Státní rozpočet České republiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Státní rozpočet České republiky"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Státní rozpočet České republiky Diplomová práce Autor: Aigerim Abdualiyeva Finance, Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Alena Maaytová, PhD. Praha Červen, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 29. června 2009 Aigerim Abdualiyeva

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Aleně Maaytové, PhD. za odborné konzultace a uţitečné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

4 Anotace prace: Předmětem diplomové práce Státní rozpočet České republiky je státní rozpočet pojatý z hlediska teorie, tak i jeho skutečného vývoje v České republice s ohledem na místo a dobu vzniku deficitu státního rozpočtu. Cílem této práce je seznámení s údaji o státním rozpočtu České republiky a analýza vývoje a struktury příjmu a výdaju státního rozpočtu. První část práce je zaměřena na teoretický popis soustavy veřejných financí, popsány jednotlivé sloţky rozpočtové soustavy s důrazem na vývoj jejich hospodaření. V druhé části je analyzován vývoj příjmu státního rozpočtu v jednotlivých letech. Dále je vývoj výdaju státního rozpočtu se zaměřením na mandatorní výdaje a zhodnocení vývoje deficitu.

5 OBSAH: Úvod Kapitola 1. Charakteristika soustavy veřejných rozpočtů Státní rozpočet Metody tvorby rozpočtu výhody a rizika Rozpočtový proces Kapitola 2. Analýza příjmů státního rozpočtu Daňové příjmy Analýza daňových příjmů v letech Analýza daňových příjmů v letech Nedaňové příjmy Analýza nedaňových příjmů v letech Analýza nedaňových příjmů v letech Kapitola 3. Analýza vydaju státního rozpočtu Charakteristika vydaju státního rozpočtu Analýza vybraných výdajových poloţek státního rozpočtu v letech Důchodové zabezpečení Nemocenské zabezpečení Zabezpečení v nezaměstnanosti Porovnání příjmů a výdajů Porovnání příjmů a výdajů v jednotlivých obdobích Oblasti řešení - aplikace na Českou republiku Výsledky Závěry a doporučení Seznam pouţité literatury Seznam zkratek

6 ÚVOD Svět, ve kterém ţijeme, je světem vzácnosti. Existuje totiţ nesoulad mezi mnoţstvím lidem dostupných zdrojů na straně jedné a mnoţstvím potřeb, jeţ lidé mají, na straně druhé. V daném okamţiku mají lidé k dispozici pouze omezené mnoţství práce, přírodních zdrojů, času,prostoru, potravin, policistů, lékařů a tak dále. Ale zároveň existuje spousta lidských potřeb, jeţ by si lidé přáli uspokojit nasytit se, obléknout, postavit si přístřeší, těšit se dobrému vzdělání a zdraví, nebýt ohroţován zločinci a tomu podobně a stát se tedy stal velkým hráčem v hospodářství všech rozvinutých zemí světa. Základním nástrojem politiky státu je. Po vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993 státní rozpočet prošel zajímavým a bouřlivým vývojem. Výchozí ekonomické podmínky při vzniku nového státu nebyly zdaleka ideální. Ekonomika se nacházela teprve na samém začátku transformace od centrálněplánovaného typu ke standardní trţní ekonomice. Tehdy vlády řešily základní nutné změny jako například liberalizace cen, zahraničního obchodu, zavedení nové daňové soustavy, základní změny v sociální politice, masivní privatizace státních ekonomických subjektů, reforma systému fungování veřejné správy apod. V celém sledovaném období se demokratickým způsobem vystřídaly vlády různého politického zaměření. Jejich politické preference a názory na hospodářskou politiku ovlivňovaly směr vývoje veřejných financí. Pozitivním aspektem celého období byla všeoobecná akceptace společného cíle ČR vstoupit do EU (jiţ proběhlo k 1. květnu 2004), resp. eurozóny. Práce je rozčleněna do několika kapitol, které mají následující strukturu. V první části predkladné diplomové práce charakterizují státní rozpočet. Státní rozpočet je význámným dokumentom dobře fungujícího státu, který souhrnně úvádi příjmy a výdaje státu v kaţdém roce. Včasné vypracování, projednání a schválení rozpočtu je ukazatelem kvalitního fungovaní institucí státu. Státní rozpočet plní celou řadu funkcí a je často spojován dokonce i s vyjadřením důvěry vládě, která návrh rozpočtu připravuje. V druhé části se jiţ zaměřuji pouze na příjmy státního rozpočtu; definuji daňové a nedaňové příjmy a analyzuji jejich podíly na příjmech státního rozpočtu v jednotlivých letech. Poslední část je pak zaměřena na výdaje a financovaní sociálního zabespečení. Myslim, ţe sociální jistota obyvatel je jednou ze základních podmínek existování státu. Z hlediska ekonomichého je důleţité, z jakých zdrojů se získávají potřebné finanční prostředky a podle jakých obecných i specifických zásad se tyto finanční prostředky pouţívají. Předmětem třetí kapitoly je také analýza vývoje deficitu v České republice, a způsoby řešeni salda státního rozpočtu. 6

7 Podklady pro vypracování diplomové práce byly čerpány zejména z odborné literatury, několika odborných studií, z dokumentů MF ČR, Vlády ČR, Evropské komise, z interních dokumentů ČNB, internetu a několika dalších zdrojů uvedených na konci práce v seznamu pouţité literatury. 7

8 KAPITOLA 1. CHARAKTERISTIKA SOUSTAVY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Vzhledem k tomu, ţe tematem této diplomové práce je státní rozpočet a jeho vývoj, je třeba v teto kapitole vymezit tento pojem a také předevšim celou řadu souvisejících pojmů a zakladních informací k dané problematice. Podle Pekové předpokladem úspěšného fungování státu i kaţdé úrovně, resp. subjektu, územní samosprávy a důleţitým finančním nástrojem k zabezpečení úkolů a činností na jednotlivých úrovních je příslušný veřejný rozpočet, v širších souvislostech můţeme mluvit o soustavě veřejných rozpočtů.1 Soustava veřejných rozpočtů je základním nástrojem veřejných financí. Soustava rozpočtových orgánů a mimorozpočtových fondů, které se starají o tvorbu, rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a kontrolují jejich plnění, je obsahem tzv. rozpočtové soustavy. Rozpočtová soustava České republiky zahrnuje: 2 státní rozpočet ČR, rozpočty krajských úřadů, rozpočty municipalit, tj. měst a obcí, státní účelové peněţní fondy, fondy zdravotních pojišťoven, rozpočty příspěvkových organizací, organizačních sloţek, municipálních organizací. Následující schéma popisuje strukturu soustavy veřejných rozpočtů ČR, která je závislá na územně správním uspořádání státu. 1 Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., s KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance str. 61 8

9 Shéma č. 1 Soustava veřejných rozpočtů ČR Příjmy Dotace Státní rozpočet Výdaje Dotace Příjmy Fondové financování Výdaje Dotace Příjmy Příjmy Dotace Rozpočty krajů Rozpočty obcí Výdaje Výdaje Fondové financování můţe být také na krajské úrovni a obecní úrovni Poznámka: Fondové financování na ústřední úrovni přestavují státní (účelové) fondy, privatizační (majetkové) fondy, svěřenecké (pojistné) fondy a fondy pro podporu podnikání (vládní agentury). Na krajské a obecní úrovni pak jde o peněţní fondy podle zákona o rozpočtových pravidlech, anebo tzv. nepravé fondy v organizačně právní formě obchodních společností, případně neziskových organizací, zaloţené veřejnou správou. Pramen: Soustava veřejných rozpočtů ČR, [cit ]. Dostupný na WWW: <http://www.econ.muni.cz/~mech/vefi/docs/prednasky/2005_10.pdf. Kaţdý prvek rozpočtové soustavy má svoji relativní samostatnost, která je dána tím, ţe má vlastní příjmovou (daňovou) základnu. Mezi jednotlivými rozpočty existují vazby v podobě přesunů prostředků. Jedná se obvykle o přesuny z rozpočtů vyšší úrovně vertikály do niţšího rozpočtu (v případě ČR ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů, případně do rozpočtu obcí). Míra těchto přesunů je tím větší, čím větší je centralizace daňových příjmů státního rozpočtu. 3 Do rozpočtové soustavy jsou zahrnována i rozpočtová pravidla. Zákonná norma stanoví rozpočtová pravidla, která upravují daňové určení, pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu, sankce za porušení rozpočtové kázně, pravidla pro rozpočtové přesuny v rámci rozpočtových opatření a také kompetence a úkoly jednotlivých orgánů. Z ekonomického hlediska jsou veřejné rozpočty definovány následujícími hlavními funkcemi: a) alokační - nejstarší, charakteristická umísťováním vymezených peněţních prostředků do příslušných hospodářských sfér (podloţena zákonnou úpravou), 3 Strecková,Y., Malý, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi str. 80 9

10 b) stabilizační plyne z aktivní fiskální politiky státu, která ovlivňuje základní ekonomické veličiny, jako je např. hospodářský růst, inflace, zaměstnanost aj. Stabilizační funkce je vyuţívána především na úrovni státního rozpočtu. Nicméně v posledních desetiletích mají i některé výdaje rozpočtu územní samosprávy stabilizační účinky, např. Nákupy vstupů pro lokální a regionální veřejný sektor od soukromého sektoru ovlivňují agregatní poptávku. 4 c) redistribuční - státní rozpočet začíná plnit tuto funkce na začátku dvacátého století. Jedná se o přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi jednotlivé ekonomické subjekty, coţ má vést ke spravedlivějšímu rozdělení důchodů. Míra a formy redistribuce se samozřejmě v jednotlivých zemích liší podle toho, jaký druh státního zřízení v daném státě existuje. Jako příklad redistribuce lze uvést různé druhy sociálních transferů a dotací. 5 d) autorizační zákonodárný orgán (parlament, zastupitelstvo apod.) schválí úroveň příjmů a výdajů která je závazná a musí být při realizaci rozpočtu mocí výkonnou (vládou, radou obce nebo kraje apod.) respektována. e) funkce kontrolní a řídicí rozpočet je základem pro vnitřní řízení jednotlivých institucí, ministerstev, odborů apod. a současně umoţňuje jejich sledování a kontrolu vládou, parlamentem, zastupitelstvem, nezávislým kontrolorem nebo veřejností. f) kromě výše uvedených funkcí plní veřejný rozpočet funkci informační, kdy podává vyčerpávající přehled toho, co chce vláda nebo samospráva udělat v příštím roce a současně poskytuje informace pro všechny ostatní funkce, které rozpočet plni. V průběhu historického vývoje byly nahromaděny zkušenosti, ze kterých vznikly poţadavky na konstrukci státního rozpočtu - rozpočtové zásady. Jednotlivé rozpočtové zásady jsou platné i pro ostatní veřejné rozpočty. V řízení rozpočtového procesu se nejčastěji uplatňují níţe uvedené rozpočtové zásady: a) Zásada úplnosti. Státní rozpočet má obsahovat všechny finanční operace vlády a centrálních institucí. Vyţaduje, aby všechny příjmy a výdaje byly zachyceny v 4 Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., s Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s

11 úplných částkách. Rozpočet by podle této zásady neměl být oslabován existencí mimorozpočtových fondů (Hamerníková, 2007). b) Zásada jednotnosti. Veškeré příjmy a výdaje procházejí centrálním rozpočtem (státní pokladnou), kde jsou zároveň zaznamenávány účetně. Jsou tedy zachyceny v jediném dokumentu a jednotným způsobem. Od uplatnění této zásady se očekávala moţnost seriózního posouzení finanční situace státu, postupně se však začaly sestavovat rozpočty (mimořádné, dodatečné, doplňkové) se zdůvodněním, ţe příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou tak mnohostranné a různorodé oproti minulosti, ţe je není moţné v plném rozsahu soustředit v jednom dokumentu. Systém několika dílčích rozpočtů, uplatňovaný zejména v podmínkách decentralizace rozpočtové soustavy, je ve finanční teorii označován jako zásada rozpočtové plurality (Hamerníková, 2007). c) Zásada reálnosti a pravdivosti souvisí s kvalitou odhadů rozpočtových příjmů a výdajů. Reálně sestavený rozpočet má zabránit zkreslování údajů v rozpočtu a nutnosti různých rozpočtových přesunů a úhradám potřeb v rozpočtu nezajištěných. Provádění přesunů je moţné realizovat pouze v určité míře a za přesně stanovených podmínek na základě zákonného zmocnění. Tedy na schopnosti odhadu příjmů a výdajů, stupni poznání a kvalitní analýze hospodářských procesů, na kvalitě hospodářských prognóz, v případě státního rozpočtu i na mezinárodním vývoji apod závisí reálnost rozpočtu. d) Zásada kaţdoročního sestavování a schvalování přispívá к prohloubení parlamentní kontroly. Sestavování rozpočtu probíhá kaţdoročně, hospodaření podle něho je povinné. Jednoroční období umoţňuje lepší přehled o struktuře příjmů a výdajů státu. Rozpočtové období je v ČR podobně jako v dalších zemích shodné s rokem kalendářním. Termín schvalování rozpočtu by měl být stanoven tak, aby rozpočet byl projednán a schválen před začátkem rozpočtového roku (Hamerníková, 2007). e) Zásada dlouhodobé vyrovnanosti. Respektování této zásady povaţovalo se jako důleţitý předpoklad zdravého" hospodaření státu i jednotlivých úrovní. Jde o klasickou zásadu finanční politiky státu (tzv. zlaté pravidlo rozpočtové politiky"). Podle této zásady jsou výdaje státního rozpočtu sestavovány tak, aby se rovnaly příjmům. Na začátku 20. století byla tato zásada přijímána bezvýhradně. Postupně se od této zásady upouštělo a podle záměrů finanční 11

12 politiky se začalo krátkodobě vyuţívat přebytkové a zejména deficitní financování, v řadě zemí se začala ve státní rozpočtové politice uplatňovat zásada schodkovosti rozpočtu. f) Zásada přehlednosti. Jde o pevné stanovení věcné struktury rozpočtů, v rámci níţ jsou logicky seřazeny a rozděleny příjmy a výdaje (Hamerníková, 2007). g) Zásada publicity, označovaná také jako zásada zveřejnění či zásada veřejnosti, měla původně zabránit tajnému hospodaření vlády (Hamerníková, 2007). O objemu a struktuře příjmů i výdajů kaţdého veřejného rozpočtu se rozhoduje na příslušné vládní úrovni nepřímo veřejnou volbou. Uplatňuje se tak, ţe návrh státního rozpočtu se projednává v parlamentu a následně se zveřejňuje v podobě právní normy. Tato zásada umoţňuje spolu se zásadou průhlednosti v demokratických zemích zabezpečit kontrolu ze strany občanů - voličů, tzv. občanskou kontrolu, umoţnit zpětnou vazbu. Kvalitu občanské kontroly ovlivňují jak kvalita informací o rozpočtu, které má občan к dispozici, tak zájem občana. h) Zásada efektivnosti, hospodárnosti a účinnosti, stanoví co nejekonomičtější pouţití rozpočtových prostředků. Znamená, ţe předem vyčleněný příjem slouţí к financování určené potřeby - na krytí daného výdaje nebo účelovosti podle potřeb odvětví ve veřejném sektoru či území. Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené státním rozpočtem nejhospodárnějším způsobem, aby efektivně vyuţívala rozpočtových prostředků. 1.1 Státní rozpočet Státní finance zpravidla zahrnují největší část veřejných financí a jsou soustřeďovány do centralizovaného fondu, který se nazývá státní rozpočet. Státní rozpočet Představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky. 6 Jeho podíl na celkových příjmech rozpočtové soustavy je rozhodující, přibliţně 80 %. 7 Státní rozpočet je vrcholným nástrojem finanční politiky státu, řídí se jím veškeré finanční hospodaření. V nejobecnějším pojetí jsou jeho obsahem veškeré příjmy a výdaje, jakoţ i 6 ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. Slovník veřejných financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., s

13 vazba na rozpočty ostatní. Těmito vazbami jsou finanční vztahy v podobě dotací, návratných finančních výpomocí či odvodů. 8 Na státní rozpočet je tedy moţné nahlíţet jako na: centralizovaný peněţní fond bilanci příjmů a výdajů účetní dokument, ve kterém jsou v zákonu o státním rozpočtu na příslušný rok vyčísleny předpokládané příjmy a výdaje státu 9 finanční plán na rozpočtové období, tj. rozpočtovou závěrku, která obsahuje skutečně dosaţenou úroveň příjmů a výdajů v uplynulém rozpočtovém roce finanční vztahy, který souvisí se shromaţďováním příjmů např. z daní, poplatků a cel a rozdělováním výdajů, např. formou transferů a dotací a zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce souhrn finančních dokumentů zahrnující zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních sloţek státu a změny těchto dokumentů. 10 Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. Obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje v rozpočtovém roce a financující poloţky. Jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje státní rozpočet zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních sloţek státu a změny těchto dokumentů. 11 Organizační sloţky státu, příspěvkové organizace a státní fondy vypracovávají roční zprávu o sobě a o své činnosti, zejména o svém hospodaření v hodnoceném období. Hodnoceným obdobím je rok. Následně ji předloţí zřizovateli, jestliţe ho mají, státní fond ji předloţí ministerstvu, do jehoţ působnosti patří. Dále tuto zprávu uveřejní v elektronické podobě způsobem umoţňujícím dálkový a nepřetrţitý přístup vţdy do 30. června běţného roku za minulý rok. 12 Rozpočtová skladba je důleţitým nástrojem rozpočtového procesu. Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění peněţních operací veřejných rozpočtu, tj. Státního rozpočtu, rozpočtu organizačních sloţek státu a jejích rezervních fondu, pohybů na účtech státních 8 Mrkývka, P. In Mrkývka, P. a kol. Finanční právo a finanční správa 1. díl. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 10 5 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 11 20, 29 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 13

14 finančních aktiv, rozpočtu obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů. Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo financí vyhlaškou (č. 323/2002 Sb.) Rozpočtová skladba je postavena na techto základních pilířích 13 : 1) Jednotnost pro všechny peněţní operace veřejných rozpočtu, 2) Peněţní (cash) princip zaznamenávání operací, 3) Moţnost konsolidace, tj. Kumulace jednotlivých veřejných rozpočtu bez dvojího načítání, 4) Systematické, jednotné, přehledné a závazné třídění rozpočtových příjmů a výdajů (Kinšt,2006) a to podle několika hledisek: o odpovědnostního vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu nebo organizační sloţky, v nichţ se realizuje peněţní operace. Obsah kapitol stanoví zákon, kapitoly většinou odpovídají názvu ústředního orgánu nebo jiné instituce, kterému jsou do správy svěřeny rozpočtovými prostředky. Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních sloţek státu v jeho působnosti, příspěvky a dotace na reprodukci majetku příspěvkovým organizacím a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje téţ dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. 14 tabulka č. 1 odpovědnostní třídění (kapitoly státního rozpočtu) čislo Kapitola čislo Kapitola kapitoly kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky 334 Ministerstvo kultury 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu 335 Ministerstvo zdravotnictví 303 Senát Parlamentu 336 Ministerstvo spravedlnosti 304 Úřad vlády ČR 338 Ministerstvo informatiky 305 Bezpečnostní informační sluţba 343 Úřad pro ochranu osobních údajů 306 Ministerstvo zahraničních věcí 344 Úřad průmyslového vlastnictví 307 Ministerstvo obrany 345 Český statistický úřad 308 Národní bezpečnostní úřad 346 Český úřad zeměměřický a katastrál. 13 Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 14

15 309 Kancelář Veřejného ochránce práv 348 Český báňský úřad 312 Ministerstvo financí 349 Energetický regulační úřad 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 353 Úřad pro ochranu hosp. soutěţe 314 Ministerstvo vnitra 358 Ústavní soud 315 Ministerstvo ţivotního prostředí 361 Akademie věd ČR 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysíl. 321 Grantová agentura ČR 374 Správa státních hmotných rezerv 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 327 Ministerstvo dopravy 381 Nejvyšší kontrolní úřad 328 Český telekomunikační úřad 396 Státní dluh 329 Ministerstvo zemědělství 397 Operace státních finančních aktiv 333 Ministerstvo školství, mládeţe a těl. 398 Všeobecná pokladní správa Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů o druhového je základním systémem třídění. Třídí příjmy a výdaje do osmi tříd, a to na principu účetnictví, coţ je důleţité pro pečlivou analýzu rozpočtové politiky. Příjmy se dělí do tříd podle právního důvodu platby, která do rozpočtu plyne, výdaje podle druhu věci, práce, výkonu nebo práva, jenţ se tímto výdajem pořídí. tabulka č. 2 druhové třídění rozpočtové skladby (zkrácené) Třída 1 Daňové příjmy Třída 5 Běžné výdaje 50 Výdaje na platby, ostatní platby za provedenou práci a pojistné 11 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje 12 Daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 13 Daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněţními fondy téhoţ subjektu 14 Daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí 54 Neinvestiční transfery obyvatelstvu 15 Majetkové daně 55 Neinvestiční transfery do zahraničí 16 Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění 56 Neinvestiční půjčené prostředky 17 Ostatní daňové příjmy 57 Neinvestiční převody Národnímu fondu Třída 2 Nedaňové příjmy 59 Ostatní neinvestiční výdaje 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem Třída 6 Kapitálové výdaje 15

16 22 Přijaté sankční platby a vratky transferů 61 Investiční nákupy a související výdaje 23 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy 62 Nákup akcií a majetkových podílů 24 Přijaté splátky půjčených prostředků 63 Investiční transfery Třída 3 Kapitálové příjmy 64 Investiční půjčené prostředky 31 Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy 67 Investiční převody Národnímu fondu 32 Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů 69 Ostatní kapitálové výdaje Třída 4 Přijaté transfery Třída 8 Financování 41 Neinvestiční přijaté transfery 81 Financování z tuzemska 42 Investiční přijaté transfery 82 Financování ze zahraničí 89 Opravné poloţky k peněţním operacím Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů o odvětvového Tímto způsobem se třídí příjmy a výdaje podle druhu činnosti. Výdaje se podle tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy na úrovni územních rozpočtů. Skupina tabulka č. 3 - odvětvové třídění příjmů a výdajů (zkrácené) Odvětví 1 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství 2 Průmyslový a ostatní odvětví hospodářství 3 Sluţby pro obyvatelstvo 4 Sociální věci a politika zaměstnanosti 5 Bezpečnost státu a právní ochrana 6 Všeobecná veřejná správa a sluţby Pramen: vyhláška č. 323/2002, Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů o konsolidačního konsolidační členění se zaměřuje na příjmy a výdaje vznikající uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. Konsolidace se uskutečňuje teprve při sumarizaci peněţních operací za určité období a jejím smyslem je očistit údaje rozpočtu o interní přesuny peněţních prostředků za jednotky, za kterou se operace sledují. Díky konsolidaci je moţno provádět mezinárodní srovnávání. Pokud by 16

17 konsolidace nebyla prováděna, docházelo by ke dvojímu započítávání poloţek rozpočtu, a to by vedlo ke zkreslení údajů Metody tvorby rozpočtu výhody a rizika Správně sestavený rozpočet představuje základ dobré činnosti jakékoliv státu, neboť s výjimkou regulatorní činnosti ovlivňuje rozsah a kvalitu poskytování sluţeb obyvatelům. K jeho tvorbě je tak nutné přistupovat s maximální pečlivostí, aby bylo zajištěno, ţe rozpočet bude reálný na své příjmové straně a zajistí naplnění sledovaných cílů na straně výdajové. Splnění těchto podmínek je do značné míry závislé na zvolené metodě rozpočtování. Nejjednodušší a zřejmě v současné době stále nejběţnější je metoda nabídková neboli přírůstková, tzn. jednotliví správci kapitol připraví na základě loňského rozpočtu upraveného o přírůstky tzv. bázi rozpočtu. Jednotlivé báze rozpočtu jsou pak agregovány a porovnány s očekávanými příjmy. Výsledkem porovnání moţností (očekávané příjmy) a potřeb (poţadované výdaje) je omezení výdajů jednotlivých kapitol a schválení návrhu rozpočtu. Při pouţití nabídkového přístupu k rozpočtování jsou tedy financovány stávající instituce, aniţ by byla hodnocena jejich účelnost nebo kvalita sluţeb, které poskytují. Výhodou přírůstkového rozpočtování je jeho relativní jednoduchost a tedy i rychlost tvorby rozpočtu. Nevýhod je však hned několik. Tou první a zřejmě nejváţnější je, ţe se implicitně předpokládá, ţe rozpočet v minulých letech byl zpracován správně. Pokud tomu tak není, chyba, která byla vytvořena, se konzervuje a někdy i zvětšuje. Druhou nevýhodou je, ţe není posuzována efektivnost jednotlivých realizovaných aktivit. Předpokládá se, ţe pokud byla aktivita prováděna v minulosti, je nutné ji realizovat i nyní. Konečně posledním slabým místem je problematické zachycení jednorázových akcí. Opakem nabídkového přístupu k rozpočtování je přístup poptávkový, kdy je rozpočet formulován na základě veřejného zájmu, respektive cílů vlády v oblasti jednotlivých politik. Veřejné prostředky jsou alokovány mezi jednotlivé vládní politiky na základě priorit. Stávající instituce tedy nenabízejí" vládě své programy, ale uchází se o realizaci programů v rámci jednotlivých politiky vlády. Objem zdrojů přidělených na realizaci určitého programu tak neurčuje na základě svých kalkulací příslušná instituce, ale vláda na základě rozhodnutí o alokaci zdrojů mezi alternativami jejich uţití Tomášková, E. Veřejné finance. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s

18 Ve druhé polovině 20. století vznikla řada rozpočtových metod, jejichţ cílem bylo omezit nebo zcela opustit nabídkový přístup k rozpočtování: Přístup nulové základny (zero based budgeting)- tento přístup lze označit vhodnější metodu rozpočtování Při jeho aplikaci je nutné postupovat skutečně komplexně. V prvním kroku je nutné udělat seznam všech sluţeb, činností a akcí, které chce vláda v rozpočtovém období realizovat. Ke kaţdé z výše uvedených poloţek je nutné vypočítat náklady a jejich součet představuje celkový objem budoucích výdajů. Můţe se samozřejmě ukázat, ţe výdajový nárok je vyšší neţ disponibilní zdroje dané odhadovanou úrovní příjmů. V tomto případě je nutné přistoupit k redukci některých akcí či rozsahu poskytovaných sluţeb. Z výše uvedeného vyplývá, ţe oproti přírůstkové metodě je přístup nulové základny podstatně pracnější. Nevýhodou je vysoká administrativní náročnost při kaţdoročním přezkoumávání nulové báze. Na druhou stranu je však takováto tvorba rozpočtu transparentnější a umoţňuje zohledňovat jednorázové akce. Rozpočtování s nulovou bází náročný vede k vyšší efektivnosti a minimalizuje přírůstkové rozpočtování tak, ţe staví na roven nové i stávající programy, mezi které jsou pak alokovány zdroje. Výhodou je identifikace všech programů a jejich systematické hodnocení v návaznosti na politické cíle. Umoţnuje průbeţnou kontrolu a hodnocení plnění rozpočtu a odstránit nebezpečí duplicit. Proto je tato metoda vhodná pro komplexní transformaci jedné nebo několika institucí ve střednědobém horizontu. 17 Programové rozpočtování. Zřejmě nejpokročilejším přístupem v rozpočtování je vyuţití programů. Struktura rozpočtu není navázána na organizační členění, ale vychází z hledisek účelnosti. Základem je definování cílů, kterých má být dosaţeno. Tyto cíle jsou následně strukturovány podle míry účelnosti, čili podle jejich přínosů pro danou komunitu. Jednotlivým cílům jsou přiřazeny zdroje, které jsou nutné k jejich naplnění. Pokud jsou tedy známy cíle a potřební zdroje, je moţné kalkulovat míry efektivnosti, coţ není nic jiného neţ poměr mezi uţitky (přínosy) a náklady. To umoţňuje provést hierarchizaci jednotlivých aktivit podle míry efektivnosti. Při konfrontaci s disponibilními zdroji následně dochází k vyškrtnutí těch aktivit, které mají míru efektivnosti nejmenší. Výhodou programového financování je moţnost ex-ante a ex-post kontroly hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Většina programů je navíc sestavována na období delší neţ jeden rok, coţ zajišťuje stabilitu přísunu finančních prostředků do prioritních období. Nutnost sledování výstupů (které jsou většinou definovány ve formě výkonových indikátorů) také zajišťuje včasnou korekci případných odchylek. Nevýhodou metody programového financování je zejména její pracnost. Její pouţití vyţaduje práci skutečně 17 Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s

19 kvalifikovaných lidí, neboť například špatně nastavený systém indikátorů můţe způsobit více škody neţ uţitku. Navíc nelze programové financování vyuţít na všechny činnosti realizované statem. To platí zejména pro výkon přenesené správy. Rozpočtování podle výkonu. V případě některých činností statu je moţné pouţít tzv. rozpočtování podle výkonu. Jedná se o takové aktivity, u kterých je moţné jednoznačně kvantifikovat objem výstupů. V rámci rozpočtování jsou tedy těmto činnostem přiřazeny cílové hodnoty výstupních indikátorů a podle toho jsou alokovány i prostředky. Pokud nejsou cílové hodnoty naplněny, docházéí k omezení prostředků. Na rozdíl od programového rozpočtování při něm nedochází k vzájemnému porovnávání jednotlivých programů. Rozpočtování na základě výsledků (management by objectives). Zdroje jsou alokovány na programy s jasně stanovenými cíli. Manaţeři a ostatní jednotlivci jsou přímo zainteresování na efektivním uţití zdrojů. Nevýhodou jsou doposud malé zkušenosti a nutnost výrazné změny stávající legislativy. 1.3 Rozpočtový proces Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází standardní schvalovací procedurou. Schválení rozpočtu je ve vyspělých ekonomikách současně vyslovením důvěry vládě a její politice, protoţe v rozpočtu je zachycena celá hospodářská politika vlády. Rozpočtové plánování by mělo být ukončeno před zahájením fiskálního roku. V ČR je fiskální rok totoţný s kalendářním rokem (v USA je to například období od září do září následujícího roku, v Japonsku od března do března, většina států však má rozpočtový rok totoţný s kalendářním). Rozpočtový proces zahrnuje zpravidla 2 roky a obsahuje tyto etapy rozpočtového procesu: 1. sestavení a projednávání návrhu rozpočtu, jako finančního plánu, ve vládě (orgán moci výkonné), 2. projednávání a schvalování návrhu rozpočtu v parlamentu (orgán moci zákonodárné), 3. realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle shvaleného rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, 4. následné kontroly, at jiţ průběţná během rozpočtového obdobi, nebo následná po skončení rozpočtového obdobi. Ze Schématu č. 2. můţeme sledovat různé fáze rozpočtového procesu v určitý okamţik. 19

20 Schéma č. 2. Rozpočtový proces. Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 188 Návrh státního rozpočtu ve většině zemí sestavuje ministerstvo financí, přičemţ vychází z poţadavků jednotlivých ústředních orgánů, resortů a poţadavků samospráv na transfery ze státního rozpočtu. Schéma č. 3. ilustruje hlavní kroky v typickém rozpočtovém procesu ve většině zemí. 20

21 Schéma č. 3. Proces přípravy rozpočtu. Pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit ]. Dostupný na WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/143_172.pdf Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je stanovena postoupnost jednotlivých kroků přípravy a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu ČR. 21

22 Tabulka č. 4. ukazuje příklad ilustrativního harmonogramu plnění rozpočtu. Tabulka č. 5. Možný harmonogram přípravy rozpočtu. Poznámka: Obdélníky představují proces s předem určeným počátečním a koncovým bodem. Trojúhelníky představují předem určené dny, kdy dochází k dané události. Pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit ]. Dostupný na WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/143_172.pdf Stanovené termíny přípravy zákona o státním rozpočtu jsou uvedeny v tabulce č. 5. tabulka č. 5.Postup při přípravě, projednávání a schvalování návrhu zákona o státním rozpočtu Úkol Zodpovědnost Termín Předložení návrhu střednědobého výdajového rámce MF vládě do 15. dubna Projednání návrhu střednědobého výdajového rámce vláda do 30. dubna MF vládě Předložení - návrhu příjmů a výdajů SR na další rok v členění podle kapitol, - návrhu střednědobého výdajového rámce, - návrhu střednědobého výhledu, - návrhu výdajů jednotlivých státních fondů do 31. května Projednání a schválení návrhu SR vláda do 20. června Oznámení schválených částek správcům kapitol MF do 30. června Vypracování a předložení návrhu rozpočtů kapitol a správci kapitol MF do 31. července návrhu střednědobého výhledu MF vládě do 31. srpna Předložení návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu vláda září Projednávání a schválení návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu vláda PSP do 30. září Předložení schváleného návrhu zákona o SR a návrhu střednědobého výhledu PSP Projednávání rozpočtu ve třech čteních 22

23 První čtení: schválení základních údajů rozpočtu, event, doporučení změn a vrácení návrhu zákona o SR vládě к přepracování ministr zpravodaj rozpočtového výboru, poslanci financí, příslušné parlamentní výbory Projednání jednotlivých rozpočtových kapitol Usnesení к rozpočtovým kapitolám rozpočtový výbor předloží předsedovi PSP Druhé čtení: podrobná rozprava, pozměňovací návrhy poslanců Třetí čtení: rozprava - pouze oprava legislativně technických a tiskových chyb, popř. podání návrhu na opakování druhého čtení ministr financí, rozpočtového výboru, poslanci PSP do 30 dnů usnesení PSP nejméně 24 hodin před 2. čtením nejdříve 48 hodin po skončení 2. čtení Hlasování o přijetí zákona o SR PSP do 1. ledna (1) Vyslovení souhlasu se zákonem o SR, tj. většina hlasů přítomných poslanců - hospodaření podle zákona o SR od 1. ledna. (2) Není-li vysloven souhlas se zákonem o SR, vrátí ho PSP vládě к přepracování není-li schválen zákon o SR do 1. ledna, hospodaří se až do nabytí účinnosti zákona o SR podle rozpočtového provizoria. Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s.190 Jak bylo řečeno, závazné ukazatele státního rozpočtu jsou stanoveny v zákoně o státním rozpočtu. Tento zákon předkládá Vláda ČR prostřednictvím Ministra financí ČR Poslanecké sněmovně ke schválení. Ta návrh zákona projednává, případně pozměňuje a schvaluje ve třech postupných etapách. První etapa procedury schvalování zákona o státním rozpočtu je tzv. první čtení státního rozpočtu zabývá se základními údaji, jako jsou výše příjmů a výdajů, případná výše salda, vztah k rozpočtům vyšších územně-samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Sněmovna můţe předloţený návrh schválit nebo vrátit vládě k přepracování. V případě, ţe je zákon v prvním čtení schválen tak se jiţ základní údaje státního rozpočtu nemohou v dalších etapách měnit. Návrh zákona putuje do tzv. druhého čtení, během něhoţ prochází návrh různými parlamentními výbory včetně nejdůleţitějšího výboru rozpočtového, který přijímá nejrůznější připomínky od ostatních výborů a následně je zapracovává do konečné verze státního rozpočtu. V závěrečném třetím čtení probíhá rozprava týkající se návrhů legislativně technických změn tiskových úprav, které vyplynuly z pozměňujících návrhů. Na závěr třetího čtení sněmovna hlasuje a zákon je buď schválen nebo není a pro tento případ existuje v legislativním systému institut rozpočtového provizoria. V rozpočtových pravidlech se v situaci, kdy není vysloven souhlas Poslanecké sněmovny se zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového 23

24 roku, dochází k situaci, kdy je otázka financování výdajů státu řešena bez existence příslušné právní normy, na základě tzv. rozpočtového provizoria. Za rozpočtové provizorium povaţuje objem příjmů a výdajů státního rozpočtu schváleného pro předchozí rok. Finanční prostředky se pak uvolňují kaţdý měsíc, a to ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního objemu finančních prostředků jednotlivých rozpočtových kapitol. Po schválení a nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu se příjmy a výdaje uvolněné v rámci rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji schváleného rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu podepisuje předseda Poslanecké sněmovny ČR, Prezident ČR a předseda Vlády ČR. Rozpočtová pravidla ukládají vládě, aby vládní rozpočtová rezerva byla vytvořena ve výši nejméně 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rok. Toto opatření by mělo pomoci udrţet pohotovostní finanční prostředky pro případ mimořádných situací a nutných mimořádných výdajů (např. při ţivelných pohromách). V praxi bývá obtíţné v průběhu rozpočtového roku plánovanou bilanci státního rozpočtu dodrţet. Vláda ČR je proto v oblasti pravomoci čerpání finančních prostředků omezena na moţnost realizace změn oproti schválenému objemu výdajů kapitol pouze do objemu 5 %. Vláda ČR má také povinnost průběţně informovat Poslaneckou sněmovnu ČR o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu prostřednictvím pravidelných zpráv. Tyto zprávy upozorňují také na odchylky rozpočtu a snaţí se o nastínění kroků vedoucích k rozpočtové stabilitě. Vlastním hospodařením dle sestaveného rozpočtu začíná fáze realizace. Za zajištění příjmové části rozpočtu zodpovídá ministerstvo financí, které k tomu vyuţívá své orgány, zejména finanční ředitelství a finanční úřady. Za realizaci výdajů zodpovídají správci příslušných kapitol (ministři, vedoucí ústředních úřadů apod.). Kontrolu plnění státního rozpočtu zajišťuje MF ČR a Nejvyšší kontrolní úřad; právo kontroly má zároveň i vláda a zákonodárné orgány. Vláda a parlament jsou v ČR průběţně informovány o výsledcích hospodaření státního rozpočtu. V průběhu roku MF ČR sestavuje za kaţdé čtvrtletí zprávu o vývoji hospodaření státního rozpočtu. Čtvrtletní zprávy jsou schvalovány vládou a předkládány na vědomí Poslanecké sněmovně. 24

25 Schéma č. 4: Rozpočtový proces- státní rozpočet ČR Pramen: Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora, pramen: Formulace rozpočtové politiky a příprava rozpočtu, [cit ]. Dostupný na WWW: < Po ukončení rozpočtového roku se sestavuje tzv. státní závěrečný účet, který obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku. Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci. Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, 25

26 přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních sloţek státu. Státní závěrečný účet není jako celek auditován. Návrh státního závěrečného účtu vypracovává MF ČR v součinnosti se správci jednotlivých kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na pouţití případného přebytku rozpočtového hospodářství nebo na úhradu případného schodku. Správci kapitol, územní samosprávné celky a státní fondy jsou povinni předloţit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování státního závěrečného účtu. Obce předkládali údaje prostřednictvím okresních úřadů krajům. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce vţdy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo financí řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků a státních fondů. Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření uplynulého rozpočtového roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech stanovených vyhláškou ministerstva a to ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30.dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce. Je li saldo hospodaření státního rozpočtu odlišné od salda stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o pouţití přebytku nebo o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Pokud Poslanecká sněmovna při projednávání návrhu státního závěrečného účtu rozhodne, ţe přebytek, případně jeho část se pouţije k financování výdajů státního rozpočtu v běţném rozpočtovém roce, převedou se tyto prostředky do příjmů státního rozpočtu běţného rozpočtového roku. Realizaci plateb (pokladní plnění) z rozpočtového výdajového účtu a realizaci příjmů rozpočtu, tj. na rozpočtový příjmový účet zabezpečuje Česká národní banka. Státní rozpočet je, jak uţ bylo výše zmíněno toková veličina a hospodaření je rozděleno na příjmy a výdaje 18. Podle standardu Evropské unie Česká republika od roku 2005 přijímá system tzv. střednědobého rozpočtování: střednědobý výhled a střednědobý výdajový rámec. Oba dokumenty sestavuje se na 2 roky bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet. 18 Petrák, J.: Vývoj veřejných financí v ČR v letech 1993 aţ 2001 bakalářská práce., stran 26

27 Rozpočtový výhled zpracovává MF ČR v součinnosti se správci kapitol, kraji, obcemi a státními fondy. Rozpočtové hospodaření státu tak získává dlouhodobější časový horizont a bude tak méně podléhat náhlým zvratům. 19 Rozpočtový výhled uvádí očekávané rozpočtové dopady (tj. příjmy a výdaje rozpočtu) všech dnes známých vládních politik a opatření v následujících třech letech. Rozpočtový rámec stanovuje na stejné období maximální povolenou výši výdajů rozpočtu. Rozpočtový výhled popisuje tedy očekávaný stav, kdeţto rozpočtový rámec popisuje stav chtěný. Cílem střednědobého rozpočtování je, aby stav očekávaný a stav chtěný byly v souladu. Střednědobý výhled a střednědobé výdajové rámce se týkají finančních operací centrální vlády v uţším pojetí, tj. státního rozpočtu a státních fondů. Netýkají se rozpočtů privatizačních fondů, zdravotních pojišťoven a územních samospráv, protoţe tyto rozpočty nejsou pod přímou kontrolou vlády. Střednědobý výhled se zpracovává současně s návrhem státního rozpočtu a obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta. Obsahuje mimo jiné tyto poloţky: 20 předpoklady vývoje základních ukazatelů národního hospodářství, zejména očekávaný růst nebo pokles hrubého domácího produktu a spotřebitelských cen předpoklady a záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a státních fondů, zejména zamýšlené změny zákonů a jiných právních předpisů částky střednědobých výdajových rámců a jejich členění podle kapitol a státních fondů celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu celkové příjmy a výdaje státních fondů příjmy a výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu příjmy a výdaje jednotlivých státních fondů výdaje na programy, u nichţ výši účasti schválila vláda Částky obsaţené ve střednědobém výhledu nejsou kromě částek střednědobých výdajových rámců, tj. celkových výdajů státního rozpočtu a státních fondů v příslušných letech, závazné. To znamená, ţe se částky, které bude obsahovat rozpočet na rok, na který byl v minulosti sestaven střednědobý výhled, mohou od částek v tomto výhledu lišit. 19 ŠELEŠOVSKÝ, J., JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU str zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění následujících předpisů 27

28 Střednědobé výdajové rámce 21 představují celkový limit výdajů centrální vlády v uţším pojetí, tj. státního rozpočtu a státních fondů. Z částek střednědobého výdajového rámce jsou současně vyloučeny výdaje na realizaci státních záruk, které vznikly do 30. dubna 2004, s výjimkou výdajů ke splnění ručitelské povinnosti státu vůči věřitelům státní organizace. Střednědobé výdajové rámce stanovuje na návrh vlády Poslanecká sněmovna v usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu a jsou pro vládu závazné i při předkládání budoucích návrhů zákona o státním rozpočtu i budoucích návrhů střednědobých výdajových rámců. Střednědobé výdajové rámce se sestavují klouzavě: při přípravě rámců na další období se první rok v rozpočtových rámcích z předchozího roku stane základem pro sestavování rozpočtu a do rozpočtového rámce se doplní další rok. Rozpočtové rámce se tedy částečně překrývají. 21 Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s

29 KAPITOLA 2. ANALÝZA PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Tématem kapitoly je analýza příjmů státního rozpočtu. Obsahem kapitoly je i teoretické vymezení veřejných příjmů a jejich třídění. První část kapitoly je věnována především analýze vývoji státního rozpočtu a daňových příjmů státního rozpočtu v průběhu let Ve druhé části je pak uvedena analýza nedaňových příjmů v letech Veřejné příjmy jsou základním zdrojem krytí veřejných výdajů. Veřejné příjmy se významně podílejí na přerozdělování hrubého domácího produktu, a to nenávratným způsobem. V případě politiky vyrovnaného rozpočtu představují rozpočtové omezení. Hlavní funkcí veřejných příjmů je zabezpečit potřebné mnoţství finančních prostředků na financování výdajů, alokovat je zejména na zajištění veřejných statků. 22 Veřejné příjmy zahrnují zejména příjmy státního rozpočtu, které mají obvykle dominantní postavení, dále pak příjmy rozpočtů územních samospráv a mimorozpočtových fondů. Veřejné příjmy lze členit z různých hledisek. Závazně třídí veřejné příjmy rozpočtová skladba. Je to systematické, jednotné a přehledné třídění, které umoţňuje zabezpečit přehlednost, dostatečnou informovanost a kontrolu struktury příjmů veřejných rozpočtů. 23 Jedním z nejvýznamnějších je třídění příjmů rozpočtové soustavy z hlediska návratnosti na nenávratné příjmy, které plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů (občané, firmy) a nemusí se vracet, např. daně, dávky, poplatky a návratné příjmy, které veřejné rozpočty mají jen dočasně, na určitou dobu k dispozici a musí je opět příslušným subjektům vrátit, např. z emise cenných papírů, státních pokladničních poukázek, obligací, bankovních úvěrů. 24 Dle Hamerníkové lze příjmy veřejných rozpočtů dělit z časového hlediska na běžné příjmy, které jsou svým charakterem určeny na financování běţných výdajů a kapitálové příjmy, které jsou určeny na financování především investičních a kapitálových výdajů. 25 Významné je členění příjmů veřejných rozpočtů na daňové a nedaňové příjmy. Pro veřejné rozpočty jsou z hlediska plnění rozpočtů nejdůleţitější daňové příjmy - ty jsou obligatorní ze 22 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky str PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky str HALÁSEK, D. Veřejná ekonomika str HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance str

30 zákona, jsou tedy vynucené. Naopak menší objem prostředků přinášejí do veřejných rozpočtů nedaňové příjmy, které jsou fakultativní, tedy dobrovolné. 26 Veřejné příjmy plynoucí do veřejných rozpočtů bývají označovány za fiskální příjmy. Vedle těchto příjmů se na základě zákona někdy vybírají různé povinné příspěvky, dávky a poplatky a jejich výnos plyne do mimorozpočtových fondů, označují se za parafiskální příjmy. 27 Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů příjmy se člení: I. Daňové příjmy - svěřené daně - sdílné daně (daň z příjmů, DPH) - cla a celní poplatky II. Nedaňové příjmy - správní a soudní poplatky - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od OSS a PO - odvody ČNB - přijaté úroky - přijaté sankce za porušení rozpočtové kázně - úhrady spojené s realizací státních záruk - ostatní III. Kapitálové (investiční) příjmy - z prodeje majetku - z prodeje akcií a majetkových podílů - příjmy z emisí obligací - splátky návratných finančních výpomocí - výnosy z majetkových účastí státu VI. Ostatní 2.1 Daňové příjmy Nejvýznamnějším veřejným příjmem jsou daňové příjmy. Daně jsou povinné, nenávratné, neekvivalentní a neúčelové platby vybírané od fyzických a právnických osob do veřejného rozpočtu. Povinnost subjektů platit daně je určena zákonem. Mají většinou charakter pravidelně se opakující platby. Daně jsou nuceným břemenem, které stát přenáší na subjekty (poplatníky daně), aby měl zdroje pro financování veřejných výdajů. 26 KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance str PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky str

31 Daňové příjmy představují rozhodující část příjmů veřejných rozpočtů, které financují veřejné potřeby. V České republice platí v současné době daňový systém, který vstoupil v platnost Daňový systém se skládá z daní přímých a nepřímých a obsahuje všechny daně, které mohou být v ČR vybírány. Břemeno přímých daní dopadá na konkrétní fyzické nebo právnické osoby, zatímco u nepřímých daní je moţnost přesunout daňové břemeno na někoho jiného. Pro mezinárodní srovnání a zhodnocení vývoje daňových příjmů, resp. daňového zatíţení, se pouţívá ukazatel daňová kvóta, která je podílem celkových veřejných příjmů plynoucí z daní na HDP. Většinou se do daňové kvóty zahrnují nejenom daně, ale i povinný příspěvek na sociální zabezpečení a povinné veřejné zdravotní pojištění, dále cla a zpravidla i místní a regionální daně (tzn. příjmy daňového charakteru) tzv. souhrnná daňová kvóta. 28 Graf č.1 Vývoj složené daňové kvóty v ČR (v % HDP) 37% 36% 35% 34% 33% 33,8% 34,5% 35,1% 34,9% 36,1% 35,7% 36,6% 35,7% 35,1% 34,2% 33,7% 32% Vývoj složené daňové kvóty Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s.179, Fiskální výhled, květen 2009, [cit ]. Dostupný z WWW:< vlastní uprava Přehled o daních, které se pouţívají v daňovém systemu České republiky, je v následujícím schématu. 28 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky str

32 Schéma č. 5 Daňový system České republiky Daně v ČR Přímé daně Nepřímé daně Ostatní daně Daně z příjmů Daně majetkové Daně ze spotřeby Pojistné na soc. poj. sociální pojištění Pramen: Hamerníková, B., Maaytová A. a kol. Veřejné finance. ASPI, 2007, s. 123 Daně z příjmů a z majetku se souhrnně nazývají daněmi přímými. Daně ze spotřeby jsou daněmi nepřímými. Přímé daně se počítají z předmětu daně poplatníka, který je povinen tuto daň pak sám odvést. Nepřímé daně vybírá a odvádí jiná osoba neţ poplatník. Tato osoba se nazývá plátce daně. U nepřímých daní není známa osoba, která nese daňové břemeno. Přímé daně platí poplatník přímo ze svého vlastního důchodu. Daně přímé jsou tedy adresné. Slouţí k odčerpávání části peněţního důchodu na základě zjištění důchodových resp. majetkových poměrů poplatníka. Mají optimální moţnost vyuţití sociálních prvků. Lépe mohou vyhovět daňové spravedlnosti, právě jejich adresností. Přímé daně mají vyšší negativní účinky na nabídku práce a úspor. Bude-li poplatníkovi část pracovního důchodu odňata ve formě daně, bude méně ochoten pracovat, raději vyuţije volný čas, který mu tím vznikne. Zdanění úspor sníţí uţitek z nich plynoucí a poplatník třeba dá přednost spotřebě. Daně nepřímé neplatí poplatník přímo ze svého důchodu. Daň je převedena do ceny výrobku, tedy zvyšuje cenu zboţí. Objektem nepřímých daní je spotřeba Analýza daňových příjmů v letech Po rozdělení Československa a po vzniku samostatné České republiky k byly české veřejné finance v zajímavé startovací situaci. Kromě samotného faktu vzniku nového státu byl důleţitým specifikem sledovaného období i výchozí stav ekonomiky. Ta byla teprve krátce po zahájení transformace od centrálně plánovaného typu ekonomiky ke standardní trţní ekonomice. Byla zavedena nová daňová soustava a samostatná česká koruna, provedeny základní změny v sociální politice, činnost zahájila Burza cenných papírů, byla dokončována malá privatizace 32

33 atd. S přijetím nové daňové soustavy se upravilo daňové určení v rozpočtových pravidlech. Byly vymezeny příjmy, které plynou přímo do státního rozpočtu a které do místních rozpočtů. Příjmy státního rozpočtu byly významně ovlivněny zavedením daňové soustavy, která odpovídá soustavám uplatňovaným v rozvinutých trţních ekonomikách. V tomto smyslu měl zásadní význam přechod k dani z přidané hodnoty a systému specifických spotřebních daní. Na základě poznatků získaných v průběhu roku 1993 došlo k novelizaci prakticky všech daňových zákonů. Tyto novelizace sledovaly jak doladění daňové soustavy, reakci na konkrétní situaci včetně omezování daňových úniků, tak i další kroky směřující ke stimulaci podnikatelských aktivit. Podle Navrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993, daňové příjmy představovaly rozhodující podíl na celkových příjmech v upraveném státním rozpočtu na rok 1993, a to 65.6 %. Jejich podíl ve skutečnosti činil 62.7 %. S ohledem na zavedení nové daňové soustavy byly daňové příjmy na začátku roku relativně niţší, a to jak z důvodu náběhu nových daní, tak i vzhledem k připravenosti pracovníků na daňových úřadech, ale i plátců daní. Od konce 1. čtvrtletí jiţ bylo moţno konstatovat normální daňový průběh a tím i pravidelný přísun prostředků z nových daní do státního rozpočtu. Na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních (vč. daně z obratu z r. 1992) bylo odvedeno do státního rozpočtu za rok 1993 celkem 117,08 mld Kč tj. 92,6 % rozpočtované částky. Tyto daně spolu s daní z příjmů právnických a fyzických osob (72,39 mld Kč) tvořily rozhodující daňové příjmy v rámci nové daňové soustavy. Při návrhu státního rozpočtu na rok 1994 vláda vycházela ze zkušeností se sestavením a s průběhem plnění rozpočtu na rok 1993, který byl prvním samostatným rozpočtem České republiky po jejím vzniku. Schválený rozpočet se jiţ mohl opřít o první zkušenosti se zavedením daňové soustavy к a z inkasa nových daní, odrazil se v něm průběh a dosavadní výsledky transformace ekonomiky. Rozpočtová politika v roce 1994 byla zaměřena v oblasti příjmů především na postupné sniţování přímého zdanění příjmů, zejména podnikatelských, a tím na stimulaci hospodářského růstu. Ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu všechna rozpočtová opatření provedená v průběhu roku, byly celkové příjmy souhrnu veřejných rozpočtů překročeny o 8 %, skutečně vyčerpané výdaje byly oproti předpokladu vyšší o 5,8 %. 33

34 Vysoké překročení rozpočtem předpokládaných příjmů se soustředilo především do oblasti hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí, a to především zásluhou vyšší tvorby jejich vlastních příjmů, zejména daňových. Ty byly ve skutečnosti o 14,2 mld Kč (o 36,5 %) vyšší neţ uvaţoval rozpočet na rok 1994 a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 17,3 mld Kč, tj. o 48 %. Vlivem této vysoké dynamiky se zvýšil podíl rozpočtů okresních úřadů a obcí na celkových daňových příjmech veřejných rozpočtů ze 13,8 % v roce 1993 na 18,8 % v roce Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1994, tak i ve skutečnosti převaţovali nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně, jejichţ podíl přesáhl 57 %. Struktura daňových příjmů v roce 1993 byla ovlivněna změnou daňového systému a dobíhajícími příjmy z roku Rozpočtová politika v roce 1995 byla zaměřena především na stabilitu ekonomického prostředí, jejímţ vyjádřením byl poţadavek vyrovnanosti rozpočtového hospodaření. Průběh rozpočtového hospodaření byl poznamenán především zapojením prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok Na straně příjmů došlo v důsledku příznivého vývoje především k úpravě daňových příjmů, které byly posíleny celkem o 12,9 mld Kč. V jejich rámci byl zvýšen rozpočet zejména u výnosu daně z přidané hodnoty (o 7 mld Kč) a u spotřebních daní (o 6,7 mld Kč), zatímco rozpočet u daně z příjmů právnických osob byl v návaznosti na dosavadní plnění naopak o 2,6 mld Kč sníţen. 29 Významným kriteriem hodnocení veřejných rozpočtů je i vývoj daňových příjmů a jejich podíl na hrubém domácím produktu. Dále uvedené srovnání výnosů daní v letech zahrnuje daňové příjmy inkasované státním rozpočtem a rozpočty okresních úřadů a obcí (u místních rozpočtů včetně místních a správních poplatků): Tabulka č.6 Srovnání výnosů daní v letech D a ň o v é Ukazatel v mld Kč, v % p ř í j m y index výnos podíl na HDP výnos podii výnos na HDP 34 podii na HDP 94/93 95/94 95/93 Daňové příjmy 266,55 29,3 290,28 28,0 322,92 26,6 108,9 111,2 121,1 v tom: - daň z přidané hodnoty 77,10 8,5 85, ,80 7, ,4 123,0 - spotřební daně 39,98 4,4 46,36 4,5 56,65 4,7 116, ,7 - daň z příjmů právnických 70,88 7,8 64,44 6,2 64,19 5,3 90,9 99,6 90,6 osob - daň z příjmů fyzických osob 29,71 3,3 54,52 5,3 68,59 5, ,8 230,9 - daň z nemovitosti 3,02 0,3 3,81 0,4 3,80 0,3 126,2 99, majetkové dané 0, ,09 0,2 3, ,1 407,6 - silniční daň 4,34 0,5 4,15 0,4 3,93 0, ,7 90,6 29 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok1995

35 - clo 15, ,36 1,7 17, ,3 114,8 - poplatky za uţíváni dálnic - - 0,90 0,1 X X X - ostatní dané a poplatky *) 25,56 2,8 11,70 1,1 9,43 0,8 45,8 80,6 36,9 *) v roce 1993 ovlivněno dobihajícímy příjmy z dřivějši daňové soustavy u místních rozpočtů zahrnuje zejména místní a správní poplatky. Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava Na rozdíl od roku 1994 v rámci celkových příjmů bylo překročeno předpokládané inkaso daňových příjmů, a to zásluhou všech rozhodujících daňových poloţek s výjimkou daně z příjmů právnických osob, jejíţ výnos byl v porovnání s předpoklady rozpočtu niţší. V důsledku toho se meziroční přírůstek daňových příjmů podílel na meziročním přírůstku celkových příjmů státního rozpočtu v roce 1995 z 51 %. Aţ do roku 1995 byl vývoj hospodaření veřejných rozpočtů charakterizován přebytkovým hospodařením. Od roku 1996 přechází české veřejné finance do deficitu, především pak na úrovni státního rozpočtu a místních rozpočtů. K těmto schodkům je třeba ještě přičíst deficity mimorozpočtových fondů a deficitní saldo hospodaření státních pojistných fondů. 30 Problémy veřejných rozpočtů byly zaloţeny samotnou reformou daňového systému a systému sociálního zabezpečení. Zatímco daňové příjmy byly navázány na vývoj nominálního HDP, rozpočtové výdaje se pohybovaly spíše v závislosti na vývoji nominálních mezd. Z počátku se dařilo nepříznivý vývoj veřejných rozpočtů drţet pod kontrolou. Tento trend se v období recese ekonomiky (rok 1997) zlomil a nastalo dlouhé období deficitů veřejných rozpočtů, které trvá dodnes. Daňové příjmy byly splněny na 98,7 % a dosáhly 283 mld Kč (v roce 1995 plnění na 100,2 %, absolutně 255,4 mld Kč). Kromě daně z příjmů právnických osob, silniční daně a tzv. dálničních poplatků (poplatky za uţívání silnic a dálnic), zůstaly nesplněny všechny rozhodující daňové příjmy. Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1996, tak i ve skutečnosti převaţují nepřímé daně - daň z přidané hodnoty, spotřební daně a clo, jejichţ podíl přesáhl 67 %. Skladbu daňových příjmů státního rozpočtu a územních rozpočtů v roce 1996 zásadně ovlivnila novela zákona č. 576/1990 Sb. (rozpočtová pravidla), účinná od Nově bylo 20 % výnosu daně z příjmů právnických osob převáděno do územních rozpočtů; u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti závisel procentní podíl částky určené územním rozpočtům na tom, zda šlo o tzv. magistrátní" města (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň - 70 % výnosu daně) či obce 30 Petrák, J.,: Vývoj veřejných financí v ČR v letech 1993 až 2001 bakalářská práce.,2003. str

36 ostatní (60 % výnosu daně), zbývající výnos plynul do státního rozpočtu. Na základě této změny rozpočtového určení vzrostl podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech státního rozpočtu. V letech státní rozpočet počítal na příjmové straně s inkasem celkových daňových příjmů ve výši 478,4 mld Kč 31 v roce 1997 (včetně pojistného na sociální zabezpečení) do výši 598,9 mld Kč 32 v roce 2001 (z toho inkaso nepřímých dání, tj. daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, bylo rozpočtováno ve výši 181,7 mld. Kč v roce 1997 do výši 209,14 mld Kč v roce 2001). Vývoj daňových příjmu v letech ilustruje následující graf: Graf č.2 Vývoj daňových příjmů v letech Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava Rozpočet na rok 2002 byl v pořadí druhým rozpočtem, sestaveným podle nových rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb., platný od ), jejichţ nejvýznamnější změnou byl vznik tří nových rozpočtových kapitol (kapitoly "Okresní úřady", kapitoly "Státní dluh" a kapitoly "Operace státních finančních aktiv"). Zařazení kapitoly "Okresní úřady" do státního rozpočtu přitom souviselo s probíhající reformou veřejné správy (vznik vyšších územních samosprávných celků, tj. krajů). Součástí rozpočtu byla do , kdy byla činnost okresních úřadů ukončena. 31 včetně pojístné sociálního zabezpečení 32 včetně pojístné sociálního zabezpečení 36

37 Příjmová strana rozpočtu byla ovlivněna dopadem zákona č. 483/2001 Sb., jímţ se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Tato norma reflektovala vznik krajů a byl jí posílen podíl územních rozpočtů na celostátním inkasu daňových příjmů z 19,19 % v roce 2001 na 21,94 % v roce 2002, tj. o 2,75 procentního bodu, coţ v absolutním vyjádření představuje (v hodnotách schváleného rozpočtu) celkem 11,6 mld Kč - z toho na kraje připadlo 10,7 mld Kč a na obce necelá 1 mld Kč. Podíl státního rozpočtu na tomto inkasu tak klesl ze 76,92 % v roce 2001 na 74,18 % v roce 2002 a jeho celková příjem z daní proti rozpočtu předchozího roku klesl ve schváleném rozpočtu na 99,9 %. Daňové příjmy byly proti upravenému rozpočtu překročeny v souhrnu o 11,5 mld Kč, a to výhradně zásluhou vysokého inkasa daně z příjmů právnických osob, která převýšila rozpočtované hodnoty o 20,0 mld Kč, tj. o 35,2 % a daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, převyšujícího rozpočet o 1,3 mld Kč, tj. o 12,1 %. Ostatní přímé daně zůstaly pod úrovní rozpočtu v souhrnu o 3,3 mld Kč (o 4,5 %). Výrazněji se nepodařilo naplnit předpoklad rozpočtu u nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, na nichţ získal státní rozpočet celkem o 6,5 mld Kč méně neţ se očekávalo. Výpadek se týká zejména DPH, jejíţ inkaso bylo splněno pouze na 96,6 % a proti rozpočtu bylo niţší o 4,1 mld Kč. Inkaso spotřebních daní zůstalo nesplněno o 2,4 mld Kč, tj. o 3,4 %. Proti skutečnosti dosaţené za rok 2001 bylo celkové inkaso daňových příjmů o 12,9 mld Kč, tj. o 3,6 % vyšší. Ve schváleném rozpočtu na rok 2002 byl v porovnání s předchozím rokem patrný především pokles jeho celkových příjmů, a to o 6,3 mld Kč, tj. o 0,9 %. Vláda, vedena snahou o maximální věrohodnost rozpočtu, upustila od zahrnutí jakýchkoliv nahodilých, neopakovatelných či mimořádných příjmů, které byly v roce 2002 rozpočtovány ve výši cca 53,5 mld Kč. Pokles se tak týkal výhradně nedaňových a ostatních příjmů, které byly niţší o 50,0 mld Kč (o 68,4 %), zatímco daňové příjmy měly naopak vzrůst o 27,4 mld Kč (o 7,6 %) a pojistné na sociální zabezpečení o 16,3 mld Kč (o 6,3 %). Podle Navrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2003, daňové příjmy v roce 2003 byly proti upravenému rozpočtu překročeny v souhrnu o 10,5 mld Kč, a to především zásluhou vysokého inkasa daní ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, z nichţ DPH plněním na 103,7 % převýšila rozpočtované hodnoty o 4,5 mld Kč a spotřební daně byly vyšší dokonce o 5,3 mld Kč, tj. o 7,8 %. 37

38 Celkové inkaso daňových příjmů proti skutečnosti dosaţené za rok 2002 bylo vyšší o 26,4 mld Kč, tj. o 7,2 %, coţ je zhruba dvojnásobný meziroční růst neţ v předchozím roce, kdy činil 3,6 % a inkaso vzrostlo o 12,9 mld Kč. Struktura celkových příjmů dosaţených za rok 2003 je zřejmá z následujícího grafu: Graf č.3: Struktura příjmů v roce 2003 Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok V roce 2004 státní rozpočet poprvé zahrnoval také finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie. Aby nedošlo ke zhoršení čisté pozice přistupujících států k EU k jejímu rozpočtu ve srovnání s rokem 2003, byly na základě Dohody o přistoupení k EU stanoveny novým členským zemím kompenzační platby z rozpočtu EU. Pro Českou republiku to znamenalo zvýšený příjem pro státní rozpočet o dotaci ve výši 10,1 mld Kč. Celkové rozpočtované příjmy byly však ovlivněny přijatými novelami daňových zákonů, přijatými Parlamentem v rámci Koncepce reformy veřejných financí a v souvislosti se vstupem ČR do EU. Jde především o změnu zákona o dani z přidané hodnoty a dalších zákonů - o správě daní a poplatků (č. 368/1992 Sb., č.235/2004 Sb.) a celního zákona (č.322/2003 Sb.), nový zákon o spotřebních daních (č.353/2003 Sb.), změnu zákona o daních z příjmů (č.438/2003 Sb.) a 38

39 změnu zákona o majetkových daních (420/2003 Sb.) Celkové daňové příjmy dosáhly výše 424,7 mld Kč a byly nad úrovní rozpočtu o 2,6 mld Kč, tj. o 0,6 %, zejména v důsledku příznivého vývoje inkasa daně z přidané hodnoty. V porovnání s rokem 2003 bylo inkaso celkových daňových příjmů o 28,7 mld Kč, tj. o 7,3 % vyšší, při téměř stejné dynamice jako v roce 2003, t.j. 107,3 %. Na tomto růstu se podílely hlavně DPH (14,7 mld Kč), spotřební daně (10,0 mld Kč) a daně z příjmů jak fyzických tak i právnických osob (7,8 mld Kč). 33 Pro zajímavost jsem vytvořila tabulku která znázorňuje strukturu celkově dosaţených příjmů státního rozpočtu v letech Tato tabulka doplněná o kruhové grafy které nám ukazují procentní podíly jednotlivých daňových příjmů na celkovém daňovém příjmu do státního rozpočtu roku 1993 a roku Tabulka č.7 Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů UKAZATEL Rozpočet 1993 Rozpočet 2004 Přírůstek skutečností v mld Kč Schválený Skutečnost % plnění Schválený Skutečnost % plnění Daňové příjmy 226,10 224, ,68 574,64 101,2 223,24 celkem, v tom: DPH 88,40 88, ,80 181,78 104,00 93,38 spotřební daň 38,00 38, ,00 95,84 98,80 57,84 DPPO 85,90 85, ,10 119,79 102,3 33,89 DPFO 1,30 1, ,7 133,32 99,70 132,02 clo 7,50 13, ,40 4,90 111,40-8,6 silniční daň 4,10 4, ,9 5,51 93,4 1,41 ostatní daňě 0,90 0, ,78 33,49 96,29 32,59 Pojistné na sociální 97,10 100,28 103,81 292,32 293,30 100,34 193,02 zabezpečení Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993,2003, vlastní uprava 33 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

40 s t a t n í h o r o z p o č t u s t a t n í h o r o z p o č t u Graf. č 4. Procentní podíly jednotlivých daňových příjmů na celkovém daňovém příjmu do státního rozpočtu roku 1993 a roku Podíl jednotlivývh daní na příjmu do Podíl jednotlivývh daní na příjmu do 0,40% 0,17% 38,00% 16,76% 16,68% 39,10% 31,63% 20,85% 1,80% 3,30% spotřební daň DPPO DPFO clo silniční daň DPH ostatní daňě 0,60% 0,96% 0,85% 23,20% spotřební daň DPPO DPFO clo silniční daň DPH ostatní daňě Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1993,2003, vlastní uprava Analýza daňových příjmů v letech Státní rozpočet na rok 2005 vycházel z Koncepce reformy veřejných rozpočtů schválené usnesením vlády č. 624/2003 a ze schváleného střednědobého výdajového rámce na rok 2005 a stal se druhým rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace. Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal s meziročním růstem o 8,5 %, t.j. o 48,8 mld. Kč (měřeno ke skutečnosti r. 2004). Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2005 výše 644,1 mld. Kč, coţ představuje 103,3 % celoročně rozpočtovaného objemu (ve stejném období roku 2004 to bylo 101,2 %) a meziroční růst o 69,5 mld. Kč, t.j. o 12,1 %. Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly DPH (25,1 mld. Kč) a DPPO (25,0 mld. Kč). Z dlouhodobějšího pohledu dochází u daňových příjmů k výrazným strukturálním změnám. Trvale klesá podíl nepřímých daní, t.j. DPH a spotřebních daní na celkových daňových příjmech (z 50,1 % v roce 2000 na 49,3 % v roce 2005) a naopak roste podíl daní z příjmů (z 40,2 % v roce 2000 na 44,6 % v roce 2005). 34 Státní rozpočet na rok 2006 se stal třetím rozpočtem s cílem dlouhodobé fiskální konsolidace a byl sestaven tak, aby zajišťoval splnění parametrů deficitu veřejných rozpočtů z Konvergenčního programu (3,8 % na HDP podle metodiky ESA95). 34 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

41 Vládními rozpočtovými prioritami se na rok 2006 staly financování společných programů Evropské unie a České republiky (státní rozpočet na rok 2006 počítal s příjmy prostředků z EU ve výši 56,9 mld. Kč, zatímco v roce 2005 to bylo 30,6 mld. Kč). Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal s meziročním růstem o 2,8 %, t.j. o 17,9 mld. Kč (měřeno ke skutečnosti r. 2005). Z tohoto předpokládaného meziročního nárůstu se jednotlivé kategorie daní měly na tomto vývoji podílet následujícím způsobem: DPH přírůstkem 15,4 mld. Kč, spotřební daň přírůstkem 15,6 mld. Kč, zatímco u daní z příjmů fyzických osob se po nové legislativní úpravě počítalo s poklesem o 2,0 mld. Kč a u daní z příjmů právnických osob o 13,9 mld. Kč. Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2006 výše 657,8 mld. Kč, coţ představuje 99,4 % celoročně rozpočtovaného objemu (ve stejném období roku 2005 to bylo 103,3 %) a meziroční růst o 13,7 mld. Kč, t.j. o 2,1 %. Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly DPH (11,2 mld. Kč) a spotřební daně (téměř 9,0 mld. Kč). U daní z příjmů právnických osob došlo k poklesu o 3,0 mld. Kč a u daní z příjmů fyzických osob činil tento pokles 5,6 mld. Kč. Z dlouhodobějšího pohledu dochází u daňových příjmů k výrazným strukturálním změnám. Do roku 2005 trvale klesal podíl nepřímých daní, t.j. DPH a spotřebních daní na celkových daňových příjmech (z 50,1 % v roce 2000 na 49,3 % v roce 2005). V roce 2006 se tento trend obrátil a podíl těchto daní se zvýšil na 51,3 %. Naopak rostoucí trend byl u podílu daní z příjmů (z 40,2 % v roce 2000 na 44,6 % v roce 2005), coţ se v roce 2006 rovněţ obrátilo a jejich podíl zaznamenal sníţení na 42,4 %. Východiska přípravy státního rozpočtu na rok 2007 byla následující 35 : Koncepce reformy veřejných rozpočtů, naplnění záměru vlády postupně sníţit deficit veřejných rozpočtů, Konvergenční program ČR, kterým česká vláda jasně deklarovala snahu ukončit současnou situaci nadměrného deficitu a jeho postupného sniţování, výdajové rámce na léta 2007 a 2008 stanovené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 2015/2005 a č. 2370/2006, střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2007 a 2008 schválený usnesením vlády č. 1131/2005 a předloţený PSP ČR na vědomí, 35 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

42 usnesení vlády č. 1090/2006 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2008 a 2009 a střednědobých výdajových rámců na léta 2008 a 2009, predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2009 (zpracovaná MF v červenci a v září 2006). Rozpočet vycházel z predikce makroekonomických indikátorů pro rok 2007, které tvoří jedno z podstatných východisek pro odhady rozpočtových čísel jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Návrh rozpočtu počítal s meziročním přírůstkem hrubého domácího produktu o 4,9 %, s prognózou meziroční míry inflace 3,0 % a průměrné míry nezaměstnanosti 6,7 % Rozpočet celostátních daňových příjmů počítal pro rok 2007 s objemem 716,7 mld. Kč, tj. s meziročním růstem o 8,3 %, tj. o 54,7 mld. Kč (měřeno k rozpočtu. 2006). Skutečné celostátní inkaso dosáhlo ke konci roku 2007 výše 736,6 mld. Kč, coţ představuje 102,8 % celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 78,8 mld. Kč, tj. o 12,0 % (měřeno ke skutečnosti roku 2006). Z toho nejvyšší absolutní nárůst vykázaly daně z příjmu právnických osob (24,7 mld. Kč, nárůst o 17,4 %), spotřební daně (19,4 mld. Kč, nárůst o 16,2 %), DPH (16,9 mld. Kč, nárůst o 7,8 %) a daně z příjmů fyzických osob (14,7 mld. Kč, nárůst o 10,7 %). Ze skutečného celostátního výnosu daní připadlo na státní rozpočet 72,4 % (533,5 mld. Kč). Podíl rozpočtů územně samosprávných celků činil 25,5 % (187,4 mld. Kč, z toho na daňové příjmy obcí připadlo 141,4 mld. Kč, kraje získaly do svých rozpočtů 46,0 mld. Kč). Státnímu fondu dopravní infrastruktury bylo z celostátního daňového inkasa převedeno 15,7 mld. Kč, tj. 2,1 % (z daně z minerálních olejů 7,3 mld. Kč, ze silniční daně 5,9 mld. Kč a dálničních poplatků 2,4 mld. Kč). Přehled o celostátních daňových příjmech ve srovnání roku 2007 a 2006 podává následující tabulka. 42

43 Tabulka č.8 Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok Rozpočet na rok 2008 Byl schválen Poslaneckou sněmovnou zákonem č. 360 ze dne 5. prosince 2007 a stanovil příjmy ve výši 1 036,5 mld. Kč a výdaje ve výši 1 107,3 mld. Kč. Rozpočtovaný schodek v objemu 70,8 mld. Kč bude podle tohoto zákona vypořádán státními dluhopisy do výše 60,0 mld. Kč, přijatými dlouhodobými úvěry do výše 10,2 mld. Kč a změnou stavů na účtech státních finančních aktiv, a to sníţením o 0,6 mld. Kč. Rozpočet vychází ze souboru opatření ke stabilizaci veřejných financí na příjmové a výdajové straně a jeho cílem je sníţit deficit veřejných rozpočtů v roce 2008 pod 3 % HDP (v metodice ESA95). 36 Podle výsledkům pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008: Celkové příjmy dosáhly ke konci roku 2008 výše 1064,6 mld. Kč, tj. 102,0 % rozpočtu po změnách k (překročení rozpočtu o 20,5 mld. Kč), při meziročním růstu o 38,7 mld. Kč, tj. o 3,8 % (v roce 2007 to bylo o 11,1 %). Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 545,0 mld. Kč (51,2 % celkových příjmů, v roce 2007 to bylo 52,0 %), na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 385,6 mld. Kč (36,2 % celkových příjmů, v roce 2007 to bylo 35,8 %) Daňové příjmy ve výši 545,0 mld. Kč byly plněny na 98,9 % a k dosaţení rozpočtované výše tak chybělo 6,3 mld. Kč. Meziročně vzrostly o 11,5 mld. Kč, tj. o 2,2 % (v roce 2007 to bylo o 13,6 %). Plnění niţší neţ rozpočtované vykázalo především inkaso nepřímých daní. Inkaso DPH za celý rok 2008 dosáhlo 178,0 mld. Kč, tj. 92,7 % rozpočtu (nenaplnění o 13,9 mld. Kč), a meziročně vzrostlo o 11,3 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Rozpočet počítal s růstem o 36 Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit ]. Dostupný z WWW:< 43

44 15,2 % proti skutečnosti roku vysoký plánovaný růst souvisel se zvýšením sníţené sazby DPH z 5 % na 9 %. V roce 2007 činil meziroční růst této daně 8,4 %. Naopak pozitivně působilo na plnění daňových příjmů inkaso přímých daní. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 127,6 mld. Kč, tj. 108,2 % rozpočtu (překročení rozpočtu o 9,7 mld. Kč) při meziročním růstu o 12,8 mld. Kč, tj. o 11,2 %. Rozpočet počítal s růstem o 2,7 % proti skutečnosti roku 2007 (v roce 2007 byly tyto příjmy plněny na 106,7 % při meziročním růstu o 20,2 %). Inkaso daně z příjmů fyzických osob dosáhlo celkem 95,0 mld. Kč, tj. 105,4 % rozpočtu (překročení o 4,8 mld. Kč), a je o 7,1 mld. Kč, tj. o 7,0 %, pod úrovní skutečnosti roku V roce 2007 byly tyto příjmy plněny na 104,1 % při meziročním poklesu o 11,4 %. Rozpočet uvaţoval s poklesem o 11,7 % proti skutečnosti roku 2007 (vliv zavedení rovné patnáctiprocentní daně z tzv. superhrubé mzdy). Tabulka č.9. Celostátní daňové příjmy - meziroční srovnání: v mld. Kč Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů Celkem r Celkem r Rozpočet sk.k schválený % Rozpočet plnění schválený sk.k Meziroč. přírůstek skutečnost Meziroční index skutečnost % % 2008/ /2007 plnění Daňové příjmy 699,40 721,93 103,2 751,20 745,57 99,3 23,6 103,3 - DPH 232,10 236,38 101,8 274,50 255,19 93,0 18,8 108,0 - spotřební daň 138,70 138,95 100,2 142,30 133,03 93,5-5,9 95,7 - clo 1,20 1,44 119,6 1,30 2,20 169,5 0,8 153,5 - daně z příjmů PO 152,50 162,79 106,7 168,60 182,51 108,3 19,7 112,1 - daně z příjmů FO 146,60 151,97 103,7 135,40 143,31 105,8-8,7 94,3 z kapitálových výnosů 7,10 8,58 120,9 5,60 10,38 185,3 1,8 120,9 závislá činnost 121,20 126,39 104,3 114,00 115,18 101,0-11,2 91,1 z přiznání 18,30 17,00 92,9 15,80 17,75 112,3 0,7 104,4 - silniční daň 5,70 5,92 103,8 6,10 6,00 98,4 0,1 101,5 - daň z 5,40 5,12 94,9 5,50 5,20 94,5 0,1 101,4 nemovitosti - majetkové daně 9,00 10,58 117,5 8,80 10,41 118,3-0,2 98,4 - dálniční poplatek 2,00 2,40 119,9 2,30 2,76 120,0 0,4 115,1 - ostatní daně a poplatky 6,20 6,38 102,9 6,40 4,96 77,4-1,4 77,7 Pramen: Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit ]. Dostupný z WWW:< 44

45 2.2 Nedaňové příjmy Pro další analýzu příjmů státního rozpočtu mezi nedaňové příjmy zahrnujeme částky, které plynou do státního rozpočtu z jiného důvodu neţ z důvodů daňové povinnosti. Do druhé třídy rozpočtové skladby (nedaňové příjmy) patří zejména příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku, ostatní nedaňové příjmy a přijaté splátky půjček. Třetí třída rozpočtové skladby (kapitálové příjmy) obsahuje příjmy z prodeje investičního majetku a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Do čtvrté třídy (přijaté dotace) pak zahrnujeme běţně přijaté dotace a kapitálové přijaté dotace. Shema č.6 T řídění nedaňových příjmů Pramen: vlastní úprava Nedaňové příjmy ceem Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Analýza nedaňových příjmů v letech Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Jak bylo řečeno vstup do rozpočtového roku 1993 byl spojen s řadou rizik vyplývajících zejména ze zásadní změny daňového systému a z relativné krátkého období pro přípravu daňové správy na tuto změnu. Podíl nedaňových příjmů v celkových příjmech státního rozpočtu v roce 1993 dosáhl jiţ 6,8 % a překročil předpokládaný objem na 28,5% (19,00 mld. Kč. proti skutečnosti v 24,42 mld. Kč.). V roce 1994 z rozpočtované částky 27,9 mld Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 30.4 mld Kč, tj. 109%. Dosaţené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy převýšily v roce 1994 celkově předpokládaný objem těchto příjmů ve schváleném státním rozpočtů. 45

46 V roce 1994 činily kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech celkem mil. Kč, coţ po odečtení daně z příjmů představuje částku mil. Kč, odpovídající 92 % rozpočtovaných příjmů z uvedeného titulu. Niţší dosaţená úroveň těchto příjmů byla způsobena především sníţením úrokových sazeb, které provedla Česká národní banka s platností od 1. dubna Rozpočtem stanovená částka příjmů rozpočtových organizací 8,5 mld Kč byla ve skutečnosti vyšší o více neţ 35 %, bylo vyinkasováno 11,5 mld Kč. Tyto příjmy tvoří odvody příspěvkových organizací, příjmy z činnosti rozpočtových organizací, příjmy kapitoly Všeobecná pokladní správa a doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy. V rámci rozpočtových příjmů jednotlivých kapitol byly realizovány platby za různé práce a sluţby, penále, vratký a ostatní příjmy. 37 Graf č. 5 Podíl jednotlivých nedaňových příjmů na celkových nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 1994,1995,1996, vlastní uprava 37 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

47 V roce 1995 z rozpočtované částky 34,8 mld Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 30,3 mld Kč, tj. 87 %, a v roce 1996 z 28,7 mld Kč - 25,5 mld Kč, tj. pouze 88,7 %. 38 Toto nízké plnění vyplývá zejména z nízkých výnosů ze splátek vládních úvěrů. Dosaţené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy nedosáhly v roce 1995 objemu uvaţovaného v upraveném státním rozpočtu o 2,5 mld Kč, plnění na 71,8 %. Ve srovnání s rokem 1994 byly niţší o 3, 2 mld Kč. V roce 1996 tyto příjmy ve srovnání s rokem 1995 byly vyšší jen o 0, 2 mld Kč. Niţší plnění rozpočtované částky v roce 1995 bylo způsobeno především nesplněním příjmů z plynárenských VIA, kde hlavní příčinou byla nerealizace předpokládaných dodávek zemního plynu z Ukrajiny a Kazachstánu ve výši cca 1 mld m3. Téměř dvaapůlkrát vyšší splátky byly inkasovány z pohledávek převzatých od ČSOB. Vývoj byl ovlivněn vyššími inkasy z Iránu, Pákistánu a Ruské federace. Největší nesplnění rozpočtu v roce 1996 bylo vykázáno u příjmů ze splátek vládních úvěrů, kde bylo ovlivněno nerealizovanými splátkami úroků z Ruské federace poté, co na základě dohod uzavřených s Paříţským klubem věřitelů bylo splácení jistiny odloţeno. Odklad splátek jistiny a redukce splátek úroků z Ruské federace vedly v roce 1996 к výpadku rozpočtových příjmů o více neţ 5 mld Kč a byly jedním z hlavních důvodů úpravy rozpočtu. Ze strany Ruské federace však nebyly splněny ani uzavřené dohody o splácení redukovaných úroků, teprve v závěru roku 1996 byla realizována pouze jedna částečná splátka ve výši 10 mil. USD, tj. 273 mil. Kč. U pohledávek převzatých od ČSOB se nesplnění rozpočtovaných příjmů týkalo rovněţ výpadků splátek úroků z Ruské federace, a to v rozsahu 996 mil. Kč. Naproti tomu bylo u těchto pohledávek dosaţeno o 368 mil. Kč vyššího inkasa splátek ve volných měnách z titulu bývalého centrálního zdroje, které se týkalo hlavně Peru. V letech státní rozpočet počítal na příjmové straně s inkasem celkových nedaňových příjmů ve výši 30,158 mld Kč 39 v roce 1997 (včetně příjmů z vládních úvěrů) do výši 27, 29 mld Kč 40 v roce 2001 (z toho inkaso kapitálových příjmů, bylo rozpočtováno ve výši 0,51 mld. Kč., toho inkaso příjatých dotaci ve výši 0,81 mld. Kč.). Podíl těchto příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu je relativně malý - z dlouhodobého pohledu se pohybuje pod úrovni 5 %. Výjimku představuje rok 2002, kdy tento podíl dosáhl 10,9 % (v roce 2001 to bylo 4,4 %) viz. Graf č Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, 1995, včetně pojístné sociálního zabezpečení 40 včetně pojístné sociálního zabezpečení 47

48 p ř í j m ů n a c e l k o v ý c h p ř í j m e c h, v % Graf č.6 Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu v letech % 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava Podíl nedaňových Značný nárůst nedaňových příjmů byl ovlivněn zahrnutím nahodilých a mimořádných příjmů do rozpočtovaných příjmů státního rozpočtu v celkové výši 53,5 mld Kč. Na rozdíl od roku 2002 rozpočet na rok 2003 neuvaţoval s ţádnými podobnými mimořádnými, neopakovatelnými příjmy, coţ ovlivnilo mezirocni srovnání let 2003 a V roce 2002 státní rozpočet stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 73,1 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly tyto příjmy ve svém souhrnu zvýšeny o 4,4 mld Kč na 77,5 mld Kč, kdyţ nedaňové příjmy byly stanoveny na 49,3 mld Kč (tj. zvýšení proti schválenému rozpočtu o 2,9 mld Kč), přijaté dotace na 24,2 mld Kč (zvýšení o 1,6 mld Kč) a kapitálové příjmy na 4,0 mld Kč (sníţení o 162 mil. Kč). 41 Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 47,9 mld Kč a plnění upraveného rozpočtu na 97,2 %. Rozhodujícími poloţkami těchto příjmů byly splátky půjček ze zahraničí a příjmy z úroků a realizace finančního majetku (celkem 33,5 mld Kč), jeţ představují téměř 70 % všech nedaňových přijmu. Zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu na rok 2003, stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 23,1 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly tyto příjmy ve svém souhrnu zvýšeny o 2,0 mld Kč na 25,1 mld Kč, kdyţ nedaňové příjmy byly stanoveny na 22,2 mld Kč (tj. zvýšení proti schválenému rozpočtu o 1,8 mld Kč), přijaté dotace na 2,3 mld Kč (zvýšení o 0,2 mld Kč) a kapitálové příjmy na 593 mil. Kč (sníţení o 16 mil. Kč). 41 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

49 Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2003 ve výši 31,3 mld Kč představuje 124,8 % upraveného rozpočtu. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 23,3 mld Kč a byly tak nad úrovní upraveného rozpočtu o 1,1 mld Kč, tj. o 5,0 %. Upravený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 593 mil. Kč, skutečné plnění dosáhlo 511 mil. Kč, tj. 86,2 % rozpočtu (Ministerstvo financí ČR). Skutečný rozpočet přijatých dotací ve výši 2,3 mld Kč byl ke konci roku 2003 naplněn v celkovém objemu 7,5 mld Kč, tj. plnění na 326,5 %. Téměř celá rozpočtovaná částka (2,0 mld Kč) se vztahuje ke kapitole Operace státních finančních aktiv a týká se převodu prostředků z výnosů malé privatizace z FNM. Skutečně dosaţené příjmy, jejich plnění a meziroční srovnání ukazuje následující tabulka : Tabulka č. 10 Skutečnost, plnění a meziroční srovnání nedaňových příjmy v letech Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2003 Zákon č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu na rok 2004, stanovil nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace v celkové výši 39,7 mld Kč. Rozpočtovými úpravami byly provedeny pouze drobnější přeskupení mezi jednotlivými příjmovými poloţkami; ke změně celkové výše nedaňových a ostatních příjmů nedošlo. Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2004 ve výši 51,2 mld Kč představuje 129,0 % upraveného rozpočtu. Zvýšení jejich podílu ze 4,5 % v roce 2003 na 6,7 % v roce 2004 ovlivnil zejména vstup České republiky do EU a příjmy plynoucí z rozpočtu Unie (Ministerstvo financí ČR). 49

50 Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 31,5 mld Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu o 6,3 mld Kč, tj. o 24,9 %. Rozhodující poloţkou těchto příjmů byly příjmy z vlastní činnosti, zahrnující příjmy z poskytování sluţeb, výkonů nebo výrobků, byly jako součást nedaňových příjmů rozpočtovány ve výši 6,5 mld Kč; ve skutečnosti dosáhly 7,5 mld Kč a převýšily tak rozpočet o 1,0 mld Kč, tj. o 16,5 %. Tyto příjmy nejvýrazněji ovlivnila kapitola Český telekomunikační úřad, jeţ sama do státního rozpočtu odvedla 5,9 mld Kč (rozpočet činil 5,2 mld Kč). 42 Skutečné plnění kapitálových příjmů dosáhlo 951 mil. Kč, tj. 79,1 % rozpočtu. Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 13,3 mld Kč byl ke konci roku 2004 naplněn v celkovém objemu 18,8 mld Kč, tj. na 141,3 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 150,2 %, přičemţ tento nárůst byl ovlivněn především vstupem České republiky do Evropské unie a tzv. kompenzačními platbami plynoucími z rozpočtu EU v rozpočtované výši 10,1 mld Kč. 43 Vzhledem k tomu, ţe bylo v teto subkapitole ukázáno, je moţné porovnát vývoj celkových nedaňových příjmů v letech Graf č. 7 Vývoj nedaňových příjmů státního rozpočtu v letech Nedaňové příjmy Trend Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava 42 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

51 o d v o d y p ř e b y t. o r g a n i z. s p ř í m ý m v z t a h e m v r a t k y t r a n s f e r ů n e k a p i t á l o v é h o m a j e t k u a o s t a t n í n e d a ň o v é p ř í j m y p r o s t ř e d k ů Analýza nedaňových příjmů v letech Jak jiţ bylo v předchozí podkapitole zmíněno, v roce 2004 došlo k zvýšení podílu nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu na 6,7 %, coţ ovlivnil zejména vstup České republiky do EU a příjmy plynoucí z rozpočtu Unie. Tento trend pokračoval i v roce 2005 s podílem 10,9 %, který ovlivnily nejen příjmy z EU (22,4 mld. Kč proti 13,5 mld. Kč v roce 2004), ale především nerozpočtované příjmy z převodu prostředků z fondu státních záruk (21,9 mld. Kč) a z rezervních fondů do příjmů kapitol (21,8 mld. Kč). Podle Návrhu státního závěrečhného účtu České Republiky za rok 2005, vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2005 ve výši 94,8 mld. Kč představovalo 194,4 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 85,2 %. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 26,1 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 8,7 mld. Kč, tj. o 49,9 %, ale pod úrovní roku 2004, a to o 5,4 mld. Kč (o 17,0%). Na nedaňových příjmech se nejvíce podílelo seskupení poloţek příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem ve výši 11,3 mld. Kč, coţ znamená překročení upraveného rozpočtu o 3,1 mld. Kč, tj. o 37,4 %. Pro přirovnávání dále je uveden graf, který znázorňuje podíl jednotlivých druhu příjmů na celkových nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech Graf. č.8 Podíl jednotlivých příjmů na nedaňových příjmech státního rozpočtu v letech , v mld. Kč 3,44 2,07 Příjmy z vlast.činnosti a , ,95 6, ,76 11,27 11,65 10,79 Přijaté sankční platby a Příjmy z prodeje 4,45 Přijaté splátky půjčených 3,82 5,09 Pramen: Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok , vlastní uprava 51

52 Upravený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 148 mil. Kč, skutečné plnění dosáhlo 969 mil. Kč (650,3 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 838 mil. Kč (upravený rozpočet činil 130 mil. Kč). Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 30,6 mld. Kč (upravený v průběhu roku na 31,2 mld. Kč) byl ke konci roku 2005 naplněn v celkovém objemu 67,8 mld. Kč, tj. na 217,1 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o téměř 49,0 mld. Kč, tj. o 261 %. Tento vysoký nárůst byl jednak ovlivněn rostoucími přijatými dotacemi od Evropské unie, které meziročně vzrostly z 13,5 mld. Kč v roce 2004 na 22,4 mld. Kč v roce Z celkového objemu přijatých dotací ve výši 67,8 mld. Kč tvořily drtivou většinu neinvestiční dotace ve výši 66,6 mld. Kč; investiční dotace přijal státní rozpočet ve výši 1,2 mld. Kč. Od roku 2004 podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu vykazuje stoupající tendenci. Tak v roce 2004 činil tento podíl 6,7 %, v roce 2005 pak 10,9 % a v roce 2006 dosáhl 13,0 %. Růst podílu v roce 2006 ovlivnily především přijaté dotace, které meziročně vzrostly o 24,6 mld. Kč, tj. o 36,3 %. Proti stanovené výši 79,8 mld. Kč vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých dotací za rok 2006 ve výši 120,2 mld. Kč představovalo 150,6 % upraveného rozpočtu a meziroční růst o 25,3 mld. Kč, tj. o 26,7 %. Nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 25,5 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 9,8 mld. Kč, tj. o 62,9 %, ale pod úrovní roku 2005, a to o 0,6 mld. Kč (o 2,4 %). Schválený rozpočet kapitálových příjmů počítal s částkou 2,2 mld. Kč, upravený pak s 1,1 mld. Kč, skutečné plnění dosáhlo 2,3 mld. Kč (217,8 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 1,3 mld. Kč (upravený rozpočet činil 0,2 mld. Kč). 44 Stanovený rozpočet přijatých dotací ve výši 61,9 mld. Kč (upravený v průběhu roku na 63,1 mld. Kč) byl ke konci roku 2006 naplněn v celkovém objemu 92,3 mld. Kč, tj. na 146,4 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 24,6 mld. Kč, tj. o 36,3 %. Tento růst výrazně ovlivnily neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, které činily 13,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,0 mld. Kč. Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu v roce 2007 klesl na 12,2 %. Vykázaná skutečnost nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů za rok 2007 ve výši 44 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

53 125,2 mld. Kč představovalo 133,1 % (v roce 2006 to bylo 150,6 %) upraveného rozpočtu a meziroční růst o 5,1 mld. Kč, tj. o 4,2 %. Z toho nedaňové příjmy státního rozpočtu dosáhly celkem 23,3 mld. Kč a byly tak nad úrovní rozpočtu po změnách o 9,5 mld. Kč, tj. o 69,2 %, ale pod úrovní roku 2006, a to o 2,2 mld. Kč (tj. o 8,6 %). Skutečné plnění kapitálových příjmů dosáhlo mil. Kč (156,3 % rozpočtu). Překročení ovlivnily především vyšší příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí (poloţky 3111 a 3112), které dosáhly 1,1 mld. Kč (upravený rozpočet činil 0,5 mld. Kč). Upravený rozpočet přijatých transferů ve výši 79,6 mld. Kč (schválený rozpočet v průběhu roku zvýšen o 16,5 mld. Kč) byl ke konci roku 2007 naplněn v celkovém objemu 100,7 mld. Kč, tj. na 126,6 %. Meziročně se tyto příjmy zvýšily o 8,4 mld. Kč, tj. o 9,1 %. 45 Vývoj celkových nedaňových příjmů v letech 2005 aţ 2008 je vidět v následujícím grafu.. Graf č.9 Vývoj nedaňových příjmů v letech 2005 až Nedaňové příjmy Trend Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, ; Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit ]. Dostupný z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/ xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_44687.html?year=2009, vlastní uprava Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery v roce 2008 dosáhly výše 133,9 mld. Kč, coţ je 126,0 % rozpočtu po změnách k (překročení o 27,6 mld. Kč), a o 8,8 mld. Kč, tj. o 7,1 % více neţ ke konci roku Z této částky představují převody z fondů OSS (nejsou 45 Návrh státního závěrečhného účtu České Republiky za rok

54 rozpočtovány) částku 47,7 mld. Kč, coţ je o 9,5 mld. Kč více neţ v roce Ty zahrnují především převody z rezervních fondů, dále převody prostředků z FKSP a nečerpané mzdové prostředky za prosinec Příjmy z rozpočtu EU (transfery přijaté od EU a převody z Národního fondu) dosáhly 34,6 mld. Kč (plnění na 41,0 %), coţ je o 4,3 mld. Kč pod úrovní stejného období minulého roku. Od roku 2008 byly rozpočtovány nedaňové příjmy i u kapitoly Státní dluh (ve výši 1,5 mld. Kč). Jedná se o výnosy finančního investování na účtu Řízení likvidity státní pokladny a jejich výše dosáhla 7,1 mld. Kč. V prosinci 2008 byl na základě 36 odst. 3 zákona č. 218/2008, o rozpočtových pravidlech, převeden na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu přebytek ze systému důchodového pojištění za rok Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008, 2. ledna 2009 [cit ]. Dostupný z WWW:< 54

55 KAPITOLA 3. ANALÝZA VYDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU 3.1 Charakteristika výdajů státního rozpočtu Veřejné výdaje představují vztahy rozdělení a uţití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů v rozpočtové soustavě. Prostřednictvím veřejných výdajů se financují netrţní činnosti státu a územní samosprávy v souvislosti s decentralizací některých funkcí státu na územní samosprávu. Jednotlivé činnosti se zabezpečují prostřednictvím institucí a organizací, které stát a územní samospráva zřizuje a tudíţ jsou nástrojem financování potřeb těchto institucí. 47 Veřejné výdaje jsou peněţní prostředky, které vydává veřejný sektor v souvislosti se svou činností a zahrnují vládní výdaje a transferové platby. 48 Veřejné výdaje úzce souvisí s veřejnými příjmy. Veřejné výdaje jsou náklady, které vyplývají z poskytování vládou garantovaných sluţeb a statků. Většina výdajů je financována z daňových příjmů státu a jejich výše je limitována vládním rozpočtovým omezením. Vládní výdaje související s realizací základních funkcí vlády na všech jejich úrovních, mohou být investičního nebo spotřebního charakteru. Jde o výdaje na nákup statků a sluţeb či na jejich přímou produkci v rámci veřejného sektoru. Transfery souvisejí se zabezpečením redistribuční fiskální funkce a představují jednostranný pohyb prostředků z rozpočtů k jednotlivcům. 49 Veřejné výdaje se člení na investiční (kapitálové), které jsou účelově určeny k financování investic a neinvestiční (běžné), které jsou povahy buď osobní (mzdy a ostatní osobní výdaje) nebo věcné (výdaje na údrţbu, opravy, materiál, sluţby, provoz). Největší částí běţných výdajů tvoří tzv. mandatorní výdaje. Jedná se o typ výdajů, které jsou obligatorně stanoveny zákonem a vláda nemá prakticky moţnost do jejich výše v krátkém období zasahovat. S rostoucím podílem tohoto typu výdajů na celkových výdajích se sniţuje manévrovací prostor fiskální politiky a její schopnost reagovat na výpadky v příjmech. Do prvně jmenované skupiny lze např. zařadit: sociální transfery obyvatelstvu (důchody, dávky nemocenského, dávky podpory v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče atd.) příspěvek k penzijnímu připojištění výdaje na dluhovou sluţbu 47 PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky str KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ. Veřejné finance str HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejné finance str

56 výdaje na podporu hypotéčního úvěrování. Mandatorní výdaje vyplývající ze smluvních závazků jsou dány mezinárodními smlouvami a dohodami nebo jsou spojeny s některými státními zárukami, vládními úvěry apod. (např. výdaje na odvod vlastních zdrojů Evropských společenství do Evropské unie). Na jejich růstu se podílí kromě politiky vládních stran také míra inflace, která ovlivňuje valorizaci mandatorních výdajů, tedy zvyšování jejich hodnoty. 50 V následujícím grafu vidíme, ţe mandatorní výdaje narůstají. Zatímco v roce 1995 tvořily 13,2 % HDP, v roce 2008 to bylo uţ 15,7 %. Graf č Vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu Vývoj celkových mandatorních výdajů státního rozpočtu a HDP % 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% HDP v běžných cenách (v mld. korun) Podíl na HDP (v %) Mandatorní v ýdaje celkem (v mld. korun) pramen: Dubská, D.: Silný růst ekonomiky české veřejné finance výrazně nevylepšil [on-line]. [cit ]. Dostupný z Další částí běţných výdajů jsou tzv. kvazimandatorní výdaje. Jsou to takové výdaje státního rozpočtu, u nichţ povinnost vyplácet není daná zákonem ani jinými právními normami či smluvními závazky, i přesto mají charakter mandatorních dávek, protoţe stát se nemůţe zříci jejich plnění. Do této kategorie výdajů např. patří: o o o o o mzdy pracovníků rozpočtových, příspěvkových organizací a duchovních výdaje na obranu výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti transfery ze státního rozpočtu do územních rozpočtů výdaje na humanitární pomoc, atd. 50 Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., s

57 Mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvoří většinu všech výdajů státního rozpočtu. Jsou financovány z přibliţně 90 % všech příjmů a na celkových výdajích se podílejí zhruba z 80 %. Státu zbývá přibliţně 10 % příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, tedy na kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje jsou určeny k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Jsou zpravidla jednorázové a týkají se financování: 51 konkrétní investice veřejného sektoru splácení investičního úvěru splácení půjček z emise střednědobých a dlouhodobých cenných papírů 3.2 Analýza vybraných výdajových položek státního rozpočtu v letech Mandatorní výdaje státního rozpočtu tvoří ze 71,1 % dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky, platby státu do zdravotního pojištění, dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče. Výdaje do sociální oblasti se vyznačují tendencí stálého meziročního růstu. Růst je vyvolán nejen nezbytnou valorizací řady dávek (např. dávky důchodového zabezpečení), ale také nepříznivým demografickým vývojem (stárnutí populace). V současné době podle programových prohlášení 52 si vláda stanovila za cíl zvrátit nepříznivý vývoj veřejných financí zejména v oblasti mandatorních výdajů a s očekáváním, ţe fiskální konsolidace a změna struktury výdajů zejména v mandatorní oblasti povede ke zvýšení kvality veřejných financí. Sociální transfery jako klíčová poloţka mandatorních výdajů vládního sektoru zaznamenaly meziroční pokles z 18,2 % HDP v roce 2007 na přibliţně 17,8 % HDP v roce Cílem této podkapitoly je popsat vývoj vybraných poloţek mandatorních výdajů v letech Peková, J.Veřejné finance, úvod do problematiky. 3. vydání. Praha: Aspi, a.s., s Konvergenční program České republiky, březen 2007, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< 57

58 3.2.1 Důchodové zabezpečení Základní právní předpis pro oblast důchodového pojištění představuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, který upravuje důchodové pojištění pro případ stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí ţivitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod). Základní povinné důchodové pojištění je zaloţeno na mezigenerační solidaritě a na metodě průběţného financování. Pojistné na důchodové pojištění je vedeno od 1. ledna 1996 na zvláštním účtu státního rozpočtu. Základní moţnost financování důchodového zabezpečení představují zdroje ze státního rozpočtu, které tvoří: daně z příjmů, příspěvky na sociální důchodové pojištění. Třetí moţnost financování představují dávky penzijního připojištění. Výsledky penzijního připojištění jako dodatkového zdroje příjmů nejsou zatím příznivé. Státní podpora poskytnutá v letech ve formě státních příspěvků ve výši cca 22 mld. Kč nebyla vynaloţena efektivně. 53 Účastníci penzijního připojištění ukončují smluvní vztah jednorázovým vyrovnáním a průměrné příspěvky do systému jsou nízké.v období let v rámci důchodového pojištění převaţovaly příjmy nad výdaji. Od byla sníţena sazba pojistného na 26 %, v následujících letech převaţovaly výdaje na důchody příjmy důchodového pojištění. Tento trend změnilo zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění z 26 % na 28 % v roce Je zřejmé, ţe sníţení sazby pojistného na 26 % od neodpovídalo potřebám důchodového systému. 54 Tabulka č. 11 zobrazuje jednotlivé typy důchodů. Tabulka č. 11: Výdaje na dávky důchodového pojištění dle typů důchodů v letech , v mil. Kč Rok Starobní Invalidní Vdovské Vdovecké Sirotčí Celkem KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, 3. přepracované vydání, Praha, vydalo ASPI, a.s., 2005, str. 236, (502 s.), ISBN Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálního pojištění: Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění [on-line]. Praha 2006, [cit ]. Dostupný na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/3284/zprava_2006.pdf> 58

59 Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava Graf č. 11 : Výdaje na dávky důchodového pojištění dle typů důchodů v letech (v %) r.2007 r.2005 r.2003 r.2001 r.1999 r.1997 r.1995 r % 20% 40% 60% 80% 100% Starobní Invalidní Vdovské Vdovecké Sirotčí Pramen: data z tabulky č. 11 V oblasti důchodového pojištění je cílem realizovat důchodovou reformu, která by odstranila problémy v oblasti financování, nadměrné solidarity celého systému a více rozvíjet důchodové připojištění.v dubnu 2008 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která nově stanovuje povinnost vlády valorizovat důchody, pokud růst cen dosáhne hranice 5 % (dříve činila zákonná hranice 10 %). Od byla z tohoto důvodu provedena mimořádná valorizace důchodů s jednorázovým zvýšením vládních výdajů o 6,7 mld. Kč v roce Nemocenské zabezpečení Nemocenské pojištění jako součást sociálního zabezpečení má za úkol zabezpečit výdělečně činné osoby peněţitými dávkami v případě dočasné ztráty příjmů. Soustava dávek nemocenského pojištění zásadně zahrnuje pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí peněţitými dávkami odvozenými z výše výdělku, který v podstatě nahrazují. Podmínkou nároku na dávku nemocenského pojištění je, ţe v důsledku definované sociální události skutečně 55 Konvergenční program České republiky, listopad 2008, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< 59

60 dochází ke ztrátě výdělku. 56 V oblasti nemocenského pojištění bylo zavedeno od povinné nemocenské pojištění a po přijetí zákona č 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění zůstaly v systému nemocenského pojištění pouze dávky odvozené z pracovních příjmů definované v podkapitole Dávky nemocenského pojištění. Základním zákonem, který upravuje okruh pojištěných osob a nároky pojištěnců, je zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb., v platném znění. Novela tohoto zákona s účinností od zvýšila úroveň jednotlivých dávek. Systém nemocenského pojištění se proto dostal do deficitu. Bylo ţádoucí tyto rostoucí výdaje sníţit, příp. zabránit zneuţívání dávek nemocenského pojištění. Proto byl přijat zákon č. 421/2003 Sb. (změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců a dalších zákonů), který nabyl účinností od a zákon č. 424/2003 Sb. (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), který výrazným způsobem sniţuje výši dávek především v prvních třech dnech nemoci. Nemocenské pojištění zaměstnanců zahrnuje při splnění zákonných podmínek nárok na tyto dávky: nemocenské - peněţité dávky v době dočasné pracovní neschopnosti v případech nemoci, úrazu a karantény, stanoví se z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou, podpora při ošetřování člena rodiny, peněţitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V oblasti nemocenského pojištění je cílem přijmout opatření proti zneuţívání nemocenských dávek, zpřísnit kritéria pro jejich pobírání a dále výši nemocenské upravit tak, aby osoby byly motivovány k práci a k rychlejšímu návratu do zaměstnání. Tabulka č. 12 ukazuje vývoj celkových výdajů na dávky nemocenského pojištění. 56 KREBS, V. A KOL.: Sociální politika, 3. přepracované vydání, Praha, vydalo ASPI, a.s., 2005, str. 239, (502 s.), ISBN

61 Tabulka č. 12: Výdaje na dávky nemocenského pojištění v letech , v mil. Kč Rok Nemocenské Podpora při ošetřování člena rodiny Peněžitá pomoc v mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhot. a mateřství Celkem Pramen: Statistické ročenky České Republiky, Český statistický uřad, , vlastní uprava Graf č.12 Výdaje na dávky nemocenského pojištění v letech , v mil. Kč r.2007 r.2005 r.2003 r.2001 r.1999 r.1997 r.1995 r % 20% 40% 60% 80% 100% Nemocenské Podpora při ošetřování člena rodiny Peněžitá pomoc v mateřství Vyrovnávací přispěvek v těhot. a mateřství Pramen: data z tabulky č. 12 Jak vidíme s tabulky č.12 a grafu č.11, nemocenské davky a peněţitá pomoc v mateřství v letech neustále narustali, přitom ţe vydaje na davky na podporu při ošetřování člena rodiny v sledovaném období skoro ne kolísaly, kdyţ vyrovnávací příspěvky v těhotenství a mateřství měly tendence k sniţování. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu bylo zrušeno ustanovení o neplacení nemocenských dávek první tři dny pracovní neschopnosti. Proto se v období od do dávky 61

62 znovu vyplácely i v prvních 3 dnech ve výši 60 % vyměřovacího základu. Od do se podle nové úpravy, přijaté ve zkráceném legislativním procesu, platí nemocenská v těchto dnech ve výši 25 % vyměřovacího základu. Od nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění. Oproti původním předpokladům znamenal tento vývoj negativní dopad na veřejné výdaje ve výši 1,2 mld. Kč v roce Zabezpečení v nezaměstnanosti Zabezpečení v nezaměstnanosti poskytuje nezaměstnanému (uchazeči o zaměstnání), který je v evidenci úřadu práce, přiměřenou náhradu jeho pracovního příjmu. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti realizuje státní politika zaměstnanosti a sice její pasivní část. Je vypláceno v rámci tzv. podpůrčí doby, v určité výši podle předchozího výdělku a motivuje osoby nezaměstnané k brzkému a novému pracovnímu uplatnění. Jak se mění zaměstnanost, resp. nezaměstnanost na trhu práce, mění se i podmínky pro poskytování podpor v nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje v 104 aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečují úřady práce a ministerstvo, přičemţ podle situace na trhu práce spolupracují s dalšími subjekty. Cílem státní politiky zaměstnanosti je začlenit občany dané společnosti pomocí dostupného a kvalitního vzdělání a fungujícího trhu práce do ţivota společnosti. Takto zvyšující se úroveň zaměstnanosti má zajistit financování sociálních systémů a zabezpečit sociální smír ve společnosti. Financování politiky zaměstnanosti lze rozdělit na aktivní a pasivní část, přičemţ: pomocí finančních prostředků, které jsou vynakládány na aktivní politiku zaměstnanosti, jsou financovány jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, financování pasivní politiky zaměstnanosti tvoří souhrn vyplacených podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Politika zaměstnanosti, aktivní i pasivní, byla do roku 1992 financována z rezerv státního rozpočtu. Od roku 1993 je státní politika zaměstnanosti financována z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (odvádí se spolu s pojistným na sociální zabezpečení), jehoţ procentní sazba činí pro zaměstnance 0,4 %, zaměstnavatele 3,2 % a pro osoby samostatně výdělečně činné 3,6 % z vyměřovacího základu (podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální 57 Konvergenční program České republiky, listopad 2008, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< 62

63 zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Počínaje rokem 2004 se sazba příspěvku sníţila pro zaměstnavatele na 1,2 % a pro OSVČ na 1,6 % z vyměřovacího základu. 58 Podpory v nezaměstnanosti Nejrychleji rostoucí poloţkou ze všech sociálních transferů byla v posledních deseti letech podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti). Tento růst je zaznamenán v tabulce č. 13. Tabulka č. 13. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti v letech Rok Mil. Kč Meziroční změny (srovnání s příštím rokem) Pramen: Návrh státního závěrečného účtu České Republiky, , vlastní uprava 58 DURDISOVÁ, J. A KOL.: Sociální politika v ekonomické praxi (vybrané problémy), 1. vydání, vydala Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2005, str. 76, (246 s.), ISBN

64 Graf č.13. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti v letech , mld.kč Výdaje na podpory v nezaměstnaností Pramen: data z tabulky č Porovnání příjmů a výdajů Podle vztahu mezi příjmy a výdaji se určuje, zda se jedná o rozpočet vyrovnaný, přebytkový či deficitní. Pokud jsou příjmy větší neţ výdaje, vzniká rozpočtový přebytek, resp. aktivní saldo. Nepokrývají-li příjmy výdaje, hospodaření státu je deficitní a nerovnost mezi příjmy a výdaji se nazývá deficit, resp. schodek. Jakmile vládní hospodaření skončí v určitém období rozpočtovým deficitem, musí vláda toto rozpočtové saldo nějakým způsobem financovat. Za moţnosti financování rozpočtového deficitu lze povaţovat: zvýšení daní, eventuálně jiných veřejných příjmů krácení veřejných výdajů vyuţití mimořádných prostředků (např. z privatizace) dluhové financování emisní (peněţní) financování (např. úvěr od centrální banky) půjčkou ze zahraničí zvýšením soukromých domácích úspor sníţením soukromých domácích investic sníţením investic do zahraničí kombinace některých uvedených způsobů 64

65 Kaţdý z uvedených způsobů financování deficitu má své dopady. Vzhledem k tomu, ţe schodek je časově limitován rozpočtovým obdobím, jsou některé z uvedených způsobů jeho krytí méně operativní neţ jiné - pokud jde o rychlou realizaci. 59 Pro další analýzu je důleţité objasnit si metodiku měření příjmů a výdajů státního rozpočtu. Za dvě hlavní metodiky jsou brány metodika GFS a metodika ESA 95. Metodika GFS (Government Finance Statistics) je metodikou Mezinárodního měnového fondu. Je pouţívána od roku 1986, tzn. první metodikou byla GFS V této metodice účtuje o státním rozpočtu ministerstvo financí. V rámci GFS se sledují pouze příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu vše je sledováno v hotovostním principu (tzn. jsou sledovány pouze uskutečněné platby v daném roce). Nyní existuje jiţ novější verze této metodiky, a to GFSM 2001, kterou státy začaly implementovat v roce Tato se více blíţí metodice ESA 95. (Ministerstvo financí ČR) Metodika ESA 95 (European System of National and Regional Accounts) je relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií. Tvůrcem této metodologie je Eurostat, který ji průběţně upravuje, a také v praxi kontroluje její implementaci v jednotlivých zemích. Za její dodrţování je vţdy zodpovědný statistický úřad dané země, v České republice je to tedy Český statistický úřad (ČSÚ). ESA 95 se více blíţí právě podvojnému účetnictví. Je účtováno na základě vzniku či zániku pohledávky nebo závazku, tzn. ţe nezáleţí na tom, kdy bude daná operace provedena. (Ministerstvo financí ČR) Porovnání GFS a ESA 95 Metodika GFS je postavena na bázi peněţních toků. Veškeré operace běţného roku jsou sledovány na hotovostním principu, tedy v okamţiku, kdy je příjmová, resp. výdajová operace realizována. Naproti tomu metodika ESA 95 pracuje s daty na akruálním principu. Sledují se tedy nejen peněţní příjmy a výdaje, ale také pohledávky a závazky. U metodiky ESA 95 proto neexistuje přímá vazba na statistiky příjmů, výdajů a deficitu uváděnou v rozpočtových dokumentech. Uplatnění akruálního principu v praxi znamená, ţe zatímco GFS 1986 sleduje skutečné příjmy a výdaje, ESA 95 zachycuje nárokové (časově rozlišené) poloţky. To se týká zejména daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení. (Ministerstvo financí ČR). Další rozdíl spočívá v počtu institucí, které jsou do jednotlivých metodik zahrnovány a se kterými se v metodikách počítá. 59 HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance učebnice str

66 Schéma č.7. Schéma vládního sektoru rozdílnost mezi GSF a ESA 95 Zdroj: Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< Porovnání příjmů a výdajů v jednotlivých obdobích Po listopadovém převratu čekala českou ekonomiku tzv. transformační recese jako i ostatní postsovětské země. V roce 1993 byl rozpočet sestaven jako vyrovnaný. S rokem 1993 se také pojí rozdělení federace na Českou a Slovenskou republiku, které s sebou přineslo nemalé administrativní a hospodářské náklady a zbrzdilo oţivení české ekonomiky. 60 I přes tento fakt skončil na konci roku SR jako téměř vyrovnaný. Saldo SR tvořil přebytek 1,1 mld. Kč. Tento výsledek lze hodnotit velmi pozitivně, neboť se jednalo o neobvyklou situaci v zemích střední a východní Evropy. Období V období let následovala fáze růstu a Česká republika byla mnohdy označována jako jednička mezi ostatními transformujícími se zeměmi. Největší optimisté dokonce viděli ve vysokých tempech růstu hospodářský zázrak. Po čase se ovšem vyskytly slabiny zdánlivě 60 ŢÍDEK, L. Transformace české ekonomiky (s. 66). 66

67 neohroţeného růstu, zejm. nerovnováha na platební bilanci. Rozpočty tohoto období nenaznačovaly ţádný výrazný problém spíše naopak (viz tabulka č.14). Tabulka č.14. Fiskální situace v ČR v letech Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.kč ,4 7,2-1,6 Saldo SR/HDP, v % - 0,5-0,1 Vládní deficit/hdp, v % - -13,4-3,3 Vládní dluh/hdp, v % - 14,6 12,5 Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< vlastní uprava Rozpočty roku 1994 i 1995 byly přebytkové. Jedním z důvodů bylo uplatňování restriktivní fiskální politiky. Vládní výdaje byly omezovány a také daňové zatíţení klesalo. Toto lze přičítat politické orientaci vládě, která byla spíše pravostředová, a proto prosazovala vyrovnané rozpočty, sniţování daňové zátěţe a také omezování státních intervencí do ekonomiky. V roce 1995 začal vznikat strukturální deficit a restrikce byla nahrazována fiskální expanzí, která logicky přetrvala i do volebního roku Jako další pozitivum se jevil víceméně konstantní vývoj vládního dluhu, který s sebou přinášel relativně malé náklady na obsluhu dluhu. Vládním dluhem se podle vymezení v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU rozumí závazky sektoru vládních institucí z přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů a přijatých půjček ke konci roku. Vládní dluh se dokonce podařilo sníţit z 14,6 % na 12,5 % HDP. (Ministerstvo financí ČR) Recese let 1997 až 1999 Po volbách v polovině roku 1996 začaly na českou ekonomiku doléhat narůstající problémy. Došlo ke zpomalení temp růstu, prohlubování vnější nerovnováhy, tlakům na udrţení měnové stability. Na českou ekonomiku dopadala krize měnová, hospodářská i politická. Z pohledu fiskální vyrovnanosti vznikal vedle strukturálního deficitu i deficit cyklický, který byl sestavován v domnění růstu ekonomiky. Došlo k výpadku rozpočtových příjmů. Reakce vlády přinesla tzv. fiskální balíčky, které proběhly ve dvou vlnách a obsahovaly následující opatření ve formě omezení vládních výdajů na investice, subvence, sociální oblast, běţné výdaje na mzdy 67

68 ve veřejném sektoru a následně zmrazení mezd ve vládním sektoru, další rozpočtové škrty a také dovozní depozita. 61 Tabulka č.15. Fiskální situace v ČR v letech Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.kč -15,7-29,3-29,6 Saldo SR/HDP, v % -0,9-1,5-1,4 Vládní deficit/hdp, v % -3,8-5,0-3,7 Vládní dluh/hdp, v % 13,1 15,0 16,4 Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< vlastní uprava Do roku 1998 byly všechny rozpočty sestavovány jako vyrovnané, ovšem počínaje rokem 1999 jsou schvalovány jako deficitní. Tento trend je provází aţ dodnes. Tato skutečnost se mnohdy přičítá rétorice levicové vlády, která se opírala o keynesiánskou teorii podporující rozpočtové deficity jakoţto stimul agregátní poptávky. V druhé polovině roku 1999 začala být opět uplatňována fiskální expanze pro povzbuzení ekonomiky, čímţ docházelo k narůstání strukturálního deficitu. Deficit SR se pozvolna prohluboval, např. v roce 1998 vyskočil z 0,9 % na 1,5 %HDP a pro následující rok si tuto hodnotu víceméně uchoval. Došlo k výraznějšímu růstu vládního dluhu o 1,4 p.b. Na vině pravděpodobně byla podpora Zemanovy vlády pro aktivní průmyslovou politiku, kdy vybraným podnikům byla poskytnuta finanční pomoc. K deficitu ovšem přispěly i příjmy, které byly menší, neţ se očekávalo. Období růstu ( ) Oţivení ekonomiky se projevilo uţ v roce 1999 a v roce následujícím bylo v plném proudu. Fiskální politika byla expanzivní, i přestoţe uţ nebylo zapotřebí tolik stimulovat růst ekonomiky. Výsledky této politiky se odrazily v rostoucích vládních deficitech, potaţmo v rostoucím zadluţení. Celkový stav veřejných financí se zhoršoval. Sociálně demokratické vlády si za to však nepřiznávaly odpovědnost a viníka viděly ve vládách předchozích. Na jednu stranu se často jednalo o politické konfrontace, na druhou stranu jsou zde přítomna fakta, která nasvědčují, ţe odpovědnost náleţela i tehdejší vládě. Ta nepřestávala provádět fiskální expanzi i v období růstu a nedokázala zbrzdit zvyšující se podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích. 61 ŢÍDEK, L. Transformace české ekonomiky (s. 74 a 85). 68

69 Nepříjemností byly zejm. odkryté dluhy z transformačních institů (TI). Podstatnou událostí se stala privatizace bankovního sektoru, které předcházela nákladná sanace bank státem. Tabulka č.16. Fiskální situace v ČR v letech Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.kč -46,1-67,7-45,7-109,1 Saldo SR/HDP, v % -2,1-2,9-1,9-4,2 Vládní deficit/hdp, v % -3,7-5,7-6,8-6,6 Vládní dluh/hdp, v % 18,5 25,1 28,5 30,1 Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< vlastní uprava Pro rozpočet roku 2000 bylo uplatněno provizorium, neboť k jeho schválení došlo aţ v březnu. Jedná se o dosud ojedinělý případ, kdy se nepodařilo schválit rozpočet před zahájením fiskálního roku a kdy se muselo hospodařit s rozpočtovým provizoriem. Důleţitou událostí roku 2000 bylo přijetí zákona o rozpočtových pravidlech, která byla implementována do návrhu na SR pro rok To se projevilo změnou o 2 p.b. v roce Nový zákon zpřehledňuje hospodaření vlády a umoţňuje transparentní pohled. 62 Tím, ţe do veřejných rozpočtů musí nově zahrnovat i deficity TI, narostly vládní deficity. O tomto vývoji svědčí tabulka č. 17, kdy při pouţití nové metodiky výpočtu došlo k jejich změně z 5,7 % v roce 2001 na 6,6 % HDP ke konci sledovaného období. Markantně se nové pojetí veřejných financí promítlo do vývoje vládního dluhu, v roce 2000 byl jeho poměr ku HDP 18,5 %, zatímco v roce 2003 se vyšplhal na 30,1 %. Došlo tedy téměř k jeho zdvojnásobení. Schodek SR roku 2002 byl dokonce niţší o 1 p.b. neţ schodek roku předchozího, coţ lze povaţovat za úspěch vzhledem k tendenci sociálnědemokratické vlády nedrţet se vyrovnaných rozpočtů. Pro fiskální rok 2003 dopadl deficit SR doposud nejvyšší částkou 109,1 mld. Kč, coţ je o celých 63,4 mld. Kč více neţ v roce 2002 a procentuálně lze tuto změnu vyjádřit 2,3 p.b. k poměru HDP. V tomto roce bylo rozhodnuto o vstupu ČR do EU a tím se zavázala mj. k dodrţování Maastrichtských konvergenčních kritérií. Nejváţněji vyhlíţelo právě kritérium vládního deficitu, kde byl tříprocentní limit ku HDP překročen o 3,6 p.b. Alarmující stav veřejných financí si vynutil vznik reformy veřejných financí platné od počátku roku Plánovalo se pokrytí 62 Jedná se o Kodex dobré praxe pro transparentní nakládání s veřejnými prostředky, který zpracoval Mezinárodní měnový fond. 69

70 deficitu jednak zvýšením daní a jednak sníţením výdajů, zejm. výdajů na investice a na mzdy ve veřejném sektoru. Rok 2004 po současnost Pro toto období je typická snaha o dodrţování kritérií pro přijetí eura, neboť v květnu roku 2004 vstoupila ČR do EU a zavázala se k jejich plnění. Patrné je to zejména u vývoje, který prodělalo kritérium představující vládní deficit. Zde docházelo k tlaku na jeho sníţení a je třeba dodat, ţe se to celkem dařilo. Tabulka č.17. Fiskální situace v ČR v letech Saldo státního rozpočtu (SR), v mld.kč -96,7-56,3-97,6-66,4-19,4 Saldo SR/HDP, v % -3,3-1,9-3,0-1,9-0,5 Vládní deficit/hdp, v % -3,0-3,6-2,6-0,6-1,5 Vládní dluh/hdp, v % 30,4 29,8 29,6 28,9 29,8 Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW:< vlastní uprava Počínaje rokem 2004 zanikla jedna z TI spravující privatizační majetek Fond národního majetku (FNM). Pozůstalé dluhy z jedné TI byly převedeny do druhé TI, tedy České konsolidační agentury (ČKA). Dluhy představovaly částku přibliţně 6 mld. Kč. K zanikla i ČKA a její dluhy uţ není moţno převést na jinou TI, tudíţ je převezme na sebe stát. Ztráta ČKA je vyčíslena na 236 mld. Kč. 63 Teprve pozdější statistické výsledky ukáţou, jak se tato transakce podepíše na změně vládního dluhu. V roce 2008 dosáhl deficit vládního sektoru úrovně 1,5 % HDP. Proti roku 2007 se tedy deficit nepatrně prohloubil, jelikoţ vliv méně příznivého ekonomického vývoje a dopad zapojení rezerv do výdajů mírně převáţil nad úsporami z titulu stabilizačních opatření. Deficit veřejných rozpočtů pro rok 2009 vychází z předpokladu dodrţení rozpočtovaných výdajů, s výjimkou zvýšení sociálních výdajů, zejména dávek v nezaměstnanosti, a zhoršení příjmů veřejných rozpočtů v důsledku pomalejšího tempa růstu hospodářství. Za těchto podmínek lze u sektoru vládních institucí v roce 2009 očekávat deficit ve výši 3,0 % HDP. Při 63 VALIŠ, Z. Bohulibá instituce byla postupem času zneužita [online] [cit ]. Dostupný z WWW:< 70

71 dodrţení schválených výdajových rámců pro roky 2010 a 2011 by deficity v těchto letech dosáhly výše 2,9 % HDP, resp. 2,5 % HDP. 64 Následující tabulka a graf ukazují vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech Tabulka č.18. Vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech Pramen: Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2009, 24 dubna 2009[online], [cit ]. Dostupný z WWW:< doc.doc Graf č.13. Vývoj salda státního rozpočtu v 1. čtvrtletí v letech Pramen: data z tabulky č Oblasti řešení - aplikace na Českou republiku Jako jedna z forem řešení salda státního rozpočtu se nabízí moţnost zavedení takové reformy, která by měla za následek sníţení výdajů, popř. zvýšení příjmů SR. Velice nepříjemným tempem rostou výdaje spojené s obsluhou veřejného dluhu. Ty jsou ovšem aţ následkem prováděné politiky, proto by se měla redukční snaha zaměřit zejména na příčiny, které vedou k deficitnímu hospodaření. V této souvislosti velmi často bývají za příčinu povaţovány mandatorní výdaje sociálního charakteru. V grafu č. 14 je zachycen predikovaný vývoj mandatorních výdajů a příjmů SR v případě, ţe nebudou zavedeny reformy. Z grafu jasně vyplývá budoucí trend mandatorních výdajů, 64 Komentář k makroekonomické predikci, leden 2009 [online], [cit ]. Dostupný z WWW:< 71

72 ve kterém by uţ od roku 2009 příjmy nepokryly nárok na mandatorní výdaje. Takový stav na straně výdajů vytěsňuje tzv. diskreční prostředky, díky nimţ vláda realizuje svoji programovou politiku a financuje jiné výdajové priority. Graf č.14 Porovnání mandatorních výdaju SR s příjmy SR Graf 4: Porovnání mandatorních výdajů SR s příjmy SR Pramen: Pramen: MF ČR. Reforma Reforma veřejných veřejných financí financí [citováno [online], ]. [cit ]. Dostupný z WWW:< Reforma sociálního systému Vzhledem ke snaze o stabilizaci veřejných rozpočtů byl v roce 2008 schválen zákon, který je označován jako první ze tří etap sociálních reforem. Je platný od začátku roku 2008 a přináší s sebou řadu významných změn v oblasti státní sociální podpory (SSP), pomoci v hmotné nouzi, sociální péče, pojistných systémů, ţivotního a existenčního minima a zaměstnanosti. V následujícím grafu č.15 je nastíněn vývoj nákladů SSP ve dvou variantách. První představuje jejich vývoj bez zavedení navrhovaných úprav, coţ by vedlo k trvalému růstu výdajů a zatěţování výdajové strany SR. Druhý scénář do sebe implementoval úpravy směřující k redukci nákladů dávek SSP Reforma veřejných financí [online ], [cit ]. Dostupný z WWW:< /clanky/3901/mfcr_mpsv_rvf.pdf 72

73 Graf 6: Vývoj výdajů SSP bez reformy a s reformou Graf č.15 Vývoj výdajů SSP bez reformy a s reformou Pramen: MPSV. Reforma veřejných financí [citováno ]. Pramen: Reforma veřejných financí [online], [cit ]. Dostupný z WWW:< Realizované úpravy představují zrušení automatických valorizačních schémat u všech sociálních transferů vyjma důchodů. Dále zrušení dávek jako jsou příspěvek na školní pomůcky, pohřebné (s připuštěním výjimky v určitých případech), příspěvek na zvýšené ţivotní náklady. Ušetřit se dále má na adresnějším vyplácení přídavku na dítě, na sociálním příplatku a rodičovském příspěvku a na porodném. V oblasti zaměstnanosti má být sníţen příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti bude zpřísněno stejně jako postihy za práci načerno. 66 Cílem této politiky je větší motivace k práci a zvýhodnění těch, kteří pracují oproti těm, kterým se doposud více vyplatilo pobírat různé dávky. Reforma důchodového systému Vzhledem ke struktuře obyvatelstva a k posunům v tzv. stromu ţivota se ČR dostává do neúprosné situace, která vede k zásadním změnám v poměru pracujících obyvatel na důchodce. Celkové stárnutí obyvatelstva má ještě další dopady. Zvyšují se poţadavky ohledně dostupnosti a 66 Reforma veřejných financí [online ], [cit ]. Dostupný z WWW:< /clanky/3901/mfcr_mpsv_rvf.pdf 73

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč)

Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu České republiky 2014 - příjmy (v mil. Kč) V. Tabulková část Tabulka č. 1: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 příjmy Tabulka č. 2: Pokladní plnění státního rozpočtu ČR 2014 výdaje Tabulka č. 3: Příjmy kapitol r. 2014 Tabulka č. 4: Výdaje

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II.

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Téma: Státní rozpočet 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání 4. ročník

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2011 č. 692 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je:

V návrhu rozpočtu výdajů města na rok 2015 jsou celkové výdaje rozpočtovány v částce 624.763.851,17 Kč a tvoří je: Při tvorbě návrhu rozpočtu města na rok 2015 se vycházelo z předpokládaných ročních příjmů a ze skutečně dosaţených příjmů za rok 2014. Celkové příjmy jsou rozpočtovány v částce 632.659.859,17 Kč a tvoří

Více

6. Údaje rozpočtu po změnách se sledují průběžně (upravují se při každém rozpočtovém opatření).

6. Údaje rozpočtu po změnách se sledují průběžně (upravují se při každém rozpočtovém opatření). Příloha č. 5 k vyhlášce č. 535/2002 Sb. Rozsah a způsob sestavení finančního výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol, jimi zřízených organizačních složek státu a státních fondů (Fin 2-04U)

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2009 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium

Více

ROZPOČET MĚSTA JIŘÍKOVA

ROZPOČET MĚSTA JIŘÍKOVA M ě s t o J i ř í k o v Zastupitelstvo města Jiříkova schvaluje ROZPOČET MĚSTA JIŘÍKOVA NA ROK 2012 Obsah: 1. Úhrnná bilance příjmů a výdajů rozpočtu 2. Příjmy rozpočtu 3. Financování 4. Výdaje rozpočtu

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2007 H. Souhrn závěrečných účtů kapitol Sešit 3. Kapitoly 353-398 O b s a h Kapitola č. 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 355 Ústav pro studium

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012

Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Závěrečný účet Ústeckého kraje za rok 2012 Bilance příjmů a výdajů za rok 2012 Z porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů vyplývá, že hospodaření Ústeckého kraje za rok 2012 bylo schodkové se saldem

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 V Praze dne 24. listopadu 2011 Sp. zn.: 240/11-NKU45/117/11 Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 (k sněmovnímu tisku č. 516) předkládané v souladu s ustanovením

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 475/2013 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 475/2013 Sb. Sbírka zákonů ČR 475/213 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 475/213 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 214 a o změně zákona č. 54/212 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 213, ve

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Státní rozpočet, daňová soustava ČR VY_32_INOVACE_10_19 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III.

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo III. Téma: Rozpočet územních samosprávních celků 2. ročník - obor 64-41-L/51

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ STATUT DOTAČNÍHO FONDU NÁZEV: Statut dotačního fondu Královéhradeckého kraje PLATNOST OD: 14. září 2015 ÚČINNOST OD: 15. září 2015 ROZSAH PŮSOBNOSTI: Královéhradecký kraj Vypracoval:

Více

Struktura prezentace:

Struktura prezentace: Financování krajů Struktura prezentace: Krátké seznámení s územním uspořádáním České republiky Systém financování územní veřejné správy se zaměřením na financování krajů Hospodaření rozpočtů územních samosprávných

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Závěrečný účet Podhostýnského mikroregionu za rok 2013

Závěrečný účet Podhostýnského mikroregionu za rok 2013 Závěrečný účet Podhostýnského mikroregionu za rok 2013 Závěrečný účet je zveřejněn v elektronické podobě na webových stránkách Podhostýnského mikroregionu včetně příloh ( http://www.podhostynsko.cz/).

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy Ministerstvo financí prosinec 2014 Navrhovaná právní úprava implementace směrnice EU o rozpočtových rámcích členských

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU STATUT FONDU MĚSTA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU Město Žďár nad Sázavou zřizuje na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a v souladu s 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů samostatný

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17)

Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17) Závěrečný účet obce Hladké Životice za rok 2010 (dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 17) 1. Informace o účetní jednotce - Obec Hladké Životice - Hladké Životice, Hlavní

Více

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu

IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu IV. Přehled o stavech fondů organizačních složek státu V souladu s ustanovením 29 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je součástí návrhu státního závěrečného účtu i přehled o stavech

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů

Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů Základy financování VS (vazba na VF a FRR) ÚVOD Veřejný sektor ve vyspělých zemích rozhoduje o alokaci značné části disponibilních zdrojů společnosti, a tak není divu, že problematika jeho financování

Více

Třída 5 běžné výdaje 8.744,43 10.944,55 10.944.56 Třída 6 kapitálové výdaje 975,50 1.317,93 1.317,93 Výdaje celkem 9.719,93 12.262,48 12.

Třída 5 běžné výdaje 8.744,43 10.944,55 10.944.56 Třída 6 kapitálové výdaje 975,50 1.317,93 1.317,93 Výdaje celkem 9.719,93 12.262,48 12. Zveřejněno na úřední desce: v písemné podobě dne: 18.02.2014 v elektronické podobě dne: 18. 02.2014 Sejmuto z úřední desky: v písemné podobě dne:. v elektronické podobě dne:. Závěrečný účet Obce Bezděkov

Více

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy

Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Pravidla Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. pro hospodaření s fondy Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Hospodaření Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. (dále jen VVI ) se řídí 21 30 zákona č. 341/2005

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Příloha č. 7. Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek. Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Směrná účtová osnova 2013 Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu

CZ.1.07/1.5.00/34.0218. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Základy společenských věd. Test hospodářská politika státu Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Zim17 Vypracoval, Dne

Více

PROCES SCHVALOVÁNÍ, ZMĚN A KONTROLY DODRŽOVÁNÍ ROZPOČTU MĚSTA HRÁDEK NAD NISOU

PROCES SCHVALOVÁNÍ, ZMĚN A KONTROLY DODRŽOVÁNÍ ROZPOČTU MĚSTA HRÁDEK NAD NISOU MĚSTO HRÁDEK NAD NISOU Zastupitelstvo města vydává dokument Ev. č.: 23/003/2015 Č. j.: ----- S M Ě R N I C E M Ě S T A H R Á D E K N A D N I S O U PROCES SCHVALOVÁNÍ, ZMĚN A KONTROLY DODRŽOVÁNÍ ROZPOČTU

Více

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová

Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Martina Smetanová Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Martina Smetanová 27. listopadu 2014 KA ČR - úvod je samosprávnou profesní organizací má své volené orgány, které mají možnost zřizovat orgány pomocné.

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ 00575968 za rok 2012

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Malá Štáhle, IČ 00575968 za rok 2012 KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava KUMSX01 6E41B Čj.: MSK 36526/2013 Stejnopis č. 1 Sp. zn.: KON/4402/2012/Sam 113.1 V10 Vyřizuje: Ing. Eliška

Více

Závěrečný účet OBCE MALENICE za rok 2012

Závěrečný účet OBCE MALENICE za rok 2012 Obec Malenice, Na Návsi 98, 387 06 Malenice IČ 00251461, DIČ CZ00251461 e-mail: ou@obecmalenice.cz, www.obecmalenice.cz tel./fax: 383 371 035 Závěrečný účet OBCE MALENICE za rok 2012 1 Přílohy : Příloha

Více

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o.

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586

Více

2 667 828 *) 2 197 035 250 000

2 667 828 *) 2 197 035 250 000 Sbírka zákonů ČR Předpis č. 36/27 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 28 Ze dne 5.12.27 Částka 11/27 Účinnost od 1.1.28 http://http://www.zakonyprolidi.cz/cs/27-36 Aktuální znění (aktualizováno

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly

Více

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010

ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010 ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZDĚCHOV ZA ROK 2010 Podle 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů. 1/ Rozpočet, hospodářský výsledek / údaje jsou v Kč, po

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU. Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295

S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU. Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295 Obec Žernov, Žernov čp. 112, 552 03 Česká Skalice, IČO 00273295 S M Ě R N I C E č. O ROZPOČTU Obec: Žernov Adresa: Žernov 112, 552 03 Česká Skalice Směrnici zpracoval: Kropáčková Jitka Směrnici schválil:

Více

Příloha č. 5 - Příloha ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k prosinec 2011

Příloha č. 5 - Příloha ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k prosinec 2011 A.10. Informace podle 4 odst. 8 písm. d) zákona Účet Dotace celkem na dlouhodobý majetek ze státního rozpočtu (z AÚ k účtu 403) 1 v tom: systémové dotace na dlouhodobý majetek 2 z toho na: výzkum a vývoj

Více

MÚZO Praha, s.r.o. - PC výkaznictví JASU Datum tisku: 10.09.2015 čas: 14.17 R o z v a h a ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI PŘÍSPĚVKOVÉ

Více

NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU Svazku obcí Moravia za rok 2012

NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU Svazku obcí Moravia za rok 2012 Svazek obcí Moravia, 671 38 Višňové 212, okres Znojmo, IČ: 70947121, tel./fax: 515 339 130, e-mail: vladimir.korek@visnove.cz NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU Svazku obcí Moravia za rok 2012 (dle 17 zákona č. 250/2000

Více

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec

10/3 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA. Obec Účetní uzávěrka str. 1 Obec ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Účetní závěrku upravuje zákon o účetnictví v 18 a definuje ji jako nedílný celek, který je tvořen 5 účetními výkazy rozvahou, výkazem zisku a ztráty (tj. výsledovkou),

Více

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY PŘÍLOHA III USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) Příloha č. 1 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova

Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Příloha č. 7 vyhlášky - Směrná účtová osnova Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek Účtová skupina 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná

Více

Sněmovní tisk 913. Vládní návrh zákona o rozpočtu České republiky na rok 2010

Sněmovní tisk 913. Vládní návrh zákona o rozpočtu České republiky na rok 2010 Sněmovní tisk 913 Vládní návrh zákona o rozpočtu České republiky na rok 2010 - Státní rozpočet (218/2000 Sb.,) - Veřejné rozpočty v Cěské republice (250/2000 Sb.,) - Rozpočtové určení daní (243/2000 Sb.,)

Více

ROZPOČTOVÝ PROCES. dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění posledních předpisů

ROZPOČTOVÝ PROCES. dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění posledních předpisů ROZPOČTOVÝ PROCES dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění posledních předpisů V Ostravě dne 2. června 2014 Zpracovala: Ing. Eva Hubinková 1 Obsah 1. Rozpočtový

Více

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR

Podnik a daně. Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014. Jaromír Stemberg. daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Podnik a daně Vysoká škola finanční a správní zimní semestr 2014 Jaromír Stemberg daňový poradce, člen Komory daňových poradců ČR Český daňový systém Český daňový systém Český daňový systém zahrnuje tyto

Více

I. Účetnictví organizačních složek státu. 1 Organizační složky státu

I. Účetnictví organizačních složek státu. 1 Organizační složky státu I. Účetnictví organizačních složek státu 1 Organizační složky státu Institucionální sféra veřejného sektoru se po realizované reformě na základě nových platných předpisů člení na státní správu, samosprávu

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Žermanice, IC 00494259 za rok 2012

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Žermanice, IC 00494259 za rok 2012 , v KRAJSKY URAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly a interního auditu 28. října 117, 702 18 Ostrava k U M $ x II I fi' I Q V lt Čj.: MSK 18209/2013 Sp. zn.: Vyřl/uje: Teleron: Fax: E-mail: Datum: KON/12991/2012/Sam

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje. Pěva Čouková

Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje. Pěva Čouková Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje Pěva Čouková 11. prosince 2014 ZASTUPITELSTVU OBCE JE VYHRAZENO: Podle 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích 1) Schvalování závěrečného

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Daň a její konstrukční prvky

Daň a její konstrukční prvky Daň a její konstrukční prvky Daň a její charakteristika Daň je platba: zákonem určená povinná plynoucí do rozpočtu v penězích neúčelová nenávratná neekvivalentní najdu ji ve Sbírce zákonů; v rámci legislativního

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD M E T O D I C K Ý P O K Y N k provedení Zásad vztahů orgánů kraje k příspěvkovým organizacím, které byly zřízeny krajem nebo byly na kraj převedeny zvláštním zákonem Úplné

Více

Třída 5 běžné výdaje 9.823,65 13.311,35 13.311.37 Třída 6 kapitálové výdaje 5.510,00 689,99 689,99 Výdaje celkem 15.333,65 14.001,34 14.

Třída 5 běžné výdaje 9.823,65 13.311,35 13.311.37 Třída 6 kapitálové výdaje 5.510,00 689,99 689,99 Výdaje celkem 15.333,65 14.001,34 14. Zveřejněno na úřední desce: v písemné podobě dne: 29.5.2015 v elektronické podobě dne: 29.5.2015 Sejmuto z úřední desky: v písemné podobě dne:. v elektronické podobě dne:. Závěrečný účet Obce Bezděkov

Více

ÚZEMNÍ ROZPOČTY. Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012

ÚZEMNÍ ROZPOČTY. Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012 ÚZEMNÍ ROZPOČTY Ing. M. Červenka, VŠFS Praha, listopad 2012 Finanční systém na úrovni územní samosprávy Součást veřejné rozpočtové soustavy Obdobné principy jako u SR Dobrovolnost u řady oblastí (mimorozpočtové

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů V Praze dne 21. listopadu 2012

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů V Praze dne 21. listopadu 2012 z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů ISSN 1803-6082 (on line) Ročník: 2012 Číslo: 5 V Praze dne 21. listopadu 2012 http: www.mfcr.cz http://www.denik.obce.cz

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE

S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE S T A T U T FONDU INVESTIC LIBERECKÉHO KRAJE - a k t u a l i z o v a n é ú p l n é z n ě n í - Usnesením zastupitelstva kraje č. 351/03/ZK ze dne 18.11.2003 byl, v souladu s ustanovením 14 zákona č. 129/2000

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í. č. 691 ze dne 28.11.2012 č.j.: 776/2012 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Pro schůzi Rady městské části U S N E S E N Í č. 691 ze dne 28.11.2012 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2014-2017 Rada městské části I. s o u h l a

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

Pří. Klasifikace (člen. jmů: říjm

Pří. Klasifikace (člen. jmů: říjm Pří říjmy veřejn ejných rozpočtů Veřejné příjmy jsou základním zdrojem krytí veřejných výdajů tzn., že v případě politiky vyrovnaného rozpočtu jsou veřejné příjmy rozpočtovým omezením. Klasifikace (člen

Více

I I I. ZÁKON ze dne 2015,

I I I. ZÁKON ze dne 2015, I I I. N á v r h ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé

Více

Návrh Závěrečného účtu Obce Zahrádky za rok 2014

Návrh Závěrečného účtu Obce Zahrádky za rok 2014 Návrh Závěrečného účtu Obce Zahrádky za rok 2014 Obec Zahrádky hospodařila dle rozpočtu schváleného zastupitelstvem obce dne 5. 12. 2013 usnesením č. 47/2013 jako přebytkový. Podkladem pro vypracování

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Zpráva o výsledku hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.

Zpráva o výsledku hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí. v systému KEO-Účetnictví Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření ÚSC a DSO souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V programu KEO ÚČETNICTVÍ jsou připravené sestavy, grafy a volné

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 151/2015 č.j.: 151/2015 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 127 ze dne 02.03.2015 Rozpočtový výhled městské části Praha 3 na období 2016 2020 Rada městské části I. s o u h l a s í II. 1.

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU SVAZKU OBCÍ DYJE ZA ROK 2014

NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU SVAZKU OBCÍ DYJE ZA ROK 2014 Svazek obcí Dyje 671 27 Hrádek 16 IČ: 71201378 NÁVRH ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU SVAZKU OBCÍ DYJE ZA ROK 2014 Návrh závěrečného účtu Svazku obcí Dyje za rok 2014 je v souladu s ustanovením 17 odst. 6 zákona č. 250/2000

Více

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4.

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda, 25. 4. 2014 Návrhy, které budou projednány ve druhém čtení dne 29.

Více

OBECNÍ ÚŘAD Bříza. I. Úvodní ustanovení Finanční kontrola je součástí finančního řízení zabezpečující hospodaření s veřejnými prostředky.

OBECNÍ ÚŘAD Bříza. I. Úvodní ustanovení Finanční kontrola je součástí finančního řízení zabezpečující hospodaření s veřejnými prostředky. OBECNÍ ÚŘAD Bříza SMĚRNICE Č 2/2015 O ZABEZPEČENÍ ZÁKONA PRO VÝKON KONTROLY č. 320/2001 Sb. O FINANČNÍ KONTROLE a Manuál provádění kontrol k programu průběžných a následných kontrol Obec: Bříza Adresa:

Více

Závěrečný účet obce Horní Tošanovice za rok 2013

Závěrečný účet obce Horní Tošanovice za rok 2013 Závěrečný účet obce Horní Tošanovice za rok 2013 1) Údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu za rok 2013 Obec Horní Tošanovice hospodařila v roce 2013 dle schváleného rozpočtu, který byl schválen dne 17.12.

Více

Návrh rozpočtu na rok 2016

Návrh rozpočtu na rok 2016 Svazek obcí pro hospodaření s odpady Bystřice pod Hostýnem Návrh rozpočtu na rok 2016 Údaje o organizaci Identifikační číslo 479 34 379 Název Sídlo Svazek obcí pro hospodaření s odpady Bystřice pod Hostýnem

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více