K historii estetického vnímání přírody

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "K historii estetického vnímání přírody"

Transkript

1 Doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D. K historii estetického vnímání přírody Studijní text pro předmět Ekologie Doktorské studium Fakulta architektury ČVUT v Praze Praha,

2 Estetické zalíbení v přírodě považujeme dnes za něco zcela samozřejmého a tzv. přirozeného. Člověk, kterému se hnusí kvetoucí jabloň, alpské panorama, šumavské lesy či pohled na sluncem ozářenou kvetoucí louku v nás vyvolá nejspíše dojem něčeho chorobného. Přesto minimálně jeden z vyjmenovaných, či spíše dva, takové pocity standardně vzbuzovaly ještě relativně nedávno, před dvěmi až třemi sty lety. Jistě nalézáme zalíbení v některých objektech přírody zalíbení napříč časem i kulturami, ale to, které objekty to jsou se může poměrně radikálně proměňovat. Nacházení krásy v přírodě má tedy např. v evropské kultuře dlouhou tradici, ale tak, jak toto zalíbení chápeme dnes především, tj. jako zalíbení v krajině, je poměrně nedlouhé. Nebudu se v textu o tomto rozsahu pouštět do detailního historického líčení 1, ani do diskuse nad specifičností estetického zalíbení v přírodě v rámci bohatých diskusí současné estetiky 2, pokusím pouze o rámcové zachycení hlavních vývojových tendencí. Pokud budeme evropskou kulturu zkoumat již od jejích počátků v antickém Řecku, jsme schopni sledovat nejen proměny v samotném zaměření estetického postoje vzhledem k estetickým objektům rozmanité komplexity, nýbrž i proměny preferencí v rámci již ustaveného spektra možných estetických objektů k čemuž se dostanu níže. Co do výběru komplexity objektu můžeme v evropské kultuře obecně nalézt řadu: jednotlivý přírodní objekt-místo (tj. určité objekty v prostoru) krajina příroda - kosmos (Vesmír). 3 Z perspektivy dnešní estetiky jsme pak podle některých autorů dospěli (např. Carlson aj.) do stadia nové rekonceptualizace, která převádí výše uvedenou řadu pod pojem jediný pod pojem environment. Jednotlivý přírodní objekt byl vnímán jako předmět estetického postoje již odedávna (a pokud sem začleníme lidské tělo, pak asi jako historicky nejstarší předmět zalíbení vůbec). Již v raném Řecku pak můžeme definovat ale i topos tzv. líbezného místa (locus amoenus), jehož základními složkami byl pramen či tekoucí voda, strom či hájek a trávník. 4 Taková charakteristika místa esteticky hodnotného se pak vyskytuje po celou antiku, má významné důsledky pro zahradní architekturu i architekturu a přetrvává až do novověku. Komplikovanější situace je v postoji ke krajině. Jak jsem již naznačil, sám pojem se objevuje poměrně nedávno, až v novověku. Stará řečtina tento pojem neměla, nejblíže mu byl snad meros, ve smyslu kus světa, případně si Řek pomohl termíny fýsis a Gáia. Říman pak mohl použít nejblíže dnešnímu smyslu slova krajina termínů regio, loca, popř. terra, obecně pro krajinu ve smyslu území, kraj mohlo být použito regio, loca, terra, fines. Ve smyslu krajinka, obraz se používalo regio, loca natura 1 Podrobněji viz. Stibral, Karel (2005). Proč je příroda krásná. Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán. 2 Viz např. úvodní stať k současné environmentální estetice: Dadejík, Ondřej (2010). Environmentální estetika, In Pavel Zahrádka, ed. Estetika na přelomu milénia. Brno: Barrister et Principal, s Na postupné objevování této řady upozorňoval v české estetice již Josef Durdík ve své Všeobecné estetice (1875). Praha: I. L. Kober, s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl Pěkné vylíčení takového místa najdeme mj. v Platónově dialogu Faidros (230b-c). 2

3 (nebo situ) amoenissima. Ve smyslu čistě výtvarném, jako krajinomalba se používalo od označení zahrady odvozený termín topia. 5 V podobě, jak známe tento pojem dnes, se pojem krajiny objevuje pravděpodobně až na konci 15. století, v holandštině (landschap). Byl ovšem přisouzen obrazu krajiny a nikoli krajině reálné. Byl ekvivalentem italského termínu parerga, který se používal pro výpomocné scenérie na pozadí obrazů, zobrazující povětšinou krajinu. Z holandštiny se pak tento význam rozšířil do francouzštiny i angličtiny, do posledně jmenované až na konci 16. století. V němčině měl původně význam právnický, ve smyslu určitého teritoria, geografického areálu s určitou hospodářsko-politickou vazbou na nějaké centrum, např. kus kraje s městským centrem. 6 Již z tohoto krátkého úvodu je dobře patrné, jak tento pojem patří do novověku a jeho uvažování/vnímání, i jak je pro jeho konstituci významný estetický postoj, resp. výtvarné zobrazení. Přestože má krajina i dnes nejednoznačnou definici, pro účely této práce se přeci jen pokusím jednu pracovní navrhnout (a i když výtvarný přístup výslovně není zmíněn, je přítomen stále): krajina je zrakově vnímatelná část převážně suchozemského povrchu země, který má horizont a je nahlédnutelný z distance. 7 To ovšem neznamená, že by estetické zalíbení v krajině takto definované nebylo předmětem estetického zalíbení již dříve. Podle všech dokladů se tento postoj objevuje v římském období, jak o tom svědčí např. detailní popis krajiny jako amfiteátru kolem vlastní vily z pera Plinia ml. 8, stejně jako doklady o tom, že Římané vystupovali na vyvýšeniny, aby si prohlédli krajinné celky a své stavby též situovali s ohledem na tento pohled. 9 Je ale příznačné, že s nástupem středověku doklady o tomto postoji či zálibě mizí a tento postoj je znovuobjeven v renesančním období. Z této doby pak máme také první doklady o výpravách či výletech do krajiny již nikoli z důvodů utilitárních či náboženských, ale výslovně pro estetické potěšení (jedním z prvních byl 5 Za tyto informace děkujeme Zdeňku Kratochvílovi a Luboru Kysučanovi. 6 Andrews, Malcolm (1999). Landscape and Western Art. Oxford: Oxford University Press, s Z této definice plyne, že moře není krajina, stejně tak jako nebe, byť jejich estetické kvality jsou nezpochybnitelné a k určitým krajinám svým způsobem patří (moře k pobřežní krajině, jasné nebe k Itálii atp.). Díky své proměnlivosti a neurčitosti ovšem nemohou být uchopeny stejně strukturovaně, jako krajina suchozemská. O pohledu do krajiny ovšem nemůžeme hovořit, ani když jsme v hustém pralese - nevidíme krajinu, pouze určité místo. U tohoto pojmu nehraje zásadní roli opozice přírodní x lidský původ scenérie, většinou je kombinací obojího. Může ale zahrnovat i obě krajnosti (krajina zcela divoká x městská krajina, krajina zastavěná). To, co je krajina, vychází ze zrakové zkušenosti (proto ten význam i historický původ ve výtvarném umění), další smysly nejsou konstitutivní vzhledem k naší zkušenosti s krajinou. I když pochopitelně v naší zkušenosti dotváří dojem z konkrétní krajiny (drsnost skal, vůně luk, chlad ledovců ). Nepřítomnost jiných než zrakových kvalit však nevadí našemu postoji k určitému výseku přírody jako ke krajině. Dnes je pojem krajiny používán tak často, že značně ovlivňuje naše vnímání nejenom přírodních celků a scenérií, ale i jednotlivých objektů, jako je např. kůra stromu či povrch skály vše čteme se zkušeností strukturovat vše do krajin. Viz též příspěvek H. Jarošové. 8 Plinius, Secundus, Gaius (1942). Dopisy. Praha, dopis Domitiovi Apollinarovi 47.(V6), s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl

4 pravděpodobně Aeneas Piccolomini, později papež Pius II. 10 ). Historik Jacob Burckhardt proto hovoří přímo o renesančních Italech jako prvních mezi moderními kdo mají smysl pro krásy krajiny 11 Podle Boersche 12 lze připsat takový postoj dokonce až lordu ze Shaftesbury (The Moralists, a Philosophical Rhapsody, ) a na této estetizaci celku měly mít zásadní vliv přírodní vědy. Právě tehdejší přírodní filosofie umožnila vidět krajinu jako mikrokosmos na pozadí celé přírody. To, co bylo dříve pozadí (tj. krajina), se nyní stalo objektem na myšleném pozadí (Přírody). S Boerschem sice těžko můžu souhlasit v samotném faktu estetického zalíbení v krajině či dokonce estetického postoje k ní, každopádně u Shaftesburyho bychom mohli opravdu nalézt první tematizovaný zájem o krajinu a přírodu v estetické literatuře. Estetický postoj ke krajině je zcela specifickým postojem - jak na to upozorňují současní estetikové 14 - který je vlastně zaujímán zevnitř a současně je provázen většinou tělesným pohybem, takže by snad mohl být přirovnán ke zkušenosti s architekturou, kdyby nebylo neustálé proměny (díky světlu, barvám, denní i roční době) a především základní vlastnosti pohledu do krajiny pohledu k horizontu. Otázkou je, jak dalece odlišit přírodu a kosmos, již náš estetik Josef Durdík mluví o přírodě, která je podle něj esteticky vnímána ve svém celku jako jednotný, živý organismus (nemusí jím však podle Durdíka být ve skutečnosti). 15 Otázkou je, kdy se vlastně vynoří tento postoj v historii. To nám totiž komplikuje fakt, že pojem přírody (fýsis, natura v antice) splývá v evropských jazycích většinou s přirozeností, ale i to, že je tento pojem někdy pouze ekvivalentem celku (myšleného) světa. Na přírodu a později i personifikovanou Přírodu se pak jako na vzor odvolávalo nicméně evropské umění (i jeho teorie) prakticky po celou dobu své existence, ale i řada dalších kapitol z jiných uměleckých druhů, ať již jde o literaturu či architekturu. Určitě tradiční je představa krásy přírody ve smyslu kosmu, v zásadě nevnímatelného vesmírného celku. Tuto představu sdílí evropská kultura po celou dobu svého trvání, slovo kosmos také původně označovalo v řečtině šperk, něco krásného a teprve pythagorejci ho přenesli na oblohu. 16 Rozdíl mezi už tak dost nejasnými pojmy příroda 17 (fýsis) a kosmos by vydal sám za celé pojednání. Při 10 Burkhardt, Jacob (1960). Die Kultur der Renaissance in Italien. Stuttgart, s Ibid., s Boersch, A. (1971). Landscape: Exemplar of Beauty. British Journal of Aesthetics 1, s Shaftesbury, Lord of, Cooper, Anthony, Ashley (2001). The moralists, a philosophical rhapsody, being a recital of certain conversations on natural and moral subjects, In Characteristics of Men, Manners, Opinions, Times. (Ed. L. E. Klein) Cambridge: Cambridge Univ. Press 2001, s V současné estetice se důkladné promýšlení odlišnosti estetického postoje k přírodě a umění odvíjí především od přelomové stati britského filosofa, estetika a teologa Ronalda W. Hepburna: Hepburn, Ronald W. (1963). Aesthetic appreciation of nature. In British Journal of Aesthetics 3, č. 3, s Durdík, Všeobecná aesthetika, s Příroda je pro něj v kantovském slova smyslu zákonná souvislost jevů, proto se nám líbí řád, co je chaotické, bezzákonné se nám nelíbí (to už ale trochu odporuje kantovské představě idejí vznešena). 16 Kahn, Charles H.(1992). Užití termínu KOSMOS v rané řecké filosofii, In Kosmos a živly, Praha: Oikoimenh. 17 Již např. Lovejoy identifikoval 66 různých významů pojmu příroda od antiky do 18. století (Lovejoy Arthur O. (1935). Some Meanings of 'Nature, In Lovejoy, A. O. et al. A Documentary History of Primitivism and 4

5 použití v novověkém kontextu nicméně pociťujeme akcent u termínu příroda na Durdíkem zmíněné organické, živé celistvosti, často s příklady z organizmálních objektů. Oproti tomu u kosmu je míněn především celek vesmíru v astronomických rozměrech (jakkoli byl i kosmos vnímán dříve jako živý organizmus). Důležitým proměnným faktorem je kromě komplexity objektu i vývoj estetických preferencí především v rámci (jakkoli dříve nepojmenované) kategorie krajiny, resp. krajinných prvků, která pak zpětně ovlivňovala i různou oblibu jednotlivých objektů i různých typů místa. Jedná se o změnu od preferencí krajiny užitkové (rurální, pastevecké, zemědělské), vycházející z člověkem obhospodařované úrodné roviny směrem ke krajině divoké, ke krajině lesů a hor a posléze i bažin a pouští. Na počátku nalezneme jednoznačnou preferenci prvního typu, který je v zásadě definován v bukolické a pastorální poezii alexandrijské (Theokritos) ve 3. st. př. n. l. a pak znovu vyzvednut básníky ranného římského císařství (Vergilius, Horatius, Ovidius). Teprve v průběhu 18. století však v Evropě nalezneme opravdový obdiv ke krajině volné, resp. divoké krajině lesů a hor, považovaných dříve za objekty buď nehodné zájmu nebo vysloveně nehezké. Tohoto rychlého zvratu si všimla (především na příkladu hor) již dříve řada myslitelů 19. století, mj. Alexandr von Humboldt, Friedrich Schiller či John Ruskin. 18 Ve století dvacátém se tato změna stala předmětem komplexních pojednání, z nichž jedna z nejznámějších byla průkopnická monografie o vnímání hor Marjorje Hope Nicolson Mountain Gloom, Mountain Glory. The Developement of the Aesthetics of the Infinite (1959) 19, později následována dalšími pracemi, např. v několika jazycích publikované Góry Niewzruszone Jacka Woźniakowkého (něm. Die Wildnis: zur Deutungsgeschichte d. Berges in der europeischen Neuzeit, 1987). V anglickém kontextu ovšem existují i práce důkladně zpracovávající určité období těchto proměn, jako např. The Search for the Picturesque Malcolma Andrewse (1989), zaměřující se na 18. století v Británii. V českém překladu nedávno vyšla též velmi známá kniha Simona Schamy Paměť a krajina (1995, čes. 2007), která se věnuje především vztahu k lesům, horám a vodám. V českém kontextu pak připomeňme práci Hany Librové Láska ke krajině? z r U všech těchto textů dochází často k určitým nedorozuměním autoři většinou vychází z vývoje umění (prakticky výhradně z literatury a výtvarného umění) a považují tento vývoj někdy za doklad estetického zalíbení v přírodě, krajině. Příkladem mohou být i podstatně starší práce Adolfa Bieseho. 20 To je ale velmi diskutabilní. Umělecké dílo může být sice dokladem zaujetí estetického Related Ideas. Baltimore: Johns Hopkins University Press, s ). K pojmu přírody komplexněji též např. Picht, Georg (1989). Der Begriff der Natur und seine Geschichte. Stuttgart: Klett-Cotta. 18 Humboldt, Alexander, von (1993). Kosmos. Entwurf einer physischen Weltbeschreibung, II.díl. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, s Tyto publikace viz bibliografie. 20 např. Biese, Adolf (1888). Die Entwicklung des Naturgefühls im Mittelalter und in der Neuzeit. Leipzig; Biese, Adolf (1926). Das Naturgefühl im Wandel der Zeiten. Leipzig. 5

6 postoje jejich tvůrce k danému objektu, ale nikoliv ještě vlastního zalíbení. Co je považováno za pěkné na obraze, zdaleka nemusí být považováno za pěkné ve skutečnosti! Známá helénistická plastika opilé žebračky nesvědčí přeci o estetickém zalíbení v ošklivých starých opilcích, ale o proměně chápání pojetí uměleckého díla. A obdobné se týká právě zmiňovaných lesů a hor však ještě Denis Diderot (oproti Britům se už ovšem jednalo o zastaralý názor) výslovně píše o tom, že Lesy, hory propasti, chaos, stařecké vrásky, smrtelná sinalost, následky nemoci se mohou líbit v malířství, ne však ve skutečnosti. 21 Právě na nemožnost dokládat oblibu hor či lesů jejich uměleckým zobrazením upozorňuje třeba např. Umberto Eco ve svých Dějinách krásy (2005). 22 Dokladem estetického zájmu o přírodu sice může být i umění, musí však být doplňováno (což autoři jako Nicolsonová i Andrews nicméně činí) především přímými doklady z reflexe estetických zážitků z per cestovatelů, turistů, výletníků a v neposlední řadě právě z děl filosoficko-estetických. Pokud píšeme o zvratech v estetickém postoji, resp. v estetických preferencí a jejich hodnotách, nalezneme zajímavé zvraty právě ve filosofické estetice. Ta od 18. století nejen reflektuje změny dobových preferencí, ale přímo je inspiruje, podněcuje a tříbí. Na počátku filosofických úvah nad krásou přírody stojí již zmiňovaný lord ze Shaftesbury, který ve svém již zmiňovaném dialogu The Moralists, a Philosophical Rhapsody opěvuje přírodu volnou, protože taková vzešla z božích rukou a lidské ruce ji pouze kazí. U Shaftesburyho najdeme i již zmiňované zalíbení nad celkem přírody i krajiny i mnoho pozdějších motivů 23, proč je příroda oceňována. Hory či výslovnou divočinu ještě ovšem nezdůrazňuje, spíše jen v opozici vůči dle něj ošklivého geometrizovaného francouzského parku. Není náhodou, že Shaftesbury byl i jedním z inspirátorů anglického krajinářského parku, ale i nových pohledů na přírodní národy, na pojetí tzv. vznešeného divocha (noble savage). Obdiv k přírodnímu estetičnu, ale i nové ocenění negeometrizované přírody nalezneme i u dalších britských myslitelů jako byl Joseph Addison (The Pleasures of Imagination, 1712) 24, ale především u Edmunda Burka (Philosophical Enquiry into the Origin of Our Ideas of the Sublime and Beautiful, 1757), jehož dílo bude ještě podrobněji zmíněno v kapitole Karla Stibrala. Právě v Británii se asi masověji poprvé během století zájem obrací od ideálních pastorálních scenérií dle vzoru římských básníků i malířů 17. století (Lorrain, Poussin) založených na zkušenosti s italskou krajinou k výslovně asymetrickým, divokým scenériím vlastní přírody. 25 Tento vývoj pak provází i zájem o estetické kategorie malebna (Gilpin, Price) a vznešena (Dennis, Baillie, Burke), používané nyní často právě při popisu estetického zážitku z přírody. 21 Diderot, Denis (1990). Filosofické úvahy o původu a povaze krásna, In Výbor z díla. Praha, s Eco, Umberto (2005). Dějiny krásy. Praha: Argo, s mj. u něj najdeme jako snad u prvního novověkého myslitele koncept nezainteresovanosti estetického zalíbení. 24 Zejm. Addison, J., Steele, R., and others (1967). The Spectator III (ed. G. Smith). London-New York, s , No Tyto změny detailně popisuje Andrews, Malcolm (1989).: The Search for the Picturesque. Landscape Aesthetics and Tourism in Britain, Stanford: Stanford Univ. Press. 6

7 Na kontinentu najdeme první dílo věnované estetice přírody přímo v roce, kdy publikoval Baumgarten svůj spis Aesthetica (1750), považovaný za zakladatelskou práci oboru. Shodou okolností vyšlo tehdy i mnohem méně citované, přitom pro naši oblast významné dílo ze stejné wolffovskoleibnizovské myšlenkové školy Johanna Georga Sulzera, švýcarského filosofa a matematika. Ten ve svém díle Rozpravy o kráse přírody (Unterredung über die Schönheit der Natur, 1750) na rozdíl od Britů naopak poukazoval na řád a uspořádanost přírody a potřebu především přírodovědeckých znalostí pro hlubší zážitek z jejích krás. Jeho dílo ale nevyvolalo zásadní ohlas, to mnohem spíše podnítil zájem o přírodní krásy venkova, ale především hor a lesů a vůbec divokých scenérií francouzský filosof a literát Jean Jacques Rousseau, jehož práce vycházely především v průběhu padesátých a šedesátých let 18. století. Opět jsou pro něj obdiv divokých scenérií určující náboženské motivy Bůh přece nestvořil přírodu geometricky uspořádanou jako architekti francouzských zahrad. 26 Pro Rousseaua již estetické zalíbení v přírodě je přímo náboženským aktem, je modlitbou k jejímu tvůrci. Asi nejzásadnější událostí pro filosofickou estetiku přírody však měla Kritika soudnosti (Kritik der Urteilskraft) Immanuela Kanta z r Zakladatelskou roli pro následující století nelze u tohoto vrcholu Kantova kritického projektu přecenit. Z tohoto důvodu věnujeme v naší publikaci Kantově estetice a její následné reflexi nejdelší kapitolu od Vlastimila Zátky. Platí-li obecně pro Kantovu estetickou teorii, že následující vývoj v této oblasti je do dnešních dnů více či méně otevřeným dialogem s Kantovým pojetím, platí to asi nevýrazněji v případě jeho estetiky přírody. V Kantově estetice je dnes hledán jak zdroj, jehož lze, nebo spíše bylo by dobré ho využít (protože řada současných environmentálních estetiků se k němu staví kriticky) pro rehabilitaci teoretického i skutečného zájmu o tuto dimenzi estetična, tak i viník, jenž měl k degradaci téhož zásadním způsobem přispět. Kant zachovává z důvodů hluboko uložených v konstrukci své kritické filosofie preferenci přírodního krásna před uměleckou, která je ostatně typická pro celé 18. století. Sám však ve svém díle reformuluje a novým způsobem propojuje řadu tradičních pojmů (vkus, génius, umění aj.), a to způsobem, který dovolí pokantovským autorům odsunout téma krásné a vznešené přírody stranou, nebo jej podřadit kráse uměleckých děl. Na druhé straně však místy překvapivá preference neživé přírody před živou a živé přírody 27, která není z lidského hlediska účelná před tou, která účelná je, exemplifikuje jeden z centrálních bodů Kantovy estetické teorie, založené na klíčovém pojmu tzv. reflektující soudnosti. Jelikož posuzování krásy je podle Kanta především v kompetenci této schopnosti mysli, mohou být za krásné (či vznešené) prohlášeny pouze ty objekty, pro které není určující žádný pojem, nebo které se každému určitému pojmu vzpírají. 28 Přírodní krása je tak v jistém 26 Rousseau jednoznačně upřednostňuje přírodu divokou před přírodou ovlivněnou člověkem. Přesto při srovnání města s venkovem dává přednost venkovu, ba na řadě míst venkovskou krajinu či venkov doporučuje. 27 Zejména u vznešena jsou to velehory, bouřící oceán, bouřková mračná, sopky, mocné řeky. Srov. Kant, Immanuel (1975). Kritika soudnosti. Praha: Odeon, s. 82, To samozřejmě v některých případech nevylučuje možnou klasifikaci těchto objektů z hlediska určující soudnosti. V takovém případě však podle Kanta tyto objekty prostřednictvím nějakého určitého pojmu 7

8 smyslu přímo úměrná neurčitosti kognitivně neosvojené, nedomestikované přírody. Podle Kanta je ničení toho jak poukazuje Rodolphe Gasché co je v přírodě krásné (i když neživé, nebo pro nás přímo nevyužitelné) protikladné mravní povinnosti člověka vůči sobě samému, neboť to oslabuje či zcela popírá cit, který, ačkoli sám není mravní, stále zůstává tou dispozicí senzibility, která mravní dimenzi zakládá, přesněji řečeno, připravuje pro ni půdu. V tomto smyslu pak Kantovo pojetí estetiky zůstává zdrojem pro založení takového vztahu k přírodě, který ji respektuje v její jinakosti, aniž by ji však stavěl proti člověku, resp. aniž by příroda nutně přestávala být původním místem lidského života (tzn. místem, které člověk nutně využívá pro udržení a rozvíjení svého života). Estetický vztah přírody se v tomto světle stává jednou z možností, jak nahlédnout a zachovat reciproční vztah mezi člověkem a přírodou, aniž by se ta či ona strana dostávala do fatální podřízenosti vůči té druhé. Ačkoli lze v Kantově pojetí krásné a vznešené přírody spatřovat určitý vrchol, nenásledoval překvapivě zvýšený zájem o estetiku přírody, ale naopak nastal náhlý zlom. Jak shrnuje situaci v současnosti Adorno (1970), pro teorii je přírodní krásno, kterého se týkala nejpronikavější vymezení v Kritice soudnosti, sotva již tématem. Ne proto, že podle Hegelovy teorie by bylo ve skutečnosti překonáno něčím vyšším: bylo prostě potlačeno. 29 Adorno přičítá tento zlom jednak Schillerovu pojednání O půvabu a důstojnosti (Über Anmut und Würde, 1793), kde již je v rámci pojetí svobody příroda příkladem determinismu. Přitom je paradoxní, že 19. století jde v zájmu a obdivu o estetické stránky přírody ještě dál namísto filosofické estetiky je zde hlavním inspirátorem opět umění, především výtvarné a literatura, ale též umělecká kritika a přírodní vědy. I z dědictví 19. století vyplývá proto velký zájem této publikace jak o přírodní vědy, tak o umění. Málokteré období přineslo pro prohloubení estetického postoje k přírodě tolik, jako romantismus. Romantici vzdorovali odkouzlení světa osvícenstvím a opět se snažili vrátit do přírody duchovní hodnoty. V přírodě na rozdíl od klasicistů i novoklasicistů ovšem neviděli jen ideální harmonii, ale i její stinné, temné stránky (Nachtseiten). Na rozdíl od Rousseaua a dalších také tak jednoznačně nepoložili proti sobě (či pod sebe) přírodu a umění. Příroda sice byl vzor, ale do její tvořivosti patřila i tvořivost člověka. Novalis ve svém Modrém květu (Heinrich von Ofterdingen, 1802) píše: Pokud se týká obrazů, je příroda nejskvělejší učitelkou. Vytváří nesčetné krásné i podivuhodné podoby Máme zálibu ve zpěvu slavíka, v šumění větru a v nádherných světlech, barvách a podobách, protože působí příjemně na naše smysl; a poněvadž naše smysly jsou takto uzpůsobeny přírodou, která vytváří poznáváme, nebo na nich máme prostřednictvím nějakého pojmu jinou formu žádosti či zájmu (intelektuálního, empirického, mravního). 29 Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos, s

9 skutečnost, líbí se nám i její umělé napodobení. I sama příroda chce vychutnati požitek ze své umělecké tvořivosti a proto se proměnila v lidi, v nichž se sama těší ze své velkoleposti 30 Protože romantik nazírá na přírodu jako na umělecké dílo, je schopen provádět jak upozorňuje Adorno 31 i jakousi estetickou kritiku krajiny, přírody, což pro člověka naší doby vůbec není běžné. Humboldt i Goethe jsou podle Adorna ještě schopni bez pocitu nepatřičnosti vytýkat krajině, že jí chybí stromy či že by bylo dobré posunout skupinu stromů více doprava, navrhují změny celých pohoří a zejména Humboldt rád tvoří i žebříčky krásy. S romantickým obdivem ke krásám divoké přírody souvisí i zakládání prvních chráněných územípralesů, která vznikala především v zemích s vlivem německého myšlení a romantismu, v Německu, Finsku a Čechách. Najdeme ovšem i individuální ochranářské činy umělců, jako vykoupení vrb určených k pokácení malířem Friedrichem či vykoupení půdy, po které měla vést železnice básníkem Wordsworthem. Silný vliv postoje k umění na postoj k přírodě je vidět i ve spojení přírodní památka, které použil poprvé právě Alexandr von Humboldt r Romantismus byl sice kolem půli století v umění vystřídán realismem, stejně jako byla romantická věda naturfilosofie vytlačena pozitivismem, přesto romantické myšlenky žily dále a v zásadě se v následujícím období periodicky obrozovaly. Příkladem osobnosti, jejíž dílo sice spadá především do druhé půli století, ale východisky i celým myšlením je silně romantické, je John Ruskin, který bude připomenut v kapitole zpracované Bohuslavem Binkou. Na romantické ideje především pak navázali též hlasatelé obdivu k divočině 33 v americkém prostředí. Američtí transcendentalisté (Emerson, Thoreau) založili specifickou tradici, poměrně nezávislou na kontinentálním myšlení a následovanou řadou dalších amerických myslitelů. Mezi ně patřili i zakladatelé prvních amerických národních parků jako John Muir či Aldo Leopold, kteří po sobě zanechali též řadu textů. V dalším sledu připomeňme alespoň rámcově některé směry, které se v druhé půli 19. století na rozvíjení estetického citu Evropana pro přírodu podílejí zmiňovaný realismus směřuje ke krajině jako autonomní hodnotě a všímá si prostých, neokázalých scenérií, impresionismus naopak zvyšuje citlivost pro prchavou atmosféru i barevnost a světelné efekty. Symbolismus naopak pro tajemnost a symbolický význam přírodních objektů, tzv. náladová krajinomalba (Stimmungslandschaft) pak pro ztišené a klidné scenérie domácích terénů. Vůbec se v této době krajinomalba, konečně považovaná za žánr rovnocenný jiným, významně podílí na definování národní sebeidentifikace s krajinou a její krása hraje pochopitelně zásadní roli. 30 Novalis (1940). Modrý květ. Praha, s Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos, s Maximovič, Rudolf (1942). Příspěvek k dějinám ochrany přírody. Zprávy památkové péče, s Je třeba si ovšem připomenout, že právě Thoreau byl hlasatelem především divokosti (wildniss) jako principu, a teprve v druhé řadě divočiny ve smyslu divokých lesů, skal a bažin (wilderness). 9

10 Před přelomem století se pak objevuje třeba dekadence, vytvářející cit pro fantaskní až halucinogenní, ale i morbidní krajiny, současně i secese výrazně kooperující se soudobou vitalistickou biologií a formující nové tvarosloví založené na pojmech proudící životní síly, s těžištěm převážně ve vegetativním tvarosloví. Přestože nelze než souhlasit s tvrzením Adorna o vymizení zájmu o přírodní krásno z filosofické estetiky, najdeme přeci jen v 19. století texty některých estetiků, pojednávajících o tomto problému. Často jsou ovšem ovlivněné přírodními vědami, zejména biologií, např. u Theodora Vischera. Obdobně nejvýznamnější čeští estetici konce 19. století Josef Durdík a Otakar Hostinský věnují přírodnímu krásnu pozornost. Nemělo by se zapomenout ovšem ani na nevydané dílo Průklesť ku ladovědě Františka Matouše Klácela (1868-9) a především objemný, více jak čtyřsetstránkový spis jeho kolegy z augustiniánského kláštera v Brně Františka Theodora Bratránka Beiträge zu einer Aesthetik der Pflanzenwelt (1853). Na konci 19. století se ovšem objevuje už i únava z obdivu ke krásám přírody, a podle kunsthistorika Petra Wittlicha 34 jsou to především dekadenti, kteří píší o své únavě z krás krajiny či přímo o pohrdání přírodou a přirozeností a začínají vzývat umělou rafinovanost. Na ně pak naváží avantgardy, jakkoli se od dekadentů distancující, a začnou obdivovat pokrok lidské společnosti ztělesněný v konstrukcích nejen sociální, ale i technologické povahy. Obdiv futuristů ke karosériím rychlých aut či lokomotiv budiž příkladem. Ve dvacátém století pak projde zájem o estetiku přírody různými vlnami zájmu a to i jak ve smyslu zájmu společnosti a evropské kultury, tak estetiky jako filosofické disciplíny. Na počátku století ještě doznívá zájem o přírodu nejen na řadě krajinářských pláten, ale především v různých společenských aktivitách, od okrašlovacích spolků přes různé svazy na zvelebování domoviny, mládežnicko-turistické spolky až po cílevědomou právní ochranu přírody. Otázkou ovšem zůstává, jak dalece bylo v širších vrstvách sdíleno estetické zalíbení z estetických scenérií divokých, jako lesů a hor. Zůstalo zjevně totiž omezeno na tehdy poměrně úzkou vrstvu středostavovských městských elit. Jak píše rozzlobeně Josef Váchal v Šumavě umírající a romantické (1931): Bezzemci i podnikatelé do vnitra lesů se tlačící a venkovský rázu Našich z Holečka lid, jemuž jako tvoru nábožensky založenému příroda a zvláště les nikdy k srdci nepřirostly,. 35 Divočejší scenérie se dočkaly ochrany i téměř zbožnění v širším měřítku ovšem v Německu. Obdiv k nim bohužel splynul s nacionální problematikou (např. hnutí Blut und Boden) či fatálními rasovými teoriemi německých biologů i nacistických ideologů. Propagace divoké přírody i její ochrana nacistickým Německem, spolu s rozsáhlým zpustošením Evropy válkou obdiv k divočině značně zdiskreditovala a měla za následek odklon od vzývání přírody i od jejích krás všeobecně. K tomu se přidala ještě zmiňovaná tendence levicových avantgard i intelektuálů velebit pokrok a dělnickou třídou poznamenané scenérie (kouřící továrny, přehrady atd.), takže v padesátých letech můžeme zažít přímo jakési minimum v rámci evropské kultury co do zájmu o estetiku přírody (jakkoli v té době samozřejmě nacházíme protipříklady v rámci organické abstrakce i organické 34 Wittlich, Petr (1987). Umění a život. Doba secese. Praha: Artia, s Váchal, Josef (2008). Šumava umírající a romantická. Praha-Litomyšl: Paseka, s

11 architektury předznamenávající další vývojový zlom). Přírodní krásy jakoby již patřily k překonanému starému věku. A nebyl to jen sovětský blok se svým socialistickým realismem a marx-leninskou estetikou, kdo se o krásy přírody nezajímal. Jak ukazuje např. v textu o J. P. Sartrovi Hana Librová 36, okázalé pohrdání vším přírodním patřilo k dobrému tónu i mezi intelektuální elitou na druhé straně železné opony. Situace se začíná měnit v šedesátých letech. Vyrůstá generace nezatížená v dospívání válkou a kriticky se stavící ke konzumnímu životu svých rodičů. Současně se začínají stále jasněji projevovat temné stránky technologického pokroku, rodí se environmentální hnutí, obracející pozornost k přírodě. Též ideje této generace květinových dětí míří k vzývání přirozenosti, a tedy k přírodě. Obrat nastává i v umění, kde se na konci šedesátých let objevuje land art, umění zasazující svá díla do krajiny a nikoli galerií (byť v počátcích k přírodě rozhodně ne příliš šetrné), s přírodou pak pracuje i řada konceptuálního umění či body artu. Na poli teorie můžeme sledovat obdobnou trajektorii. Od úplného vytěsnění zájmu o estetickou dimenzi přírody v první polovině dvacátého století, přes postupné uvědomování si nepatřičnosti a především neodůvodněnosti tohoto stavu, ke stále většímu vyrovnávání pozice přírodní estetické dimenze s uměleckou. Nejvlivnější anglo-americké antologie estetiky z padesátých a šedesátých let minulého století neobsahují jedinou studii věnovanou přírodnímu estetičnu a situace na kontinentu nebyla radikálně odlišná. Přesto lze v těchto letech zaznamenat dvě důležité události. V rámci nastupující a posléze dominantní větve estetických zkoumání v anglosaském světě analytické estetiky je to zveřejnění již citované průlomové studie Ronalda W. Hepburna Současná estetika a opomíjení přírodní krásy (Contemporary Aesthetics and the Neglect of Natural Beauty, 1963). 37 Přibližně ve stejnou dobu nezávisle uvažuje o postavení přírodního krásna v německé jazykové oblasti již citovaný Theodor W. Adorno, jehož myšlenky byly posmrtně publikovány v jeho nedokončené Estetické teorii (Ästhetische Theorie 1970). Obě díla měla na další vývoj estetického zkoumání přírody zásadní vliv. Hepburnovy poznámky se stávají zakládajícím textem pro pozdější vznik a rozvoj tzv. environmentální estetiky (Allen Carlson, Arnold Berleant) a obdobný vliv můžeme zaznamenat i u kontinentálních autorů (Martin Seel). Jedním z centrálních momentů současných diskusí je nikoli překvapivě vztah k tradičnímu pojmovému aparátu estetiky, a především pak k jejímu kantovskému založení. Výchozím postojem razantním způsobem se prosazující environmentální estetiky je snaha o revizi klíčových bodů nejen kantovské tradice (nezainteresovanost, estetická zkušenost, estetický postoj), v protikladu ke kontinentálním estetikům. Revizi jsou ovšem podrobovány především v environmentální estetice i klasické pojmy přírody a krajiny. Podle některých vůdčích postav tohoto proudu zkoumání jsou tyto 36 Librová, Hana (2009). Protipřírodní subkultura: plod civilizace, ideová opozice, estetická póza, In Stibral, K., Dadejík, O. (Eds.): Krása, krajina, příroda I., s blíže k Hepburnovi viz. Dadejík, Ondřej (2007). Znovuzrození přírodní krásy: Ronald W. Hepburn. Estetika 1-4/, s

12 pojmy překážkou pro vytvoření průchodného a přírodě adekvátního modelu jejího vnímání i hodnocení. Hlavní alternativou je pro tyto autory pojem environmentu, jenž by měl zabránit konfúzím, jež jsou tradičními pojmy vyvolávány. Pojem přírody je podle těchto autorů příliš mnohoznačný a za současného stavu všudypřítomné lidské invaze do přírodního světa těžko použitelný. Pojem krajiny je zase vzhledem ke kulturní podmíněnosti a historii krajinných prostředí zavádějící, protože nepřesný. Těmito estetiky nově zaváděný pojem environment by měl proto nahradit jak pojem přírody ve smyslu nevnímatelného univerza všeho dění, tak pojem přírody jako krajiny ve smyslu vnímatelného výseku světa kolem nás. Diskuse nad těmito tématy a vůbec nad nejrůznějšími aspekty estetické dimenze přírody estetika živé a neživé přírody, vztah přírodního estetična k uměleckému, estetiky krajiny se staly v každém případě během posledních desetiletí jedním z předních témat filosofické estetiky jako disciplíny a staly se předmětem nejen ojedinělých článků, ale předmětem řady antologií, monografií a konferencí. Tato publikace, navazující na hojně navštívenou dvoudenní konferenci, budiž v našem českém prostředí jedním z prvních pokusů zachytit téma estetiky přírody v co největší šíři. Tento text je přepracovanou částí publikace psaných autorem v rámci společné kapitoly Stibral, Karel, Dadejík, Ondřej (2009). Úvod: Krása, krajina, příroda, In Stibral, K., Dadejík, O.(eds.): Krása, krajina, příroda I., s Literatura Addison, J., Steele, R., and others (1967). The Spectator III (ed. G. Smith). London-New York, (No ), s Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos. Andrews, Malcolm (1989).: The Search for the Picturesque. Landscape Aesthetics and Tourism in Britain, Stanford: Stanford Univ. Press. Andrews, Malcolm (1999). Landscape and Western Art. Oxford: Oxford University Press. Biese, Adolf (1888). Die Entwicklung des Naturgefühls im Mittelalter und in der Neuzeit. Leipzig Biese, Adolf (1926). Das Naturgefühl im Wandel der Zeiten. Leipzig. Boersch, A. (1971). Landscape: Exemplar of Beauty. British Journal of Aesthetics, 1, s Burkhardt, Jacob (1960) Die Kultur der Renaissance in Italien. Stuttgart. Carlson, Allen & Lintott, Sheila (Eds.) (2008). Nature, Aesthetics, and Environmentalism. From Beauty to Duty. New York: Columbia University Press. 12

13 Dadejík, Ondřej (2007). Znovuzrození přírodní krásy: Ronald W. Hepburn. Estetika, 1-4, s Dadejík, Ondřej (2010). Environmentální estetika, In Pavel Zahrádka, ed. Estetika na přelomu milénia. Brno: Barrister et Principal, s Diderot, Denis (1990). Filosofické úvahy o původu a povaze krásna, In Výbor z díla. Praha 1 Durdík, Josef (1875). Všeobecná estetika. Praha: I. L. Kober. Eco, Umberto (2005). Dějiny krásy. Praha: Argo. Humboldt, Alexander, von (1993). Kosmos. Entwurf einer physischen Weltbeschreibung, II.díl. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Kahn, Charles H.(1992). Užití termínu KOSMOS v rané řecké filosofii, In Kosmos a živly, Praha: Oikoimenh. Kant, Immanuel (1975). Kritika soudnosti. Praha: Odeon. Librová, Hana (2009). Protipřírodní subkultura: plod civilizace, ideová opozice, estetická póza, In Stibral, K., Dadejík, O. (Eds.): Krása, krajina, příroda I., s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl Lovejoy Arthur O. (1935). Some Meanings of 'Nature, In Lovejoy, A. O. et al. A Documentary History of Primitivism and Related Ideas. Baltimore: Johns Hopkins University Press, s ). Maximovič, Rudolf (1942). Příspěvek k dějinám ochrany přírody. Zprávy památkové péče, s Nicolson, Marjorie H. (1959. Mountain Gloom, Mountain Glory. The Development of the Aesthetics of the Infinite. New York: Cornell University Press. Novalis (1940). Modrý květ. Praha. Picht, Georg (1989). Der Begriff der Natur und seine Geschichte. Stuttgart: Klett-Cotta. Plinius, Secundus, Gaius (1942). Dopisy. Praha. Shaftesbury, Lord of, Cooper, Anthony, Ashley (2001). The moralists, a philosophical rhapsody, being a recital of certain conversations on natural and moral subjects, In Characteristics of Men, Manners, Opinions, Times. (Ed. L. E. Klein) Cambridge: Cambridge Univ. Press 2001, s Serres, Michel (1991). Skutečnosti. Scientia & Philosophia, 2, s Schama, Simon. (2007.) Krajina a paměť. Praha: Argo-Dokořán. Stibral, Karel (2005). Proč je příroda krásná. Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán. Tatarkiewicz, Władysław (1980). The Aesthetic Experience: History of the Concept. In A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinu Nijhoff, s Váchal, Josef (2008). Šumava umírající a romantická. Praha-Litomyšl: Paseka. Wittlich, Petr (1987). Umění a život. Doba secese. Praha: Artia. Woźniakowski, Jacek. (1974). Góry niewzruszone. O różnych wyobrażeniach przyrody w dziejach nowożytnej kultury europejskiej. Warszawa: Czytelnik. Woźniakowski, Jacek. (1987). Die Wildnis: Zur Deutungsgeschichte des Berges in der europäischen Neuzeit. Frankfurt: Suhrkamp. 13

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové vymezení Předmět Dějiny umění integruje žákovské výstupy vzdělávací

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

2010 Moře Stromy Běhy 2009 10s běhu Rostliny 2008 Říp 2007 Záznamy Dvojice

2010 Moře Stromy Běhy 2009 10s běhu Rostliny 2008 Říp 2007 Záznamy Dvojice Ondřej Bouška portfolio 2010 Moře Stromy Běhy 2009 10s běhu Rostliny 2008 Říp 2007 Záznamy Dvojice Moře 2010 11 barevných fotografií á 53.5 x 80 cm Běhy 2010 kniha, 40 stran černobílé fotografie, karton

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Téma IV-V. Environmentální sociologie

Téma IV-V. Environmentální sociologie Environmentální sociologie. Téma IV-V Environmentální diskurz: proměny a typologie environmentálního diskurzu, mocenské vztahy a environmentální (ne)spravedlnost Diskurz Diskurz - je určitým souborem příběhů,

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

marek trizuljak sklokrajina

marek trizuljak sklokrajina marek trizuljak sklokrajina 21. 9. 22. 11. 2013 moře II., tavená skleněná plastika marek trizuljak sklokrajina s markem trizuljakem jsem se seznámil (dnes se tomu nechce věřit) před více než dvaceti lety.

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Renesanční pedagogika (14. 16. stol.) intenzivní kulturní a hospodářský rozvoj v Evropě nové možnosti pro lidi, vznik nových manufaktur, oslabení vlivu církve, objevné cesty (Asie, Afrika, Amerika); rozvoj

Více

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2.

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus 7.PREROMANTISMUS PREROMANTISMUS 2. polovina 18. století zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus Ossianovy zpěvy zdůrazňuje právo autora řídit se víc citem než rozumem Fonthill

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. Pravěké umění rozdělení na Paleolit, Mezolit a Neolit; malířství, sochařství, keramika, megalitické

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabízí ve dnech 18. - 21. 11. 2014 všem zájemcům o studium dějin umění volný vstup do přednášek, seminářů a

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 82-41-M/17 MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA ŠVP FILMOVÁ A TELEVIZNÍ TVORBA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 82-41-M/17 MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA ŠVP FILMOVÁ A TELEVIZNÍ TVORBA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2013 v oboru: 82-41-M/17 MULTIMEDIÁLNÍ TVORBA ŠVP FILMOVÁ A TELEVIZNÍ TVORBA Ředitel školy vyhlašuje v souladu s 79 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Cíl Identifikace možností a bariér případného využití konceptu

Více

- prezentace lokální jedinečnosti ve formě PR kampaně v mediích v rámci Evropy

- prezentace lokální jedinečnosti ve formě PR kampaně v mediích v rámci Evropy Mise: Dlouhodobě zachovat a podpořit atmosféru tradičních Vánoc s naším Ježíškem. Proměnit roztříštěnou podobu veřejné vánoční atmosféry, skrze jednoznačný symbol Našeho Ježíška a znovu vytvořit kouzlo

Více

ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ

ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ ARCHITEKTURA DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

NE-KONEČNÉ Daniela Halová

NE-KONEČNÉ Daniela Halová NE-KONEČNÉ Daniela Halová Ateliér konceptuální tvorby, VI.ročník Akademický rok 2010/2011 Vedoucí diplomové práce: prof. Miloš Šejn Oponent: Ivan Pinkava Úvod Cílem, k němuž směřuje veškerý život, je smrt.

Více

Humanismus a renesance (Itálie)

Humanismus a renesance (Itálie) Humanismus a renesance (Itálie) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012) VY_32_INOVACE_VYC27 Hlavní autoři Humanismus a renesance Hlavní autoři Dante Alighieri Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio Niccolò Machiavelli

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

Opakování: rysy romantismu

Opakování: rysy romantismu Romantismus Opakování: rysy romantismu Opakování: rysy romantismu Opakování: rysy romantismu Další znaky romantismu Populární žánry Převažuje spíše poezie, především lyrická poezie Hodně se tvoří lyrickoepické

Více

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období:

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Termíny konání profilových zkoušek jarního období 1. 4.

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

MAPUJEME V KRAJINĚ - Materiál pro učitele -

MAPUJEME V KRAJINĚ - Materiál pro učitele - MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA MAPUJEME V KRAJINĚ - Materiál pro učitele - Brno 2014 Materiál byl zpracován v rámci projektu CZ.1.07/1.3.41/02.0044 Učitel přírodovědy, nejmodernější technologie

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika 1. 100 aktivit, her a učebních strategií ve výuce cizích jazyků : praktické návody, jak zpříjemnit výuku studentům i sobě / Amy Buttner ; [překlad Irena Ellis] --

Více

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět Vlastivěda

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014 Herní způsob převyprávění historických příběhů v roli jako vhodná příležitost k započetí širší diskuse o významných osobnostech a událostech v dějinách Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Magická síla přírody a lidského umu

Magická síla přírody a lidského umu Luhačovice Město Luhačovice, cestovní agentura Luha Info Městské informační středisko Masarykova 950, 763 26 Luhačovice tel./fax: 577 133 980, tel.: 577 132 341 e-mail: luhainfo@mesto.luhacovice.cz Magická

Více

Historie matematiky a informatiky

Historie matematiky a informatiky Evropský sociální fond Investujeme do vaší budoucnosti Historie matematiky a informatiky 2014 Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT v Praze 1 Co je matematika? Matematika

Více

Narozen 1810 v Praze Básník, prozaik, ochotník (jako ochotník se seznámil s Eleonorou Šomkovou - Lori) Nejvýznamnější představitel českého romantismu

Narozen 1810 v Praze Básník, prozaik, ochotník (jako ochotník se seznámil s Eleonorou Šomkovou - Lori) Nejvýznamnější představitel českého romantismu Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 23.01.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_20_CJL_L Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území

Historie krajiny. Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku. Historie území Krajinná archeologie aneb dějepis v lokálním měřítku Historie krajiny Archeologie krajiny, krajinná architektura, historický vývoj krajinného pokryvu a využití půdy archeologické objekty (středověk): zděné

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880

Více

Končí mayský kalendář opravdu 21.12.2012?

Končí mayský kalendář opravdu 21.12.2012? Končí mayský kalendář opravdu 21.12.2012? JAN VONDRÁK, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Mayská civilizace na území dnešního Mexika, měla vyspělou matematiku, zemědělství, budovala obřadní náboženská střediska

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Seminář pro učitele geografie

Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Prezentace připravované učebnice Myšlení v globálních a evropských souvislostech Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Mgr. Zuzana Houdková Seminář pro učitele geografie Dílčí témata:

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014

ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ. Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 ÚSTAV ROMÁNSKÝCH STUDIÍ Oddělení italianistiky urs.ff.cuni.cz Den otevřených dveří FF UK 11. 1. 2014 KDO JSME Oddělení italianistiky součástí Ústavu románských studií (ÚRS) Realizuje výuku stud. programu

Více

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz)

Logický důsledek. Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Logický důsledek Petr Kuchyňka (7765@mail.muni.cz) Úvod P 1 Logický důsledek je hlavním předmětem zájmu logiky. Je to relace mezi premisami a závěry logicky platných úsudků: v logicky platném úsudku závěr

Více

Předmluva ke druhému vydání

Předmluva ke druhému vydání PŘEDMLUVA 9 Předmluva ke druhému vydání Od prvního vydání této knihy uplynuly už skoro dva roky, což je v dnešním světě urychlené komunikace a informační záplavy relativně dlouhá doba. I v debatě o globálním

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučovací předmět dějepis je nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je úzce spjat s dalšími předměty - zeměpisem, literaturou a jazyky,

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.28. Dějiny umění

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.28. Dějiny umění 4.8.28. Dějiny umění Seminář si volí studenti septim nebo oktáv. Dotace předmětu je dvouhodinová. Seminář je zaměřen na prohloubení znalostí učiva dějin umění, které studenti získali ve výtvarné výchově,

Více

od erodovaného stavitelství zpět k udržitelné architektuře

od erodovaného stavitelství zpět k udržitelné architektuře od erodovaného stavitelství zpět k udržitelné architektuře Úvod: stavitelství a energetika si přivlastnily péči o trvale udržitelný rozvoj: jak to dopadá na prostředí, vytvářené stavební činností člověka

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 6. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Studenti si volí semináře s celkovou dotací 4 hodiny týdně. Nabízené semináře mají dotaci 1 hodinu, resp. 2 hodiny týdně. Student si tedy může navolit

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Příloha č.1 Znázornění světa podle představ Strabóna

Příloha č.1 Znázornění světa podle představ Strabóna Příloha č.1 Znázornění světa podle představ Strabóna In: Pothecary, S.: The European provinces: Strabo as evidence. In: Dueck,D. Lindsay,H. Pothecary,S.(ed.): Strabo s cultural Geography. The making of

Více

Vážení přátelé, Vzdělávací akce jsou rozděleny do následujících kategorií:

Vážení přátelé, Vzdělávací akce jsou rozděleny do následujících kategorií: NABÍDKA PROGRAMŮ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY ROK 2015/2016 KONTAKTY: Lucie Strbačková, DiS. lstrbackova@mvk.cz tel.: 575 755 142 tel.: 575 755 151 Mgr. Jana Machalová jmachalova@mvk.cz tel.: 575 755 143 tel.: 575

Více

Stručná historie geografie. Otakar ČERBA

Stručná historie geografie. Otakar ČERBA Stručná historie geografie Otakar ČERBA Uplatnění geografických znalostí Obchodní cesty Vojenská tažení Náboženské poutě Stavba obydlí Zemědělská výroba Těžba surovin Zakreslování jednoduchých plánků lovišť

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více