Transkript

1 Beihoš ský zpravoaj È. 15 PROSINEC 2007 PØEHLED O REALIZACI INVESTIÈNÍ VÝSTAVBY A REKONSTRUKCÍ OBECNÍHO MAJETKU V ROCE 2007 V návaznosti na schválený rozpoèet obce na rok 2007 a pøijaté programové prohlášení zastupitelstva obce na toto volební obobí byly zajištìny a okonèují se všechny rozhoující opravy, úržba a rekonstrukce le násleujícího pøehleu. V rámci rozpoètových kapitol jsou v závìru roku ukonèeny a nebo pøe okonèením ještì v letošním roce pøeevším akce: a) výmìna oken v obecním omì Prostìjovská 5, náklaem ,- Kè b) výmìna oken a vstupních veøí v buovì SDH v Tovární ul. náklaem ,- Kè c) rekonstrukce záklaní školy, mateøské školy a sportovního areálu náklaem ,- tis. Kè, z toho kryto otací ze státního rozpoètu tis., z prostøekù obce 470 tis. Kè ) opravní øešení u silnice II/367 u cukrovaru, spoèívající ve vybuování èásti choníku v ul. Osvobození, 1

2 parkovacího místa a opravního znaèení, sil. obrubníkù a rekonstrukce opìrné zi u cukrovaru. Nákla akce je 755 tis. Kè s poílem otace Olomouckého kraje ve výši 247 tis. Kè. Na zøízení parkovištì a opravì oplocení se rovnìž finanènì poílem úèastní vlastníci nemovitostí e) v závìru roku je zabezpeèena realizace informaèního znaèení ulic a místních cílù v honotì íla 59 tis. Kè, která nahraí stávající neostateèný systém na obytných omech v obci f) v závislosti na klimatických pomínkách bue zajištìna rekonstrukce èásti choníku o knihovny po høištì u školy v Komenského ulici ještì o konce roku 2007 V rámci oprav, rekonstrukcí a obnovy majetku byla zabezpeèena obmìna kapacity strojového parku obce a to: - oproejem traktoru a pøívìsu - oproejem autofekálu Praga V 3 S - oproejem malotraktoru MT8-050 a nákupem traktoru Yukon 5033 a 1,5 t pøívìsu o fy Wisconsin Prostìjov. Pro zabezpeèení potøeb v opravì je k ispozici náklaní automobil Praga V3S sklápìè. Vybavení bylo oplnìno rovnìž o nákup strunové sekaèky Stihl,,450. Z ostatních výajù bylo nákupem kontejnerù rozšíøeno 1 sbìrné místo na plasty a sklo v ul. U lahùkárny a poèítá se s rozšíøením v záklaní škole. Mimo popory neziskových organizací v naší obci pøispìla naše obec èástkou 443 tis. Kè na poslení etapu cyklostezky Èehovice - Èelèice, která bue v závìru roku po 3 etapách okonèena Svazkem obcí a zprovoznìna v celém úseku. Na projektovou èinnost a pro vyání stavebního povolení byla v lokalitì,,za sokolovnou uhrazeno 260 tis. Kè. Mimo uveené akce zajiš ovali prùbìžnì bìhem roku bìžné opravy a úržbu veøejné zelenì, choníkù a komunikací na místním høbitovì, bytovém fonu a veø. zaøízení pracovníci obce s poílem pracovníkù na veøejnì prospìšné práce z Úøau práce v Prostìjovì. Výhle - perspektivy na rok 2008 V investièní výstavbì a vzhleem k naléhavosti lze pøebìžnì seøait akce pro iskusi o násleujících oblastí - námìtù: - fasáa, ovlhèení+ okna v Komenského ul. - výstavba inženýrských sítí v lokalitì Za sokolovnou s rozpoètem cca 7,0 mil. Kè - okonèení opravy v MŠ - obnova ìtského høištì - opravy - rekonstrukce 2 bytù v majetku obce - vybuování 1 parkovištì - rekonstrukce støechy + oprava buovy SDH Beihoš - rekonstrukce buovy OÚ Z plánovaných akcí nebylo pøistoupeno k opravì - výmìnì støechy v buovì SDH z ùvou rozpoètových opatøení a užití zrojù ve prospìch naléhavìjších položek s oložením realizace v roce Rovnìž se neuskuteènily robné opravy spoleèných prostor v obytných omech Oløich Dokoupil, starosta obce Rekonstrukce høištì u záklaní školy Rozestavìná buova mateøské školy 2

3 JAK DÁL V ODPADOVÉM HOSPODÁØSTVÍ HISTORIE A SOUÈASNOST Likviaci opaù v naší obci zabezpeèujeme v rámci zákonných norem o obecnì závaznými vyhláškami, které stanovují systém shromažïování sbìru, pøepravy, tøíìní a využívání a ostraòování komunálního opau na území obce. Vyhlášky vymezují pùsobnost pro osoby s trvalým pobytem, vlastnictvím buov nebo osoby, s kterou obec uzavírá smouvu na zajištìní likviace opau. V èlánku 3 vymezuje nìkteré pojmy, z nichž zejména uváíme: Opa - je kažá movitá vìc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a pøísluší o nìkterého ze skupin opaù Komunální opa - veškery opa vznikající na území obce pøi èinnosti fyzických osob s výjimkou opaù vznikajících u osob ponikajících Vytøíìný opa - je vytøíìná ruhotná surovina z komunálního opau napø. sklo, plast, papír, kovy èi bioopa Stavební opa - jsou všechny ruhy opau vznikající v souvislosti se stavební èinností a emolicí Svozové stanovištì - je místo urèení k oèasnému umístìní sbìrných náob tak, aby byly volnì ostupné a bezpeènì pøístupné pro svoz Sbìrnou náobou je: - popelnice - kontejnery - náoby na vytøíìné složky (sklo, plast at.) Tøíìní komunálního opau: Komunální opa se tøíí na sklo, plasty, kovy, nebezpeèný opa, bioopa, textilie, velkoobjemový opa, zbytkový opa Povinnosti fyzických osob: - ukláat kom. opa na místa k tomu urèená - povinnost tøíit na sklo, plasty, nebezp. opay, bioopa a vkláat na urèená místa - zbytkový opa vkláat o popelnic - nebezpeèný opa, textilie a velkoobjemový pøeávat pøi pravielném svozu neb. opau v obci (2x roènì) - stavební opa pøeávat na vlastní náklay organizacím oprávnìným k výkupu èi recyklaci Poplatek: Za provoz systému v obci se stanovuje poplatek, jež stanoví obec vyhláškou. Smlouvy s pùvoci: Obec mùže uzavøít smlouvu s ponikateli (pùvoci), kteøí proukují kom. opa o možnosti využití systému zaveeného obcí vèetnì ceny za službu. Tolik úvoem k problematice, která vyžauje pozornost a zokonalování vzhleem k rostoucím objemùm opaù všeobecnì. V souèasné obì byla platná OZV è. 2/2005 o poplatku za systém sbìru ve výši 270,- za osobu s výjimkou osvobození o poplatku roiny za kažé 3. a alší ítì, obèané pobývající mimo území éle než 6 mìsícù a louhoobì nemocní v ústavech a zaøízeních s pobytem více jak 6 mìsícù v aném roce. O pak byla schválena zastupitelstvem obce Obecnì závazná vyhláška è. 1/2007, kterou se poplatek zvyšuje na obèana na 330,- Kè osoba a rok. K pochopení tìchto krokù v systému opaového hospoáøství uváíme pøehle náklaù na jejich zajištìní o roku 2003 o roku 2007 (výhle) le tabulky: uveeno v tis. Kè Rok Pøíjmy z poplatkù Eko-kom celkem Výaje neb. opa Komunální opa Ost. opa Celkem výaje Inex na výhle Výhle na rok 2007 neobsahuje výaje na položky - rostl. opa - výhle výajù + 26 tis. Kè na rok - plasty + sklo (oprava) výhle výajù + 30 tis. Kè za rok, což je za rok 2007 úhrnem 458 tis. výajù celkem. Ve výkazù výajù nejsou zapoèítány náklay pøímé - mzy + ovoz + PHM na bioopa, které zajiš uje obec svými prostøeky a pracovníky. Vzhleem k tìmto zkušenostem byl navýšen poplatek za systém sbìru, tøíìní a likviace na 1 obèana ve výši zmínìných 330 Kè a rok s úhraou 165,- Kè k a 165,- Kè k

4 Z uveeného pøíklau je možné vyvoit tyto závìry: 1. Zvyšuje se objem komunálního opau vèetnì neustále nízkého tøíìní u sbìrných míst na plast - sklo a tím osažení nižšího pøíspìvku za tøíìní o EKO-KOM. 2. Znaèná nekázeò v ukláání rostlinného opau vele naøízení obce a možném postihu obèanù ukláajících jiné ruhy opaù s enormními náklay na oateèné tøíìní a opravu, které nejsou sleovány k tíži výajù na rostl. opa (pouze sklané za likviaci). 3. Systém vyžauje pøehonotit a upravit smlouvy a výši poplatku za ovoz kom. opau ponikajícím právnickým osobám a fyzickým osobám vèetnì aktualizace poètu sbìrných náob, stávající úroveò je nepøimìøenì nízká. 4. V systému se jeví nutnost rozšíøit stávající sbìrná místa na plast a sklo a zøíit alší sbìrná místa na papír a kartony. 5. Zokonalení vyžauje stávající forma svoz. nù neb. opaù a velkoobjemové opay vèetnì sbìru na 3x roènì, z toho velkoobjemové zvláš. Závìrem k této problematice se jeví nezbytné mimo navrženého, zpøísnit kontroly jak k proucentùm opaù, tak ponikùm zajiš ující služby v této oblasti. K uspokojení potøeb systému opaového hospoáøství se v souèasné obì zpracovává stuie na zøízení sbìrného vora v naší obci, jehož souèástí se musí stát mimo zlepšení životního prostøeí v obci i blízká èi optimální ekonomická úroveò náklaových a pøíjmových položek. O jenotlivých opatøeních systému v návaznosti na nabíku služeb povìøených organizacích bue rozhoovat zastupitelstvo v nastávajícím obobí. Pøispìjme však spoleènì již nyní svým poèínáním k oržování praviel, zvyšujme poíl tøíìných složek a neukláejme o komunálních opaù ty složky, na které jsou zøízeny v naší obci sbìrná místa pøeevším plasty, bílé a barevné sklo, pøípanì alší rozšíøené skupiny opaù k recyklaci. Zlevníme tím celý systém a zabráníme zvyšování poplatkù. Má to smysl. Tøiïte opa... je název celostátní kampanì, kterou v jenotlivých krajích realizuje spoleènost EKOKOM a.s. prostøenictvím svých partnerù. V Olomouckém kraji je garantem kampanì Olomoucký kraj. Kampaò je souèástí pilotního projektu intenzifikace oìleného sbìru a zajištìní využití komunálních opaù vèetnì jejich obalové složky v Olomouckém kraji, který zaštítil Olomoucký kraj se uskuteènily již va roèníky, které si klaly za cíl informovat veøejnost o potøebnosti a správnosti tøíìní. V loòském a letošním roce chceme vysvìtlit obèanùm, že tøíìní má smysl. Rozìlení omovního opau Kažý obèan vyproukuje za rok asi 250 kg opaù. A jak vypaá prùmìrnì Vaše popelnice? 25% tvoøí bioopa, 20% papír, karton, 33% plasty a 2% sklo. Objemný opa: starý nábytek, umyvala, toalety, kuchyòské linky a robný stavební opa. Využitelný opa: papír a lepenka, sklo, plasty (PET lahve, folie, kelímky), kovy (plechovky, Al), textil at. Nebezpeèný opa: záøivky, léky, galvanické èlánky (baterky), barvy, lepila, oleje a náoby jimi zneèištìné at. Bioopa: to je veškerý zbylý opa, který zùstane po vytøíìní výše uveených složek. Víte, že: Poku opay už oma tøííme, umožníme tak recyklaci více než tøetiny množství, které vyproukujeme v omácnostech. Za rok tak mùžeme vytøíit až 30 kg papíru, 25 kg plastù, 15 kg skla. Vytøíìný opa se ále zpracovává na otøiïovacích linkách, oku putuje o zpracovatelských firem, které z opaù vyrábìjí nové výrobky. V Moravskoslezském kraji je jena z nejhustších sítí otøiïovacích linek v rámci celé Èeské republiky. Celkem je ze evìt otøiïovacích linek na papír a plast, sklo je pak otøiïováno pouze na jené lince.,,èistota opaù? Aby se vytøíìný opa mohl ále kvalitnì zpracovávat, je nezbytná jeho,,èistota. Tey - aby se o kontejnerù na tøíìný opa vhazovalo opravu jen to, co o nich patøí. Setkáváme se i s tím, že lié o kontejnerù na plasy (žlutá barva) vhazují pouze PET lahve. Lze sem však vhazovat také kelímky, sáèky, folie, výrobky a obaly z plasù, polystyren, na ruhé stranì sem v žáném pøípaì nepatøí novourové trubky, obaly o nebezpeèných látek, jako jsou motorové oleje, chemikálie, barvy apo. Vžy ale sleujte nálepku na Vašem kontejneru. Do kontejneru na papír (morá barva) èi o sbìrných vorù lze vhazovat nebo ovézt noviny, èasopisy, kanceláøský papír, reklamní letáky, knihy sešity, krabice, lepenku, karton, papírové obaly at. V žáném pøípaì o kontejneru na papír nepatøí mokrý, mastný nebo jinak zneèištìný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky èi hygienické potøeby. Do kontejneru na sklo mùžeme vhazovat láhve o nápojù, sklenìné náoby, sklenìné støepy i tabulové sklo. Pozor! Máte-li k ispozici i kontejner na bílé sklo, znehonotíte obsah celého kontejneru. Do kontejneru na sklo nepatøí keramika, porcelán, autosklo, rátìné sklo a zrcala. V nìkterých mìstech èi obcích je umístìn také kontejner oranžový - ten slouží pro sbìr nápojového kartonu. Pøe vhozením nápojového kartonu jej prosím vymyjte a zmenšete jeho objem a stejnì jako u PET lahví, nevozíme vzuch. Kovový, velkoobjemový a nebezpeèný opa (tey vèetnì akumulátorù) patøí o speciálních sbìren nebo sbìrných vorù. V souèasné obì již funguje tzv. zpìtný obìr elektrospotøebièù. Kam s elektrospotøebièi zjistíte na Vašem mìstském/obecním úøaì. Víte, co z nich? Proè tøííme opa? Jenotlivé komoity - tey to, co tøííme v jenotlivých kontejnerech jsou ále zpracovávány v tøíièkách se otøíí, ovezou se o zpracovatelských firem a ty z nich vyrábí nové zboží. Napøíkla z plastù se vyrábí buny, lavièky, skluzavky, folie, netkané textilie. Z papíru recyklovaný papír, který je možno používat i o kopírek, papírové kapesníèky, toaletní papír, kartony, knihy. Ze skla nové sklo. Z nápojových kartonù nástìnky a alší výrobky. 4

5 Víte, kam s nimi? Ještì pro pøehlenost uveeme, kam s jenotlivými ruhy opaù. Plast - žlutý kontejner. Sklo - bílý nebo zelený kontejner, pøièemž bílý pouze na bílé sklo. Papír - morý kontejner. Nápojový karton - oranžový kontejner. Nebezpeèný opa - sbìrné vory nebo lékárna. Bioopa - hnìý kontejner nebo kompostárna. Velkoobjemový opa - sbìrné vory. Elektrospotøebièe - systémy zpìtného obìru, sbìrné vory Stavební su - sbìrný vùr.! FINANÈNÍ VÝBOR V souèasné obì pøipravujeme rozpoèet obce na pøíští obobí. Jsme na zaèátku, takže se hospoaøení obce hùøe pøepovíá. Na ruhé stranì se rozpoèet neìlá poprvé a je naìje, že i pøes urèité zmìny vše obøe opane a obec se se všemi závazky vypoøáá se ctí. Zmìny se týkají zejména zpùsobu rozìlování finanèních prostøekù a jejich pøiìlování obcím. Teï již ke konkrétním poplatkùm. O 1. lena 2008 se mìní poplatek za ovoz komunálního opau, bue èinit 330,- Kè za osobu a rok. Obec musí reagovat obecnì na zvyšování cen jako jsou služby, pohonné hmoty, energie apo., takže ani tento poplatek nemùže zùstat ani pøi nejlepší vùli ve stejné výši jako v minulosti. Poku se na vìc poíváme z ruhé strany, je tøeba si uvìomit, že to není ani 1,- Kè za en, takže vìøíme, že to všichni obèané pøijmou. Za èisté životní prostøeí to urèitì stojí. Nájemné je vybíráno s celkem obrými výsleky. Bìhem pozimu byl ukonèen nájemní vztah spojený s vystìhováním z bytu obèana M.Z. Nera o tom píši, ale øešení této nepøíjemné skuteènosti by vyalo za román. Tento byt byl zcela znièen (parkety, koupelna, sociální zaøízení apo.) a je neobyvatelný. Oprava pùje na úkor obce, protože žáat náhrau o zmínìného obèana bue nemožné. Ko si ale nebue plnit záklaní povinnosti, musí poèítat bohužel, s postihem. Další poplatky (psi, reklama apo.) jsou vybírány bez zvláštních potíží. Závìrem ìkuji všem obèanùm, kteøí plní svoje povinnosti a ulehèují tak nepøímo práci obecního úøau. Mgr. Vlaimír Vláèil USNESENÍ Z 8. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE BEDIHOŠ, KTERÉ SE KONALO VE ÈTVRTEK 26. ÈERVENCE 2007 V 18 HODIN V KLUBOVÉ MÍSTNOSTI ZAHRÁDKÁØÙ KD 1. Zastupitelstvo bere na vìomí: - zastupitelstvo bere na vìomí zprávu místostarosty o zabezpeèení funkènosti výpoèetní techniky a pøipojení k internetu v informaèním centru obce - zastupitelstvo bere na vìomí zprávu místostarosty o výsleku místního šetøení ohlenì opravního znaèení obytná zóna v ulici L. Svoboy - zastupitelstvo bere na vìomí zprávu starosty o zøízení jenoho sloupu veøejného osvìtlení v ulici L. Svoboy u cyklostezky - zastupitelstvo bere na vìomí zprávu starosty o hospoaøení obce za I. pololetí zastupitelstvo bere na vìomí zprávu starosty o stavu zabezpeèení rekonstrukce ZŠ a MŠ a sportovního areálu a prùbìhu výbìrového øízení 2. Zastupitelstvo obce schvaluje: - zastupitelstvo schvaluje program jenání 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje první úpravu rozpoètu obce za rok 2007 le pøílohy è. 1 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje výsleek výbìrového øízení na rekonstrukci ZŠ, MŠ a sportovního areálu 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje objenávku spoleènosti Sofizo, s.r.o. Smržice na výmìnu oken v buovì záklaní školy za ohonutou cenu Kè 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje návrh smlouvy o ílo mezi obcí Beihoš a spoleèností Sofizo s.r.o. na rekonstrukci ZŠ a MŠ a sportovního areálu v celkové cenì Kè a povìøuje starostu obce k popisu smlouvy v obì, až pominou ùvoy námitkového øízení Úøau pro hospoáøskou soutìž 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje nákup traktoru YUKON 5033 vèetnì pøíslušenství le nabíky firmy Wisconsin a povìøuje starostu a místostarostu k jenání o kupní smlouvì na splátky o roku 2008 ve tøech splátkách 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje zprávu o posouzení a honocení nabíek a uzavøení smlouvy o ílo se spoleèností na prvním místì A.S.A. TS Prostìjov na,,dopravní øešení II/367 u cukrovaru Beihoš 5 hlasù pro 1 hlas proti 1 hlas se zržel 5

6 - zastupitelstvo schvaluje arovací smlouvu mezi Svazkem obcí Prostìjov - venkov a obcí Beihoš ze ne (v pøíloze usnesení) na novì vybuovanou èást cyklostezky v KÚ Beihoš le zjiš ovacího protokolu ze ne v celkové honotì v roce 2006 á ,46 Kè 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje nabíku firmy Trasing k proveení projektové okumentace a náslenou realizaci na místní znaèení obce 7 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje proveení projektové okumentace rekonstrukce bytu po paní Skulníkové v omì Komenova 67 7 hlasù pro 3. Zastupitelstvo obce ukláá: - zastupitelstvo ukláá starostovi a místostarostovi obce pøipravit projektovou okumentaci na opravní znaèení obytná zóna v ulici L. Svoboy a pøipravit možnost okupu pozemkù pro pøípané parkovištì v ulici L. Svoboy s termínem o konce roku hlasù pro 4. Zastupitelstvo obce vyjaøuje souhlas: - zastupitelstvo vyjaøuje souhlas se zámìrem projektu pro stavební povolení spoleèných zaøízení v akci,,cesty a protierozní opatøení - jihozápa Beihoš vypracovaného Ing. H. Hraským 7 hlasù pro Návrhová komise: MUDr. Stavìl D., Cetkovský F., Hanzelová J. Dokoupil Oløich, starosta obce USNESENÍ Z 9. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE BEDIHOŠ, KTERÉ SE KONALO VE ÈTVRTEK 6. ZÁØÍ 2007 V 18 HODIN V KLUBOVÉ MÍSTNOSTI ZAHRÁDKÁØÙ KD 1. Zastupitelstvo obce bere na vìomí: - zastupitelstvo obce bere na vìomí zprávu øeitele ZŠ Mgr. K. Krajèi - zastupitelstvo obce bere na vìomí zápis z ílèího pøezkoumání hospoaøení obce Beihoš za rok zastupitelstvo obce bere na vìomí naøízení è. 1/2007 o ukláání organického opau s cílem raikálnì zlepšit souèasný neuspokojivý stav 2. Zastupitelstvo obce schvaluje - zastupitelstvo schvaluje program jenání 8 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje projektovou okumentaci na inženýrské sítì a komunikace v lokalitì za sokolovnou v pùvoním návrhu o projekèní firmy 7 hlasù pro 1 hlas se zržel - zastupitelstvo schvaluje poání žáosti na Ministersvo obrany o bezúplatný pøevo hasièského vozila CAS K 25 LIAZ s pøívìsným vozíkem PPS 12 s pomínkou, že SDH Beihoš zajistí garážování vozila 8 hlasù pro - zastupitelstvo obce schvaluje II. úpravu rozpoètu obce za rok 2007 (viz. pøíloha usnesení) 8 hlasù pro - zastupitestvo schvaluje žáost pí Irena Frieli - Fristenski o opravu pøíjezu a pøístavbu parkovištì pøe omem Prostìjovská 7 v pøeložené variantì è. 2 na obecním pozemku 8 hlasù pro 3. Zastupitelstvo obce povìøuje: - zastupitelstvo povìøuje starostu obce zastupováním obce pøi jenáních o II. zmìnì územního plánu obce 8 hlasù pro 4. Zastupitelstvo obce okláá: - zastupitelstvo okláá otázku provozu multifunkèního høištì a zrekonstruovaného fotbalového høištì na jaro 2008 Návrhová komise: Mgr. Vláèil V., Cetkovský F., Holík T. Dokoupil Oløich, starosta obce USNESENÍ Z 10. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE BEDIHOŠ, KTERÉ SE KONALO VE ÈTVRTEK 18. ØÍJNA 2007 V 18 HODIN V ZASEDACÍ MÍSTNOSTI SBORU DOBROVOLNÝCH HASIÈÙ V TOVÁRNÍ ULICI 145 V BEDIHOŠTI 1. Zastupitelsto obce bere na vìomí: - zastupitelstvo obce bere na vìomí zprávu starosty obce o pøípravì projektové okumentace opravního znaèení obytná zóna v ulici L. Svoboy o fy Trasig Vyškov - zastupitelstvo obce bere na vìomí stav zabezpeèení investièních akcí a oprav - zastupitelstvo obce bere navìomí informaci s úkoly, postupem a termínem zabezpeèení inventarizace majetku obce k zastupitelstvo obce bere na vìomí informaci o zahájení stavebního øízení v lokalitì za sokolovnou 6

7 2. Zastupitelstvo obce schvaluje: - zastupitelstvo obce schvaluje program jenání 6 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje návrh zmìny è. 2 Územního plánu síelního útvaru Beihoš a le zákona è. 183/2006 o územním plánování a stavebním øáu vyává tuto zmìnu è. 2 k schválenému usnesení è. 8/95 zastupitelstvem obce ze ne , jehož závazná èást uveené plánovací okumentace se mìní le pøílohy,,návrh zmìny è. 2 k usnesení veøejného zaseání zastupitelstva obce 6 hlasù pro - zastupitelstvo obce schvaluje smlouvu o ílo se spoleèností A.S.A. TS Prostìjov, s.r.o. na opravní øešení II/367 5 hlasù pro 1 hlas se zržel - zastupitelstvo obce schvaluje poání žáosti ze ne o ofinancování akce,,rekonstrukce ZŠ a MŠ a sportovního areálu - II. etapa 6 hlasù pro - zastupitesltvo schvaluje smlouvu o ílo na zabezpeèení opravního znaèení s fy Trasig, s.r.o. Vyškov na Kè 6 hlasù pro - zastupitelstvo obce schvaluje Obecnì závaznou vyhlášku obce Beihoš è. I/2007 o místním poplatku á 330,- Kè o za provoz systému shromažïování sbìru, pøepravy, tøíìní, využívání a ostraòování komunálních opaù 6 hlasù pro - zastupitelstvo schvaluje oatek smlouvy è. 3 se spoleèností A.S.A TS Prostìjov, s.r.o. o viz. sazby za svozové vozilo 1713,60 Kè s DPH a za 1 t opau 1080 Kè s DPH 5 hlasù pro 1 hlas se zržel - zastupitelstvo obce schvaluje výsleek hospoaøení ZŠ a MŠ za rok 2006 le pøeložené úèetní uzávìrky k a rozholo o tom, aby ztráta ve výši ,85 Kè byla kryta v èástce ,86 Kè z rezervního fonu a zbývající èástka ,99 Kè bue uhrazena z pøebytkù pøíští let 6 hlasù pro - zastupitelstvo obce schvaluje smlouvu o zøízení vìcného bøemene se spoleèností JMP Net, s.r.o., za pøepoklau, že vypoøáací èástka bue 200 Kè/m 2 6 hlasù pro - zastupitelstvo obce schvaluje pøiìlení vou volných bytù pøípaným zájemcùm, kteøí si zajistí rekonstrukci vlastními prostøeky s minimálním poílem obce 6 hlasù pro 3. Zastupitelstvo obce ukláá: - zastupitelstvo obce ukláá starostovi obce a pøeseovi finanèní komise pøipravit III. zmìnu rozpoètu obce a rozpoètový výhle hospoaøení na roky k projenání na pøíštím zastupitelstvu obce. Návrhová komise: Mgr. Vláèil V., Hanzelová J., Dokoupil Oløich, starosta obce KÁCENÍ STROMÙ PODÉL SILNIC Jsou aleje školivé a nebezpeèné? Co jsou negativní vlivy, které jsou alejím vyèítány? 1. Jee-li auto nepøimìøenou rychlostí, mùže vyjet ze silnice a vrazit o stromu, což má obvykle tìžké násleky. Kyby tam strom nebyl, nestalo by se témìø nic. 2. Aleje ztìžují úržbu silnic, protože z nich paá pøezrálé ovoce, listí a vìtve, nìky okonce pøi vichøicích celé èásti stromù. V zimì v nich vznikají nepravielné závìje, což øiièe mate. Aleje také rostou a vìtve zužují jízní profil vozovky, pøípanì nìky koøeny rostou ve škarpách nebo zvihají asfalt. 3. Pøi intenzivním sluneèním svitu vzniká v alejích støíavé oslnìní, což mnozí lié nesnášejí. 4. V alejích žijí ptáci a jiná fauna, která nepøepisovì vniká na silnice a ohrožuje øiièe. 5. Aleje jsou nemoerní, historicky pøekonané, nepatøí o nešního svìta, zakrývají výhle na komerèní areály a jsou pøíliš zelené. Zabírají místo, urèené pro umístìní inženýrských sítí a energovoù. K jenotlivým boùm lze øíci: 1.Z neovìøených statistických úajù MV za tok 2006 vyplývá, že nebyl zaznamenán žáný pøípa úmrtí,zpùsobený horizontální kolizí vozila se stromem, a stal se jeen pøípa se vìma úmrtími, zpùsobený páem stromu na vozovku bìhem vichøice. Zato pøípay úmrtí a zranìní zpùsobených nepøimìøenou rychlostí, nepøizpùsobením rychlosti stavu vozovky nebo neáním pøenosti v jízì se poèítají na tisíce. Poku pøesto osouhlasíme, že stromy jako pøekážky plynulé jízy jsou potenciálnì vžy nebezpeèné, pak musíme požaovat, aby o silnic byly ostranìny také všechny alší objekty, které mohou být kolizní, tey zábralí, semafory, opravní znaèky, osvìtlení, nástupní ostrùvky, zaparkovaná vozila a omy o vzálenosti 4 metrù. 2. V urèitých obobích mohou aleje ztìžovat úržbu silnic, není to však vìc tak nepøekonatelná, aby vela k ostranìní všech stromù. Závìje na silnicích vznikají i bez stromù, jsou pouze souvislé, a tak jako tak èasto neprùjezné. Aleje však snižují rychlost vìtru, a tím i možnost vzniku závìjí. Co se týká klestìní vìtví pøesahujících o vozovky, i to je tøeba obèas prováìt, ovšem oborným, nikoli estruktivním zpùsobem. 7

8 3. Støíavé oslnìní je urèitì nepøíjemnou skuteèností, ale je o znaèné míry kompenzováno povinným celoenním svícením (auto je viitelné i ve stínu). Øiiè, který naprosto nesnáší støíání svìtla a stínu, by mìl po lékaøském vyšetøení zvážit, za je schopen pozitivnì reagovat i na obtížnìjší a tvrší ponìty bìhem jízy (za tey má vùbec øíit). 4. Fauna vnikající na silnici je známkou toho, že tu nejsme na planetì sami. Bylo by sna technicky možné, umístit všechny silnice o rour a ty pøípanì umístit po zem, ale ponìku se to pøíèí liské psychice. Takže zatím je nutné zvolnit tempo nejen tam, ke na opravní znaèce skáèe jelen, ale i všue jine. Omezení maximální rychlosti v místech pravielné migrace zvíøat na nìjakých 40km/ho., to by rozhonì prospìlo nejen zvíøátkùm. Co se týká ptákù, tak louhoobá šetøení prokázala, že srážku s jeoucím vozilem zpùsobí pøeevším pták nemocný a oslabený. Zravý letící pták je schopen reagovat i na výtlak vzuchu pøe èelním sklem auta jeoucím rychlostí vìtší než 140 km/ho., a je také schopen reagovat na pohyb rychle jeoucího auta. 5. Nejenou je slyšet, že aleje jsou již morálnì zastaralé. Za tìmito názory je špatnì skrývaná snaha využít pozemky, které jsou ve vlastnictví, nebo správì státu a obcí. Nejèastìjším požaavkem je umís ování energovoù, kanalizací, voovoù a jiných inženýrských sítí v soubìhu se silnicemi. Obvyklým argumentem pro potlaèení alejí je sìlení, že umístìní sítí omezuje práva vlastníkù pozemkù, kežto u silnic to nevaí a žáná alej ještì nenapsala protestní petici. Jsou aleje prospìšné? Ano, aleje skuteènì mají tolik pozitivních vlastností, že ále pøesahují to, co je jim pøehazováno jako negativní vliv nebo ohrožení èlovìka. Mùžeme si øíci asi toto: 1. Aleje patøí k èeskému kulturnímu a pøíronímu ìictví, stejnì jako kostely, zámky, hray, historické parky nebo chránìná území. Patøí k obrazu èeské zemì, jsou souèástí života a èeské uše, která spojuje minulost s buoucností. Jako je projevem mravní bíy vykráání kostelù a proej svatých sošek o zahranièí, tak je proujevem úpaku pøíslušných resortních ministerstev kampaò proti stromùm, na místo ozoru na neukáznìnými øiièi a na místo péèe o silnice nižších tøí. 2. Pøi obecném úbytku živoèišných a rostlinných ruhù v ùsleku civilizaèních vlivù mají aleje poél silnic, spolu s remízy a živými ploty, nezastupitelnou úlohu jako stanovištì mnoha organismù. Hnízí ze napøíkla velké množství ptaèích ruhù nebo napøíkla v zimì ravci seí na stromech u silnic a likviují pøejeté robné savce. Staré letité aleje jsou mnohy jeiným refugiem vzácných bezobratlých živoèichù, kteøí v širém okolí již všechna útoèištì ztratili, v utinách nocují netopýøi a sílí tam mnohá jiná zvíøena. 3. Jízní ráha vymezená alejovými stromy je nejlepším voítkem pro øiièe. Vìtšina roièù pøi jízì povìomì vyhleává jízní ráhu právì pole stromù, zejména v mlze, za eštì, v noci nebo v obì, ky celou krajinu pokryje sníh. V zimní mlze jsou plastové bílé patníèky opravu málo prospìšné! Naopak za jasného ne v místech, ke byla alej vykácena, jsou øiièi motivováni volným výhleem a sešlápnou plynový peál k maximu. Policie v uplynulých týnech zjistila, že na mnohých místech, ke byly aleje vykáceny, se nehoovost zvýšila. 4. Aleje zèásti chrání proti slunci, vìtru a ešti nes tak poèetné cyklisty. 5. Vìtšina silnic první tøíy i nižších tøí v ÈR byla zakláána pøe evaesáti a více lety, ne-li již nìky ve støeovìku. Položí silnic, zejména krajnice, se po eštích a mrazech rozpaá po tìžkými vozily. Tento nepøíznivý efekt je mírnìn stromy, které oèerpávají vou, vysoušejí zákla silnice a zlepšují tím její nosnost. 6. Pøi oržování stávajících opravních pøepisù nejsou aleje pro opravu závažným nebezpeèím S použitím materiálu Jaroslava Neužila zpracovali F. Málek a J. Bratka, MR-SOP 8

9 ÈESKÝ ZAHRÁDKÁØSKÝ SVAZ V BEDIHOŠTI Vážení spoluobèané, Èeský zahrákáøský svaz v Beihošti slaví v letošním roce významné výroèí vzniku organizace. Dovolte nám seznámit Vás se vznikem a historií našeho svazku. Místní poboèka ÈZS Beihoš byla založena na ustavující schùzi ve spolkové místnosti Jenoty za úèasti 15 èlenù, ke byl zvolen první výbor v tomto složení: pøesea - Jan Janïourek, místopøesea - Frant. Strouhal, poklaník - Frant. Tesaø, zapisovatel - Eliška Hrachovinová, jenatel - Josef Kovaøík, instruktor - Frant. Strouhal, revizoøi - Vojtìch Špacír, Václav Aamèík, èlenové výboru - Josef Kasal, Frant. Aámek, Frant. Holík, Frant. Kousalík, Josef Sekanina, Oløich Navrátil. Bìhem roku 1958 pøistoupilo o poboèky alších 29 nových èlenù. Èlenové se vžy aktivnì zúèastòovali akcí poøáaných obcí, ale organizovali i své vlastní aktivity - postøiky ovoc. stromù v obci, oborné pøenášky pro èleny i zájemce z øa obèanù, poøáali výstavy ovoce, zeleniny a kvìtin apo. V roce 1982 byla uzavøena ohoa mezi MNV Beihoš a ZO ÈZS Beihoš o bezplatném pronájmu pozemku a klubovny na obu neurèitou. Za pøesenictví pø. Otakara Kouøila vybuovali v roce 1984 èlenové v areálu pøístøešek a sklay, organisace mìla již 112 èlenù. V roce 1987 veení ZO požáalo o stavební povolení na výstavbu moštárny, která byla okonèena za pøesenictví pø. Ruolfa Tomana. Tato stavba byla otována Ústøením výborem ÈZS Praha ve výši ,- Kè. V roce 1990 byla mezi ZO ÈZS Beihoš a Zemììlským ružstvem Beihoš uzavøena Hospoáøská smlouva o sružení finanèních prostøekù k výstavbì a užití víceúèelového areálu za úèelem porážky pro potøeby ZD a jeho èlenù. Pøeseou ZO v tomto roce byl již pø. Viktor Èana. V roce 1998 požáala ZO ÈZS v Beihošti Obecní úøa v Beihošti o bezplatný pronájem tzv. uhelny na obu neurèitou a tím byla zahájena rozsáhlá pøestavba klubovny o nešní pooby. Za finanèního pøispìní OÚ Beihoš bylo èleny výboru proveeno øevìné obložení stropu klubovny a vybaven pøilehlý bar. Pøestavba byla okonèena v roce Èlenská záklana v tomto roce èítala 72 èlenù. I v tomto obobí se èlenové ÈZS, ale hlavnì èlenové výboru, poíleli na organizaci výstav ovoce a zeleniny, poøááním Dnù ìtí, moštováním pro obèany i ostatní zájemce, poøááním zájezù na výstavy kvìtin a o vinného sklípku, poíleli se také na pravielném úkliu a úržbì celého areálu. Prováìly se také pøátelské návštìvy u èlenù ÈZS k významným životním výroèím. Zrekonstruovaná klubovna je bìhem celého roku pronajímána na roinné oslavy pro èleny ÈZS i pro ostatní obèany, Zastupitelstvo obce Beihoš má ze pravielné veøejné zaseání. Poslení úpravou v areálu v letošním roce - øíjen 2007, byla výmìna poškozených vrat o palírny za menší vojílné vchoové veøe, kterou financoval OÚ Beihoš. ÈZS v Beihošti není jen,,klub ùchocù, jak je èasto pøezíván, ale rái bychom touto cestou pozvali mezi nás i mlaé zájemce z øa obèanù Beihoštì, kteøí mají rái pøírou a chtìli by se zapojit o èinnosti naší organizace. Výbor ÈZS Beihoš SBOR DOBROVOLNÝCH HASIÈÙ Vážení spoluobèané, prostøenictvím Beihoš ského zpravoaje bych Vás chtìl seznámit s prùbìhem letošního roku u Sboru obrovolných hasièù v Beihošti. Jako kažý rok, tak i rok 2007 jsme zaèali naším traièním hasièským plesem. Na jaøe jsme proveli sbìr železa. Se vìma hasièskými ružstvy jsme se zúèastnili okrskového cvièení, které se konalo v Klenovicích na Hané. V èervnu jsme uspoøáali pro naše nejmeší ìtský en. 9

10 V letošním roce nám byl Hasièským záchranným systémem v Prostìjovì tøikrát vyhlášen poplach s výjezem. První poplach byl vyhlášen 8. ubna ve hoin, ky jsme ostali zprávu o ekologické havárii. Došlo k úniku ropných látek na letišti v Prostìjovì o místního potùèku u remízky. Poplachu se zúèastnilo celkem 6 èlenù zásahové jenotky, kteøí s profesionálními hasièi stavìli norné stìny a tøi ny tento potùèek monitorovali. V souvislosti se vzniklou situací chci všechny spoluobèany požáat, aby bali na ochranu životního prostøeí a nezneèiš ovali ovzuší a pùu neèistotami, chemikáliemi a ostatními opaovými látkami. Vzhleem k zhoršujícímu se životnímu prostøeí je v zájmu kažého z nás, abychom se snažili zachovat pøírou pro naše ìti a vnuky. Proto vás vyzývám, abyste tøíili opa a nepálili plasty. Školivé chemické látky unikající o ovzuší ýcháme všichni, což jistì nepøispívá k pevnému zraví. Druhý poplach byl vyhlášen 20. èervence ve hoin. Jenalo se o cvièný poplach, ky byl nahlášen požár u Hastrmanky a opravní nehoa mezi obcemi Beihoš a Hrubèice, ke ošlo k vážnému zranìní. Tato opravní nehoa mìla provìøit naši zásahovou jenotku, za ovláá zravotní pøípravu a zásay první pomoci. Dále byla ve 22 hoin náhlášena topící se osoba na èehovickém rybníku, kam se jenotka musela urychlenì pøemístit. Za pomoci nafukovacích èlunù jsme utonulého nalezli, vytáhli na bøeh a poskytli první pomoc. Po tomto cvièení bylo s HZS v Prostìjovì omluveno pøeváìní vyproš ovací støíhací techniky pøi opravní nehoì a zároveò poskytování první pomoci zranìným osobám. Tøetí poplach byl vyhlášen 25. záøí ve hoin. Úajnì mìlo hoøet usklanìné øevo na novostavbì. Poplachu jsme se zúèastòovali zároveò i s HZS Prostìjov, kam tento poplach nahlásil místní obèan. Po pøíjezu na místo bylo zjištìno, že se jená o tzv. planý poplach. Naše zásahová jenotka se zúèastnila ve Vrahovicích soutìže,,o hanáckó sekyrko, ke jsme se umístili na vynikajícím 2. místì z 16 zúèastnìných ružstev z Olomouckého kraje. Tato soutìž provìøila znalosti a zatnost èlenù naší zásahové jenotky. V této soutìži byla simulována opravní nehoa s tìžkým zranìním osob. Dále museli soutìžící pøenášet pytle s pískem a stavìt protipovoòové zábrany, norné stìny na potoce, opravit vou na urèitý cíl a museli projít písemnými hasièskými testy. Za úèast a výsleky bych chtìl tímto poìkovat všem èlenùm zásahové jenotky. Nejen tìm, kteøí se zúèastnili soutìže, ale i tìm, kteøí se na soutìž pøipravovali, i kyž nakonec nebyli vybráni. Rok se opìt sešel s rokem, a proto bych Vás chtìl opìt pozvat na hasièský ples, který se bue konat 19. lena 2008 o hoin v místní sokolovnì. Mùžete se tìšit na pøíjemnou hubu jak k poslechu, tak i k tanci a samozøejmì na bohatou tombolu. Touto cestou bych chtìl poìkovat všem pøíznivcùm SDH Beihoš a sponzorùm, bez kterých by se traièní lenový ples neobešel. Veselé Vánoce a š astný rok 2008 Vám za všechny èleny Sboru obrovolných hasièù v Beihošti pøeje Jiøí Zips - starosta SDH v Beihošti 10

11 CO VÁS ÈEKÁ Vážení spoluobèané v tomto èísle Beihoš ského zpravoaje bych Vás chtìl informovat o tom, co Vás èeká v lékaøských orinacích, v nemocnicích a lékárnách v roce Jak jistì víte, v rámci reformy veøejných rozpoètù byly zaveeny regulaèní poplatky za èerpání zravotní péèe a lékù. Úèelem tìchto opatøení je snížení frekvence návštìv pacientù ve zravotnických zaøízeních, která patøí k nejvyšším v Evropì. Má se zvýšit spoluúèast pøi léèbì bìžných nemocí proto, aby byla umožnìna ostupnost léèby závažných nemocí pro všechny. Možnosti moerní meicíny se stále zvyšují, léèba chronických nemocí se stává stále ražší a ani prostøeky ve vyspìlých a bohatých zemích nestaèí na úhrau stále ražšího zravotnictví. V celém svìtì se pøijímají regulaèní opatøení k šetøení ve zravotnictví tak, aby byla umožnìna léèba nejtìžších onemocnìní. O 1. lena 2008 se bue vybírat v orinacích a lékárnách tyto poplatky: 1. Poplatek ve výši 30 Kè za návštìvu ve zravotnickém zaøízení, pøi kterém bylo proveeno klinické vyšetøení nemocného. Tento poplatek buete platit v orinaci praktického lékaøe pro ospìlé i u ìtského lékaøe, u ženského lékaøe, u zubního lékaøe a u lékaøe specialisty vèetnì u klinických psychologù a logopeù. Tento poplatek nebuete hrait v pøípaì preventivních prohlíek, pøi oèkování proti infekèním chorobám. Dále se poplatek neplatí pøi ispensární péèi vybraným ìtem o jenoho roku s chronickým onemocnìním a pøi péèi o tìhotné ženy pøi preventivních prohlíkách (platí se ale v pøípaì jiného akutního onemocnìní tìhotné ženy). Dále se poplatky neplatí v pøípaì pravielné ialyzaèní léèby pøi selhání levin, pøi arování krve, plazmy èi kostní øenì. Poplatky se neplatí pøi minimálním kontaktu pacienta s lékaøem - napøíkla pøepis lékù bez klinického vyšetøení, aplikace injekcí, elektroléèby apo. 2. Poplatek 30 Kè za návštìvní službu lékaøe v omácím prostøeí pacienta. Ve spojení s poplatkem za klinické vyšetøení to èiní 60 Kè. 3. Poplatek ve výši 30 Kè v lékárnách pøi výeji lékù na recept za kažou položku na receptu, tj. pøi vou lécích 60 Kè za recept. Tato èástka je stejná bez ohleu na množství pøeepsaných balení lékù. Tento poplatek postihne hlavnì chronické pacienty - ùchoce, kteøí nìky berou 10 rùzných lékù i více souèasnì. Pøi chronických nemocech jsem léky pøeepisoval na 3 mìsíce. Pøepokláám, že toto bue umožnìno i naále. Pøi frekvenci pøepisù 4x o roka buou sna regulaèní poplatky snesitelné. Navíc zákon stanovuje maximální èástku regulaèních poplatkù na 5000 Kè za rok. Maximální limit bue sleovat zravotní pojiš ovna a pøi pøekroèení této èástky bue povinna pøeplatek klientovi vrátit. Do maximální èástky regulaèních poplatkù buou zapoèteny poplatky v lékaøské ambulanci, poplatky za návštìvní službu, poplatky za léky v lékárnách a oplatky za léèivé pøípravky èásteènì hrazené z veøejného zravotního pojištìní (v tomto pøípaì se zapoèítá jen oplatek za nejlevnìjší lék stejného složení ostupný v lékárnách). Do limitu 5000 Kè za rok se nezapoèítávají alší regulaèní poplatky uveené ále po boy 4 a 5. Regulaèní poplatek 30 Kè za léky se nebue platit, poku buete kupovat léky volnì proejné bez receptu, ále pøi pøepisu léku na recept, který není hrazen z veøejného zravotního pojištìní (to jsou hlavnì nìkteré léky proti bolesti, na spaní, antikoncepce apo.), a ále pøi pøepisu léku, na kterém bue uveeno,,hraí nemocný (který tey hraíte z nìjakého ùvou sami). Regulaèní poplatek se neplatí pøi pøepisu zravotnických prostøekù pøeepsaný na poukazu na léèebnou a ortopeickou pomùcku. 4. Regulaèní poplatek ve výši 60 Kè za kažý en hospitalizace v nemocnicích, v oborných léèebných ústavech, v léèebnách pro louhoobì nemocné, pøi komplexní lázeòské péèi, v ústavní péèi v ìtských léèebnách a ozravovnách. Pøitom se en pøijetí a en propuštìní poèítá jako jeen en. Tento poplatek se nebue platit pøi jenoenní hospitalizaci nebo pøi pobytu v enním stacionáøi. Tento polatek se nepoèítá o limitu 5000 Kè maximální roèní spoluúèast pacienta na léèbì. 5. Regulaèní poplatek ve výši 90 Kè za pohotovostní službu poskytnutou ve zravotnických zaøízeních pøi LSPP (lékaøská služba první pomoci), pøi ústavní pohotovostní službì v nemocnici v sobotu, v neìli nebo ve svátek a v pracovních nech o ho. o 7.00 hoin. Tento poplatek se neplatí, poku vyšetøení skonèí hospitalizací v nemocnici. Také tento poplatek se nepoèítá o celkového limitu 5000 Kè za rok. Žáné poplatky se nehraí v násleujících pøípaech: 1. Je-li o pojištìnce - ìti umístìné v ìtských omovech, ve školských zaøízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy 2. pøi ochranném léèení naøízené souem 3. pøi léèení a izolaci pøi infekèních nemocech, kterému je pojištìnec povinen se porobit pole zákona o ochranì veøejného zraví (infekèní zánìty jater, cholera, zánìty mozkových blan a mozku pøenosné z èlovìka na èlovìka, tyfus a paratyfus, syfilis v I. a II. staiu, èerný kašel, spalnièky, trachom, tuberkulosa, úplavice, záškrt a vzácnìjší infekce poléhající hlášení Svìtové zravotnické organizaci). 4. Je-li o pojištìnce, který se prokáže rozhonutím, oznámením nebo potvrzením vyaným orgánem pomoci v hmotné nouzi (pøíspìvek na živobytí, oplatek na bylení, mimoøáná okamžitá pomoc). Toto potvrzení nesmí být starší než 30 ní. Poplatky se buou vybírat v ambulantní orinaci ihne pøi vyšetøení. Poplatky za hospitalizaci mají být le vyhlášky uhrazeny o 8 ní po propuštìní z ústavní péèe. Pøi hospitalizaci pøesahující 30 ní se poplatek platí vžy k poslenímu ni kalenáøního mìsíce hospitalizace. 11

12 Lékaøi a zravotnická zaøízení jsou výše uveené poplatky povinni vybírat po hrozbou sankce až Kè. Lékaøi v ambulanci nejsou povinni vystavit písemný okla o zaplacení poplatku. Pacient si ale mùže vystavení oklau o zaplacení vyžáat. Lékaø po zaplacení poplatku vykáže vybrání poplatku zravotní pojiš ovnì zvláštním kóem. Vybrané poplatky jsou pøíjmem zravotnického zaøízení, které poplatky vybralo. Jsou ale souèástí vyúètování zravotní pojiš ovny a bue z nich placena aò a zravotní a sociální pojištìní jako z kažého pøíjmu. Souèasnì vykázání kóu o vybrání poplatku umožní zravotní pojiš ovnì sleovat, kolik který pojištìnec na oplatcích zaplatil a hlíat tak èástku 5000 Kè, pøi jejímž pøekroèení bue pøeplatek pojištìnci zravotní pojiš- ovnou vrácen. Jak jsem již v úvou pøeeslal, cílem zaveení tìchto rehulaèních poplatkù je zamezit zbyteènému èerpání zravotní péèe, zneužívání pohotovostních služeb, zbyteènému pøeepisování lékù. Vìøím, že regulaèní poplatky nejsou likviaèní, ale naopak ušetøené zravotní prostøeky buou použity na léèbu tìžkých nemocí pro kažého. Honì zraví a pevných nervù v novém roce Vám pøeje MUDr. Drahoslav Stavìl POTRAVINY PRO ZDRAVÍ A POHODU V tomto èísle pokraèujeme v povíání. Minule to bylo trochu o zeleninì a nes o nìkterých ruzích ovoce, pøílohách a mase. BANÁNY - jsou ieálním pamlskem, který nám pøíroa zabalila ke svaèinì. Jsou snano stravitelné a nevyvolávají alergie, na žalueèní ústrojí pùsobí hojivì. Povzbuzují tvorbu nových bunìk a hlenu v žalueèní výstelce. Tím, že ztluš ují stìnu žaluku a tvoøí potah na jejich povrchu, urychlují hojení vøeù. Pøíroní cukr z nich rychle pøechází o krve, takže jsou rychlým zrojem energie. ŠVESTKY - prospívají krevnímu obìhu, posilují játra a leviny. Zkušenost uèí, že pomáhají proti zácpì. Jezte je syrové, sušené i vaøené. BRUSINKY - š áva z brusinek se používá jako omácí lék proti zánìtùm levin a alším nemocem moèového ústrojí. Obsahují totiž látky, které znemožòují bakteriím uchytit se v bunìèné výstelce moèových cest a tím jim brání se množit. Pozor, proávaná brusinková š áva mùže obsahovat velké množství pøianého cukru! Spolehnìte se raìji na vlastní zroje. MERUÒKY - jsou zásobárnou beta-karotenu, což z nich èiní bojovníka proti rakovinì. Navíc zlepšují stav zraku a celé pokožky. Nositel Nobelovy ceny G.S. Whipple je prohlásil za vynikající lék povzbuzující krvetvorbu. ÈERNÝ RYBÍZ - obsahuje mnoho vitamínu C, který poporuje vstøebávání železa. Pøi stejném váhovém množství obsahuje ètyøikrát víc tohoto vitamínu než pomeranè. Z jené polévkové lžíce získáme 3/4 oporuèené enní ávky. Navíc je prokázáno, že je v nìm mimoøánì stabilní: rybízový sirup ztratí za rok pouze 15% vitaminu. GRAPEFRUIT - o grapefruitech se ví zatím jen málo, ale to málo je pøesvìèivé - pùsobí léèivì na moèové cesty, pøíznivì ovlivòují zásobování tìla vápníkem, zlepšují chu k jílu, povzbuzují látkovou výmìnu i krevní obìh. JABLKA - neexistuje zravìjší svaèina, jablko si prostì umyjete a sníte. Kromì toho, že jablka oávají tìlu vlákninu, jsou také zrojem vitamínu C, ùležitého pro imunitní systém. Navíc mají jen málo kalorií, zato vysoký obsah ovocného cukru. Díky nìmu zaženete chu na slaké. Jablko je skvìlé ve chvíli, ky vás,,honí mlsná. BORÙVKY - ovlivòují regeneraci oèní sítnice, takže jsou úèinné pro obrý zrak. Prospívají iabetikùm, mají protizánìtlivé úèinky a ovar za sušených borùvek upravuje èinnost støev. HRUŠKY - íky vysokému obsahu raslíku a nízkému obsahu soíku se hoí pro vyrovnání nemocí obìhového ústrojí a levin. Naopak nízký obsah tukù a sachariù je oporuèuje pro hubnutí. MELOUN - pùsobí velmí pøíznivì na moèový mìchýø a leviny, pomáhá proèiš ovat organismus, posiluje trávení. Navíc povzbuzuje ochrannou funkci sliznic. BRAMBORY - obsahují velké množství sachariù, bílkovin a vlákniny. Doávají také vitamín C a raslík. Není prava, že se po nich tlousne - tloustne se po tuku èi másle, na kterých je lié pøipravují nebo se kterými je servírují. Nejvíce vitaminu C obsahují pøímo po sklizni - èerstvì vykopané ze zemì. Nejvíc ho uchováte, poku brambory upeèete, pøi vaøení z nich totiž uniká. Také je nakrájené louho nevystavujte vzuchu, nebo tak se obsah vitamínù opìt snižuje. 12

13 TÌSTOVINY - kysi se tvrilo, že jsou sice syté, ale málo vyživné. Omyl! Jsou zrojem složených sachariù oávajících energii, pøinášejí nám i bílkoviny a navíc obsahují jen málo tuku. Dùkazem toho, že tìstoviny nejou na tlouš ku, jsou Èíòané - pro ty jsou nule záklaní stravou a pøitom jsou stále štíhlí. Postatné totiž je, co na tìstoviny lijete. Proto zapomeòte na smetanové omáèky. RÝŽE - nejzravìjší je nejménì upravená. Zkuste si ji koupit v obchoì se zravou výživou. Pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého støeva a je zrojem zravých sachriù. V tìle se tráví pomalu, což pomáhá kontrolovat hlainu krevního cukru a chrání proti atakùm hlau. Výbornì pomáhá proti potížím s trávením. MASO DRÙBEŽ - všechny ruhy rùbeže mají vysoký obsah bílkovin, které tvoøí a obnovují tìlní tkánì, vitamíny B, ùležité pro nervovou soustavu a zinek. Nejvhonìjší je maso kuøecí a krùtí, kachna èi husa jsou tuènìjší. Kuøecí a krùtí prsa bez kùže obsahují jen kolem 5% tuku. RYBY - mìly by se stát hlavní souèástí jíelníèku, protože jejich zravotní výhoy se témìø neají spoèítat. Doají tìlu velkou ávku bílkovin, ále vitamín B12, jenž je zcela nezbytný pro fungování nervového systému, také jó, který je velmi ùležitý pro èinnost štítné žlázy. Rybí tuk je navíc oslova zravou,,bombou pro vaše srce, oèi a mozek. HOVÌZÍ MASO A VEPØOVÉ MASO - jsou zrojem bílkovin a zastupují v našem jíelníèku nepostraatelné místo. Nejvhonìjší je používat pouze libové maso. Obsah tuku ovlivòuje výraznì energetickou honotu masa. V jarním èísle Beihoš ského zpravoaje zakonèím seriál o potravinách pro zraví a pohou. Povíme si nìco o nápojích a bue tam i nìco navíc. Tak na jaøe se tìší Jana Hanzelová SPOLEÈENSKÁ KRONIKA SPOZ slavnostnì uvítal v sobotu v obøaní síni Obecního úøau v Beihošti o života a svazku obce nové spoluobèánky, kterými jsou: Matìj Pavelka Aneta Magalena Havlíková Dominik Vláèil c c c 13

14 Významné životní jubileum oslavili, nebo teprve oslaví: Øíjen: p. František Pøecechtìl pí Josefa Grulichová pí Marie Kouøilová p. František Šálek Listopa: pí Lumila Šálková p. Raoslav Nakláal pí Drahomíra Zražilová pí Irena Blahová Prosinec:: pí Milaa Krhanová Sreènì blahopøejeme! S velkou úctou vzpomínáme na ty obèany, kteøí již nejsou mezi námi: pí Olga Tomanová 14

15 ZADÁNO PRO ŽENY Milé ètenáøky Prosinec - poslení mìsíc v roce, pohákový mìsíc ubíhající v oèekávaní Vánoc, oživení krásných starých traic. Mìsíc, ky zahraa již spí a je zánlivì jen voubarevná - v tónech bílého snìhu a zeleného jehlièí. Ale jen zánlivì - pøi troše trpìlivosti, pozornosti a tichého oèekávání uviíme tolik barev, jako po celý rok na kvìtech. Kolem krnmtka na zahraì na tìlíèkách tvoreèkù, kteøí nám po celý rok zpívali a pomáhali hubit škùce a zùstávají s námi i v zimì. Nezapomínejme na nì. A protože ny rychle ubíhají, za chvíli tu buou Vánoce. Kolik je roin, tolik je vánoèních zvykù. A kolik je zemí, tolik rozílnch traic. Poívejte se, jak se svátky slaví skoro v kažém koutì naší planety. VENEZUELA - HROZEN VÍNA Vánoce v Caracasu, to jsou pøevážnì kanaské jele a smrky, které sem byly opraveny letecky. Také sníh je umìlý, a ten za výklay nabízejícími nejrùznìjší zboží, nebo ten, který zobí stromky a okonce i veøe omù. V tøicetistupòovém veru choí zpocení Mikuláši, kteøí pøesvìèují zákazníky o tom, co by mìli koupit pro své blízké a zpívající anglosaské koley:,,zvoní zvonky na zasnìžené cestì. Zasnìžená cesta je však jen fantazií, protože ve Venezuele vlasnì sníh neznají. Zemì pøesto pøijala mnohé z evropského stylu oslav Vánoc - o pohlenic se zasnìženou krajinou, pøes ozobené stromky až po povìru, že ko se na Štìrý en postí, uvií na veèer zlaté prasátko. Štìroveèerní stùl však rozhonì není postní. Poává se vepøová peèenì, krocan a ovoce. Vánoce jsou však i tay pøeevším svátkem ìtí, které mohou využít oèasnì uzavøené ulice ke svým hrám. Ozývá se veselý smích, trubky, píš aly a alší nástroje. Roiny se scházejí až na Silvestra, ky se u bohatého stolu vzpomíná na zemøelé a ávají se árky. Na konci louhé veèeøe, ve chvíli, ky obije pùlnoc, pøináší se na stùl mísa s vinnými hrozny. Kažý si olomí 12 kulièek a postupnì je sní s pøáním štìstí a úspìchu v kažém z vanácti mìsícù nového roku. FRANCIE: KLOBÁSA A ÚSTØICE Paøíž se o Vánocích rozzáøí tisíci svìtel a neonù a pøipomíná pohákové mìsto. Svítící girlany zobí stovky stromù na Elysejských polích až k Triumfálnímu oblouku. Nejkrásnìjší je však ulice paøížských omù móy - Avenue e Montaigne a Haussmanùv bulvár s obchoním centrem. Vánoce ve Francii znamenají pøeevším šílenství v obchoech. jejich majitelé si spokojenì mnou ruce. Velké zisky mají také obchoníci s potravinami, protože kažý Francouz chce mít traièní štìroveèerní menu - bílou klobásu, krocana, ústøice a šampaòské. Francouzi mají také rái svítící betlémské hvìzy, proto symbolická vlasatice záøí na kažým obchoem. Všue zaznívá kolea Bonjour papa Noel, kterou složil bìhem 2. svìtové války jeen Marseillan. MAÏARSKO: KROCAN NA ÈERVENÉM UBRUSE Pøekové Maïarù, kteøí pøišli z výchou se louho bránili vlivu køes anské kultury. Strojení stromku se napøíkla objevilo až v polovinì minulého století, ale teï už bývá skuteèným obøaem. Ten nejvyšší strom, mìøící okolo 30 metrù, stojí traiènì po kopulí buapeš ského parlamentu. Rituálem témìø magickým je v Maïarsku prostírání sváteèního stolu. Nìke se napøíkla na esku položí nejprve seno a o všech ètyø rohù høeben, nùž a brousek, teprve potom je možné položit èervený ubrus. V jiných místech se pokláají až tøi ubrusy na sebe, na venkovì se èasto umis uje po stùl košík s ovsem, pšenicí, kukuøicí a obrokem. V nìkterých oblastech se pøipravuje zvláštní stùl pro zemøelé pøeky. Poobnì jako sváteèní ubrus mají kouzelnou moc i potraviny, které nesmìjí na štìroveèerním stole chybìt. Mák, fazole a hrách symbolizující sílu, jablka, krásu a lásku, oøechy ochrání pøe zlem a neštìstím, èesnek pøe nemocemi a me oslaí celý nacházející rok. Hlavním jílem je peèený krocan a vánoèka s oøechy nebo mákem. ŠVÝCARSKO: TIRGELL Z MOUKY A MEDU Zemì je rozìlena o tøí kulturních oblastí, a tak o vánoèních svátcích kažý zpívá koley ve své roné øeèi a oržuje také trochu jiné zvyky a obyèeje. Traice naìlování árkù po stromeèek je zachována, ale zatímco v katolických oblastech mnozí ávají a pøijímají árky na Mikuláše, v románském Švýcarsku se árky naìlují až na Nový rok, což je pozùstatek øímské traice. První stromek se ve Švýcarsku objevil pøe 230 lety v roinì zámožného kupce v Curychu. Dnes se o štìrém veèeru rozzáøí stromky po celé zemi. Pouze v nìkterých oblastech ve výchoním Švýcarsku pøetrval prastarý zvyk pálit velké kláy øeva na otevøeném ohništi, nazývané,,polena božího narození. Zvláštní úlohu pøi sváteèní tabuli plní slaké a slané peèivo. V kažé oblasti je jiné, ale pokažé jsou to pamlsky na které se tìší malí i velcí. V oblasti okolo Curychu se peèe starogermánský tirgell z mouky a meu. Recept totiž pochází z ob, ky Evropa cukr neznala. Placka má tvar zvíøete a pravìpoobnì pùvonì symbolizovala zvíøecí obì. ITÁLIE - VELKÉ STROMKY Který bue vyšší? Ten na Benátském námìstí nebo ten na námìstí svatého Petra? To jsou otázky, které si klaou kažý rok obyvatelé Øíma ve chvíli, ky se mìsto zaèíná pøipravovat na oslavu Vánoc. Ony stromky urèené pro veøejnost a zejména pro ìti jsou jele vysoké až 30 metrù. Není ivu, že na jejich vztyèení se musí vše pøipravit pøeem - vykopat více než 2 metry hluboké jámy, o nichž se zabetonují speciální úchytky, zajistit trasu pro opravu velkých stromù o støeu mìsta a omluvit spolupráci s policií. Traice stavìní stromkù na námìstí svatého Petra je mnohem kratší, než na Benátském námìstí. Zavel ji vlastnì až poslení papež - Jan 15

16 Pavel II. Oba stromky však mají jeno spoleèné: pocházejí o soukromníka z rekreaèního støeiska Fiuggi. I na jiných místech v Øímì jsou však k viìní menší stromky a stovka alších ve velkých kvìtináèích ekorují promenáy a ìlají kulisu vánoènì vyzobeným obchoùm. A jak je to v omácnostech? Italové nekupují èerstvé stromky pøíliš èasto. Stále více z nich ává pøenost stromkùm umìlým, které je možné používat po øau let. Dárky se ovšem v roinách ávají až na první vánoèní svátek ráno, protože Italové štìroveèerní veèeøi neznají. USA: 25. PROSINCE Vánoce pro Amerièany, to je 25. prosinec. Jeho pùvoním znakem jsou obrovské nákupy, zvláštì árkù pro ìti a pak miliony pøáníèek ve formì pohlenic nebo telefonních zpráv. Blahopøání posílají také zvíøata, pøesnìji øeèeno jejich jménem chovatelé. A tak nejsou výjimkou pøání typu:,,náš pes pøeje Vaší fence veselé Vánoce. V amerických omácnostech stojí ozobené stromky, ale najeme je také na úøaech, v obchoních omech, ve školách, prostì všue. Nejznámìjší je strom vztyèovaný pøe Bílým omem, který traiènì rozsvìcuje prezient. Stále oblíbenìjší vánoèní zábavou je jíza na saních pro 6 osob poél,,zasnìžených plání a stromkù. Ko si zaplatí, mùže ìlat cokoli - zpívat, tanèit nebo tøeba recitovat vánoèní verše. Firma,,oává i muže, který pøe zákazníky rží po celou obu listy s pøíslušnými verši. Hlavním smyslem této novoobé zábavy je natoèit vieokazetu, kterou je možné promítat uprostøe léta nebo také poslat pøíbuzným. RUSKO: STROMEK NA NOVÝ ROK Vánoce v Moskvì jsou obvykle takové, jaké známe z Laových kreseb: plné snìhu a s mrazem zalézajícím za nehty. Pøesto je jejich oslava pole traièních zvyklostí,,pøesunuta až na Nový rok. Na sklonku roku jsou moskevské ulice plné stromkù a jejich nákup je pro Moskvany a zejména jejich ìti malým obøaem. Celá Moskva je slavnostnì vyzobena velkými stromky ozobenými spoustou pestrobarevných svìtel. V kulturních omech a klubovnách se poøáají novoroèní plesy, ke malí hosté ostanou nejen árky, ale setkají se i s øaou pohákových postav. A potom již nasene o saní ìa Mráz se Snìhurkou a zaènou rozvážet árky pro všechny ìti, které je naleznou po novoroèní ozobenou jolkou. Takže co zemì, to jiný zvyk a já se vrátím k nám o naší zemì a ráa se s Vámi poìlím o nìjaký recept, aby ty naše vánoèní svátky byly opìt kliné, raostné a bylo také nìco obrého na vánoèním stole. Letos nakoukneme na pøípravu bramborového vánoèního salátu z rùzných koutù naší zemì. Pražský královský Je to jenouchý salát s majonézou a šunkou. 750 g uvaøených brambor nakrájíme na plátky, pøiáme uvaøenou a narobno rozkrájenou zeleninu g hrášku, 1 mrkev, pùl celeru, 50 g robnì nakrájené šunky, kyselou okurku, støenì velkou cibuli a 1 uvaøené vejce. Smìs osolíme, opepøíme a zalijeme majonézou pole chuti. Velmi jemný suetský Tento salát je rafinované chuti bez majonézy s mìkkým salámen. Oloupeme 750 g uvaøených a vychlalých brambor. Uvaøíme 2 vejce natvro, oloupeme 2 cibule, nakrájíme 4 sterilované okurky, 300 g mìkkého salámu a 1 jablko. Vše promícháme a zalijeme smìsí: 5 lžic olivového oleje, 2 lžíce bylinkového octa, 1 lžièka francouzské hoøèice. Osolíme, opepøíme a pøiáme pole chuti cukr. Zamícháme a pøiáme 2 lžíce nakrájené zelené petrželky. Chuý ze severu Pochází hlavnì z Besky. Oloupeme a nakrájíme na kostièky 750 g vychlazených uvaøených brambor, 2 mrkve, 1-2 sterilované okurky a 3 lžíce sterilovaného hrášku. Pøiáme na robno nakrájenou cibuli, trochu oleje, lžièku plnotuèné hoøèice, špetku pepøe a vše osolíme.,,hezký Z HANÉ Salát je bez majonézy, zato se ale mùže pøiat slanina. Na plátky nakrájíme 750 g uvaøených brambor, na koleèka vìtší fialovou cibuli, 2 oloupaná jablka nakrájená na kostièky, stejnì i 2 sterilové okurky,, èerstvou papriku (1 zelenou, 1 žlutou, 1 èervenou) a zalijeme octovou zálivkou, pole chuti olej, ocet, cukr, sùl, pepø a trochu hoøèice. Nakonec se pøiá 60 g robnì nakrájené, rozškvaøené slaniny a èerstvá zelená petrželka. JIHOMORAVSKÝ S VÍNEM Salát je pracnìjší. 750 g uvaøených brambor nakrájíme na koleèka. Uvaøíme a nakrájíme 300 g celeru a 150 g oloupaných a nakrájených jablek. Smìs zalijeme polovinou šálku horkého vývaru. Na zálivku smícháme 70 lžic bílého vína, 7 lžic oleje, 2 lžíce octa, 1 lžièku hoøèice, pole chuti cukr, pepø a sùl. Pøiáme 2 syrové žloutky a smìs šleháme v parní lázni, až tekutina zhoustne. Pak vmícháme jemnì nasekanou vìtší cibuli a pøelijeme salát. ÈERVENÝ Z VYSOÈINY Je to nezvyklý sváteèní salát. 750 g uvaøených brambor nakrájíme na robnìjší kostky. Na koleèka nakrájíme 200 g sterilované èervené øepy, uvaøený menší celer, 1 velkou syrovou žlutou papriku, 4 oloupaná jablka, 7 natvro uvaøených vajec. Pøiáme 250 g nejlépe omácího uzeného masa nakrájeného na nulièky a vše promícháme. 16

17 A jak na marináu? Protøeme 4 vaøené žloutky sítem, umícháme s 2 lžièkami nasekané petrželky na hlakou omáèku, kterou spojíme salát. Salát mùžeme zjemnit i sklenkou sherry JIHOÈESKÝ JAKO KØEN Potøebujeme 750 g vychlalých uvaøených brambor, 200 g èerstvé salátové okurky, které nakrájíme na kostky. Na plátky pokrájíme 200 g øekvièky (poku jsou) a narobno 100 g cibule. Naopak 6 vajec uvaøených natvro nasekáme nahrubo a zalijeme zálivkou z 200 g bílého jogurtu, 200 g majonézy, 100 g nastrouhaného køenu, soli, octa a pepøe pole chuti. ŠUMAVSKÝ S HOUBAMI Je opìt ze 750 g stuených vaøených brambor. Rozkrájíme je na kostièky a promícháme s robnì rozkrájenými ètyømi okurkami a lžící hoøèice. Zalijeme 1 l husté kysané smetany, smíchané s jemnì rozsekanou cibulí, 1 lžíce syrového nastrouhaného celeru, 4 lžícemi naložených høíbkù nebo jiných houbièek, lžièkou naloženého nebo èerstvého kopru a ochucenou solí, cukrem a je-li ještì poøeba trochou octa. Promícháme. Pøe poáváním posypeme vìma vajíèky uvaøenými na tvro a rozsekanými na kousky. Po obré štìroveèerní veèeøi pøije urèitì na øau kafíèko, tak také nìco obrého slakého kromì traièního vánoèního cukroví. KOKOSOVÝ ŠMAK 5 žloutkù, 5 polévkových lžic mletého cukru a 5 polévkových lžic teplé voy vymícháme. Pøiáme z 5 bílkù sníh, o kterého áme 5 polévkových lžic stuené voy a postupnì pøiáváme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky, 2 polévkové lžíce kakaa o žloutkového krému. Dáme na vymazaný, vysypaný plech a upeèeme. Po vychlanutí potøeme marmeláou a polijeme ještì teplou náplní. Náplò: 1/2 l mléka, 1 balíèek kokosu, 2 polévkové lžíce mletého cukru, 2 polévkové lžíce polohrubé mouky a vše uvaøíme. Do teplého vmícháme 10 kg másla. Polijeme èokoláovou polevou. ROLÁDA S VLAŠSKÝMI OØECHY 4 vejce, 4 lžíce krystalového cukru, 1 vanilkový cukr, 2 lžíce oleje, 3 lžíce polohrubé mouky, 1/2 pøášku o peèiva, 2 lžíce umletých oøechù. Z bílkù ušleháme sníh. Pøišleháme oba cukry, olej, mouku s kypøícím práškem o peèiva. Vmícháme oøechy a upeèeme. Ještì teplý plát pøekryjeme vlhkou utìrkou a srolujeme. Po vychlanutí rozbalíme a slabì potøeme žemem, ušlehanou šlehaèkou se ztužovaèem šlehaèky a poklaeme robným ovocem (borùvky, na kousky manarinky, ananas at.). Znovu zabalíme, potøeme zbytkem šlehaèky a obalíme v mletých oøechách. TROJÍ MLS 2 vejce, 2 cl oleje, 10 gk mletého cukru, 1/4 l mléka, 2 lžíce kakaa, 1 prášek o peèiva, 30 kg hlaké mouky. Náplò: 2 vanilkové puinky, 1/2 l mléka, 2 vanilkové cukry, 10 kg mletého cukru, 15 kg másla Karamelový krém: 1 salko - uzavøené vaøíme ve voní lázni 2 hoiny en opøeu, 1 máslo, èokoláa, 2 balení bebe sušenek Postup: žloutky vymícháme s cukrem, pøiáme kakao, olej, mléko, mouku s práškem o peèiva a sníh z bílkù. Tìsto nalejeme na plech a upeèeme. Uvaøíme puink. Všleháme máslo a cukr. Náplò natøeme na upeèený korpus. Na náplò poklááme bebe sušenky, rozetøeme karamelový krém a polejeme nebo pocákáme èokoláou. Na závìr bych Vám všem chtìla popøát krásné, kliné prožití svátkù vánoèních a v novém roce 2008 mnoho úspìchù, lásky, pohoy a hlavnì zraví Vaše Jana Hanzelová 17

18 ZAMYŠLENÍ Již pøe èasem se mi ostala o rukou,,molitba øíve narozených. Stále jsem pøemýšlela o kterého èísla zpravoaje ji zaøait. A tak stále ležela v šuplíku, až nes na ni pøišla øaa. Kyž jsem si ji nìkolikrát po sobì pøeèetla, tak jsem usouila, že je v ní tolik životní pravy a chci se s Vámi o ni poìlit. Je to èas pøevánoèní, èas, ky se zamýšlíme sami na sebou a bilancujeme své chování a své skutky. Možná by tato mourá slova mohla posloužit i jako novoroèní pøesevzetí, nás øíve narozených. MODLITBA DØÍVE NAROZENÝCH Pane, cítím, že stárnu. Vím, že brzy buu patøit mezi staré. Ty to viíš ocela jistì. Prosím, zbav mì všeho, co èiní staré lii protivnými. Chraò mì pøe upovíaností. Dej mi tu mourost, abych se nevyjaøovala ke všemu, pøi kažé pøíležitosti. Dej mi poznat, že nemusím mít vžy pravu. Oprosti mne o toho, abych nezatahovala ruhé o porobností svých všeních starostí. Dej mi trpìlivost, kyž si ruzí stìžují. Umlè má ústa, kykoliv chci mluvit o svých nesnázích. Dej, a oveu ochotnì pomáhat, nikoliv však napomínat. Pane, neovol, abych zùstala osamìlá. Dej mi alespoò nìkolik pøátel. Dobøe víš, jak je všichni potøebují. Tak, co líbila se Vám tato molitba? Vìøím, že ano. Jsem pøesvìèena o tom, že v tìchto slovech je ukryt klíè k našemu chování, jak oma, tak i jeen k ruhému. A co jiného než láska a pøátelství patøí k životu, jsou to mocné èaroìjky, proto si je hýèkejme, pìstujme a hlavnì ochraòujme. Jana Hanzelová V nastávajícím aventním èase se mi vybavuje vzpomínka na nìkolik setkání s huebním sklaatelem a vynikajícím muzikantem Pavlem Jurkovièem. To minulé èi pøeminulé se oehrálo pøe rokem na historickém Staromìstském námìstí v Praze pøi vystoupení prostìjovského pìveckého sboru Vlastimila v rámci staropražského aventního zpívání. Bavili jsme se pochopitelnì o èem jiném než o muzice a o té vánoèní pøeevším. No a pak se to stalo.,,tož Václave Hanáku a už umíš èi už zpíváte tu beihoš skó hymnu, kterou jsem Ti pøe èasem poslal? - pronesl mimochoem Pavel smìrem k mému pravému uchu. V tom ve mnì zatrnulo, zarìl jsem se a ponìku neobratnì jsem o tohoto tématu oboèil. Už si nevzpomínám, za jsem materiál o reakce obecního zpravoaje pøeal a pøíspìvek nebyl zaøazen nebo jsme to opomnìl já. V kažém pøípaì se však pøimlouvám za otištìní liové písnì,,beihoš ského pole v úpravì Pavla Jurkovièe a že se tímto zpùsobem ostane sklaba nejen o obecního zpravoaje èi okonce o obecní kroniky, ale bue mít jenou pøi vhoné pøíležitosti i svoji premiéru v poání nìkterého souboru èi liové huby. Pro úplnost jen nìkolik málo informací k osobì huebního sklaatele Pavla Jurkovièe (*1933) - roáka ze Starého Povorova v Poluží. Svùj umìlecký život však o útlého mláí žije v Praze i kyž na Poluží neá ones opusiti. Jako zpìvák i hráè na mnoho huebních nástrojù byl èlenem souboru,,noví pìvci marigalu a komorní huby, stuoval na Orffovì institutu v Salzburgu a založil Èeskou Orfovu spoleènost. Øaì posluchaèù je znám napøíkla z poøaù Jitky Molavcové a Alfréa Strejèka. Ve spolupráci s Alfréem Strejèkem napsal knihu,,otvírání pamìti a celou škálu oborných publikací. Spolupracuje s celou øaou vynikajícíh muzikantù a sklaatelù. Velkou èást svého èasu vìnuje zejména robným kompozièním útvarùm a celá øaa jeho písní zejména pro ìti takøka zliovìla. Troufám si øíct, že je pro obec Beihoš èest, že pro ni upravil starou liovou píseò, která pochází nìky z poloviny 18. století, sna o pùvoní autorky A. Koneèné. Krásné vánoce Všem ètenáøùm pøeje Václav z Václavovic 18

19 1. Beihošcky pole, jak pìknì zorany, rozpostite seneèek štere konì vrany. 2. Rozpostil, rozpostil, nemože jich chetnót, nemuže o milé, nemuže oveknót. 3. Nemuže oveknót, ani neovekne, okat te konièke na polo nechetne. 4. Lehko je pøevekat, tìžko je ovekat, tìžko je sréèko na zámek zamekat. 5. Zamekam svy srce na tohém øetázku, pøece se omeká pro tebe, obrázku. 6. Zamknu já ho, zamknu na tech evìt zámkú, esáté nemožu, pro tebe šohajku. 7. Beihošcky pole, habe raš nebelo, habe mý sreèko, po nìm netóžilo. Malé ohlénutí o minulosti Dovolte mi malé ohlénutí jako potencionálního šeesátníka o oby nìky pøe více než 50 léty. Nastupoval jsem o první tøíy beihoš ské školy, která nesla v té obì název, tuším, Osmiletá støení škola. V první tøíì nás vítala krásná a milá paní uèitelka s velice pøíjemným hlasem. Na rozíl o pozìjších školou povinných let èi støeního školství, jsme se tehy sna všichni nastupující prvòáci chtìli natlaèit o prvních lavic, které byly øevìné, široké se zelenou pracovní eskou a zapuštìnými kalamáøi, abychom byli co nejblíže celému ìní. Ano tou krásnou a milou paní uèitelkou nebyl niko jiný, než legena zejší školy, paní Olga Tomanová. Kyž jsem se ozvììl o jejím nenaálém úmrtí, vybavila se mi øaa vzpomínek na ìtství. Bylo to nejen vyuèování, ale i øaa mimoškolních èinností a zejména nezapomenutelné školní výlety o oklí. A to nejen ty na závìr školního roku! 19

20 Obzvláš jeen úsmìvný moment se mi vryl o pamìti. Nevím, za to bylo v první èi ruhé tøíì. Již tehy ocela staøièký ýchavièný autobus znaèky IKARUS nás zavezl o Pøemyslovic, ke jsme si prohléli zámek, a pak jsme šli krásným lesem pøes Rùžov na Stražisko. Cestou jsme se i za vyatné pomoci manžela paní uèitelky uèili poznávat pøírou a vrcholem pak bylo opékání buøtù. Myslím, že pro vìtšinu úèastníkù to byly ty nejlepší, jaké jsme ky v životì jeli. Na náražíèko na Stražisku jsme ošli vèas. Nastoupili o parního vláèku a vyjeli, omnívaje se, že jeeme smìr Prostìjov. Jenže, jak pan Toman pozìji zjistil, šly mu hoinky asi o hoinu napøe a tak jsme nastoupili o vlaku, který jel obráceným smìrem, to je smìr Chornice. Pan prùvoèí mìl s námi ale soucit. Nechal nás ojet o Èunína, ke jsme vystoupili a poèkali na ten správný vlak, který nás již v poøáku ovezl o Prostìjova a náslenì pak o Beihoštì. Ale by to nebyl zájez k moøi èi o jiných álav, byl to pro nás školní výlet snù. Kolikrát, kyž jsem paní uèitelku potkal cestou na høbitov, chtìl jsem se s ní zastavit a poìkovat. Poìkovat za to, že nás uvela o krásy èeského jazyka, prvních tajù poètù, psaní, které jsou záklaními atributy rozvoje a vzìlání èlovìka i celého listva. Bohužel k tomu oslovení jsem nenašel ostatek ovahy. Dovoluji si to poìkování vyslovit nyní, bohužel již,,ex post na stránkách zpravoaje a že poìkování oletí k paní uèitelce o uèitelského nebe. Vìøím, že mùj ík nevyslovuji jen svým jménem, ale také jménem mnoha stovek žákù, kteøí Vám, paní uèitelko, prošli školními lavicemi. Myslím, že Vám spolu s panem uèitelem Pešákem a øaou alších patøí to nejèestnìjší místo v historii školství obce Beihoš. Václav z Václavovic 20