N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost"

Transkript

1 Cahiers du CEFRES N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Jean-Marc SIROËN Nacionalismus v mezinárodních hospodářských vztazích Référence électronique / electronic reference : Jean-Marc Siroën, «Nacionalismus v mezinárodních hospodářských vztazích», Cahiers du CEFRES. N 2, Nacionalismus v ekonomických vztazích, Měna a centrální banky, Dlouhodobá nezaměstnanost (ed. Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux). Mis en ligne en / published on : décembre 2010 / december 2010 URL : Editeur / publisher : CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE Ce document a été généré par l éditeur. CEFRES USR 3138 CNRS-MAEE

2 Nacionalismus v ekonomických vztazích Jean-Marc Siroën Je možné, že liberalismus 80. let dokázal odsunout do pozadí jiný, poněkud paradoxní, ovšem hluboce zakořeněný jev - vzestup nacionalismu v mezinárodních hospodářských vztazích? Diskuse o tomto problému nabývá čas od času na intenzitě a vybírá si za oběť některou zemi, nerespektující podle všeho pravidla ekonomické hry, která ostatně nejsou zdaleka ve všech případech úplně jasná. V oblasti mezinárodních hospodářských vztahů se tato nacionalistická horečka projevila zvýšeným používáním překážek kladených do cesty volnému obchodu. Obchodní konflikty se objevily i v oblastech, které jich byly až dosud ušetřeny - v zemědělství, leteckém a zbrojním průmyslu a v oblasti kulturních statků. Rizika takového vývoje jsou evidentní. Výstražným příkladem zůstává i nadále katastrofa třicátých let. Přesto tato hrozba přetrvává. K tomu, aby jí bylo možné předejít, je třeba porozumět teoretickým základům ekonomického nacionalismu. Nejdříve si je proto připomeneme a potom je budeme konfrontovat se zásadami liberalismu. Uvedeme odlišnosti nacionalismu "autarktního" a nacionalismu "hegemonistického". Ukážeme, že v rozporu se vžitou představou byl poválečný ekonomický systém liberální pouze zdánlivě. GATT totiž zůstává prodchnut ekonomickým nacionalismem. Novým jevem není tedy ani tak zesílení nacionalistického přístupu v mezinárodních ekonomických vztazích, jako spíše zpochybnění jeho nástrojů. Nakonec budeme analyzovat prostředky, s jejichž pomocí se lze vyhnout nástrahám ekonomického nacionalismu. Teoretické základy ekonomického nacionalismu Někdy není lepšího prostředku k šíření určitého učení než neznalost jeho obsahu nebo dokonce jeho existence. Silnou stránkou tohoto přístupu je jeho zdánlivý soulad se zdravým rozumem. Vysvětlení nebývají vždy tak logicky skloubená jako v případě liberála Rueffa, který popíral význam platební bilance, jejíž koncepci vytvořili merkantilisté na základě měnově platebního vymezení národa (země). Nezřídka totiž slyšíme tutéž osobu obhajovat jedním dechem Ricardovu teorii a současně i tak žádoucí dosahování obchodních přebytků (i když vlastně teorie komparativních výhod počítá s automatickým vyrovnáváním platební bilance). A nezajímal se o salda obchodní bilance dokonce i... Adam Smith? Ekonomický nacionalismus a liberalismus Politologové, zejména R. Gilpin (1), se domnívají, že politickou ekonomii mezinárodních vztahů lze rozdělit do tří myšlenkových proudů: liberalismus, marxismus a nacionalismus. Můžeme jen konstatovat neexistenci nábožensky motivovaných učení a zánik marxismu. Zbývá tedy srovnat nacionalismus a liberalismus. Převládá-li druhý z nich v ekonomickém vzdělávání, první pak bezpochyby dominuje ve veřejném mínění a v politické praxi. Nacionalistické učení v ekonomii Nacionalistická doktrína byla v různých obdobích a v různé formě ztělesňována merkantilisty, německou historickou školou, různými protekcionistickými proudy (Hamilton, List, Carey, Jeanneney), zastánci "třetího světa" s jejich "autocentrickým rozvojem" nebo obhájci průmyslové politiky. Historicky předcházel ekonomický nacionalismus, i když pod odlišnými označeními, nacionalismu politickému, jehož počátek se obvykle spojuje s francouzskou revolucí. V modernější podobě je obsažen v prvních merkantilistických dílech l6. století. Všechny tyto proudy mají určitý počet společných bodů, které vytvářejí jádro celého učení: nutnost existence silného a respektovaného státu, který bude finančně a administrativně ovlivňovat vývoj ekonomických struktur, zdůraznění úlohy průmyslu - nástroje k dosažení ekonomické síly - a zemědělství - garanta potravinové nezávislosti. Tyto dva sektory však přesto nezaujímají v hierarchii stejné místo. Již od dob Colberta existuje názor, že průmysl umožňuje rozvoj zemědělství a ne naopak (což by ostatně bylo v rozporu s prokázanou skutečností). Služby jsou považovány za neproduktivní nebo, v modernější a umírněnější verzi, za závislé na rozvoji průmyslu (2). Nacionalisté se domnívají, že nejdříve je třeba přispět k budování, konsolidaci nebo posílení vlastní země a národa a teprve potom věnovat pozornost uspokojení potřeb jednotlivců a spotřebitelů. Prioritní význam přisuzují státu, národní bezpečnosti, vojenské síle. Nacionalismus ve své ekonomické verzi si sice neklade

3 za cíl maximalizaci okamžitého blahobytu jednotlivců-občanů, ovšem v delším časovém horizontu má silná země zajistit prosperitu, ve větší míře chráněnou před případnou chtivostí sousedů. Jak zdůraznil Viner (3), jsou spolu síla a bohatství v nacionalistické doktríně nerozlučně spjaty. Představují dva nej-vyšší cíle národní politiky. Samotný termín "studené války", lochneská příšera ekonomických diskusí, v sobě perfektně ztělesňuje nacionalistickou koncepci ekonomiky (4). Liberalistické učení Akademická podoba nacionalistického učení byla prakticky zlikvidována koncepčním vítězstvím učení liberalistů. "Bohatství národů" A. Smithe je především souborem argumentů proti nacionalistickému učení, které on sám o-značuje za "kramářský systém". Metafora "neviditelné ruky" je tudíž obhajobou všeobecné harmonie dosažené individuálním sledováním osobního zájmu ze strany každého jednotlivce, ne tedy již kolektivní instituce typu státu-národa. Liberálové nepopírají reálnou politickou existenci národa ani legitimitu národního ideálu. Stavějí se však proti způsobu aplikace této koncepce v ekonomii. Teorie automatického vyrovnávání platebních bilancí, znovuobjevená Humem v polovině l8. století, nás přesvědčuje dokonce o nekonsistentnosti tohoto "vnějšího omezení", na které se tolik odvolávají zastánci intervencionismu. Není proto důvodu, aby rozvoj dobrovolné směny mezi státy, která je zdrojem bohatství, narážel na národní hranice. Liberalisté tedy od sebe oddělují analýzu tvorby bohatství od politické analýzy síly země. Národ se tak stává terrou incognitou ekonomické vědy. Přijetí liberalistické ideologie nevylučuje používání nacionalistických nástrojů. Když však Smith připouští opodstatněnost protekcionismu v situacích, kdy je ohrožena národní bezpečnost, přijímá tím současně i její negativní dopady na bohatství a na životní úroveň. Národní bezpečnost se stává zbožím jako každé jiné a tudíž podléhá možnosti volby ze strany spotřebitelů-občanů. Můžeme mít buï děla, nebo máslo, nikoli oboje. Na druhé straně uvidíme, že nacionalistická ideologie nevylučuje použití liberalistických nástrojů. Všichni merkantilisté nebyli tedy protekcionisty, nebo» i volný obchod může posloužit zájmům národa. To je ostatně to, co bylo vyčítáno britskému, později pak západnímu liberalismu l9. a 20. století. Liberalističtí autoři vypracovali analytickou definici národa, která nemá žádný politický význam. Jak říká Perroux, národ je často definován jako "blok" výrobních faktorů, pohyb-livých uvnitř země, ale nepohyblivých mezi zeměmi. Rovněž merkantilisté používali specificky ekonomickou definici národa (země): místo, kde se hromadí peníze. Peníze se stávaly atributem suverenity. "Money is power", tvrdil keynesiánec Harrod. Směnný kurs, který bychom si přáli, není rovnovážným kursem klasiků. V některých případech musí být nadhodnocen z prestižních důvodů nebo podhodnocen kvůli snaze zlepšit platební bilanci. Naproti tomu klasičtí liberálové od Ricarda k Friedmanovi usilují o takové ekonomické instituce, které by umožnily neutralitu mezinárodních měnových vztahů. Merkantilistická definice národa by tak byla zcela zbavena obsahu. Je jasné, že volný pohyb kursů, v rozporu s očekáváním Friedmana, spíše rozšířil instrumentárium nacionalistických politik. Každá země, která disponuje velkou finanční silou, mohla manipulovat se svým kursem, aniž by brala v úvahu možné dopady na ostatní země. Dnes jsou již zastánci merkantilismu poměrně málo početní. Nacionalistické a merkantilistické učení dnes analyzuje bez předsudků jen málo učebnic. Schumpeter, Viner nebo Keynes představují v tomto století několik vzácných výjimek. Hegemonistický nacionalismus a autarktní nacionalismus Nacionalismus, a» už politický nebo ekonomický, může nabývat formy hegemonistické nebo formy více či méně autarktní. Hegemonistická forma nacionalismu se opírá o velmi širokou definici národa. Národní bezpečnost, nebo ve vyhraněnější podobě síla země tíhne k více či méně akcentované kontrole politiky uskutečňované za hranicemi národního státu. Pojmy jako "životní prostor", "hráz", "sféra oboustranné prosperity", "zóny vlivu" jsou, i když s rozdílnou intenzitou, spojeny s touto formou nacionalismu. Extrémními případy hegemonis--tického nacionalismu byli Napoleon nebo Hitler. Jednou z "měkčích" forem byla americká hegemonie v poválečném období. Autarktní forma nacionalismu staví na spoléhání na vlastní síly, na oddělení se od ostatního světa, na akcentování národních hodnot, a» už skutečných nebo domnělých. Etrémními případy jsou Albánie Envera Hodži nebo Pol Potova Kambodža. Obě formy nacionalismu mohou koexistovat. Spojené státy, které vedly po válce velmi intervencionistickou politiku, jsou neustále vystaveny pokušení izolacionismu a obtížnost role amerických vedoucích politických činitelů spočívá právě v navigaci mezi těmito dvěma aspiracemi. I samotné Japonsko

4 je poznamenáno tímto rozporem: jeho vnitřní omezení a ekonomická volba ho tlačí směrem k extroverzi, ale současně si zachovává "konzervativní" věrnost tradičním hodnotám a jeho veřejné mínění je namířeno proti myšlence jakékoli angažovanosti navenek. Tyto dvě formy nacionalismu lze znázornit následujícími grafy: Horní graf se vztahuje k "Lafferově křivce" nákladů na suverenitu. Bezpečnost země a národa roste s náklady až do určité úrovně (bod A), poté se snižuje. Za určitým prahem tak neproduktivní náklady na suverenitu vedou k vytlačení produktivních činností a celou ekonomiku ochuzují. Ta již potom nemá finanční prostředky k tomu, aby udržela dříve dosaženou úroveň bezpečnosti. Tuto situaci výstižně charakterizuje termín "imperial overstretch" popularizovaný P. Kennedym (5). Spodní graf je založen na nacionalistickém principu, podle něhož úroveň spotřeby (současné nebo budoucí) roste s úrovní suverenity. Odvozuje se od horního grafu: maximum aktualizované spotřeby A odpovídá stejné optimální úrovni nákladů na suverenitu jako v horním grafu. Graf č. 1 Úroveň suverenity v závislosti na nákladech na suverenitu

5 Je evidentně nemožné vyjádřit průběh těchto křivek kvantitativně. Zainteresovaní účastníci však umis»ují svoji zemi do grafu podle subjektivních hledisek. Zastánci hegemonistického nacionalismu se domnívají, že jejich země leží nalevo od bodu A. Jakékoli zvýšení nákladů na suverenitu (vojenské výdaje, vázaná pomoc atd.) má tedy dříve či později vést k růstu úrovně spotřeby. Naproti tomu zastánci autarktního nacionalismu mají zato, že náklady spojené s hegemonií jsou kontraproduktivní a že je třeba je snížit a tak dosáhnout růstu úrovně jak spotřeby, tak i suverenity. Starý slogan novináře R.Cartiera "Bližší košile než kabát. " vysti-huje docela dobře tuto situaci. Tímto způsobem, jak to naznačily reakce předcházející válce v Perském zálivu, situují američtí představitelé a republikánská opozice v Kongresu Spojené státy pravděpodobně do levé zóny grafu. Demokratická většina naopak (odmítnutí zahraničních intervencí, snížení vojenských výdajů, protekcionistické požadavky atd.) a někteří intelektuálové (jako P.Kennedy) umisťují Spojené státy do zóny vpravo. Ve srovnání s tím zachycuje graf č. 2 liberální koncepci "másla nebo děla". Jednotlivci, jejichž preference jsou vyjadřovány kolektivní indiferenční křivkou, si volí mezi žádoucí úrovní bezpečnosti a úrovní spotřeby. Bod B představuje optimum. Graf č.2

6 Stálá přítomnost ekonomického nacionalismu Tlak ekonomického nacionalismu je dnes na diskusní úrovni nepopiratelný. Jeho konkrétní dopady však prozatím, i když nejsou zanedbatelné, zůstávají omezené. Dopustili bychom se přesto chyby v hodnocení situace, kdybychom přecenili poválečný liberalismus a tudíž vznik současného obratu v teorii. Poválečný nacionalismus Po druhé světové válce se skutečně mohlo zdát, že dochází k efektivní liberalizaci mezinárodních ekonomických vztahů. Což není GATT symbolem příklonu zodpovědných hospodářských činitelů k liberalismu? Ve skutečnosti se ekonomika, aniž bychom ji chtěli sebeméně oddělovat od politiky a státu, dala do služeb studené války. Hospodářský úspěch kapitalistic-kých zemí se tedy jevil jako průběžný cíl dominující velmoci - USA - mající prokázat systémovou převahu a zmírnit relativní váhu nákladů na suverenitu či hegemonii - zbrojení, zahraniční pomoc, ekonomické ústupky spojeneckým zemím. Ekonomika splnila svou funkci skutečně na výbornou, nejen urychlila zhroucení bývalých socialistických zemí, které dnes přebírají západní model, někdy dokonce s nadšením novokřtěnců. Vytvoření Evropy Společenství bylo motivováno snahou o posílení bezpečnosti - ekonomické i politické - všech evropských zemí. Bylo však třeba čekat až na Margaret Thatcherovou, která konečně předložila liberalistickou alternativu - již načrtnutou některými ekonomy (hlavně Ropke a Hayek) - Evropy, která byla považována, a» už právem či neprávem - za příliš intervencionistickou, byrokratickou a tíhnoucí k plánovitosti. Přes své odchylné liberální zaměření se "eurokratická" diskuse liší jen málo od děl Lista, který prezentoval celní unii - Zollverein- jako podstatný příspěvek k budování Německa. Duch merkantilismu pronikl i do doktríny GATT. Nacionalistické koncepce "újmy", "národních zájmů" atd. jsou široce používány v samotném textu Dohody. Snížení celních sazeb v obchodě průmyslovými výrobky - které je výsledkem celních konferencí GATT - bylo akceptováno jen v té míře, ve které se všechny země domnívaly, že je pro ně tato koordinovaná liberalizace výhodná. Naproti tomu ve všech ostatních oblastech - zemědělství, kultura, služby... - nebo v případě ostatních obchodně politických nástrojů - subvencí, netarifních bariér atd. - byla výhoda z liberalizace pro každou jednotlivou zemi méně významná. Jak je možné, že v zásadě nacionalistické politiky sáhly po nástrojích liberální povahy jako snížení celních sazeb? Jak se nacionalistická koncepce vůbec mohla obejít bez nacionalistických nástrojů? Rozdíl mezi liberální koncepcí - Ricardovou - liberalizace obchodu a nacionalistikou koncepcí může být ilustrován za pomoci příkladu. Mějme dvě země: každá z nich má možnost zvolit si buï liberalismus, nebo protekcionismus. Neprovádějí mezi sebou žádnou koordinaci (hra nekooperativní) a tudíž nepode-pisují dvoustranné dohody (případně dohody mnohostranné, uvažujeme-li větší počet zemí) směřující k nastolení volného obchodu. Tabulka č. l zachycuje případ ricardovský a tab. č. 2 případ nacionalistický. První číslo v závorce se vztahuje na přínos pro zemí A a druhé na přínos pro zemi B. V ricardovském případě (tabulka č.l) je řešením nekooperativní rovnováhy (tzv. Nashova rovnováha) situace, kdy si obě země zvolí současně, ale bez vzájemné koordinace, volný obchod. Z hlediska země A je totiž bez ohledu na aktivitu země B protekcionismus méně výhodný než volný obchod. I když B chrání svůj trh, může A stále zlepšovat své reálné směnné relace tím, že bude dovážet levnější zboží ze zahraničí. Stejná úvaha platí symetricky i pro zemi B. V této situaci neexistuje žádný důvod pro vytváření institucí jako GATT. Země mají spontánně tendenci tíhnout k volnému obchodu. Stačí je přesvědčit o přínosu, který z toho budou mít. Tabulka č. l Ricardovský případ Země B Volný obchod Protekcionismus Země A Volný obchod (100, 100) (50, -60) Protekcionismus (-60, 50) (-50, -60) Koncepce, která stála u zrodu GATT, je odlišná. Vztahuje se na případ typu "vězňovo dilema" (tab. č. 2) V tomto případě se žádná země nedomnívá, že by mohla získat jednostrannou liberalizací svého obchodu. A»

7 už druhá strana provádí liberalistickou nebo protekcionistickou politiku, je protekcionismus v nekooperativním případě stále nejlepším (nebo nejméně špatným) řešením. Nas-hovy rovnováhy je dosaženo v případě, že se všechny země chovají protekcionoisticky, ovšem každá z nich v našem příkladě zaznamená ztrátu ve výši 50. Tento výsledek je tím překvapivější, že všeobecně uplatněná politika volného obchodu by byla přinesla zisk ve výši l00 pro všechny. Do tohoto typu analýzy přesně zapadá protekcionistický tlak třicátých let. Tabulka č. 2 Nacionalistický případ Země B Volný obchod Protekcionismus Země A Volný obchod (100, 100) (-60, +110) Protekcionismus (110, -60) (-50, -50) Uzavření dohod o spolupráci jako např. GATT umožňuje dosáhnout optima, v němž v našem příkladu obě země získávají l00 místo ztráty ve výši 500. Pravidla GATT si tedy nekladou za cíl zásadní liberalizaci obchodu, ale situaci, v níž každý bude mít vzhledem ke svým národním cílům důvod spolupracovat s ostatními. Aby tato forma "hry" byla přijatelná, je nutno nejen maximalizovat relativní zisk z volného obchodu, ale také (protože zůstáváme v nacionalistické koncepci) minimalizovat náklady spojené s volným obchodem, jakkoli je liberalisté popírají nebo podhodnocují. Únikové doložky z článku XIX, "restrikce určené k ochraně rovnováhy platební bilance" (článek XII), články týkající se subvencí (článek XVI) nebo dumpingu (článek VI), případně článek XXI o "výjimkách z důvodu bezpečnosti" jsou toho dokladem, i když někdy až v karikaturní podobě (6). Vyloučení zemědělství z působnosti GATT bylo moti-vováno skutečností, že smluvní strany nespatřovaly v kooperativní rovnováze v tomto sektoru žádnou výhodu. Spolupráce však není v žádném případě příliš výrazná, má-li jedna země hegemonistický vliv na zemi druhou. Např. pro zemi A znamená kooperativní řešení ztrátu ve výši l0 ve srovnání se situací, kdy by chránila jednostranně svou ekonomiku sama. Tato hegemonie se může projevit ve formě nevyrovnaně sjednaných liberalizačních dohod nebo zatajováním informací o skutečné úrovni protekcionismu. Země mohou být v pokušení "švindlovat" (7). K současné krizi v GATT došlo proto, že tato praxe vedla nakonec ke ztrátě funkčnosti systému mezinárodního obchodu. Tabulka č. 2 umožňuje lépe definovat dva termíny, které bývají často směšovány: vůdcovství (leadership) a hegemonie. Vůdce (leader) je ten, kdo přebírá iniciativu a prosazuje v tomto případě vzájemně uspokojivé kooperativní řešení. Předpokládejme tedy naopak, že země A má asymetricky silnější vliv na B - A se bude chovat jako hegemon, dosáhne-li řešení, které je pro ni nejvýhodnější, tj. v našem příkladě toho, že vnutí ostatním volný obchod a sama si přitom zachová ochranu domácí ekonomiky. V tomto případě může hegemonistická mocnost "odškodnit" ovládanou zemi tím, že např. vyplatí zemi B, která uplatňuje volný obchod, l0 jednotek navíc. Tato poslední možnost vystihuje docela dobře situaci, která panovala v ekonomických vztazích mezi zeměmi východního bloku: SSSR jim vnucoval málo efektivní politiku, ale "odškodňoval" podřízené země (preferenční zásobování surovinami, převoditelný rubl jako nenávratná půjčka a záruka odbytiš» atd.), což následně nevedlo ke zpochybňování suboptimálního charakteru této spolupráce. Současná podoba ekonomického nacionalismu Nacionalistická diskuse se obvykle skrývá za argumenty zdánlivého zdravého rozumu s moralistickým podtextem. Můžeme tedy nalézt určité argumenty, které jsou typické pro současné nacionalistické diskuse. "Poctivost" v mezinárodním obchodě Tento argument, který není nový, byl v posledních dvaceti letech zvláště zdůrazňován. Spojené státy a Evropská společenství se častěji uchylovaly k antidumpingovým než k vyrovnávacím clům (viz tab. č. 3). Definice nekalých praktik byla rozšířena a paleta odvetných opatření se obohatila i přes opakovaný nesouhlas GATT (továrny "šroubováky" v Evropských společenstvích a oddíl 30l a "super 30l" ve Spojených státech). Pojem "přiměřené ceny" v textech upravujících dumping ("fair value" ve Spojených státech),

8 důstojný to nástupce scholastického myšlení Tomáše Akvinského, má jen velmi nepevné ekonomické základy, zvláště v systému nedokonalé konkurence, kde panují volně pohyblivé kursy. Tato opatření se opírají o myšlenku, že jedna země se může obohatit na účet země jiné (8). Toto tvrzení je v rozporu s klasickým liberalismem, který se naopak domníval, že poškozena je země, která používá "nepoctivý" nástroj: dumping zlepšuje směnné relace a životní úroveň v dovážející zemi a subvence může být vykládána jako "obrácená pomoc" (tento výraz pochází od Friedmana) dovážející zemi. V systému volně pohyblivých kursů by se úsilí každé země, která by takto stimulovala své vývozy, znehodnocovalo zpevněním kursu její měny. Tabulka č. 3 Vyrovnávací a antidumpingová cla vybíraná USA a EHS Země s nízkými mzdovými náklady Nízká úroveň odměňování práce v některých zemích je často prezentována jako zvláštní forma nekalé konkurence. Americký obchodní zákon z r. l988 považuje za "nepoctivé" ty země, ve kterých chybí uzákonění minimální mzdy. Takto byla často zdůvodňována ochrana textilního průmyslu. Tento argument je pro klasického liberála ricardovského typu absurdní: mzda musí být hodnocena ve vztahu k produktivitě práce. Právě proto, že vyplácí nižší mzdy, se může méně výkonná země stát konkurenceschopnou ve výrobě těch výrobků, u kterých má menší komparativní nevýhodu, a tak má možnost zúčastnit se mezinárodní směny. Stejná mzdová úroveň ve všech zemích - sektor po sektoru - by znamenala, že úroveň produktivity práce je všude stejná. V takovém případě by potom neexistoval žádný důvod k mezinárodní směně, alespoň v ricardovském pojetí.

9 "Reciprocita" "Reciprocita" je spolu s "poctivostí" jedním z nejvíce evokovaných pojmů. S touto koncepcí je spojena myšlenka rovnováhy, parity, spravedlnosti. V ricardovském schematu, kde každá země získá na tom, že se otevře, dokonce i jedno-stranně, ztrácí toto pojetí smysl. Zdá se však, že v "nacionalistickém" schematu typu "vězňova dilematu" je reciprocita základním pravidlem hry. Reciprocita byla skutečně vtělena do dohod a jednání GATT. Jednalo se tehdy však o relativní reciprocitu v úrovni koncesí přijímaných smluvními stranami: dnes jde spíše o reciprocitu absolutní, to znamená o dohody o "vyrovnání" podmínek, za kterých se uskutečňuje mezinárodní obchodní výměna (9). Tato koncepce vyžaduje, aby se obviněná země přizpůsobila podmínkám země, požadující reciprocitu. Zpochybňuje se tak legislativa, tradice, struktury a chování v zemi, která by se měla přizpůsobit. Země, která požaduje z nacionalistických důvodů aplikaci principu reciprocity, odmítne udělat totéž ve svém vlastním případě ve jménu stejné nacionalistické koncepce. "Reciprocita" je tedy špatnou náhražkou spolupráce, a to i v samotném rámci nacionalistické koncepce mezinárodních ekonomických vz-tahů. Rovnováha ve vzájemných vztazích Nerovnováha ve dvoustranných vztazích - celková či odvětvová - je často považována za nezvratný důkaz nekalých praktik partnera. Pokud Japonsko vyváží více automobilů, než jich dováží, je to, jak někteří tvrdí, proto, že Japonsko více chrání svůj vnitřní trh. Tento názor zastává část členů amerického parlamentu (jejichž hlavním vůdcem je senátor Gephardt). Tento způsob uvažování znamená znovu popření klasického přístupu k mezinárodní směně: mezinárodní dělba práce může snadno vést k vytvoření pasiva země vůči některým partnerům, ale také ke vzniku aktiv vůči partnerům jiným. Vyrovnanost obchodní bilance Nacionalistický názor, který obecně zdůrazňuje stimulační úlohu průmyslu a neproduktivní charakter služeb, omezuje svůj rozbor platební bilance pouze na nejvyšší úroveň: obchodní bilanci, případně bilanci obchodu průmyslovými výrobky. Věrni merkantilistické tradici považují jeho zastánci přebytek obchodní bilance za ukazatel, vypovídající o dobrém zdraví naárodního hospodářství země. Musí se proto stát cílem hospodářské a zejména průmyslové politiky země. S liberalizací pohybu kapitálu je potom spojena obava ze ztráty nezávislosti, která údajně hrozí v důsledku dovozu kapitálu, nutného k financování obchodního deficitu. Takto byly podrobeny tvrdé kritice např. japonské investice v USA. Nákup prestižních nemovitostí nebo filmových studií byl považován za ohrožení národní bezpečnosti. Snaha o dosahování aktiv obchodní bilance je výsostně nacionalistická, nebo» je nutně spojena se vznikem deficitu někde jinde. Keynes ve své analýze merkantilismu správně zdůraznil merkantilistický charakter tohoto přístupu. Na druhé straně deficitní země rády zastávají názor, že celkového obchodního přebytku lze dosáhnout pouze nekalými praktikami, a» už makro- či mikroekonomické povahy. V posledních letech tak Spojené státy vyvíjely tlak na Japonsko a na Spolkovou republiku Německo, aby zrevidovaly svou rozpočtovou, daňovou a měnovou politiku, které podle jejich názoru nadměrně brzdily spotřebu. Na rozdíl od tohoto názoru se liberalisté domnívají, že obchodní přebytek vlastně zemi ochuzuje, nebo» ta vyváží více, než dováží, a tudíž spotřebovává a investuje méně, než vyrábí. Rozdíl mezi nimi vytváří úspory, které slouží k financování investic a tedy rozvoje... v jiných zemích. Ochrana "strategických" odvětví Stát často zasahoval za účelem ochrany některých odvětví považovaných za "strategická" nebo nezbytná pro bezpečnost země. Tato odvětví se vyznačují stimulačním působením na ostatní sektory a jejich hospodářský pokles by tudíž měl za následek úpadek větší části domácí ekonomiky nebo odvětví bezprostředně spjatých s národní bezpečností jako např. zbrojní průmysl. Za odvětví tohoto významu bylo po dlouhou dobu považováno např. hutnictví nebo těžba uhlí. Dnes je nejčastěji používána jako příklad výroba elektronických součástek. Jiné sektory jsou spíše spojeny s "požadavkem" nezávislosti a bezpečnosti: zemědělství (potravinová soběstačnost), "kulturní průmysl"... Konečně pak, z důvodu tradice nebo skutečného významu je považována za zcela přirozenou snaha o přežití některých odvětví: automobilového či textilního průmyslu a po dlouhou dobu i stavby lodí. GATT umožňuje, zejména prostřednictvím únikové doložky nebo zvláštních dohod (jako např. dohoda Multifibre) ochranu některých

10 odvětví národního průmyslu. Také sám Smith souhlasil s použitím tohoto argumentu. Je tedy poměrně obtížné solidně popřít tyto názory z pozice liberalismu. Přesto byly v tomto směru vysloveny některé kritické výhrady. Především je dosti obtížné vymezit výše zmíněná odvětví. Nestačí říci, že příslušné odvětví je důležité pro národní bezpečnost, protože to je v krajním případě vlastně každé z nich. Máme zde slavný příklad výroby knoflíků, která je nezbytná pro národní nezávislost, protože je armádním dodavatelem prostřednictvím uniforem vojáků. Je třeba si rovněž položit otázku hranice, za kterou už státní intervence nemá opodstatnění. Je koneckonců možné a méně nákladné vytvořit dostatečné zásoby knoflíků v době míru a eliminovat tak nebezpečí, že v době války budou vojákům padat kalhoty. Rizikem je zde ovšem pokles blahobytu a ochuzení země, které nakonec poškodí ekonomiku a bezpečnost, kterou jsme původně chtěli posílit. Tím, že se zřekneme dovozu japonských elektronic-kých komponentů, prodávaných za dumpingovou cenu, snížíme možná i konkurenční schopnost výrobků, v nichž jsou tyto komponenty zabudovány nebo se budeme muset smířit se zdražením některých druhů výzbroje. Je ostatně nutné vzít v úvahu zájmy všech složek společnosti, a nejen politic-kých představitelů nebo zájmových skupin, které zastupují. Odbory se všeobecně zřekly malicherného internacionalismu a požadují, někdy i společně se zaměstnavateli, přijetí protekcionistických opatření. Při příležitosti Uruguayského kola vyvstal problém zemědělství. Vrcholem nacionalisticko-merkantililstického uvažování je situace, kdy zemědělské odbory zdůvodňují politiku dvojí intervence - cenové intervence a subvencí - aktivním saldem Francie v zemědělsko-potravinářském sektoru! Potravinová soběstačnost může být obecně přijatelnýom cílem, pokud náklady s ní spojené jsou známé a akceptované a pokud jsou používané nástroje prokazatelně účinné. Udržování přebytků v produkci někte-rých zemědělských výrobků však nespadá do argumentace zdůvodnitelné potravinovou soběstačností (Francie a Evropské hospodářské společenství zůstávají značně závislé v některých typech výrob) a vezmeme-li v úvahu výši poskytované podpory, nejsou zdůvodnitelné ani konkurenceschopností produkce. Jak se vyhnout nástrahám nacionalismu? Nebezpečí ekonomického nacionalismu je evidentní. Jelikož nacionalismus chápe zisk jedné země jako současnou ztrátu země druhé, ospravedlňuje tak spirálu předhánění se v odvetných akcích, což ve svých důsledcích přináší ztrátu pro všechny. Opětné zesílení ekonomického nacionalismu? Jak jsme již mohli pozorovat, byla vlastně nacionalistická koncepce stále dominujícím prvkem mezinárodních hospodářských vztahů,i když prokázala uvnitř západního bloku schopnost kompatibility s některými nástroji liberálního charakteru. Současný "nacionalistický tlak" by mohl být interpretován jako spojení dvou jevů: - intenzifikace koncepčního nacionalismu ve vlastním slova smyslu, tj. výraznější pocit závislosti mezi životní úrovní na jedné straně a obranou národních ekonomických struktur na straně druhé, - většího skepticismu, pokud jde o kooperativní uspořádání mezinárodních hospodářských vztahů, které ponechává příliš široký prostor pro uplatnění někte-rých liberalistických nástrojů. Teze, kterou obhajujeme, říká, že "nacionalistické" napětí, které nyní pozorujeme, lze lépe vysvětlit za pomoci druhého jevu než jevu prvního. Není vůbec jisté, že v bývalých zemích západního bloku je nacionalistické cítění vyostřeno více dnes než v minulosti. Spíše zde došlo k podcenění vytrvalosti poválečného ekonomického nacionalismu. Mitterandovská Francie není rozhodně více nacionalistická než Francie de Gaullova. Postup budování nové Evropy prokázal, že určité zřeknutí se ekonomické suverenity je přijatelné. I Japonsko se smířilo s částečnou ztrátou své suverenity, která vyplynula z internacionalizace jeho měny. Současné napětí v mezinárodních hospodářských vztazích nelze tedy přisoudit ani tak koncepčnímu nacionalismu jako spíše zpochybnění konsensu o pravidlech hry v liberalistickém pojetí. Jak často ukazuje "teorie her", kooperativní rámec neprokázal dostatečnou stabilitu. Někteří partneři byli podněcováni k "podvádění", k "zatajování" nebo ke "zneužívání systému", jak o tom svědčí rozvoj netarifních překážek, častější vznik celních unií (EHS), manipulace směnnými kursy.. Spojené státy byly ostatně často vystaveny pokušení využít své hegemonistické moci k získání větších koncesí od svých partnerů. Podpora vývozu (l0) nebo tlaky směrem k otevírání zahraničních trhů

11 americkému zboží jsou typickým příkladem tohoto způsobu uvažování. Nakonec upadl kooperativní poválečný rámec v zapomnění, aniž by toho kdokoli opravdu litoval. Existence následujících čtyř jevů nicméně umožňuje další existenci a snad dokonce i posílení nacionalismu. - První jev je spojen s teoretickými nejasnostmi, které přetrvávají v myšlení zodpovědných hospodářských činitelů. Není málo těch, kteří se chovají nacionalisticky a přitom se považují za liberalisty. Což není zavádění protekcionistických protiopatření - proti subvencím, proti dumpingu - prezentováno jako příspěvek k posílení pravidel volného trhu? (ll) Není potom absurdní, věříme-li ve volný obchod, považovat lepší výkony jiných zemí za výsledek nerespektování jeho pravidel? - Druhý jev je spojen z důsledky zániku komunismu. Toto vítězství tržní ekonomiky by mohlo paradoxně oslabit stmelující vliv západní solidarity. Dříve studená válka a ohrožení bezpečnosti Evropy nebo Japonska ospravedlňovaly realizaci kooperativní politiky. Jaký však bude zítřek? - Třetí jev souvisí s nejistotou, která je spojena s obnovením vedoucí pozice USA. V poválečném období bylo jistě možné nastolit vzájemnou spolupráci díky souhlasu západních zemí, ale také a zejména díky existenci vedoucí mocnosti. Na postavení ekonomického vůdce by mohli aspirovat v důsledku své ekonomické úrovně i další (EHS, Japonsko). Samotné Spojené státy projevovaly, zejména v 70.letech, menší ochotu nést náklady spojené s tímto postavením. Vzestup nacionalismu není bez souvislosti s určitou ztrátou výsadního postavení USA. Spojené státy zřetelně prokázaly, že období jejich izolovanosti již skončilo v 80. letech. Tlaky však nadále zůstávají silné. Jestliže nynější představitelé USA ztělesňují "příklon USA ke světu", co se stane po volbách v r. l992? Alternativou pro Spojené státy zůstává buï stažení se z dřívějších pozic (spojené ovšem s rizikem návratu k nacionalismu), nebo upevnění vedoucího postavení země, tentokrát s riziky hegemonistické povahy. - Čtvrtým jevem je zesílení konkurenčních tlaků. Mezinárodní konkurenční boj ovšem po sobě zanechává na bitevním poli některé "národní" oběti. "Újmy" spojené s otevřením se - abychom použili výraz, který je tak drahý GATT - jsou vnímány mnohem výrazněji než přínos, rozptýlený na mnohem větší počet jednotlivců. Nedokonalá konkurence, vytvářející takové možnosti dosažení zisku, které neexistují v konkurenci dokonalé a čisté, umožňuje spojovat naději na zisk s konfliktem. Vracíme se tedy k merkantilistické koncepci obchodu, kde zisk jedněch pramení ze ztráty druhých. Teorie "strategické obchodní politiky" (l2) tak ukazuje, že země, která pomáhá svým domácím podnikům, může doufat v dosažení monopolního zisku na trhu. V jakékoli situaci nedokonalé konkurence - úspory z rozsahu výroby, nedobytné náklady, efekt "učení se" - lze podíly na trhu považovat za cíl, jehož dosažení může stát podporovat. Od liberalistické koncepce "optimální specializace" tak sklouzáváme k nacionalistické koncepci, která používá termínů jako dobytí trhů nebo "hospodářská válka"... Letecký průmysl, telekomunikační sítě, informatika, automobilový průmysl jsou sektory, které se velmi snadno propůjčují k této moderní formě nacionalismu, kterou můžeme označit za "strategický nacionalismus" (analogicky s dříve uvedeným pojmem strategické obchodní politiky). Hroutící se hradba liberalistického přístupu Může liberalistické učení vůbec účinně čelit nacionalistické doktríně? Vítězství liberalismu jako základu moderní ekonomické vědy nedokázalo za posledních 200 let zabránit aplikaci protekcionistických opatření. Neúspěch je tedy prokázanou skutečností, i když je relativní. Normativní ekonomická analýza vzešlá z liberalistického myšlenkového proudu může samozřejmě prokázat kontraproduktivní charakter nacionalistic-kých opatření. Všímá si dobře toho, že veřejná podpora nebo ochrana některých odvětví s sebou přináší určité vedlejší účinky: spotřebitelé a daňoví poplatníci musejí snížit poptávku po výrobcích jiných odvětví. Negativní dopad na svou konkurenceschopnost poci»ují i uživatelé "chráněných" polotovarů. Tohoto typu argumentů dnes účinně používají mezinárodní organizace. Tyto kritické analýzy však odpovídají za použití argumentů z liberalistického instrumentária na obavy či předsudky... nacionalistické. Tento typ kritiky není třeba zavrhovat, ovšem její přesvědčovací schopnost je velmi omezená. Historické skutečnosti nevyvracejí, že v některých případech nacionalistická politika, i když jen dočasně, přispěla k realizaci národních cílů. Klasickým, třebaže bolestným příkladem, je hospodářská politika nacistického Německa. Jestliže se mezinárodním organizacím, které se považují za liberální (Mezinárodní měnový fond, Světová banka atd.), nepodařilo uvědomit si všechny důsledky liberálního univerzalismu - nejkřiklavějším příkladem je patrně systém jednání "případ od případu" v Mezinárodním měnovém fondu - nebylo to ze zlomyslnosti nebo z neznalosti. Příčinou je zcela prostě skutečnost, že liberální doktrína trpí dosud nepřekonatelným handicapem: nenabízí žádnou uspokojivou definici národa (země). Svět, v němž panuje symetrie a harmonie a který by tudíž ospravedlňoval nezasahování do ekonomiky, se zdá být příliš

12 vzdálený realitě, než aby mohl někoho přesvědčit. Souhlas s politickou ideou národa při současném popření jeho ekonomické dimenze, pokládané dokonce za iracionální a nevědeckou, ztěžuje pochopení reality současných mezinárodních hospo-dářských vztahů. To umožňuje vznik nacionalisticko-liberalistické syntézy - z níž vzešla koncepce "poctivosti" nebo "reciprocity" - která podporuje přijímání nacionalistických opatření ve jménu liberalismu. Někteří liberalisté se naivně domnívali, že postačí nechat volně plavat kursy měn a tím automaticky zmizí nacionalistické tlaky. Stal se však pravý opak. Pojem národa by ztratil mnoho na své závažnosti, pokud bychom žili ve světě, v němž by panovala dokonalá svoboda pohybu zboží, kapitálu, služeb, pracovních sil: směna by probíhala na nepokřivených mezinárodních trzích, regulovaných organizacemi nezávislými na národních státech, výlučně prostřednictvím světové měny bez státní příslušnosti, emitované v tomto případě nadnárodní bankou. Pro důsledného ekonoma může tedy liberalismus v mezinárodních hospodářských vztazích představovat pevný referenční bod, ideál, návod k činnosti. Realitou však přesto zůstává existence antagonismů v mezinárodních hospodářských vztazích. Zodpovědnost Spojených států Světové hospodářství odvrátí katastrofu, pokud se mu podaří sladit rozporné národní zájmy. Proto je nutné vytvořit nový rámec mezinárodní spolupráce, který nemůže mít vzhledem k některým skutečnostem (existující a bezpochyby ještě posílená politická síla Spojených států, ekonomická síla dalších zemí či oblastí, změny ve světové hospodářské geografii) stejnou podobu jako uspořádání světového hospodářství po válce. Tato diskuse je svým způsobem zbytečná. Zpochybňuje se tak schopnost Spojených států udržet si svou vedoucí roli (kolik se toho již napsalo o úpadku Ameriky!). Kolik válek v Perském zálivu bude ještě třeba k tomu, aby přesvědčilo některé skeptiky o tom, že Spojené státy si udržely svou sílu? Jaká impéria se budou ještě muset zhroutit k tomu, abychom uznali, že Spojené státy vyhrály studenou válku a že jsou dnes jedinou hospodářskou, politickou a vojenskou supervelmocí? Nacionalisté vně Spojených států se v duchu těší z problémů, a» už skutečných nebo domnělých, amerického impéria a nevynechají žádnou příležitost k tomu, aby usvědčili USA z nějaké formy intervencionismu. Jedinou opravdu důležitou otázkou však zůstává: přejeme si skutečně žít ve světě, v němž neexistuje žádná velmoc? Pokud ne, jakou formu by mělo mít vedoucí postavení Spojených států? Přítomnost vedoucí mocnosti, více či méně hegemonistické, omezuje nejnebezpečnější projevy nacionalismu. V rozporu s tvrzením např. R. Keohana(l3) (nebo zastánců multipolarity či triády) je málo pravděpodobné, že ve světě bez leadera by se mohl zformovat stabilní a mírový rámec spolupráce, vedoucí k ekonomickému rozvoji. Přibližná vyrovnanost ekonomické síly EHS, Japonska a Spojených států nejenže nehovoří ve prospěch Keohanovy "posthegemonis-tické" teze, ale naopak vyznívá ve prospěch udržení struktury, v níž dominuje jedna mocnost. Tato ekonomická parita (situace ve vojenské oblasti je složitější) vyvolává totiž nebezpečí nestability: každá země může ve skutečnosti mít dojem, že je schopna zvítězit nad těmi druhými a schopnost odradit své partnery od podobného jednání je nevelká. Menším zlem je v tomto případě spolupráce v přesně vymezených oblastech - měnová oblast, obchod atd. - ale nelze se vždy spolehnout na to, že tato ujednání budou skutečně respektována. Často dochází k opačnému vývoji nebo ke vzniku vedlejších účinků. Dohody o kursové politice přijaté G-7 jistě zmírňují kursové výkyvy, ale na druhé straně zhoršují situaci v oblasti úrokových sazeb a finančních trhů. Tento rámec konflikty neodstraňuje, jen modifikuje jejich podobu. Svět bez jednoho leadera by byl světem, v němž by na vedoucí úloze participovalo více subjektů - tedy světem svou povahou mnohem náchylnějším ke konfliktům a k jejich řešení na úkor zemí, které zůstaly vně rozhodovacího procesu. Pokud by rovnováhy vůbec mohlo být dosaženo, realizovala by se, možná ještě více než v letech "triumfu" hegemonie, na úkor třetích zemí: rozvojových zemí, bývalých zemí socialistických, nově industrializo-vaných zemí. Návrat Spojených států k izolacionismu by měl dramatické následky: žádná země ani mezinárodní instituce bez přítomnosti Spojených států není s to udržet v rozumných mezích negativní následky nacionalismu. Intervencionismus může ovšem nabývat různých podob: prostého vůdcovství nebo hegemonie. V prvním případě (viz výše) přebírají Spojené státy iniciativu směřujícící k novému zformulování pravidel hry, v nichž by byly sladěny jednotlivé národní zájmy. Dávají přednost zájmům celosvětovým před zájmy vlastní země, aniž by ovšem škodily samy sobě. Ve druhém případě nastolují systém z celosvětového hlediska neefektivní, sloužící výlučně jeich zájmům, ovšem poskytují ostatním tolik, aby nebyli vystaveni pokušení tento systém opustit. Stejně tak jako nám vedoucí role Spojených států připadá přijatelná, zne-klidňuje nás hegemonistická varianta, kterou by mohly Spojené státy přijmout. Nedošlo by v ní totiž k oslabení nacionalismu, nýbrž k jeho posílení. Hegemonie je totiž funkční - po určitou dobu (viz osud sovětské hegemonie) - pouze ve

13 vztahu silného ke slabému. Nemůže existovat ve vztazích mezi třemi ekonomickými velmocemi kapitalistického světa. Jinou formou hegemonie je tlak na implantaci národních institucionálních struktur jedné země do struktur země druhé. Tlak vykonávaný Spojenými státy v posledních letech - na Japonsko a v menší míře i na evropské země - měl za cíl přizpůsobit ekonomické, sociální a dokonce kulturní struktury "spojeneckých" zemí americkým normám (nestačil by však volný pohyb kursů k vyrovnání ekonomických následků plynoucích ze strukturálních či politických rozdílů?) V oblasti obchodních zákonů jsou americké zákony stále nadřazeny mezinárodní úpravě a Kongres se necítí být nijak vázán dohodami GATT. Protizápadní reakce, citelné v Japonsku, jsou pak logickým důsledkem této hegemonistické tendence. Některé země nereagovaly příznivě na tento pokus o upevnění americké hegemonie. Místo odmítnutí zásady dvoustranných jednání, vrcholu to nacionalismu v mezinárodních hospodářských vztazích, však prosazovaly bez potřebné vzájemné koordinace často neobhajitelné názory. Která země nebo skupina zemí bojovala za zavedení soudního řízení jako způsobu řešení mezinárodních konfliktů, za posílení mezinárodního hospodářského práva, za vytvoření arbitrážních řízení, za mezinárodní tribunály? Uruguayské kolo, další z řady pravidelných mnohostranných jednání, posloužilo ve skutečnosti jako záminka pro vyjádření a vyostření bilaterálních konfliktů. Jeho možný neúspěch by znamenal zásadní ústup od multilateralismu a tedy vítězství nacionalismu. Kdy bude konečně přijato rozhodnutí zřídit mezinárodní soudní dvůr, který by měl výlučné kompetence pro oblast mezinárodních hospodářských vztahů? Cožpak existuje grotesknější systém než ten dnešní, v němž připadá národním státům role soudců v případech poškození, jehož jsou podle svého názoru obě»mi v mezinárodním obchodě? Jaký kodex o subvencích může jasným způsobem upravit poskytování subvencí a podmínky přijímání protiopatření? (l4) Stejná poznámka platí pro oblast mezinárodních měnových vztahů - pokud jde o kursy, stal se Mezinárodní měnový fond pouhým vykonavatelem rozhodnutí G-7, ve skutečnosti pak G-3 (USA, Německo, Japonsko), případně G-l (Spojené státy). Největším nebezpečím pro světové hospodářství a největší potenciální šancí pro růst nacionalismu by byla snaha učinit z konfliktů regulérní a zcela běžný prostředek řešení problémů v mezinárodních hospodářských vztazích. Poznámky l. The political economy of international relations, Princeton University Press, l Viz S.S. Cohen a J. Zysman (l987): Manufacturing matters: the myth of post-industrial economy, New York, Basic Book. 3. J. Viner (l958): The long view and the short: studies in economic theory and policy, New York Academic Press, str O vztazích mezi válkou a ekonomikou blíže v C. Schmidt (l99l): Penser la guerre, penser l'économie, Odile Jacob. 5. Naissance et déclin des grandes puissances, Payot, l Např. "každá smluvní strana může za účelem ochrany své vnější finanční pozice a rovnováhy své platební bilance omezit množství nebo hodnotu zboží povoleného k dovozu" (článek XII, l). 7. Viz R. Axelrod (l984): The evolution of cooperation, Basic Books, New York. 8. Dupont du Nemours napsal v r. l773 ve své Table raisonnée des principes de l' économie politique". Jestliže se některá ze zahraničních mocností bude chystat spáchat některý ze zakázaných činů, o nichž jsme právě hovořili, budeme se snažit přesvědčit ji, pokud to bude jen trochu možné, rozumnými důvody. Nikdy nepřipustíme použití represí." 9. Viz R. Baldwsin (l986): The new national protectionism. A response to shifts in national economic power. N.B.E.R. Working Papers, č. l823, l986. l0. Například kampaň "Export Now" zahájená ministerstvem obchodu v r. l988. ll. Dopis H.F. Beselera, zodpovědného za obchodní politiku v bruselské Komisi, Economistu (3. srpna l99l) je v tomto směru velmi signifikantní. l2. P. Krugman a kol. (l986): Strategic Trade policy and the new international economics, The M.I.T.Press. l3. After Hegemony, Princeton University Press (l984). l4. Podle současné úpravy v GATT lze považovat za "dovolené" jak subvence v jedné zemi, tak vyrovnávací clo vybírané ve druhé-dovážející zemi, která se cítí poškozena touto subvencí! page \* arabique22 J-M. SIROEN

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Vývoj ekonomického myšlení

Vývoj ekonomického myšlení Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Vývoj ekonomického myšlení Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Neoklasická ekonomie Rakouská psychologická škola Lausannská matematická škola

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

REG904 Regionální věda. Téma: Paul Krugman

REG904 Regionální věda. Téma: Paul Krugman REG904 Regionální věda Téma: Paul Krugman Nobelovu cenu za ekonomii obdržel v roce 2008 profesor Paul Krugman. Již řadu let se věnuje spíše psaní sloupků pro New York Times a je znám jako ostrý kritik

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

13. kapitola Mezinárodní obchod a obchodní politika

13. kapitola Mezinárodní obchod a obchodní politika 13. kapitola Mezinárodní obchod a obchodní politika Úvod S mezinárodním obchodem jsme se již setkali několikrát v předcházejících kapitolách. Mezinárodní obchod v podobě čistého exportu jsme zabudovali

Více

CO JE TO SWOT ANALÝZA

CO JE TO SWOT ANALÝZA SWOT analýza CO JE TO SWOT ANALÝZA Univerzálně používaný nástroj, který mapuje a analyzuje daný jev (například určitý stav, situaci, úkol, problém, pracovní tým, projekt atd.) Umožňuje dívat se na analyzovanou

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Bakalářské studium Pojišťovnictví OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2010/2011 a) pojišťovnictví b) management pojišťoven c) ekonomie POJIŠŤOVNICTVÍ 1. Podmínky podnikání v pojišťovnictví v ČR právní

Více

MEZINÁRODNÍ OBCHOD VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_16

MEZINÁRODNÍ OBCHOD VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_16 MEZINÁRODNÍ OBCHOD VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_16 Sada: Ekonomie Téma: Mezinárodní obchod Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Hospodářská politika. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Hospodářská politika Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Příčiny státní intervence do hospodářství počátek 20. století - vývoj hospodářských

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3 1 M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í P O L I T I K A V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I V E R Z I T A V O P A V Ě O K R E S N Í H O

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 E. Obchodní vztahy 1. Tuzemský obchod Kroky pro dobrý obchod - výběr obchodního partnera - smluvní podmínky dodávek - optimalizace zásob a výroby 2 E. Obchodní vztahy

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Hospodářská politika Téma č. 1 TEORIE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Zkouška: písemný test multiple choice Literatura: Slaný A., Žák M.: Hospodářská politika. C.H.Beck 1999. Slaný

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO Anna Teličková ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky 30. října 2012 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Daňová teorie a politika. Vývoj teorie daní a veřejných financí

Daňová teorie a politika. Vývoj teorie daní a veřejných financí Daňová teorie a politika Vývoj teorie daní a veřejných financí Od starověku do 18. století Již ve starověku lze nalézt předchůdce daní, mýtné Daně vznikly pravděpodobně jako mimoekonomické donucení panovníka

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability

Více

2. kapitola: Ekonomie a ekonomika. Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte:

2. kapitola: Ekonomie a ekonomika. Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte: 2. kapitola: Ekonomie a ekonomika Studijní cíle. V této kapitole se seznámíte: s tím, že stát vždy vykonával hospodářské funkce s pojetím státu jako "nočního strážníka" a státu jako "lékaře u lože nemocného"

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Metodický list pro kombinované studium předmětu. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci.

Metodický list pro kombinované studium předmětu. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci. Cíl: Seznámit studenty přehledovou formou se základy daňové teorie a politiky v nejširším rámci. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Tento předmět je určen zejména těm studentům, kteří nemají

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz 1 Obsah 1. CH: Confoederatio Helvetica Spolkový stát Švýcarsko 2. Sociální zabezpečení

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Podstata průmyslové politiky a podpora podnikání. Ing. Ladislav Tyll, MBA. Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

Podstata průmyslové politiky a podpora podnikání. Ing. Ladislav Tyll, MBA. Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Podstata průmyslové politiky a podpora podnikání Ing. Ladislav Tyll, MBA. Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Role státu v ekonomice Hospodářská politika státu Průmyslová politika státu

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Metodický list číslo 1

Metodický list číslo 1 Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Počátky dějin ekonomických teorií Cíl: Seznámit posluchače s počáteční etapou vývoje Dějin ekonomických

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika, je to společenská věda, nelze oddělovat ekonomickou

Více