N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost"

Transkript

1 Cahiers du CEFRES N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Jean-Marc SIROËN Nacionalismus v mezinárodních hospodářských vztazích Référence électronique / electronic reference : Jean-Marc Siroën, «Nacionalismus v mezinárodních hospodářských vztazích», Cahiers du CEFRES. N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost (ed. Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux). Mis en ligne en / published on : décembre 2010 / december 2010 URL : Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE Ce document a été généré par l éditeur. CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE

2 Nacionalismus v ekonomických vztazích Jean-Marc Siroën Je možné, že liberalismus 80. let dokázal odsunout do pozadí jiný, poněkud paradoxní, ovšem hluboce zakořeněný jev - vzestup nacionalismu v mezinárodních hospodářských vztazích? Diskuse o tomto problému nabývá čas od času na intenzitě a vybírá si za oběť některou zemi, nerespektující podle všeho pravidla ekonomické hry, která ostatně nejsou zdaleka ve všech případech úplně jasná. V oblasti mezinárodních hospodářských vztahů se tato nacionalistická horečka projevila zvýšeným používáním překážek kladených do cesty volnému obchodu. Obchodní konflikty se objevily i v oblastech, které jich byly až dosud ušetřeny - v zemědělství, leteckém a zbrojním průmyslu a v oblasti kulturních statků. Rizika takového vývoje jsou evidentní. Výstražným příkladem zůstává i nadále katastrofa třicátých let. Přesto tato hrozba přetrvává. K tomu, aby jí bylo možné předejít, je třeba porozumět teoretickým základům ekonomického nacionalismu. Nejdříve si je proto připomeneme a potom je budeme konfrontovat se zásadami liberalismu. Uvedeme odlišnosti nacionalismu "autarktního" a nacionalismu "hegemonistického". Ukážeme, že v rozporu se vžitou představou byl poválečný ekonomický systém liberální pouze zdánlivě. GATT totiž zůstává prodchnut ekonomickým nacionalismem. Novým jevem není tedy ani tak zesílení nacionalistického přístupu v mezinárodních ekonomických vztazích, jako spíše zpochybnění jeho nástrojů. Nakonec budeme analyzovat prostředky, s jejichž pomocí se lze vyhnout nástrahám ekonomického nacionalismu. Teoretické základy ekonomického nacionalismu Někdy není lepšího prostředku k šíření určitého učení než neznalost jeho obsahu nebo dokonce jeho existence. Silnou stránkou tohoto přístupu je jeho zdánlivý soulad se zdravým rozumem. Vysvětlení nebývají vždy tak logicky skloubená jako v případě liberála Rueffa, který popíral význam platební bilance, jejíž koncepci vytvořili merkantilisté na základě měnově platebního vymezení národa (země). Nezřídka totiž slyšíme tutéž osobu obhajovat jedním dechem Ricardovu teorii a současně i tak žádoucí dosahování obchodních přebytků (i když vlastně teorie komparativních výhod počítá s automatickým vyrovnáváním platební bilance). A nezajímal se o salda obchodní bilance dokonce i... Adam Smith? Ekonomický nacionalismus a liberalismus Politologové, zejména R. Gilpin (1), se domnívají, že politickou ekonomii mezinárodních vztahů lze rozdělit do tří myšlenkových proudů: liberalismus, marxismus a nacionalismus. Můžeme jen konstatovat neexistenci nábožensky motivovaných učení a zánik marxismu. Zbývá tedy srovnat nacionalismus a liberalismus. Převládá-li druhý z nich v ekonomickém vzdělávání, první pak bezpochyby dominuje ve veřejném mínění a v politické praxi. Nacionalistické učení v ekonomii Nacionalistická doktrína byla v různých obdobích a v různé formě ztělesňována merkantilisty, německou historickou školou, různými protekcionistickými proudy (Hamilton, List, Carey, Jeanneney), zastánci "třetího světa" s jejich "autocentrickým rozvojem" nebo obhájci průmyslové politiky. Historicky předcházel ekonomický nacionalismus, i když pod odlišnými označeními, nacionalismu politickému, jehož počátek se obvykle spojuje s francouzskou revolucí. V modernější podobě je obsažen v prvních merkantilistických dílech l6. století. Všechny tyto proudy mají určitý počet společných bodů, které vytvářejí jádro celého učení: nutnost existence silného a respektovaného státu, který bude finančně a administrativně ovlivňovat vývoj ekonomických struktur, zdůraznění úlohy průmyslu - nástroje k dosažení ekonomické síly - a zemědělství - garanta potravinové nezávislosti. Tyto dva sektory však přesto nezaujímají v hierarchii stejné místo. Již od dob Colberta existuje názor, že průmysl umožňuje rozvoj zemědělství a ne naopak (což by ostatně bylo v rozporu s prokázanou skutečností). Služby jsou považovány za neproduktivní nebo, v modernější a umírněnější verzi, za závislé na rozvoji průmyslu (2). Nacionalisté se domnívají, že nejdříve je třeba přispět k budování, konsolidaci nebo posílení vlastní země a národa a teprve potom věnovat pozornost uspokojení potřeb jednotlivců a spotřebitelů. Prioritní význam přisuzují státu, národní bezpečnosti, vojenské síle. Nacionalismus ve své ekonomické verzi si sice neklade

3 za cíl maximalizaci okamžitého blahobytu jednotlivců-občanů, ovšem v delším časovém horizontu má silná země zajistit prosperitu, ve větší míře chráněnou před případnou chtivostí sousedů. Jak zdůraznil Viner (3), jsou spolu síla a bohatství v nacionalistické doktríně nerozlučně spjaty. Představují dva nej-vyšší cíle národní politiky. Samotný termín "studené války", lochneská příšera ekonomických diskusí, v sobě perfektně ztělesňuje nacionalistickou koncepci ekonomiky (4). Liberalistické učení Akademická podoba nacionalistického učení byla prakticky zlikvidována koncepčním vítězstvím učení liberalistů. "Bohatství národů" A. Smithe je především souborem argumentů proti nacionalistickému učení, které on sám o-značuje za "kramářský systém". Metafora "neviditelné ruky" je tudíž obhajobou všeobecné harmonie dosažené individuálním sledováním osobního zájmu ze strany každého jednotlivce, ne tedy již kolektivní instituce typu státu-národa. Liberálové nepopírají reálnou politickou existenci národa ani legitimitu národního ideálu. Stavějí se však proti způsobu aplikace této koncepce v ekonomii. Teorie automatického vyrovnávání platebních bilancí, znovuobjevená Humem v polovině l8. století, nás přesvědčuje dokonce o nekonsistentnosti tohoto "vnějšího omezení", na které se tolik odvolávají zastánci intervencionismu. Není proto důvodu, aby rozvoj dobrovolné směny mezi státy, která je zdrojem bohatství, narážel na národní hranice. Liberalisté tedy od sebe oddělují analýzu tvorby bohatství od politické analýzy síly země. Národ se tak stává terrou incognitou ekonomické vědy. Přijetí liberalistické ideologie nevylučuje používání nacionalistických nástrojů. Když však Smith připouští opodstatněnost protekcionismu v situacích, kdy je ohrožena národní bezpečnost, přijímá tím současně i její negativní dopady na bohatství a na životní úroveň. Národní bezpečnost se stává zbožím jako každé jiné a tudíž podléhá možnosti volby ze strany spotřebitelů-občanů. Můžeme mít buï děla, nebo máslo, nikoli oboje. Na druhé straně uvidíme, že nacionalistická ideologie nevylučuje použití liberalistických nástrojů. Všichni merkantilisté nebyli tedy protekcionisty, nebo» i volný obchod může posloužit zájmům národa. To je ostatně to, co bylo vyčítáno britskému, později pak západnímu liberalismu l9. a 20. století. Liberalističtí autoři vypracovali analytickou definici národa, která nemá žádný politický význam. Jak říká Perroux, národ je často definován jako "blok" výrobních faktorů, pohyb-livých uvnitř země, ale nepohyblivých mezi zeměmi. Rovněž merkantilisté používali specificky ekonomickou definici národa (země): místo, kde se hromadí peníze. Peníze se stávaly atributem suverenity. "Money is power", tvrdil keynesiánec Harrod. Směnný kurs, který bychom si přáli, není rovnovážným kursem klasiků. V některých případech musí být nadhodnocen z prestižních důvodů nebo podhodnocen kvůli snaze zlepšit platební bilanci. Naproti tomu klasičtí liberálové od Ricarda k Friedmanovi usilují o takové ekonomické instituce, které by umožnily neutralitu mezinárodních měnových vztahů. Merkantilistická definice národa by tak byla zcela zbavena obsahu. Je jasné, že volný pohyb kursů, v rozporu s očekáváním Friedmana, spíše rozšířil instrumentárium nacionalistických politik. Každá země, která disponuje velkou finanční silou, mohla manipulovat se svým kursem, aniž by brala v úvahu možné dopady na ostatní země. Dnes jsou již zastánci merkantilismu poměrně málo početní. Nacionalistické a merkantilistické učení dnes analyzuje bez předsudků jen málo učebnic. Schumpeter, Viner nebo Keynes představují v tomto století několik vzácných výjimek. Hegemonistický nacionalismus a autarktní nacionalismus Nacionalismus, a» už politický nebo ekonomický, může nabývat formy hegemonistické nebo formy více či méně autarktní. Hegemonistická forma nacionalismu se opírá o velmi širokou definici národa. Národní bezpečnost, nebo ve vyhraněnější podobě síla země tíhne k více či méně akcentované kontrole politiky uskutečňované za hranicemi národního státu. Pojmy jako "životní prostor", "hráz", "sféra oboustranné prosperity", "zóny vlivu" jsou, i když s rozdílnou intenzitou, spojeny s touto formou nacionalismu. Extrémními případy hegemonis--tického nacionalismu byli Napoleon nebo Hitler. Jednou z "měkčích" forem byla americká hegemonie v poválečném období. Autarktní forma nacionalismu staví na spoléhání na vlastní síly, na oddělení se od ostatního světa, na akcentování národních hodnot, a» už skutečných nebo domnělých. Etrémními případy jsou Albánie Envera Hodži nebo Pol Potova Kambodža. Obě formy nacionalismu mohou koexistovat. Spojené státy, které vedly po válce velmi intervencionistickou politiku, jsou neustále vystaveny pokušení izolacionismu a obtížnost role amerických vedoucích politických činitelů spočívá právě v navigaci mezi těmito dvěma aspiracemi. I samotné Japonsko

4 je poznamenáno tímto rozporem: jeho vnitřní omezení a ekonomická volba ho tlačí směrem k extroverzi, ale současně si zachovává "konzervativní" věrnost tradičním hodnotám a jeho veřejné mínění je namířeno proti myšlence jakékoli angažovanosti navenek. Tyto dvě formy nacionalismu lze znázornit následujícími grafy: Horní graf se vztahuje k "Lafferově křivce" nákladů na suverenitu. Bezpečnost země a národa roste s náklady až do určité úrovně (bod A), poté se snižuje. Za určitým prahem tak neproduktivní náklady na suverenitu vedou k vytlačení produktivních činností a celou ekonomiku ochuzují. Ta již potom nemá finanční prostředky k tomu, aby udržela dříve dosaženou úroveň bezpečnosti. Tuto situaci výstižně charakterizuje termín "imperial overstretch" popularizovaný P. Kennedym (5). Spodní graf je založen na nacionalistickém principu, podle něhož úroveň spotřeby (současné nebo budoucí) roste s úrovní suverenity. Odvozuje se od horního grafu: maximum aktualizované spotřeby A odpovídá stejné optimální úrovni nákladů na suverenitu jako v horním grafu. Graf č. 1 Úroveň suverenity v závislosti na nákladech na suverenitu

5 Je evidentně nemožné vyjádřit průběh těchto křivek kvantitativně. Zainteresovaní účastníci však umis»ují svoji zemi do grafu podle subjektivních hledisek. Zastánci hegemonistického nacionalismu se domnívají, že jejich země leží nalevo od bodu A. Jakékoli zvýšení nákladů na suverenitu (vojenské výdaje, vázaná pomoc atd.) má tedy dříve či později vést k růstu úrovně spotřeby. Naproti tomu zastánci autarktního nacionalismu mají zato, že náklady spojené s hegemonií jsou kontraproduktivní a že je třeba je snížit a tak dosáhnout růstu úrovně jak spotřeby, tak i suverenity. Starý slogan novináře R.Cartiera "Bližší košile než kabát. " vysti-huje docela dobře tuto situaci. Tímto způsobem, jak to naznačily reakce předcházející válce v Perském zálivu, situují američtí představitelé a republikánská opozice v Kongresu Spojené státy pravděpodobně do levé zóny grafu. Demokratická většina naopak (odmítnutí zahraničních intervencí, snížení vojenských výdajů, protekcionistické požadavky atd.) a někteří intelektuálové (jako P.Kennedy) umisťují Spojené státy do zóny vpravo. Ve srovnání s tím zachycuje graf č. 2 liberální koncepci "másla nebo děla". Jednotlivci, jejichž preference jsou vyjadřovány kolektivní indiferenční křivkou, si volí mezi žádoucí úrovní bezpečnosti a úrovní spotřeby. Bod B představuje optimum. Graf č.2

6 Stálá přítomnost ekonomického nacionalismu Tlak ekonomického nacionalismu je dnes na diskusní úrovni nepopiratelný. Jeho konkrétní dopady však prozatím, i když nejsou zanedbatelné, zůstávají omezené. Dopustili bychom se přesto chyby v hodnocení situace, kdybychom přecenili poválečný liberalismus a tudíž vznik současného obratu v teorii. Poválečný nacionalismus Po druhé světové válce se skutečně mohlo zdát, že dochází k efektivní liberalizaci mezinárodních ekonomických vztahů. Což není GATT symbolem příklonu zodpovědných hospodářských činitelů k liberalismu? Ve skutečnosti se ekonomika, aniž bychom ji chtěli sebeméně oddělovat od politiky a státu, dala do služeb studené války. Hospodářský úspěch kapitalistic-kých zemí se tedy jevil jako průběžný cíl dominující velmoci - USA - mající prokázat systémovou převahu a zmírnit relativní váhu nákladů na suverenitu či hegemonii - zbrojení, zahraniční pomoc, ekonomické ústupky spojeneckým zemím. Ekonomika splnila svou funkci skutečně na výbornou, nejen urychlila zhroucení bývalých socialistických zemí, které dnes přebírají západní model, někdy dokonce s nadšením novokřtěnců. Vytvoření Evropy Společenství bylo motivováno snahou o posílení bezpečnosti - ekonomické i politické - všech evropských zemí. Bylo však třeba čekat až na Margaret Thatcherovou, která konečně předložila liberalistickou alternativu - již načrtnutou některými ekonomy (hlavně Ropke a Hayek) - Evropy, která byla považována, a» už právem či neprávem - za příliš intervencionistickou, byrokratickou a tíhnoucí k plánovitosti. Přes své odchylné liberální zaměření se "eurokratická" diskuse liší jen málo od děl Lista, který prezentoval celní unii - Zollverein- jako podstatný příspěvek k budování Německa. Duch merkantilismu pronikl i do doktríny GATT. Nacionalistické koncepce "újmy", "národních zájmů" atd. jsou široce používány v samotném textu Dohody. Snížení celních sazeb v obchodě průmyslovými výrobky - které je výsledkem celních konferencí GATT - bylo akceptováno jen v té míře, ve které se všechny země domnívaly, že je pro ně tato koordinovaná liberalizace výhodná. Naproti tomu ve všech ostatních oblastech - zemědělství, kultura, služby... - nebo v případě ostatních obchodně politických nástrojů - subvencí, netarifních bariér atd. - byla výhoda z liberalizace pro každou jednotlivou zemi méně významná. Jak je možné, že v zásadě nacionalistické politiky sáhly po nástrojích liberální povahy jako snížení celních sazeb? Jak se nacionalistická koncepce vůbec mohla obejít bez nacionalistických nástrojů? Rozdíl mezi liberální koncepcí - Ricardovou - liberalizace obchodu a nacionalistikou koncepcí může být ilustrován za pomoci příkladu. Mějme dvě země: každá z nich má možnost zvolit si buï liberalismus, nebo protekcionismus. Neprovádějí mezi sebou žádnou koordinaci (hra nekooperativní) a tudíž nepode-pisují dvoustranné dohody (případně dohody mnohostranné, uvažujeme-li větší počet zemí) směřující k nastolení volného obchodu. Tabulka č. l zachycuje případ ricardovský a tab. č. 2 případ nacionalistický. První číslo v závorce se vztahuje na přínos pro zemí A a druhé na přínos pro zemi B. V ricardovském případě (tabulka č.l) je řešením nekooperativní rovnováhy (tzv. Nashova rovnováha) situace, kdy si obě země zvolí současně, ale bez vzájemné koordinace, volný obchod. Z hlediska země A je totiž bez ohledu na aktivitu země B protekcionismus méně výhodný než volný obchod. I když B chrání svůj trh, může A stále zlepšovat své reálné směnné relace tím, že bude dovážet levnější zboží ze zahraničí. Stejná úvaha platí symetricky i pro zemi B. V této situaci neexistuje žádný důvod pro vytváření institucí jako GATT. Země mají spontánně tendenci tíhnout k volnému obchodu. Stačí je přesvědčit o přínosu, který z toho budou mít. Tabulka č. l Ricardovský případ Země B Volný obchod Protekcionismus Země A Volný obchod (100, 100) (50, -60) Protekcionismus (-60, 50) (-50, -60) Koncepce, která stála u zrodu GATT, je odlišná. Vztahuje se na případ typu "vězňovo dilema" (tab. č. 2) V tomto případě se žádná země nedomnívá, že by mohla získat jednostrannou liberalizací svého obchodu. A»

7 už druhá strana provádí liberalistickou nebo protekcionistickou politiku, je protekcionismus v nekooperativním případě stále nejlepším (nebo nejméně špatným) řešením. Nas-hovy rovnováhy je dosaženo v případě, že se všechny země chovají protekcionoisticky, ovšem každá z nich v našem příkladě zaznamená ztrátu ve výši 50. Tento výsledek je tím překvapivější, že všeobecně uplatněná politika volného obchodu by byla přinesla zisk ve výši l00 pro všechny. Do tohoto typu analýzy přesně zapadá protekcionistický tlak třicátých let. Tabulka č. 2 Nacionalistický případ Země B Volný obchod Protekcionismus Země A Volný obchod (100, 100) (-60, +110) Protekcionismus (110, -60) (-50, -50) Uzavření dohod o spolupráci jako např. GATT umožňuje dosáhnout optima, v němž v našem příkladu obě země získávají l00 místo ztráty ve výši 500. Pravidla GATT si tedy nekladou za cíl zásadní liberalizaci obchodu, ale situaci, v níž každý bude mít vzhledem ke svým národním cílům důvod spolupracovat s ostatními. Aby tato forma "hry" byla přijatelná, je nutno nejen maximalizovat relativní zisk z volného obchodu, ale také (protože zůstáváme v nacionalistické koncepci) minimalizovat náklady spojené s volným obchodem, jakkoli je liberalisté popírají nebo podhodnocují. Únikové doložky z článku XIX, "restrikce určené k ochraně rovnováhy platební bilance" (článek XII), články týkající se subvencí (článek XVI) nebo dumpingu (článek VI), případně článek XXI o "výjimkách z důvodu bezpečnosti" jsou toho dokladem, i když někdy až v karikaturní podobě (6). Vyloučení zemědělství z působnosti GATT bylo moti-vováno skutečností, že smluvní strany nespatřovaly v kooperativní rovnováze v tomto sektoru žádnou výhodu. Spolupráce však není v žádném případě příliš výrazná, má-li jedna země hegemonistický vliv na zemi druhou. Např. pro zemi A znamená kooperativní řešení ztrátu ve výši l0 ve srovnání se situací, kdy by chránila jednostranně svou ekonomiku sama. Tato hegemonie se může projevit ve formě nevyrovnaně sjednaných liberalizačních dohod nebo zatajováním informací o skutečné úrovni protekcionismu. Země mohou být v pokušení "švindlovat" (7). K současné krizi v GATT došlo proto, že tato praxe vedla nakonec ke ztrátě funkčnosti systému mezinárodního obchodu. Tabulka č. 2 umožňuje lépe definovat dva termíny, které bývají často směšovány: vůdcovství (leadership) a hegemonie. Vůdce (leader) je ten, kdo přebírá iniciativu a prosazuje v tomto případě vzájemně uspokojivé kooperativní řešení. Předpokládejme tedy naopak, že země A má asymetricky silnější vliv na B - A se bude chovat jako hegemon, dosáhne-li řešení, které je pro ni nejvýhodnější, tj. v našem příkladě toho, že vnutí ostatním volný obchod a sama si přitom zachová ochranu domácí ekonomiky. V tomto případě může hegemonistická mocnost "odškodnit" ovládanou zemi tím, že např. vyplatí zemi B, která uplatňuje volný obchod, l0 jednotek navíc. Tato poslední možnost vystihuje docela dobře situaci, která panovala v ekonomických vztazích mezi zeměmi východního bloku: SSSR jim vnucoval málo efektivní politiku, ale "odškodňoval" podřízené země (preferenční zásobování surovinami, převoditelný rubl jako nenávratná půjčka a záruka odbytiš» atd.), což následně nevedlo ke zpochybňování suboptimálního charakteru této spolupráce. Současná podoba ekonomického nacionalismu Nacionalistická diskuse se obvykle skrývá za argumenty zdánlivého zdravého rozumu s moralistickým podtextem. Můžeme tedy nalézt určité argumenty, které jsou typické pro současné nacionalistické diskuse. "Poctivost" v mezinárodním obchodě Tento argument, který není nový, byl v posledních dvaceti letech zvláště zdůrazňován. Spojené státy a Evropská společenství se častěji uchylovaly k antidumpingovým než k vyrovnávacím clům (viz tab. č. 3). Definice nekalých praktik byla rozšířena a paleta odvetných opatření se obohatila i přes opakovaný nesouhlas GATT (továrny "šroubováky" v Evropských společenstvích a oddíl 30l a "super 30l" ve Spojených státech). Pojem "přiměřené ceny" v textech upravujících dumping ("fair value" ve Spojených státech),

8 důstojný to nástupce scholastického myšlení Tomáše Akvinského, má jen velmi nepevné ekonomické základy, zvláště v systému nedokonalé konkurence, kde panují volně pohyblivé kursy. Tato opatření se opírají o myšlenku, že jedna země se může obohatit na účet země jiné (8). Toto tvrzení je v rozporu s klasickým liberalismem, který se naopak domníval, že poškozena je země, která používá "nepoctivý" nástroj: dumping zlepšuje směnné relace a životní úroveň v dovážející zemi a subvence může být vykládána jako "obrácená pomoc" (tento výraz pochází od Friedmana) dovážející zemi. V systému volně pohyblivých kursů by se úsilí každé země, která by takto stimulovala své vývozy, znehodnocovalo zpevněním kursu její měny. Tabulka č. 3 Vyrovnávací a antidumpingová cla vybíraná USA a EHS Země s nízkými mzdovými náklady Nízká úroveň odměňování práce v některých zemích je často prezentována jako zvláštní forma nekalé konkurence. Americký obchodní zákon z r. l988 považuje za "nepoctivé" ty země, ve kterých chybí uzákonění minimální mzdy. Takto byla často zdůvodňována ochrana textilního průmyslu. Tento argument je pro klasického liberála ricardovského typu absurdní: mzda musí být hodnocena ve vztahu k produktivitě práce. Právě proto, že vyplácí nižší mzdy, se může méně výkonná země stát konkurenceschopnou ve výrobě těch výrobků, u kterých má menší komparativní nevýhodu, a tak má možnost zúčastnit se mezinárodní směny. Stejná mzdová úroveň ve všech zemích - sektor po sektoru - by znamenala, že úroveň produktivity práce je všude stejná. V takovém případě by potom neexistoval žádný důvod k mezinárodní směně, alespoň v ricardovském pojetí.

9 "Reciprocita" "Reciprocita" je spolu s "poctivostí" jedním z nejvíce evokovaných pojmů. S touto koncepcí je spojena myšlenka rovnováhy, parity, spravedlnosti. V ricardovském schematu, kde každá země získá na tom, že se otevře, dokonce i jedno-stranně, ztrácí toto pojetí smysl. Zdá se však, že v "nacionalistickém" schematu typu "vězňova dilematu" je reciprocita základním pravidlem hry. Reciprocita byla skutečně vtělena do dohod a jednání GATT. Jednalo se tehdy však o relativní reciprocitu v úrovni koncesí přijímaných smluvními stranami: dnes jde spíše o reciprocitu absolutní, to znamená o dohody o "vyrovnání" podmínek, za kterých se uskutečňuje mezinárodní obchodní výměna (9). Tato koncepce vyžaduje, aby se obviněná země přizpůsobila podmínkám země, požadující reciprocitu. Zpochybňuje se tak legislativa, tradice, struktury a chování v zemi, která by se měla přizpůsobit. Země, která požaduje z nacionalistických důvodů aplikaci principu reciprocity, odmítne udělat totéž ve svém vlastním případě ve jménu stejné nacionalistické koncepce. "Reciprocita" je tedy špatnou náhražkou spolupráce, a to i v samotném rámci nacionalistické koncepce mezinárodních ekonomických vz-tahů. Rovnováha ve vzájemných vztazích Nerovnováha ve dvoustranných vztazích - celková či odvětvová - je často považována za nezvratný důkaz nekalých praktik partnera. Pokud Japonsko vyváží více automobilů, než jich dováží, je to, jak někteří tvrdí, proto, že Japonsko více chrání svůj vnitřní trh. Tento názor zastává část členů amerického parlamentu (jejichž hlavním vůdcem je senátor Gephardt). Tento způsob uvažování znamená znovu popření klasického přístupu k mezinárodní směně: mezinárodní dělba práce může snadno vést k vytvoření pasiva země vůči některým partnerům, ale také ke vzniku aktiv vůči partnerům jiným. Vyrovnanost obchodní bilance Nacionalistický názor, který obecně zdůrazňuje stimulační úlohu průmyslu a neproduktivní charakter služeb, omezuje svůj rozbor platební bilance pouze na nejvyšší úroveň: obchodní bilanci, případně bilanci obchodu průmyslovými výrobky. Věrni merkantilistické tradici považují jeho zastánci přebytek obchodní bilance za ukazatel, vypovídající o dobrém zdraví naárodního hospodářství země. Musí se proto stát cílem hospodářské a zejména průmyslové politiky země. S liberalizací pohybu kapitálu je potom spojena obava ze ztráty nezávislosti, která údajně hrozí v důsledku dovozu kapitálu, nutného k financování obchodního deficitu. Takto byly podrobeny tvrdé kritice např. japonské investice v USA. Nákup prestižních nemovitostí nebo filmových studií byl považován za ohrožení národní bezpečnosti. Snaha o dosahování aktiv obchodní bilance je výsostně nacionalistická, nebo» je nutně spojena se vznikem deficitu někde jinde. Keynes ve své analýze merkantilismu správně zdůraznil merkantilistický charakter tohoto přístupu. Na druhé straně deficitní země rády zastávají názor, že celkového obchodního přebytku lze dosáhnout pouze nekalými praktikami, a» už makro- či mikroekonomické povahy. V posledních letech tak Spojené státy vyvíjely tlak na Japonsko a na Spolkovou republiku Německo, aby zrevidovaly svou rozpočtovou, daňovou a měnovou politiku, které podle jejich názoru nadměrně brzdily spotřebu. Na rozdíl od tohoto názoru se liberalisté domnívají, že obchodní přebytek vlastně zemi ochuzuje, nebo» ta vyváží více, než dováží, a tudíž spotřebovává a investuje méně, než vyrábí. Rozdíl mezi nimi vytváří úspory, které slouží k financování investic a tedy rozvoje... v jiných zemích. Ochrana "strategických" odvětví Stát často zasahoval za účelem ochrany některých odvětví považovaných za "strategická" nebo nezbytná pro bezpečnost země. Tato odvětví se vyznačují stimulačním působením na ostatní sektory a jejich hospodářský pokles by tudíž měl za následek úpadek větší části domácí ekonomiky nebo odvětví bezprostředně spjatých s národní bezpečností jako např. zbrojní průmysl. Za odvětví tohoto významu bylo po dlouhou dobu považováno např. hutnictví nebo těžba uhlí. Dnes je nejčastěji používána jako příklad výroba elektronických součástek. Jiné sektory jsou spíše spojeny s "požadavkem" nezávislosti a bezpečnosti: zemědělství (potravinová soběstačnost), "kulturní průmysl"... Konečně pak, z důvodu tradice nebo skutečného významu je považována za zcela přirozenou snaha o přežití některých odvětví: automobilového či textilního průmyslu a po dlouhou dobu i stavby lodí. GATT umožňuje, zejména prostřednictvím únikové doložky nebo zvláštních dohod (jako např. dohoda Multifibre) ochranu některých

10 odvětví národního průmyslu. Také sám Smith souhlasil s použitím tohoto argumentu. Je tedy poměrně obtížné solidně popřít tyto názory z pozice liberalismu. Přesto byly v tomto směru vysloveny některé kritické výhrady. Především je dosti obtížné vymezit výše zmíněná odvětví. Nestačí říci, že příslušné odvětví je důležité pro národní bezpečnost, protože to je v krajním případě vlastně každé z nich. Máme zde slavný příklad výroby knoflíků, která je nezbytná pro národní nezávislost, protože je armádním dodavatelem prostřednictvím uniforem vojáků. Je třeba si rovněž položit otázku hranice, za kterou už státní intervence nemá opodstatnění. Je koneckonců možné a méně nákladné vytvořit dostatečné zásoby knoflíků v době míru a eliminovat tak nebezpečí, že v době války budou vojákům padat kalhoty. Rizikem je zde ovšem pokles blahobytu a ochuzení země, které nakonec poškodí ekonomiku a bezpečnost, kterou jsme původně chtěli posílit. Tím, že se zřekneme dovozu japonských elektronic-kých komponentů, prodávaných za dumpingovou cenu, snížíme možná i konkurenční schopnost výrobků, v nichž jsou tyto komponenty zabudovány nebo se budeme muset smířit se zdražením některých druhů výzbroje. Je ostatně nutné vzít v úvahu zájmy všech složek společnosti, a nejen politic-kých představitelů nebo zájmových skupin, které zastupují. Odbory se všeobecně zřekly malicherného internacionalismu a požadují, někdy i společně se zaměstnavateli, přijetí protekcionistických opatření. Při příležitosti Uruguayského kola vyvstal problém zemědělství. Vrcholem nacionalisticko-merkantililstického uvažování je situace, kdy zemědělské odbory zdůvodňují politiku dvojí intervence - cenové intervence a subvencí - aktivním saldem Francie v zemědělsko-potravinářském sektoru! Potravinová soběstačnost může být obecně přijatelnýom cílem, pokud náklady s ní spojené jsou známé a akceptované a pokud jsou používané nástroje prokazatelně účinné. Udržování přebytků v produkci někte-rých zemědělských výrobků však nespadá do argumentace zdůvodnitelné potravinovou soběstačností (Francie a Evropské hospodářské společenství zůstávají značně závislé v některých typech výrob) a vezmeme-li v úvahu výši poskytované podpory, nejsou zdůvodnitelné ani konkurenceschopností produkce. Jak se vyhnout nástrahám nacionalismu? Nebezpečí ekonomického nacionalismu je evidentní. Jelikož nacionalismus chápe zisk jedné země jako současnou ztrátu země druhé, ospravedlňuje tak spirálu předhánění se v odvetných akcích, což ve svých důsledcích přináší ztrátu pro všechny. Opětné zesílení ekonomického nacionalismu? Jak jsme již mohli pozorovat, byla vlastně nacionalistická koncepce stále dominujícím prvkem mezinárodních hospodářských vztahů,i když prokázala uvnitř západního bloku schopnost kompatibility s některými nástroji liberálního charakteru. Současný "nacionalistický tlak" by mohl být interpretován jako spojení dvou jevů: - intenzifikace koncepčního nacionalismu ve vlastním slova smyslu, tj. výraznější pocit závislosti mezi životní úrovní na jedné straně a obranou národních ekonomických struktur na straně druhé, - většího skepticismu, pokud jde o kooperativní uspořádání mezinárodních hospodářských vztahů, které ponechává příliš široký prostor pro uplatnění někte-rých liberalistických nástrojů. Teze, kterou obhajujeme, říká, že "nacionalistické" napětí, které nyní pozorujeme, lze lépe vysvětlit za pomoci druhého jevu než jevu prvního. Není vůbec jisté, že v bývalých zemích západního bloku je nacionalistické cítění vyostřeno více dnes než v minulosti. Spíše zde došlo k podcenění vytrvalosti poválečného ekonomického nacionalismu. Mitterandovská Francie není rozhodně více nacionalistická než Francie de Gaullova. Postup budování nové Evropy prokázal, že určité zřeknutí se ekonomické suverenity je přijatelné. I Japonsko se smířilo s částečnou ztrátou své suverenity, která vyplynula z internacionalizace jeho měny. Současné napětí v mezinárodních hospodářských vztazích nelze tedy přisoudit ani tak koncepčnímu nacionalismu jako spíše zpochybnění konsensu o pravidlech hry v liberalistickém pojetí. Jak často ukazuje "teorie her", kooperativní rámec neprokázal dostatečnou stabilitu. Někteří partneři byli podněcováni k "podvádění", k "zatajování" nebo ke "zneužívání systému", jak o tom svědčí rozvoj netarifních překážek, častější vznik celních unií (EHS), manipulace směnnými kursy.. Spojené státy byly ostatně často vystaveny pokušení využít své hegemonistické moci k získání větších koncesí od svých partnerů. Podpora vývozu (l0) nebo tlaky směrem k otevírání zahraničních trhů

11 americkému zboží jsou typickým příkladem tohoto způsobu uvažování. Nakonec upadl kooperativní poválečný rámec v zapomnění, aniž by toho kdokoli opravdu litoval. Existence následujících čtyř jevů nicméně umožňuje další existenci a snad dokonce i posílení nacionalismu. - První jev je spojen s teoretickými nejasnostmi, které přetrvávají v myšlení zodpovědných hospodářských činitelů. Není málo těch, kteří se chovají nacionalisticky a přitom se považují za liberalisty. Což není zavádění protekcionistických protiopatření - proti subvencím, proti dumpingu - prezentováno jako příspěvek k posílení pravidel volného trhu? (ll) Není potom absurdní, věříme-li ve volný obchod, považovat lepší výkony jiných zemí za výsledek nerespektování jeho pravidel? - Druhý jev je spojen z důsledky zániku komunismu. Toto vítězství tržní ekonomiky by mohlo paradoxně oslabit stmelující vliv západní solidarity. Dříve studená válka a ohrožení bezpečnosti Evropy nebo Japonska ospravedlňovaly realizaci kooperativní politiky. Jaký však bude zítřek? - Třetí jev souvisí s nejistotou, která je spojena s obnovením vedoucí pozice USA. V poválečném období bylo jistě možné nastolit vzájemnou spolupráci díky souhlasu západních zemí, ale také a zejména díky existenci vedoucí mocnosti. Na postavení ekonomického vůdce by mohli aspirovat v důsledku své ekonomické úrovně i další (EHS, Japonsko). Samotné Spojené státy projevovaly, zejména v 70.letech, menší ochotu nést náklady spojené s tímto postavením. Vzestup nacionalismu není bez souvislosti s určitou ztrátou výsadního postavení USA. Spojené státy zřetelně prokázaly, že období jejich izolovanosti již skončilo v 80. letech. Tlaky však nadále zůstávají silné. Jestliže nynější představitelé USA ztělesňují "příklon USA ke světu", co se stane po volbách v r. l992? Alternativou pro Spojené státy zůstává buï stažení se z dřívějších pozic (spojené ovšem s rizikem návratu k nacionalismu), nebo upevnění vedoucího postavení země, tentokrát s riziky hegemonistické povahy. - Čtvrtým jevem je zesílení konkurenčních tlaků. Mezinárodní konkurenční boj ovšem po sobě zanechává na bitevním poli některé "národní" oběti. "Újmy" spojené s otevřením se - abychom použili výraz, který je tak drahý GATT - jsou vnímány mnohem výrazněji než přínos, rozptýlený na mnohem větší počet jednotlivců. Nedokonalá konkurence, vytvářející takové možnosti dosažení zisku, které neexistují v konkurenci dokonalé a čisté, umožňuje spojovat naději na zisk s konfliktem. Vracíme se tedy k merkantilistické koncepci obchodu, kde zisk jedněch pramení ze ztráty druhých. Teorie "strategické obchodní politiky" (l2) tak ukazuje, že země, která pomáhá svým domácím podnikům, může doufat v dosažení monopolního zisku na trhu. V jakékoli situaci nedokonalé konkurence - úspory z rozsahu výroby, nedobytné náklady, efekt "učení se" - lze podíly na trhu považovat za cíl, jehož dosažení může stát podporovat. Od liberalistické koncepce "optimální specializace" tak sklouzáváme k nacionalistické koncepci, která používá termínů jako dobytí trhů nebo "hospodářská válka"... Letecký průmysl, telekomunikační sítě, informatika, automobilový průmysl jsou sektory, které se velmi snadno propůjčují k této moderní formě nacionalismu, kterou můžeme označit za "strategický nacionalismus" (analogicky s dříve uvedeným pojmem strategické obchodní politiky). Hroutící se hradba liberalistického přístupu Může liberalistické učení vůbec účinně čelit nacionalistické doktríně? Vítězství liberalismu jako základu moderní ekonomické vědy nedokázalo za posledních 200 let zabránit aplikaci protekcionistických opatření. Neúspěch je tedy prokázanou skutečností, i když je relativní. Normativní ekonomická analýza vzešlá z liberalistického myšlenkového proudu může samozřejmě prokázat kontraproduktivní charakter nacionalistic-kých opatření. Všímá si dobře toho, že veřejná podpora nebo ochrana některých odvětví s sebou přináší určité vedlejší účinky: spotřebitelé a daňoví poplatníci musejí snížit poptávku po výrobcích jiných odvětví. Negativní dopad na svou konkurenceschopnost poci»ují i uživatelé "chráněných" polotovarů. Tohoto typu argumentů dnes účinně používají mezinárodní organizace. Tyto kritické analýzy však odpovídají za použití argumentů z liberalistického instrumentária na obavy či předsudky... nacionalistické. Tento typ kritiky není třeba zavrhovat, ovšem její přesvědčovací schopnost je velmi omezená. Historické skutečnosti nevyvracejí, že v některých případech nacionalistická politika, i když jen dočasně, přispěla k realizaci národních cílů. Klasickým, třebaže bolestným příkladem, je hospodářská politika nacistického Německa. Jestliže se mezinárodním organizacím, které se považují za liberální (Mezinárodní měnový fond, Světová banka atd.), nepodařilo uvědomit si všechny důsledky liberálního univerzalismu - nejkřiklavějším příkladem je patrně systém jednání "případ od případu" v Mezinárodním měnovém fondu - nebylo to ze zlomyslnosti nebo z neznalosti. Příčinou je zcela prostě skutečnost, že liberální doktrína trpí dosud nepřekonatelným handicapem: nenabízí žádnou uspokojivou definici národa (země). Svět, v němž panuje symetrie a harmonie a který by tudíž ospravedlňoval nezasahování do ekonomiky, se zdá být příliš

12 vzdálený realitě, než aby mohl někoho přesvědčit. Souhlas s politickou ideou národa při současném popření jeho ekonomické dimenze, pokládané dokonce za iracionální a nevědeckou, ztěžuje pochopení reality současných mezinárodních hospo-dářských vztahů. To umožňuje vznik nacionalisticko-liberalistické syntézy - z níž vzešla koncepce "poctivosti" nebo "reciprocity" - která podporuje přijímání nacionalistických opatření ve jménu liberalismu. Někteří liberalisté se naivně domnívali, že postačí nechat volně plavat kursy měn a tím automaticky zmizí nacionalistické tlaky. Stal se však pravý opak. Pojem národa by ztratil mnoho na své závažnosti, pokud bychom žili ve světě, v němž by panovala dokonalá svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb, pracovních sil: směna by probíhala na nepokřivených mezinárodních trzích, regulovaných organizacemi nezávislými na národních státech, výlučně prostřednictvím světové měny bez státní příslušnosti, emitované v tomto případě nadnárodní bankou. Pro důsledného ekonoma může tedy liberalismus v mezinárodních hospodářských vztazích představovat pevný referenční bod, ideál, návod k činnosti. Realitou však přesto zůstává existence antagonismů v mezinárodních hospodářských vztazích. Zodpovědnost Spojených států Světové hospodářství odvrátí katastrofu, pokud se mu podaří sladit rozporné národní zájmy. Proto je nutné vytvořit nový rámec mezinárodní spolupráce, který nemůže mít vzhledem k některým skutečnostem (existující a bezpochyby ještě posílená politická síla Spojených států, ekonomická síla dalších zemí či oblastí, změny ve světové hospodářské geografii) stejnou podobu jako uspořádání světového hospodářství po válce. Tato diskuse je svým způsobem zbytečná. Zpochybňuje se tak schopnost Spojených států udržet si svou vedoucí roli (kolik se toho již napsalo o úpadku Ameriky!). Kolik válek v Perském zálivu bude ještě třeba k tomu, aby přesvědčilo některé skeptiky o tom, že Spojené státy si udržely svou sílu? Jaká impéria se budou ještě muset zhroutit k tomu, abychom uznali, že Spojené státy vyhrály studenou válku a že jsou dnes jedinou hospodářskou, politickou a vojenskou supervelmocí? Nacionalisté vně Spojených států se v duchu těší z problémů, a» už skutečných nebo domnělých, amerického impéria a nevynechají žádnou příležitost k tomu, aby usvědčili USA z nějaké formy intervencionismu. Jedinou opravdu důležitou otázkou však zůstává: přejeme si skutečně žít ve světě, v němž neexistuje žádná velmoc? Pokud ne, jakou formu by mělo mít vedoucí postavení Spojených států? Přítomnost vedoucí mocnosti, více či méně hegemonistické, omezuje nejnebezpečnější projevy nacionalismu. V rozporu s tvrzením např. R. Keohana(l3) (nebo zastánců multipolarity či triády) je málo pravděpodobné, že ve světě bez leadera by se mohl zformovat stabilní a mírový rámec spolupráce, vedoucí k ekonomickému rozvoji. Přibližná vyrovnanost ekonomické síly EHS, Japonska a Spojených států nejenže nehovoří ve prospěch Keohanovy "posthegemonis-tické" teze, ale naopak vyznívá ve prospěch udržení struktury, v níž dominuje jedna mocnost. Tato ekonomická parita (situace ve vojenské oblasti je složitější) vyvolává totiž nebezpečí nestability: každá země může ve skutečnosti mít dojem, že je schopna zvítězit nad těmi druhými a schopnost odradit své partnery od podobného jednání je nevelká. Menším zlem je v tomto případě spolupráce v přesně vymezených oblastech - měnová oblast, obchod atd. - ale nelze se vždy spolehnout na to, že tato ujednání budou skutečně respektována. Často dochází k opačnému vývoji nebo ke vzniku vedlejších účinků. Dohody o kursové politice přijaté G-7 jistě zmírňují kursové výkyvy, ale na druhé straně zhoršují situaci v oblasti úrokových sazeb a finančních trhů. Tento rámec konflikty neodstraňuje, jen modifikuje jejich podobu. Svět bez jednoho leadera by byl světem, v němž by na vedoucí úloze participovalo více subjektů - tedy světem svou povahou mnohem náchylnějším ke konfliktům a k jejich řešení na úkor zemí, které zůstaly vně rozhodovacího procesu. Pokud by rovnováhy vůbec mohlo být dosaženo, realizovala by se, možná ještě více než v letech "triumfu" hegemonie, na úkor třetích zemí: rozvojových zemí, bývalých zemí socialistických, nově industrializo-vaných zemí. Návrat Spojených států k izolacionismu by měl dramatické následky: žádná země ani mezinárodní instituce bez přítomnosti Spojených států není s to udržet v rozumných mezích negativní následky nacionalismu. Intervencionismus může ovšem nabývat různých podob: prostého vůdcovství nebo hegemonie. V prvním případě (viz výše) přebírají Spojené státy iniciativu směřujícící k novému zformulování pravidel hry, v nichž by byly sladěny jednotlivé národní zájmy. Dávají přednost zájmům celosvětovým před zájmy vlastní země, aniž by ovšem škodily samy sobě. Ve druhém případě nastolují systém z celosvětového hlediska neefektivní, sloužící výlučně jeich zájmům, ovšem poskytují ostatním tolik, aby nebyli vystaveni pokušení tento systém opustit. Stejně tak jako nám vedoucí role Spojených států připadá přijatelná, zne-klidňuje nás hegemonistická varianta, kterou by mohly Spojené státy přijmout. Nedošlo by v ní totiž k oslabení nacionalismu, nýbrž k jeho posílení. Hegemonie je totiž funkční - po určitou dobu (viz osud sovětské hegemonie) - pouze ve

13 vztahu silného ke slabému. Nemůže existovat ve vztazích mezi třemi ekonomickými velmocemi kapitalistického světa. Jinou formou hegemonie je tlak na implantaci národních institucionálních struktur jedné země do struktur země druhé. Tlak vykonávaný Spojenými státy v posledních letech - na Japonsko a v menší míře i na evropské země - měl za cíl přizpůsobit ekonomické, sociální a dokonce kulturní struktury "spojeneckých" zemí americkým normám (nestačil by však volný pohyb kursů k vyrovnání ekonomických následků plynoucích ze strukturálních či politických rozdílů?) V oblasti obchodních zákonů jsou americké zákony stále nadřazeny mezinárodní úpravě a Kongres se necítí být nijak vázán dohodami GATT. Protizápadní reakce, citelné v Japonsku, jsou pak logickým důsledkem této hegemonistické tendence. Některé země nereagovaly příznivě na tento pokus o upevnění americké hegemonie. Místo odmítnutí zásady dvoustranných jednání, vrcholu to nacionalismu v mezinárodních hospodářských vztazích, však prosazovaly bez potřebné vzájemné koordinace často neobhajitelné názory. Která země nebo skupina zemí bojovala za zavedení soudního řízení jako způsobu řešení mezinárodních konfliktů, za posílení mezinárodního hospodářského práva, za vytvoření arbitrážních řízení, za mezinárodní tribunály? Uruguayské kolo, další z řady pravidelných mnohostranných jednání, posloužilo ve skutečnosti jako záminka pro vyjádření a vyostření bilaterálních konfliktů. Jeho možný neúspěch by znamenal zásadní ústup od multilateralismu a tedy vítězství nacionalismu. Kdy bude konečně přijato rozhodnutí zřídit mezinárodní soudní dvůr, který by měl výlučné kompetence pro oblast mezinárodních hospodářských vztahů? Cožpak existuje grotesknější systém než ten dnešní, v němž připadá národním státům role soudců v případech poškození, jehož jsou podle svého názoru obě»mi v mezinárodním obchodě? Jaký kodex o subvencích může jasným způsobem upravit poskytování subvencí a podmínky přijímání protiopatření? (l4) Stejná poznámka platí pro oblast mezinárodních měnových vztahů - pokud jde o kursy, stal se Mezinárodní měnový fond pouhým vykonavatelem rozhodnutí G-7, ve skutečnosti pak G-3 (USA, Německo, Japonsko), případně G-l (Spojené státy). Největším nebezpečím pro světové hospodářství a největší potenciální šancí pro růst nacionalismu by byla snaha učinit z konfliktů regulérní a zcela běžný prostředek řešení problémů v mezinárodních hospodářských vztazích. Poznámky l. The political economy of international relations, Princeton University Press, l Viz S.S. Cohen a J. Zysman (l987): Manufacturing matters: the myth of post-industrial economy, New York, Basic Book. 3. J. Viner (l958): The long view and the short: studies in economic theory and policy, New York Academic Press, str O vztazích mezi válkou a ekonomikou blíže v C. Schmidt (l99l): Penser la guerre, penser l'économie, Odile Jacob. 5. Naissance et déclin des grandes puissances, Payot, l Např. "každá smluvní strana může za účelem ochrany své vnější finanční pozice a rovnováhy své platební bilance omezit množství nebo hodnotu zboží povoleného k dovozu" (článek XII, l). 7. Viz R. Axelrod (l984): The evolution of cooperation, Basic Books, New York. 8. Dupont du Nemours napsal v r. l773 ve své Table raisonnée des principes de l' économie politique". Jestliže se některá ze zahraničních mocností bude chystat spáchat některý ze zakázaných činů, o nichž jsme právě hovořili, budeme se snažit přesvědčit ji, pokud to bude jen trochu možné, rozumnými důvody. Nikdy nepřipustíme použití represí." 9. Viz R. Baldwsin (l986): The new national protectionism. A response to shifts in national economic power. N.B.E.R. Working Papers, č. l823, l986. l0. Například kampaň "Export Now" zahájená ministerstvem obchodu v r. l988. ll. Dopis H.F. Beselera, zodpovědného za obchodní politiku v bruselské Komisi, Economistu (3. srpna l99l) je v tomto směru velmi signifikantní. l2. P. Krugman a kol. (l986): Strategic Trade policy and the new international economics, The M.I.T.Press. l3. After Hegemony, Princeton University Press (l984). l4. Podle současné úpravy v GATT lze považovat za "dovolené" jak subvence v jedné zemi, tak vyrovnávací clo vybírané ve druhé-dovážející zemi, která se cítí poškozena touto subvencí! page \* arabique22 J-M. SIROEN

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Mezinárodní obchod. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Mezinárodní obchod. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Mezinárodní obchod Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Mezinárodní obchod směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik mnohostranně

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Dějiny měnových teorií na českém území

Dějiny měnových teorií na českém území VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE František Vencovský, Karel Půlpán a kol. Dějiny měnových teorií na českém území 2005 Obsah Úvod.7 Oddíl I OD VZNIKU PENĚZ DO KONSTITUOVÁNÍ MODERNÍCH MĚNOVÝCH TEORIÍ 9 Kapitola

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09

Metodický list č. 3. Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Metodický list č. 3 Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 3. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Obsah. Předmluva autora... VII

Obsah. Předmluva autora... VII Předmluva autora.................................................. VII 1. Člověk v tržním systému............................................. 1 1.1 Ekonomie věda o lidském jednání..................................

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Formy

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 E. Obchodní vztahy 1. Tuzemský obchod Kroky pro dobrý obchod - výběr obchodního partnera - smluvní podmínky dodávek - optimalizace zásob a výroby 2 E. Obchodní vztahy

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

1.kapitola Úvod do makroekonomie

1.kapitola Úvod do makroekonomie 1.kapitola Úvod do makroekonomie V této kapitole se seznámíte s předmětem zkoumání ekonomie, s tím, jaký je rozdíl mezi makroekonomií a mikroekonomií, se základními makroekonomickými subjekty a makroekonomickým

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Představení systému francouzského vysokého školství

Představení systému francouzského vysokého školství 1 Cahiers du CEFRES N 24, L enseignement supérieur en France et en République tchèque : perspectives européennes = Vysoké školství v České republice a ve Francii: evropské perspektivy Antoine Marès, Dominique

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Plánování Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: plánování,

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více