Poprvé o titul přeborníka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poprvé o titul přeborníka"

Transkript

1

2 Tři nejlepší ženy I. věkové kategorie v běhu na 5 km (zleva Ingrid Milfaitová, Eva Kocourková, Jana Bílková) Tři nejúspěšnější muži I. věkové kategorie v branném závodě jednotlivců na 15 km (zleva Petr Bartůněk, Tomáš Antoš, Karel Rezek) Poprvé o titul přeborníka V Biatlon klubu Jáchymov se konal února Přebor Vězeňské služby České republiky v lyžování. Pro 45 závodníků a 24 závodnice ze 17 organizačních článků vězeňské služby a družstvo SVJS Slovenské republiky připravili pořadatelé z odboru vězeňské a justiční stráže generálního ředitelství čtyři soutěžní discipliny: běh mužů na 15 km volným způsobem, běh žen na 5 km volným způsobem, branný závod mužů na 15 km volným způsobem a závod štafet mužů na 3 x 10 km. O pozornosti, kterou sportu ve vězeňské službě věnují její vedoucí pracovníci, svědčí i přítomnost generální ředitelky Mgr. Kamily Meclové na závěrečném ceremoniálu. Při této Přeborník Vězeňské služby ČR Ing. Ladislav Kubeček příležitosti také předala poprvé v novodobé historii přeborů nejlepšímu závodníkovi a nejlepší závodnici titul Přeborník Vězeňské služby České republiky. Vedle výborných sněhových podmínek, ukázněnosti závodníků a přístupu organizátorů a členů technické skupiny přispěla k hladkému průběhu přeboru i pomoc ze strany pracovníků Biatlon klubu Jáchymov, chaty Hydroprojekt Mariánská a Věznice Ostrov. Pořadí na prvních třech místech v jednotlivých disciplinách a věkových kategoriích uveřejňujeme v rubrice Zpravodajství na straně 30. red foto archiv Mgr. Kamila Meclová blahopřeje Elišce Chocholoušové, přebornici VS ČR Ženy vyrážejí na trať

3 Vážení čtenáři, vývoj vězeňství, jeho celková kulturní úroveň a materiální podmínky jsou odrazem vývoje kulturní a ekonomické úrovně celé společnosti. Způsob zacházení s pachateli trestných činů vyjadřuje velmi zřetelně i vztah společnosti (státu) k jedinci a postoj k občanským právům a svobodám. Základním dokumentem, z něhož vychází profil vězeňské služby a její postup při tvorbě ročních plánovacích dokumentů i při úvahách a záměrech dlouhodobějších, je Koncepce rozvoje vězeňství v České republice, kterou pod vedením PhDr. Karla Netíka, CSc., připravila studijní a výzkumná skupina tehdejšího ředitelství Sboru nápravné výchovy v roce Koncepce se stala strategickým plánem reformy českého vězeňství. Více než desetiletí její platnosti potvrzuje dobrý náhled jejích autorů. Na druhé straně by ovšem bylo mylné nerespektovat, že vývoj jde dál, že se mění společenské, ekonomické a politické pozadí rozvoje českého vězeňství, že dochází ke změně trendů v rozměrech evropských, ale i celosvětových, že se mění přístupy v trestní politice vůbec. Příkladem probíhajících změn a přístupu k nim je i odhodlání Rady Evropy revidovat Evropská vězeňská pravidla. Zpracování koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015 neznamená popření stávající Koncepce rozvoje vězeňství v České republice ani odklon od ní. Prvním důvodem pro zpracování koncepce 2015 je reakce na měnící se podmínky a vývoj, druhým snaha o konkrétnější pojmenování záměrů na cílů a příští desetiletí. Prvním krokem ke zpracování koncepce 2015 bylo provedení SWOT analýzy současného stavu vězeňství v ČR (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats), definování jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, porovnání výsledků analýzy se způsobem řešení v současné koncepci rozvoje českého vězeňství, s mezinárodními standardy a normami vyspělých vězeňských systémů. Moderní vězeňské systémy za základní všeobecné principy zacházení s vězněnými osobami považují principy individualizace, normalizace, odpovědnosti, progrese, bezpečnosti a bezpečí. Již z výčtu těchto principů je zřejmé, že vytvoření moderního vězeňského systému v ČR v současné době brání zejména minimální prostor, kterého se vězeňské službě dostává v možnostech diferenciace zacházení na základě penitenciární klasifikace, prvotně zpracované metodou hodnocení rizik. Druhým základním rozdílem mezi českým vězeňstvím a moderními vězeňskými systémy je stupeň využívání tzv. dynamické bezpečnosti. Zatímco ve vyspělých systémech je bezpečnost vězeňských zařízení postavena na dynamické bezpečnosti, v českém vězeňství je dosud zásad dynamické bezpečnosti využíváno pouze minimálně. Převedení dozorčí služby do oddělení vězeňské a justiční stráže stav výrazně zhoršilo. Zvýšení využívání penitenciární diferenciace a plošné uplatňování dynamické bezpečnosti kladou vyšší nároky na profesionální práci personálu všech kategorií. Jakoby stranou zájmu současné koncepce českého vězeňství je situace při zabezpečování výkonu vazby. Právě výkon vazby vykazuje v České republice největší odlišnosti od evropských standardů. Mohu vás ujistit, že není v činnosti vězeňské služby problematika, kterou by se pracovní tým jmenovaný paní generální ředitelkou nezabýval. Již za několik měsíců se všichni budete mít možnost přesvědčit, jestli tento tým, ve spolupráci s experty, které si k řešení jednotlivých problematik přibírá, odvedl týmovou profesionální práci. Zda se podaří převést cíle koncepce 2015 do každodenní činnosti vězeňské služby bude pak záležet na týmové profesionální práci všech zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Ing. Michal Řeháček ředitel odboru výkonu vazby a trestu generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky Z obsahu čísla 2/2004 Bez kabelů ze Stráže auta nevyjedou Zpravodajství Co se událo v našich věznicích. Denní tisk přirovnal situaci ve Věznici Stráž pod Ralskem ke stěhování národů. Proč? Klasický český problém: Nejsou lidi! Kvalitní vězeňství, důležitý předpoklad bezpečné společnosti Rozhovor s poslancem Parlamentu České republiky, členem výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny a předsedou podvýboru pro vězeňství PhDr. Karlem Šplíchalem. str. 8 Dva světy, dvojí život za mřížemi Nahlédnout do vězeňských systémů Gruzie a Kanady můžete v rozhovoru s I. náměstkem generální ředitelky Vězeňské služby ČR PaedDr. Bohuslavem Burkiewiczem. str. 22 Poprvé o titul přeborníka Výsledky Přeboru Vězeňské služby ČR v lyžování, který se konal v únoru v Krušných horách. str. 2 str. 4 7, Vězení, drogy a společnost v rozšířené Evropě Zanedlouho vstoupí do Evropské unie další státy ze střední a východní Evropy. Praha, nazývaná někdy středem kontinentu, hostila března evropskou konferenci o drogách a HIV/AIDS. str. 10 str. 30

4 Bez kabelů ze Stráže auta nevyjedou Zaměstnávání vězňů je, můžeme to tak nazvat, společenským problémem, s nímž se Vězeňská služba České republiky potýká řadu let. Počet zaměstnaných odsouzených se pohybuje pod 50 % jejich stavu. Jsou ovšem věznice, kde se sice zrovna nechystají vztyčovat vlajky na oslavu stoprocentní zaměstnanosti odsouzených, ale přece jen jsou trošku vpředu před ostatními. Jednou z nich je i Věznice Stráž pod Ralskem, kde se zaměstnanost v ročním průměru pohybuje nad 50 %. Práce je dost Její jméno se v únoru skloňovalo ve všech pádech v některých médiích, například v Českolipském deníku a o pár dní později i v MF Dnes. O co šlo? Důvodem nebyla vzpoura, útěk nebo hladovka vězňů ani drogy či mobily za mřížemi, tedy témata, jimž sdělovací prostředky tak rády věnují svou pozornost. Tentokrát šlo o velice prostou, ale na druhou stranu velmi složitou záležitost, jakou je právě zaměstnávání odsouzených. MF Dnes přirovnala situaci ve věznici dokonce ke stěhování národů. Českolipská (ale jinak mnohonárodní) firma Delphi Packard Electric se totiž rozhodla pro rok 2004 navýšit počet zaměstnaných vězňů o 100 osob, tedy celkově na 250. PaedDr. František Vach V souvislosti s tím požádala o pronájem dalšího podlaží provozní budovy ve věznici. Spolupráce strážské věznice se jmenovanou firmou již trvá více než 10 let a vězni pro ni přímo ve věznici pracují při montáži kabelových svazků pro osobní automobily. Než se však budeme věnovat výše zmíněné spolupráci, neuškodí podívat se na zaměstnávání vězňů ve zdejší věznici trošku šířeji. Povídali jsme si o tom s ředitelem věznice PaedDr. Františkem Vachem a vedoucím ekonomického oddělení Adolfem Antonínem. Možná by se dalo říci, že zaměstnanost vězňů si tady střeží jako oko v hlavě a neustále pro ně hledají další a další pracovní příležitosti v regionu či nabízejí (jako v případě českolipské firmy) vlastní prostory podnikatelským subjektům. Rozbor zaměstnanosti odsouzených je i tématem každodenní ranní porady ve věznici. Od zelí po fotbal Pomineme li práci ve vlastní režii, v níž se angažuje více než 60 vězňů, a zatím i práci pro zmíněnou firmu, odsouzení tu jsou zaměstnáváni dvojím způsobem: na nestřežených pracovištích mimo věznici a na pracovištích s volným pohybem. Čtrnáct z těch, kteří mají volný pohyb, dochází uklízet do nedalekého Institutu vzdělávání VS a do jeho ubytovny, stejně jako do ubytovny Justiční akademie. Dalších asi 12 odsouzených denně odjíždí do podniku Galvia v Českém Dubu. Firma pro ně přijede vlastním autem a po práci je zase přiveze. I na nestřežených pracovištích mimo věznici je živo. Po 12 vězních pracuje ve firmách Egermann a Crystalex ve sklářské výrobě, především tu vykonávají pomocné práce v huti a na lince. Dalších mužů je zaměstnáno ve slévárně v Liberci Ostašově a téměř stejný počet v cihelně v Českém Dubu. V Brništi ve firmě Samir pracuje průměrně 20 odsouzených při zpracování zelí. Další desítky jsou pak zaměstnány ve stavebních firmách či při práci v lese, ale v těchto případech se někdy jedná o sezonní záležitost. V březnu se našlo uplatnění pro dalších vězňů v prádelně v České Lípě. Bude se, tak jako i v řadě dalších případů, jednat o práci při odpolední směně. Při této příležitosti nelze nepodotknout, že vězni jsou velmi často vyžadováni právě do směnných provozů. Civilisté totiž na směny pracovat nechtějí a raději zůstávají doma na podpoře. Proč ne, když náš sociální systém je tak štědře nastaven. Jsme rádi, že odsouzení z naší věznice mohou pracovat, že je o jejich práci zájem, zamýšlí se ředitel věznice, i když hlavně v poslední době s tím máme nemalé starosti. Spolu s prognózou o snižování počtu vězněných osob došlo i ke snížení počtu zaměstnanců. Úvaha se nevyplnila, vězni naopak přibývají, zato ke snížení stavu pracovníků bohužel došlo. A někdo se přece o naše odsouzené musí starat. Adolf Antonín Velký zájem mezi odsouzenými je o práci před a po zápasech na hřištích fotbalových klubů v Liberci a Jablonci. Při zahájení jarní části extraligy v případě potřeby odklízejí sníh, po skončení zápasů uklízejí ochozy a tribuny. Od pořadatele dostanou párek, limonádu a třeba i cigarety a svezou se luxusním klubovým autobusem, jímž hráči jezdí na zápasy. Ale i pro odsouzené může být práce někdy spíše trestem, vzpomíná s úsměvem ředitel věznice. Jednou nás požádala firma o pracovní síly na sběr rybízu. Vězni, kteří se přihlásili, říkali, že už víckrát ne, to raději prý skládat tuny uhlí než se dívat, jak ty malé, červené kuličky pomalu přibývají. Práce pro chlapa to asi opravdu není. Diagnoza: barvoslepost Na první pohled vypadá možná situace v zaměstnávání vězňů ve zdejší věznici jako idylka. Samozřejmě, že tomu tak není. Ale jak říká vedoucí ekonomického oddělení Adolf Antonín, kdo pracovat chce, práci ve Stráži určitě dostane. Dodejme jen, že ti, kteří nechtějí, by nepracovali ani za zlaté tele. Bohužel mezi těmi ochořelými tulení nemocí je dost mladých lidí. Ti vlastně nikdy k práci nečuchli a proč by to měli zkoušet zrovna ve věznici, když nemusejí. Pracovní návyky nemají, venku se o ně staral štědrý stát, přilepšovali rodiče nebo také prarodiče, a když nebylo, tak se třeba ukradlo. Pak je ještě další skupina vězňů, kteří jako na oko pracovat chtějí, ale už dopředu vědí, že nebudou. Začnou hledat výmluvy, proč nemohou, i když by tak strašně moc chtěli. Jednou jim nevyhovuje třeba práce vsedě, jindy vestoje. Jejich výmluvy jsou někdy skutečně 2 reportáž české vězeňství 2/2004

5 úsměvné. Přihlásí se třeba na práci k českolipské firmě na montáž kabelových svazků, složených z jednotlivých kabelů různé barevnosti. Pak se jim to přestane líbit, protože musejí celých osm hodin poctivě makat, a tak najednou chudáčkové zjistí, že jsou vlastně barvoslepí a neumějí rozeznat jednotlivé žíly svazku. Kvůli takovým a jim podobným musíme denně vytvářet z vězňů určitou rezervu, abychom mohli dodržet počet pracovníků, k němuž jsme se firmám zavázali, komentuje situaci Adolf Antonín a František Vach dodává: Odsouzení dostávají na jednání zařazovací komise určitou nabídku, jakýsi prvotní přehled o pracovních příležitostech. Mají li zájem pracovat, musejí navíc i písemně potvrdit svůj souhlas. Pokud mají později nějaké problémy nebo se jim zkrátka nechce, mohou vzít svůj písemný souhlas zpět, ale pak jim běží něco jako dvouměsíční výpovědní lhůta. Montáž kabelů v dílně v objektu Věznice Stráž pod Ralskem Jedni přicházejí, druzí odcházejí Ale vraťme se k tomu, co od počátku roku doslova hýbe strážskou věznicí. Na základě dohody mezi věznicí a firmou Delphi dochází v průběhu ledna a února 2004 k navýšení počtu zaměstnaných odsouzených o 100 osob, celkem na 250. (Ve hře bylo v době naší návštěvy zvýšení o dalších až 100 vězňů na celkových 350.) I když je věznice přeplněna o cca 200 odsouzených, nemůže z vlastních zdrojů takovýto počet pracovníků zajistit (důvody viz výše). Jednání na centrální úrovni o přemístění práceschopných vězňů z jiných věznic nepřineslo kýžený výsledek, trochu pomohly jen věznice v Novém Sedle a Vinařicích. Jako ředitel regionu jsem se proto rozhodl oslovit věznice v něm, ale nejen to, kontaktujeme přímo vězně, dává k dobru nápad František Vach. Vytvořili jsme pro ně nabídkové letáky a vyvěsili je přímo ve vězeňských ubytovnách na nástěnky. No a vidíte, začali se hlásit sami. Museli ovšem splňovat některé podmínky: například délku trestu ještě nejméně rok, protože jen zaučení trvá skoro dva měsíce, museli mít zdravotní klasifikaci vyhovující mimo jiné i práci v noci, ale hlavně to chtělo zájem a chuť pracovat, a upřímně řečeno, i určitou dávku inteligence. A tak nám jedni vězni přicházejí a druzí, jimž se pracovat nechce, zase po dohodě s dispečerem na generálním ředitelství odcházejí do jiných věznic. Budova, v níž nyní firma Delphi obsadila již tři podlaží a možná nebude dlouho trvat a přibere i čtvrté, poslední, využívala před lety firma Crystalex pro kartonážní práce. Po problematické amnestii v roce 1990 zbylo ve Stráži z více než šesti stovek vězňů jen 30. Nebyli lidi, a proto firma výrobu ve věznici opustila a v roce 1992 předala zpět i budovu, samozřejmě že bez strojního vybavení. Volné prostory se naopak hodily firmě Delphi, a tak sem téhož roku přenesla už zmíněnou montáž kabelových svazků a startovacích kabelů pro automobilový průmysl. Motám, motáš, motáme Zpočátku tu pracovalo vězňů, teď už by to mělo být až 100 lidí na směnu v nepřetržitém provozu, upřesňuje Adolf Antonín. Veškerou práci dělají odsouzení, kmenoví zaměstnanci zajišťují pouze seřizování a výstupní kontrolu, i když už i na ní se podílejí někteří vybraní vězni, dodává s určitou chloubou v hlase. Výdělky špičkových pracovníků z řad odsouzených se pohybují kolem tisíc korun a nebýt nové vyhlášky o jejich odměňování, mohly by být i vyšší. Výplaty ostatně sleduje i sama firma. Nedávno tu byla na kontrole její komisařka a velice bedlivě prověřovala, zda vězni nejsou nějak šizeni. Výrobní haly v jednotlivých podlažích provozní budovy připomínají spíše projekční či konstrukční kanceláře. Velká okna, hodně světla, na podlaze koberce, po obou stranách místnosti podle oken stojí na stojanech desky, připomínající rýsovací prkna. Dokonce je na nich i něco narýsováno a trčí z nich jakési kolíky. Na každé je totiž přesný technologický výkres, jak z jednotlivých pramenů vytvořit svazek kabelů, tady například k měřiči paliva, jinde zase třeba k zabezpečovacímu zařízení, zasvěcuje zaměstnanec firmy a vedoucí zdejšího provozu Jiří Chromý. Celkem se tu sestavuje 250 modulů pro vozy Škoda, Audi i BMW. Každý vězeň má navíc k dispozici přesný návod, který ho krok za krokem vede k vytvoření konečného výrobku. Nakonec pak nasadí svorkovnici a ovine svazek předepsanou izolací, končí pan Chromý stručný popis práce. Když je toto hotovo, jde každý element k testu na výstupní kontrolu. Tady zkušení pracovníci pomocí techniky poznají a vyhodnotí případné vady, a protože na každém svazku je vždy i značka toho, kdo jej smontoval, viník eventuální chyby je ihned a velice přesně zjištěn. Uprostřed každé haly stojí regály s uskladněným materiálem. Různobarevné kabely všelijakých délek jsou uloženy v přepravkách označených speciálními štítky. Funguje tu totiž tzv. Kanban systém, jenž velice pružně reaguje, expeduje hotové výrobky a stejně rychle dodává materiál pro další zpracování. Odpadá administrativa, všelijaké výdejky, dodejky a kdovíco ještě. O České republice se říká, že je to země lidí se šikovnýma rukama. Proč by to nemohlo platit i o těch, kteří se z různých důvodů dostali do rozporu se zákonem. Kdybychom chtěli toto rčení zlehčit, dalo by se říci, že mnozí právě díky svým šikovným rukám. Ve Věznici Stráž pod Ralskem našli oni i řada dalších dost možností, jak své schopnosti pozitivně uplatnit. Jaroslav Sisel Foto Miroslav Jílek české vězeňství 2/2004 reportáž 3

6 Jóga za mřížemi HEŘMANICE l O tom, že životní harmonii je možné získat v každém prostředí, se snaží ve Věznici Heřmanice již několik let. Kroužek jógy tu vznikl z iniciativy odsouzených, kterým se podařilo pro tuto myšlenku získat sociální pracovnici Elišku Romanovou. Od nápadu nebylo daleko ke skutku, a tak v září 2000 pod vedením paní Romanové, která se józe ve volném čase od mládí věnovala, nastoupilo 9 odsouzených ke svému prvnímu cvičení. Tato cvičení probíhají od této doby pravidelně 1x týdně v terapeutické místnosti a z původních 90 minut se doba cvičení či meditování prodloužila na současné 2 1/2 hodiny. V červenci 2001 poprvé navštívili věznici manželé Hana a Luděk Zanáškovi (na obrázku dole). Původně ochota vyhovět příteli pře rostla v jejich úzkou spolupráci s paní Romanovou a tím i s věznicí. Manželé Zanáškovi (mj. důchodci) pravidelně a bez nároků na jakoukoliv finanční odměnu od té doby pravidelně dojíždějí do věznice. Odsouzení se na jejich návštěvy upřímně těší, protože kromě cvičení Ásan pod vedením Hany mají možnost naslouchat velice zajímavým a moudrým přednáškám o filosofii jógy v podání Luďka. O zapojení do kroužku jógy mají zájem zejména prvotrestaní odsouzení s dlouhými tresty. Hledají v této nové a zajímavé aktivitě způsob, jak zvládnout adaptaci, překonat stres, vyrovnat se s novou, dosud nepoznanou těžkou životní situací, neboť jak praví jedna z knih o józe: Někteří lidé si hledí jen zevní čistoty. Vnitřní očista však zbavuje mysl špatných tužeb. Mgr. Květoslav Jordán Eliška Romanová Baníčku, my jsme s tebou! HEŘMANICE l Kormidelník Baníku Ostrava, vedoucího týmu extraligové tabulky, František Komňacký (druhý zprava) si v nabitém anglickém týdnu, během něhož jeho svěřenci sehráli dvě ligová a jedno utkání Poháru ČMFS, našel čas a navštívil 25. března heřmanickou věznici, aby pobesedoval s odsouzenými. Za více než půldruhou hodinu se otevřeně svěřil se svými názory, nechal nahlédnout do baníkovské fotbalové kuchyně, přičemž se vůbec nebránil ani kritickému pohledu na některé skutečnosti. Jako zkušený pedagog si svým nenapodobitelným projevem s úměrnou dávkou humoru posluchače získal natolik, že otázky nebraly konce. Zdařilou akci musely ukončit až nekompromisně tikající hodiny, oznamující konec besedy. Před podpisem do pamětní knihy významných hostů věznice pan Komňacký přislíbil, že rád besedu zopakuje, až coby úspěšný lodivod dovede ostravský fotbal k mistrovskému titulu. Jeho závěrečným slovům všichni Ostraváci beze zbytku věří! Mgr. Antonín Návrat Služební psi hledali drogy Vítěz soutěže strážmistr S. Václavek s vítězným psem Benem PRAHA PANKRÁC l Soutěž ve služební kynologii pod názvem I. speciální závod ve vyhledávání omamných a psychotropních látek pořádali 22. března 2004 ve Vazební věznici Praha Pankrác. Soutěž byla přizpůsobena praktickému využívání služebních psů a byla zaměřena na prohlídky místností, motorových vozidel a poštovních zásilek. Sportovního dne se kromě domácích zúčastnila i dvoučlenná družstva psovodů z věznic Příbram, Rýnovice a zástupci Vojenské policie. Přizváni byli také reprezentanti Policie ČR, kteří však museli závod odříci z důvodu zajišťování zvýšených bezpečnostních opatření po nedávném teroristickém útoku ve Španělsku. Psovodi představili rozmanitá psí plemena. Po pachových pracích se vydali čtyři němečtí ovčáci, belgický ovčák (malinois), labradorský retriever, flat coated retriever a americký stafordšírský teriér. Na regulérnost soutěže dohlížel rozhodčí z pořádající vazební věznice poručík Viliam Majdan. V soutěži jednotlivců stanul na nejvyšším stupni strážmistr Stanislav Václavek s německým ovčákem Benem z Vazební věznice Praha Pankrác. Další dvě bodovaná místa obsadili nadpraporčík Miloslav Zounek s labradorským retrievrem Ebenem a nadstrážmistr Libor Řezníček z Věznice Rýnovice s flat coated retrievrem Henrychem. Pohár pro vítězné družstvo rovněž putoval k Rýnovickým. Viliam Majdan 4 zprávy české vězeňství 2/2004

7 Děti, sníh a hory PRAHA l Před rekreačním střediskem Na Květnici bylo v sobotu 28. února rušno. Vedle autobusu, který tu stál, přibývaly batohy, tašky, lyže, a samozřejmě děti. Byl čas jarních prázdnin a parta nadšenců vyrážela na svůj, už ani nevím kolikátý, zimní tábor. Všichni byli nedočkaví, někteří jeli poprvé, jiní už byli ostřílenými táborníky. Když se autobus rozjel, nastal čas zamávání starostlivým rodičům a pak už hurá na hory! Krkonoše nás uvítaly bohatou sněhovou nadílkou a pořádnou fujavicí. Krakonoš byl opravdu štědrý. Raději jsme se šli ubytovat. V dětské ozdravovně Svatý Petr nás už znali od loňska. Vedle útulných pokojíků jsme měli k dispozici velkou jídelnu, klubovnu, hernu a lyžárnu. Čekal nás týden plný zábavy, lyžování a soutěží, ale nejdříve jsme se museli rozdělit do oddílů. Tentokrát ne podle věku, ale lyžařských dovedností. Vždyť nás čekaly tři vleky, dva hned u chalupy a třetí Stoh byl od ní vzdálen asi 15 minut chůze. Každý z nás se těšil až vyběhne do té sněhové pohádky. Rychle jsme proto vybalili věci a zatímco starší oddíl vyrazil na průzkum Špindlerova Mlýna, ti nejmenší dováděli na kopci za ozdravovnou. Za chvilku kolem ní vyrostla sněhová iglú, propletená spojovacími chodbami. První večer proběhlo seznamovací posezení, po němž si to ti větší rozdali ve stolním tenisu a ostatní vymýšleli název oddílu. Po kratším dohadování se z nás stali sněhoví drsňáci, a na nástěnku jsme si zavěsili rychle zhotovené logo. Svého jména jsme byli více než hodni. Vždyť se mezi námi našli takoví borci, jako třeba vedoucí Láďa ten jeho carwingový styl, to bylo prostě super. No a co teprve druhý den, když jsme to všichni rozbalili na sjezdovce, páni, to byl tedy fofr! Ještě víc se nám povedlo odpoledne. Ve Svatém Petru probíhal světový pohár v akrobatické jízdě na boulích a lanovka nás vyvezla až k samotným závodníkům. A protože fanoušků není nikdy dost, naše three two one goooo!! se po chvíli ozývalo celým areálem. Největší oblibě našeho oddílu se ale těšil snowtubing. Navštívili jsme ho celkem třikrát. Obrovské pneumatiky, jak tomu děti říkaly, jedou takovou rychlostí, že člověk ani neví kam se řítí. Užili jsme si tam spoustu legrace. Ale děti byly i jinak skvělé, velcí pomáhali malým, učili je lyžovat a uklízet, aby získaly body do soutěže o nejhezčí pokoj. Ve volném čase jsme zavítali do Špindlerova Mlýna, kde děti nakoupily dárky svým blízkým. Protože sněhu bylo všude dost, pořádali jsme i zimní olympiádu v netradičních disciplínách. Soutěžilo se ve skoku do hlubokého sněhu, hodu na cíl sněhovou koulí, jízdě na lopatě a podobně. Večer byli slavnostně vyhlášeni vítězové, rozdávaly se medaile a diplomy. Jenže čas běží rychle, a tak jsme se ani nenadáli a týden byl pryč. Ještě zabalit věci a uklidit pokoje nejsme přece žádní čuníci. Nanosit do auta tu hromadu lyží a batohů také nebyla žádná legrace, ale zvládli jsme to. Ještě poděkovat kuchařkám za to, že se vzorně staraly o naše bříška a potom nasedat a zpátky domů. Škoda, vše krásné jednou skončí, bylo to moc prima, ale nevadí, kdo bude chtít, může za rok opět s námi. Tak ahoj a drsňákům zdar! Zimní tábor pro děti zaměstnanců BRNO l Vazební věznice Brno uspořádala v době jarních prázdnin tradiční zimní dětský tábor v Hynčicích u Krnova. Hotel Dlouhá Voda, kde jsme byli ubytovaní v krásném prostředí zasněžených Jeseníků, nám opět celý týden poskytoval pohodlné zázemí. Tomu odpovídaly i soutěže v ping pongu, fotbalu (v tělocvičně), šipkách, vědomostní v klubovně a každodenní koupání v bazénu. Hlavní zaměření bylo ovšem lyžařské. Dva dny jsme využili vleku přímo u hotelu, čtyřikrát jsme vyjeli na Ovčárnu. Přestože foukal silný vítr, sněžilo a byl mráz, pěkně upravená sjezdovka nad Malým Václavákem s minimem lidí dobře roztrénovala naše svaly. Poslední dva dny se přidalo ještě nesmělé sluníčko, takže nakonec naše tváře zářily spokojeností nejenom nad uskutečněným závodem ve slalomu na lyžích a na snowboardech, ale i nad celým průběhem zimního dětského tábora. Závěrečný karneval se stal přehlídkou fantazie rodičů i dětí, scénky byly propracované do detailů a bavily se při nich nejenom děti, ale také dospělí. Bohatá tombola rozzářila oči nejmenších, zvlášť když ti starší svoje výhry bez zaváhání předali prckům. Bc. Jana Jodlová Mgr. Hana Mahelová Porada prvních zástupců PRACOV l Celorepubliková porada prvních zástupců ředitelů věznic ve dnech března v Pracově byla pro nás v mnohém informující, orientující, vzdělávací i inspirující. Nechyběla živá diskuse, zejména při projednávání záměrů reprofilace a novely zákona o VT a VV. Informaci o bezpečnostní situaci naslouchali zástupci s plnou vážností a hustě popsané stránky je usvědčovaly z výše zájmu. Půlden věnovaný znalostem a dovednostem z oblasti kaučování a vedení týmů prohloubil kvality již získaných informací. Pohrál si s pojmy jako je skupina a tým, situační řízení a komunikační kontinuum. Výchozí citát Antonia Drž se nové cesty a starého přítele naznačil a zahrnoval umění chtít, dovést a moci. Ředitel probační a mediační služby Mgr. Pavel Štern informoval o jím vedené problematice a jejích úspěších, potížích, spolupráci a výsledcích. PhDr. Miroslav Scheinost informoval o výzkumných projektech Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, výsledcích výzkumu problematiky cizích státních příslušníků v našich věznicích i o studiích, které jsou v plánu a týkají se například vybraných problémů vězeňství nebo detenčního zařízení. Pro mnohé byla inspirující diskuse o poradním sboru, nechyběly návrhy, signalizující zájem o problematiku kontroly, signálně zabezpečovací techniku a její vývojové trendy, oblast organizovaného zločinu a v neposlední řadě o bližší výklad jednotlivých ustanovení zákonů a řádů. Ukázněnost, pozornost, zájem a aktivita zástupců ředitelů věznic byla v celém třídenním jednání nepřehlédnutelná. mh české vězeňství 2/2004 zprávy 5

8 Boldyho návrat za mříže PŘÍBRAM l Do příbramské věznice zavítal 26. února jeden z bývalých odsouzených Ladislav Boldi (druhý zleva), který se v současné době pod uměleckým jménem Boldy snaží prosadit v showbyznysu. Nedávno vydal i vlastní CD. Do míst, kde nedobrovolně strávil část svého života, ho doprovodili zpěvák Daniel Landa a Janis Sidovský. Na Boldyho příjezd již netrpělivě čekala skupina vězňů ze specializovaného oddělení výkonu trestu. Byli to ti, kteří chtějí skoncovat se závislostí na droze, jež je přivedla až k pobytu za mřížemi. Všechny přítomné přivítal vedoucí specializovaného oddělení PhDr. Vavřín Matúšek se svými spolupracovníky. Překvapením byla i osobní přítomnost generální ředitelky VS ČR Mgr. Kamily Meclové. Budeme si tykat, navrhl Landa, ptejte se, na co chcete, nepřišli jsme vás poučovat. Odsouzení bez zábran pokládali otázky a Boldy i Landa jim otevřeně odpovídali formou, která jim byla blízká. Moje první písnička byla Ó hřebíčku zahradnický, vzpomínal Boldy, tu jsem zpíval vychovatelce v děcáku. Otázky nebraly konce. Právě Boldy před časem jeden z nich vyprávěl svůj životní příběh, v němž byly běžnou součástí drogy a násilí. Za následky tohoto životního stylu ho soud ocenil čtyřmi roky odnětí svobody. Taky jsem tady seděl jako vy, ale nikdy není pozdě. Musíte chtít, záleží jen na vás. Důvodem není droga, ale vaše selhání. Nebylo to poučování, ale skutečnost. Na začátku smutný příběh 19 let života po dětských domovech, nápravných zařízeních, bez rodinného zázemí. A dnes? Demonstrace toho, že i po propuštění je možné žit slušně, bez drog a nevracet se zpět do vězení. Po ukončení besedy, při níž si přítomní poslechli krásné písničky, se šli Boldy s Landou podívat za katr, kde byli bouřlivě přivítáni přítomnými odsouzenými. Akce není jen o zpívání, ale je součástí protidrogové prevence. Kdyby naše snažení mělo pomoci jen jednomu člověku, má to smysl, řekla doktorka Ricklová, která potkala Boldyho v bělušické věznici a připravuje s ním turné po věznicích a diagnostických ústavech. Jitka Stloukalová Kariérní řád dožene každého STRÁŽ P. R. l Těmito slovy připomněl ředitel Institutu vzdělávání Vězeňské služby České republiky PhDr. Miloslav Jůzl krátkozrakost úhybných manévrů těch zaměstnanců VS ČR, kteří byli povoláni ke studiu tříletého kurzu Psychologické aspekty řízení lidských zdrojů a kteří se snažili vyhnout své vzdělávací povinnosti. Pozváno bylo 117 zaměstnanců, především z řad Osvědčení přebrala i PaedDr. Jitka Huzlíková z GŘ VS ČR personalistů, z nichž 108 studium zahájilo a 96 ukončilo. Na adresu těch, kteří se ze studia vyvinili, dodal, že mohou počítat pouze s Pyrhovým vítězstvím, neboť kromě již zmíněného dopadu karierního řádu se ošidili o řadu nových poznatků v oblasti řízení lidských zdrojů, jakož i neformální konzulatce, které ke studentskému životu patří. Ti, kteří ve studiu obstáli, se ve čtvrtek 11. března sešli ve velké aule Institutu vzdělávání VS ČR ve Stráži pod Ralskem. Kromě ředitele Jůzla je zde přivítal také proděkan Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci doc. Dr. Jan Picka, CSc., a oba zástupci ředitele IV VS, dr. Oldřich Horna a dr. Jaroslav Holý. Závěrečná osvědčení předal úspěšným absolventům kurzu proděkan Picka, který kromě upřímné a srdečné gratulace podotkl, že jejich výsledek je o to cennější, neboť se stali úspěšnými účastníky smělého projektu, který si kladl za cíl sjednotit činnost klíčových pracovišť všech organizačních jednotek VS ČR, v jejich případě v oblasti práce s lidskými zdroji. lek Splněný sen MÍROV l Snem asi každé hudební skupiny je nahrát vlastní CD. Ne každé se toto přání splní, a pokud se jedná o hudební skupinu odsouzených, kteří tvoří a hrají za mřížemi vězení, pak se dá říci, že o splnění tohoto přání mohou opravdu jenom snít. Ale přesto Díky snaze a pomoci pracovníků Českého rozhlasu Olomouc, pořadu Rockle a zejména redaktorky Šárky Rusnákové se členům hudební skupiny The Striker jejich sen naplnil. Na podzim loňského roku uspořádali rockový koncert ve věznici, který vzbudil velký ohlas a zájem médií. Začátkem února jim pracovníci firmy Styl Sound Technic přijeli do věznice pořídit nahrávku a v sobotu 27. března 2004 se křtilo první demo s devíti skladbami a s názvem Collection Experiences. Za účasti hojného počtu zástupců médií, spoluvězňů a zainteresovaných pracovníků pokřtila redaktorka Šárka Rusnáková CD pouze symbolicky dětským perlivým nápojem malinovými Rychlými špunty. Potom už kulturní místnost věznice hřměla a duněla rockovou hudbou nejen skupiny The Striker, ale i dark metalové skupiny Sacro Sanctum z Kroměříže, jejíž členové přijali pozvání a vystoupili jako hosté programu. Bc. Magda Petříková 6 zprávy české vězeňství 2/2004

9 Myslí také na druhé Starajíce se o štěstí jiných, nachází své vlastní. Platon HEŘMANICE l Z 308 zaměstnanců věznice je 60 bezpříspěvkových dárců krve, kteří již obdrželi od Českého Červeného kříže některou z medailí Prof. MUDr. Jana Janského. Bronzovou (10 odběrů) se může pochlubit 28 z nich, stříbrnou (20 odběrů) 21 a 11 již získalo zlatou za 40 bezpříspěvkových odběrů. V našem pracovním kolektivu máme však také držitele Zlatého kříže ČČK, kteří darují nejen krev, ale také plazmu. Oslovili jsme tři naše spolupracovníky sociální pracovnici Bc. Marii Nenckovou, 1. zástupce ředitele věznice pplk. Mgr. Josefa Hrabinu a vychovatele specializovaného oddělení PhDr. Josefa Dalíka a položili jim několik otázek. Prostřednictvím jejich odpovědí máte možnost se s nimi a jejich velice záslužnou činností blíže seznámit. 1. Pamatujete si ještě, kdy jste navštívili transfúzní stanici a darovali svou krev úplně poprvé? 2. Co vás k tomu kroku vedlo? 3. Kolik odběrů krve, příp. plazmy již máte za sebou? 4. Potřebovali jste již vy sami někdy transfúzi krve? 5. Musíte dodržovat speciální životosprávu vzhledem ke svým mnohočetný bezpříspěvkovým odběrům? 6. Co pro vás osobně dárcovství té nejcennější tekutiny na světě znamená? Bc. Marie Nencková 1. Je to již hodně dávno, pro jistotu nahlížím do první průkazky, kterou mám doposud uschovanou. Můj úplně první bezpříspěvkový odběr krve byl Vedl mne k tomuto rozhodnutí velmi silný emoční prožitek. Můj manžel po dobu své vážné nemoci potřeboval spoustu krve. Chtěla jsem tímto způsobem poděkovat všem těm bezejmenným dárcům krve, na kterých byl v době terapie tak závislý. 3. Plnou krev jsem věnovala celkem 15x a za sebou mám také 65 odběrů plazmy. V letošním roce se mi doufám podaří dosáhnout na mou životní metu, tj. 80 odběrů, a získat tak Zlatý kříž Českého Červeného kříže III. třídy. 4. Před odběrem piji hodně tekutiny a jím netučná jídla. 5. Zatím jsem krev nepotřebovala. 6. Asi dobrý pocit, že moje krev nebo její část může někomu zachránit život. Pplk. Mgr. Josef Hrabina 1. Krev, respektive plazmu, daruji asi dvacet let. Zpočátku ještě nebyly k dispozici jednorázové jehly ani soupravy, jak je tomu v současné době. Teprve později byly postupně zaváděny jednorázové odběrové sety a separátory, kterým dárci důvěrně přezdívají upíři. 2. K dárcovství mne přivedlo vlastní rozhodnutí, když jsem snad v rozhlase nebo v tisku zaznamenal, že je málo krve potřebné pro nemocné. Absolvoval jsem tedy potřebná vyšetření a vypravil se na transfúzní stanici. A od té doby vlastně chodím téměř pravidelně. Myslím si, že každý zdravý člověk by měl několikrát za život krev nebo plazmu darovat. Chce to jen kapku odhodlání a u někoho možná trochu odvahy. 3. K dnešnímu dni jsem absolvoval celkem 163 odběrů krve a plazmy. Jak z uvedeného počtu vyplývá jsem již vlastníkem bronzové, stříbrné a zlaté Janského plakety a Zlatého kříže III. a II. třídy. 4. Transfúzi krve jsem zatím nikdy nepotřeboval. 5. Speciální životosprávu dodržovat nemusím. Věnuji se dlouhodobě sportovním aktivitám. Snažím se udržovat organismus v dobré kondici. K tomu normální stravovací režim, ve větší míře jím dostupné ovoce i zeleninu. Stanovenou dobu před odběrem pak musí každý dárce dodržet jakýsi dietní režim to znamená bez alkoholu, bez tučných jídel. 6. Mám jeden zážitek, který mě, jak se říká, vnitřně zahřál a potěšil. Jednou mi moje známá, která trávila nějaký čas upoutána na lůžko v nemocnici, při setkání povídá: Představ si, že se probouzím z narkózy, oči se mi zastaví na kapačce s krví a na ní je napsáno ARh+ Josef Hrabina. PhDr. Josef Dalík 1. Poprvé jsem daroval krev v roce 1982 během studia na tehdejší UJEP v Brně. 2. Podvědomou potřebu občas se opřít o něco nezpochybnitelného a třeba absolutně dobrého jsem možná tenkrát uspokojil v krevním centru v Brně. S přibývajícími roky se člověk mění a časem se mění i důvody dárcovství krve. Různě jsem se stěhoval a na různých místech jsem po sobě tu a tam zanechával krvavé stopy. 3. Nevím to přesně, ale blížím se ke 140 odběrům. 4. Nepotřeboval. 5. Ano, bohužel. 6. Vzhledem k tomu, jak se lidé k sobě navzájem chovají, si nejsem jist, zda jsem dárcem zrovna té nejcennější tekutiny na světě. Také jsem postupně dospěl k přesvědčení, že je mnohem čestnější nezištně darovat a šířit dobro, než jednou za čas v rámci placeného volna a nikoliv zadarmo darovat krev. A z tohoto úhlu pohledu hodnotím význam mého čestného dárcovství krve. Mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá Pomáhají mateřské školce DRAHONICE l Mateřská škola v Podbořanech získala zdatné údržbáře z řad odsouzených Věznice Drahonice. Spolupráce se připravovala již v průběhu loňského roku. Proběhla i schůzka vedení věznice s rodiči dětí mateřské školy s vysvětlením charakteru a způsobu připravovaných činností. V únoru letošního roku byla podepsána dohoda věznice a mateřské školky o výše uvedené spolupráci, která stanovuje charakter prací i jejich rozsah. Vybraní odsouzení budou vykonávat údržbářské a úklidové práce, pomohou tak zaměstnankyním tohoto školského zařízení i samotným dětem zpříjemnit prostředí. Při první akci v listopadu loňského roku připevnili poličky, zrcadla a obrazy, opravovali oplocení školní zahrady. O spolupráci informoval 18. února i Deník Lučan Jsme tu samé ženské, na některé práce prostě nestačíme a muži používají takové nářadí a náčiní, se kterým neumíme, komentovaly situaci zainteresované ženy včetně ředitelky školky, která zároveň velice kladně hodnotila řemeslnickou preciznost pracujících odsouzených. Spokojeni jsou i oni, sami se iniciativně nabídky chopili. Mohou dělat to, co umějí, a ještě tím pomoci dobré věci, neboť díky nim ušetří mateřská škola nemalé finanční prostředky. Proto nic nechceme odbýt a všechno se snažíme dělat precizně, dodávají spokojení odsouzení. Podobně se otevírá možnost spolupráce s automotoklubem v Krásném Dvoře, pro který by vybraní odsouzení v rámci plnění programu zacházení vyčistili závodní trať a za odměnu by pak mohli sledovat soutěže. Mgr. Jana Klímová české vězeňství 2/2004 zprávy 7

10 Kvalitní vězeňství, důležitý předpoklad bezpečné společnosti Rozhovor s poslancem Parlamentu České republiky, členem výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny a předsedou podvýboru pro vězeňství PhDr. Karlem Šplíchalem. Pane poslanče, za pár týdnů vstoupí Česká republika do Evropské unie. Přípravy k tomuto historickému aktu probíhaly ve všech oblastech života společnosti a nevyhnuly se ani vězeňství, které od roku 1989 prošlo velmi zásadní proměnou. V čem myslíte, že bylo dosaženo největší změny oproti totalitnímu výkladu a praxi vězeňství? Soudím, že na prvním místě je třeba jmenovat úspěšně započatý a posléze i široce pojatý proces humanizace českého vězeňství, který ho zbavil militantního charakteru. Transformaci, kterou české vězeňství začalo procházet od počátku devadesátých let minulého století a která ho už v mnohém přiblížila západoevropským vězeňským standardům, považuji za rozhodující faktor výše uvedené humanizace výkonu trestu odnětí svobody, jejíž význam spočívá především v tom, že se začal měnit vztah společnosti k lidem, kteří se dostali do rozporu se zákonem. Samozřejmě, že chceme, aby trest měl svoji vyrovnávací a regulativní funkci, ale také chceme, aby odsouzená osoba dostala příležitost vrátit se do společnosti a stala se jejím řádným členem. Jestliže se dnes naše vězeňství opírá o diferencovaný přístup k odsouzeným a formou programů zacházení s nimi usiluje o jejich úspěšnou resocializaci, k čemuž využívá i pomoci vězeňské duchovní a duchovenské péče, pak můžeme skoro hovořit o revoluční proměně vězeňství v naší zemi. Za změnou v pojetí vězeňství, které lze bez nadsázky označit za nezbytnou a důležitou složku trestní politiky sehrávající významnou úlohu garanta bezpečné společnosti, je nutné vidět především člověka, tedy zaměstnance Vězeňské služby ČR. Naprosto s vámi souhlasím. Jako člen výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR a předseda jeho podvýboru pro vězeňství jsem již měl několikrát příležitost navštívit naše vězeňská zařízení. Přiznám se vám, že jsem byl velmi překvapen odborností a profesionalitou jejich zaměstnanců a někdy doslova zaskočen, s jakým nadhledem přistupovalo vedení věznic k řešení i těch nejelementárnějších požadavků odsouzených. Myslím, že vězeňská služba zvládá své úkoly na vysoké úrovni a jsem přesvědčen, že kdyby měla k dispozici více finančních prostředků, byla by zmíněná transformace našeho vězeňství ještě rychlejší a úspěšnější, což platí zvláště v otázce ubytovacích podmínek vězňů. V jejich úrovni vidím jeden z neblahých pozůstatků minulé doby, který se nám ještě nepodařilo zcela odstranit. Ale jak už jsem řekl, je to otázka dostatku financí, které probíhající transformace českého vězeňství nezbytně vyžaduje a bez nichž na zmíněné standardy těžko dosáhneme. Vězeňské službě se i přesto podařilo v loňském roce zvýšit ubytovací plochu na jednu osobu ze 3,5 na 4,5 m 2, a to především využitím vlastních rezerv. Evropské vězeňské standardy sice požadují 6 m 2 na osobu, ale této normy zřejmě bez větších investic do vězeňství jen tak nedosáhneme. Kde vidíte řešení? Pokles vězňů v České republice v letech možná někoho ukolébal ke klidnému spánku nebo dokonce dovedl k chybné prognóze, že počet vězněných osob v České republice se bude v dalších letech pohybovat na hranici šestnácti tisíc. To byl omyl a důkazem se stal hned následující rok 2003, v jehož průběhu se počet vězňů zvýšil o více než jeden tisíc a teď, podle ukazatelů ke konci března letošního roku, se již blíží k hranici osmnácti tisíc. Připočteme li k tomu zhruba 4000 lidí, kteří byli pravomocně odsouzeni, ale dosud se nástupu výkonu trestu vyhýbají, dostáváme se znovu na úroveň roku 2000, která byla velmi kritická. Takže, vrátím li se k vaší otázce, musím konstatovat, že ubytovací kapacity pro vězně jsou v ČR nedostačující a soudím, že je to povinnost ministerstva spravedlnosti získávat pro vězeňství nezbytné prostředky. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že racionálnějším přístupem by se tyto prostředky mohly najít. Ve výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR jsme již ministerstvo požádali, aby nám předložilo analýzu jím vynaložených finančních prostředků. Taky 8 rozhovor české vězeňství 2/2004

11 bychom chtěli vědět, proč jeho největší, více než miliardová investice, se týká zrovna výstavby justičního paláce. Nejsem totiž zcela přesvědčen o tom, že zmíněná stavba je tím nejaktuálnějším úkolem naší justice. Mám Vaší odpovědi rozumět tak, že byste nebyl proti výstavbě nové věznice? Když jsem hovořil o nezbytných investicích do vězeňství, měl jsem na mysli také potřebu získat peníze i proto takovéto účely. Mezi způsoby a formy, jimiž se VS ČR snaží zvyšovat bezpečnost svých zařízení, můžeme počítat i návrhy, které předložila v souvislosti s loňskou novelou zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR. Ne všechny její návrhy byly akceptovány, přestože měly racionální opodstatnění a vycházely z osvědčených poznatků vězeňských služeb ve vyspělých zemích EU. Patřil k nim i návrh, aby k odhalování trestné činnosti ve věznicích směla využívat placené informátory. Tento návrh nebyl přijat hlavně proto, že u někoho vyvolával reminiscence na totalitu, přestože jde o jeden z nejúčinnějších nástrojů v boji se zločinem. Neztrácíme tady zbytečně čas? Musím připomenout, že tento návrh nebyl přijat zejména pro odmítavý postoj některých bývalých politických vězňů. S tím se nedá nic dělat, vzpomínky na totalitu jsou u řady lidí ještě velmi živé a vysvětlit jim, že tentokrát nejde o zneužívání informátorů, nýbrž o jejich pomoc v zápase s organizovaným zločinem, bude nutné, i když ne snadné. Myslím, že to bude chtít politické rozhodnutí, neboť posílení bezpečnosti společnosti je nezbytné. Když to jde u policie, proč by to nemělo jít u vězeňské služby? Je to zřejmě otázka času. V poslední době se v České republice znovu hovoří o tom, zda by trestní politika neměla přitvrdit. Jste pro tento směr, nebo se spíše přikláníte k tzv. restorativní trestní politice, prosazující kvalitní diagnostiku u pachatelů trestných činů a na ni navazující programy zacházení? Poslanci Parlamentu ČR na návštěvě Veznice Ostrov. Karel Šplíchal druhý zleva. Domnívám se, že represe není stoprocentním garantem účinného boje se zločinem. Řešení vidím spíše v moderní penologii, prosazující odbornou kvalifikaci trestu. Program zacházení s odsouzeným postavený s její pomocí je podle mne větší zárukou jeho úspěšné resocializace než tvrdý postih. Vězeňská služba ČR má dnes dostatek odborníků, kteří mohou kvalifikovaně rozhodovat o umisťování odsouzených osob do jednotlivých typů věznic. Přesto patříme k zemím, kde o tom rozhodují soudy, jejichž rozhodnutí nejsou vždy adekvátní a výsledkem může být zařazení nebezpečného vězně mezi pachatele méně závažných trestných činů. Podpořil byste snahu VS ČR, aby se tato praxe změnila? Můj názor na tuto otázku je jednoznačný. Umisťování odsouzených do jednotlivých typů věznic by rozhodně mělo být v kompetenci Vězeňské služby ČR, která má k tomuto výkonu lepší podmínky než soudy. Navíc je to ona, kdo má konkrétní zacházení s vězni na starosti. Domnívám se, že kdyby vězeňská služba mohla rozhodovat o této otázce, předešlo by se i zbytečným excesům. Domníváte se, že zaměstnanci Vězeňské služby ČR jsou mzdovou a sociální politikou státu dostatečně motivováni pro odvádění vysoce profesionálního výkonu své práce? Hovoříme tady o vězeňství a jeho transformaci na úroveň standardů v zemích Evropské unie, takže bychom neměli zapomínat ani na zaměstnance vězeňské služby a jejich odpovědnou a náročnou práci. Je to těžká služba, jak fyzicky, tak psychicky, mnozí z nich pracují u vězeňské služby celý svůj aktivní věk a ještě k tomu ve velmi atypickém prostředí. Přesto se k průměrné mzdě ve vězeňské službě, která se pohybuje okolo korun, dostávají jen díky příplatkům za práci v noci, o víkendech a o svátcích. Z důvodů, které jsem uvedl, jakož i s přihlédnutím k celospolečenskému významu vězeňské služby, není jejich práce adekvátně ohodnocena. Nad tím by se však měla zamyslet nadřízená složka VS ČR. Ta by také měla mít nastavenou koncepci vývoje odsouzených a s ní korespondující vizi personální politiky VS ČR. Nelze však k tomu přistupovat ad hoc, a říci si, teď se snížily stavy vězňů, tak snížíme stavy zaměstnanců VS ČR. To je příklad neschopnosti analyticky myslet a pracovat, efektivně manažersky fungovat. Děkuji za rozhovor Otázky kladl a fotografoval Miroslav Jílek české vězeňství 2/2004 rozhovor 9

12 Vězení, drogy a společnost v rozšířené Evropě V květnu 2004 se doširoka otevřou hranice mezi západní a východní Evropou. To byl jeden z důvodů, proč právě Praha jako příslovečný střed kontinentu hostila 7. evropskou konferenci o službách zabývajících se problematikou HIV/AIDS a drog ve vězení. Téměř 300 účastníků zaměřilo své referáty a diskuse k letošnímu hlavnímu tématu Vězení, drogy a společnost v rozšířené Evropě: hledání správného směru. Místem konání konference března 2004 bylo nejen Kongresové centrum v Praze 4, delegáti navštívili i čtyři české věznice: Vazební věznici Liberec, věznice Rýnovice a Příbram a samostatné oddělení pro výkon trestu žen v Řepích. Zahraniční hosté ze 47 zemí Evropy i ze zámoří se mohli také na vlastní oči seznámit s fungováním protidrogových center v Praze. Mgr. Kamila Meclová, generální ředitelka Vězeňské služby ČR Hlavními organizátory konference byly dvě mezinárodní organizace s celoevropskou působností, které se zabývají zacházením s drogově závislými ve věznicích: European Network of Drug Services in Prison ENDSP a Central & Eastern European Network of Drug Services in Prison CEENDSP. Iniciátorem myšlenky propojit a integrovat úsilí evropských protidrogových odborníků v obou těchto evropských projektech, podílet se na rozvoji a implementaci služeb v oblasti drog a podpory zdraví ve věznicích a navazovat nezbytnou spolupráci přes hranice v rámci celé Evropy byla v roce 1994 londýnská organizace Cranstoun Drug Servi Účastníci konference z různých kontinentů světa ces. Tato organizace je nejstarší a největší ve Velké Británii, zajišťuje služby spojené s drogovou problematikou nejen ve vězeních, ale i ve společnosti. V současné době zaměstnává cca 320 pracovníků a v loňském roce využilo služeb organizace přes 32 tisíc klientů, z toho cca 22 tisíc klientů v době svého pobytu ve vězení. Z českých organizátorů je třeba vedle Vězeňské služby ČR za všechny jmenovat především občanské sdružení Sananim a sdružení Podané ruce. Sananim je největší a nejstarší organizace působící v oblasti prevence a léčby závislostí na nealkoholových drogách v České republice. V současné době provozuje Sananim osm základních programů Terénní programy, Kontaktní centrum, Centrum ambulantní detoxifikace a substituce, Denní stacionář, Terapeutické komunity Karlov a Němčice, Doléčovací centrum a Drogové informační centrum. Jednání finančně podporoval Magistrát hlavního města Prahy, Asociace nestátních organizací (ANO), Vězeňská služba České republiky, zahraničním sponzorem bylo rakouské ministerstvo spravedlnosti. Na konferenci se sešli delegáti ze současných členských států EU, přistupujících států a dalších evropských i mimoevropských zemí, především vysokoškolští odborníci, odborníci ze státních i nestátních organizací zapojených do služeb v oblasti problematiky drog a HIV, lékaři, psychologové, soudci, policisté, pracovníci vězeňské služby, probační služby a úřadů sociální péče. Jednání zahájil Paddy Costall z londýnského Cranstounu. V čestném předsednictvu byl ředitel sekretariátu Pompidou Group Christopher Luckett, zástupce Světové zdravotnické organizace Lars Møller, náměstek ministra spravedlnosti České republiky Mgr. Jakub Camrda, generální ředitelka Vězeňské služby České republiky Mgr. Kamila Meclová a protidrogová koordinátorka Magistrátu hlavního města Prahy Nina Janýsková. Během tří dnů jednání účastníci diskutovali o strategii dalšího rozvoje služeb poskytovaných v oblasti zacházení s drogově závislými vězni, o principu ekvivalence, o substituční léčbě a o implementaci Mezinárodních pravidel a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Pompidou Group do praxe. Byly představeny komparativní výzkumné projekty zahrnující výsledky z praxe v 25 evropských zemích. Jedním z cílů konference bylo také povzbuzení a větší zainteresování nových členů Evropské unie a východoevropských zemí na mezinárodní spolupráci v oblasti protidrogové prevence. 10 odborná problematika české vězeňství 2/2004

13 Příprava na reintegraci drogově závislých začíná již ve věznici Referát náměstka ministra spravedlnosti České republiky Mgr. Jakuba Camrdy Česká republika si velmi váží toho, že se 7. konference o službách zabývajících se problematikou drog a HIV/AIDS ve vězení koná v České republice. Jsem informován, že jste měli možnost navštívit nejen různá civilní centra, zabývající se prevencí i léčbou drogových závislostí, ale i některé věznice a vazební věznice. Vězeňská služba ČR si je vědoma závažnosti problematiky drog nejen ve vězení, ale i v celé společnosti, stejně jako závažnosti problému šíření přenosných nemocí, zejména hepatitidy typu B a C a HIV/AIDS. Proto v této oblasti již byla podniknuta řada významných opatření, při jejichž realizaci jsme se opírali nejen o naše vlastní zkušenosti, ale i zkušenosti dalších zemí. Zvláště v tomto směru chci ocenit přínos ENDSP a CEENDSP, Cranstoun Drug Services a dalších organizací, které se ve spolupráci s našimi složkami významně podílely a podílejí na koncepci prevence a zacházení s problémovými uživateli drog v našich vězeňských zařízeních. Je třeba zmínit, že v oblasti výzkumu problematiky drogových závislostí ve vězněné populaci můžeme navazovat na řadu poznatků a zkušeností z minulosti. Problému šíření drog ve vězeních, zejména zneužívání léčiv s drogovým appealem si povšimli někteří vězeňští lékaři a psychologové již počátkem 60. let minulého století. I když se těmto zjiště ním nevěnovala náležitá pozornost a oficiální místa existenci problému ignorovala nebo popírala, musela vězeňská zařízení na problém reagovat. Ve věznicích začala vznikat Střediska protialkoholní a protitoxikomanické ochranné léčby. I když jejich kapacita byla velmi malá, zkušenosti s jejich fungováním byly velmi pozitivní. Ve 2. polovině 70. let se začal problém systematicky zkoumat. Tehdejší výzkumy ukázaly, že přibližně 35 % vězňů zneužívalo ve své životní historii nealkoholové drogy. Byla to převážně léčiva a inhalanty, sniffing. Klasické drogy včetně marihuany se objevovaly jen výjimečně. Nejnovější výzkumy ukazují, že problém drog zasahuje asi 50 až 60 % vězeňské populace. Zvláště varující je však skutečnost, že podle našich výzkumů má zkušenost s nealkoholovými drogami asi 82 % mladistvých vězňů, což jsou v ČR lidé ve věku 15 až 18 let. Je tak stále zřejmější, že se droga stává významným kriminogenním faktorem. Zároveň bylo zjištěno, že asi 94 % vězňů, kteří drogy v životě zneužívali, zneužili prvně drogu mimo vězeňská zařízení. Zvyšující se počet vězňů s drogovou anamnézou vede nutně ke zvýšení tlaku na průnik drog do věznic. Jsou to pokusy o propašování drog do věznic včetně i koruptivních tlaků na personál a další osoby, vstupující do věznic. Vycházíme z toho, že věznice musí být bezpečné a zabezpečené. Chování drogově závislého vězně ohrožuje nejen personál věznice, ale i další vězně a konec konců vězně samotného. Vězeňská služba má proto vypracovánu střednědobou i dlouhodobou strategii protidrogové politiky. V každé věznici i vazební věznici funguje krizové oddělení, protidrogová poradna a ve většině věznic jsou zřízeny bezdrogové zóny. Vězeňští lékaři a další specialisté provádějí vstupní diagnostiku zaměřenou i na otázky zneužívání drog. Se závislými vězni je specializovaně zacházeno, v několika věznicích jsou zřízena specializovaná oddělení pro zacházení a léčbu drogově závislých. Problematika drog je součástí periodického vzdělávání vězeňského personálu. V posledních letech došlo k výraznému posílení počtů psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelů a vychovatelů terapeutů, z nichž mnozí se věnují zacházení s problémovými uživateli drog. Prováděna jsou opatření bezpečnostního charakteru jako kontroly u vchodu do věznic i prohlídky cel a pracovišť vězňů za účasti speciálně vycvičených služebních psů. Lze říci, že v souhrnu jsou opatření přijatá vězeňskou službou relativně úspěšná. Průnik drog do věznic není až na malé výjimky pravidelný a masivní, množství drog, které unikne naší pozornosti je relativně malé. Znamená to, že vězeň může jen velmi obtížně rozvíjet dlouhodobě svoji drogovou závislost během věznění. Problémem se pak spíše stává zvládání stavů po masivním jednorázovém abúzu drogy nebo v rámci nepříjemných stavů, především abstinenčních příznaků. Uvedený výčet svědčí o tom, že jsme si plně vědomi závažnosti problému drogových závislostí u vězněných osob. Snahou vězeňského personálu je zvládat tento problém tak, aby nedošlo nejen k narušení bezpečnosti ve věznici, ale aby vězni, mající problémy s drogami, opouštěli vězení s vědomím, že život bez drog je jedním z nezbytných předpokladů k úspěšné reintegraci do společnosti. Všichni víme, že problém drog není problémem izolovaným. Netýká se jedné země ani jedné skupiny obyvatel. Víme, že problém drog, stejně jako dalších sociálně patologických jevů, je do věznic vnášen ze společnosti a z věznic zpět do společnosti vynášen. Jsem přesvědčen, že i tato konference přispěje k lepšímu poznání problému drog a přenosných emocí ve vězení a přispěje k ujasnění a přijetí systému opatření, která povedou alespoň k dílčím úspěchům v řešení této složité a náročné problematiky. Dvoustranu z konference připravil Lubomír Bajcura Foto L. Bajcura a P. Primasová Předsednictvo 7. evropské konference o službách zabývajících se problematikou drog a HIV/AIDS ve vězení, která se konala v Praze české vězeňství 2/2004 odborná problematika 11

14 Drogy a vězeňství Janusz Sierosawski Uživatelé drog a drogy jako takové jsou přítomni ve vězeních celé Evropy i světa a představují vážný problém pro vězeňské systémy i instituce odpovědné za zdravotní politiku. V jednotlivých zemích jsou činěny různé pokusy problém řešit. Tyto snahy jsou závislé na závažnosti problému, obecném přístupu k drogám, ustanoveních zákonů a specifických podmínkách příslušného vězeňského systému. Determinujícími přístupy k těmto problémům jsou rovněž kulturní, sociální a politické souvislosti. Problémy souvisejícími se zneužíváním drog, a to i ve vězeňském prostředí, se zabývají i mezinárodní organizace. Vhodným příkladem je Rada Evropy, která se touto otázkou začala zabývat již v první polovině devadesátých let. Další instituce, jako jsou Světová zdravotnická organizace, UNDCP (United Nations International Drug Control Program), EMCDDA (European Monitory Centre for Drugs and Drug Addiction), Evropská komise a jiné i nevládní organizace (domácí i mezinárodní), byly při řešení problémů rovněž aktivní. Až do nedávné doby byl problém drog v polském vězeňství na okraji zájmu. Příčinou na jedné straně byl omezený výskyt drog v Polsku a na druhé straně relativně liberální legislativa. Malý počet uživatelů drog společně s nízkými tresty nepodněcovaly rozvoj drogové problematiky ve vězeňských zařízeních. Nárůst popularity drog a přísnější legislativa změnily situaci již v devadesátých letech. Uživatelé drog společně a s nimi i drogy začali mít významný dopad na fungování vězeňského systému a stali se tak vážným problémem. Nezbytným se stalo rozpoznání šíře a dosahu problému jako předpokladu pro správné reagování. Díky tomu byl polským ministerstvem zdravotnictví zadán výzkumný projekt, jehož realizací byl v letech pověřen Institut psychiatrie a neurologie ve Varšavě. Druhá etapa projektu zahrnovala výzkum (metodou dotazníku) náhodného vzorku vězňů, který byl proveden ve věznicích a vazebních věznicích s cílem odhadnout rozsah drogového problému ve vězeňských zařízeních. Výzkum zahrnoval náhodně vybraný reprezentativní vzorek 1186 vězněných mužů v celém Polsku. Ukázalo se, že velká skupina vězňů byla příležitostnými uživateli drog již před jejich uvězněním. Tato skupina představovala 19,5 % ze všech vězňů, ve věkové skupině let to bylo 30 %. Ti, kteří příležitostně užívali drogy před uvězněním, byli častěji mladší lidé do 24 let, žáci a studenti, nezaměstnaní, obyvatelé větších měst, lidé uvěznění za trestné činy související s drogami, s dřívějšími zkušenostmi z vězeňského prostředí (odsouzení i obvinění /arrested detained/). Obecně řečeno v zásadě platí, že sociální a demografický profil vězněných občasných uživatelů drog se neliší od výsledků výzkumů, které byly provedeny v normální populaci. Nejpopulárnějšími drogami užívanými vězni před jejich uvězněním byly kanabinoidy, stejně jako v normální populaci nebo mezi školáky. Na druhé straně naopak vězňové při srovnání s výše zmiňovanými skupinami raději užívají substance stimulující nervový systém, jako jsou například amfetaminy, ecstasy a kokain. Respondentům, kteří již byli vězněni dříve (to znamená recidivistům), způsobili však drogy mnohem vážnější problémy než ostatní populaci. Drogy se často užívají i přímo v prostředí věznic. Takovou zkušenost potvrdilo 22,5 % respondentů. Více než 33 % respondentů ve věku od let užilo ve vězení drogu. Nejběžnějšími drogami užívanými ve vězeních jsou trankvilizéry a hypnotika (sleep inducing) užívané bez předpisu lékaře, kanabinoidy a amfetaminy. Respondenti výzkumu uváděli, že získat drogu ve vězení lze více méně nahodile. Avšak 3,3 % vězňů uvedlo, že užilo drogu injekčně, přičemž 1 % přiznalo, že se dělili o injekční stříkačku. Největší podobnost ve způsobu užití drog ve vězeních vykazují skupiny mládeže a dále ti, kteří spáchali zločin související s drogami, zejména v mladším věku, žijí ve velkých městech anebo jsou dlouhodobě vězněni. Na základě vyhodnocení zkušeností respondentů jsou drogy dostupné ve věznicích snáze a častěji než rovněž zakázané alkoholické nápoje. Riziko nabídky drog ve vězeních obecně je podmíněno shodnými faktory jako užívání drog v konkrétním vězení s tím rozdílem, že předcházející pobyt respondenta ve vězení hraje významnější roli než dřívější kriminální skutek. Výsledky uvdeného výzkumu ukazují, že problém s drogami ovlivňuje vězně před uvězněním i v jeho průběhu. Užívání drog, i když příležitostné (nahodilé), může přinášet zdravotní problémy jak přímo, tak i nepřímo. Užívání stimulantií (které je mezi vězni mnohem populárnější než v ostatní populaci) může někdy vést k nehodám a agresivnímu chování způsobenému poruchami kontroly chování. Užívání drog v případech, kdy je člověk zbaven svobody, je zvláště nebezpečné, jelikož je prováděno skrytými způsoby, což velmi ztěžuje realizaci i těch nejzákladnějších bezpečnostních opatření i možnosti zasáhnout v případech nouze, např. při situacích ohrožujících život. Shora uvedené představuje závažné úkoly pro vězeňství. Výsledky výzkumu i zkušenosti dalších zemí potvrzují, že nikdo nemůže plně eliminovat užívání drog jen prostřednictvím přehnaných kontrolních opatření a zákazy. Jako nezbytné se jeví provádět aktivity omezující poptávku po drogách a omezit jimi způsobované škody (harm). Jako nezbytná se jeví neodkladná potřeba rozvíjet a uskutečňovat preventivní programy určené všem odsouzeným, především vysoce rizikovým skupinám, konkrétně mladým lidem do 25 let, obyvatelům měst a těm, kteří jsou trestáni za trestné činy související s drogami. Tyto programy by mohly být prospěšné pro jednotlivé věznice i vězeňství celé. Když pomyslíme na ty vězně, kteří nebudou reagovat na preventivní opatření, měly by se směrem k nim rovněž rozvíjet programy minimalizace následků zneužívání drog (harm reduction). Ačkoliv ve vězeních není intravenózní aplikace častá, absence přístupu k sterilním jehlám a injekčním stříkačkám představuje hrozbu šíření infekčních nemocí včetně HIV/AIDS. Programy zahrnující povolení methadonové substituce jsou nejlepší reakcí na tyto stoupající hrozby. Překlad S. J. 12 odborná problematika české vězeňství 2/2004

15 Práce u vězeňské služby je profesí se zvýšeným rizikem posttraumatické reakce PhDr. Soňa Haluzová, psycholožka VV Brno Běžný den příslušníka Vězeňské služby ČR je naplněn celou řadou úkolů, zásahů či povinností, které řeší standardně a rutinně. V průběhu služby však mohou nastat i situace, které vybočují z běžných životních a profesních zkušeností, a tyto události mohou zanechat negativní důsledky jak v rovině psychické, tak i fyzické. Přitom psychický šok je při traumatizujících událostech normální lidskou reakcí v nenormální situaci. Traumatizujícími událostmi v prostředí vězeňské služby tak může být např. pohled na vězně, který spáchal sebevražedný pokus, prožitek, kdy vězněná osoba v důsledku vážného zranění zemřela (o sebevraždách příslušníků VS ČR později), použití služební zbraně se smrtelnými následky či těžkými zraněními, braní rukojmí aj. I když se jedná o mimořádné události ve VS ČR a statistická čísla nevykazují významný nárůst těchto událostí, vždy jsou u toho lidé, příslušníci či zaměstnanci Vězeňské služby ČR, kteří mohou být extrémním prožitkem postiženi a mohou reagovat psychickými změnami. V českých věznicích skoná každý rok v průměru téměř 30 vězněných osob. Smrt si nevybírá, a tak i ve vězení mohou postihnout obviněné i odsouzené mozkové příhody, srdeční infarkty či nádorová onemocnění. Mezi časté příčiny smrti ve věznicích ČR patří i sebevraždy udušením z oběšení a sebepoškozením. Tyto případy úmrtí představují zhruba 30 % ze všech úmrtí ve věznicích, sebevražedných pokusů je však daleko více. Příslušník VS ČR, který stojí tváří v tvář umírajícímu vězni, je tím sám většinou bezprostředně zasažen a často není dost vnitřně silný na to, aby tuto smrt zvládl, protože je konfrontován s problematikou vlastní smrti, kterou by rád ve svém produktivním věku popřel. A příliš nepomáhá ani emocionální uklidňování typu: Ber to tak, že to prostě chtěl udělat. Každé úmrtí osoby ve výkonu vazby nebo trestu se považuje za mimořádnou událost a přesně a podrobně je také vypracován pro tyto situace postup. Jaké jsou ale pocity zasahujících příslušníků VS ČR v případech zjištění rozsáhlého sebepoškození vězně, jak se vyrovnávají se zážitkem smrti v průběhu své služby? Ve služební přísaze slibovali, že budou statečně plnit své služební povinnosti i s nasazením vlastního života. Jsou ale skutečně připraveni na smrt a krev? To jsou otázky, které jsem kladla sama sobě, ale také v rozhovorech i příslušníkům vězeňské služby: Při noční kontrole cely, kde byla předchozího večera umístěna žena obviněná z vraždy, jsem ji v posteli neviděla. Podívala jsem se za roh na záchod, tam se také nic nehýbalo a najednou mi oči přejely dopředu a ona tam visela. Byl to tak strašný pocit, jako kdyby zpod té cely na vás šlo hrozně velké teplo, jako od nohou. Strašně jsem se lekla, a tak jsem od cely odskočila. Říkala jsem si ježíšmarjá, to snad není možný, podívala jsem se znovu a ono to tak bylo. Ten pocit byl ale hrozný, hrozný! Navíc ona byla asi jen 2 cm nohama od země, takže to vypadalo, jakoby stála na té zemi, a proto jsem nevěděla, jestli se mi to zdá nebo nezdá. Volala jsem ihned klukům na operační středisko: Kluci, přijďte rychle sem, mně se tady oběsila ženská. Je mi strašně zle, já asi omdlím. V ten moment mi bylo opravdu strašně zle. Když jsme vstoupili na celu, tak tam všude bylo hodně krve. Zeď i deka byly od krve, byl tam i dopis na rozloučenou, který byl neidentifikovatelný, protože byl rozmočený od krve a dalo se z něj vyčíst jen něco útržkovitě. První pocit, když vstoupí člověk na takovou celu, je spojen s nasládlým pachem krve a člověk by si řekl, že se mu udělá špatně, ale funguje tam takový pud sebezáchovy vůči tomu člověku, něco podniknout, nestát tam. Ty vlastní pocity se třeba rozleží, až když píše služební záznam, kdy se k události vrací, tak se třeba začne člověk i třást. Krev nemám moc rád, ale v té situaci, když se něco stane, situaci řeším a pocity zvládám až následně. Příznaky akutní zátěžové a posttraumatické zátěžové reakce Traumatizující událost může způsobit a vést k přechodným psychickým následkům. Může vzniknout i u jedince dříve velmi fyzicky i psychicky schopného. Podle jednotných mezinárodních diagnostických kritérií se rozlišuje mezi akutní a posttraumatickou zátěžovou reakcí (uvádí se také stresovou poruchou). Pro akutní zátěžovou reakci svědčí např. následující symptomy: subjektivní pocit ochromení, netečnosti nebo neschopnosti emoční odpovědi; derealizace; depersonalizace pocit, že člověk není sám sebou a že je odpoután a pohybuje se mimo své tělo; snížení povědomí o svém okolí (např. být omráčen ); zřetelné vyhýbání se podnětům, které vzbuzují vzpomínky na trauma, např. myšlenky, pocity, konverzace, činnosti, místa, lidé: Po tom, kdy se na oddělení v době mé služby oběsila obviněná žena, to bylo na noční směně pro mě hodně nepříjemný. Hlavně na tu celu, když jsem šla, tak mi nebylo dobře. Tady ty pocity, že půjdu do jakékoliv cely a někdo tam bude viset, jsem měla tak měsíc určitě. Dnes s odstupem času už si to vybavuji méně, ale dříve jsem ji v té cele viděla viset stále úplně zřetelně v té žluté noční košilce. Dnes, po letech od oné události, když si na to vzpomenu, tak už se mi při té vzpomínce nesvírá žaludek a vzpomínky se mi vzdalují. Dnes se mi vzpomínky na událost vracejí již jen minimálně. Nedělaly mi ale moc dobře žerty typu: Tak, kdopak to bude dnes? Ten humor mi byl velice nepříjemný. zřetelné příznaky úzkosti, obtíže se spánkem, špatná koncentrace, zvýšená bdělost, přehnaná úleková reakce, motorický neklid; tyto akutní příznaky trvají minimálně 2 dny a maximálně 4 týdny: Ta událost se stala na podzim, a to už byla ráno tma, když jsem chodila do práce. A když jsem šla z domu, tak jsem rychle běžela do auta, podívala jsem se dozadu do auta, jestli tam někdo není. Bylo to proto, že jsem si říkala, co kdyby si na mě někdo počkal z rodiny od ženy, která spáchala ve věznici sebevraždu v době mé služby.také jsem měla nepříjemné pocity, že by mě mohl někdo z její rodiny sledovat. To trvalo asi 14 dnů. Pro posttraumatickou zátěžovou reakci, stejně jako akutní zátěžovou reakci, svědčí např.: opětovné prožívání traumatu v podobě rušivých flešbeků, živých vzpomínek nebo opakujících se tíživých snů; tělesné reakce při konfrontaci s událostmi, jež symbolizují prožitek; nechuť k dříve důležitým aktivitám; rezignace při maličkostech; obtíže s koncentrací; nadměrná úleková reaktivita aj. s tím, že potíže se projevují v průběhu 6 měsíců od stresové události. I když může být každý člověk postižen extrémním zážitkem (dopravní nehoda, záplavy ), pravděpodobnost, že se to může stát v souvislosti s výkonem služby u VS ČR je daleko vyšší (např. případy sebepoškození, sebevražedné pokusy, fyzické útoky aj.). české vězeňství 2/2004 odborná problematika 13

16 Posttraumatická péče o příslušníky Vězeňské služby ČR Vězeňská služba ČR v současné době, na rozdíl např. od Policie ČR či Hasičského záchranného sboru, dosud nemá vypracovaný jednotný, závazný a fungující systém posttraumatické péče o své zaměstnance. Možná i to o ledacčem svědčí. Pozitivním krůčkem v tomto směru ale v každém případě je, že si uvědomuje nutnost napnout odborné síly ve vztahu k zaměstnancům VS ČR, a tak se např. v materiálu, předkládaném pro poradu vedení GŘ VS ČR, objevuje doporučení zpracovat systém posttraumatické péče o zaměstnance, stejně jako v Sociálním programu Vězeňské služby ČR na rok 2004 v článku 12 pomoc při řešení krizových situací. V tomto článku se hovoří o tom, že zaměstnavatel rozpracuje možnost zřízení systému posttraumatické intervenční péče o zaměstnance VS ČR a bude v souvislosti s mimořádnými akcemi či po traumatizujících zážitcích jednotlivých zaměstnanců jim napomáhat v překlenutí složitých, tíživých životních i pracovních nebo služebních situací. Je skutečně možná nejvyšší čas, aby nedošlo k rozmnožení názorů typu: Policisté či hasiči sice mají pro tyto situace svého psychologa a anonymní telefonní linku pomoci, my ale máme svou hospodu. Následující řádky není rozhodně možné brát jako systém posttraumatické péče o zaměstnance Vězeňské služby, ale jako námět, co by mohl a měl obsahovat. Posttraumatická péče Každý člověk, který je zastižen extrémním prožitkem, by neměl být ponechán v náročné situaci o samotě, a ve vězeňské službě to platí o to více. Vždyť stejný příslušník vězeňské služby bude třeba příště zasahovat v jiné náročné situaci, a proto by jeho vnitřní stav neměl obsahovat nezacelené rány a prožitky, které by v okamžiku nutného rozhodování a zásahu vedly k nejistotě a bázlivosti. Stejně důležité je i vědomí, že péče, jaká se dostává vězněným osobám, je rovnocenná s pozorností ze strany vězeňské služby vůči svým zaměstnancům. Příprava na zvládání pocitů při náročné situaci Již prvním a zásadním krokem při zvládání mimořádných událostí je bezesporu kvalitní výběr uchazečů o přijetí do služebního poměru k VS ČR. Tento výběr zasahuje jak do práce personálního oddělení, tak i zdravotního, včetně psychologického vyšetření o způsobilosti uchazeče vykonávat službu v rámci VS ČR. Důležité také je, aby zúčastněné strany poskytovaly uchazečům vyvážené informace, které budou postihovat celý rámec možných služebních povinností. Nikdo mě příliš detailně neinformoval o tom, co mě tady ve věznici může při službě potkat. Na personálním oddělení mi připomínali spíše pozitiva, protože v té době bylo málo příslušníků. Spíše se to pak člověk dozvídal od déle sloužících příslušníků A pak přijde první případ, druhý, třetí a člověk si zvykne. Hodně je jen demonstrativních sebepoškození, ale je to opravdu hodně o zvyku. Třeba když do věznice přijede rychlá záchranná služba, tak je vidět, že je už skoro nic nerozháže, co se týká tady tohoto. Teoretická příprava, probíhající v nástupních kurzech Institutu vzdělávání ve Stráži pod Ralskem a Kroměříži, by současně (zejména v rámci výuky psychologie) měla být rozšířena o výukový blok, zaměřený na zvládání krizové situace a vyrovnání se s ní. V rámci výuky v nástupním kurzu ve Stráži pod Ralskem nám říkali, co všechno se ve věznici může stát, že se může někdo oběsit, pořezat, ať už demonstrativně nebo s vážným úmyslem, či někoho napadnout, aby se dostal z vězení. Ale nikdo nás nepřipravoval na to, jak se s tím sám vyrovnat. V rámci průběžné profesní a služební přípravy (event. v rámci jiných školení) v jednotlivých věznicích by bylo vhodné proškolit vybrané příslušníky VS ČR pro poskytování první krizové (laické) intervence. Toto školení by se mělo dotýkat zejména příslušníků na středně velitelských funkcích jako např. VISS, ISS. Jde o to, aby do doby, než bude moci být poskytnuta odborná péče, věděli, co je pro postiženého příslušníka prospěšné. 14 odborná problematika české vězeňství 2/2004

17 Jedná se např. o zásadu grounding (uzemnění), kdy člověk postižený traumatickou událostí se může např. projevovat potížemi udržet stabilitu, těkáním, neklidem. Je nutné mu tedy zajistit oporu (na zemi, o zeď), držet jej za ramena a dotýkat se pevně spíše vetší plochy těla. Další zásada se týká centeringu (prožitku tělesného i psychického středu). Zde je nutné jednak případně dotyčnému připomenout, kde je, kdo je, co se stalo a soustředit jeho pozornost na dech. Jsou i další doporučení, jak dobře pomoci v této situaci, jednoznačně však příliš nepomáhá utěšování, lítost a nemístný humor. Kluci ze směny mě hrozně utěšovali, když se tady na oddělení žen oběsila mladá obviněná žena, ale taky se mě ptali: Proč jsi tak bílá? Říkala jsem jim: Já nevím, asi je mi hrozně dobře. Co je, ty jsi zelená, nebreč, neboj, a já jsem jim říkala, já nebrečím, to je prostě takový šok, to není jako že bych brečela z lítosti, mě tekly slzy samy o sobě. To bylo nepříjemný, protože člověk v těchto případech nechce být litovaný, ta lítost se tam potom sama prolomí a člověk brečí. Opatření bezprostředně po události Po zajištění všech nezbytných služebních povinností v rámci mimořádné události by příslušník VS ČR neměl dále pokračovat ten den či noc ve výkonu služby. Měl by se okamžitě, jakmile to služební povinnosti dovolí, vzdálit z místa traumatické události. I když totiž symptomy akutní reakce na stres vykazují velkou variabilitu a důležitá je i individuální zranitelnost a schopnost zvládat stres, přesto v převážné míře dochází u postižených k zúžení vědomí a pozornosti a neschopnosti chápat a přijímat podněty v plném rozsahu. Příslušník tak funguje jen na zmobilizované rezervy a uvádí v činnost vyrovnávací mechanismy, které ale nezaručují výkon služby s plnou odpovědností a výkonností. Ano, já jsem sloužila na oddělení po události dál a obcházela jsem cely. Zůstal tam ale se mnou první hodinu po události IDS, který tu první hodinu víceméně ty cely obcházel sám, protože já jsem nemohla. Měla jsem totiž velký strach se do té cely vůbec podívat. V každé cele jsem viděla někoho oběšeného. Byl to hrozný pocit, kdy se mi na hrudi něco sevřelo a já jsem mu říkala, prosím tě, běž to obejít, já normálně nemůžu, tam se určitě ještě někdo oběsí. Já jsem měla pocit, že se mně tam v ten moment snad všichni oběsí. Za nějakou hodinku za dvě už to trochu přešlo a cely jsem kontrolovala sama. Asi by měl být příslušník stažen ze služby, když se stane něco mimořádného, protože sám to veřejně nepřizná. Neřekne veliteli, že nemůže sloužit dál, že je z události rozhozen, to určitě jako chlap neudělá. Ale pořád na tu událost myslí. Přístup ze strany nadřízených Nadřízený by měl postiženému nejdříve poskytnout určitou ochranu, měl by mu nabídnout bezpečný prostor, dávající možnosti citového bezpečí a odpočinku, kde jedinec může otevřít své negativní emoce jako smutek, agresi, nejistotu, strach či pocit viny. Neměl by ani tak klást otázky k bližším okolnostem události, neboť později bude vše šetřeno, ale měl by klást spíše otázky typu, jak mu může ze své strany pomoci teď. Získá tím osobní obraz o psychickém stavu příslušníka, může ho informovat o možnostech pomoci a projednat s ním další postup. K tomu je ale zapotřebí velké empatie a umění jednat s lidmi. Ze všeho nejlíp by mi bylo, kdybych mohla jít po té události domů, ale musela jsem tam zůstat, dosloužit směnu, napsat služební záznam atd. Bylo ale dobré, když za mnou přišel zástupce ředitele, snažil se mě z toho dostat a ptal se mě, co bych potřebovala. Odborná pomoc ze strany zaměstnavatele Odborná pomoc ze strany zaměstnavatele, tedy VS ČR, může organizačně vycházet ze stejného funkčního modelu, jako je činnost např. vyjednavačů ve věznici v případě vzniku mimořádné události. V případě nutnosti poskytnout krizovou intervenci příslušníkovi VS české vězeňství 2/2004 odborná problematika 15

18 ČR, se na výzvu do věznice dostaví některý vyškolený pracovník trauma týmu, který se bude v situaci věnovat jen dotyčné osobě. Je to velmi důležité pro psychickou rovnováhu, aby příslušník VS ČR věděl, že i on a jeho pocity si zaslouží pozornost. Možná jako bych teď slyšela hlasy několika málo kolegů, že jezdit do věznice ještě v noci není moc příjemné. Ale ruku na srdce, kolik takových událostí ročně se ve věznici stane! To číslo není naštěstí až tak vysoké a poskytování posttraumatické péče by bylo v tomto smyslu považováno za nedílnou součást výkonu služby či výkonu práce a doplnilo by se do pracovní náplně pracovníka. Přitom v trauma týmu se může uplatnit širší okruh pracovníků, než jen psycholog. Podstatná není totiž jen kvalifikace, rozhodující jsou také poměrně přesně definované dovednosti, které si lze osvojit hlavně výcvikem. A tak by mohl být v trauma týmu např. psycholog, psychiatr, terapeut, sociální pracovník, kaplan VDP aj. Daleko důležitější a rozhodující je, aby odborná intervence a pomoc byla poskytnuta tak rychle, jak jen to je možné. Mentální zpracování emocí i myšlenek, které se váží k traumatizující události, má proběhnout co nejdříve. Právě včasná pomoc totiž rozhoduje o tom, zda se jedinci podaří překódování kritického incidentu do únosné podoby. Další otázkou, která se v této souvislosti nabízí, je, komu by měla být poskytnuta odborná pomoc automaticky (tzv. povinně). Jako jednoznačné situace v prostředí vězeňské služby se jeví situace úmrtí vězňů v důsledku spáchání sebevraždy, sebevražedných pokusů s vážným úmyslem, zranění či smrt kolegy, použití střelné zbraně, event. i jiné. Názory na jiné situace se totiž významně liší. Pokud by však poskytnutí odborné pomoci bylo jen na vyjádření postiženého příslušníka, může být výrazně jeho žádost ovlivněna např. nízkou informovaností o poslání, hranicích a možnostech psychologické pomoci, stejně jako tendencí popírat účinek traumatizující události, aby v očích ostatních zůstal jako chlap. Postižený Psychická situace postiženého je poznamenána především nejistotou, pochybnostmi, pocitem nespravedlnosti, popřípadě i pocity viny. Napadlo mě, proč se to stalo zrovna mně, která je tady služebně nejmladší a má nejméně odslouženo na směnách? Když lékaři konstatovali smrt a ukončili oživování, tak jsem měla v sobě takový prázdno. Bylo mi nepříjemně, že zemřela mladá žena, i když jsem samozřejmě věděla, že jsem si své povinnosti splnila dobře a přesně. I když zasahující příslušník často musí jednat pod tlakem, v nebezpečné situaci, sám sebe se ptá, zda mohl jednat jinak. Přemýšlí také o tom, jak bude jeho postup vnímán nadřízenými, jak se k němu budou chovat kolegové, a protože si sám není jistý, snaží se zjistit, jak se k němu ostatní lidé staví. Přitom je citlivý a reaguje i na ty nejmenší signály tak, že si je vykládá negativně. Jako postižený by měl ale vědět, že se momentálně nachází ve výjimečné psychické situaci, a proto se stává senzitivnějším. Potřeba krátkodobě se stáhnout a duševně se stabilizovat je zcela přirozená, na druhé straně však pomáhá, když se člověk může vypovídat osobě, která má jeho důvěru. Svěří li se svému okolí se svými pocity, budou i lidé kolem něj vědět, jak se k němu chovat. Přístup ze strany kolegů Přístup ze strany kolegů na pracovišti může mít blahodárný, ale také zraňující efekt. Zvýšená citlivost po traumatizující události totiž může zapříčinit, že neuvážené či letmo pronesené žertovné poznámky, kterým by jindy nepřikládali žádný význam, pociťují nyní jako nefér. I následné maličkosti pak mohou vést k dalším duševním zraněním. Třeba poznámka od kolegyně já holt vím, kdy si mám vzít volno, se mi zdála v ten okamžik docela jízlivá. Také i později, s odstupem času, mi nedělaly moc dobře vtipy typu dnes by to šlo, dnes je hezký den ten humor mi byl velice nepříjemný po sebevraždě mladé obviněné ženy ve věznici, dnes už mi to tak nevadí. Postiženému příslušníkovi spíše pomáhá, když se kolegové vcítí do jeho situace, tzn. uvědomí si, že daná tíživá událost mohla postihnout i je. Měli by se chovat tak, jak by si přáli, aby se v podobném případě zacházelo s nimi. Bude jim pak připadat jednodušší s ním jednat opatrněji než obvykle, mít trpělivost a volit uváženě svá slova. Doporučuje se říkat: Je to normální reakce na situaci, je pochopitelné, že to takto prožíváš, nezblázníš se, ujišťuji tě, nebyla to tvoje chyba, ty jsi udělala, co jsi mohla. Neříkejme však: Mohlo to být horší, nejlepší bude, když se prostě něčím co nejvíce zaměstnáš, vím, jak se teď cítíš, je třeba žít dál. V tomto směru není nezbytně nutné s kolegou hovořit, ale spíše poslouchat jeho vlastní prožitky, pocity a výhledy. Partner důležitý spojenec v krizi Mimořádným prožitkem je svým způsobem zasažen i životní partner postiženého. I on může být děním kolem partnera zaskočen a pocítit životní nejistotu. Dokáže li však vytvořit vstřícnou a bezpečnou atmosféru, pomůže svému partnerovi zážitek zpracovat. Naopak nefunkční partnerský vztah může tento proces vyrovnávání se s traumatizující událostí blokovat. Můj partner se mi snažil v té situaci hodně pomoci. A když jsem třeba byla u sebe sama doma a nemohla jsem usnout, tak jsem mu zavolala a on hned přijel a povídali jsme si třeba do rána. Zachoval se ke mně velice dobře, ne že by si řekl dobře ti tak, ale skutečně mi pomohl. Životní partner, ale i širší rodina, by měli být nevtíravě postiženému k dispozici. Měli by naslouchat, ale rozhodně ne naléhat a vyptávat se. Měli by rovněž se snažit pochopit, že případné stažení do sebe není odmítání pomoci, ale potřeba, a že po určité době rekonvalescence bude mít opět partner potřebu o všem si promluvit. Za této životní situace je přínosem partner, který umí být k dispozici jako pozorný a vnímavý posluchač. Specifická situace ve věznici úmrtí kolegy na pracovišti Smrt kolegy ve službě, ani to není situace, která by chyběla ve smutné statistice vězeňské služby. Například v roce 1998 spáchal sebevraždu vlastní služební pistolí, kterou si ústy prostřelil hlavu, dozorce 2. třídy ve Vazební věznici Brno. A i když šetřením nebylo prokázáno zavinění vazební věznice ani porušení služebních povinností, neboť pistole byla dozorci vydána k plánovanému čištění zbraní před nástupem do služby, pohled na smrtelné zranění kolegy byl pro všechny šokující. Byl to šok vidět kolegu ze směny s prostřelenou hlavou. Je to prostě úplně jiný pocit, když tam zůstane příslušník tohle je daleko horší. Dodnes si na to občas ještě vzpomenu, třeba když někdo další umře z kolegů, s otázkou, kolik příslušníků, se kterými jsem sloužil, už zemřelo? Tehdy se mi vrátí i tato událost. Docela nepříjemné bylo, že jsem jeho tělo musel střežit na místě ještě několik hodin, než proběhlo ohledání těla lékařem, místa činu policií, atd. Šok a popření události představuje zpravidla první fázi reakce na situaci. To přece nemůže být pravda, třeba je to omyl, nakonec se to nějak vysvětlí. Realita jako v tomto případě je nakonec ale tvrdá a spekulace o varovných signálech, které predikovaly sebevražedný úmysl, jsou bohužel již zbytečné. První, co mě napadlo, když jsem se to dozvěděl, tak bylo: Jak je to vůbec možný? Musím udělat všechno, aby se zachránil. A i když to byl člověk ze směny, ke kterému jsem neměl bližší vztah, v prvním okamžiku mě to ohromilo. Závěrem Výše uvedené řádky rozhodně ve svém rozsahu nedávají odpověď na všechny otázky a problémy. Cílem tohoto příspěvku ale bylo a je, aby se odborná péče o zaměstnance vězeňské služby, vystavené mnohdy extrémním krizovým dějům, stala stejnou samozřejmostí, jakou je péče o vězněné osoby. Když se tady ve věznici oběsil obviněný muž, byl to šok, ale i velká životní zkušenost. Dnes to tak již beru, ale v ten okamžik mi opravdu nebylo moc dobře. Nikomu bych to ale osobně nepřál zažít. o 16 odborná problematika české vězeňství 2/2004

19 Vězení nejsou jen mříže České vězeňství se v probíhajícím procesu transformace systematicky přibližuje k úrovni západoevropských vězeňských standardů. Jeho humanizace, větší bezpečnost, péče o vzdělávání personálu a především snaha vytvářet kvalifikovanou sociální službu odsouzeným, dnes představují jeho hlavní priority. Následující příklady vypovídají o tom, jak jednotlivé věznice a vazební věznice v České republice zvládají úkoly tohoto procesu. OPAVA l K vykonávalo v opavské věznici trest odnětí svobody 348 odsouzených a 27 osob zde bylo ve výkonu vazby. Kapacita věznice, skládající se ze dvou objektů (v ulicích Olomoucká a Krnovská), tím byla naplněna na 93,98 %. Zatímco oddělení výkonu vazby a trestu (OVVaT) v objektu Krnovská bylo plně funkční, jeho činnost lze jednoznačně považovat za pozitivní a počty žádostí o přemístění na toto oddělení mnohonásobně převyšují jeho kapacitní možnosti, v oddělení výkonu vazby a trestu v objektu Olomoucká došlo k výrazným změnám. V květnu 2003 zde byli vymístěni odsouzení muži kategorie dozor a v souvislosti s tím došlo i k radikálním změnám v rozmístění jednotlivých kolektivů odsouzených žen a k personálním změnám na postech vychovatelů a specialistů. Souběžně s tím zde probíhaly rozsáhlé stavební úpravy vnitřních prostor. V opavské věznici již čtvrtým rokem úspěšně funguje specializované oddělení pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického, protialkoholního a patologického hráčství v ústavní formě u odsouzených žen ve věznici s dohledem, dozorem a ostrahou. V roce 2003 jím prošlo 43 odsouzených žen, z toho v osmi případech byla rozhodnutím soudu přeměněna nebo zrušena léčba, pět jich bylo přeřazeno do mírnějšího typu věznice a tři odsouzené ženy byly podmíněně propuštěny z výkonu trestu. Veškeré aktivity věznice probíhají podle programů zacházení s vězni a jsou rozděleny do tří základních okruhů: aktivity realizované u mladistvých a obviněných mladých dospělých; aktivity realizované u odsouzených; aktivity realizované na specializovaném oddělení u odsouzených žen. V rámci prvního okruhu probíhá individuální a skupinové vzdělávání, besedy k různé problematice, skupinové poradenství, sociální výcvik, kroužky sportovní činnosti, sociálně právní poradenství, technický a hudební kroužek apod. Velmi širokou škálu programů zacházení zahrnuje také druhý okruh. Kromě klasického vzdělávání v rámci ŠVS zde běží kurzy právního vědomí, přednášky na téma zvládání stresových situací a drogové nebezpečí, skupinová terapie, zájmové kroužky, extramurální aktivity, atd. Třetí okruh obsahuje terapeutické aktivity v oboru skupinové a individuální psychoterapie, psychoterapeutické komunity, arteterapie, relaxační techniky, imaginace, biblioterapie a ergoterapie, jsou zde organizovány zájmové kroužky včetně výuky cizích jazyků. Vzdělávání odsouzených realizuje v opavské věznici školské vzdělávací středisko. V něm v průběhu minulého roku tři odsouzení ukončili učební obor elektrotechnická výroba složením závěrečné zkoušky, devatenáct jich prošlo tříměsíčním záučním kurzem dělník v elektrotechnice a dalších dvaadvacet tříměsíčním záučním kurzem zámečník. Prvních čtrnáct žen úspěšně dokončilo rekvalifikační kurz v oboru provoz společného stravování. Od ledna 2003 bylo v objektu na Olomoucké ulici zřízeno samostatné nástupní oddělení pro odsouzené ženy. Za celý rok jím prošlo více než 180 žen. Nástupní oddělení má rovněž objekt v Krnovské ulici, kterým v roce 2003 prošlo 66 mladistvých odsouzených mužů a 190 dospělých odsouzených kategorie dohled a dozor. Těsně před dokončením byly koncem minulého roku stavební úpravy nově zřizovaného výstupního oddělení v objektu Olomoucká. Rozšířit se má také činnost specializovaného oddělení o výkon ochranného léčení psychiatrického u odsouzených mužů v kategorii ostraha. V opavské věznici poskytuje preventivní, diagnostickou, léčebnou a posudkovou péči zaměstnancům VS ČR i osobám ve výkonu vazby a trestu její zdravotnické středisko. Jeho pracovníci provedli celkem vyšetření a ošetření, téměř 270 psychiatrických vyšetření a 1150 zubních vyšetření a ošetření. Ve sledovaném období se zde přes 150 zaměstnanců a 85 odsouzených podrobilo preventivním prohlídkám. Ke změnám došlo v opavské věznici i na úseku kynologie. Postupně zde upouštějí od klasického střežení vnějších objektů strážními psy a místo toho zřídili středisko pro chov a výcvik protidrogových psů. Velká pozornost je trvale věnována řídící a kontrolní práci, přičemž v řídícím systému je důraz kladen na týmovou práci, a to na všech úrovních řízení. V kontrolní činnosti byly uplatněny některé nové prvky, jako například možnost kontroly kvality výkonu služby prostřednictvím videotechniky. Situace v zaměstnávání vězňů zůstala, co se týká rozložení zaměstnanosti uvnitř věznice a vnějších zaměstnavatelů, beze změn. Průměrná zaměstnanost dosáhla 67 %, přičemž zaměstnávání odsouzených osob u podnikatelských subjektů uvnitř věznice je i nadále prioritou. Na velmi dobré úrovni je spolupráce opavské věznice s orgány činnými v trestním řízení i s Probační a mediační službou ČR. Po několikaleté přestávce byly znovu navázány kontakty s věznicí pro mladistvé v Hamelnu (Německo), aktivní kontakty byly rozvíjeny rovněž s Azylovým domem v Opavě, Armádou spásy, institucemi zabývajícími se drogovou problematikou a Mateřskou školkou Mnišská a Domovem pro opuštěné matky v Opavě, kterým byly předány hračky, vyrobené odsouzenými v rámci zájmových aktivit. české vězeňství 2/2004 odborná problematika 17

20 ODOLOV l K vykonávalo v odolovské věznici trest odnětí svobody 216 osob, čímž byla její kapacita naplněna na 122 % při dodržení ubytovací plochy 4,5 m 2 na osobu. Veškeré činnosti, které zde probíhají na oddělení výkonu trestu, směřují ke splnění jednoho z hlavních cílů práce Vězeňské služby ČR, kterým je bezproblémový návrat odsouzených po propuštění z výkonu trestu zpět do civilního života. K tomuto cíli pak směřují i konkrétní programy zacházení s odsouzenými, jimiž věznice usiluje mimo jiné o to, aby odsouzení ve výkonu trestu neztratili a někteří naopak získali základní pracovní návyky. Věznice v Odolově má v tomto směru poměrně slušné výsledky, což dokumentuje i skutečnost, že většina ze zaměstnaných odsouzených jezdí za prací mimo areál věznice. Pozornost je v Odolově věnována také práci s vědomím odsouzených, neboť uvědomování si následků svého rozhodování a konání patří k důležitým předpokladům pro úspěšný návrat do civilního života. Vězeňská služba zde vede odsouzené k tomu, aby se museli rozhodovat a zároveň domýšlet důsledky svých rozhodnutí, chce po nich, aby byli aktivní a nejen slepě vykonávali to, co se jim řekne. Samozřejmostí je také podpora a utužování rodinných vztahů. Nedílnou součástí výkonu trestu je i smysluplné trávení volného času. Odsouzení mají například možnost se zapojit do čtyř vzdělávacích, dvanácti zájmových a sedmi speciálně výchovných aktivit. Ty zahrnují mj. sportovní, přírodovědný, zeměpisný, jazykový, výtvarný, dřevomodelářský, divadelní, hudební, poslechový a zahradnický kroužek. Hlubší význam pro resocializaci odsouzených má výroba hraček, invalidních vozíků a speciálních pomůcek pro rehabilitační lázně ve Velkých Losinách nebo nastudování divadelních představení pro mateřské a základní školy. Vzhledem k tomu, že průměrné délky trestů zdejších odsouzených jsou poměrně velmi krátké (šest měsíců), nelze v této věznici realizovat dlouhodobější vzdělávací aktivity. Ustálen je proto systém kratších kvalifikačních kurzů například práce s PC, ovládání zahradnické techniky apod. Absolventi těchto kurzů získávají osvědčení s celorepublikovou působností. Kromě výše uvedených vzdělávacích aktivit má věznice možnost spolupracovat s SOU v Malých Svatoňovicích, kde odsouzení mohou absolvovat svářečský kurz a získat oprávnění pro svařování kovů. Ze speciálně výchovných aktivit probíhaly ve věznici kurzy sociálně právního minima, relaxace s hudbou, sportovní terapie a besedy s duchovními. Od je v odolovské věznici zřízena bezdrogová zóna primární prevence, což znamená, že jsou do ni zařazováni odsouzení, kteří sice nejsou uživateli drog, nicméně jsou jimi potencionálně ohroženi. Kromě drogově ohrožených odsouzených je ve zdejší věznici věnována pozornost i odsouzeným mladým mužům. Základem práce s touto skupinou vězňů je individuální působení, častý přímý kontakt, pozitivní motivace a lidský přístup ke všem jejich problémům. Vedení věznice usiluje rovněž o to, aby mladí odsouzení měli možnost vykonávat zaměstnání i v mimopracovní době a byl jim umožňován maximálně možný styk s rodinou. V roce 2003 byla zvýšena kapacita věznice při 4,5 m 2 na odsouzeného na 217 osob. Průměrná zaměstnanost vězňů dosáhla téměř 60 %, a to i přesto, že značná část odsouzených nemůže být vzhledem k uloženému trestu zařazena do pracovních aktivit mimo areál věznice. Ve věznici Odolov bylo ke konci loňského roku zaměstnáno 125 pracovníků VS ČR, tedy o pět méně než byl plánovaný stav. Přestože je v kraji, kde se věznice nachází, značná nezaměstnanost, problémy s náborem nových zájemců o práci u VS ČR přetrvávají. Důvodem jsou obtížné pracovní podmínky a především nízké platové ohodnocení. KUŘIM l K vykonávalo v kuřimské věznici trest odnětí svobody 314 odsouzených, čímž byla kapacita této moravské věznice naplněna na 144 procent při dodržení ubytovací plochy 4,5 m 2 na osobu. Pro věznici byl uplynulý rok 2003 ve znamení zejména stavebních úprav, které vycházely z koncepce jejího rozvoje, kladoucí důraz na další zkvalitnění programů zacházení, rozšíření pracovních příležitostí a zvýšení bezpečnosti, především zamezením infiltrace nepovolených předmětů do areálu věznice. Jak vyplynulo z výroční zprávy Věznice Kuřim za rok 2003, všechny úkoly, které vyplývaly z Hlavních úkolů VS ČR a plánu práce samotné věznice, se podařilo splnit. Věznice má dnes k dispozici osm alternativních programů zacházení pro dospělé odsouzené a jeden program pro odsouzené mladé muže ve věku od 18 do 25 let. V koncipaci programů zacházení lze zpracovat také individuální program, který zohledňuje osobnostní nebo zájmová specifika vězně. Stejně jako v ostatních organizačních jednotkách VS ČR, tak i v Kuřimi je pro většinu programů zacházení společná pracovní terapie směřující k obnovení nebo vytvoření pracovních návyků. Dva speciální programy pak mají v Kuřimi vytvořeny pro odsouzené za sexuálně determinované trestné činy. Přitom jedním ze základních požadavků, který je zdůrazňován při tvorbě všech programů zacházení, je jejich smysluplnost. Například v rukodělném kroužku vězni vyrábějí dřevěné hračky pro děti z mateřských a základních škol či ústavů sociální péče. Za zdařilý nápad lze označit také výstavu prací odsouzených, kterou Věznice Kuřim připravila ke konci minulého roku ve spolupráci s Městským úřadem v Kuřimi. Pod názvem Život a proměny se konala v městském domě kultury a ke zhlédnutí zde byly obrazy, intarzované výrobky řezbářské práce a množství dětských hraček. Během pěti dnů, po které se výstava konala, ji zhlédlo více než 1100 návštěvníků. Vedle již zmíněného rukodělného kroužku a psychologického, sociálního i právního poradenství je zde pro odsouzené připravena široká škála dalších sportovních, 18 odborná problematika české vězeňství 2/2004

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

na téma Reformy v době ekonomické krize 6. 9. 9. 2010

na téma Reformy v době ekonomické krize 6. 9. 9. 2010 VIII. Mezinárodní konference Evropské vězeňské systémy (ICEPS) na téma Reformy v době ekonomické krize 6. 9. 9. 2010 Dům kultury Kroměříž, ČESKÁ REPUBLIKA PONDĚLÍ, 6. ZÁŘÍ 2010 16.00 20.00 Registrace v

Více

Možnosti a meze práce s uživateli drog ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody. Mgr. Eliška Vavrušová

Možnosti a meze práce s uživateli drog ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody. Mgr. Eliška Vavrušová Možnosti a meze práce s uživateli drog ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody Mgr. Eliška Vavrušová Systém léčebné péče o uživatele NL ve vazbě a VTOS Poradny drogové prevence Bezdrogové zóny (standardní

Více

1 / 30 PŘEHLED VĚZNIC : všechny věznice. Rapotice

1 / 30 PŘEHLED VĚZNIC : všechny věznice. Rapotice 1 / 30 PŘEHLED VĚZNIC : všechny věznice Rapotice 2/ 30 PŘEHLED VĚZNIC : vazba, trest a detence Rapotice 3 / 30 PŘEHLED VĚZNIC : spec. oddělení SpO s poruchami duševními a s por. chování SpO pro TPN SpO

Více

Český červený kříž s podporou Transfúzní služby ocenil v Bruntále dárce krve

Český červený kříž s podporou Transfúzní služby ocenil v Bruntále dárce krve Nenuď se doma nebo někde na ulici!!! Zdraví + občan a stát: Český červený kříž s podporou Transfúzní služby ocenil v Bruntále dárce krve Český červený kříž dnes odpoledne ocenil s podporou Transfúzní služby,

Více

Zahajovací konference CZ 15 Norské fondy. Ing. Miloš Pochobradský, Ministerstvo spravedlnosti 7.10.2013

Zahajovací konference CZ 15 Norské fondy. Ing. Miloš Pochobradský, Ministerstvo spravedlnosti 7.10.2013 Zahajovací konference CZ 15 Norské fondy Ing. Miloš Pochobradský, Ministerstvo spravedlnosti 7.10.2013 Program CZ15» Název programu: Budování kapacit a spolupráce v justici a Nápravné služby včetně alternativních

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Z á p i s. z 8. jednání Výboru sociálního Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 29. 8. 2013 od 9 hod. v budově KÚ, místnost N2.

Z á p i s. z 8. jednání Výboru sociálního Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 29. 8. 2013 od 9 hod. v budově KÚ, místnost N2. Z á p i s z 8. jednání Výboru sociálního Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 29. 8. 2013 od 9 hod. v budově KÚ, místnost N2.903 Přítomni: dle prezenční listiny Omluveni: PaedDr. Jindřich

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD VĚZNICE KYNŠPERK NAD OHŘÍ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD VĚZNICE KYNŠPERK NAD OHŘÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD VĚZNICE KYNŠPERK NAD OHŘÍ Oddíl první Postavení a působnost Věznice Kynšperk nad Ohří Čl. 1 Základní ustanovení Věznice Kynšperk nad Ohří (dále jen věznice ) je organizační jednotkou Vězeňské

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS RODINA DĚTI A MLÁDEŽ Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené pracovní skupiny. V oblasti sociální služeb bylo definováno

Více

PROPOZICE REPUBLIKOVÉHO FINÁLE CORNY středoškolský atletický pohár Břeclav, 11. 12.října 2007

PROPOZICE REPUBLIKOVÉHO FINÁLE CORNY středoškolský atletický pohár Břeclav, 11. 12.října 2007 Asociace školních sportovních klubů České republiky PROPOZICE REPUBLIKOVÉHO FINÁLE CORNY středoškolský atletický pohár Břeclav, 11. 12.října 2007 A. Všeobecná ustanovení --------------------------- 1.

Více

Bilanční diagnostika 2. národní seminář

Bilanční diagnostika 2. národní seminář Bilanční diagnostika 2. národní seminář 17. - 18. 1. 2013, Kutná Hora Zpráva z jednání + fotodokumentace Téma a náplň druhého semináře, který byl zaměřen na problematiku vzdělávání a diagnostických nástrojů

Více

Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo

Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo Zvýšení efektivity přípravy vězňů před propuštěním z věznice Nové Sedlo Vězeňská služba ČR Věznice Nové Sedlo Zpracoval: Mgr. Petr Roubíček Předkládá: ředitel věznice plk. Mgr. Miroslav Špalek Charakteristika

Více

7:00 8:30 Registrace hráčů u hostesek v restauraci GC Mstětice 7:15 8:30 Snídaně formou bufetového stolu v prostorách restaurace a příprava na hru

7:00 8:30 Registrace hráčů u hostesek v restauraci GC Mstětice 7:15 8:30 Snídaně formou bufetového stolu v prostorách restaurace a příprava na hru Středoškolský pohár 2012 GC Mstětice 10.5. 2012 Organizační pokyny Program dne: Příjezd na hřiště 7:00 8:30 Registrace hráčů u hostesek v restauraci GC Mstětice 7:15 8:30 Snídaně formou bufetového stolu

Více

SPOLEČNOU CESTOU. Bc. Kamil Podzimek

SPOLEČNOU CESTOU. Bc. Kamil Podzimek SPOLEČNOU CESTOU Bc. Kamil Podzimek 2010 2014 2010 2014 Otázky a odpovědi před volbami Jaké jsou aktuální problémy v oblasti zneužívání návykových látek v Praze a jejich možná řešení, která budete prosazovat?

Více

vrchní rada plk. PhDr. Ing. Jiří Zlámal, Ph.D., MBA

vrchní rada plk. PhDr. Ing. Jiří Zlámal, Ph.D., MBA $ g**xn ř gt x řaerx*x :i *. :::=,*==š *! ::: ::. i* ** * ::,: ;': ::'': ;.:],.aj 3' * ::a ::ai x *x řr * *li&xi ř x W**ryXr* * xr* xxx! * w ť; éal: =< :';::*á;:š, * ;3*==* cěé š=:sš iš: 31.s PRVN! KONFERENČNI

Více

Evropský projektový den v Mateřské škole Kly

Evropský projektový den v Mateřské škole Kly Evropský projektový den v Mateřské škole Kly Eva Zemanová, ředitelka školy a kolektiv učitelek MŠ Kly Úvod Dne 30. 10. 2012 proběhl v naší mateřské škole Projektový den. Celým dnem nás provázela včelka

Více

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé,

ÚVODNÍ SLOVO. Milí přátelé, ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, rok 2013 se staví jako první a odvážný rok do řady našich plánů. Misericordia o.p.s. zahájila svou činnost a pomalu se rozhlíží jako dítě, které právě objevilo něco nového. Stejně

Více

FINÁLE VÝBĚRY OFS 2014 pásmo - východ ve dnech 13.-14. května 2014 HLUK

FINÁLE VÝBĚRY OFS 2014 pásmo - východ ve dnech 13.-14. května 2014 HLUK FINÁLE VÝBĚRY OFS 2014 pásmo - východ ve dnech 13.-14. května 2014 HLUK Č A S O V Ý P R O G R A M Příjezd: v úterý 13.5 2013 nejpozději do 11:00 hod., hřiště TJ Spartak Hluk. V kabině bude připraveno,

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné církve sdružené v Ekumenické radě církví České republiky (dále jen "ERC") jako členové a pozorovatelé

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

Roční zpráva 2007 Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Praha 4, Na Dlouhé mezi 19

Roční zpráva 2007 Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Praha 4, Na Dlouhé mezi 19 Roční zpráva 2007 Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Praha 4, Na Dlouhé mezi 19 1. Textová část. Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Praha 4, Na Dlouhé mezi 19 byl zřízen MŠMT zřizovací

Více

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie BULLETIN 179. Žofínské fórum konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie Praha, Velký sál paláce Žofín 26. 5. 2015 179. Žofínské fórum konané

Více

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století

Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Aktuální otázky bezpečnosti, kriminality a prevence kriminality v 21. století Sborník abstraktů z diskusního setkání Consulte, o. s. pořádá pod záštitou místostarosty Města Horní bříza 8. 11. 2012 od 13.00

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

SWOT analýza. konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby

SWOT analýza. konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby úvod SWOT analýza konaná dne 16.ledna 2007 na téma sociální služby Jedná se o komplexní metodu vyhodnocení. Jádro metody spočívá v klasifikaci, ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do

Více

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. Metodika projektu CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb 2014 Zpracoval garant projektu Mgr.Radek Procházka s kolektivem Z Š a M Š N y m

Více

Milí čtenáři, Mgr. Dolores Czudková předseda představenstva

Milí čtenáři, Mgr. Dolores Czudková předseda představenstva Milí čtenáři, Není lehké najít vhodná slova, krátce v pár řádcích popsat celý minulý rok, a přitom Vás nenudit. Takže vyberu jen nejdůležitější věci, které se v minulém roce odehrály a chci se společně

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP ZŠ Vodňany Alešova, 50 389 01 Vodňany Jméno a příjmení

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV

ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV ORGANIZAČNÍ ŘÁD DĚTSKÉHO DOMOVA A ŠKOLNÍ JÍDELNY HAVÍŘOV 1. Základní ustanovení Organizační řád Dětského domova a Školní jídelny Havířov vychází z platných právních předpisů zejména ze zákona č.561/2004sb.,

Více

PB STŘEDOŠKOLSKÝ POHÁR 12. 10. května 2012

PB STŘEDOŠKOLSKÝ POHÁR 12. 10. května 2012 PB STŘEDOŠKOLSKÝ POHÁR 12 10. května 2012 Obsah Představení projektu Program Propozice Herní struktura Kvalifikace Ceny pro soutěžící Pořadatel Promotér Místo konání PB Středoškolský pohár 2012 Šestý ročník

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006

AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006 AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY na období 2005 až 2006 ODBOR PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY AKČNÍ PLÁN REALIZACE NÁRODNÍ STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Nová šance, z.s. Azylový dům Nová šance Pilotní projekt Probační dům. Ostrava ředitel: Petr Novák

Nová šance, z.s. Azylový dům Nová šance Pilotní projekt Probační dům. Ostrava ředitel: Petr Novák Nová šance, z.s. Azylový dům Nová šance Pilotní projekt Probační dům Ostrava ředitel: Petr Novák Hlavní poslání Integrace a resocializace mužů po výkonu trestu (začlenění do společnosti, osvojení pravidel)

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH

STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH STÁŽE V EVROPSKÝCH INSTITUCÍCH OK4EU Michaela Vráželová Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc vrazelova@ok4eu.cz Olomouc, prosinec 2011 OBSAH 2 STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 3 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ

Více

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR

PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR PO NÁS POTOPA? Roman Giebisch Národní knihovna ČR Řízení lidských zdrojů (HR management) je jednou z klíčových součástí managementu každé instituce. Zaměstnanci pro knihovnu představují stejný potenciál

Více

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ O NÁS Veřejně prospěšný spolek STOP RECIDIVĚ! z.s. byl založen lidmi, kterým není lhostejný osud pachatelů a obětí trestní činnosti. V stávající

Více

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Od roku 2006 provádí ochránce systematických návštěv zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě, a posiluje jejich ochranu před

Více

Roční zpráva dle vyhlášky č. 323/2005 Sb 1

Roční zpráva dle vyhlášky č. 323/2005 Sb 1 Roční zpráva dle vyhlášky č. 323/2005 Sb 1 Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně Králově Poli 612 47 Brno, Kociánka 2 IČO : 00093378 Tel : 515504111 FAX : 515504333 kocianka@mbox.vol.cz

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012. FAUST, o. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012. FAUST, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012 FAUST, o. s. HISTORIE FAUST, o. s. Sdružení bylo založeno v říjnu 1999. K hlavním cílům činnosti sdružení patří: pomoc rodičům a blízkým uživatelů návykových látek, prevence

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010. FAUST, o. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010. FAUST, o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 HISTORIE Sdružení bylo založeno v říjnu 1999. K hlavním cílům činnosti sdružení patří: pomoc rodičům a blízkým uživatelů návykových látek, prevence zneužívání návykových látek

Více

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 2 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ EVROPSKÉ UNIE 7 STÁŽ VE VÝBORU REGIONŮ 9 STÁŽ V EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM

Více

Město Brno získalo titul Obec přátelská rodině roku 2008 v kategorii nad 50 000 obyvatel

Město Brno získalo titul Obec přátelská rodině roku 2008 v kategorii nad 50 000 obyvatel Město Brno získalo titul Obec přátelská rodině roku 2008 v kategorii nad 50 000 obyvatel Dovolte, abychom Vám představili naše vítězné město. Do soutěže Obec přátelská rodině se přihlásilo celkem 218 obcí,

Více

Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd

Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd Hurá do školy! Víkendový adaptační pobyt pro žáčky 1. tříd PO PRVÉ DO ŠKOLY CO TO ZNAMENÁ? Poprvé do školy. Jaké to je? Jaké pocity děti prožívají? Jaké pocity prožívají rodiče? Těšení a obavy zároveň.

Více

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY

ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ZÁSADY OCENĚNÍ A POCT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY Účinnost od: 01. 01. 2012 Schváleno: Zastupitelstvem statutárního města Opavy dne 12. 12. 2012, pod číslem usnesení 156/08 ZM 11 Zpracoval:

Více

Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Úsek trestní politiky

Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Úsek trestní politiky Ministerstvo spravedlnosti České republiky Úsek trestní politiky Úvodní slovo Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, dovolte mi, abych v úvodu svého vystoupení jménem Ministerstva spravedlnosti ČR poděkoval

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

CERTIFIKACE HOTELSTARS ANKETA S HOTELIÉRY

CERTIFIKACE HOTELSTARS ANKETA S HOTELIÉRY CERTIFIKACE HOTELSTARS ANKETA S HOTELIÉRY 1. 2. 3. 4. Hotel McLimon - Šenov u Nového Jičína, Hotel 3*, Pavel Toman - majitel Jedna z podmínek programu Evropské unie pro získání dotací. Nebylo, naše úroveň

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Inspektorát Ústí nad Labem Inspekční zpráva Výchovný ústav pro mládež, Pšov 1 Pšov 1, 441 01 Podbořany - Pšov Identifikátor školského zařízení: 600 029 247 Zřizovatel: Ministerstvo

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

lškola bez drog a šikany

lškola bez drog a šikany Minimální program prevence sociálně patologických jevů Školní rok 2007-2008 lškola bez drog a šikany Cíl : Informovanost všech žáků v oblasti sociálně patologických jevů. Systematická výuka a výchova ke

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843

I N F O R M A C E. Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství. Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 Vězeňská služba České republiky Generální ředitelství Soudní 1672/1a, P.O.Box 3, 140 67 Praha Tel.: 244 024 823 Fax: 244 024 843 www.vscr.cz V Praze dne 12.2.2015 I N F O R M A C E o stavu a složení vězněných

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

ŘECKÉ OLYMPIJSKÉ HRY WALDORFSKÝCH ŠKOL PARDUBICE 2014

ŘECKÉ OLYMPIJSKÉ HRY WALDORFSKÝCH ŠKOL PARDUBICE 2014 ŘECKÉ OLYMPIJSKÉ HRY WALDORFSKÝCH ŠKOL PARDUBICE 2014 V letošním školním roce se naše ZŠW Pardubice s podporou Magistrátu města Pardubic stala organizátorem tradičních olympijských her pro žáky pátých

Více

Svařovací den 2013 6. - 7. 6. 2013. doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. děkan Fakulty strojní

Svařovací den 2013 6. - 7. 6. 2013. doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. děkan Fakulty strojní Svařovací den 2013 6. - 7. 6. 2013 doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. děkan Fakulty strojní Průměrný počet osob v ročníku Thousands 1000 Vývoj populačních ročníků Česká republika 2000-2020 900 800 700 600 15

Více

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn VYZNAČENÍ ZMĚN Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a) s dohledem, b) s dozorem, 56 Výkon trestu odnětí svobody (1) Nepodmíněný

Více

školy představení společnosti

školy představení společnosti školy představení společnosti ondřejovická strojírna historie 2/21 Ondřejovická strojírna má dlouholetou historii, která sahá do roku 1899. Již v tomto roce zde byla zavedena strojírenská výroba zaměřená

Více

S T A T U T Justiční akademie

S T A T U T Justiční akademie Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2011, č.j. 274/2008-OJ/ORGV, kterou se vydává Statut Justiční akademie, ve znění instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. března 2014, č.j.

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ 2013 Název projektu: Připraveni pro život Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.39/02.0015 Tato informační brožurka o činnosti školy a Metodického a konzultačního centra byla zpracována

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Bratří Čapků 279, 261 01 Příbram Identifikátor školy: 600 054 586 Vedoucí týmu: Mgr. Petr Jiroš

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA ORLICKO

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA ORLICKO M A S MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA ORLICKO Masarykovo náměstí 166, 564 01 Žamberk Zápis Valné hromady Místo konání: zasedací místnost Městského úřadu v Žamberku Dne: 25. května 2007. Účastníci: členové občanského

Více

Červenec prázdninový provoz

Červenec prázdninový provoz Červenec prázdninový provoz Začínají týdny zaslouženého odpočinku dovolená. Sluníčko vysílá hřejivé paprsky na všechny strany. Počasí vskutku odpovídá letnímu času. V SPR se vyhodnocují pololetní výsledky,

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE

VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE VÝZNAM KOMPETENCÍ PRO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE HANA KRBCOVÁ ředitelka divize personalistika ČEZ, a. s., viceprezidentka People Management Fora Kompetence pro život, Konírna Poslanecké sněmovny

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Výroční zpráva SVP HELP

Výroční zpráva SVP HELP Výchovný ústav, Středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Zámecká 107 odloučené pracoviště Středisko výchovné péče HELP Františkánská 1256, 686 01 Uherské Hradiště Tel/fax: 572 564

Více

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 1. Chodí Vaše dítě do MŠ: a) velmi rádo 7x b) rádo 7x c) nerado 1x d) nevím Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 2. O dění v MŠ s Vámi dítě hovoří: a) každý den 10x b) občas 5x 3. MŠ

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Seminář se uskutečnil 20. 21. června 2008 v prostorách Středního odborného učiliště obchodu a služeb, Za Černým mostem 3/362, Praha

Více

Město Jilemnice Masarykovo nám. 82, 514 01 Jilemnice IČ 00275808 tel. 481 565 111. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/C2.

Město Jilemnice Masarykovo nám. 82, 514 01 Jilemnice IČ 00275808 tel. 481 565 111. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/C2. Město Jilemnice Masarykovo nám. 82, 514 01 Jilemnice IČ 00275808 tel. 481 565 111 Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/C2.00061 Zápis z jednání u kulatého stolu na téma Prevence sociálně patologických

Více

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Č í s l o P r o j e k t u Organizace Název projektu Celkové

Více

STATUT SEKCE BRĎO VNITŘNÍ PŘEDPIS HNUTÍ BRONTOSAURUS IČ: 00 40 83 28. Sídlo: Hnutí Brontosaurus, Hvězdová 306/10, 602 00 Brno

STATUT SEKCE BRĎO VNITŘNÍ PŘEDPIS HNUTÍ BRONTOSAURUS IČ: 00 40 83 28. Sídlo: Hnutí Brontosaurus, Hvězdová 306/10, 602 00 Brno VNITŘNÍ PŘEDPIS HNUTÍ BRONTOSAURUS IČ: 00 40 83 28 Sídlo:, Hvězdová 306/10, 602 00 Brno STATUT SEKCE BRĎO Verze: 02/2005 Schváleno dne: Schválil: Valná hromada Vypracoval: Sekcse BRĎO Článek 1. Poslání

Více

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu.

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Domov pro seniory Pyšely Náměstí T.G. Masaryka č. l, 25l 67 Pyšely zřizovatel: Hlavní město Praha pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Vážení a milí čtenáři, říjen 2012 9. ročník, č. 10 teplé

Více

Výroèní zpráva o èinnosti školní rok 2006/2007 Mateøská škola Janákova

Výroèní zpráva o èinnosti školní rok 2006/2007 Mateøská škola Janákova Výroèní zpráva o èinnosti školní rok 26/27 Mateøská škola Janákova Základní škola a Mateøská škola námìstí Interbrigády, Praha 6, Antonína Èermáka 6 Základní škola a Mateřská škola náměstí Interbrigády,

Více

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program: Škola: Základní škola Turnov, Skálova 600, 511 01 Turnov, tel.: 481 322 770 Školní rok: 2015/ 2016 Cíl: Cílem je vytváření

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby

Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby Vězeňská služba České republiky STRUKTURA MĚKKÝ PROJEKT Programy zacházení pro odsouzené Rozšíření existujících

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více