K historii estetického vnímání přírody

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "K historii estetického vnímání přírody"

Transkript

1 Doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D. K historii estetického vnímání přírody Studijní text pro předmět Ekologie Doktorské studium Fakulta architektury ČVUT v Praze Praha,

2 Estetické zalíbení v přírodě považujeme dnes za něco zcela samozřejmého a tzv. přirozeného. Člověk, kterému se hnusí kvetoucí jabloň, alpské panorama, šumavské lesy či pohled na sluncem ozářenou kvetoucí louku v nás vyvolá nejspíše dojem něčeho chorobného. Přesto minimálně jeden z vyjmenovaných, či spíše dva, takové pocity standardně vzbuzovaly ještě relativně nedávno, před dvěmi až třemi sty lety. Jistě nalézáme zalíbení v některých objektech přírody zalíbení napříč časem i kulturami, ale to, které objekty to jsou se může poměrně radikálně proměňovat. Nacházení krásy v přírodě má tedy např. v evropské kultuře dlouhou tradici, ale tak, jak toto zalíbení chápeme dnes především, tj. jako zalíbení v krajině, je poměrně nedlouhé. Nebudu se v textu o tomto rozsahu pouštět do detailního historického líčení 1, ani do diskuse nad specifičností estetického zalíbení v přírodě v rámci bohatých diskusí současné estetiky 2, pokusím pouze o rámcové zachycení hlavních vývojových tendencí. Pokud budeme evropskou kulturu zkoumat již od jejích počátků v antickém Řecku, jsme schopni sledovat nejen proměny v samotném zaměření estetického postoje vzhledem k estetickým objektům rozmanité komplexity, nýbrž i proměny preferencí v rámci již ustaveného spektra možných estetických objektů k čemuž se dostanu níže. Co do výběru komplexity objektu můžeme v evropské kultuře obecně nalézt řadu: jednotlivý přírodní objekt-místo (tj. určité objekty v prostoru) krajina příroda - kosmos (Vesmír). 3 Z perspektivy dnešní estetiky jsme pak podle některých autorů dospěli (např. Carlson aj.) do stadia nové rekonceptualizace, která převádí výše uvedenou řadu pod pojem jediný pod pojem environment. Jednotlivý přírodní objekt byl vnímán jako předmět estetického postoje již odedávna (a pokud sem začleníme lidské tělo, pak asi jako historicky nejstarší předmět zalíbení vůbec). Již v raném Řecku pak můžeme definovat ale i topos tzv. líbezného místa (locus amoenus), jehož základními složkami byl pramen či tekoucí voda, strom či hájek a trávník. 4 Taková charakteristika místa esteticky hodnotného se pak vyskytuje po celou antiku, má významné důsledky pro zahradní architekturu i architekturu a přetrvává až do novověku. Komplikovanější situace je v postoji ke krajině. Jak jsem již naznačil, sám pojem se objevuje poměrně nedávno, až v novověku. Stará řečtina tento pojem neměla, nejblíže mu byl snad meros, ve smyslu kus světa, případně si Řek pomohl termíny fýsis a Gáia. Říman pak mohl použít nejblíže dnešnímu smyslu slova krajina termínů regio, loca, popř. terra, obecně pro krajinu ve smyslu území, kraj mohlo být použito regio, loca, terra, fines. Ve smyslu krajinka, obraz se používalo regio, loca natura 1 Podrobněji viz. Stibral, Karel (2005). Proč je příroda krásná. Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán. 2 Viz např. úvodní stať k současné environmentální estetice: Dadejík, Ondřej (2010). Environmentální estetika, In Pavel Zahrádka, ed. Estetika na přelomu milénia. Brno: Barrister et Principal, s Na postupné objevování této řady upozorňoval v české estetice již Josef Durdík ve své Všeobecné estetice (1875). Praha: I. L. Kober, s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl Pěkné vylíčení takového místa najdeme mj. v Platónově dialogu Faidros (230b-c). 2

3 (nebo situ) amoenissima. Ve smyslu čistě výtvarném, jako krajinomalba se používalo od označení zahrady odvozený termín topia. 5 V podobě, jak známe tento pojem dnes, se pojem krajiny objevuje pravděpodobně až na konci 15. století, v holandštině (landschap). Byl ovšem přisouzen obrazu krajiny a nikoli krajině reálné. Byl ekvivalentem italského termínu parerga, který se používal pro výpomocné scenérie na pozadí obrazů, zobrazující povětšinou krajinu. Z holandštiny se pak tento význam rozšířil do francouzštiny i angličtiny, do posledně jmenované až na konci 16. století. V němčině měl původně význam právnický, ve smyslu určitého teritoria, geografického areálu s určitou hospodářsko-politickou vazbou na nějaké centrum, např. kus kraje s městským centrem. 6 Již z tohoto krátkého úvodu je dobře patrné, jak tento pojem patří do novověku a jeho uvažování/vnímání, i jak je pro jeho konstituci významný estetický postoj, resp. výtvarné zobrazení. Přestože má krajina i dnes nejednoznačnou definici, pro účely této práce se přeci jen pokusím jednu pracovní navrhnout (a i když výtvarný přístup výslovně není zmíněn, je přítomen stále): krajina je zrakově vnímatelná část převážně suchozemského povrchu země, který má horizont a je nahlédnutelný z distance. 7 To ovšem neznamená, že by estetické zalíbení v krajině takto definované nebylo předmětem estetického zalíbení již dříve. Podle všech dokladů se tento postoj objevuje v římském období, jak o tom svědčí např. detailní popis krajiny jako amfiteátru kolem vlastní vily z pera Plinia ml. 8, stejně jako doklady o tom, že Římané vystupovali na vyvýšeniny, aby si prohlédli krajinné celky a své stavby též situovali s ohledem na tento pohled. 9 Je ale příznačné, že s nástupem středověku doklady o tomto postoji či zálibě mizí a tento postoj je znovuobjeven v renesančním období. Z této doby pak máme také první doklady o výpravách či výletech do krajiny již nikoli z důvodů utilitárních či náboženských, ale výslovně pro estetické potěšení (jedním z prvních byl 5 Za tyto informace děkujeme Zdeňku Kratochvílovi a Luboru Kysučanovi. 6 Andrews, Malcolm (1999). Landscape and Western Art. Oxford: Oxford University Press, s Z této definice plyne, že moře není krajina, stejně tak jako nebe, byť jejich estetické kvality jsou nezpochybnitelné a k určitým krajinám svým způsobem patří (moře k pobřežní krajině, jasné nebe k Itálii atp.). Díky své proměnlivosti a neurčitosti ovšem nemohou být uchopeny stejně strukturovaně, jako krajina suchozemská. O pohledu do krajiny ovšem nemůžeme hovořit, ani když jsme v hustém pralese - nevidíme krajinu, pouze určité místo. U tohoto pojmu nehraje zásadní roli opozice přírodní x lidský původ scenérie, většinou je kombinací obojího. Může ale zahrnovat i obě krajnosti (krajina zcela divoká x městská krajina, krajina zastavěná). To, co je krajina, vychází ze zrakové zkušenosti (proto ten význam i historický původ ve výtvarném umění), další smysly nejsou konstitutivní vzhledem k naší zkušenosti s krajinou. I když pochopitelně v naší zkušenosti dotváří dojem z konkrétní krajiny (drsnost skal, vůně luk, chlad ledovců ). Nepřítomnost jiných než zrakových kvalit však nevadí našemu postoji k určitému výseku přírody jako ke krajině. Dnes je pojem krajiny používán tak často, že značně ovlivňuje naše vnímání nejenom přírodních celků a scenérií, ale i jednotlivých objektů, jako je např. kůra stromu či povrch skály vše čteme se zkušeností strukturovat vše do krajin. Viz též příspěvek H. Jarošové. 8 Plinius, Secundus, Gaius (1942). Dopisy. Praha, dopis Domitiovi Apollinarovi 47.(V6), s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl

4 pravděpodobně Aeneas Piccolomini, později papež Pius II. 10 ). Historik Jacob Burckhardt proto hovoří přímo o renesančních Italech jako prvních mezi moderními kdo mají smysl pro krásy krajiny 11 Podle Boersche 12 lze připsat takový postoj dokonce až lordu ze Shaftesbury (The Moralists, a Philosophical Rhapsody, ) a na této estetizaci celku měly mít zásadní vliv přírodní vědy. Právě tehdejší přírodní filosofie umožnila vidět krajinu jako mikrokosmos na pozadí celé přírody. To, co bylo dříve pozadí (tj. krajina), se nyní stalo objektem na myšleném pozadí (Přírody). S Boerschem sice těžko můžu souhlasit v samotném faktu estetického zalíbení v krajině či dokonce estetického postoje k ní, každopádně u Shaftesburyho bychom mohli opravdu nalézt první tematizovaný zájem o krajinu a přírodu v estetické literatuře. Estetický postoj ke krajině je zcela specifickým postojem - jak na to upozorňují současní estetikové 14 - který je vlastně zaujímán zevnitř a současně je provázen většinou tělesným pohybem, takže by snad mohl být přirovnán ke zkušenosti s architekturou, kdyby nebylo neustálé proměny (díky světlu, barvám, denní i roční době) a především základní vlastnosti pohledu do krajiny pohledu k horizontu. Otázkou je, jak dalece odlišit přírodu a kosmos, již náš estetik Josef Durdík mluví o přírodě, která je podle něj esteticky vnímána ve svém celku jako jednotný, živý organismus (nemusí jím však podle Durdíka být ve skutečnosti). 15 Otázkou je, kdy se vlastně vynoří tento postoj v historii. To nám totiž komplikuje fakt, že pojem přírody (fýsis, natura v antice) splývá v evropských jazycích většinou s přirozeností, ale i to, že je tento pojem někdy pouze ekvivalentem celku (myšleného) světa. Na přírodu a později i personifikovanou Přírodu se pak jako na vzor odvolávalo nicméně evropské umění (i jeho teorie) prakticky po celou dobu své existence, ale i řada dalších kapitol z jiných uměleckých druhů, ať již jde o literaturu či architekturu. Určitě tradiční je představa krásy přírody ve smyslu kosmu, v zásadě nevnímatelného vesmírného celku. Tuto představu sdílí evropská kultura po celou dobu svého trvání, slovo kosmos také původně označovalo v řečtině šperk, něco krásného a teprve pythagorejci ho přenesli na oblohu. 16 Rozdíl mezi už tak dost nejasnými pojmy příroda 17 (fýsis) a kosmos by vydal sám za celé pojednání. Při 10 Burkhardt, Jacob (1960). Die Kultur der Renaissance in Italien. Stuttgart, s Ibid., s Boersch, A. (1971). Landscape: Exemplar of Beauty. British Journal of Aesthetics 1, s Shaftesbury, Lord of, Cooper, Anthony, Ashley (2001). The moralists, a philosophical rhapsody, being a recital of certain conversations on natural and moral subjects, In Characteristics of Men, Manners, Opinions, Times. (Ed. L. E. Klein) Cambridge: Cambridge Univ. Press 2001, s V současné estetice se důkladné promýšlení odlišnosti estetického postoje k přírodě a umění odvíjí především od přelomové stati britského filosofa, estetika a teologa Ronalda W. Hepburna: Hepburn, Ronald W. (1963). Aesthetic appreciation of nature. In British Journal of Aesthetics 3, č. 3, s Durdík, Všeobecná aesthetika, s Příroda je pro něj v kantovském slova smyslu zákonná souvislost jevů, proto se nám líbí řád, co je chaotické, bezzákonné se nám nelíbí (to už ale trochu odporuje kantovské představě idejí vznešena). 16 Kahn, Charles H.(1992). Užití termínu KOSMOS v rané řecké filosofii, In Kosmos a živly, Praha: Oikoimenh. 17 Již např. Lovejoy identifikoval 66 různých významů pojmu příroda od antiky do 18. století (Lovejoy Arthur O. (1935). Some Meanings of 'Nature, In Lovejoy, A. O. et al. A Documentary History of Primitivism and 4

5 použití v novověkém kontextu nicméně pociťujeme akcent u termínu příroda na Durdíkem zmíněné organické, živé celistvosti, často s příklady z organizmálních objektů. Oproti tomu u kosmu je míněn především celek vesmíru v astronomických rozměrech (jakkoli byl i kosmos vnímán dříve jako živý organizmus). Důležitým proměnným faktorem je kromě komplexity objektu i vývoj estetických preferencí především v rámci (jakkoli dříve nepojmenované) kategorie krajiny, resp. krajinných prvků, která pak zpětně ovlivňovala i různou oblibu jednotlivých objektů i různých typů místa. Jedná se o změnu od preferencí krajiny užitkové (rurální, pastevecké, zemědělské), vycházející z člověkem obhospodařované úrodné roviny směrem ke krajině divoké, ke krajině lesů a hor a posléze i bažin a pouští. Na počátku nalezneme jednoznačnou preferenci prvního typu, který je v zásadě definován v bukolické a pastorální poezii alexandrijské (Theokritos) ve 3. st. př. n. l. a pak znovu vyzvednut básníky ranného římského císařství (Vergilius, Horatius, Ovidius). Teprve v průběhu 18. století však v Evropě nalezneme opravdový obdiv ke krajině volné, resp. divoké krajině lesů a hor, považovaných dříve za objekty buď nehodné zájmu nebo vysloveně nehezké. Tohoto rychlého zvratu si všimla (především na příkladu hor) již dříve řada myslitelů 19. století, mj. Alexandr von Humboldt, Friedrich Schiller či John Ruskin. 18 Ve století dvacátém se tato změna stala předmětem komplexních pojednání, z nichž jedna z nejznámějších byla průkopnická monografie o vnímání hor Marjorje Hope Nicolson Mountain Gloom, Mountain Glory. The Developement of the Aesthetics of the Infinite (1959) 19, později následována dalšími pracemi, např. v několika jazycích publikované Góry Niewzruszone Jacka Woźniakowkého (něm. Die Wildnis: zur Deutungsgeschichte d. Berges in der europeischen Neuzeit, 1987). V anglickém kontextu ovšem existují i práce důkladně zpracovávající určité období těchto proměn, jako např. The Search for the Picturesque Malcolma Andrewse (1989), zaměřující se na 18. století v Británii. V českém překladu nedávno vyšla též velmi známá kniha Simona Schamy Paměť a krajina (1995, čes. 2007), která se věnuje především vztahu k lesům, horám a vodám. V českém kontextu pak připomeňme práci Hany Librové Láska ke krajině? z r U všech těchto textů dochází často k určitým nedorozuměním autoři většinou vychází z vývoje umění (prakticky výhradně z literatury a výtvarného umění) a považují tento vývoj někdy za doklad estetického zalíbení v přírodě, krajině. Příkladem mohou být i podstatně starší práce Adolfa Bieseho. 20 To je ale velmi diskutabilní. Umělecké dílo může být sice dokladem zaujetí estetického Related Ideas. Baltimore: Johns Hopkins University Press, s ). K pojmu přírody komplexněji též např. Picht, Georg (1989). Der Begriff der Natur und seine Geschichte. Stuttgart: Klett-Cotta. 18 Humboldt, Alexander, von (1993). Kosmos. Entwurf einer physischen Weltbeschreibung, II.díl. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, s Tyto publikace viz bibliografie. 20 např. Biese, Adolf (1888). Die Entwicklung des Naturgefühls im Mittelalter und in der Neuzeit. Leipzig; Biese, Adolf (1926). Das Naturgefühl im Wandel der Zeiten. Leipzig. 5

6 postoje jejich tvůrce k danému objektu, ale nikoliv ještě vlastního zalíbení. Co je považováno za pěkné na obraze, zdaleka nemusí být považováno za pěkné ve skutečnosti! Známá helénistická plastika opilé žebračky nesvědčí přeci o estetickém zalíbení v ošklivých starých opilcích, ale o proměně chápání pojetí uměleckého díla. A obdobné se týká právě zmiňovaných lesů a hor však ještě Denis Diderot (oproti Britům se už ovšem jednalo o zastaralý názor) výslovně píše o tom, že Lesy, hory propasti, chaos, stařecké vrásky, smrtelná sinalost, následky nemoci se mohou líbit v malířství, ne však ve skutečnosti. 21 Právě na nemožnost dokládat oblibu hor či lesů jejich uměleckým zobrazením upozorňuje třeba např. Umberto Eco ve svých Dějinách krásy (2005). 22 Dokladem estetického zájmu o přírodu sice může být i umění, musí však být doplňováno (což autoři jako Nicolsonová i Andrews nicméně činí) především přímými doklady z reflexe estetických zážitků z per cestovatelů, turistů, výletníků a v neposlední řadě právě z děl filosoficko-estetických. Pokud píšeme o zvratech v estetickém postoji, resp. v estetických preferencí a jejich hodnotách, nalezneme zajímavé zvraty právě ve filosofické estetice. Ta od 18. století nejen reflektuje změny dobových preferencí, ale přímo je inspiruje, podněcuje a tříbí. Na počátku filosofických úvah nad krásou přírody stojí již zmiňovaný lord ze Shaftesbury, který ve svém již zmiňovaném dialogu The Moralists, a Philosophical Rhapsody opěvuje přírodu volnou, protože taková vzešla z božích rukou a lidské ruce ji pouze kazí. U Shaftesburyho najdeme i již zmiňované zalíbení nad celkem přírody i krajiny i mnoho pozdějších motivů 23, proč je příroda oceňována. Hory či výslovnou divočinu ještě ovšem nezdůrazňuje, spíše jen v opozici vůči dle něj ošklivého geometrizovaného francouzského parku. Není náhodou, že Shaftesbury byl i jedním z inspirátorů anglického krajinářského parku, ale i nových pohledů na přírodní národy, na pojetí tzv. vznešeného divocha (noble savage). Obdiv k přírodnímu estetičnu, ale i nové ocenění negeometrizované přírody nalezneme i u dalších britských myslitelů jako byl Joseph Addison (The Pleasures of Imagination, 1712) 24, ale především u Edmunda Burka (Philosophical Enquiry into the Origin of Our Ideas of the Sublime and Beautiful, 1757), jehož dílo bude ještě podrobněji zmíněno v kapitole Karla Stibrala. Právě v Británii se asi masověji poprvé během století zájem obrací od ideálních pastorálních scenérií dle vzoru římských básníků i malířů 17. století (Lorrain, Poussin) založených na zkušenosti s italskou krajinou k výslovně asymetrickým, divokým scenériím vlastní přírody. 25 Tento vývoj pak provází i zájem o estetické kategorie malebna (Gilpin, Price) a vznešena (Dennis, Baillie, Burke), používané nyní často právě při popisu estetického zážitku z přírody. 21 Diderot, Denis (1990). Filosofické úvahy o původu a povaze krásna, In Výbor z díla. Praha, s Eco, Umberto (2005). Dějiny krásy. Praha: Argo, s mj. u něj najdeme jako snad u prvního novověkého myslitele koncept nezainteresovanosti estetického zalíbení. 24 Zejm. Addison, J., Steele, R., and others (1967). The Spectator III (ed. G. Smith). London-New York, s , No Tyto změny detailně popisuje Andrews, Malcolm (1989).: The Search for the Picturesque. Landscape Aesthetics and Tourism in Britain, Stanford: Stanford Univ. Press. 6

7 Na kontinentu najdeme první dílo věnované estetice přírody přímo v roce, kdy publikoval Baumgarten svůj spis Aesthetica (1750), považovaný za zakladatelskou práci oboru. Shodou okolností vyšlo tehdy i mnohem méně citované, přitom pro naši oblast významné dílo ze stejné wolffovskoleibnizovské myšlenkové školy Johanna Georga Sulzera, švýcarského filosofa a matematika. Ten ve svém díle Rozpravy o kráse přírody (Unterredung über die Schönheit der Natur, 1750) na rozdíl od Britů naopak poukazoval na řád a uspořádanost přírody a potřebu především přírodovědeckých znalostí pro hlubší zážitek z jejích krás. Jeho dílo ale nevyvolalo zásadní ohlas, to mnohem spíše podnítil zájem o přírodní krásy venkova, ale především hor a lesů a vůbec divokých scenérií francouzský filosof a literát Jean Jacques Rousseau, jehož práce vycházely především v průběhu padesátých a šedesátých let 18. století. Opět jsou pro něj obdiv divokých scenérií určující náboženské motivy Bůh přece nestvořil přírodu geometricky uspořádanou jako architekti francouzských zahrad. 26 Pro Rousseaua již estetické zalíbení v přírodě je přímo náboženským aktem, je modlitbou k jejímu tvůrci. Asi nejzásadnější událostí pro filosofickou estetiku přírody však měla Kritika soudnosti (Kritik der Urteilskraft) Immanuela Kanta z r Zakladatelskou roli pro následující století nelze u tohoto vrcholu Kantova kritického projektu přecenit. Z tohoto důvodu věnujeme v naší publikaci Kantově estetice a její následné reflexi nejdelší kapitolu od Vlastimila Zátky. Platí-li obecně pro Kantovu estetickou teorii, že následující vývoj v této oblasti je do dnešních dnů více či méně otevřeným dialogem s Kantovým pojetím, platí to asi nevýrazněji v případě jeho estetiky přírody. V Kantově estetice je dnes hledán jak zdroj, jehož lze, nebo spíše bylo by dobré ho využít (protože řada současných environmentálních estetiků se k němu staví kriticky) pro rehabilitaci teoretického i skutečného zájmu o tuto dimenzi estetična, tak i viník, jenž měl k degradaci téhož zásadním způsobem přispět. Kant zachovává z důvodů hluboko uložených v konstrukci své kritické filosofie preferenci přírodního krásna před uměleckou, která je ostatně typická pro celé 18. století. Sám však ve svém díle reformuluje a novým způsobem propojuje řadu tradičních pojmů (vkus, génius, umění aj.), a to způsobem, který dovolí pokantovským autorům odsunout téma krásné a vznešené přírody stranou, nebo jej podřadit kráse uměleckých děl. Na druhé straně však místy překvapivá preference neživé přírody před živou a živé přírody 27, která není z lidského hlediska účelná před tou, která účelná je, exemplifikuje jeden z centrálních bodů Kantovy estetické teorie, založené na klíčovém pojmu tzv. reflektující soudnosti. Jelikož posuzování krásy je podle Kanta především v kompetenci této schopnosti mysli, mohou být za krásné (či vznešené) prohlášeny pouze ty objekty, pro které není určující žádný pojem, nebo které se každému určitému pojmu vzpírají. 28 Přírodní krása je tak v jistém 26 Rousseau jednoznačně upřednostňuje přírodu divokou před přírodou ovlivněnou člověkem. Přesto při srovnání města s venkovem dává přednost venkovu, ba na řadě míst venkovskou krajinu či venkov doporučuje. 27 Zejména u vznešena jsou to velehory, bouřící oceán, bouřková mračná, sopky, mocné řeky. Srov. Kant, Immanuel (1975). Kritika soudnosti. Praha: Odeon, s. 82, To samozřejmě v některých případech nevylučuje možnou klasifikaci těchto objektů z hlediska určující soudnosti. V takovém případě však podle Kanta tyto objekty prostřednictvím nějakého určitého pojmu 7

8 smyslu přímo úměrná neurčitosti kognitivně neosvojené, nedomestikované přírody. Podle Kanta je ničení toho jak poukazuje Rodolphe Gasché co je v přírodě krásné (i když neživé, nebo pro nás přímo nevyužitelné) protikladné mravní povinnosti člověka vůči sobě samému, neboť to oslabuje či zcela popírá cit, který, ačkoli sám není mravní, stále zůstává tou dispozicí senzibility, která mravní dimenzi zakládá, přesněji řečeno, připravuje pro ni půdu. V tomto smyslu pak Kantovo pojetí estetiky zůstává zdrojem pro založení takového vztahu k přírodě, který ji respektuje v její jinakosti, aniž by ji však stavěl proti člověku, resp. aniž by příroda nutně přestávala být původním místem lidského života (tzn. místem, které člověk nutně využívá pro udržení a rozvíjení svého života). Estetický vztah přírody se v tomto světle stává jednou z možností, jak nahlédnout a zachovat reciproční vztah mezi člověkem a přírodou, aniž by se ta či ona strana dostávala do fatální podřízenosti vůči té druhé. Ačkoli lze v Kantově pojetí krásné a vznešené přírody spatřovat určitý vrchol, nenásledoval překvapivě zvýšený zájem o estetiku přírody, ale naopak nastal náhlý zlom. Jak shrnuje situaci v současnosti Adorno (1970), pro teorii je přírodní krásno, kterého se týkala nejpronikavější vymezení v Kritice soudnosti, sotva již tématem. Ne proto, že podle Hegelovy teorie by bylo ve skutečnosti překonáno něčím vyšším: bylo prostě potlačeno. 29 Adorno přičítá tento zlom jednak Schillerovu pojednání O půvabu a důstojnosti (Über Anmut und Würde, 1793), kde již je v rámci pojetí svobody příroda příkladem determinismu. Přitom je paradoxní, že 19. století jde v zájmu a obdivu o estetické stránky přírody ještě dál namísto filosofické estetiky je zde hlavním inspirátorem opět umění, především výtvarné a literatura, ale též umělecká kritika a přírodní vědy. I z dědictví 19. století vyplývá proto velký zájem této publikace jak o přírodní vědy, tak o umění. Málokteré období přineslo pro prohloubení estetického postoje k přírodě tolik, jako romantismus. Romantici vzdorovali odkouzlení světa osvícenstvím a opět se snažili vrátit do přírody duchovní hodnoty. V přírodě na rozdíl od klasicistů i novoklasicistů ovšem neviděli jen ideální harmonii, ale i její stinné, temné stránky (Nachtseiten). Na rozdíl od Rousseaua a dalších také tak jednoznačně nepoložili proti sobě (či pod sebe) přírodu a umění. Příroda sice byl vzor, ale do její tvořivosti patřila i tvořivost člověka. Novalis ve svém Modrém květu (Heinrich von Ofterdingen, 1802) píše: Pokud se týká obrazů, je příroda nejskvělejší učitelkou. Vytváří nesčetné krásné i podivuhodné podoby Máme zálibu ve zpěvu slavíka, v šumění větru a v nádherných světlech, barvách a podobách, protože působí příjemně na naše smysl; a poněvadž naše smysly jsou takto uzpůsobeny přírodou, která vytváří poznáváme, nebo na nich máme prostřednictvím nějakého pojmu jinou formu žádosti či zájmu (intelektuálního, empirického, mravního). 29 Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos, s

9 skutečnost, líbí se nám i její umělé napodobení. I sama příroda chce vychutnati požitek ze své umělecké tvořivosti a proto se proměnila v lidi, v nichž se sama těší ze své velkoleposti 30 Protože romantik nazírá na přírodu jako na umělecké dílo, je schopen provádět jak upozorňuje Adorno 31 i jakousi estetickou kritiku krajiny, přírody, což pro člověka naší doby vůbec není běžné. Humboldt i Goethe jsou podle Adorna ještě schopni bez pocitu nepatřičnosti vytýkat krajině, že jí chybí stromy či že by bylo dobré posunout skupinu stromů více doprava, navrhují změny celých pohoří a zejména Humboldt rád tvoří i žebříčky krásy. S romantickým obdivem ke krásám divoké přírody souvisí i zakládání prvních chráněných územípralesů, která vznikala především v zemích s vlivem německého myšlení a romantismu, v Německu, Finsku a Čechách. Najdeme ovšem i individuální ochranářské činy umělců, jako vykoupení vrb určených k pokácení malířem Friedrichem či vykoupení půdy, po které měla vést železnice básníkem Wordsworthem. Silný vliv postoje k umění na postoj k přírodě je vidět i ve spojení přírodní památka, které použil poprvé právě Alexandr von Humboldt r Romantismus byl sice kolem půli století v umění vystřídán realismem, stejně jako byla romantická věda naturfilosofie vytlačena pozitivismem, přesto romantické myšlenky žily dále a v zásadě se v následujícím období periodicky obrozovaly. Příkladem osobnosti, jejíž dílo sice spadá především do druhé půli století, ale východisky i celým myšlením je silně romantické, je John Ruskin, který bude připomenut v kapitole zpracované Bohuslavem Binkou. Na romantické ideje především pak navázali též hlasatelé obdivu k divočině 33 v americkém prostředí. Američtí transcendentalisté (Emerson, Thoreau) založili specifickou tradici, poměrně nezávislou na kontinentálním myšlení a následovanou řadou dalších amerických myslitelů. Mezi ně patřili i zakladatelé prvních amerických národních parků jako John Muir či Aldo Leopold, kteří po sobě zanechali též řadu textů. V dalším sledu připomeňme alespoň rámcově některé směry, které se v druhé půli 19. století na rozvíjení estetického citu Evropana pro přírodu podílejí zmiňovaný realismus směřuje ke krajině jako autonomní hodnotě a všímá si prostých, neokázalých scenérií, impresionismus naopak zvyšuje citlivost pro prchavou atmosféru i barevnost a světelné efekty. Symbolismus naopak pro tajemnost a symbolický význam přírodních objektů, tzv. náladová krajinomalba (Stimmungslandschaft) pak pro ztišené a klidné scenérie domácích terénů. Vůbec se v této době krajinomalba, konečně považovaná za žánr rovnocenný jiným, významně podílí na definování národní sebeidentifikace s krajinou a její krása hraje pochopitelně zásadní roli. 30 Novalis (1940). Modrý květ. Praha, s Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos, s Maximovič, Rudolf (1942). Příspěvek k dějinám ochrany přírody. Zprávy památkové péče, s Je třeba si ovšem připomenout, že právě Thoreau byl hlasatelem především divokosti (wildniss) jako principu, a teprve v druhé řadě divočiny ve smyslu divokých lesů, skal a bažin (wilderness). 9

10 Před přelomem století se pak objevuje třeba dekadence, vytvářející cit pro fantaskní až halucinogenní, ale i morbidní krajiny, současně i secese výrazně kooperující se soudobou vitalistickou biologií a formující nové tvarosloví založené na pojmech proudící životní síly, s těžištěm převážně ve vegetativním tvarosloví. Přestože nelze než souhlasit s tvrzením Adorna o vymizení zájmu o přírodní krásno z filosofické estetiky, najdeme přeci jen v 19. století texty některých estetiků, pojednávajících o tomto problému. Často jsou ovšem ovlivněné přírodními vědami, zejména biologií, např. u Theodora Vischera. Obdobně nejvýznamnější čeští estetici konce 19. století Josef Durdík a Otakar Hostinský věnují přírodnímu krásnu pozornost. Nemělo by se zapomenout ovšem ani na nevydané dílo Průklesť ku ladovědě Františka Matouše Klácela (1868-9) a především objemný, více jak čtyřsetstránkový spis jeho kolegy z augustiniánského kláštera v Brně Františka Theodora Bratránka Beiträge zu einer Aesthetik der Pflanzenwelt (1853). Na konci 19. století se ovšem objevuje už i únava z obdivu ke krásám přírody, a podle kunsthistorika Petra Wittlicha 34 jsou to především dekadenti, kteří píší o své únavě z krás krajiny či přímo o pohrdání přírodou a přirozeností a začínají vzývat umělou rafinovanost. Na ně pak naváží avantgardy, jakkoli se od dekadentů distancující, a začnou obdivovat pokrok lidské společnosti ztělesněný v konstrukcích nejen sociální, ale i technologické povahy. Obdiv futuristů ke karosériím rychlých aut či lokomotiv budiž příkladem. Ve dvacátém století pak projde zájem o estetiku přírody různými vlnami zájmu a to i jak ve smyslu zájmu společnosti a evropské kultury, tak estetiky jako filosofické disciplíny. Na počátku století ještě doznívá zájem o přírodu nejen na řadě krajinářských pláten, ale především v různých společenských aktivitách, od okrašlovacích spolků přes různé svazy na zvelebování domoviny, mládežnicko-turistické spolky až po cílevědomou právní ochranu přírody. Otázkou ovšem zůstává, jak dalece bylo v širších vrstvách sdíleno estetické zalíbení z estetických scenérií divokých, jako lesů a hor. Zůstalo zjevně totiž omezeno na tehdy poměrně úzkou vrstvu středostavovských městských elit. Jak píše rozzlobeně Josef Váchal v Šumavě umírající a romantické (1931): Bezzemci i podnikatelé do vnitra lesů se tlačící a venkovský rázu Našich z Holečka lid, jemuž jako tvoru nábožensky založenému příroda a zvláště les nikdy k srdci nepřirostly,. 35 Divočejší scenérie se dočkaly ochrany i téměř zbožnění v širším měřítku ovšem v Německu. Obdiv k nim bohužel splynul s nacionální problematikou (např. hnutí Blut und Boden) či fatálními rasovými teoriemi německých biologů i nacistických ideologů. Propagace divoké přírody i její ochrana nacistickým Německem, spolu s rozsáhlým zpustošením Evropy válkou obdiv k divočině značně zdiskreditovala a měla za následek odklon od vzývání přírody i od jejích krás všeobecně. K tomu se přidala ještě zmiňovaná tendence levicových avantgard i intelektuálů velebit pokrok a dělnickou třídou poznamenané scenérie (kouřící továrny, přehrady atd.), takže v padesátých letech můžeme zažít přímo jakési minimum v rámci evropské kultury co do zájmu o estetiku přírody (jakkoli v té době samozřejmě nacházíme protipříklady v rámci organické abstrakce i organické 34 Wittlich, Petr (1987). Umění a život. Doba secese. Praha: Artia, s Váchal, Josef (2008). Šumava umírající a romantická. Praha-Litomyšl: Paseka, s

11 architektury předznamenávající další vývojový zlom). Přírodní krásy jakoby již patřily k překonanému starému věku. A nebyl to jen sovětský blok se svým socialistickým realismem a marx-leninskou estetikou, kdo se o krásy přírody nezajímal. Jak ukazuje např. v textu o J. P. Sartrovi Hana Librová 36, okázalé pohrdání vším přírodním patřilo k dobrému tónu i mezi intelektuální elitou na druhé straně železné opony. Situace se začíná měnit v šedesátých letech. Vyrůstá generace nezatížená v dospívání válkou a kriticky se stavící ke konzumnímu životu svých rodičů. Současně se začínají stále jasněji projevovat temné stránky technologického pokroku, rodí se environmentální hnutí, obracející pozornost k přírodě. Též ideje této generace květinových dětí míří k vzývání přirozenosti, a tedy k přírodě. Obrat nastává i v umění, kde se na konci šedesátých let objevuje land art, umění zasazující svá díla do krajiny a nikoli galerií (byť v počátcích k přírodě rozhodně ne příliš šetrné), s přírodou pak pracuje i řada konceptuálního umění či body artu. Na poli teorie můžeme sledovat obdobnou trajektorii. Od úplného vytěsnění zájmu o estetickou dimenzi přírody v první polovině dvacátého století, přes postupné uvědomování si nepatřičnosti a především neodůvodněnosti tohoto stavu, ke stále většímu vyrovnávání pozice přírodní estetické dimenze s uměleckou. Nejvlivnější anglo-americké antologie estetiky z padesátých a šedesátých let minulého století neobsahují jedinou studii věnovanou přírodnímu estetičnu a situace na kontinentu nebyla radikálně odlišná. Přesto lze v těchto letech zaznamenat dvě důležité události. V rámci nastupující a posléze dominantní větve estetických zkoumání v anglosaském světě analytické estetiky je to zveřejnění již citované průlomové studie Ronalda W. Hepburna Současná estetika a opomíjení přírodní krásy (Contemporary Aesthetics and the Neglect of Natural Beauty, 1963). 37 Přibližně ve stejnou dobu nezávisle uvažuje o postavení přírodního krásna v německé jazykové oblasti již citovaný Theodor W. Adorno, jehož myšlenky byly posmrtně publikovány v jeho nedokončené Estetické teorii (Ästhetische Theorie 1970). Obě díla měla na další vývoj estetického zkoumání přírody zásadní vliv. Hepburnovy poznámky se stávají zakládajícím textem pro pozdější vznik a rozvoj tzv. environmentální estetiky (Allen Carlson, Arnold Berleant) a obdobný vliv můžeme zaznamenat i u kontinentálních autorů (Martin Seel). Jedním z centrálních momentů současných diskusí je nikoli překvapivě vztah k tradičnímu pojmovému aparátu estetiky, a především pak k jejímu kantovskému založení. Výchozím postojem razantním způsobem se prosazující environmentální estetiky je snaha o revizi klíčových bodů nejen kantovské tradice (nezainteresovanost, estetická zkušenost, estetický postoj), v protikladu ke kontinentálním estetikům. Revizi jsou ovšem podrobovány především v environmentální estetice i klasické pojmy přírody a krajiny. Podle některých vůdčích postav tohoto proudu zkoumání jsou tyto 36 Librová, Hana (2009). Protipřírodní subkultura: plod civilizace, ideová opozice, estetická póza, In Stibral, K., Dadejík, O. (Eds.): Krása, krajina, příroda I., s blíže k Hepburnovi viz. Dadejík, Ondřej (2007). Znovuzrození přírodní krásy: Ronald W. Hepburn. Estetika 1-4/, s

12 pojmy překážkou pro vytvoření průchodného a přírodě adekvátního modelu jejího vnímání i hodnocení. Hlavní alternativou je pro tyto autory pojem environmentu, jenž by měl zabránit konfúzím, jež jsou tradičními pojmy vyvolávány. Pojem přírody je podle těchto autorů příliš mnohoznačný a za současného stavu všudypřítomné lidské invaze do přírodního světa těžko použitelný. Pojem krajiny je zase vzhledem ke kulturní podmíněnosti a historii krajinných prostředí zavádějící, protože nepřesný. Těmito estetiky nově zaváděný pojem environment by měl proto nahradit jak pojem přírody ve smyslu nevnímatelného univerza všeho dění, tak pojem přírody jako krajiny ve smyslu vnímatelného výseku světa kolem nás. Diskuse nad těmito tématy a vůbec nad nejrůznějšími aspekty estetické dimenze přírody estetika živé a neživé přírody, vztah přírodního estetična k uměleckému, estetiky krajiny se staly v každém případě během posledních desetiletí jedním z předních témat filosofické estetiky jako disciplíny a staly se předmětem nejen ojedinělých článků, ale předmětem řady antologií, monografií a konferencí. Tato publikace, navazující na hojně navštívenou dvoudenní konferenci, budiž v našem českém prostředí jedním z prvních pokusů zachytit téma estetiky přírody v co největší šíři. Tento text je přepracovanou částí publikace psaných autorem v rámci společné kapitoly Stibral, Karel, Dadejík, Ondřej (2009). Úvod: Krása, krajina, příroda, In Stibral, K., Dadejík, O.(eds.): Krása, krajina, příroda I., s Literatura Addison, J., Steele, R., and others (1967). The Spectator III (ed. G. Smith). London-New York, (No ), s Adorno, Theodor W. (1997). Estetická teorie. Praha: Panglos. Andrews, Malcolm (1989).: The Search for the Picturesque. Landscape Aesthetics and Tourism in Britain, Stanford: Stanford Univ. Press. Andrews, Malcolm (1999). Landscape and Western Art. Oxford: Oxford University Press. Biese, Adolf (1888). Die Entwicklung des Naturgefühls im Mittelalter und in der Neuzeit. Leipzig Biese, Adolf (1926). Das Naturgefühl im Wandel der Zeiten. Leipzig. Boersch, A. (1971). Landscape: Exemplar of Beauty. British Journal of Aesthetics, 1, s Burkhardt, Jacob (1960) Die Kultur der Renaissance in Italien. Stuttgart. Carlson, Allen & Lintott, Sheila (Eds.) (2008). Nature, Aesthetics, and Environmentalism. From Beauty to Duty. New York: Columbia University Press. 12

13 Dadejík, Ondřej (2007). Znovuzrození přírodní krásy: Ronald W. Hepburn. Estetika, 1-4, s Dadejík, Ondřej (2010). Environmentální estetika, In Pavel Zahrádka, ed. Estetika na přelomu milénia. Brno: Barrister et Principal, s Diderot, Denis (1990). Filosofické úvahy o původu a povaze krásna, In Výbor z díla. Praha 1 Durdík, Josef (1875). Všeobecná estetika. Praha: I. L. Kober. Eco, Umberto (2005). Dějiny krásy. Praha: Argo. Humboldt, Alexander, von (1993). Kosmos. Entwurf einer physischen Weltbeschreibung, II.díl. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Kahn, Charles H.(1992). Užití termínu KOSMOS v rané řecké filosofii, In Kosmos a živly, Praha: Oikoimenh. Kant, Immanuel (1975). Kritika soudnosti. Praha: Odeon. Librová, Hana (2009). Protipřírodní subkultura: plod civilizace, ideová opozice, estetická póza, In Stibral, K., Dadejík, O. (Eds.): Krása, krajina, příroda I., s Lorentz, Irma, von (1935). Naturgefühl, In Paulys Real-Enzyklopädie der Classischen Altertumswissenschaft. Stuttgart, sl Lovejoy Arthur O. (1935). Some Meanings of 'Nature, In Lovejoy, A. O. et al. A Documentary History of Primitivism and Related Ideas. Baltimore: Johns Hopkins University Press, s ). Maximovič, Rudolf (1942). Příspěvek k dějinám ochrany přírody. Zprávy památkové péče, s Nicolson, Marjorie H. (1959. Mountain Gloom, Mountain Glory. The Development of the Aesthetics of the Infinite. New York: Cornell University Press. Novalis (1940). Modrý květ. Praha. Picht, Georg (1989). Der Begriff der Natur und seine Geschichte. Stuttgart: Klett-Cotta. Plinius, Secundus, Gaius (1942). Dopisy. Praha. Shaftesbury, Lord of, Cooper, Anthony, Ashley (2001). The moralists, a philosophical rhapsody, being a recital of certain conversations on natural and moral subjects, In Characteristics of Men, Manners, Opinions, Times. (Ed. L. E. Klein) Cambridge: Cambridge Univ. Press 2001, s Serres, Michel (1991). Skutečnosti. Scientia & Philosophia, 2, s Schama, Simon. (2007.) Krajina a paměť. Praha: Argo-Dokořán. Stibral, Karel (2005). Proč je příroda krásná. Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán. Tatarkiewicz, Władysław (1980). The Aesthetic Experience: History of the Concept. In A History of Six Ideas. An Essay in Aesthetics. The Hague: Martinu Nijhoff, s Váchal, Josef (2008). Šumava umírající a romantická. Praha-Litomyšl: Paseka. Wittlich, Petr (1987). Umění a život. Doba secese. Praha: Artia. Woźniakowski, Jacek. (1974). Góry niewzruszone. O różnych wyobrażeniach przyrody w dziejach nowożytnej kultury europejskiej. Warszawa: Czytelnik. Woźniakowski, Jacek. (1987). Die Wildnis: Zur Deutungsgeschichte des Berges in der europäischen Neuzeit. Frankfurt: Suhrkamp. 13

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE.

RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE. RENESANCE ÚVOD VYMEZENÍ POJMU RENESANCE www.zlinskedumy.cz RENESANCE Renaissance - z francouzštiny = znovuzrození, obrození antiky původ slova renesance je italský - rinascimento pojem renesance byl poprvé

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Preromantismus ve světové literatuře

Preromantismus ve světové literatuře Preromantismus ve světové literatuře Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Identifikátor: Škola: Předmět: Tematická oblast: Název: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

06 Klasicismus, osvícenství

06 Klasicismus, osvícenství 06 Klasicismus, osvícenství Otázka číslo: 1 Klasicismus se datuje do období: 16./17. století 17./18. století 18./19. století Otázka číslo: 2 Centrem klasicismu je: Anglie Itálie Francie Otázka číslo: 3

Více

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017

GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a. Mgr. Marcela Gajdová. Tematické plány pro školní rok 2016/2017 GYMNÁZIUM OSTRAVA ZÁBŘEH, VOLGOGRADSKÁ 6a Mgr. Marcela Gajdová Tematické plány pro školní rok 2016/2017 Estetická výchova výtvarná výchova (prima B ŠVP) Estetická výchova výtvarná výchova (sekunda - ŠVP)

Více

Datum: 21. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 21. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 21. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_227 Škola: Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody

Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Kapitoly z dějin filmu 1 výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody Doporučená literatura BARTOŠEK, Luboš: Náš film. Kapitoly z dějin (1896-1945). Mladá fronta, 1985. BORDWELL, David THOMPSONOVÁ,

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody?

Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody? Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody? Ano? Pak vás zveme ke studiu Environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity V tomto letáku jsme pro vás shrnuli to nejdůležitější.

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ARTS ATELIÉR MALBA III STUDIO OF PAINTING III ČTENÍ READING DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER S THESIS AUTOR PRÁCE

Více

= opozice proti měšťáckým konvencím, konzervativním hodnotám: mezi nimi hraje roli i velebení přírody

= opozice proti měšťáckým konvencím, konzervativním hodnotám: mezi nimi hraje roli i velebení přírody K poslední přednášce z estetiky: 20. STOLETÍ - v průběhu 1. poloviny století postupný pokles zájmu estetické literatury o otázky přírodního krásna - dekadentní naladění mladých uměleckých generací přelomu

Více

Souborné zkoušky z modulů

Souborné zkoušky z modulů Souborné zkoušky z modulů (platí pro studenty, kteří nastoupili do magisterského studia české filologie v roce 2012/2013) V souladu s akreditacemi a Modrou knihou 2012/2013 je student jednooborové české

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

Scénická umění a kultura

Scénická umění a kultura Scénická umění a kultura Opakování: scénická umění Scéna: událost, kterou někdo pozoruje Uměle pro diváka vytvořená scéna může být základní částí uměleckého díla: mluvíme o scénických uměních (drama, film,

Více

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ

GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ GENERACE PROKLETÝCH FRANCOUZSKÝCH BÁSNÍKŮ MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Evropa a její literární tradice Český jazyk a literatura Pavla Jamborová 01- Literatura

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více

Nové vedení Domu umění města Brna

Nové vedení Domu umění města Brna Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka

Více

17. Výtvarná výchova

17. Výtvarná výchova 17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 8. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz říjen 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Výběr z nových knih 3/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 3/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 3/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Církev : průvodce českou historií / Alena a Vlastimil Vondruškovi -- Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2014 -- 199 s. -- cze ISBN 978-80-7429-441-9

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je

Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších. forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních. útvarů. Otázka výtvarných přístupů k jejich řešení je Funkce a formy zahrad jako inspirativní zdroj zahradní a krajinné tvorby Zahrady představují jednu z nejvýznamnějších forem soustavy sídelních i krajinných vegetačních útvarů. Otázka výtvarných přístupů

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.1.1 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepisná praktika 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Část V. Osnovy

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_10 Tématický celek:

Více

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost

Quality of life přístupy studentů, feedback studentů. Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Quality of life přístupy studentů, feedback studentů Materiál pro budoucí lektory a veřejnost Úvod Následující sekce se inspiruje a čerpá ze seminářů inovovaného předmětu Geografické aspekty kvality života,

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I

Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY UNIE TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Fungování společné evropské právní úpravy prodeje v rámci nařízení Řím I SHRNUTÍ

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní

Více

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Oponentský posudek habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Vybrané historické zdroje současného rodinného práva, KEY Publising, s.r.o., Ostrava, 2013, 177 str. Na právněhistorických pracovištích právnických

Více

Barbora Bakošová Kateřina Pařízková Karel Stibral Kapitoly z environmentální estetiky Současná kulturní dimenze krajiny a přírody

Barbora Bakošová Kateřina Pařízková Karel Stibral Kapitoly z environmentální estetiky Současná kulturní dimenze krajiny a přírody Barbora Bakošová Kateřina Pařízková Karel Stibral Kapitoly z environmentální estetiky Současná kulturní dimenze krajiny a přírody Masarykova univerzita Brno 2015 Obsah Obsah Tato publikace vznikla v rámci

Více

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů TECHNOLOGIE A KONSTRUKCE ODĚVŮ 1. Oděvní techniky 2. Ruční šití a žehlení 3.

Více

ESTETIKA PŘÍRODY VÝVOJ POHLEDU NA PŘÍRODU Nature aestetic evolution of perspective on the nature

ESTETIKA PŘÍRODY VÝVOJ POHLEDU NA PŘÍRODU Nature aestetic evolution of perspective on the nature ESTETIKA PŘÍRODY VÝVOJ POHLEDU NA PŘÍRODU Nature aestetic evolution of perspective on the nature Ing. arch. Barbora Kmoníčková ABSTRACT: The aesthetics of nature, as a scientific discipline has not a long

Více

OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY

OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) Literatura Sexta A, B Mgr. Libuše Kratochvilová 2 hodiny

Více

Gustav Adolf Lindner

Gustav Adolf Lindner Gustav Adolf Lindner 11. 3. 1828 16. 10. 1887 1 Je považován za druhého nejvýznamnějšího českého pedagoga po J. A. Komenském. Život 2 *1828 Rožďalovice (okres Nymburk) matka byla Češka, otec Němec rodina

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia Gottlob FREGE: O smyslu a významu, 1892 In: Zeitschrift fűr Philosophie und philos. Kritik, NF 100, 1892 Překlad: Jiří Fiala, In: Scientia Philosophia (SciPhi) 4, červen 1992, Praha Rovnost 1 ) vyžaduje

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

FILOSOFIE. fotografie. Vybrané pojmy z problematiky. Mgr. Roman Sejkot

FILOSOFIE. fotografie. Vybrané pojmy z problematiky. Mgr. Roman Sejkot FILOSOFIE fotografie Vybrané pojmy z problematiky Mgr. Roman Sejkot Již staří Řekové před 2500 lety... Filosofie fotografie Filosofie fotografie Philosophia (řec.), láska k moudrosti Philosophus (řec.),

Více

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1 Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 9. 11. 2011 Slovníček XII. DICKINSOVÁ, Rosie GRIFFITHOVÁ, Mari.

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Úvod do uměnovědných studií. Semestrální práce. Funkce umění. Jméno a příjmení: Hana Richterová. Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO:

Úvod do uměnovědných studií. Semestrální práce. Funkce umění. Jméno a příjmení: Hana Richterová. Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO: Úvod do uměnovědných studií Semestrální práce Funkce umění Jméno a příjmení: Hana Richterová Obor: Sdružená uměnovědná studia UČO: 361 334 Funkce umění Umění jako užívání dovedností a představivosti k

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ

K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ K OTÁZCE Č. 14 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ ARTIFICIÁLNÍ A NEARTIFICIÁLNÍ HUDBY V HUDEBNÍ VÝCHOVĚ znaky artificiální hudby uzavřenost a stálost (potlačuje moment předělávek, improvizace) většinou jen 1 skladatel

Více

Nová publikace o e-learningu

Nová publikace o e-learningu Nová publikace o e-learningu Zounek, Jiří. E-learning jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2 Publikace se komplexně věnuje aktuálnímu

Více

Římané tento ostrov na jihu Itálie pojmenovali Trinacria, což znamená trojúhelníkový. Nicméně nynější jméno pochází z řečtiny. Řekové ho nazývali

Římané tento ostrov na jihu Itálie pojmenovali Trinacria, což znamená trojúhelníkový. Nicméně nynější jméno pochází z řečtiny. Řekové ho nazývali SICILIE Římané tento ostrov na jihu Itálie pojmenovali Trinacria, což znamená trojúhelníkový. Nicméně nynější jméno pochází z řečtiny. Řekové ho nazývali Sikelia, neboť původní obyvatelé se jmenovali Sikelové.

Více

Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla

Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla verze 1.1 Prohlášení shody Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla, rozuměno a dále též použito autorského

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_119_VV9 KUBISMUS. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_119_VV9 KUBISMUS. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_119_VV9 KUBISMUS Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková Kubismus Kubismus je umělecká směr, která se zrodil v Paříži

Více

Význam Francie pro českou kulturu kolem roku 1900

Význam Francie pro českou kulturu kolem roku 1900 R e š e r š e (Dokumentografická jednorázová rešerše) Význam Francie pro českou kulturu kolem roku 1900 Vypracovala: Krajská vědecká knihovna, příspěvková organizace Rumjancevova 1362/1 460 53 Liberec

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více