Centrum pro ekonomiku a politiku

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Centrum pro ekonomiku a politiku"

Transkript

1 Centrum pro ekonomiku a politiku

2 Biopaliva Pomoc přírodě, nebo zločin proti lidskosti? Sborník textů Petr Gandalovič, Jan Rovenský, Ladislav Tajovský Ivan Brezina, Petr Havel, Jiří Hanzlíček Alena Rollerová Marek Loužek (ed.) č. 74/2009

3 Obsah Předmluva Václava Klause...7 A. Texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu (13. října 2008) Petr Gandalovič: Biopaliva součást energetické a zemědělské politiky ČR...11 Jan Rovenský: Biopaliva zelený sen, nebo noční můra?...17 Ladislav Tajovský: Biopaliva pohledem ekonoma...21 Ivan Brezina: Slepá ulička pro lidstvo i pro přírodu...31 Vydává CEP Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, Praha 1 tel. a fax: Editor: PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Sazba: Vladimír Vyskočil KORŠACH Tisk: PBtisk Příbram Vydání první, leden 2009 B. Doplňkové texty Petr Havel: Omyl environmentálních inženýrů Jiří Hanzlíček: Biopaliva jsou ekologickou zkázou Alena Rollerová: Bruselská směrnice o biopalivech a její dopad na ekonomiku ISBN Ekonomika, právo, politika č. 74/2009 ISSN

4 Předmluva Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země. O tom, zda biopaliva představují pomoc lidem a přírodě, nebo jde o fatální omyl, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. Část A sborníku přináší texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu?, který proběhl 13. října Ministr zemědělství Petr Gandalovič považuje biopaliva za součást energetické a zemědělské politiky ČR. Vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský vysvětluje, že biopaliva neprosazuje Greenpeace, nýbrž farmáři z amerického středozápadu. Ladislav Tajovský z pražské Vysoké školy ekonomické argumentuje, že biopaliva jsou možná paliva budoucnosti, ale o tom rozhodne trh, nikoli stát. Ekolog a novinář Ivan Brezina označuje biopaliva za slepou uličku pro lidstvo i pro přírodu. V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty k biopalivům. Agrární analytik Petr Havel přesvědčivě ukazuje, jak biopaliva způsobují růst cen potravin. Energetický poradce Jiří Hanzlíček argumentuje, že biopaliva jsou ekologickou zkázou. Studentka Národohospodářské fakulty VŠE Alena Rollerová uveřejňuje výtah ze své bakalářské práce, která dokládá negativní dopad bruselské směrnice o biopalivech na ekonomiku. Myšlenka použít zemědělské produkty k výrobě pohonných hmot je za současných podmínek scestná. Kapitál spotřebovaný v nesmyslných a nenávratných projektech výroby biolihu či bionafty by mohl být využit v jiných formách, které by byly smysluplnější i výnosnější. Biopaliva nadělají více škody než užitku. Věřím, že sborník nalezne pozorné čtenáře. Václav Klaus V Praze, 15. ledna

5 A. Texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu (13. října 2008)

6 Biopaliva součást energetické a zemědělské politiky ČR Petr Gandalovič ministr zemědělství České republiky Potřeba a použití biopaliv trvá navzdory některým negativním ohlasům. Biopaliva představují alternativu k fosilním zdrojům energie pro energetiku, odbyt plodin k výrobě biopaliv diverzifikuje příjmy zemědělců, mnohé vedlejší produkty vznikající při výrobě biopaliv se využívají jako surovina v chemickém a farmaceutickém průmyslu (glycerin) či při výrobě krmiv. V neposlední řadě mají podíl na snižování emisí skleníkových plynů, protože emise z dopravy rychle rostou. Biopaliova tradiční zdroj energie Jako biopaliva označujeme nejen tekuté pohonné hmoty vyráběné primárně z finálních produktů zemědělství obilí, kukuřice apod., ale i bioplyn a pevná tvarovaná paliva (peletky, brikety) určena ke spalování, která jsou v mnoha případech zajištěny z druhotných zbytků živočišné a rostlinné produkce hnoje, slámy nebo sena. Plochy půdy využívané k produkci biopaliv v posledních letech klesaly, protože byla zrušena podpora výrobcům metylesteru řepkového oleje (MEŘO), která byla vyplácena do konce roku Zatímco podíl orné půdy využívané k produkci biopaliv a jiných energetických plodin k celkové ploše orné půdy v ČR byl v roce ,9 %, tak v roce 2007 představoval pouze 2,4 %. Rozhodující vliv měla snížená výroba MEŘO. Při splnění požadavku EU na 10 % podíl biopaliv (pohonných hmot) v roce 2020 by podle odborného odhadu neměla přesáhnout plocha půdy využitá k produkci biopaliv pohonných hmot 15 % z rozlohy orné půdy v ČR. Z uvedených čísel je zřejmé, že ČR se nepotýká s nedostatkem půdy pro potravinářské účely a ani v budoucnu by takový stav neměl nastat. Z uvedené statistiky je zřetelné, že v ČR neměla výro- 11

7 ba biopaliv vliv na růst cen potravin, jak média často uvádějí, nehledě na skutečnost, že prudký nárůst cen potravin v roce 2007 nastal ještě dříve, než se biopaliva začala povinně přimíchávat do pohonných hmot. Lidstvo od nepaměti využívalo půdu k produkci energie krmení pro tažná zvířata v zemědělství či dopravě, data z třicátých let minulého století hovoří o 25 až 30 % plochy zemědělské půdy. Princip Dieselova motoru založený na spalování oleje lisovaného z buráků, kdy za první republiky se v ČR míchalo 20 % lihu do benzínu atd. S průmyslovým rozvojem a těžbou ropy nastal nástup fosilních paliv. V souvislosti s prudkým nárůstem počtu dopravních prostředků koncem minulého století a v současné době, dochází k velkým emisím skleníkových plynů ze sektoru dopravy. Snaha o snížení těchto emisí a především vědomí, že ropa je zdroj vyčerpatelný a bezpečnostní rizika vyvolávají snahu hledání alternativních pohonných hmot. EU se dlouhá léta potýkala s nadbytkem zemědělské produkce a musela tuto produkci nákladně vyvážet do třetích zemí. Z tohoto důvodu začala hledat uplatnění zemědělských komodit v nepotravinářském sektoru a jedna z možností byla i výroba biopaliv. V roce 2007 se významně zvýšila světová poptávka po potravinách a problém přebytků v EU přestal existovat, došlo také k zapojení půdy do té doby ležící v klidu. V reakci na prudký růst cen vznikaly katastrofické scénáře a předpovědi o nedostatku potravin a hladomoru. V letošním roce se opět začíná projevovat problém s odbytem produkce a výroba biopaliv působí do určité míry jako stabilizační prvek odbytu. Koncepce ministerstva zemědělství Koncepce ministerstva zemědělství vychází ze zavádění biopaliv v několika etapách. V první etapě uplatňování biopaliv došlo k zavedení povinnosti náhrady minimálního podílu motorové nafty a motorových benzinů biopalivy bez finanční podpory. Ve druhé etapě se zahájí uplatňování vysokoprocentních směsí biopaliv a stoprocentních biopaliv na tuzemském trhu. V druhé etapě se bude jednat zejména o následující biopaliva: E 85 (směs 85% bioetanolu a 15% benzínu), E 95, SMN 30 (směsná motorová nafta, 31% MEŘO), B 100 (čistý MEŘO) a čistý rostlinný olej. Využívání pohonných hmot s vyšší koncentrací biopaliv a čistých 100 % biopaliv však předpokládá zavedení podpor osvobozením nebo snížením spotřební daně. Ve třetí etapě, od roku 2012, se předpokládá postupné uplatňování biopaliv druhé generace, která budou nejprve doplňovat biopaliva první generace (tj. současná biopaliva MEŘO a bioetanol) a postupně je nahrazovat. Biopaliva druhé generace jsou vyráběna z nepotravinářských zemědělských produktů a zemědělských odpadů a tudíž nenesou žádné riziko nadměrné produkce na úkor potravin. Ekonomický přínos biopaliv spočívá nejen v palivech samotných, ale též v možnosti využití druhotných surovin vzniklých při výrobě a také v navýšení počtu pracovních míst. Pro každých tun biopaliv (bionafta a bioetanol) lze přidělit 1650 pracovních míst do biopalivového řetězce přidané hodnoty. Většina pracovních míst vzniká ve službách (40,5 %). V zemědělství lze počítat s 27 %, které se vytvoří nebo mohou být udrženy díky dosaženým příjmům. Výroba představuje 24 % pracovních míst. Ostatní podíly jsou rozloženy do zbývajících sektorů národního hospodářství (zdroj: Ústav pro ekonomický výzkum při Univerzitě Mnichov, SRN). Dopad na ceny potravin Biopaliva jsou částí bilance obilnin a olejnin. Ovšem dopad výkonu biopaliv na mezinárodní úrovni je většinou nadhodnocen, neboť jejich podíl na spotřebě těchto surovin je zatím málo významný. Tudíž novinkou pro tyto trhy není přímý dopad biopaliv na skutečnou spotřebu, ale jejich vliv na očekávání. Je-li cena ropy stálá, předpokládají účastníci na jejím trhu zvyšující se poptávku po biopalivech, neboť rafinerie mohou biopalivy nahradit určitý technickou normou limitovaný podíl v benzinu nebo naftě. Očekává se tedy, že stoupající trh s ropou podnítí obchodování se zrninami a olejninami, přestože skutečný objem zemědělských komodit zpracovávaných pro biopaliva je malý. Hlavními podpůrnými faktory ovlivňující ceny komodit jsou spekulativní hráči a zvýšená nejistota znásobená úvěrovou kri

8 zí a poklesem cen na burze, celosvětová spotřeba obilnin v současné době a v předcházejících dvou sezónách přesahující zásoby a vedoucí k napjatému stavu na trhu a dále vyšší náklady na energie (související s rostoucí cenou ropy) vynaložené na zemědělskou výrobu. Vzhledem k tomu, že uvedené faktory zapůsobily ve stejnou chvíli, byl výraznější i výsledný cenový vývoj. Podle statistik Mezinárodního měnového fondu došlo za posledních 38 let opakovaně, zhruba v osmiletých periodách, k cca šedesátiprocentním nárůstům cen potravinářských komodit (obiloviny, olejniny a rýže), přičemž vždy se ceny vrátily na původní úroveň. To se opakuje i v roce V současné době jsou pěstovány suroviny k výrobě biopaliv v ČR na cca 2 % orné půdy a odhaduje se rozšíření na 10 % v roce Pěstování plodin pro biopaliva představuje standardní využití půdního fondu. Biopaliva nejsou politickým tématem s takovým významem, jako je jim přikládán. Priorita bude přikládána především na využití druhotných produktů zemědělství jako jsou nevyužité seče TTP pro výživu zvířat, část produkce slámy apod., určené hlavně k lokální spotřebě a využití ve spolupráci například se samosprávou obcí. Trvalá udržitelnost výroby biopaliv V návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů jsou uvedena kritéria udržitelnosti biopaliv. Na základě těchto kritérií lze označit biopaliva, která mají prokazatelně pozitivní vliv na životní prostředí. Pouze takováto biopaliva jsou způsobilá k finanční podpoře a jejich uplatňování je možné započítat do plnění vnitrostátních cílů a závazků o využívání obnovitelných energií. Podmínky, které musejí biopaliva splňovat, jsou následující: úspora emisí skleníkových plynů je alespoň 35 %; biopaliva nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti (les nenarušený výraznou lidskou činností, oblasti určené k účelům ochrany přírody, vysoce biologicky rozmanité louky); biopaliva nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku (mokřady, souvisle zalesněné oblasti). Výroba biopaliv musí být rovněž v souladu s požadavky a normami uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 pod položkou Životní prostředí (tj. dle určitých článků směrnic o ochraně volně žijících ptáků, o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami, o ochraně vod před dusičnany ze zemědělských zdrojů a o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a ekologický stav definovaný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení. Uvedená kritéria platí nejen pro výrobu biopaliv na území EU, ale též pro veškerý dovoz biopaliv ze třetích zemí. Tabulka 1: Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva Biopalivo a způsob výroby Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů Ethanol z cukrové řepy 48 % Ethanol z pšenice procesní palivo uhlí 21 % Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) 45 % 54 % 69 % Ethanol z kukuřice vyrobený v EU 56 % Ethanol z cukrové třtiny 74 % Bionafta z řepkového oleje 44 % Bionafta ze slunečnice 58 % Bionafta z palmového oleje 32 % Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje 83% Čistý rostlinný olej z řepkového semene 57 % Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 49 % Zdroj: návrh směrnice EP a Rady o podpoře využívání energie z OZE 14 15

9 Závěr Biopaliva jsou částečnou alternativou pro energetiku (náhrada fosilních paliv), pro zemědělce (odbytová příležitost) a pro životní prostředí (snižování emisí oxidu uhličitého). Biopaliva nejsou novinkou, lidstvo je využívalo již dříve. Zemědělství je tradičním zdrojem energie. Protože na produkci biopaliv jde jen zlomek zemědělských produktů, vyčerpávání zemědělské půdy nehrozí. Neměli bychom podléhat extrémům buď bezmeznému nadšení, nebo paušální kritice, že jde o zločin. Biopaliva jsou a budou součástí energetické a zemědělské politiky České republiky. Biopaliva zelený sen, nebo noční můra? Jan Rovenský Greenpeace ČR Mají biopaliva klíčovou roli v plánech na ochranu klimatu, nebo ve skutečnosti emise skleníkových plynů zvyšují? Hladovějí kvůli nim lidé ve Třetím světě a ubývá deštných pralesů? A může za to Greenpeace? Kolem biopaliv je pořádný zmatek. Mýty Především není pravda, že současnou masivní a často nezodpovědnou podporu biopaliv prosadily ekologické organizace v čele s Greenpeace. Nijak zvlášť nepřekvapí, že tento mýtus nadšeně šíří zásadoví odpůrci obnovitelných zdrojů energie, kterým slouží jako důkaz hlouposti a neschopnosti environmentalistů. Jenže skutečnost je trochu jiná. Současnou masivní podporu biopaliv si jako první vymohli zemědělští lobbisté z amerického Středozápadu, kteří správně vycítili příležitost báječných, státem garantovaných či přímo dotovaných zakázek. Naopak Greenpeace nikdy podporu biopaliv z veřejných zdrojů neprosazovali (alespoň pokud se autorovi tohoto článku podařilo zjistit) a již několik let naopak upozorňují na její negativní důsledky. Druhým rozšířeným omylem je volné zaměňování biopaliv a energetické biomasy. V novinách se pak můžeme dočíst, že pěstování jakékoliv biomasy přispívá k hladovění ve třetím světě a kácení tropických pralesů. Autoři podobných katastrofických závěrů si obvykle neuvědomují, že pěstování šťovíku či topolů na více než půlmiliónu hektarů pozemků, které dnes v České republice leží ladem, nijak dramaticky neovlivní produkci potravin ani v České republice (o Africe či Amazonii nemluvě)

10 Další mýtus praví, že dnes běžně vyráběná evropská biopaliva vyprodukují při své výrobě více emisí skleníkových plynů, než ušetří. Srovnáním veřejně dostupných výsledků výzkumu životního cyklu jednotlivých biopaliv, provedenými např. v USA státními laboratořemi pro obnovitelnou energii nebo univerzitou v skotském Glasgowě zjistíme, že je tomu naopak (obrázek 1). Obrázek 1: Analýza životního cyklu (LCA) Zatímco spálením litru klasické motorové nafty vzniknou (po započítání emisí vzniklé v průběhu její výroby a distribuce) téměř 4 kilogramy oxidu uhličitého, v případě bioethanolu to jsou 2 kilogramy (tedy polovina) a u bionafty dokonce 1 a čtvrt kilogramu (tedy přibližně třetina). Zatracovat všechna biopaliva kvůli jejich údajnému negativnímu vlivu na klima je tedy bezdůvodné a intelektuálně nepoctivé. Skutečné problémy a rizika Můžeme se tedy zaradovat a prohlásit biopaliva za kouzelný elixír ekologické energetické revoluce? Ani náhodou. Biopaliva mají především dost zoufalé výsledky ve srovnání s energetickou biomasou užitou ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. Plocha dostupné zemědělské půdy je samozřejmě konečná a většinu z ní potřebujeme a budeme potřebovat k výrobě potravin. Na zbývající plochy (v Čechách jde o zmíněný půlmilión hektarů ležících ladem) můžeme zasít buď šťovík, topoly či technické konopí (a pálit je v decentralizovaných kogeneračních jednotkách vyrábějících teplo a elektřinu), nebo řepku či obilí (a vyrábět z nich bionaftu či bioethanol, které spálíme v autech). Podívejme se na energetickou a emisní bilanci obou možností. Z hlediska emisí oxidu uhličitého vycházejí biopaliva třináctkrát hůř než energetická biomasa. Stejná plocha zemědělské půdy může posloužit k výrobě elektřiny pro polovinu českých domácností nebo nahradit jednu desetinu tuzemské spotřeby nafty. Palivo pro automobily lze přitom považovat za podstatně luxusnější zboží než teplo a elektřinu pro domácnosti. To samo o sobě je dostatečný důvod dát v Evropě biopalivům červenou. Dobrá, ale proč tedy biopaliva nedovážet ze zámoří? Protože to může být (a dnes již částečně je) ještě horší. Rozšiřování plantáží palmy olejné představuje v současnosti jedno z velkých rizik pro tropické pralesy, místní komunity a nepřímo i klima. Hlad po nové půdě pro pěstování energetických plodin vede v posledních letech k masivnímu vypalování pralesů a rašelinišť např. v Indonésii. Vezmeme-li v potaz, že za čtvrtinu současných emisí oxidu uhličitého je zodpovědné odlesňování, může být uhlíkový účet za takto získaná biopaliva pěkně mastný. Čísla uvedená v první části tohoto článku zde neplatí, naopak: biopaliva získaná za cenu odlesnění vedou nutně k větším emisím skleníkových plynů než minerální ropa. Připočtěme vyhánění domorodých obyvatel z půdy, která jim odvěky patřila, ničení biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů (včetně lidoopů) a nadšení pro dovoz zeleného paliva z Jihu docela ochladne

11 Co dělat? Znamená to, že biopaliva jsou tedy špatná a měli bychom je zakázat? To zase ne. V ekologické energetické revoluci mohou hrát roli užitečného, byť okrajového zdroje. Abychom jejich výrobou nenapáchali více škody než užitku, měli bychom ale přijmout několik jednoduchých pravidel. Měli bychom: zrušit evropský závazný cíl pro využití biopaliv; zrušit jakoukoliv podporu výroby biopaliv z veřejných zdrojů a ušetřené prostředky investovat do udržitelnějších a perspektivnějších obnovitelných zdrojů; stanovit ekologické a sociální standardy pro výrobu biopaliv dovážených do Evropské unie (obdoba FSC); podporovat výzkum a vývoj snižování spotřeby automobilů; snížit veřejné investice do infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu a ušetřené prostředky investovat do rozvoje veřejné dopravy; volnou zemědělskou půdu využívat přednostně pro pěstování energetické biomasy pro výrobu tepla a elektřiny. A hlavně nepanikařit. Ve srovnání s ostatními problémy naší planety představují zatím biopaliva celkem okrajové riziko. Pokud se budeme chovat rozumně, zůstanou jím, a mohou dokonce i trochu prospět. Např. když do nádrže svého dieselu nalijete použitý olej z fritézy od McDonalds, pralesům ani hladovějícím dětem určitě neublížíte. Ale nezapomeňte ho přefiltrovat. Biopaliva pohledem ekonoma * Ladislav Tajovský Vysoká škola ekonomická, Praha Jsou tzv. biopaliva pomocí přírodě či zločinem na lidstvu? Nechceme-li se vézt na vlně laciného populismu či se jí postavit čelem v duchu hesla proti všem, pak na podobnou otázku nelze jednoznačně odpovědět. Seriózní odpověď vyžaduje zakomponovat do našeho uvažování jako proměnnou čas a s ním související technický a technologický pokrok, které si ekonom a hospodářský historik nemůže troufnout ani odhadovat. V lidských dějinách se totiž s železnou pravidelností opakují situace, kdy prognózy vývoje čehokoliv právě pokrok dramaticky podceňují a velmi rychle se stávají jen důkazem o omylnosti jejich tvůrců. Problematičnost prognóz Problém nastává v situaci, kdy se na základě takto mylných a na pouhém odhadu stojících prognóz činí rozhodnutí s dlouhodobým dopadem a značnými nároky na zdroje všeho druhu. Dnešní omezená znalost, navíc směrovaná dobře skrývanými skupinovými zájmy, tak formuje kroky, které rozhodují o alokaci omezených či minimálně vzácných zdrojů v poměrně daleké budoucnosti. Na čistě ekonomické rovině se zde střetáváme s obtížnou možností kalkulace budoucích nákladů, ale to je příliš subtilní téma, aby mohlo být pojednáno na takto omezeném prostoru. Jako laik se nebudu vyjadřovat k technickým detailům, které s tzv. biopalivy a jejich nařízeným a dotovaným používáním souvisí ty jsou jistě důležité, ale pro ekonomický pohled nejsou podstatné. Pokusím se na tuto otázku podívat z širšího pohledu *) Text vznikl v rámci projektu GA ČR č. 402/07/0137 Efektivnost volby teorií a tvorby hospodářské politiky v dynamickém modelu podnikatelských rozhraní

12 a akcentovat její ekonomické souvislosti, bez ohledu na ideologický a politický rozměr, které bohužel ve standardní veřejné diskusi vše ostatní přehlušují. Pokud bych byl dnes, tedy v roce 2008 přesvědčeným zastáncem názoru, že biopalivům v jejich nejrůznější podobě patří budoucnost, pak bych si nedovedl představit horší výchozí pozici než tu, kterou jim připravili jejich mnohdy fanatičtí stoupenci v posledních několika letech. Biopaliva se totiž stala svého druhu symbolem a tudíž diskuse kolem nich získala silný nádech ideologického boje, bez ohledu na škody, které takový boj napáchá a je jedno, zda jde o větší objem emisí či zhoršenou, byť pouze krátkodobě, životní úroveň milionů lidí. Ani zásadní odpůrci toho, co biopaliva dnes reprezentují, toho, čeho jsou symbolem, by si při komplexním pohledu na tuto problematiku neměli dovolit odsoudit tento energetický zdroj jako slepou uličku jednou provždy. Je bohužel smutnou skutečností, že o něco takového vůbec nejde. Lze odhadnout, že mají-li biopaliva skutečně potenciál někdy sehrát roli relevantního doplňku či dokonce substitutu dnes dominujících fosilních paliv či jejich v současnosti používaných alternativ, pak díky politicky vynucovanému využití v posledních letech je ta budoucnost spíš vzdálenější než bližší. Ekonomická historie zná mnoho příkladů, kdy snaha popohnat vývoj vedla v konečném důsledku k jeho zbrzdění. Kdybychom dali na misky vah plusy a mínusy experimentu mimochodem ten přes všechny snesené důkazy o naprosté neefektivitě a škodlivosti biopaliv stále běží bez významnější korekce, pak je výsledek ještě smutnější, než upozorňovali i jejich nejzarytější odpůrci. Vzhledem k charakteru rozhodování o věcech souvisejících s životním prostředím poneseme náklady za špatné rozhodnutí všichni, včetně těch, kteří s daným krokem vyjadřují opakovaně nesouhlas, aniž by byl kdokoliv vystaven nutnosti nést za chybná rozhodnutí jakoukoliv jinou než vágně definovanou morální zodpovědnost. Zde je podstatný rozdíl mezi vědeckými experimenty, které vždy nutně počítají s nenulovou pravděpodobností neúspěchu. V případě biopaliv totiž jednak vstupují do hry tzv. veřejné prostředky, ale hlavně politicky motivovaná poptávka po výsledném rozhodnutí, což je přímo v rozporu se zásadami vědeckého bádání. Co je a není vidět Z hlediska ekonomie se jedná klasický případ nakládání s tzv. veřejnými statky s nedostatečně definovanými vlastnickými vztahy. V takové situaci nikdo není přímo zainteresován na efektivním nakládání se zdroji nejrůznějšího charakteru a nikdo nenese přímou zodpovědnost a finanční ztrátu vyplývající z jeho vlastních chybných rozhodnutí. V posledních letech je navíc vytvářeno všeobecné přesvědčení o tom, že se nově objevují veřejné statky globálního charakteru, jakési planetární společné zájmy, při jejichž naplňování či ochraně je nutné spolupracovat na mezinárodní úrovni. Tento globální rozměr zvyšuje potenciální ztráty z výše uvedených chybných rozhodnutí mohli bychom zde pootočit klasickou ekonomickou poučku a hovořit o jakýchsi ztrátách z rozsahu a ještě více rozmělňuje zodpovědnost. V tomto smyslu můžeme problém biopaliv vnímat jako ilustrativní příklad toho, co nás může a pravděpodobně bude čekat v dalších bitvách boje za záchranu životního prostředí pro příští generace. To je také prezentováno jako vlastnictví všech, nezná hranice a týká se každého. A málokdo si s něčím takovým dovolí nesouhlasit, už jen proto, že s takovým nesouhlasem je spojeno veřejné ostouzení a vyčlenění z kruhu duševně zdravých jedinců. Z ekonomického pohledu dnešní kontroverze ohledně biopaliv nemají s jejich vlastní podstatou a jejich skutečným přínosem k ochraně životnímu prostředí vůbec nic společného. Nakonec biopaliva jako taková nejsou technologicky naprosto nic nového, biopalivem svého druhu je i dřevo. Už pánové Ford a Diesel vyráběli motory poháněné biopalivy, někteří si možná vzpomenou, že za války se i u nás jezdilo na tzv. dřevoplyn. Použijeme-li nadsázku, tak dnešní lapálie s biopalivy je docela podobná následujícímu příběhu. Představme si, že někdy v polovině devatenáctého století přijde přesvědčený stoupenec pokroku do průměrné české domácnosti, která používá pro vytápění tehdy běžný typ kamen. Vysvětlí hlavě rodiny, že když se bude nadále topit dřívím ve stejné míře, jako dosud, pak při rostoucím počtu obyvatel za deset, dvacet nebo padesát let nebudou žádné lesy a jeho děti či děti jejich dětí budou čelit katastrofálnímu nedostatku základní palivo-energetické (a stavební) suroviny

13 Ekonomická historie zná příklady, kde k něčemu podobnému v určité fázi vývoje došlo např. Velikonoční ostrov či nám bližší Island. Je zajímavé, že vždy se jednalo o teritoriálně odlehlé oblasti s malým počtem obyvatel a bez kontaktu s vnějším světem. Díky těmto faktorům se rozevíraly nůžky mezi rostoucím počtem obyvatel a množstvím zdrojů, které mohly být využity k uspokojení jejich potřeb. K takovému vývoji dlouhodobě nedošlo v žádné oblasti, která by nebyla díky přirozeným či uměle vytvořeným bariérám izolována od technologického pokroku přicházejícího z momentálně dominujících civilizačních center. Taková argumentace sama o sobě zní logicky a rozumně. Pokrokově smýšlející bojovník za trvale udržitelný rozvoj s sebou přinese nádobu s petrolejem jako ukázkou paliva budoucnosti. Má vyšší výhřevnost, nezůstává po něm žádný popel, jeho zdroje jsou pod zemí a když je vytěžen, nezůstávají po něm nevzhledné holiny stačí jenom na správném místě správně kopnout do země. Rodina dosud spalující dříví se těžko vyvratitelnými argumenty nechá přesvědčit, že má ve svém vlastním zájmu okamžitě přejít na tuto moderní technologii budoucnosti (a navíc to byla pravda!) a do stejných kamen, která dosud plnila dřívím, nalije v očekávání zázraku petrolej. Ponechme stranou fakt, kdo by tehdy mimořádně drahý petrolej dotoval. Vypadá to celé absurdně, protože v tomto případě si většina z nás dovede představit, co by asi následovalo. Ale je to opravdu něco úplně jiného, než co v podobě biopaliv podnikáme nyní? Není jediný podstatný rozdíl skutečně pouze v tom, že planoucí dům chudáka, který se nechal přesvědčit, by byl vidět na všechny strany a nikdo by nemusel nikomu sáhodlouze vysvětlovat, že to asi není to pravé? Narozdíl od biopaliv, jejichž negativní vedlejší účinky ti, kteří je používají, z velké většiny sami nepozorují. Klasický příklad krásného ekonomického příměru o tom co je a co není vidět, jehož autorem je slavný Frederic Bastiat. Pochybný experiment Podívejme se, jaké cíle stály oficiálně za prosazením přimíchávání rostlinné složky do tradičních paliv současnosti. Na snaze šetřit fosilními palivy, omezit emise CO 2 a snížit závislost na surovinách dovážených z nestabilních oblastí zřejmě nikdo z těch, kteří na něčem takovém nejsou osobně finančně zainteresováni, nevidí nic špatného. Je potřeba ale dodat, že tyto věty platí pro dnešní úroveň znalostí a není vyloučeno, že právě pokrok v poznání vše posune úplně jinam. To, že se na tomto cíli shodli a shodne většina těch, kteří se o problematiku zajímají, je paradoxně právě možná tím vůbec nejdůležitějším faktorem, který stál za následujícími špatnými rozhodnutími. Stačí totiž jednoduchá sofistika, aby stoupenec jedné cesty k společnému cíli obvinil svého názorového protivníka z toho, že se liší nejen co do navrhovaných prostředků vedoucích k dosažení téhož, ale že už cíl mají oba úplně jiný. A kdo by chtěl být obviněn z toho, že mu nejde o šetření fosilními palivy, čistší vzduch atd.? Prosazení přimíchávání biopaliv na současné technické a technologické úrovni bylo zcela nesmyslným rozhodnutím, které by bez dotací z veřejných zdrojů nemělo nejmenší šanci na realizaci. V době konání tohoto semináře musí být každý zvědavý člověk zvědav na racionální argumenty v prospěch tohoto opatření. Jestliže prosazení tohoto kroku bez znalosti následných efektů na ceny potravinářských komodit na jedné a bez nových vědeckých poznatků o přímé škodlivosti na straně druhé vyžadovalo buď přímou finanční zainteresovanost nebo slepé ideologické nadšení, pak dnes je třeba výše uvedené doplnit notnou dávnou odvahy hájit nehájitelné. Pro nezávislého ekonoma či historika, který není v pozici toho, kdo může přímo rozhodovat, není ani tolik důležité cynicky řečeno, jak minimalizovat napáchané škody. Ze všeho nejdůležitější se jeví otázka, jak je něco podobného možné a jak je možné, že opatření vedoucí k dnes již známým důsledkům (zhoršení ekonomické situace v některých chudých zemích, pravděpodobně i čistá ztráta z pohledu kvality zhoršení životního prostředí, u nás např. přímo měřitelná vyšší cena pohonných hmot v důsledku přimíchávání rostlinné složky atd.) se obejde bez sebemenšího pokání těch, kteří něco takového prosadili, o nějakém trestu či vyvození osobní zodpovědnosti samozřejmě ani nemluvě. A co je naprosto nepochopitelné, obejde se i bez okamžitého ukončení celého pochybného experimentu. Životní prostředí se stalo ukázkovým veřejným statkem se vším, co to znamená. Jeho ochrana a zachování pro budoucí gene

14 race vytváří skvělý prostor pro získávání politických bodů. Fakt, že má životní prostředí tzv. nadnárodní, globální charakter, z něj činí oblast realizace zcela absurdních nápadů bez racionální ekonomické úvahy. Nikdo nemá přímou zodpovědnost za přijatá rozhodnutí, stačí chvíli vydržet, na chvíli se stáhnout a spolehnout se na jakousi globální ztrátu paměti. A po čase pak přijít s novým hitem, např. speciálními úspornými biokotli. Absurdní kolotoč Navíc příslušná opatření jsou stále častěji přijímána na úrovni nevolených nadnárodních či mezinárodních orgánů, kdy je velmi obtížné postihnout viníky tradičními nástroji politické demokracie, tj. ztrátou kreditu u veřejnosti a volební porážkou. Máme tady individuální zisky institucionalizovaných ochránců přírody v podobě hlasů ve volbách či projektů financovaných z grantů a nulovou osobní zodpovědnost za přijímaná rozhodnutí. Mohlo by se tomu nově říkat globální pastvina (parafráze ekonomického termínu obecní pastvina ), protože princip tohoto jevu je už po staletí tentýž. Celá záležitost s biopalivy skýtá nepřeberné množství důkazů o platnosti zákona nezamýšleného účinku. Jeden za všechny. Satelitní snímky z let ukazují, že brazilské pralesy mizí v této době nejrychleji v historii. Děje se tak proto, že strmě stoupla výkupní cena sóji; a ta zase stoupla, protože poklesla její nabídka v tradičních pěstitelských zemích, zejména ve Spojených státech. A její nabídka poklesla proto, že se místo ní v USA a jinde prakticky z roku na rok dotovaně pěstuje kukuřice a další plodiny, kterými vyspělý svět krmí svá auta, aby zabránil globálnímu oteplování. Zcela v souladu s ekonomickým uvažováním se tudíž hledají nové oblasti, kde by se sója dala efektivně pěstovat. A tak se kácí pralesy. Díky dotacím trh dostal mylnou a pokřivenou informaci o relativních cenách a zcela a v souladu s principy ekonomické racionality téměř okamžitě zareagoval. To, čím se u nás draze a zbytečně napájejí automobily, chybí takřka ze dne na den rodičům v chudém světě, aby nakrmili své hladové děti. V ekonomii se totiž nikdy nemůžeme vyhnout uvažování něco za něco. Tento kolotoč by byl absurdní, i kdyby biopaliva něčemu skutečně prospívala. Jaký termín ale použít v situaci, kdy je již takřka prokázané, že i v tom nejlepším případě jsou dnešní biopaliva první generace ve svém souhrnu vůči životnímu prostředí neutrální a že se tudíž jedná o čistou ztrátu? Na celé věci je snad pozitivní jen ten fakt, že na čas utichly hlasy volající po nutnosti okamžitě zastavit kácení pralesů ono totiž slyšet totéž ze stejných úst, která obhajují biopaliva, by při znalosti vývoje v posledních několika málo letech byla už skutečně hodně silná káva. Je možná na místě vzpomenout si dnes na argumenty, operující s nutností omezit působení tržních sil, které by lidstvo přivedly na pokraj vyhynutí. Snaha prosadit biopaliva byla svého druhu pokusem nahradit k životnímu prostředí údajně slepou ruku trhu osvícenými zásahy vedenými veřejným zájmem, tedy ochranou životního prostředí. Rozvoj tak měl získat trvale udržitelnou dimenzi a do rozhodování tržních subjektů měl po zásahu shora konečně vstoupit rozměr, který akcentuje nejen současné zisky, ale i budoucí vývoj. V základech uvažování stoupenců environmentalistické ideologie stojí totiž přesvědčení, že čistě tržní subjekty něco takového samy o sobě v úvahu neberou. Doufejme, že blamáž s biopalivy aspoň některým otevře oči a ukáže, že toto jejich přesvědčení je od samotného začátku v naprostém rozporu se skutečností. Jakoby se zapomínalo, že životní prostředí je totéž co prostředí k životu. Je třeba se do omrzení ptát, kolika lidem na světě opatření související s biopalivy prospěla, tj. zlepšila jejich každodenní život, a kolika naopak uškodila. Je třeba trvat na doložení skutečných důsledků realizace prosazených opatření a požadovat tomu odpovídající reakci. Zájmové skupiny Ekonomie není nijak složitá věda a ve spoustě případů si vystačí s jednoduchými poučkami jedna z těch nejjednodušších je, že vždy je něco za něco. Cena, kterou jsme v posledních několika letech zaplatili za program přimíchávání biopaliv do tradičních pohonných hmot, byla obrovská a velice pravděpodobně náklady přímé i nepřímé spojené s tímto pokusem zbrzdily vývoj a výzkum vedoucí ke skutečně efektivnímu řešení problémů, kterým lidstvo čelí

15 Kdybychom si své životní prostředí vědomě chránili na úkor spotřebitelů v chudých zemích, bylo by možné označit to za hodně cynické opatření. Jak ale pojmenovat situaci, kdy si naopak i své vlastní životní prostředí díky biopalivům s vynaložením nenulových nákladů ještě zhoršujeme? Má to všechno nějaký smysl, nebo je to jenom další z řady nekonečně absurdních kroků sociálních inženýrů, kteří se tentokrát vrhli z oblasti boje proti sociální nespravedlnosti na pole životního prostředí? Je ovšem možné, že je vše úplně jinak. Že nedošlo k žádnému omylu, k žádnému nedocenění konečných důsledků, že vše se vyvíjí přesně tak, jak se od začátku očekávalo. Stále víc analytiků se totiž shoduje v tom, že biopaliva byla jenom dalším kanálem, kterým v západním světě směřují tzv. veřejné prostředky do přeregulovaného a předotovaného zemědělského sektoru. Ten není schopen na trhu potravinářské produkce uplatnit své stále větší přebytky produkované navíc za nekonkurenceschopnou cenu a proto se hledal způsob, jak je za peníze spotřebitelů uplatnit jinde. Pro motoristu, který dnes nakoupí pohonné hmoty obohacené o rostlinnou složku, jde o dodatečné náklady zhruba ve výši několika desítek haléřů z každého litru (dle údajů Ministerstva zemědělství asi 33 haléřů). Ani to není nulová částka, ale nejde o položku, která by znamenala významný a okamžitě rozpoznatelný zásah do rozpočtu jednotlivých spotřebitelů. Mnohem zajímavější pohled ale skýtá tato jednoduchá matematika, nahlížíme-li ji z pohledu celé ekonomiky. Když někdo víc zaplatil, někdo jiný musel víc vyinkasovat. Kdo a kolik? Další rozměr tato absurdní hra získá, když si uvědomíme, že od počátku roku 2009 se má objem přimíchávaných biopaliv zdvojnásobit čili výše uvedené bude krát dvě. Vše, co o experimentu s biopalivy zpětně zjišťujeme, totiž ukazuje, že touto primitivní rovnicí můžeme vyjádřit jediný skutečný důvod a jediný cíl, který byl opravdu naplněn. Je frustrující vidět, o jakou šlo kombinaci bohorovnosti jedněch, naivity druhých a sebestředného cynismu těch, pro které to byl a stále je velmi dobrý obchod placený z kapes těch, kteří o tom neměli ani tušení. Tedy nic nového pod sluncem. Literatura: Munasinghe, M.: Energy policy analysis and modeling: Cambridge, Cambridge University Press Energy security and climate policy: assessing interactions: Paris, International Energy Agency Biofuel support policies: an economic assessment: Paris, Organisation for Economic Co-operation and Development Hampl, M.: Vyčerpání zdrojů skvěle prodejný mýtus: Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku Lomborg, B.: Skeptický ekolog: Praha, Dokořán Liberální institut

16 Slepá ulička pro lidstvo i pro přírodu Ivan Brezina ekolog a publicista Možná trochu překvapivě se považuji za zastánce biopaliv, konkrétně spalování biomasy. Rád totiž posedím u táboráku v romantické záři praskajícího dřeva, do níž se mísí vůně opékaných špekáčků a tóny kytary. V tomto konkrétním případě přináší spalování biomasy (dřeva) pozitivní estetický zážitek. Ve všech ostatních případech jsou ale biopaliva ekonomickým a ekologickým nesmyslem. Ve svém diskusním příspěvku se pokusím obhájit dvě základní teze: 1. Biopaliva zabíjejí lidi. 2. Biopaliva neřeší problém naší závislosti na ropě ani nesnižují emise oxidu uhličitého, které jsou podle neprokázané teorie příčinou klimatických změn. Oba tyto problémy naopak paradoxně zhoršují. Ideologická mantra V září 2006 vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury český překlad knihy amerického ekonoma Juliana L. Simona Největší bohatství. Při této příležitosti proběhla v Brně konference Mýty o životním prostředí, kterou moderoval prezident Václav Klaus. Jedním z diskutujících byl i předseda Strany Zelených (SZ) Martin Bursík, který se v během ostré výměny názorů do moderátora pustil: Čím jste přijel, pane prezidente? Audi A8? Já jsem přijel taky autem, ale upraveným tak, aby jezdilo na řepkový olej. Vaše auto má emise uhlíku 300 gramů na kilometr, moje prakticky nula. A jelikož nejsme v socialismu, tak kdo znečišťuje, ať platí. S odstupem necelých dvou let se ale ukazuje, že platit by měl ve skutečnosti Bursík. Jeho zázračné auto na tzv. biopalivo totiž ve skutečnosti znečišťuje životní prostředí mnohem víc než Klausovo Audi. V květnu 2006 Zelení v tiskových zprávách tvrdili, že biopalivo je levnější a ekologičtější alternativou k naftě a že jeho 31

17 spalování nepřispívá ke globálním změnám klimatu. Bylo těžké odhadnout, kde končí jejich předvolební kampaň a kde začíná komerční prezentace. Ekologickou Škodu Octavia, o které Bursík později mluvil v Brně, totiž straně zelených zapůjčila sponzorská firma, kterou Zelení v rámci voleb mediálně propagovali. Asi nejznámějším biopalivem však není čistý řepkový olej, ale jeho metylester tzv. bionafta, která se vyrábí chemickou reakcí oleje s metanolem a hydroxidem sodným. Lze ji připravit i ze sójového oleje. Druhým světově rozšířeným biopalivem je bioetanol, vyráběný z kukuřice nebo z cukrové třtiny. V tropických oblastech hraje důležitou roli i palmový olej. Pro ekologisty jsou biopaliva oblíbenou ilustrací ideologické mantry, podle níž obnovitelné zdroje automaticky pomáhají přírodě. Protože prý mají tzv. neutrální uhlíkovou bilanci, představují zázračný lék na globální oteplování. Zjednodušeně řečeno se kvůli nim údajně nezvyšuje koncentrace skleníkového oxidu uhličitého. Při spalování biopaliv se totiž uvolňuje pouze uhlík, který během růstu z atmosféry vychytaly příslušné rostliny. Do koloběhu nepřibývá nic, co by v něm už nebylo. Spalováním fosilních paliv (nafta, benzín) se ale uvolňuje přidaný uhlík, který před miliony let z tehdejší atmosféry vychytaly dávné organismy. A právě ten údajně způsobuje změny klimatu. Zároveň mají být biopaliva i kouzelným řešením energetické krize, která prý nastane po dosažení tzv. ropného zlomu kolem roku Ceny ropy budou sice stoupat a její dostupné zásoby klesat, ale náhradu za benzín a naftu si jednoduše vypěstujeme na poli. Zelení ideologové nám ve spolupráci s bruselskými byrokraty biopaliva lijí do nádrží, aniž by se nás ptali, jestli o to stojíme. Do konce roku 2005 podporoval český stát bionaftu nižší spotřební daní. Dnes se do ropné nafty povinně přimíchávají 2 % bionafty a do benzínu se přidává biolíh. Tyto podíly postupně porostou. Je to drahý špás. Zatímco totiž litr ropné nafty stojí bez spotřební daně a marží prodejců asi 13 Kč, litr bionafty vyjde přes 20 Kč. Státní vnucování biopaliv řidičům je tak jedním z důvodů zvyšování cen pohonných hmot. Biopaliva se přitom potýkají nejen s cenou, ale i s čistě technickými problémy. Motor má kvůli nim nižší výkon. Při dnešním malém podílu bioložky to zatím příliš nevadí, ale až se jí začne přidávat víc, bude se to projevovat sníženou živostí auta. Většina řidičů se to jistě pokusí dohnat agresivnější jízdou, což povede ke zvýšení spotřeby a tím i škodlivých emisí. Bionafta není tak trvanlivá jako klasická nafta. Při delším styku se vzdušným kyslíkem se rozkládá a výsledné agresivní chemikálie poškozují motor. Při běžném provozu se to moc neprojevuje oxidace je poměrně pomalá a bionafta se dřív prostě spálí. Pokud ale auto odstavíte dejme tomu přes zimu, můžete mít na jaře problém. Dalším zádrhelem je, že bionafta rozpouští staré usazeniny v motoru víc než ropná nafta. Usazeniny se pak na jiném místě opět srážejí, což může vést třeba k ucpání čerpadla nebo zanesení palivového filtru. Zločin proti lidskosti Evropská unie chce do roku 2010 pokrýt biopalivy 6 % spotřeby pohonných hmot a do roku 2020 dokonce 10 %. Americký List Herald Tribune to loni v červenci označil za nesmysl. Podle výpočtů by se totiž příslušné energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadá i v Americe: kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % spotřeby ropy. Bohatý Sever se proto snaží problém přehodit na sousedy výrobu biopaliv přesouvá na chudý Jih. Zelená horečka, vyvolaná státními subvencemi na energetické plodiny, ale v dodavatelských zemích vytváří obrovský tlak na přírodu. Nová pole se rozrůstají na úkor ekologicky cenných mokřadů a lesů. Polovina plantáží palmy olejné v Indonésii vznikla vykácením nebo vypálením tropického deštného pralesa. V Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne hektarů pralesa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik zelených plic planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů... Horší ale je, že hlad po bioenergii prudce zdražuje potraviny. Podle britského listu The Independent vyšroubovala v Mexiku poptávka po kukuřici na výrobu bioetanolu ceny na čtynásobek 32 33

18 (http://news.independent.co.uk/world/americas/article ece). Ceny pšenice se během roku zdvojnásobily, takže chudé země musejí potraviny dovážet mnohem dráž. Podle Světové banky se za poslední tři roky ceny potravin celosvětově zvýšily o 83 %. Její ekonom Don Mitchell letos v létě uvedl, že rozmach biopaliv v USA a Evropě se na tomto zvýšení podílel až třemi čtvrtinami. Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti, prohlásil v říjnu 2007 zvláštní zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. Pro hladovějící svět je to totální katastrofa Na výrobu 50 litrů bioetanolu je třeba 232 kilogramů obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok. Využívání půdy pro pěstování energetických plodin podle Zieglera povede k masakrům, protože sníží objem potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. Ziegler proto pro biopaliva požadoval pětileté moratorium. Podle ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachima von Brauna dnes na Zemi hladoví 900 milionů lidí. Kvůli biopalivům by ale toto číslo mohlo během pár let stoupnout až na miliardu (http://zpravodajstvi.ecn. cz/?x= ). Co to znamená v historické perspektivě? Fašismus má podle odhadů na svědomí asi 25 milionů lidských životů, komunismus asi 75 milionů. Pokud ekologisté propagaci biopaliv urychleně nezavrhnou, může se stát, že jejich vražedná ideologie fašismus a komunismus v počtu obětí překoná. Nesmyslná podpora biopaliv ale neohrožuje jen Třetí svět. V České republice způsobila nedávné prudké zdražení základních životních potřeb, jak zmínil v novoročním projevu 2007 prezident Václav Klaus: Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je orná půda stále více využívána na produkci tzv. obnovitelných zdrojů energie a ne na výrobu potravin. Zkusme se i v těchto věcech chovat maximálně rozumně a nedělejme žádná zbrklá opatření. Víc škody než užitku Ke zrušení subvencí na biopaliva vyzvala loni v září i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jejich podpora je prý totiž vůbec nejdražším způsobem, jak snižovat emise skleníkových plynů. Tuna oxidu uhličitého ušetřeného díky biopalivům přijde podle OECD až na 5000 dolarů. Cena evropské povolenky na její vypuštění se přitom pohybuje kolem 30 Euro (asi 44 dolarů). Biopaliva také způsobují velké sociální otřesy. Spojené státy vyvíjejí v rámci snižování své závislosti na ropě tlak na země Latinské Ameriky, aby se vrhly na pěstování energetických plodin. Toto strategické spojenectví je obrovskou příležitostí pro investory. Jenže masívní pěstování sóji na bionaftu ničí malé farmáře. Do obrovského byznysu se zapojují i lokální mafie, které drobné pěstitele vyhánějí z půdy. Biopaliva tak rozvracejí životy milionů chudých obyvatel Mexika, Brazílie a Argentiny. Pokud by nás biopaliva zachránila před ropnou krizí a klimatickou katastrofou, snad by to byla snesitelná cena. Opravdu ale snižují spotřebu fosilních paliv a produkci skleníkových plynů? Při podobných úvahách je třeba porovnat energii, kterou na získání biopaliv vynaložíme, s energií, kterou z nich získáme. Už základní selský rozum naznačuje, že z toho biopaliva asi nevyjdou příliš dobře. Řepka vyžaduje spoustu živin, takže její pěstování vyčerpává půdu. Na stejném poli se buď smí pěstovat až po čtyřech letech, nebo je třeba silně hnojit (až dvakrát více než u obilovin). Kukuřice zase potřebuje spoustu pesticidů. Výroba hnojiv a pesticidů je samozřejmě energeticky nákladná. K tomu připočtěme energii na provoz zemědělských strojů, zavlažování, transport sklizně do chemičky Podrobná analýza amerických ekologů Davida Pimentela a Tada Patzeka (http://www.news.cornell.edu/stories/july05/ ethanol.toocostly.ssl.html) v létě 2005 zjistila, že biopaliva spotřebují o % energie více, než kolik se z nich získá (číslo se liší podle příslušné energetické rostliny a podle druhu biopaliva, který se z ní vyrobí). Nejde tedy o žádný obnovitelný zdroj energie, protože výroba biopaliv se musí silně dotovat energií získanou z fosilních paliv. Ekonomický nesmysl může fungovat jen díky masivním dotacím (například v USA tři miliardy dolarů ročně). Státní podpora a používání biopaliv přispívá ke znečistění vzduchu, vody a půdy a ke globálnímu oteplování, shrnuje profesor Pimentel

19 V tomto kontextu obzvlášť vynikne bizarní požadavek českého Hnutí Duha, aby se energetické plodiny pěstovaly podle pravidel ekologického zemědělství. Ekozemědělci ze zákona nesmějí používat průmyslová hnojiva ani pesticidy, což vyžaduje mnohem víc agrotechnických zásahů, a tím i fosilních paliv. Energetická bilance ekologicky produkovaných biopaliv by tedy byla ještě mnohem horší. Další ranou biopalivům byla studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University (http://www.osel.cz/index. php?clanek=2825). Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden metr čtvereční plochy. Vyprodukování 1000 MW energie z biopaliv (což je pro srovnání výkon jednoho temelínského reaktoru) by zabrala 2500 čtverečních kilometrů polí. Nebo jinak: každé ze zhruba 700 milionů světových aut by potřebovalo až asi dva hektary zemědělské půdy. Z ekologického hlediska je to šílenství, řekl Ausubel britskému listu The Guardian. Obnovitelné zdroje jsou k přírodě neuvěřitelně agresivní. Uhlíková neutralita je fikce Snižují biopaliva produkci skleníkových plynů? Uhlíkově neutrální by byla jen v případě, že by rostliny vyrostly bez hnojení, samy by se sklidily, přetransformovaly na biopaliva a naskákaly do nádrže, žertuje účastník jedné z internetových diskusí. Rostlina totiž během svého růstu pohltí jen malou část uhlíku, který se uvolní v celém procesu pěstování a následné výroby biopaliva. Uhlíková bilance je ještě horší, pokud je pole založeno na úkor přírody. Americký list Herald Tribune zjistil, že vykácení pralesa pro cukrovou třtinu uvolňuje dvakrát víc skleníkových plynů než spalování benzínu. Pokud se na nově vzniklé plantáži budou pěstovat palmy olejné, uvolní se třikrát víc oxidu uhličitého než spalováním nafty. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách. Letos na jaře se to pokusil přesně spočítat americký vědec Joe Fargione, jehož práce byla zveřejněna v prestižním odborném časopise Science. Zjistil, že v závislosti na tom, kde a za jakých podmínek se biopaliva pěstují, produkují 17 až 423 více oxidu uhličitého než fosilní paliva, která mají nahradit (http://aktualne.centrum. cz/priroda/clanek.phtml?id=520802). Další smrtící úder biopaliva dostala v září Britský deník The Times zveřejnil studii (http://www.rsc.org/chemistryworld/ News/2007/September/ asp), kterou vypracovali vědci z univerzit v Edinburgu a Basileji pod vedením profesora Paula Crutzena (nositele Nobelovy ceny za chemii). Zjistili, že předchozí výpočty podcenily úlohu oxidu dusného, který se při pěstování energetických plodin uvolňuje. Tento plyn má asi 300 silnější skleníkový účinek než oxid uhličitý. Odhad Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) původně předpokládal, že se oxidu dusného do atmosféry dostanou jen dvě procenta. Crutzenova studie ale zjistila, že je to až pět procent. V praxi to znamená, že biopaliva produkují asi o % více skleníkových plynů než fosilní paliva. Pozitivní role biopaliv? Vraťme se k modelovému příkladu Bursíkovy zázračné sponzorské Škody Octavia. Ukazuje se, že je minimálně o polovinu větším znečišťovatelem klimatu než Klausovo Audi A8 (pokud ale vezmeme v úvahu mezní číslo Joea Fargioneho, může Bursík škodit přírodě skoro 500 víc než Klaus). V lednu 2008 jsem proto ministrovi životního prostředí položil následující otázky: 1. Jak jako politik srovnáte se svým svědomím, že propagováním biopaliv přispíváte k hladomoru ve Třetím světě? Není to v rozporu se známým zeleným heslem mysli globálně, jednej lokálně? 2. Proč jako zelený politik propagujete neobnovitelný zdroj energie, poškozující životní prostředí? A neplatí snad, že co není ekonomické, nemůže být ani ekologické? 3. Jak jste velmi správně řekl na podzim 2006 na konferenci v Brně, kdo znečišťuje, ať platí. Kolik, komu a jakým způsobem tedy platíte Vy (resp. Strana Zelených) za skleníkové plyny, které Vaše bioauto vypouští navíc oproti běžným autům na klasická fosilní paliva? Tyto otázky jsem Martinu Bursíkovi zaslal na jeho osobní a dále přes jeho asistenta Samuela Kašpara a přes tiskového mluvčího MŽP Jakuba Kašpara. Přesto, že jsem je několikrát urgoval, na ně pan ministr neodpověděl. Jistě ví dobře proč

20 Jak je ale vůbec možné, že se ekonomicky nesmyslná a ekologicky škodlivá biopaliva vůbec prosadila? Pod vznešenými hesly o ochraně přírody je navzdory faktům prolobovaly dvě mocné nátlakové skupiny. První skupinou jsou zemědělci, pro které dotace na pěstování příslušných plodin představují lukrativní penězovod, díky němuž mohou podojit peněženky nás všech. Druhou skupinou jsou už zmínění ekologisté, kteří biopaliva propagují z čistě ideologických důvodů jako jeden z tzv. obnovitelných zdrojů energie. Stále více se ale ukazuje, že jde o sázku na špatného koně. Začíná být zřejmé, že biopaliva způsobují mnohem víc problémů, než kolik jsou schopna jich vyřešit. Postupně se tak stávají důkazem, že obnovitelné zdroje energie jsou nesmysl jako celek. Českou přírodu a krajinu devastují ekologické větrné a sluneční elektrárny, obludná monstra, které ve skutečnosti nepohání vítr, ale dotace. Energie z obnovitelných zdrojů je natolik neekonomická, že se neuplatní na trhu a musí být podle zvláštního zákona povinně vykupována za ceny mnohonásobně vyšší, než jsou ceny tržní. Biopaliva tak možná nakonec přece jen sehrají pozitivní roli. Otevřou veřejnosti oči a přesvědčí nás, že obnovitelné zdroje jsou jen slepou uličkou. B. Doplňkové texty 38

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR

Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR Obsah: 1 Úvod... 3 2 Studie... 3 2.1 Paradigma studie... 3 2.2 Obecné vymezení předmětu studie... 4 2.3 Konkrétní

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných Novela zákona o ochraně ovzduší transpozice kritérií udržitelnosti biopaliv uvedených ve směrnici 2009/28/ES a 2009/30/ES Ing. Jiří Hromádko, Ph.D. Hlavní cíle novely zákona Transpozice kritérií udržitelnosti

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

LCA analýza kapalných biopaliv

LCA analýza kapalných biopaliv LCA analýza kapalných biopaliv Ing. Libor Špička, Ing. Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. LCA ANALÝZA WELL-TO-WHEELS ANALÝZA VÝSLEDKY WELL-TO-WHEELS ANALÝZY MĚŘENÍ EMISÍ LCA ANALÝZA analytická

Více

Náhrada ropy v dopravě ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Ing. Jan Žákovec

Náhrada ropy v dopravě ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Ing. Jan Žákovec Náhrada ropy v dopravě ALTERNATIVNÍ ENERGIE 2/2002 Ing. Jan Žákovec V prosinci 2001 Evropská komise (European Commision - EC) přijalo akční plán a 2 návrhy směrnic zabývajících se využitím alternativních

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Čím budeme topit? Pavel Noskievič Hrozby? vyčerpání zásob dodatkový skleníkový efekt a oteplování Lidé ochotně věří tomu, čemu věřit chtějí. (Publius Terentius) Motto knihy Václava Smila Neexistuje mínění,

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH STÁTECH EU Ing. Josef Palán Studie č. 2.095 srpen 2010 2 Obsah: ÚVOD... 3 DÁNSKO... 4 FINSKO... 5 IRSKO... 6 ŠVÉDSKO... 7 SLOVINSKO... 9 3 ÚVOD Uhlíková daň

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

průmyslu a obchodu Ing. Václav Loula, vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejářského průmyslu Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář

průmyslu a obchodu Ing. Václav Loula, vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejářského průmyslu Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář Zkušenosti s uplatněním biopaliv a další vývoj jejich použití v dopravě Ing. Václav Loula, vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejář průmyslu Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář Česká asociace

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích Souhrn se týká Spolkové republiky Německo (SRN), Rakouska, Polska, Slovenska a České republiky (ČR). 1. Povinnost uplatňovat biopaliva

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Firemní profil. technika v souladu s přírodou Firemní profil technika v souladu s přírodou Co nastartovalo změny v energetice? Globální oteplování, ne jenom Fosilní paliva jsou úložištěm přebytečného uhlíku. Jejich uvolňováním dochází ke globálnímu

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

Státní podpora č. N 223/2005 Česká republika Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu

Státní podpora č. N 223/2005 Česká republika Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 05.VII.2005 K(2005) 2669 Věc: Státní podpora č. N 223/2005 Česká republika Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu Pane ministře, Komise si tímto dovoluje

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE)

Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) RAKOVICA USKUTEČNĚNÍ VIZE O OZE (VIZE O VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE) Město Rakovica (Chorvatsko) Souhrn Město Rakovica, vědomo si svého přírodního bohatství a zeměpisné výhodné polohy, se rozhodlo

Více

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Světová ekonomika Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

Č.j. VP/S 37a/01-160 V Brně dne 4. června 2001

Č.j. VP/S 37a/01-160 V Brně dne 4. června 2001 Č.j. VP/S 37a/01-160 V Brně dne 4. června 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 21.3. 2001 na základě žádosti Ministerstva zemědělství České republiky ze dne 28.2. 2001, č.j.:

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček 1. ÚVOD S rostoucí poptávkou po biomase pro energetické účely se stává stále důležitější

Více

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno Zemní plyn v dopravě Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie 8.6.2010, Autotec, Brno Česká plynárenská unie POSLÁNÍ: Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v

Více

Motorová paliva a biopaliva

Motorová paliva a biopaliva Motorová paliva a biopaliva Ing. Václav Pražák, Česká rafinérská, a.s., Litvínov (tel.: +420 616 4308; fax: +420 616 4858; E-mail: vaclav.prazak@crc.cz; www.crc.cz) 1. Úvod Provoz na silničních komunikacích

Více

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI

Přesuny v produkci emisí uhlíku. Stefan Speck NERI Přesuny v produkci emisí uhlíku Stefan Speck NERI Environmentální dopady se specifickým zaměřením na CL Environmentální dopady EDR, které mohou způsobit přesun produkce uhlíku do jiných zemí, jsou důležitým

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy

MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY. Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Zhodnocení aktivit projektu Podpora z MPO, ERÚ Využití biomasy Tadeáš Ochodek Rožnov pod Radhoštěm, Beskydský hotel RELAX 28.-29.2. 2008 Název projektu:

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Kakao long. Nákup kakaa očekáváme růst ceny. Červen 2005. Kamil Bednář

Kakao long. Nákup kakaa očekáváme růst ceny. Červen 2005. Kamil Bednář Kakao long Nákup kakaa očekáváme růst ceny Červen 2005 Kamil Bednář 1 Kakao na vzestup Ještě před 500 lety bylo kakao nazýváno pokrmem bohů. Nyní se zdá, že si bohové budou muset šáhnout při jeho nákupu

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice V Českých Budějovicích dne 10. 6. 2014 Věc: Otevřený dopis se žádostí o informace Vážený

Více

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost

Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Česká fotovoltaická průmyslová asociace Aliance pro energetickou soběstačnost Vážený pan Ing. Jan Mládek, ministr Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 V Praze, dne 28. dubna 2014

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Program EKO-ENERGIE investiční podpora projektů OZE a úspor energie v období 2007-2013 Ladislav Pazdera Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha duben 2007 Projekty podpořené v období 04-06 Program eko-energie

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Káva long. Nákup kávy C spekulace na růst ceny. Kamil Bednář. Listopad 2004

Káva long. Nákup kávy C spekulace na růst ceny. Kamil Bednář. Listopad 2004 Káva long Nákup kávy C spekulace na růst ceny Kamil Bednář Listopad 2004 1 Káva na vzestup Káva v současné době reprezentuje velmi zajímavou obchodní příležitost. Kombinace fundamentálních a technických

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES

Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES Můžeme být energeticky soběstační a svobodní? Ing. Jiří Krist ARES 1 všech ploch celkem 1 455 hektarů Kategorie ploch Procento z celkové plochy Plocha Energeticky využitelná produkce Zemědělská půda 678

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Šance pohnout světem k čisté energii zítřka

Šance pohnout světem k čisté energii zítřka 1 Nové výzvy Vyčerpávání surovin Priorita ekologie Růst spotřeby Nové příležitosti Nové technologie Nové koncepty podnikání Nová situace ČEZ Velká úspěšná firma Regionální leader Již ne follower, ale leader

Více

OLEJNINY LONG: Investice do zemědělských komodit

OLEJNINY LONG: Investice do zemědělských komodit OLEJNINY LONG: Investice do zemědělských komodit Petr Čermák, analytik, cermak@colosseum.cz 10. 03. 2010 Colosseum, a.s. Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Czech Republic Tel.: +420 2460 888 88, Fax: +420 2460

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013

Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje. Praha 6. 2. 2013 Retail summit 6. 2. 2013 Obchod & budoucí zdroje Praha 6. 2. 2013 Vývoj cen zdrojů věštění z křišťálové koule Jak se bránit výkyvům v cenách zdrojů? Zajištění (hedging) Fixace ceny v čase Predikce / prognostika

Více