměnná ANA nevykazuje žádný rozptyl, proto byla z analýzy vypuštěna. Tab.3.10: Faktorové souřadnice proměnných podle korelací Proměnná Faktor 1 Faktor 2 Faktor 3 Faktor 4 Faktor 5 Faktor 6 Faktor 7 Faktor 8 ANT 0,953 0,060 0,169 0,147 0,169 0,064 0,026 0,064 ANY 0,932 0,011 0,192 0,281 0,073 0,090 0,023 0,009 BAA 0,964 0,073 0,195 0,037 0,141 0,055 0,012 0,025 BAP 0,990 0,044 0,029 0,104 0,024 0,040 0,031 0,032 BBF 0,981 0,047 0,061 0,113 0,025 0,098 0,038 0,075 BKF 0,990 0,015 0,020 0,119 0,021 0,034 0,013 0,003 BPE 0,980 0,087 0,042 0,077 0,106 0,039 0,105 0,014 DBA 0,143 0,729 0,662 0,084 0,048 0,004 0,004 0,011 FLT 0,998 0,010 0,001 0,039 0,016 0,005 0,000 0,025 FLU 0,133 0,823 0,539 0,033 0,112 0,000 0,001 0,002 CHR 0,981 0,130 0,083 0,041 0,087 0,003 0,009 0,051 IPY 0,970 0,075 0,047 0,216 0,034 0,017 0,007 0,016 NAP 0,976 0,042 0,119 0,103 0,093 0,067 0,066 0,022 PHE 0,987 0,089 0,010 0,112 0,043 0,022 0,016 0,003 PYR 0,997 0,010 0,051 0,023 0,043 0,004 0,003 0,020 S16 0,999 0,028 0,007 0,003 0,034 0,006 0,006 0,004 S12 0,999 0,018 0,013 0,011 0,031 0,011 0,006 0,004 S7 0,999 0,013 0,002 0,042 0,002 0,019 0,018 0,013 Vysvětlivky. Faktor1...první hlavní komponenta Faktor2...druhá hlavní komponenta S16, S12, S7... Suma 16 PAH, suma 12 PAH, suma 7 PAH Graf 3.7 Rozložení jednotlivých PAH (graf a), rozložení plodin (graf b) a) b) 1,0 Projekce proměnných do faktorové roviny ( 1 x 2) 4 Projekce případů do faktorové roviny ( 1 x 2) Případy se součtem cos()^2 >= 0,00 DBA 3 0,5 2 Pa-5 Pa-2 Pa-K Pa-1 Faktor 2 : 7,02% 0,0 BAP BBF BPE IPY PYR FLT BKF S12 S16 NAP S7 ANY PHE BAA ANT CHR Faktor 2: 7,02% P-5a J-5 Ko-5aP-2a Ko-2a P-5 J-2J-1 Ko-5Ko-2 P-2 Ko-1 P-K J-K Ko-1a -0,5-2 P-1a P-1 Ko-K FLU -3-1,0-1,0-0,5 0,0 0,5 1, Faktor 1 : 85,81% Aktiv. Faktor 1: 85,81% Aktiv. První hlavní komponenta (Faktor 1) vysvětluje asi 86% celkové variability v datech. S touto komponentou negativně koreluje většina proměnných kromě FLU a DBA. Tyto proměnné korelují s druhou hlavní komponentou (která vysvětluje asi 7% celkové variability v datech), DBA pozitivně a FLU negativně. Z projekce proměnných do faktorové roviny je zřejmé, že u všech pěstovaných plodin došlo ke zvýšení obsahu PAH v půdě se zvyšující se dávkou hnojiva. 19

20 3.11 Výpočet toxického ekvivalentu PAH v půdě Celkový toxický ekvivalent směsi TTEC byl stejně jako v případě rostlin počítán jako suma součinu koncentrací jednotlivých složek směsi a příslušného TEF. Lze tedy rovněž jako u rostlin stanovit, která z látek ve směsi se na celkové karcinogenitě podílí významně a která je zanedbatelná. Tab.5.5: Vybrané deriváty PAH, faktor toxického ekvivalentu TEF Analyt ANT BAA BAP BBF BKF BPE DBA FLT CHR IPY PHE PYR TEF 0,01 0,1 1 0,1 0,1 0,01 1 0,001 0,01 0,1 0,001 0,001 Tab.5.6: Vybrané PAH, výpočet sumy TTEC v půdě po zkoušených plodinách Půda po Suma TTEC plodinách 1.Kontrola 2.R 1 2a.R 1 3.R 2 3a.R 2 4.R 5 4a.R 5 Po paprice 33,9 42,4-51,1-94,4 - Po ječmeni 13,0 32,0-36,9-90,0 - Po pšenici 12,0 28,4 35,8 23,1 84,5 37,8 128 Po kozlíčku 26,8 12,5 51,3 21,6 60,9 27,3 89,4 Vysvětlivky: 2.R1, 3.R2, 4.R , 3., 4.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha - aplikace hnojiva Rošťák pouze v prvním roce pokusu 2a.R1, 3a.R2, 4a.R5... 2a., 3a., 4a.Rošťák 1 t/ha, 2 t/ha, 5 t/ha aplikace hnojiva Rošťák ve druhém i ve třetím roce pokusu Stupňování Rošťáku se projevilo postupným vzestupem sumy TTEC v půdě (tab.5.6) u všech plodin. Nejvyšší nález tohoto ekvivalentu byl zjištěn po pšenici při dávce 5 t/ha aplikované i ve třetím roce. Druhé dva nejvyšší obsahy byly rovněž po dávce 5 t/ha, ale aplikované pouze v prvním roce (a to v půdě po paprice a po ječmeni). Ve výsledcích se zřetelně projevil vliv BAP, který má spolu s DBA největší toxický ekvivalent (1). Nejvyšší obsahy BAP se nalézaly právě u těchto kombinací, které vykázaly nejvyšší TTEC. 20

21 4 ZÁVĚR Vliv na výnos: Aplikace hnojiva Rošťák se pozitivně projevila na vyšším výnosu pěstovaných plodin. U papriky dávka 1 t/ha zvýšila výnos na rostlinu o 16 %. Dávka 5 t/ha navýšila výnos zrna ječmene (o 30 %) a slámy ječmene (o 13 %). Opakovaná aplikace hnojiva Rošťák ve 3. pokusném roce (kombinace hnojení 2a, 3a, 4a) podpořila výnos zrna i slámy pšenice (u zrna komb.4a o 106%). Vliv na obsah prvků v plodinách: Mezi obsahem N a Cd byla zjištěna silně negativní korelace. A mezi P a Zn silně pozitivní korelace. Nejvyšší průměrné hodnoty Cd byly naměřeny u pšenice slámy (0,41 mg.kg -1 ), přičemž byl patrný rozdíl mezi kombinacemi nehnojenými a hnojenými i ve třetím roce pokusu. V případě kozlíčku, který byl rovněž rozdělen jako pšenice na kombinace nehnojené a hnojené ve třetím roce, se tento trend neprojevil. Průměrné hodnoty Cd u slámy ječmene byly 0,28 mg.kg -1, zrna ječmene 0,05 mg.kg -1 a u zrna pšenice (0,15 mg.kg -1 ). U plodů paprik 0,22 mg Cd.kg -1. Vliv na obsah PAH v plodinách: Nejvyšší průměrné hodnoty sumy 16 PAH byly naměřeny u kozlíčku (167 µg.kg -1 ), přičemž byl nepatrný rozdíl mezi kombinacemi nehnojenými a hnojenými i ve třetím roce pokusu. V případě pšenice, která byla rovněž rozdělena jako kozlíček, byly průměrné hodnoty 133 µg.kg -1 pro slámu a 56,6 µg.kg -1 pro zrno. Průměrné hodnoty sumy 16 PAH u ječmene byly 126 µg.kg -1 (sláma), 66,4 µg.kg -1 (zrno). U plodů paprik 40,9 µg.kg -1. Simulovaná zátěž opakované aplikace Roštáku u pšenice nezvýšila obsah sumy 16 PAH u zrna, ale zvýšila u slámy a u kozlíčku v porovnání s variantou hnojenou jen v prvním roce. Sláma pšenice i kozlíček vykázaly nejvyšší obsah sumy 16 PAH u nehnojené kontrolní kombinace, čímž se nepotvrdilo očekávané zvýšení nárůstu PAH v rostlinných produktech vlivem hnojení Rošťákem. Vliv na obsah prvků a PAH v půdě: Dávka hnojiva měla vliv na zvyšující se hodnotu ph a obsah Ca a snižující se obsah Pb, P, Cd a Cu. Mezi obsahem Ca a Pb byla zjištěna vysoce negativní korelace. Z projekce proměnných do faktorové roviny je zřejmé, že u všech pěstovaných plodin došlo ke zvýšení obsahu PAH v půdě se zvyšující se dávkou hnojiva. Nejvyšší hodnota TTEC byla zjištěna po pšenici při dávce 5 t/ha aplikované i ve třetím roce. Druhé dva nejvyšší obsahy byly rovněž u aplikace 5 t/ha, ale aplikované pouze v prvním roce (a to v půdě po paprice a po ječmeni. Obsahy rizikových látek v hnojivu Rošťák: Obsah těžkých kovů v hnojivu podle nového návrhu vyhlášky 474/2000 Sb. splňuje zákonem stanovené limity v mg.kg -1 sušiny popele ze samostatného spalování biomasy u Cd (5), Pb (50), Hg (0,5), Cr (50). Obsah sumy 12 PAH daných tímto návrhem vyhlášky byl překročen o 253,5 mg/kg. Limitní hodnota je 20 mg/kg. 21

22 5 POUŽITÁ LITERATURA 1. Hendl J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, 583 s. 2. Holoubek I.: Chemie životního prostředí IV. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs). Brno, Larsen, J.C., Larsen, P. B. (1998): Chemical carcinogens. Air Pollut. Health 1998.s Meloun, M. (2011): Počítačová analýza vícerozměrných dat v oborech přírodních, technických a společenských věd. Učební texty ke kurzu. 5. MZd ČR: Vyhláška MZd ČR č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách. Sbírka zákonů Nařízení komise (ES) č.1181/2006 kterým se stanoví maximální limity kontaminujících látek v potravinách 7. Němeček J., Podlešáková E., Pastuszková M. (1996): Rostlinná Výroba 42, NISBET, I:C. LaCoy, P.K.: Toxic equivalency factors(tefs) for polycyclic aromatics hydrocarbons (PAHs). Regul. Toxicol. Prarmacol. 3,1992, s Pryček J., Seifertová M., Paul T., Vyhnálek R., Černá M:, Trojáková L., Trešl T. (2011): Výskyt pylycyklických aromatických uhlovodíků a jejich derivátů v ovzduší vybraných lokalit České republiky. Ochrana ovzduší 5-6/ Vácha R, Čechmánková J., Havelková M., Horváthová V. (2008): Transfer of Polycyclic Aromatic Hydrocarbons from Soil into Selected Plants, The influence of polycyclic aromatic hydrocarbons. Chemické listy 102, Výskyt polycyklických aromatických uhlovodíků a jejich derivátů v ovzduší vybraných lokalit České republiky, Ochrana ovzduší 5-6/

Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák

Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Závěrečná zpráva o výsledcích

Více

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti. Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti. Ing. Lenka Klementová ÚKZÚZ, OdKZV Opava Mezinárodní konference - 25 let monitoringu půd v České republice 1.-2.2.2017

Více

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel

Více

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout

Více

Č.j.: UKZUZ /2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně

Č.j.: UKZUZ /2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Č.j.: UKZUZ 125381/2019 Česká republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy rostlin Vliv agrouhlí na růst

Více

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin Č.j. UKZUZ 025902/2019 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy rostlin Sledování vlivu stupňované

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH Zpráva za rok 2013 Zpracoval: Předkládá: Mgr. Šárka Poláková,

Více

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových

Více

Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly

Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Oddělení biologických testací Ověření účinnosti pomocného přípravku Ligno

Více

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových

Více

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými

Více

Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn IV. Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn Příloha č. 1 k vyhlášce č. 474/2000 Sb. Limitní hodnoty rizikových

Více

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Proč se má popel využívat

Více

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH

Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH Ověření kritických míst analytického postupu při analýze vzorku stavebního materiálu na obsah PAH Pavel Bernáth, Jan Leníček, Martin Kováč ZU UL Petr Kohout, Forsapi s.r.o. Raspenava 2012 Cílem školicího

Více

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů Odbor kontroly zemědělských vstupů VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 2015 Zpracovala: Ing. Lenka Klementová

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové

Více

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Č. j. UKZUZ 094773/2018 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů Odbor kontroly zemědělských vstupů VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 2016 Zpracovala:

Více

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Odbor zemědělské inspekce VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 21 Zpracovala: Ing. Lenka Klementová Schválila:

Více

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce úřední kontroly Odbor zemědělské inspekce VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 2011 Zpracovala: Ing. Lenka Klementová Schválila: Mgr.

Více

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU

VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce zemědělských vstupů Odbor kontroly zemědělských vstupů VÝSLEDKY AKTIVNÍHO BIOMONITORINGU Zpráva za rok 2012 Zpracovala: Ing. Lenka Klementová

Více

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.

Více

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy MONITORING RYBNIČNÍCH A ŘÍČNÍCH SEDIMENTŮ, PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 199-28 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr.

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

VYHLÁŠKA č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna o používání sedimentů na zemědělské půdě

VYHLÁŠKA č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna o používání sedimentů na zemědělské půdě VYHLÁŠKA č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 9 odst. 10 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

Bazální monitoring půd

Bazální monitoring půd 2) Výskyt POPs v pedosféře ČR V textu jsou prezentovány aktivity Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně http://www.ukzuz.cz

Více

Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno

Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Kaly nevyhnutelný odpad při čištění odpadních vod před použitím nutná úprava kalů různá

Více

Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992

Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Úvod znečištění půdy RP má dlouhodobé místní trvání první zmínky 100 před

Více

Vyhláška č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

Vyhláška č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě Vyhláška č. 257/2009 Sb. ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 9 odst. 10 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009 Systém ASPI - stav k 10.1.2010 do částky 1/2010 Sb. a 1/2010 Sb.m.s. Obsah a text 257/2009 Sb. - poslední stav textu 257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

Více

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ Polní lyzimetry Praktický význam výše zmíněného spočívá zejména v tom, že: Lyzimetry poskytují detailní informace o vodním režimu včetně bilance rozpuštěných chemických látek v půdním profilu v rozdílných

Více

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Obsah 1. ÚVOD... 3 2. KLASTROVÁ ANALÝZA SHLUKOVÁNÍ METODOU K-PRŮMĚRŮ... 4 2.1 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_ZIMA... 4 2.2 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_LÉTO... 7

Více

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vápenatá a vápenatohořečnatá hnojiva Uvádění na trh v ČR Miroslav Florián Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Úvod rozdělení hnojiva minerální jednosložková kombinovaná

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor krmiv, hnojiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH celkové obsahy rizikových prvků v zemědělských půdách průběžná zpráva (1998 2013) Zpracovali:

Více

Vyhláška č. 153/2016 Sb. ze dne 9. května 2016

Vyhláška č. 153/2016 Sb. ze dne 9. května 2016 Vyhláška č. 153/2016 Sb. ze dne 9. května 2016 o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního

Více

Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti

Porovnání účinnosti digestátů s různými typy hnojiv při hospodaření ve zranitelné oblasti Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Porovnání účinnosti digestátů s různými

Více

6.6 Obsahy POPs v kalech v R - zhodnocení výsledk sledování monitorovacích systém ÚKZÚZ

6.6 Obsahy POPs v kalech v R - zhodnocení výsledk sledování monitorovacích systém ÚKZÚZ 6.6 Obsahy POPs v kalech v R - zhodnocení výsledk sledování monitorovacích systém ÚKZÚZ 6.6.2 Výsledky 6.6.2.1 Hodnocení PAHs V roce 24 bylo stanovení polyaromatických uhlovodík ve vzorcích kal provedeno

Více

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce zemědělských vstupů Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2008-2013 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra

Více

Zpráva: Sledování stavu zátěže zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec v roce 2011

Zpráva: Sledování stavu zátěže zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou na potravní řetězec v roce 2011 2) Výskyt POPs v pedosféře ČR V textu jsou prezentovány aktivity Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Zpráva: Sledování stavu zátěže zemědělských půd a rostlin rizikovými látkami s vazbou

Více

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ Aleš Hanč hanc@af.czu.cz Projekt NAZV QJ1530034 Legislativní podklady pro větší uplatnění kompostů, zejména vermikompostu, na zemědělskou půdu (2015-2018) Vermikompostování

Více

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Důležitost organické hmoty v půdě Organická složka Podpora tvorby agregátů Zásobárna živin

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 2M HNO 3 ( )

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 2M HNO 3 ( ) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 2M HNO 3 (1990 2009) Zpracovali: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Kristina Hutařová Ing.

Více

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu

Více

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ

OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin OVĚŘENÍ RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ORGANICKÉHO HNOJENÍ Výroční zpráva z polních zkoušek za rok 2000 Zpracoval: Dr. Ing.

Více

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ MLADÉ BOLESLAVI V ZIMĚ 2013: MÍSTNÍ KONCENTRAČNÍ ROZDÍLY, NAVÁZANÉ ŠKODLIVINY ZDROJE Jan Hovorka1, Jan Topinka2, Martin Braniš1, Petra Pokorná1, Alexandra Baranová1, Jan

Více

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita

Více

TESTY EKOTOXITY A FYTOTOXICITY ZEMINY KONTAMINOVANÉ POLYAROMATICKÝMI UHLOVODÍKY PO UKONČENÍ KOMPOSTOVACÍHO PROCESU PILOTNÍ TEST

TESTY EKOTOXITY A FYTOTOXICITY ZEMINY KONTAMINOVANÉ POLYAROMATICKÝMI UHLOVODÍKY PO UKONČENÍ KOMPOSTOVACÍHO PROCESU PILOTNÍ TEST TESTY EKOTOXITY A FYTOTOXICITY ZEMINY KONTAMINOVANÉ POLYAROMATICKÝMI UHLOVODÍKY PO UKONČENÍ KOMPOSTOVACÍHO PROCESU PILOTNÍ TEST Monika Stavělová 1, Monika Králová 1, Stefano Covino 2, Ondřej Lhotský 3

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data

Více

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra

Více

Monitoring vod. Monitoring podzemní voda:

Monitoring vod. Monitoring podzemní voda: Monitoring vod Monitoring podzemní voda:...1 Předprovozní monitoring:...1 Monitoring v rámci provozu...2 Vyhodnocení monitoringu podzemních vod...3 Monitoring povrchová voda:...5 Profil Dubenecký potok

Více

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy Zákon č.. 156/1998 o hnojivech Klíčov ové principy Jaroslav Houček Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení registrace hnojiv Zákon a prováděcí vyhláš ášky Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

Více

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2 ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

V textu jsou prezentovány aktivity Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně.

V textu jsou prezentovány aktivity Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. 2) Výskyt POPs v pedosféře ČR V textu jsou prezentovány aktivity Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně http://www.ukzuz.cz

Více

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Charakteristika kalu 2 VZNIK UPRAVENÉHO KALU Čistírenské kaly vznikají při různých procesech

Více

Ověření různých systémů organického hnojení

Ověření různých systémů organického hnojení Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy MONITORING RYBNIČNÍCH A ŘÍČNÍCH SEDIMENTŮ Průběžná zpráva 1995-2010 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválila:

Více

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) KROMĚŘÍŽ Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: Z.Wittlingerová, M.Zimová, I.Landa, A.Hlavová, P.Neumannová, A.Petruželková Česká

Více

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice

Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice. Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice Měření PAHs a POPs na Observatoři Košetice Adéla Holubová Šmejkalová Observatoř Košetice Úvod Perzistentní organické polutanty = POPs látky dostávající se do životního prostředí pouze vlivem lidské činnosti

Více

Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích vegetační nádobové zkoušky za rok 2011

Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích vegetační nádobové zkoušky za rok 2011 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Porovnání různých dávek hnojiva Rošťák Výroční zpráva o výsledcích

Více

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702

Více

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku

Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Optimální nakládání s digestátem a jeho složkami separace z hlediska tvorby výnosu a omezení ztrát dusíku Renata Duffková (duffkova.renata@vumop.cz) 1 Gabriela Mühlbachová 2 1 Výzkumný ústav meliorací

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

Hodnoticí standard. Agronom pro olejniny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Agronom pro olejniny (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Agronom pro olejniny (kód: 41-075-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná způsobilost

Více

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu Úvod V projektu Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Sekce úřední kontroly SLEDOVÁNÍ KVALITY ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PĚSTOVANÝCH NA POZOROVACÍCH PLOCHÁCH BAZÁLNÍHO MONITORINGU PŮD 1997-2011 Zpracovali: Mgr.

Více

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) BRNO Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: I.Landa, M.Zimová, Z.Wittlingerová, P. Neumannová, A.Hlavová, A.Petruželková, A.Borýsek

Více

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí

Více

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) KARVINÁ Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: I.Landa, M.Zimová, Z.Wittlingerová,, P.Neumannová, A.Hlavová, A.Petruželková Česká

Více

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2004-2009 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc.

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Těžké kovy ve vodních rostlinách Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků

Více

II. N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2016,

II. N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2016, II. N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2016, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle

Více

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za odbobí

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za odbobí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za odbobí 2007 2012 Sekce úřední kontroly Brno,

Více

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační sloţka státu, Hroznová 2, Brno

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační sloţka státu, Hroznová 2, Brno Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační sloţka státu, Hroznová 2, Brno www.ukzuz.cz MONITORING KVALITY A VYUŢITÍ SEDIMENTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ Dr. Ing. Pavel Čermák mgr.

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin Odbor krmiv KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY Zpráva za rok 2006

Více

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Strana 1 (celkem 6) Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Objednavatel: SUNCAD s.r.o. Nám. Na Lužinách 3 Praha 13 155 00 Podkladové materiály Pitter, P. : Hydrochemie,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2006-2011 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most 2018 ZDRAVOTNÍ ÚSTAV se sídlem v Ústí nad Labem Vypracoval: Ing. Pavel Knedlík, v Ústí nad Labem,

Více

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období

Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za období 2005-2010 Zpracoval: Ing. Vladimír Klement CSc.

Více

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF Jan Hovorka, Petra Pokorná, Martin Braniš Laboratoř pro měření kvality ovzduší, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta

Více

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí Inovace technologií při kompostování, využití kompostu a ochrana půdy Náměšť nad Oslavou 21. září 2018 Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách

Více

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů (platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,

Více