Centrum pro ekonomiku a politiku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Centrum pro ekonomiku a politiku"

Transkript

1 Centrum pro ekonomiku a politiku

2 Biopaliva Pomoc přírodě, nebo zločin proti lidskosti? Sborník textů Petr Gandalovič, Jan Rovenský, Ladislav Tajovský Ivan Brezina, Petr Havel, Jiří Hanzlíček Alena Rollerová Marek Loužek (ed.) č. 74/2009

3 Obsah Předmluva Václava Klause...7 A. Texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu (13. října 2008) Petr Gandalovič: Biopaliva součást energetické a zemědělské politiky ČR...11 Jan Rovenský: Biopaliva zelený sen, nebo noční můra?...17 Ladislav Tajovský: Biopaliva pohledem ekonoma...21 Ivan Brezina: Slepá ulička pro lidstvo i pro přírodu...31 Vydává CEP Centrum pro ekonomiku a politiku Opletalova 37, Praha 1 tel. a fax: Editor: PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Sazba: Vladimír Vyskočil KORŠACH Tisk: PBtisk Příbram Vydání první, leden 2009 B. Doplňkové texty Petr Havel: Omyl environmentálních inženýrů Jiří Hanzlíček: Biopaliva jsou ekologickou zkázou Alena Rollerová: Bruselská směrnice o biopalivech a její dopad na ekonomiku ISBN Ekonomika, právo, politika č. 74/2009 ISSN

4 Předmluva Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země. O tom, zda biopaliva představují pomoc lidem a přírodě, nebo jde o fatální omyl, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. Část A sborníku přináší texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu?, který proběhl 13. října Ministr zemědělství Petr Gandalovič považuje biopaliva za součást energetické a zemědělské politiky ČR. Vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský vysvětluje, že biopaliva neprosazuje Greenpeace, nýbrž farmáři z amerického středozápadu. Ladislav Tajovský z pražské Vysoké školy ekonomické argumentuje, že biopaliva jsou možná paliva budoucnosti, ale o tom rozhodne trh, nikoli stát. Ekolog a novinář Ivan Brezina označuje biopaliva za slepou uličku pro lidstvo i pro přírodu. V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty k biopalivům. Agrární analytik Petr Havel přesvědčivě ukazuje, jak biopaliva způsobují růst cen potravin. Energetický poradce Jiří Hanzlíček argumentuje, že biopaliva jsou ekologickou zkázou. Studentka Národohospodářské fakulty VŠE Alena Rollerová uveřejňuje výtah ze své bakalářské práce, která dokládá negativní dopad bruselské směrnice o biopalivech na ekonomiku. Myšlenka použít zemědělské produkty k výrobě pohonných hmot je za současných podmínek scestná. Kapitál spotřebovaný v nesmyslných a nenávratných projektech výroby biolihu či bionafty by mohl být využit v jiných formách, které by byly smysluplnější i výnosnější. Biopaliva nadělají více škody než užitku. Věřím, že sborník nalezne pozorné čtenáře. Václav Klaus V Praze, 15. ledna

5 A. Texty ze semináře Biopaliva pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu (13. října 2008)

6 Biopaliva součást energetické a zemědělské politiky ČR Petr Gandalovič ministr zemědělství České republiky Potřeba a použití biopaliv trvá navzdory některým negativním ohlasům. Biopaliva představují alternativu k fosilním zdrojům energie pro energetiku, odbyt plodin k výrobě biopaliv diverzifikuje příjmy zemědělců, mnohé vedlejší produkty vznikající při výrobě biopaliv se využívají jako surovina v chemickém a farmaceutickém průmyslu (glycerin) či při výrobě krmiv. V neposlední řadě mají podíl na snižování emisí skleníkových plynů, protože emise z dopravy rychle rostou. Biopaliova tradiční zdroj energie Jako biopaliva označujeme nejen tekuté pohonné hmoty vyráběné primárně z finálních produktů zemědělství obilí, kukuřice apod., ale i bioplyn a pevná tvarovaná paliva (peletky, brikety) určena ke spalování, která jsou v mnoha případech zajištěny z druhotných zbytků živočišné a rostlinné produkce hnoje, slámy nebo sena. Plochy půdy využívané k produkci biopaliv v posledních letech klesaly, protože byla zrušena podpora výrobcům metylesteru řepkového oleje (MEŘO), která byla vyplácena do konce roku Zatímco podíl orné půdy využívané k produkci biopaliv a jiných energetických plodin k celkové ploše orné půdy v ČR byl v roce ,9 %, tak v roce 2007 představoval pouze 2,4 %. Rozhodující vliv měla snížená výroba MEŘO. Při splnění požadavku EU na 10 % podíl biopaliv (pohonných hmot) v roce 2020 by podle odborného odhadu neměla přesáhnout plocha půdy využitá k produkci biopaliv pohonných hmot 15 % z rozlohy orné půdy v ČR. Z uvedených čísel je zřejmé, že ČR se nepotýká s nedostatkem půdy pro potravinářské účely a ani v budoucnu by takový stav neměl nastat. Z uvedené statistiky je zřetelné, že v ČR neměla výro- 11

7 ba biopaliv vliv na růst cen potravin, jak média často uvádějí, nehledě na skutečnost, že prudký nárůst cen potravin v roce 2007 nastal ještě dříve, než se biopaliva začala povinně přimíchávat do pohonných hmot. Lidstvo od nepaměti využívalo půdu k produkci energie krmení pro tažná zvířata v zemědělství či dopravě, data z třicátých let minulého století hovoří o 25 až 30 % plochy zemědělské půdy. Princip Dieselova motoru založený na spalování oleje lisovaného z buráků, kdy za první republiky se v ČR míchalo 20 % lihu do benzínu atd. S průmyslovým rozvojem a těžbou ropy nastal nástup fosilních paliv. V souvislosti s prudkým nárůstem počtu dopravních prostředků koncem minulého století a v současné době, dochází k velkým emisím skleníkových plynů ze sektoru dopravy. Snaha o snížení těchto emisí a především vědomí, že ropa je zdroj vyčerpatelný a bezpečnostní rizika vyvolávají snahu hledání alternativních pohonných hmot. EU se dlouhá léta potýkala s nadbytkem zemědělské produkce a musela tuto produkci nákladně vyvážet do třetích zemí. Z tohoto důvodu začala hledat uplatnění zemědělských komodit v nepotravinářském sektoru a jedna z možností byla i výroba biopaliv. V roce 2007 se významně zvýšila světová poptávka po potravinách a problém přebytků v EU přestal existovat, došlo také k zapojení půdy do té doby ležící v klidu. V reakci na prudký růst cen vznikaly katastrofické scénáře a předpovědi o nedostatku potravin a hladomoru. V letošním roce se opět začíná projevovat problém s odbytem produkce a výroba biopaliv působí do určité míry jako stabilizační prvek odbytu. Koncepce ministerstva zemědělství Koncepce ministerstva zemědělství vychází ze zavádění biopaliv v několika etapách. V první etapě uplatňování biopaliv došlo k zavedení povinnosti náhrady minimálního podílu motorové nafty a motorových benzinů biopalivy bez finanční podpory. Ve druhé etapě se zahájí uplatňování vysokoprocentních směsí biopaliv a stoprocentních biopaliv na tuzemském trhu. V druhé etapě se bude jednat zejména o následující biopaliva: E 85 (směs 85% bioetanolu a 15% benzínu), E 95, SMN 30 (směsná motorová nafta, 31% MEŘO), B 100 (čistý MEŘO) a čistý rostlinný olej. Využívání pohonných hmot s vyšší koncentrací biopaliv a čistých 100 % biopaliv však předpokládá zavedení podpor osvobozením nebo snížením spotřební daně. Ve třetí etapě, od roku 2012, se předpokládá postupné uplatňování biopaliv druhé generace, která budou nejprve doplňovat biopaliva první generace (tj. současná biopaliva MEŘO a bioetanol) a postupně je nahrazovat. Biopaliva druhé generace jsou vyráběna z nepotravinářských zemědělských produktů a zemědělských odpadů a tudíž nenesou žádné riziko nadměrné produkce na úkor potravin. Ekonomický přínos biopaliv spočívá nejen v palivech samotných, ale též v možnosti využití druhotných surovin vzniklých při výrobě a také v navýšení počtu pracovních míst. Pro každých tun biopaliv (bionafta a bioetanol) lze přidělit 1650 pracovních míst do biopalivového řetězce přidané hodnoty. Většina pracovních míst vzniká ve službách (40,5 %). V zemědělství lze počítat s 27 %, které se vytvoří nebo mohou být udrženy díky dosaženým příjmům. Výroba představuje 24 % pracovních míst. Ostatní podíly jsou rozloženy do zbývajících sektorů národního hospodářství (zdroj: Ústav pro ekonomický výzkum při Univerzitě Mnichov, SRN). Dopad na ceny potravin Biopaliva jsou částí bilance obilnin a olejnin. Ovšem dopad výkonu biopaliv na mezinárodní úrovni je většinou nadhodnocen, neboť jejich podíl na spotřebě těchto surovin je zatím málo významný. Tudíž novinkou pro tyto trhy není přímý dopad biopaliv na skutečnou spotřebu, ale jejich vliv na očekávání. Je-li cena ropy stálá, předpokládají účastníci na jejím trhu zvyšující se poptávku po biopalivech, neboť rafinerie mohou biopalivy nahradit určitý technickou normou limitovaný podíl v benzinu nebo naftě. Očekává se tedy, že stoupající trh s ropou podnítí obchodování se zrninami a olejninami, přestože skutečný objem zemědělských komodit zpracovávaných pro biopaliva je malý. Hlavními podpůrnými faktory ovlivňující ceny komodit jsou spekulativní hráči a zvýšená nejistota znásobená úvěrovou kri

8 zí a poklesem cen na burze, celosvětová spotřeba obilnin v současné době a v předcházejících dvou sezónách přesahující zásoby a vedoucí k napjatému stavu na trhu a dále vyšší náklady na energie (související s rostoucí cenou ropy) vynaložené na zemědělskou výrobu. Vzhledem k tomu, že uvedené faktory zapůsobily ve stejnou chvíli, byl výraznější i výsledný cenový vývoj. Podle statistik Mezinárodního měnového fondu došlo za posledních 38 let opakovaně, zhruba v osmiletých periodách, k cca šedesátiprocentním nárůstům cen potravinářských komodit (obiloviny, olejniny a rýže), přičemž vždy se ceny vrátily na původní úroveň. To se opakuje i v roce V současné době jsou pěstovány suroviny k výrobě biopaliv v ČR na cca 2 % orné půdy a odhaduje se rozšíření na 10 % v roce Pěstování plodin pro biopaliva představuje standardní využití půdního fondu. Biopaliva nejsou politickým tématem s takovým významem, jako je jim přikládán. Priorita bude přikládána především na využití druhotných produktů zemědělství jako jsou nevyužité seče TTP pro výživu zvířat, část produkce slámy apod., určené hlavně k lokální spotřebě a využití ve spolupráci například se samosprávou obcí. Trvalá udržitelnost výroby biopaliv V návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů jsou uvedena kritéria udržitelnosti biopaliv. Na základě těchto kritérií lze označit biopaliva, která mají prokazatelně pozitivní vliv na životní prostředí. Pouze takováto biopaliva jsou způsobilá k finanční podpoře a jejich uplatňování je možné započítat do plnění vnitrostátních cílů a závazků o využívání obnovitelných energií. Podmínky, které musejí biopaliva splňovat, jsou následující: úspora emisí skleníkových plynů je alespoň 35 %; biopaliva nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti (les nenarušený výraznou lidskou činností, oblasti určené k účelům ochrany přírody, vysoce biologicky rozmanité louky); biopaliva nesmí být vyrobena ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku (mokřady, souvisle zalesněné oblasti). Výroba biopaliv musí být rovněž v souladu s požadavky a normami uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 pod položkou Životní prostředí (tj. dle určitých článků směrnic o ochraně volně žijících ptáků, o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami, o ochraně vod před dusičnany ze zemědělských zdrojů a o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a ekologický stav definovaný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení. Uvedená kritéria platí nejen pro výrobu biopaliv na území EU, ale též pro veškerý dovoz biopaliv ze třetích zemí. Tabulka 1: Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva Biopalivo a způsob výroby Typické hodnoty úspor emisí skleníkových plynů Ethanol z cukrové řepy 48 % Ethanol z pšenice procesní palivo uhlí 21 % Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce) Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce) 45 % 54 % 69 % Ethanol z kukuřice vyrobený v EU 56 % Ethanol z cukrové třtiny 74 % Bionafta z řepkového oleje 44 % Bionafta ze slunečnice 58 % Bionafta z palmového oleje 32 % Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje 83% Čistý rostlinný olej z řepkového semene 57 % Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 49 % Zdroj: návrh směrnice EP a Rady o podpoře využívání energie z OZE 14 15

9 Závěr Biopaliva jsou částečnou alternativou pro energetiku (náhrada fosilních paliv), pro zemědělce (odbytová příležitost) a pro životní prostředí (snižování emisí oxidu uhličitého). Biopaliva nejsou novinkou, lidstvo je využívalo již dříve. Zemědělství je tradičním zdrojem energie. Protože na produkci biopaliv jde jen zlomek zemědělských produktů, vyčerpávání zemědělské půdy nehrozí. Neměli bychom podléhat extrémům buď bezmeznému nadšení, nebo paušální kritice, že jde o zločin. Biopaliva jsou a budou součástí energetické a zemědělské politiky České republiky. Biopaliva zelený sen, nebo noční můra? Jan Rovenský Greenpeace ČR Mají biopaliva klíčovou roli v plánech na ochranu klimatu, nebo ve skutečnosti emise skleníkových plynů zvyšují? Hladovějí kvůli nim lidé ve Třetím světě a ubývá deštných pralesů? A může za to Greenpeace? Kolem biopaliv je pořádný zmatek. Mýty Především není pravda, že současnou masivní a často nezodpovědnou podporu biopaliv prosadily ekologické organizace v čele s Greenpeace. Nijak zvlášť nepřekvapí, že tento mýtus nadšeně šíří zásadoví odpůrci obnovitelných zdrojů energie, kterým slouží jako důkaz hlouposti a neschopnosti environmentalistů. Jenže skutečnost je trochu jiná. Současnou masivní podporu biopaliv si jako první vymohli zemědělští lobbisté z amerického Středozápadu, kteří správně vycítili příležitost báječných, státem garantovaných či přímo dotovaných zakázek. Naopak Greenpeace nikdy podporu biopaliv z veřejných zdrojů neprosazovali (alespoň pokud se autorovi tohoto článku podařilo zjistit) a již několik let naopak upozorňují na její negativní důsledky. Druhým rozšířeným omylem je volné zaměňování biopaliv a energetické biomasy. V novinách se pak můžeme dočíst, že pěstování jakékoliv biomasy přispívá k hladovění ve třetím světě a kácení tropických pralesů. Autoři podobných katastrofických závěrů si obvykle neuvědomují, že pěstování šťovíku či topolů na více než půlmiliónu hektarů pozemků, které dnes v České republice leží ladem, nijak dramaticky neovlivní produkci potravin ani v České republice (o Africe či Amazonii nemluvě)

10 Další mýtus praví, že dnes běžně vyráběná evropská biopaliva vyprodukují při své výrobě více emisí skleníkových plynů, než ušetří. Srovnáním veřejně dostupných výsledků výzkumu životního cyklu jednotlivých biopaliv, provedenými např. v USA státními laboratořemi pro obnovitelnou energii nebo univerzitou v skotském Glasgowě zjistíme, že je tomu naopak (obrázek 1). Obrázek 1: Analýza životního cyklu (LCA) Zatímco spálením litru klasické motorové nafty vzniknou (po započítání emisí vzniklé v průběhu její výroby a distribuce) téměř 4 kilogramy oxidu uhličitého, v případě bioethanolu to jsou 2 kilogramy (tedy polovina) a u bionafty dokonce 1 a čtvrt kilogramu (tedy přibližně třetina). Zatracovat všechna biopaliva kvůli jejich údajnému negativnímu vlivu na klima je tedy bezdůvodné a intelektuálně nepoctivé. Skutečné problémy a rizika Můžeme se tedy zaradovat a prohlásit biopaliva za kouzelný elixír ekologické energetické revoluce? Ani náhodou. Biopaliva mají především dost zoufalé výsledky ve srovnání s energetickou biomasou užitou ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. Plocha dostupné zemědělské půdy je samozřejmě konečná a většinu z ní potřebujeme a budeme potřebovat k výrobě potravin. Na zbývající plochy (v Čechách jde o zmíněný půlmilión hektarů ležících ladem) můžeme zasít buď šťovík, topoly či technické konopí (a pálit je v decentralizovaných kogeneračních jednotkách vyrábějících teplo a elektřinu), nebo řepku či obilí (a vyrábět z nich bionaftu či bioethanol, které spálíme v autech). Podívejme se na energetickou a emisní bilanci obou možností. Z hlediska emisí oxidu uhličitého vycházejí biopaliva třináctkrát hůř než energetická biomasa. Stejná plocha zemědělské půdy může posloužit k výrobě elektřiny pro polovinu českých domácností nebo nahradit jednu desetinu tuzemské spotřeby nafty. Palivo pro automobily lze přitom považovat za podstatně luxusnější zboží než teplo a elektřinu pro domácnosti. To samo o sobě je dostatečný důvod dát v Evropě biopalivům červenou. Dobrá, ale proč tedy biopaliva nedovážet ze zámoří? Protože to může být (a dnes již částečně je) ještě horší. Rozšiřování plantáží palmy olejné představuje v současnosti jedno z velkých rizik pro tropické pralesy, místní komunity a nepřímo i klima. Hlad po nové půdě pro pěstování energetických plodin vede v posledních letech k masivnímu vypalování pralesů a rašelinišť např. v Indonésii. Vezmeme-li v potaz, že za čtvrtinu současných emisí oxidu uhličitého je zodpovědné odlesňování, může být uhlíkový účet za takto získaná biopaliva pěkně mastný. Čísla uvedená v první části tohoto článku zde neplatí, naopak: biopaliva získaná za cenu odlesnění vedou nutně k větším emisím skleníkových plynů než minerální ropa. Připočtěme vyhánění domorodých obyvatel z půdy, která jim odvěky patřila, ničení biotopů ohrožených druhů rostlin a živočichů (včetně lidoopů) a nadšení pro dovoz zeleného paliva z Jihu docela ochladne

11 Co dělat? Znamená to, že biopaliva jsou tedy špatná a měli bychom je zakázat? To zase ne. V ekologické energetické revoluci mohou hrát roli užitečného, byť okrajového zdroje. Abychom jejich výrobou nenapáchali více škody než užitku, měli bychom ale přijmout několik jednoduchých pravidel. Měli bychom: zrušit evropský závazný cíl pro využití biopaliv; zrušit jakoukoliv podporu výroby biopaliv z veřejných zdrojů a ušetřené prostředky investovat do udržitelnějších a perspektivnějších obnovitelných zdrojů; stanovit ekologické a sociální standardy pro výrobu biopaliv dovážených do Evropské unie (obdoba FSC); podporovat výzkum a vývoj snižování spotřeby automobilů; snížit veřejné investice do infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu a ušetřené prostředky investovat do rozvoje veřejné dopravy; volnou zemědělskou půdu využívat přednostně pro pěstování energetické biomasy pro výrobu tepla a elektřiny. A hlavně nepanikařit. Ve srovnání s ostatními problémy naší planety představují zatím biopaliva celkem okrajové riziko. Pokud se budeme chovat rozumně, zůstanou jím, a mohou dokonce i trochu prospět. Např. když do nádrže svého dieselu nalijete použitý olej z fritézy od McDonalds, pralesům ani hladovějícím dětem určitě neublížíte. Ale nezapomeňte ho přefiltrovat. Biopaliva pohledem ekonoma * Ladislav Tajovský Vysoká škola ekonomická, Praha Jsou tzv. biopaliva pomocí přírodě či zločinem na lidstvu? Nechceme-li se vézt na vlně laciného populismu či se jí postavit čelem v duchu hesla proti všem, pak na podobnou otázku nelze jednoznačně odpovědět. Seriózní odpověď vyžaduje zakomponovat do našeho uvažování jako proměnnou čas a s ním související technický a technologický pokrok, které si ekonom a hospodářský historik nemůže troufnout ani odhadovat. V lidských dějinách se totiž s železnou pravidelností opakují situace, kdy prognózy vývoje čehokoliv právě pokrok dramaticky podceňují a velmi rychle se stávají jen důkazem o omylnosti jejich tvůrců. Problematičnost prognóz Problém nastává v situaci, kdy se na základě takto mylných a na pouhém odhadu stojících prognóz činí rozhodnutí s dlouhodobým dopadem a značnými nároky na zdroje všeho druhu. Dnešní omezená znalost, navíc směrovaná dobře skrývanými skupinovými zájmy, tak formuje kroky, které rozhodují o alokaci omezených či minimálně vzácných zdrojů v poměrně daleké budoucnosti. Na čistě ekonomické rovině se zde střetáváme s obtížnou možností kalkulace budoucích nákladů, ale to je příliš subtilní téma, aby mohlo být pojednáno na takto omezeném prostoru. Jako laik se nebudu vyjadřovat k technickým detailům, které s tzv. biopalivy a jejich nařízeným a dotovaným používáním souvisí ty jsou jistě důležité, ale pro ekonomický pohled nejsou podstatné. Pokusím se na tuto otázku podívat z širšího pohledu *) Text vznikl v rámci projektu GA ČR č. 402/07/0137 Efektivnost volby teorií a tvorby hospodářské politiky v dynamickém modelu podnikatelských rozhraní

12 a akcentovat její ekonomické souvislosti, bez ohledu na ideologický a politický rozměr, které bohužel ve standardní veřejné diskusi vše ostatní přehlušují. Pokud bych byl dnes, tedy v roce 2008 přesvědčeným zastáncem názoru, že biopalivům v jejich nejrůznější podobě patří budoucnost, pak bych si nedovedl představit horší výchozí pozici než tu, kterou jim připravili jejich mnohdy fanatičtí stoupenci v posledních několika letech. Biopaliva se totiž stala svého druhu symbolem a tudíž diskuse kolem nich získala silný nádech ideologického boje, bez ohledu na škody, které takový boj napáchá a je jedno, zda jde o větší objem emisí či zhoršenou, byť pouze krátkodobě, životní úroveň milionů lidí. Ani zásadní odpůrci toho, co biopaliva dnes reprezentují, toho, čeho jsou symbolem, by si při komplexním pohledu na tuto problematiku neměli dovolit odsoudit tento energetický zdroj jako slepou uličku jednou provždy. Je bohužel smutnou skutečností, že o něco takového vůbec nejde. Lze odhadnout, že mají-li biopaliva skutečně potenciál někdy sehrát roli relevantního doplňku či dokonce substitutu dnes dominujících fosilních paliv či jejich v současnosti používaných alternativ, pak díky politicky vynucovanému využití v posledních letech je ta budoucnost spíš vzdálenější než bližší. Ekonomická historie zná mnoho příkladů, kdy snaha popohnat vývoj vedla v konečném důsledku k jeho zbrzdění. Kdybychom dali na misky vah plusy a mínusy experimentu mimochodem ten přes všechny snesené důkazy o naprosté neefektivitě a škodlivosti biopaliv stále běží bez významnější korekce, pak je výsledek ještě smutnější, než upozorňovali i jejich nejzarytější odpůrci. Vzhledem k charakteru rozhodování o věcech souvisejících s životním prostředím poneseme náklady za špatné rozhodnutí všichni, včetně těch, kteří s daným krokem vyjadřují opakovaně nesouhlas, aniž by byl kdokoliv vystaven nutnosti nést za chybná rozhodnutí jakoukoliv jinou než vágně definovanou morální zodpovědnost. Zde je podstatný rozdíl mezi vědeckými experimenty, které vždy nutně počítají s nenulovou pravděpodobností neúspěchu. V případě biopaliv totiž jednak vstupují do hry tzv. veřejné prostředky, ale hlavně politicky motivovaná poptávka po výsledném rozhodnutí, což je přímo v rozporu se zásadami vědeckého bádání. Co je a není vidět Z hlediska ekonomie se jedná klasický případ nakládání s tzv. veřejnými statky s nedostatečně definovanými vlastnickými vztahy. V takové situaci nikdo není přímo zainteresován na efektivním nakládání se zdroji nejrůznějšího charakteru a nikdo nenese přímou zodpovědnost a finanční ztrátu vyplývající z jeho vlastních chybných rozhodnutí. V posledních letech je navíc vytvářeno všeobecné přesvědčení o tom, že se nově objevují veřejné statky globálního charakteru, jakési planetární společné zájmy, při jejichž naplňování či ochraně je nutné spolupracovat na mezinárodní úrovni. Tento globální rozměr zvyšuje potenciální ztráty z výše uvedených chybných rozhodnutí mohli bychom zde pootočit klasickou ekonomickou poučku a hovořit o jakýchsi ztrátách z rozsahu a ještě více rozmělňuje zodpovědnost. V tomto smyslu můžeme problém biopaliv vnímat jako ilustrativní příklad toho, co nás může a pravděpodobně bude čekat v dalších bitvách boje za záchranu životního prostředí pro příští generace. To je také prezentováno jako vlastnictví všech, nezná hranice a týká se každého. A málokdo si s něčím takovým dovolí nesouhlasit, už jen proto, že s takovým nesouhlasem je spojeno veřejné ostouzení a vyčlenění z kruhu duševně zdravých jedinců. Z ekonomického pohledu dnešní kontroverze ohledně biopaliv nemají s jejich vlastní podstatou a jejich skutečným přínosem k ochraně životnímu prostředí vůbec nic společného. Nakonec biopaliva jako taková nejsou technologicky naprosto nic nového, biopalivem svého druhu je i dřevo. Už pánové Ford a Diesel vyráběli motory poháněné biopalivy, někteří si možná vzpomenou, že za války se i u nás jezdilo na tzv. dřevoplyn. Použijeme-li nadsázku, tak dnešní lapálie s biopalivy je docela podobná následujícímu příběhu. Představme si, že někdy v polovině devatenáctého století přijde přesvědčený stoupenec pokroku do průměrné české domácnosti, která používá pro vytápění tehdy běžný typ kamen. Vysvětlí hlavě rodiny, že když se bude nadále topit dřívím ve stejné míře, jako dosud, pak při rostoucím počtu obyvatel za deset, dvacet nebo padesát let nebudou žádné lesy a jeho děti či děti jejich dětí budou čelit katastrofálnímu nedostatku základní palivo-energetické (a stavební) suroviny

13 Ekonomická historie zná příklady, kde k něčemu podobnému v určité fázi vývoje došlo např. Velikonoční ostrov či nám bližší Island. Je zajímavé, že vždy se jednalo o teritoriálně odlehlé oblasti s malým počtem obyvatel a bez kontaktu s vnějším světem. Díky těmto faktorům se rozevíraly nůžky mezi rostoucím počtem obyvatel a množstvím zdrojů, které mohly být využity k uspokojení jejich potřeb. K takovému vývoji dlouhodobě nedošlo v žádné oblasti, která by nebyla díky přirozeným či uměle vytvořeným bariérám izolována od technologického pokroku přicházejícího z momentálně dominujících civilizačních center. Taková argumentace sama o sobě zní logicky a rozumně. Pokrokově smýšlející bojovník za trvale udržitelný rozvoj s sebou přinese nádobu s petrolejem jako ukázkou paliva budoucnosti. Má vyšší výhřevnost, nezůstává po něm žádný popel, jeho zdroje jsou pod zemí a když je vytěžen, nezůstávají po něm nevzhledné holiny stačí jenom na správném místě správně kopnout do země. Rodina dosud spalující dříví se těžko vyvratitelnými argumenty nechá přesvědčit, že má ve svém vlastním zájmu okamžitě přejít na tuto moderní technologii budoucnosti (a navíc to byla pravda!) a do stejných kamen, která dosud plnila dřívím, nalije v očekávání zázraku petrolej. Ponechme stranou fakt, kdo by tehdy mimořádně drahý petrolej dotoval. Vypadá to celé absurdně, protože v tomto případě si většina z nás dovede představit, co by asi následovalo. Ale je to opravdu něco úplně jiného, než co v podobě biopaliv podnikáme nyní? Není jediný podstatný rozdíl skutečně pouze v tom, že planoucí dům chudáka, který se nechal přesvědčit, by byl vidět na všechny strany a nikdo by nemusel nikomu sáhodlouze vysvětlovat, že to asi není to pravé? Narozdíl od biopaliv, jejichž negativní vedlejší účinky ti, kteří je používají, z velké většiny sami nepozorují. Klasický příklad krásného ekonomického příměru o tom co je a co není vidět, jehož autorem je slavný Frederic Bastiat. Pochybný experiment Podívejme se, jaké cíle stály oficiálně za prosazením přimíchávání rostlinné složky do tradičních paliv současnosti. Na snaze šetřit fosilními palivy, omezit emise CO 2 a snížit závislost na surovinách dovážených z nestabilních oblastí zřejmě nikdo z těch, kteří na něčem takovém nejsou osobně finančně zainteresováni, nevidí nic špatného. Je potřeba ale dodat, že tyto věty platí pro dnešní úroveň znalostí a není vyloučeno, že právě pokrok v poznání vše posune úplně jinam. To, že se na tomto cíli shodli a shodne většina těch, kteří se o problematiku zajímají, je paradoxně právě možná tím vůbec nejdůležitějším faktorem, který stál za následujícími špatnými rozhodnutími. Stačí totiž jednoduchá sofistika, aby stoupenec jedné cesty k společnému cíli obvinil svého názorového protivníka z toho, že se liší nejen co do navrhovaných prostředků vedoucích k dosažení téhož, ale že už cíl mají oba úplně jiný. A kdo by chtěl být obviněn z toho, že mu nejde o šetření fosilními palivy, čistší vzduch atd.? Prosazení přimíchávání biopaliv na současné technické a technologické úrovni bylo zcela nesmyslným rozhodnutím, které by bez dotací z veřejných zdrojů nemělo nejmenší šanci na realizaci. V době konání tohoto semináře musí být každý zvědavý člověk zvědav na racionální argumenty v prospěch tohoto opatření. Jestliže prosazení tohoto kroku bez znalosti následných efektů na ceny potravinářských komodit na jedné a bez nových vědeckých poznatků o přímé škodlivosti na straně druhé vyžadovalo buď přímou finanční zainteresovanost nebo slepé ideologické nadšení, pak dnes je třeba výše uvedené doplnit notnou dávnou odvahy hájit nehájitelné. Pro nezávislého ekonoma či historika, který není v pozici toho, kdo může přímo rozhodovat, není ani tolik důležité cynicky řečeno, jak minimalizovat napáchané škody. Ze všeho nejdůležitější se jeví otázka, jak je něco podobného možné a jak je možné, že opatření vedoucí k dnes již známým důsledkům (zhoršení ekonomické situace v některých chudých zemích, pravděpodobně i čistá ztráta z pohledu kvality zhoršení životního prostředí, u nás např. přímo měřitelná vyšší cena pohonných hmot v důsledku přimíchávání rostlinné složky atd.) se obejde bez sebemenšího pokání těch, kteří něco takového prosadili, o nějakém trestu či vyvození osobní zodpovědnosti samozřejmě ani nemluvě. A co je naprosto nepochopitelné, obejde se i bez okamžitého ukončení celého pochybného experimentu. Životní prostředí se stalo ukázkovým veřejným statkem se vším, co to znamená. Jeho ochrana a zachování pro budoucí gene

14 race vytváří skvělý prostor pro získávání politických bodů. Fakt, že má životní prostředí tzv. nadnárodní, globální charakter, z něj činí oblast realizace zcela absurdních nápadů bez racionální ekonomické úvahy. Nikdo nemá přímou zodpovědnost za přijatá rozhodnutí, stačí chvíli vydržet, na chvíli se stáhnout a spolehnout se na jakousi globální ztrátu paměti. A po čase pak přijít s novým hitem, např. speciálními úspornými biokotli. Absurdní kolotoč Navíc příslušná opatření jsou stále častěji přijímána na úrovni nevolených nadnárodních či mezinárodních orgánů, kdy je velmi obtížné postihnout viníky tradičními nástroji politické demokracie, tj. ztrátou kreditu u veřejnosti a volební porážkou. Máme tady individuální zisky institucionalizovaných ochránců přírody v podobě hlasů ve volbách či projektů financovaných z grantů a nulovou osobní zodpovědnost za přijímaná rozhodnutí. Mohlo by se tomu nově říkat globální pastvina (parafráze ekonomického termínu obecní pastvina ), protože princip tohoto jevu je už po staletí tentýž. Celá záležitost s biopalivy skýtá nepřeberné množství důkazů o platnosti zákona nezamýšleného účinku. Jeden za všechny. Satelitní snímky z let ukazují, že brazilské pralesy mizí v této době nejrychleji v historii. Děje se tak proto, že strmě stoupla výkupní cena sóji; a ta zase stoupla, protože poklesla její nabídka v tradičních pěstitelských zemích, zejména ve Spojených státech. A její nabídka poklesla proto, že se místo ní v USA a jinde prakticky z roku na rok dotovaně pěstuje kukuřice a další plodiny, kterými vyspělý svět krmí svá auta, aby zabránil globálnímu oteplování. Zcela v souladu s ekonomickým uvažováním se tudíž hledají nové oblasti, kde by se sója dala efektivně pěstovat. A tak se kácí pralesy. Díky dotacím trh dostal mylnou a pokřivenou informaci o relativních cenách a zcela a v souladu s principy ekonomické racionality téměř okamžitě zareagoval. To, čím se u nás draze a zbytečně napájejí automobily, chybí takřka ze dne na den rodičům v chudém světě, aby nakrmili své hladové děti. V ekonomii se totiž nikdy nemůžeme vyhnout uvažování něco za něco. Tento kolotoč by byl absurdní, i kdyby biopaliva něčemu skutečně prospívala. Jaký termín ale použít v situaci, kdy je již takřka prokázané, že i v tom nejlepším případě jsou dnešní biopaliva první generace ve svém souhrnu vůči životnímu prostředí neutrální a že se tudíž jedná o čistou ztrátu? Na celé věci je snad pozitivní jen ten fakt, že na čas utichly hlasy volající po nutnosti okamžitě zastavit kácení pralesů ono totiž slyšet totéž ze stejných úst, která obhajují biopaliva, by při znalosti vývoje v posledních několika málo letech byla už skutečně hodně silná káva. Je možná na místě vzpomenout si dnes na argumenty, operující s nutností omezit působení tržních sil, které by lidstvo přivedly na pokraj vyhynutí. Snaha prosadit biopaliva byla svého druhu pokusem nahradit k životnímu prostředí údajně slepou ruku trhu osvícenými zásahy vedenými veřejným zájmem, tedy ochranou životního prostředí. Rozvoj tak měl získat trvale udržitelnou dimenzi a do rozhodování tržních subjektů měl po zásahu shora konečně vstoupit rozměr, který akcentuje nejen současné zisky, ale i budoucí vývoj. V základech uvažování stoupenců environmentalistické ideologie stojí totiž přesvědčení, že čistě tržní subjekty něco takového samy o sobě v úvahu neberou. Doufejme, že blamáž s biopalivy aspoň některým otevře oči a ukáže, že toto jejich přesvědčení je od samotného začátku v naprostém rozporu se skutečností. Jakoby se zapomínalo, že životní prostředí je totéž co prostředí k životu. Je třeba se do omrzení ptát, kolika lidem na světě opatření související s biopalivy prospěla, tj. zlepšila jejich každodenní život, a kolika naopak uškodila. Je třeba trvat na doložení skutečných důsledků realizace prosazených opatření a požadovat tomu odpovídající reakci. Zájmové skupiny Ekonomie není nijak složitá věda a ve spoustě případů si vystačí s jednoduchými poučkami jedna z těch nejjednodušších je, že vždy je něco za něco. Cena, kterou jsme v posledních několika letech zaplatili za program přimíchávání biopaliv do tradičních pohonných hmot, byla obrovská a velice pravděpodobně náklady přímé i nepřímé spojené s tímto pokusem zbrzdily vývoj a výzkum vedoucí ke skutečně efektivnímu řešení problémů, kterým lidstvo čelí

15 Kdybychom si své životní prostředí vědomě chránili na úkor spotřebitelů v chudých zemích, bylo by možné označit to za hodně cynické opatření. Jak ale pojmenovat situaci, kdy si naopak i své vlastní životní prostředí díky biopalivům s vynaložením nenulových nákladů ještě zhoršujeme? Má to všechno nějaký smysl, nebo je to jenom další z řady nekonečně absurdních kroků sociálních inženýrů, kteří se tentokrát vrhli z oblasti boje proti sociální nespravedlnosti na pole životního prostředí? Je ovšem možné, že je vše úplně jinak. Že nedošlo k žádnému omylu, k žádnému nedocenění konečných důsledků, že vše se vyvíjí přesně tak, jak se od začátku očekávalo. Stále víc analytiků se totiž shoduje v tom, že biopaliva byla jenom dalším kanálem, kterým v západním světě směřují tzv. veřejné prostředky do přeregulovaného a předotovaného zemědělského sektoru. Ten není schopen na trhu potravinářské produkce uplatnit své stále větší přebytky produkované navíc za nekonkurenceschopnou cenu a proto se hledal způsob, jak je za peníze spotřebitelů uplatnit jinde. Pro motoristu, který dnes nakoupí pohonné hmoty obohacené o rostlinnou složku, jde o dodatečné náklady zhruba ve výši několika desítek haléřů z každého litru (dle údajů Ministerstva zemědělství asi 33 haléřů). Ani to není nulová částka, ale nejde o položku, která by znamenala významný a okamžitě rozpoznatelný zásah do rozpočtu jednotlivých spotřebitelů. Mnohem zajímavější pohled ale skýtá tato jednoduchá matematika, nahlížíme-li ji z pohledu celé ekonomiky. Když někdo víc zaplatil, někdo jiný musel víc vyinkasovat. Kdo a kolik? Další rozměr tato absurdní hra získá, když si uvědomíme, že od počátku roku 2009 se má objem přimíchávaných biopaliv zdvojnásobit čili výše uvedené bude krát dvě. Vše, co o experimentu s biopalivy zpětně zjišťujeme, totiž ukazuje, že touto primitivní rovnicí můžeme vyjádřit jediný skutečný důvod a jediný cíl, který byl opravdu naplněn. Je frustrující vidět, o jakou šlo kombinaci bohorovnosti jedněch, naivity druhých a sebestředného cynismu těch, pro které to byl a stále je velmi dobrý obchod placený z kapes těch, kteří o tom neměli ani tušení. Tedy nic nového pod sluncem. Literatura: Munasinghe, M.: Energy policy analysis and modeling: Cambridge, Cambridge University Press Energy security and climate policy: assessing interactions: Paris, International Energy Agency Biofuel support policies: an economic assessment: Paris, Organisation for Economic Co-operation and Development Hampl, M.: Vyčerpání zdrojů skvěle prodejný mýtus: Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku Lomborg, B.: Skeptický ekolog: Praha, Dokořán Liberální institut

16 Slepá ulička pro lidstvo i pro přírodu Ivan Brezina ekolog a publicista Možná trochu překvapivě se považuji za zastánce biopaliv, konkrétně spalování biomasy. Rád totiž posedím u táboráku v romantické záři praskajícího dřeva, do níž se mísí vůně opékaných špekáčků a tóny kytary. V tomto konkrétním případě přináší spalování biomasy (dřeva) pozitivní estetický zážitek. Ve všech ostatních případech jsou ale biopaliva ekonomickým a ekologickým nesmyslem. Ve svém diskusním příspěvku se pokusím obhájit dvě základní teze: 1. Biopaliva zabíjejí lidi. 2. Biopaliva neřeší problém naší závislosti na ropě ani nesnižují emise oxidu uhličitého, které jsou podle neprokázané teorie příčinou klimatických změn. Oba tyto problémy naopak paradoxně zhoršují. Ideologická mantra V září 2006 vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury český překlad knihy amerického ekonoma Juliana L. Simona Největší bohatství. Při této příležitosti proběhla v Brně konference Mýty o životním prostředí, kterou moderoval prezident Václav Klaus. Jedním z diskutujících byl i předseda Strany Zelených (SZ) Martin Bursík, který se v během ostré výměny názorů do moderátora pustil: Čím jste přijel, pane prezidente? Audi A8? Já jsem přijel taky autem, ale upraveným tak, aby jezdilo na řepkový olej. Vaše auto má emise uhlíku 300 gramů na kilometr, moje prakticky nula. A jelikož nejsme v socialismu, tak kdo znečišťuje, ať platí. S odstupem necelých dvou let se ale ukazuje, že platit by měl ve skutečnosti Bursík. Jeho zázračné auto na tzv. biopalivo totiž ve skutečnosti znečišťuje životní prostředí mnohem víc než Klausovo Audi. V květnu 2006 Zelení v tiskových zprávách tvrdili, že biopalivo je levnější a ekologičtější alternativou k naftě a že jeho 31

17 spalování nepřispívá ke globálním změnám klimatu. Bylo těžké odhadnout, kde končí jejich předvolební kampaň a kde začíná komerční prezentace. Ekologickou Škodu Octavia, o které Bursík později mluvil v Brně, totiž straně zelených zapůjčila sponzorská firma, kterou Zelení v rámci voleb mediálně propagovali. Asi nejznámějším biopalivem však není čistý řepkový olej, ale jeho metylester tzv. bionafta, která se vyrábí chemickou reakcí oleje s metanolem a hydroxidem sodným. Lze ji připravit i ze sójového oleje. Druhým světově rozšířeným biopalivem je bioetanol, vyráběný z kukuřice nebo z cukrové třtiny. V tropických oblastech hraje důležitou roli i palmový olej. Pro ekologisty jsou biopaliva oblíbenou ilustrací ideologické mantry, podle níž obnovitelné zdroje automaticky pomáhají přírodě. Protože prý mají tzv. neutrální uhlíkovou bilanci, představují zázračný lék na globální oteplování. Zjednodušeně řečeno se kvůli nim údajně nezvyšuje koncentrace skleníkového oxidu uhličitého. Při spalování biopaliv se totiž uvolňuje pouze uhlík, který během růstu z atmosféry vychytaly příslušné rostliny. Do koloběhu nepřibývá nic, co by v něm už nebylo. Spalováním fosilních paliv (nafta, benzín) se ale uvolňuje přidaný uhlík, který před miliony let z tehdejší atmosféry vychytaly dávné organismy. A právě ten údajně způsobuje změny klimatu. Zároveň mají být biopaliva i kouzelným řešením energetické krize, která prý nastane po dosažení tzv. ropného zlomu kolem roku Ceny ropy budou sice stoupat a její dostupné zásoby klesat, ale náhradu za benzín a naftu si jednoduše vypěstujeme na poli. Zelení ideologové nám ve spolupráci s bruselskými byrokraty biopaliva lijí do nádrží, aniž by se nás ptali, jestli o to stojíme. Do konce roku 2005 podporoval český stát bionaftu nižší spotřební daní. Dnes se do ropné nafty povinně přimíchávají 2 % bionafty a do benzínu se přidává biolíh. Tyto podíly postupně porostou. Je to drahý špás. Zatímco totiž litr ropné nafty stojí bez spotřební daně a marží prodejců asi 13 Kč, litr bionafty vyjde přes 20 Kč. Státní vnucování biopaliv řidičům je tak jedním z důvodů zvyšování cen pohonných hmot. Biopaliva se přitom potýkají nejen s cenou, ale i s čistě technickými problémy. Motor má kvůli nim nižší výkon. Při dnešním malém podílu bioložky to zatím příliš nevadí, ale až se jí začne přidávat víc, bude se to projevovat sníženou živostí auta. Většina řidičů se to jistě pokusí dohnat agresivnější jízdou, což povede ke zvýšení spotřeby a tím i škodlivých emisí. Bionafta není tak trvanlivá jako klasická nafta. Při delším styku se vzdušným kyslíkem se rozkládá a výsledné agresivní chemikálie poškozují motor. Při běžném provozu se to moc neprojevuje oxidace je poměrně pomalá a bionafta se dřív prostě spálí. Pokud ale auto odstavíte dejme tomu přes zimu, můžete mít na jaře problém. Dalším zádrhelem je, že bionafta rozpouští staré usazeniny v motoru víc než ropná nafta. Usazeniny se pak na jiném místě opět srážejí, což může vést třeba k ucpání čerpadla nebo zanesení palivového filtru. Zločin proti lidskosti Evropská unie chce do roku 2010 pokrýt biopalivy 6 % spotřeby pohonných hmot a do roku 2020 dokonce 10 %. Americký List Herald Tribune to loni v červenci označil za nesmysl. Podle výpočtů by se totiž příslušné energetické rostliny musely pěstovat na 70 % orné půdy, což by rozvrátilo evropský trh s potravinami. Podobně by to vypadá i v Americe: kdyby se na biopaliva přeměňovala veškerá kukuřice vypěstovaná v USA, nahradilo by to jen 6 % spotřeby ropy. Bohatý Sever se proto snaží problém přehodit na sousedy výrobu biopaliv přesouvá na chudý Jih. Zelená horečka, vyvolaná státními subvencemi na energetické plodiny, ale v dodavatelských zemích vytváří obrovský tlak na přírodu. Nová pole se rozrůstají na úkor ekologicky cenných mokřadů a lesů. Polovina plantáží palmy olejné v Indonésii vznikla vykácením nebo vypálením tropického deštného pralesa. V Brazílii kvůli energetickým plodinám každoročně padne hektarů pralesa. Je to až tragikomické: západní ekologisté, kteří svět dotlačili k biopalivům, tím nesou odpovědnost za zánik zelených plic planety včetně životního prostředí orangutanů, nosorožců, tygrů... Horší ale je, že hlad po bioenergii prudce zdražuje potraviny. Podle britského listu The Independent vyšroubovala v Mexiku poptávka po kukuřici na výrobu bioetanolu ceny na čtynásobek 32 33

18 (http://news.independent.co.uk/world/americas/article ece). Ceny pšenice se během roku zdvojnásobily, takže chudé země musejí potraviny dovážet mnohem dráž. Podle Světové banky se za poslední tři roky ceny potravin celosvětově zvýšily o 83 %. Její ekonom Don Mitchell letos v létě uvedl, že rozmach biopaliv v USA a Evropě se na tomto zvýšení podílel až třemi čtvrtinami. Pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti, prohlásil v říjnu 2007 zvláštní zmocněnec OSN pro právo na výživu Jean Ziegler. Pro hladovějící svět je to totální katastrofa Na výrobu 50 litrů bioetanolu je třeba 232 kilogramů obilí. Z tohoto množství by mohlo žít jedno dítě celý rok. Využívání půdy pro pěstování energetických plodin podle Zieglera povede k masakrům, protože sníží objem potravinové pomoci zasílané do rozvojových zemí. Ziegler proto pro biopaliva požadoval pětileté moratorium. Podle ředitele Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachima von Brauna dnes na Zemi hladoví 900 milionů lidí. Kvůli biopalivům by ale toto číslo mohlo během pár let stoupnout až na miliardu (http://zpravodajstvi.ecn. cz/?x= ). Co to znamená v historické perspektivě? Fašismus má podle odhadů na svědomí asi 25 milionů lidských životů, komunismus asi 75 milionů. Pokud ekologisté propagaci biopaliv urychleně nezavrhnou, může se stát, že jejich vražedná ideologie fašismus a komunismus v počtu obětí překoná. Nesmyslná podpora biopaliv ale neohrožuje jen Třetí svět. V České republice způsobila nedávné prudké zdražení základních životních potřeb, jak zmínil v novoročním projevu 2007 prezident Václav Klaus: Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je orná půda stále více využívána na produkci tzv. obnovitelných zdrojů energie a ne na výrobu potravin. Zkusme se i v těchto věcech chovat maximálně rozumně a nedělejme žádná zbrklá opatření. Víc škody než užitku Ke zrušení subvencí na biopaliva vyzvala loni v září i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jejich podpora je prý totiž vůbec nejdražším způsobem, jak snižovat emise skleníkových plynů. Tuna oxidu uhličitého ušetřeného díky biopalivům přijde podle OECD až na 5000 dolarů. Cena evropské povolenky na její vypuštění se přitom pohybuje kolem 30 Euro (asi 44 dolarů). Biopaliva také způsobují velké sociální otřesy. Spojené státy vyvíjejí v rámci snižování své závislosti na ropě tlak na země Latinské Ameriky, aby se vrhly na pěstování energetických plodin. Toto strategické spojenectví je obrovskou příležitostí pro investory. Jenže masívní pěstování sóji na bionaftu ničí malé farmáře. Do obrovského byznysu se zapojují i lokální mafie, které drobné pěstitele vyhánějí z půdy. Biopaliva tak rozvracejí životy milionů chudých obyvatel Mexika, Brazílie a Argentiny. Pokud by nás biopaliva zachránila před ropnou krizí a klimatickou katastrofou, snad by to byla snesitelná cena. Opravdu ale snižují spotřebu fosilních paliv a produkci skleníkových plynů? Při podobných úvahách je třeba porovnat energii, kterou na získání biopaliv vynaložíme, s energií, kterou z nich získáme. Už základní selský rozum naznačuje, že z toho biopaliva asi nevyjdou příliš dobře. Řepka vyžaduje spoustu živin, takže její pěstování vyčerpává půdu. Na stejném poli se buď smí pěstovat až po čtyřech letech, nebo je třeba silně hnojit (až dvakrát více než u obilovin). Kukuřice zase potřebuje spoustu pesticidů. Výroba hnojiv a pesticidů je samozřejmě energeticky nákladná. K tomu připočtěme energii na provoz zemědělských strojů, zavlažování, transport sklizně do chemičky Podrobná analýza amerických ekologů Davida Pimentela a Tada Patzeka (http://www.news.cornell.edu/stories/july05/ ethanol.toocostly.ssl.html) v létě 2005 zjistila, že biopaliva spotřebují o % energie více, než kolik se z nich získá (číslo se liší podle příslušné energetické rostliny a podle druhu biopaliva, který se z ní vyrobí). Nejde tedy o žádný obnovitelný zdroj energie, protože výroba biopaliv se musí silně dotovat energií získanou z fosilních paliv. Ekonomický nesmysl může fungovat jen díky masivním dotacím (například v USA tři miliardy dolarů ročně). Státní podpora a používání biopaliv přispívá ke znečistění vzduchu, vody a půdy a ke globálnímu oteplování, shrnuje profesor Pimentel

19 V tomto kontextu obzvlášť vynikne bizarní požadavek českého Hnutí Duha, aby se energetické plodiny pěstovaly podle pravidel ekologického zemědělství. Ekozemědělci ze zákona nesmějí používat průmyslová hnojiva ani pesticidy, což vyžaduje mnohem víc agrotechnických zásahů, a tím i fosilních paliv. Energetická bilance ekologicky produkovaných biopaliv by tedy byla ještě mnohem horší. Další ranou biopalivům byla studie Jesse Ausubela, ekologa z newyorské Rockefeller University (http://www.osel.cz/index. php?clanek=2825). Spočítal, jaké množství energie se dá z různých zdrojů vyrobit na jeden metr čtvereční plochy. Vyprodukování 1000 MW energie z biopaliv (což je pro srovnání výkon jednoho temelínského reaktoru) by zabrala 2500 čtverečních kilometrů polí. Nebo jinak: každé ze zhruba 700 milionů světových aut by potřebovalo až asi dva hektary zemědělské půdy. Z ekologického hlediska je to šílenství, řekl Ausubel britskému listu The Guardian. Obnovitelné zdroje jsou k přírodě neuvěřitelně agresivní. Uhlíková neutralita je fikce Snižují biopaliva produkci skleníkových plynů? Uhlíkově neutrální by byla jen v případě, že by rostliny vyrostly bez hnojení, samy by se sklidily, přetransformovaly na biopaliva a naskákaly do nádrže, žertuje účastník jedné z internetových diskusí. Rostlina totiž během svého růstu pohltí jen malou část uhlíku, který se uvolní v celém procesu pěstování a následné výroby biopaliva. Uhlíková bilance je ještě horší, pokud je pole založeno na úkor přírody. Americký list Herald Tribune zjistil, že vykácení pralesa pro cukrovou třtinu uvolňuje dvakrát víc skleníkových plynů než spalování benzínu. Pokud se na nově vzniklé plantáži budou pěstovat palmy olejné, uvolní se třikrát víc oxidu uhličitého než spalováním nafty. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách. Letos na jaře se to pokusil přesně spočítat americký vědec Joe Fargione, jehož práce byla zveřejněna v prestižním odborném časopise Science. Zjistil, že v závislosti na tom, kde a za jakých podmínek se biopaliva pěstují, produkují 17 až 423 více oxidu uhličitého než fosilní paliva, která mají nahradit (http://aktualne.centrum. cz/priroda/clanek.phtml?id=520802). Další smrtící úder biopaliva dostala v září Britský deník The Times zveřejnil studii (http://www.rsc.org/chemistryworld/ News/2007/September/ asp), kterou vypracovali vědci z univerzit v Edinburgu a Basileji pod vedením profesora Paula Crutzena (nositele Nobelovy ceny za chemii). Zjistili, že předchozí výpočty podcenily úlohu oxidu dusného, který se při pěstování energetických plodin uvolňuje. Tento plyn má asi 300 silnější skleníkový účinek než oxid uhličitý. Odhad Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) původně předpokládal, že se oxidu dusného do atmosféry dostanou jen dvě procenta. Crutzenova studie ale zjistila, že je to až pět procent. V praxi to znamená, že biopaliva produkují asi o % více skleníkových plynů než fosilní paliva. Pozitivní role biopaliv? Vraťme se k modelovému příkladu Bursíkovy zázračné sponzorské Škody Octavia. Ukazuje se, že je minimálně o polovinu větším znečišťovatelem klimatu než Klausovo Audi A8 (pokud ale vezmeme v úvahu mezní číslo Joea Fargioneho, může Bursík škodit přírodě skoro 500 víc než Klaus). V lednu 2008 jsem proto ministrovi životního prostředí položil následující otázky: 1. Jak jako politik srovnáte se svým svědomím, že propagováním biopaliv přispíváte k hladomoru ve Třetím světě? Není to v rozporu se známým zeleným heslem mysli globálně, jednej lokálně? 2. Proč jako zelený politik propagujete neobnovitelný zdroj energie, poškozující životní prostředí? A neplatí snad, že co není ekonomické, nemůže být ani ekologické? 3. Jak jste velmi správně řekl na podzim 2006 na konferenci v Brně, kdo znečišťuje, ať platí. Kolik, komu a jakým způsobem tedy platíte Vy (resp. Strana Zelených) za skleníkové plyny, které Vaše bioauto vypouští navíc oproti běžným autům na klasická fosilní paliva? Tyto otázky jsem Martinu Bursíkovi zaslal na jeho osobní a dále přes jeho asistenta Samuela Kašpara a přes tiskového mluvčího MŽP Jakuba Kašpara. Přesto, že jsem je několikrát urgoval, na ně pan ministr neodpověděl. Jistě ví dobře proč

20 Jak je ale vůbec možné, že se ekonomicky nesmyslná a ekologicky škodlivá biopaliva vůbec prosadila? Pod vznešenými hesly o ochraně přírody je navzdory faktům prolobovaly dvě mocné nátlakové skupiny. První skupinou jsou zemědělci, pro které dotace na pěstování příslušných plodin představují lukrativní penězovod, díky němuž mohou podojit peněženky nás všech. Druhou skupinou jsou už zmínění ekologisté, kteří biopaliva propagují z čistě ideologických důvodů jako jeden z tzv. obnovitelných zdrojů energie. Stále více se ale ukazuje, že jde o sázku na špatného koně. Začíná být zřejmé, že biopaliva způsobují mnohem víc problémů, než kolik jsou schopna jich vyřešit. Postupně se tak stávají důkazem, že obnovitelné zdroje energie jsou nesmysl jako celek. Českou přírodu a krajinu devastují ekologické větrné a sluneční elektrárny, obludná monstra, které ve skutečnosti nepohání vítr, ale dotace. Energie z obnovitelných zdrojů je natolik neekonomická, že se neuplatní na trhu a musí být podle zvláštního zákona povinně vykupována za ceny mnohonásobně vyšší, než jsou ceny tržní. Biopaliva tak možná nakonec přece jen sehrají pozitivní roli. Otevřou veřejnosti oči a přesvědčí nás, že obnovitelné zdroje jsou jen slepou uličkou. B. Doplňkové texty 38

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Pokřivená ekologie biopaliva

Pokřivená ekologie biopaliva Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Pokřivená ekologie biopaliva Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.32 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva) M Ý T Y A F A K T A O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva) Zpracovala a předkládá Odborná sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře v Mostě, Ve spolupráci s Českou rafinérskou, a.

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče AKTUÁLNÍ STAV SEKTORU Nízké cenové ohodnocení produkce, problémy s odbytem prakticky

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 2.6.2013 Anotace a)

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. Příloha k č.j.: 22631/2006 12000 Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 Obsah: I. Úvodní komentář II. Plnění

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1.

Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1. Praha, 2011 1 Compliance se směrnicemi EU o udržitelnosti výroby biopaliv do roku 2020 Splnění kritérií udržitelnosti, systém certifikace ISCC 19. 1. 2011 Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Výzkumný ústav

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy

Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Biopaliva v kontextu obnovitelných zdrojů energie z biomasy Ladislav Jelínek, Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací Presentace pro seminář pořádaný Glopolis Biopaliva: příležitosti, rizika

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Certifikace udržitelnosti biopaliv. Ing. Jiří Trnka výkonný ředitel CZ Biom České sdružení pro biomasu

Certifikace udržitelnosti biopaliv. Ing. Jiří Trnka výkonný ředitel CZ Biom České sdružení pro biomasu Certifikace udržitelnosti biopaliv Ing. Jiří Trnka výkonný ředitel CZ Biom České sdružení pro biomasu Obsah prezentace Důvody certifikace Legislativní rámec Přehled kritérií udržitelnosti Systém certifikace

Více

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ UHLÍKOVÝCH

Více

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Čím budeme topit? Pavel Noskievič. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Čím budeme topit? Pavel Noskievič Hrozby? vyčerpání zásob dodatkový skleníkový efekt a oteplování Lidé ochotně věří tomu, čemu věřit chtějí. (Publius Terentius) Motto knihy Václava Smila Neexistuje mínění,

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03.

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. Kukuřice - LONG Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. 2012 Colosseum, a.s. Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Czech Republic Tel.: +420

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. 7.12.2007 PE398.537v01-00

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. 7.12.2007 PE398.537v01-00 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 7.12.2007 PE398.537v01-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-15 Návrh stanoviska Werner Langen Udržitelné zemědělství a bioplyn: Potřeba přezkoumání

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Vize decentralizované energetiky

Vize decentralizované energetiky Vize decentralizované energetiky Miroslav Šafařík Energetická bezpečnost a decentralizace, 26.11.2008 1 Co si lze a co nelze představit? Nízkoenergetickou metalurgii? Mechanické ovládání místo elektrického?

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Sojové boby long. Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu. Únor 2003

Sojové boby long. Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu. Únor 2003 Sojové boby long Nákup sojových bobů spekulace na růst kurzu Únor 2003 1 Sojové boby na vzestup Trh sojových bobů se nacházel v dlouhodobém sestupném trendu. Podle všech ukazatelů utvořil na začátku minulého

Více

Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030

Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030 Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030 Autoři: Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), U trati 42, 100 00 Praha 10, telefon:

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu SOUČASNÝ VÝVOJ A PERSPEKTIVY MOTOROVÝCH PALIV DO ROKU 2020 Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář Česká asociace petrolejářského U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 tel.: 274 817 509 fax: 274 815 709 e-mail:

Více

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných Novela zákona o ochraně ovzduší transpozice kritérií udržitelnosti biopaliv uvedených ve směrnici 2009/28/ES a 2009/30/ES Ing. Jiří Hromádko, Ph.D. Hlavní cíle novely zákona Transpozice kritérií udržitelnosti

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Odbor životního prostředí KrÚ JMK Ing. Aleš Pantůček 1. Analýza území Jihomoravský kraj je svoji rozlohou čtvrtý největší kraj v ČR, z hlediska počtu

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY

PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY PODPORA PRO EVROPSKÉ PARLAMENTÁRNÍ ÚŘADNÍKY 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU 3 / ZARUČENÍ BUDOUCNOSTI S NÍZKOU ÚROVNÍ UHLÍKU Evropa se zavázala k omezení růstu globální teploty o 2 C. Předpokládá

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Obchodování s povolenkami na emise

Obchodování s povolenkami na emise Obchodování s povolenkami na emise skleníkových kových plynů České republice a návrh NárodnN rodního alokačního plánu Samostatné oddělení změny klimatu Ing. Tomáš Chmelík Ministerstvo životního prostředí

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

TESCO Jaroměř. první evropský hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

TESCO Jaroměř. první evropský hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou TESCO Jaroměř první evropský hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou Úvod Uhlíková stopa je množství oxidu uhličítého (CO 2 ), který každý z nás produkuje ve svém denním životě (například používáním elektřiny,

Více

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Struktura prezentace Co je EDR Historie přípravy EDR v ČR I.etapa EDR II.etapa EDR Co je

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Premiér se odmítá revidovat koncept biopaliv

Premiér se odmítá revidovat koncept biopaliv Premiér se odmítá revidovat koncept biopaliv Praha, 11. 5. 2012 V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Množí se hlasy, že biopaliva mnohem více

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Distribuce a uplatnění paliv na bázi bioetanolu na trhu

Distribuce a uplatnění paliv na bázi bioetanolu na trhu Cukrovary a lihovary TTD Distribuce a uplatnění paliv na bázi bioetanolu na trhu Jaroslav Drštka obchodní manažer Autotec/Autosalon 2010 8. květen 2010, Brno Člen skupiny Tereos Obsah Úvod Palivo E85 Palivo

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty

REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty REOTRIB 2006 Moderní motorová paliva a biokomponenty Ing. Václav Pražák, Česká rafinérská, a.s., 436 70 Litvínov (tel.: + 420 47 616 4308, fax: +420 47 616 4858, E-mail: vaclav.prazak@crc.cz) Všichni považujeme

Více

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU 23. 9. 2010 Jaroslav Suchý, SCHP ČR Výbor pro energetiku a změnu klimatu Praha 1 27 550

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha Přírodě podobný hospodářský systém Milan Smrž 8.12.2014, Praha peak everything za 60 let byla moře vylovena na desetinu původního obsahu; spáleno přes polovinu konvenčních zásob fosilních paliv; nekonvenční

Více

Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR

Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR Návrh zadání na vypracování komplexní a průřezové studie reflektující koncept biopaliv ČR Obsah: 1 Úvod... 3 2 Studie... 3 2.1 Paradigma studie... 3 2.2 Obecné vymezení předmětu studie... 4 2.3 Konkrétní

Více

Hlavní orientace Hospodářské komory České republiky na energetiku České republiky a Evropské unie

Hlavní orientace Hospodářské komory České republiky na energetiku České republiky a Evropské unie Hlavní orientace Hospodářské komory České republiky na energetiku České republiky a Evropské unie Úvod Hospodářská komora ČR dlouhodobě monitoruje vývoj světové energetiky, energetiky v EU a energetiky

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Dopad využití biopaliv na veřejné finance

Dopad využití biopaliv na veřejné finance Dopad využití biopaliv na veřejné finance Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Záměrem Evropské Unie je postupné nahrazení fosilních pohonných hmot, používaných jako palivo

Více

Spotřební daň z motorové nafty diskuse ke studii VŠE Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně

Spotřební daň z motorové nafty diskuse ke studii VŠE Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně Spotřební daň z motorové nafty diskuse ke studii VŠE Spotřební daň z pohonných hmot v České republice - když více znamená méně Spotřební daň z motorové nafty Konferenční sál Liberálního institutu, Praha

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více