Životní prostředí Evropana

Transkript

1 Životní prostředí Evropana Ekocentrum Karlovy Vary

2 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 Podnebí, které se mění, není stálé... 2 Exhalace v České republice... 3 Řešení... 3 Domácnost a exhalace... 3 Rozdělení spotřeby energie v domácnosti:... 4 Vaření = 3,1 %... 4 Které palivo má nejvíce oxidu uhličitého?... 4 Zemní plyn Při spalování zemního plynu připadá na jednu kilowatthodinu uvolněné energie 0, kg CO 2.Metan je jeden ze skleníkových plynů, které unikají během těžby a přepravy... 4 zemního plynu z Ruska... 4 Motorová paliva na litr benzínu připadá 2,29 kg CO Dřevo, dřevěné štěpky, pelety, brikety neutrální bilance z hlediska emisí skleníkových plynů Odpovědnost všech na této planetě... 5 Energií je nutné šetřit... 5 Praktický přehled, jaká učinit opatření v domácnosti... 5 ke globálním změnám podnebí... 5 Pracujeme s přehledem Vytápění Ohřev vody a vaření Nákup elektrospotřebičů a svítidel Doprava Zboží Recyklace odpadu Deštné pralesy Ekologické zemědělství

3 Úvod Každému z nás je přičítán výskyt exhalací více než 12 tun oxidu uhličitého. Domácnost, pokud nebudeme započítávat osobní auta, tvoří jednu tunu na obyvatele za rok. Vědci vypozorovali, že v důsledku globálních změn podnebí, ke kterému dochází znečištěním bude docházet k častějším výkyvům počasí. Ať už jsou to povodně, vichřice, velká sucha a jiné katastrofy. Každý člověk tyto stavy může ovlivnit. Svým chováním a jednáním. Pokusí se k vytápění použít kotel na biomasu a ne kotel plynový. Přepravovat se bude veřejnou dopravou. Pořídí si úspornou chladničku a zajistí si výměnu oken, tak, aby byly dobře izolovány. Novinkou je tzv. zelená elektřina, kterou si každý může objednat a pomůže tím snížit exhalace v domácnosti.. Podnebí, které se mění, není stálé Vědci předpokládali, že pomalu bude docházet ke změnám podnebí. Zemědělci, kteří rozuměli přírodě a dokázali se podle ní řídit, tvrdí, že se změny už začínají projevovat. Průměrná teplota planety se zvýšila o 0,6 C během uplynulého století. Průměrná hladina oceánů stoupla o 0,1 0,2 metru. Neustálým pozorováním se zjistilo, že devadesátá léta byla nejteplejším desetiletím na severní polokouli. V roce 1998 bylo nejtepleji za posledních tisíc let. Sněhové pokrývky na horách klesly asi o desetinu. Dochází k ustupování arktických ledovců. Bylo vypozorováno, že dochází ke globálnímu oteplování a změně podnebí. Velmi zásadní v těchto změnách je velké znečišťování. Vinou spalování uhlí, ropy, zemního plynu dochází ke koncentraci oxidu uhličitého (CO2). Dochází k rostoucímu množství skleníkových plynů. Čeští odborníci předpokládají, že teploty budou stoupat o jeden a tři stupně, poklesnou srážky v letních měsících a klesne hladina toků. Bude docházet k nárůstu horka a sucha v letních měsících, zvýšených rizik povodní vichřic a podobných výkyvů počasí. Očekává se však, že v rozvojových zemích, především v tropických a subtropických oblastech budou tyto změny klimatu nesrovnatelně na horší úrovni než nyní. Pobřežní nížiny, postihne posupující mořská hladina, silné bouře a zasolování půdy. Zemědělská úroda se sníží a dojde k úbytku vody, tak, že jí bude nedostatek. Dojde k nárůstu nemocí jako je cholera a malárie. 2

4 Exhalace v České republice Česká republika patří mezi státy, kteří se podílejí na vysokém znečišťování ovzduší. Ze všech pětadvaceti státy Evropské unie jsme na tom nejhůře, co se týká globálních změn klimatu. Průmyslové státy a tím i Česká republika produkují oxid uhličitý a tzv. skleníkové plyny. Bohužel hranice nic neznamenají, a proto na tento efekt doplácejí nejchudší země. Celkové exhalace skleníkových plynů = 148 milionů tun z toho oxidu uhličitého = 128 milionů tun Exhalace skleníkových plynů ze spalování a těžby fosilních paliv = 130 milionů tun Exhalace oxidu uhličitého ze spalování a těžby fosilních paliv = 123 milionů tun Největší zdroj znečištění je spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Ostatní znečištění vzniká z výroby oceli a cementu, těžby nerostů, zemědělství a ze skládek. Řešení Odborníci na celém světě přemýšlí jak zamezit znečištění vlivem oxidu uhličitého. Vznikají nové technologie: - spalování zemního plynu místo hnědého uhlí v tepelných elektrárnách - izolace budov, oken a dveří - veřejná doprava - větrné a malé vodní elektrárny jako čistá energie - efektivnější stroje a spotřebiče - solární kolektory - kotle na biomasu místo kotlů na plyn Všichni, vláda, průmysl i domácnosti by měli začít využívat těchto nových technologií, aby nedocházelo ke zhoršení klimatu. Domácnost a exhalace Lidé si neumí představit život bez energie. Základní životní potřeby, jako jsou vaření, topení, praní, mytí a podobně nelze provozovat bez energie. Pokud dojde k výpadku elektrické energie dochází ke škodám, které se mnohdy nedají ani vyčíslit. V domácnosti je to v menší míře, ale pokud vám nefunguje chladnička několik hodin, můžete potraviny vyhodit. Za další potřebujeme energii i v jiných případech jako je práce na počítači, sledování televize, poslouchání rádia, používání elektrospotřebičů na různé práce. Většina energie je vyráběna z fosilních paliv, které způsobují exhalace skleníkových plynů. Spotřeba energie v domácnosti je asi jedna čtvrtina z používané energie. Další spotřeba činí osobní doprava a nákup zboží. Tyto tři složky spotřeby energie jsou největší spotřebou v lidském životě, ale záleží také na počtu osob, životním stylu a používaných spotřebičích. Větší nároky budou mít mladé, začínající rodiny než důchodce, který žije sám. 3

5 Rozdělení spotřeby energie v domácnosti: Průměrná roční spotřeba na domácnost činí kolem 80 gigajoulů ( kilowatthodin) ročně a zhruba 100 GJ ( kwh) na rodinný dům. Vytápění = 56,0 % Ohřev vody = 24,0 % Chlazení = 5,0 % Vaření = 3,1 % Praní = 2,7 % Osvětlení = 2,6 % Žehlení = 0,8 % Ostatní spotřebiče = 1,2 % Ostatní = 4,6 % Je možné spočítat si, jak přispíváte k znečišťování a tím i ke změnám klimatu. Výpočet: Vynásobte svoji roční spotřebu elektrické energie v kwh číslem 1,12 Vynásobte svoji roční spotřebu zemního plynu v kubických metrech číslem 2,62 ( nebo spotřebu kwh číslem 0,25) Vynásobte svoji roční spotřebu hnědého uhlí v kilogramech číslem 1,92 Vynásobte svoji roční spotřebu benzinu v listrech číslem 2,29 Vynásobte svoji roční spotřebu nafty v litrech číslem 2,6 Vynásobte svoji roční spotřebu LPG (propan-butanu) v litrech číslem 1,64 (nebo spotřebu v kilogramech číslem 3,03) Výsledky sečtěte a dostanete roční exhalace domácnosti v kilogramech oxidu uhličitého. Součet nemůžete srovnávat s průměrným znečištěním 12,45 tuny, které je odborníky udáváno na domácnost a rok, protože zahrnuje znečištění z domácnosti, průmysl, energetiku a další sektory Které palivo má nejvíce oxidu uhličitého? Energie emise oxidu uhličitého na kilowatthodinu, vyráběnou v uhelné elektrárně ČEZ, uvádí podíly uhelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v české energetice ztráty v sítích vlastní spotřebu energetického sektoru, kterou zákazník nedostane, ale musí být vyrobena, aby se zabezpečila dodávka podle regulační bilance Energetického regulačního úřadu. Zemní plyn Při spalování zemního plynu připadá na jednu kilowatthodinu uvolněné energie 0,19 kg CO 2.Metan je jeden ze skleníkových plynů, které unikají během těžby a přepravy zemního plynu z Ruska Motorová paliva na litr benzínu připadá 2,29 kg CO 2 na litr nafty 2,60kg CO 2 na litr LPG 1,64 kg CO 2 4

6 Dřevo, dřevěné štěpky, pelety, brikety neutrální bilance z hlediska emisí skleníkových plynů. Do ovzduší se uvolní stejné množství oxidu uhličitého, které rostliny z atmosféry spotřebovala během svého růstu. Odpovědnost všech na této planetě Všichni na této planetě by si měli uvědomit jak zlepšit globální změny klimatu. Rozhodující je účast politiků a průmyslu, tzn., že by měli podporovat nové technologie, rozvoj veřejné dopravy a další nová opatření. Přesto může každý začít sám u sebe. Neplýtvat energií, používat šetrné tepelné zdroje, úsporné žárovky a podobně. Energií je nutné šetřit Automobilová doprava, která stále narůstá napomáhá k znečišťování škodlivými exhalacemi, jako jsou oxidy dusíku a přízemní ozón. Mnohdy překračují hygienické normy. Ropné skvrny Velkým neštěstím pro přírodu jsou havárie tankerů, ropovodů a těžebních věží. Během roku dochází k takovýmto haváriím mnohokrát a ničí život místních obyvatel a přírodu. Radioaktivní odpady Kam s ním? Žádná obec, žádné město nechce tento radioaktivní odpad mít ve své blízkosti. Tento problém, výstavbu skladiště na radioaktivní odpad se nepodařilo vyřešit u nás ani na celém světě. V České republice vyrobí jaderné elektrárny ročně asi 100 tun vysoce radioaktivního odpadu. Tento odpad musí být naprosto izolován, protože bude trvat let, než se radiace sníží na únosnou hladinu. Musí být zajištěny tak, aby nedošlo k úniku, narušení a byla zajištěna bezpečnost lidí a přírody. Praktický přehled, jaká učinit opatření v domácnosti ke globálním změnám podnebí Pracujeme s přehledem Přehled nám pomůže v tom, jaká učinit opatření v domácnosti, tak, aby nebyla zatěžována příroda. Jde o několik konkrétních opatření, která zajistí snížení příspěvku ke globálním změnám klimatu. Dojde tím, ke snížené spotřebě energie, tepla, benzínu a tím i menším poplatkům za ně. Omezí se tím hlavně znečištění oxidem uhličitým. Přehled je rozdělen do 8 částí 1. Vytápění 2. Ohřev vody a vaření 3. Elektrospotřebiče a svícení 4. Výběr dodavatele elektřiny 5. Doprava 6. Nákupy v obchodě 7. Recyklace odpadků Každý oddíl obsahuje několik konkrétních doporučení, které napomohou ke snížení spotřeby energie. Všechny údaje zahrnují hrubá orientační čísla. Přesnější čísla každý získá ze svých výpočtů za domácnost, kterou by si musel spočítat dle svých účtů. 5

7 1.Vytápění Vytápění zahrnuje největší spotřebu energie. Zároveň můžeme v této oblasti nejvíce ušetřit. Záleží ovšem také, na tom, zda je postaven nový dům nebo se plánuje přestavba stávajícího. Úsporu vytápění ve stávajícím domě je dobré konzultovat s odborníky, by se předešlo dalším pozdějším opravám. Odborník doporučí nejvhodnější úpravy a opatření. Levná a snadná opatření Regulační ventily nebo termostat Důležité mít zajištěné regulování vytápěcího systému, jinak by další opatření ke snižování spotřeby energie nemělo smysl. Vytápět byt a dům, tak, aby bylo možné chodit doma v plavkách nebo větrání přetopeného bytu je zbytečné plýtvání energií. Drahou energii tak vyhodíme. První, co bychom měli udělat, zprovoznit regulační ventily, pokud nejsou funkční nebo vyměnit za nové. Při zvýšení teploty v místnosti, snížíme teplotu topení. Vydýchaný vzduch vyvětráme jednorázovým otevřením dveří nebo oken. Dalším opatřením, které je velmi výhodné je nákup termostatických ventilů, které se nastaví na požadovanou teplotu v místnosti. Tyto ventily potom regulují teplotu sami dle nastavení. Při použití plynových kotlů v rodinných domcích je možné použít pokojový termostat, který zapne kotel při poklesu teploty pod zvolenou hodnotu. Těmito opatřeními se v domě vytápěné plynem sníží spotřeba plynu o kwh ročně. Každý rok se tak ušetří kg exhalací oxidu uhličitého. Nastavení teploty Teplota v místnosti by měla být taková, abychom se cítili příjemně. Rozdíl v úspoře energie je až 12 %, pokud nepřetápíme v místnostech. Roční předpokládaná spotřeba je zhruba 90GJ. Při této spotřebě můžeme ušetřit při účinnosti kotle 90 % v domě, který je vytápěn zemním plynem 840 kg CO 2, při účinnosti kotle 80% na uhlí kg CO 2,při používání 10 přímotopů, které jsou závislé na elektrické energii, kg CO 2. Provozování kotle Většina rodinných domů vytápí vlastním kotlem. Je nutné zachovávat určitá pravidla pro provoz. Do kotle je vhodné používat jen předepsané palivo, nikoliv vše co by se dalo spálit. Pravidelně 2x do roka je nutná údržba včetně komína. Dodržovat určené parametry pro účinnost kotle. Při dodržování veškerých pravidel můžeme snížit spotřebu uhlí o 500 kg ročně a ušetříme 960 kg CO2. Pokud kotel již neslouží s danými parametry, je dobré tento kotel vyměnit za nový, jelikož jeho životnost je také předem stanovena. Při nákupu nového kotle je dobré nejdříve zauvažovat čím se bude v kotli topit. Nejlepším topivem i vůči exhalacím je dřevo, dřevěné brikety nebo pelety. Dalším důležitým prvkem je možnost regulace kotle. Při koupi hledíme také na výkon kotle. Uhlí vypouští do ovzduší škodlivé prvky, a proto by bylo lepší přejít na dřevo, které je zatím z topiv nejlevnější a také nejzdravější co se týče exhalací. Těsnění oken a dveří Aby nedocházelo ke ztrátám vlivem netěsnících oken a dveří, je nutné je utěsnit nebo vyměnit za nové. Škvírami uniká nejen energie, ale i peníze. Jednou z možností utěsnění je použití silikonových těsnění, vykytovat vydrolený kyt. Druhou možností je vyměnit okna za nová, kterých je dnes na trhu dostatek od nejlevnějších po nejdražší. Touto opravou můžeme snížit spotřebu z kwh na kWh. 6

8 Opatření, které si může zařídit každý sám Nenechávat záclony viset přes radiátory, protože brání proudění teplého vzduchu a vrací je do zdí. Odstranit překážky před radiátory, jako jsou různé ozdobné kryty, poličky apod. Za radiátory se může nalepit reflexní folie, která bude odrážet teplo zpět do místnosti. Na noc je možné stahovat rolety, aby udržely teplo v bytě. Tímto opatřením nelze vyčíslit úspora v domě nebo bytě, ale k úsporám energií jistě dochází. Opatření, které je finančně a časové náročnější Vnější zateplení obvodových stěn Na trhu je dnes k dostání různý izolační materiál na zateplení stěny domu. Při zručnosti si každý toto zateplení může udělat sám. Ovšem profesionální firma je schopna toto opatření udělat profesionálně, za kratší časový úsek. Tloušťka materiálu se dá vybrat z různých rozměrů. Dnes je i velký výběr materiálů, ze kterých se zateplení dá udělat. Při použití 20 centimetrové tloušťce izolace se ušetří za rok zhruba kwh. Zateplení podlahy a stropu Uvnitř domu je možné udělat opatření několika způsoby. Půdu, kterou používáme zateplíme na podlaze, tak, aby se dál po ní mohlo chodit. Nebo je možné vyplnit stropní trámy, prostor mezi střechou a stropem izolačními materiály pro tento účel vhodný. Je možné i zateplení podlah, které má také velký význam při úniku energií. Stavba rodinného domu Postavením nízkoenergetického domu se proslavil americký vědec Amory Povine. Postavil ho v 80. letech ve Skalistých horách (Colorado) v nadmořské výšce m. Neměl žádné vytápění a při minus 30 stupních Celsia se mu využitím slunečního záření, pohybu osob a provozu spotřebičů podařilo tento dům vytopit. Jen při velkých mrazech si přitápěl dřevem v malých kamnech. V atriu domus úspěchem pěstuje tropické rostliny. Amory Lovins touto stavbou propagoval efektivní využívání moderní technologie. Takto postavený dům je velmi drahý, ale dochází k tomu, že se začínají používat moderní technologie sluneční kolektory. Jak snížit spotřebu v novém rodinném domě? Umístění rodinného domku Většina oken by měla být situována na jih. Na jižní straně by nemělo být mnoho stromů, pergol a jiných staveb, které by zamezili vstupu slunce a vytvářeli stín. Dům by měl využívat slunečního záření. Na severní stranu, právě pro ochranu rodinného domku před povětrnostními vlivy je možné postavit určitou stavbu. Zateplení obvodových stěn rodinného domku Se zateplením by mělo automaticky počítat, tak, aby vznikl energetický dům. Tloušťka izolace by měla být cm. 7

9 Okna V prodeji jsou okna plastová, která mají uvnitř plastovou folii, průsvitnou pro světlo, ale odrážející tepelné záření. Jiná jsou vyplněna inertním plynem, argonem. Špaletová okna jsou dřevěná okna velmi kvalitní a zajišťující nepropustnost. Topení K vytápění nízkoenergetického domu stačí malý kotel na dřevo a přitápění slunečními kolektory. Osvědčené je podlahové vytápění. 2. Ohřev vody a vaření Ohřev vody a vaření je další velkou spotřebou energie. I tady lze snadno ušetřit. Použitím slunečních kolektorů k ohřívání vody a tím i teplo. Další úsporou energie je použití sprchy namísto koupání ve vaně. Při koupání ve vaně spotřebujeme 150 litrů teplé vody, ale sprchováním jen 40 litrů. Taktéž používání varné konvice, kdy je důležité ohřívat vždy takové množství vody, které spotřebujeme nebo používaní hrnce bez pokličky. Štítkování přístrojů Každý z elektrických spotřebičů by měl mít svůj štítek ze zákona. Tento štítek obsahuje údaje o měrné spotřebě elektrické energie, zařazení spotřebiče do jedné z několika kategorií podle energetické náročnosti, ekologické informace. Kategorií je sedm a liší se od sebe barevně a písmeny A až G. Štítek udává provozní spotřebu energie daného přístroje a podle ní jej řadí do jedné z kategorií od nejšetrnějších a ž po nejplýtvavější. Štítek zajišťuje výrobce nebo dovozce. Zákon zakazuje dávat na trh kategorie E G. Chladnička Po topení a ohřevu vody je chladnička další s nejvyšší spotřebou elektrické energie. Chladnička by měla být umístěna na chladném místě a pravidelně prováděna údržba. Do chladničky se nedávají teplé pokrmy, vždy se nejdříve musí nechat vychladnout. Termostat v chladničce mějte zapnutý na žádoucí teplotu potřebnou v chladničce. Plánovaná roční spotřeba chladničky je 550 kwh, ale pokud nedodržujeme zásady a ošetřování, spotřeba může být i jednou tak vysoká. Potřebné a zbytečné svícení K úspoře svícení můžeme používat úsporné zářivky i žárovky. Úsporné zářivky ušetří oproti normální zářivce až 80 % elektrické energie. Kompaktní zářivka s příkonem 15W nahradí zářivku s 60W. V obchodech je velké množství na výběr. Spotřebu elektřiny používané na svícení lze snižovat technickými prostředky i správným uživatelským chováním.náhradou jediné žárovky o příkonu 60 W, která svítí průměrně dvě hodiny denně, úspornou zářivkou dosáhneme úspory 33 kwh za rok. Ušetříme 37 kg CO2 ročně. Aby nedocházelo ke zbytečnému svícení, je důležité uspořádání místností, barva místnosti, rozestavění nábytku. Ve venkovních prostorách lze nainstalovat světlo na pohyb. Televize, rádio, počítač Existuje tzv. stand-by režim, kdy ve skutečnosti spotřebiče nejsou úplně vypnuty, ale odebírají i v nečinnosti velké množství elektrické 8

10 energie. Je potřeba tyto spotřebiče vypínat, když je právě nepotřebujeme. Televize, CD přehrávač a video odebírají ve stand-by stavu 25 W. Zbytečně se spotřebuje 200 kwh za rok. Vypínáním těchto spotřebičů ušetříme 224 kg emisí CO 2 ročně. Vaření Průměrná spotřeba energie na vaření se v běžné domácnosti pohybuje kolem 600 kwh. Elektrický nebo plynový sporák? Vaří-li se na plynovém sporáku nebo na elektrickém je spotřeba energie přibližně stejná. Přesto je výhodné zakoupit plynový sporák, který neprodukuje tolik exhalací CO 2. Při používání elektrického sporáku dochází při výrobě elektřiny k obrovským ztrátám a energie z paliva se použije asi 30%. Rozdíl mezi sporáky je v produkci emisí, kdy elektrický sporák, při spotřeba 600 kwh ročně je na čísle 675 kg CO 2, sporák plynový ušetří 522 kg emisí CO 2 ročně. Zásady úsporného vaření Plynový sporák ohřívá hrnec přímo. Při vaření používáme pokličku na přikrytí hrnce. Hrnec by měl mít rovné dno a velikost by měla odpovídat plotýnce, na které budeme vařit. Je zbytečné vařit více vody, než spotřebujeme. Velký význam má používání tlakového hrnce, který ušetří až 50% energie. 3.Nákup elektrospotřebičů a svítidel Každý elektrospotřebič, automatická pračka, chladnička, mraznička, elektrická trouba, elektrický ohřívač vody (průtokový ohřívač vody,bojler), myčka nádobí a také lampa musí být ze zákona oštítkovány. Na štítku je k nalezení údaj o měrné spotřeba elektrické energie, energetická náročnost a její zařazení do kategorie, ekologické informace. Kategorií je sedm a jsou odlišeny barevně a písmeny (A-G). Je zde udána provozní spotřeba energie a dle této spotřeby se řadí do jedné z kategorií, od nejšetrnější po nejplýtvavější. Tyto kategorie jsou rozděleny dle srovnání na trhu. Zákon zakazuje dávat na trh nejhorší spotřebiče kategorie G, červená. Za štítky na elektrospotřebičích zodpovídá výrobce nebo dovozce spotřebičů. Například chladnička o objemu 200 litrů s roční spotřebou 300kWh patří do té šetrné kategorie.pračka kategorie A, energeticky úsporná, spotřebuje na 1 kilogram prádla 0,15 kwh elektrické energie. Spočítáme- li si, že zhruba vypereme 250 kg prádla, uspoříme 42,5 kwh ročně. Výběr dodavatele elektřiny V Evropě už existuje mnoho dodavatelů, kteří nabízejí elektřinu z čistých,obnovitelných zdrojů. Obchod je stejný jako při nákupu jiné elektrické energie. V Čechách nabízí elektrickou energii z obnovitelných zdrojů jen Západočeská energetika Plzeňského kraje. Tato čistá energie je dražší o 0,10 haléřů na kwh než běžný proud. Průměrně by tak měla být za 10,-Kč na měsíc. Protože došlo k liberalizaci trhu může si každý kupovat elektrickou energii od libovolného dodavatele. 9

11 4. Doprava Doprava se podílí na exhalacích CO 2, 10 procenty. Dopravní prostředky auta, autobusy, vlaky, letadla mají velkou spotřebu energie, ale je možné tuto spotřebu ovlivnit. Automobily Například u automobilu jsou exhalace 1,7 tun CO 2. Emise si lze spočítat tak, že se vynásobí spotřeba benzínu číslem 2,29; u naftových motorů číslem 2,60 a výsledek je forma znečištění, kterou každý způsobuje svým automobilem. Ochránit životní prostředí před znečištěním těmito emisemi lze tím, že přesedláme na jízdu na kole eventuelně začneme chodit pěšky. Automobil kupujeme s nejnižší spotřebou paliva. Jezdíme promyšleněji, bez zrychlování, zpomalování, zastavování, nepoužíváme auto na nákup do nedalekého obchodu. Auto by nemělo být přetěžováno těžkým nákladem. Stále připevněná zahrádka na autě je zbytečná, pokud ji nepotřebujeme. Motor by neměl být zapnutý déle než je nutno, např. při parkování, čekání apod. Kontrolujte správný tlak v pneumatikách. Je nutné chodit na pravidelné prohlídky do servisu. Při denní jízdě 4 km je to 300 kilogramů exhalací. Auto zabere na parkovišti místo pro 14 jízdních kol. Při výrobě automobilu se spotřebuje tolik energie, která je potřeba pro jízdních kol. Ročně zemře na následky dopravních nehod kolem 1 milionu lidí. Zdraví lidí je také ničeno prachem a oxidem dusíku z výfuků aut. Veřejná doprava Využívání veřejné dopravy, autobusové či vlakové je úspornější než používání osobního automobilu či letadla, už z toho důvodu, že tyto dopravní prostředky jezdí pravidelně i třeba bez cestujících. A pokud se nejezdí pravidelně autem např. do práce, používá se výhradně pro jednu rodinu. I když se to na první pohled nezdá, pokud by auto zůstalo v garáži a používali se jen veřejné dopravní prostředky nedocházelo by k takovému znečištění exhalacemi. Autobus spotřebuje na 100 km 32 l nafty. Pokud je zcela zaplněn připadá na každého cestujícího 1,57 kg CO 2. Vlak k ujetí 100km potřebuje 1,72 MWh elektrické energie. Při plném obsazení připadá na jednoho pasažéra 1,85 kg CO 2. Auto při 100 km jízdě spotřebuje 4 litry benzínu. Je-li obsazen pěti cestujícími na každého připadá 1,83 kg CO 2. Letadlo na trase km má spotřebu kg kerosinu, tzn. že na 100 km připadá kg leteckého paliva a na jednoho cestujícího připadá 11,1 kg CO 2. 10

12 5. Zboží K výrobě veškerého zboží, potravin, oblečení, obutí, nábytku, hraček, a jiných dalších výrobků je potřeba elektrické energie, čímž vedle chladničky, auta, vytápění dochází také ke globálním změnám klimatu. Aby nedocházelo k těmto změnám klimatu je nutné naučit se šetřit a přestat kupovat zbytečné výrobky, které se nakonec stejně nepoužívají. Mnoho věcí v domácnosti je odložených a již dlouho se nepoužívaly, a proto by bylo vhodné tyto věci roztřídit a poukázat je někam, kde by byly ještě užitečné. Mnoho věcí se dá opravit nebo použít na součástky. Odložením nebo vyhozením je promarněná energie, která by se musela vložit do nového výrobku. Je důležité kupovat výrobky trvanlivé, tuzemské, z recyklovaného materiálu nebo obnovitelných zdrojů surovin. Dovoz ovoce a zeleniny z jižních zemí převážejí kamiony nebo letadla. Sezónního ovoce a zeleniny není v tak rozšířeném sortimentu, ale nedojde k takovým exhalacím, jako při dovozu z ciziny. Výroba látky je náročná tím, že bavlna se musí někde ve světě vypěstovat, dál se někde musí upříst vlákno z vlákna se utká látka, poté cestuje na barvení, zpracování na použitelnost, výrobek se ušije, jinde dozdobí a ke konečné fázi jen označí značkou. Tento proces je velmi drahý. Nejen, co se týká elektrické energie, znečištění ovzduší, hluku, zničené půdy, ale i životní podmínky dospělých i dětí, kteří za svoji práci obdrží minimální mzdu. Pokud chcete přispět k zachování životního prostředí, nakupujte zboží se značkou Fair Trade, kde je zaručeno, že lidé v rozvojových zemích pracují v důstojných podmínkách, děti mohou chodit do školy, dostávají stálý plat. 6. Recyklace odpadu Obrovské množství energie se spotřebuje při výrobě materiálů z přírodních materiálů. Recyklace znamená vrácení zpět do procesu znovuvyužití, znovuobnovení. Opětné využívání odpadů šetří přírodní zdroje a současně omezuje zatěžování prostředí škodlivinami. Umožňuje zajištění zásob v případě absolutního nedostatku, snížení nákladů při stoupajících cenách surovin a snížení ekologické zátěže prostředí odpady. Přehled možného využití některých druhů odpadů: V potravinářství Kosti Charakteristika odpadu: Kosti zvířat určených pro výživu obyvatel. Vyskytují se na porážkách a při dalším zpracování masa, v obchodech s masem a v závodech veřejného stravování. Jsou bud surové, nezpracované, nebo zbavené tuku, případně tepelně zpracované. Možnosti využití: V některých zemích se kosti zpracovávají přímo na místech výskytu na skladovatelný kostní šrot. Získaný materiál se používá k výrobě želatiny, kostního klihu a jako krmivo. Recyklační technologie: Kosti mají být zbaveny zbytků masa, tukového vaziva a kousků kůže. Musí být suché a nezpracované chemicky, vytříděné. Mají mít co nejkratší skladovací lhůty. 11

13 Obilí Charakteristika odpadu: Odpady z ošetřování obilí vznikají při uskladňování, překládání a zpracovávání obilí jako práškovité až zrnité součásti. Obsahují zbytky obilí a průvodních látek, jako zbytky slupek, písek, pozůstatky hmyzu, pyl a moučný prach. Možnosti využití: Pokud podíl anorganických součástí nedosahuje 50 % a obilí nebylo asanováno plynem proti napadení škodlivým hmyzem, jsou odpady použitelné jako krmivo. Odpady nezpůsobilé ke zkrmování se mohou použít ke kompostování při výrobě hnojiv nebo ve spalovacích procesech jako přísada k tuhým palivům? popř. po zpevnění vhodným pojivem jako brikety. Ovocné matoliny Charakteristika odpadu: Lisované slupky, jádřince, pecky, řapíky a stopky různého ovoce, případně kůra z pomerančů. Hmota je drobivá, obsah sušiny 25 až 50 %, se sklonem ke kysání a kvašení. Možnosti využití: Používají se především k výrobě pektinu, esencí, oranžád, v pekárenském a cukrárenském průmyslu pro výrobu přípravků zkracujících dobu kynutí a pečení. Některé druhy se dají použít ke zpracování na organická hnojiva a ve výkrmu prasat. Odpad z peckovin a bobulovin může být ve spojení s netříděným hnědým uhlím spalován. Recyklační technologie: Lisování, sušení, mletí, případně spalování. Syrovátka Charakteristika odpadu: Vzniká při zpracováni mléka na sýr a tvaroh jako sladká nebo kyselá syrovátka. Biologicky hodnotné součásti jsou bílkoviny albumin a globulin. Možnosti využití: Syrovátka, popř. její zpracované složky jsou používány ve výrobě pečiva, cukrovinek a nápojů a ve farmaceutickém průmyslu. Po biotechnickém zpracování se v omezeném rozsahu používá k výrobě bílkovinné biomasy - jako krmivo. Rozhodující množství je však zkrmováno v původním stavu. Recyklační technologie: Většinou bez úpravy, případně kvašení. Perspektivní je zpracování (koncentrace) reverzní osmózou nebo membránovou filtrací. 12

14 Vody z porážek Charakteristika odpadu: Silně organicky zatížené odpadní vody s kolísajícím složením. Mohou obsahovat odpadky kůže, střev, žaludků, chrupavky, tuk, krev. Možnosti využití: V postupu používaném v mezinárodním měřítku se zachycené kaly zahušťují a využívají jako krmivo. Recyklační technologie: Odpadní vody s tukem a bílkovinami jsou podrobovány vločkovacímu procesu. Kal může být po zahuštěni zpracován na tukové a bílkovinné přísady do siláže. Zeleninový odpad Charakteristika odpadu: Organické látky s malou trvanlivostí, bohaté na sacharidy. Vyskytují se jako tuhé odpady suché nebo mokré i jako kaly. Jde převážně o odpady hrachu, fazolí, zbytky mrkvové drti, rajčat, okurek, dýní, špenátu, zelí atd. Možnosti využiti: Zeleninový odpad se využívá ke zkrmování v zemědělských podnicích. Mrkvová drť se může přidávat do kyselého zelí, polévkové zeleniny, kečupů a konzerv; odpady jako jádřince z okurek a tykví lze upravovat na sadbu. Ze zeleninových odpadů, které se nedají jinak použít, se vyrábějí organická hnojiva. V průmyslu Asfalt Charakteristika odpadu: Tvrzené a oxidované zbytky asfaltu s obsahem asi 6 % bitumenového podílu ve formě hrudek, vzniklé při lití asfaltu a výstavbě živičných povrchů dopravních a jiných staveb. Možnosti využiti: Ke zhodnocení zbytků a odpadů asfaltu se ve světě používají různé recyklační technologie. Úlomky je možno využívat ve speciálně uzpůsobených strojích k výrobě nové vrstvy. Častější je tepelné zpracování a nové použití s přidáním části nového asfaltu. Drť lze použít místo štěrku i při zpracování za studena. Recyklační technologie: Při zpracování litého asfaltu je zapotřebí drticí zařízení a kotel na ohřev. Stejnoměrné živičné směsi lze dosáhnout přidáním 1 až 10 % nových živic. Pro zpracování asfaltobetonové směsi je třeba větší míchací zařízení. Přitom lze použít až 15 % druhotné suroviny, aniž by se zhoršila kvalita směsi. Dehet Charakteristika odpadu: Černohnědé až černé dehtové zbytky, tekuté až tuhé směsi nasycených a nenasycených aromatických a alifatických uhlovodíků s vysokou výhřevností až J. kg -1. Možnosti využití: Zbytky při výrobě dehtu se v chemickém průmyslu používají pro farmaceutickou a kosmetickou výrobu barev. Kyselé zbytky dehtu z koksáren se neutralizuji, mísí z lehkými dehty a používají jako materiál v dopravních stavbách. Zbytky dehtů, které nelze využít látkově, jsou využívány energeticky. 13

15 Recyklační technologie: Mechanické a chemické postupy při látkovém využití, energetické využití pálením ve směsi s otěrem briket nebo s jinými tuhými druhotnými zdroji energie. Demoliční materiál Charakteristika odpadu: Obsah využitelných látek odpovídá stavebnímu uspořádání a účelu bouraného objektu. Převažující podíl obvykle tvoří cihly, zlomky cihel, omítka až 65 %, použité dřevo až 15 %, úlomky skla až 5 %, Kovový šrot až 15 %. Možnosti využití: Minerální látky z demoličního materiálu, např. cihly, jsou zpracovávány na drť a moučku a používány ve stavebnictví jako přídavná látka. Skleněné střepy se používají při výrobě skelné vlny a pěnového skla. Vhodné zbytky dřeva se uplatňují při betonování a výrobě prefabrikátů. Recyklační technologie: a) stavební materiál: shromaždování, třídění použitelných dílců, b) kovový šrot: roztřídění na železné a neželezné kovy, c) dřevo: roztříděni na zpracovatelné odřezky, úprava nebo spálení, d) minerální látky: roztřídění, využi6 jako stavební materiál, případně drcení a mletí na místě vzniku, e) stavební suť: po oddělení použitelných dřevěných a kovových součástí lze použít pro výstavbu komunikací, jako plnicí materiál apod. Dřevo Charakteristika odpadu: Zbytky dřeva a dřevěných materiálů vznikající v lesním hospodářství, při úpravě a zpracování dřeva v průmyslu, zbytky použitého dřeva. Patří sem zbytky z lesa (kmeny, větve, pařezy), zbytky dřeva z průmyslu (přířezy, zbytky kůry, prkna, odřezky, hobliny, okrojky, třísky od loupání, hobliny a třísky od vrtání a frézováni, piliny a třísky z průmyslu celulózy atd.), opotřebené dřevo (sloupy, prahy, výdřeva z dolů, zbytky ze stavebního průmyslu, obaly, starý nábytek) a zbytky dřevěného materiálu (desky, překližky, použité stavební dřevo). Možnosti využití: V zemích produkujících dřevo je tendence využívat vzrostlé dřevo beze zbytku. Vyvíjejí se postupy úplného zhodnocení jednotlivých částí stromů. Hlavním směrem uplatnění dosud málo používaných zbytků je výroba přířezů na upínací desky a tvarovky, chemický rozklad, spalování nebo výroba dřevěného uhlí. Recyklační technologie: Při zhodnocování zbytků dřeva závisí doporučené pořadí recyklačních technologií na jakosti dřevěného odpadu. Základní členění podle hospodářského významu je uváděno například takto: l. výroba celulózy, 2. výroba desek, 3. výroba dřevité moučky, 4. dřevěné a aktivní uhlí, 5. dřevěné výrobky v uměleckém a hračkářském průmyslu, 6. výroba betonu, 7. kuřácké potřeby, 8. podpalovače, 9. ostatní použití v průmyslu, 10. výroba hnojiv, meliorace, 11. výroba energií, 12. stelivo pro dobytek. 14

16 Kaly z čistíren městských odpadních vod Charakteristika odpadu: Kaly z čistíren městských odpadních vod jsou složeny z organických látek, které lze biologicky rozložit. Obsah vody v kalech závisí na použité technologii čištění. Patogenní mikroorganismy v kalu musí být zneškodněny dezinfekci. Možnosti využití: Komunální kaly se používají převážně v zemědělství jako organická hnojiva, pro přípravu kompostů apod. Recyklační technologie: Předpokládá se, že kaly lze použít jako nezávadné, jsou-li předem podrobeny procesům rozkladu organických látek podle příslušných předpisů (např. kompostování při teplotě 55 C po dobu 5 dnů, vyhnívání v uzavřených komorách při teplotě 60 C po dobu 4 hodin, pasterizace při teplotě 70 C po dobu 20 minut nebo sušeni horkým vzduchem při teplotě 90 C po dobu 1 minuty). Obvyklé je sušení a vysychání kalu na kalových polích či jiných zařízených. Katalyzátory Charakteristika odpadu: Použité nosiče katalyzátorů obsahující platinu, paladium, kobalt, molybden, nikl, keramické hmoty, použité katalyzátory z výroby síry a fosforu aj. Možnosti využití: Katalyzátory s obsahem kovů zpracovává chemický, případně metalurgický průmysl s cílem získat zachycenou prvotní surovinu - kovy. Nosiče z nekovových katalyzátorů lze uplatnit ve stavebním průmyslu, případně v zemědělství. Recyklační technologie: Různé způsoby extrakce podle dalšího použití. Keramické a porcelánové střepy Charakteristika odpadu: Tyto odpady jsou tvořeny úlomky z poškozených části výrobků stavební a hrubé keramiky, zdravotnické keramiky, obkládacího materiálu, elektrokeramiky, dále střepy porcelánových výrobků z hotelů a restaurací. Možností využití: Až dosud se tyto odpady shromaždují a využívají jen v recyklačním koloběhu podniku vyrábějících keramiku a porcelán. Recyklační technologie: Vytříděné keramické a porcelánové odpady se ve válcovacích a čelisťových drtičích jemně melou a přidávají se do formovací masy jako náhražka suroviny. Znečištěné a nevytříděné odpady lze použít v místním stavebnictví. Klihovka Charakteristika odpadu: Patří sem všechny nevyčiněné odpady kůží, kožek a usní. Jsou to především odpady surových kůží z jatek, strojová klihovka a strojová štípenka z výroby kůží; hlavová kůže, zbytky králičích kožek z výroby kožešin, transparent z výroby kůže na bubny, technicky odpad surové kůže z tkalcoven. 15

17 Klihovka vzniká ve tvaru souvislých odřezků surové h5že nebo sestává z hadrovitého podkožního vaziva. Tvoří viskózní hmotu s obsahem živočišných bílkovin (kolagenu) a tuku. Zčásti obsahuje rozkladné a konzervační chemikálie, jako jsou sloučeniny síry a vápníku. Možnost využití: Vedle použití na výrobu želatiny a kožního klihu jde především o výrobu krmiva ve fortně sušených a granulovaných bílkovinových krmiv, případně kompostování a hnojení. Recyklační technologie: Závisí na způsobu využití; obvykle zahrnuje praní, vápnění, louhování a vaření, popř. mechanické zpracování. Pro rozpouštění kolagenu se mohou využívat i roztoky kyselin. Korek Charakteristika odpadu: Korkový odpad představují především použité uzávěry lahví, zejména lahví s alkoholickými nápoji. Možnost využití: Shromážděný odpad je využíván při výrobě těsnění a brzdového obložení. Korund Charakteristika odpadu: Odpady korundu jsou výrobky a polotovary z krystalického oxidu hlinitého. Zahrnují šrot a úlomky z brusných zařízení, korundový prach, materiál z pásových magnetů. ' Možnosti využití: Opotřebované výrobky z korundu se po oddělení pojiv a nečistot používají jako výchozí materiál pro regeneraci brusných částí. Pojiva se oddělují vypalováním. Recyklační technologie: Separace nečistot vypalováním, případně mletí. Kovový odpad ocelový Charakteristika odpadu: Ocelový šrot vznikající při zpracováni ocelových materiálů, např. třísky, amortizační odpad opotřebovaných základních prostředků a jejich součástí, opotřebované spotřební předměty z oceli. Může obsahovat příměsi neželezných kovů a dalších látek. Podle chemického složení se dělí na ocelový odpad legovaný a ocelový odpad nelegovaný. Možnosti využiti: Tradiční zdroj druhotné suroviny v hutnictví železa, široké uplatněni mají vytříděné hodnotné ocelové slitiny. Recyklační technologie: Třídění, stříhání, lámání, lisování, briketování a paketování, kryogenní drcení a podobné technologie vedou k homogenizaci a mechanické úpravě kovového odpadu. 16

18 Elektrochemické články Charakteristika odpadu: Upotřebené primární elektrochemické články, které již nelze znovu nabít, obsahující burel, zinek, chlorid amonný, uhlík, případně lepenku, zalévací hmotu, pocínovaný plech a mosaz. Možnosti využiti: V mezinárodním měřítku dosud nejsou shromaždovány ani zpracovávány. V omezené míře se soustřeďují některé specifické články; vzhledem k ochraně životního prostředí mají přednost články obsahující rtuť a stříbro. Z primárních článků se odděluje zinek a burel a používají se v metalurgickém a chemickém průmyslu. Výzkumné a poloprovozní pokusy probíhají. Kovový odpad s obsahem rtuti Charakteristika odpadu: Opotřebované přístroje a konstrukční součásti se rtutí jako funkční složkou (usměrňovače, elektronky, tlakoměry, teploměry, ventily, tachometry aj.). Možnosti využití: Přístroje a součásti se ručně demontují a rtuť se po odstranění nečistot znovu využívá. Kovový odpad vzácných kovů Charakteristika odpadu: Opotřebované pracovní prostředky a nepoužitelné pracovní předměty s podíly zlata, stříbra, platiny, iridia a rhodia. Elektronické a elektrotechnické konstrukční prvky s částmi pokovovanými vzácnými kovy, amortizační šrot, jako stykače, jističe, pojistky, relé, teploměry, tištěné spoje aj. Rovněž sem patří odpady s obsahem stříbra ze zpracování fotochemických materiálů, např. nevyvolané zbytky a odpady filmů a fotografických papírů, rentgenové a jiné filmy, ustalovače, prací lázně. Možnosti využití: Náhrada nedostatkové prvotní suroviny v celém rozsahu. Recyklační technologie: Třídění, metalurgické, příp. hydrometalurgické zpracování, chemické rozpouštění kovových složek a oddělování jednotlivých kovů. Při získávání stříbra z tekutých fotochemických odpadů je nejrozšířenějším postupem elektrolýza. erostný materiál Charakteristika odpadu: Odpady, které se vyskytují jako kamenná drť a zbytky po prosévání, obsahují zvětralé horniny, hlinité jílovité součásti a drť z rozpustných hornin. Možnosti využití: Odpady jsou zpravidla zpracovávány na štěrk a používány k zasypání jam a výkopů. Recyklační technologie: Odpady se třídí na štěrk a plniva, popř. podkladový materiál, a dopravují se na místo upotřebení. Ohnivzdorný materiál Charakteristika odpadu: Použité, případně zmetkovité nepoužité cihly, tvárnice, desky a jejich úlomky ze šamotu, korundu, silikátů a karbidů, výrobky s oxidem zirkoničitým a další bázický ohnivzdorný materiál, vznikající při vyzdívkách pecí v hutnictví, v průmyslu stavebních hmot, ve sklářství, v keramické a chemické výrobě. 17

19 Možnosti využití: Ohnivzdorný opotřebovaný materiál s vysokým stupněm čistoty se využívá při výrobě ohnivzdorných výrobků. Recyklační technologie: Roztřídění na místě vzniku, zachycení a odstranění nečistot, doprava ke zpracovatelům. Na meziskládkách je třeba chránit před vlhkem. Olejové emulze Charakteristika odpadu: Olejová fáze je dispergována ve vodné fázi a tvoří olejovou emulzi. Speciální emulgátory stabilizují složení emulze, dále mohou být přítomny antioxidanty, inhibitory koroze, prostředky proti pěnění aj. Obvyklé složení: voda 95 %, oleje 4 %, emulgátory a pomocné prostředky 1 %. Možnosti využiti: Cílem nejrozšířenějších postupů je odstranění oleje ze znečištěné emulze a jeho obohacení na energeticky využitelnou druhotnou surovinu. Recyklační technologie: V závislosti na typu emulze a množství odpadu se používají odpovídající postupy s potřebným oddělovacím účinkem. Při chemickém vytěsňování se přidávají elektrolyty (solí nebo kyselin) jako vločkovací prostředky, které snižuji účinnost emulgátorů. Tento postup se používá zejména u těžko oddělitelných emulzí a u směsí emulzí. Olejová složka je po vytěsnění použitelná jen jako energetická druhotná surovina. Fyzikální vytěsňování je založeno na makromolekulárních účincích membrán. Používá se při malých množstvích nebo jako předstupeň k vakuovým kolonám. Bez další úpravy lze druhotnou surovinu využít jen k energetickým účelům. Při tepelném vytěsňování se používá postup odpařování vodní složky. Tento postup je vhodný pro střední a větší množství a vede k získání oleje schopného regenerace. Olej upotřebený Charakteristika odpadu: Upotřebené minerální oleje jsou použité oleje mazací a motorové, které nelze bez regenerace znovu použít. Dělí se na oleje motorové, oleje pro průmyslové účely, oleje pro transformátory, oleje pro turbíny aj. Možnosti využití: V řadě zemí je prováděn sběr a regenerace upotřebených minerálních olejů bud pro opětné použití jako mazací prostředek, nebo pro energetické využití. Recyklační technologie: Separace příměsí a nečistot, rafinace Olověné akumulátorové baterie Charakteristika odpadu: vyřazené akumulátory používané k výrobě elektrického proudu ve stacionárních a mobilních zařízeních. Elektrody vyrobené ze slitin olova a antimonu, elektrolyt - zředěná kyselina sírová, ebonitový nebo plastový obal. Nosné a svodné části elektrod z čistého nebo legovaného olova. 18

20 Možnosti využiti: Akumulátorový odpad je v řadě zemí využíván k získání olova. Částečně se využívá i obal, problematické je zatím využití elektrolytu. Recyklační technologie: Drcení a vymílání odpadu s následujícím oddělením kovu od nečistot pomocí těžkých kapalin a hutnické zpracování. Alternativně též zpracování částečně upraveného akumulátorového odpadu, tj. bez elektrolytu a obalu. Popeloviny Charakteristika odpadu: Odpady vzniklé při spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách, zejména při spalování nízkokalorického hnědého uhlí. Jsou tvořeny škvárou, struskou a popílkem. Škvára je produktem roštových kotlů, struska a popílek vznikají v granulačních kotlech v poměru asi 1 : 6. Popílek je rovněž zachycován v mechanických a elektrostatických odlučovačích. Možnosti využití: Především ve stavebnictví při výrobě maltovin, betonu (umožňuje až 30% snížení spotřeby cementu), umělého kameniva - agloporitu, tvarového kameniva a v cihlářské výrobě, dále při využívá asi 22 % popelovin, z toho popílek představuje 13,5 % (použití v pórobetonu 38 %, v silničním a železničním stavitelství a při posypech 33 %, v hornictví 18 %, v zemědělství 4 %, při výrobě stavebních hmot 7 %). Recyklační technologie: Drcení, mletí, hydraulická nebo pneumatická přeprava na složiště nebo skládku. Pryskyřice Charakteristika odpadu: Odpady ze sloučenin složitě řetězených uhlovodíků různého složení, vznikající jako tuhé nebo pastovité látky, často silně znečištěné, při destilačních, rafinačních, extrakčních, kondenzačních a polymerizačních procesech. Společným znakem je relativně vysoká výhřevnost - přibližně J.kg -1. Možnosti využiti: Výjimečně je možné použití v chemické výrobě, častější je uplatněni v energetice ve směsi s jinými palivy. Viskózní odpady mohou být využity k vazbě uhelného oděru. Recyklační technologie: Používání je zaměřeno na účelné využiti obsahu energie; spaluji se ve válcových rotačních pecích. U meziskládek je účelné oddělené skladováni energeticky využitelných odpadů. Pryž Charakteristika odpadu: Pryžové odpady vznikají při výrobě, zpracovávání nebo používání pryžových surovin, polotovarů a výrobků. Mohou být vulkanizované nebo nevulkanizované. Možnosti využití: Existuje mnoho možností použití pryžových odpadů, rozsah uplatnění je však relativně malý. Převládá uplatnění pryžové moučky jako přísady do výrobků z pryže. Granulát lze využít v krycích vrstvách vozovek, při výrobě pryžových podlahovin, při izolaci potrubí ve výkopech atd. Pro vysokou výhřevnost je lze uplatnit i v energetice. Recyklační technologie: Odpady vhodné jako regenerovaná pryž se mechanicky nebo kryogenně drtí a přidávají se jako náhražka surové pryže. Pyrolytické zpracování na plyn či olej není dosud plně rozvinuto. Energetické využití probíhá ve válcových rotačních pecích. Při dočasném skládkování je účelné třídění a řízené ukládání. 19

21 Rozpouštědla upotřebená Charakteristika odpadu: Z množství používaných rozpouštědel jsou nejrozšířenější chlorované uhlovodíky. Pro svou vynikající schopnost rozpouštět oleje a tuky všeho druhu se používají zejména jako čisticí prostředky pro textilie a při odmašťování kovových součástí. Jsou to bezbarvé, neutrální a nehořlavé tekutiny, které se snadno vypařují. Mohou se mísit se všemi běžnými organickými rozpouštědly, ve vodě jsou nerozpustné. Mohou obsahovat nečistoty, jako oleje, barvy, tuky, kovové třísky a textilní vlákna. Možnosti využiti: Nejrozšířenější využití spočívá v opětném nasazení rozpouštědel získaných destilací. Recyklační technologie: Rozpouštědla se získávají především destilací parní a vakuovou. Získané destiláty lze použít k původnímu účelu. Sklo zlomkové Charakteristika odpadu: Úlomky skleněných obalů a střepy vznikající při zpracování technického a stavebního skla (zlomky tabulového skla neobsahujícího železo, zlomky skleněných obalů z potravinářského a obalového průmyslu bez korunkových korkových uzávěrů, zlomky skla z pivovarů, různé druhy profilovaného skla, skla z optického průmyslu, olovnatého skla, skla z izolačních nádob, zrcadlového skla, skla z obrazovek atd.). Možnosti využití: Ve světovém měřítku se při výrobě skla stále více používají skleněné úlomky. Průmyslový odpad vytříděný podle druhů a zbavený cizích příměsí se dodává přímo sběrnám, případně zpracovateli. Recyklační technologie: Třídění podle druhů a barev, odstranění nečistot, přeprava zpracovateli. Slévárenský písek Charakteristika odpadu: Převažující,. až devadesátiprocentní podíl tvoří křemičitý písek poměrně stejnorodé zrnitosti. Dále bentonit, jíl, grafit, zbytky pryskyřice a uhelný prach, které jsou přidávány jako pojiva nebo tvoří znečištění použitého formovacího písku. Možnosti využití: Použitý písek je většinou využíván přímo ve slévárnách, kde je mechanicky a tepelně regenerován a znovu vstupuje do výrobního procesu. Znehodnocený lze použít V mezinárodním měřítku se dají vymezit různé kvalitativně odlišné postupy přípravy a používání odpadů plastů. Jeden z nich spočívá v přímém zpracování netříděných, zčásti znečištěných odpadů účelově konstruovanými zařízeními s různými postupy čištěni. Dále se mohou plasty zpracovávat ve směsích s neplastickými materiály. Oba postupy jsou při stavbě vozovek, případně i do betonu nebo malty. Recyklační technologie: Drcení, prosévání a magnetické odlučování kovových příměsí umožňuje opětné použití písku. K oddělení podílů pryskyřic a uhelného prachu je tepelně upravován ve zvláštních zařízeních. Termoplasty Charakteristika odpadu: Termoplastové odpady vznikají při výrobě, úpravě nebo používání ve sféře průmyslu i při společenské a individuální potřebě zejména těchto druhů plastů: polyvinylchlorid, polyethylen, polystyren, polypropylen, polyurethan, polyethylentereftalát aj. 20

22 Možnosti využiti: použitelné jen pro kvalitativně přizpůsobené výrobky. Základní uplatnění je přímo v místě vzniku jako recyklační materiál nebo jako druhotná surovina pro výrobu regranulátu, transportních pásů atd. Recyklační technologie: Zmetky, výseky, otřepy a jiné zbytky se po rozbití přidávají do výchozího materiálu. Typická je úprava na regranulát. Rozdrcené odpady se podle potřeby vyperou, roztaví, homogenizuji a ochlazené se granulují. V této formě jsou zpracovatelné jako prvotní surovina. Zpracování směsných plastů je možné jen pro omezený sortiment méně kvalitních výrobků. Vyžaduje specifické recyklační postupy, jako tvarové tavení a zpěňováni. Textil Charakteristika odpadu: Textilní odpady vznikající v podnicích textilního, oděvního, kožedělného a obuvnického průmyslu, odpad vznikající při výrobě v přádelnách, tkalcovnách, pletárnách; při výrobě chemických vláken, plstěných a filtračních tkanin, odpad ze šití oděvů a prádla a z dalších míst zpracovávajících textilní materiály, použitý textil, odstřižky textilu a niti, jutové odstřižky apod. Možnosti využiti: Ve většině evropských zemí se z technických i organizačních důvodů zhodnocují textilní odpady jen v omezené míře. Vzhledem ke vzrůstajícímu podílu syntetických tkanin je opětné využití znesnadněno. Textilní odpad je využíván po regeneraci v textilním průmyslu (výroba koberců), pro výrobu střešní lepenky, pro výrobu čisticího textilu. Zkouší se uplatnění chemickofyzikální úpravy oddělující syntetická a přírodní vlákna, využití při výrobě podkladů podlahovin, filtračních materiálů aj. Recyklační technologie: Při zpracování textilního odpadu se provádí třídění shromážděných textilii, trhání na trhacích strojích, které uvolňuje textilní vlákna z.odpadových přízí, tkanin, pletenin apod. Dalším stupněm je garnetování s cílem dalšího rozvolnění vláken, zejména z chemického průmyslu, výroby konfekce aj. Při druzírování dochází ke konečnému rozvolnění odpadu na vlákna. Kromě toho jsou uplatňovány pomocné operace, jako je sekání odpadu, lisováni atd. Useň přírodní Charakteristika odpadu: Odpady obsahují ústřižky, můstky a vlákna ze zpracování vyčiněné a upravené kůže. Obsahují kolagen (živočišnou bílkovinu obsaženou v kostech, chrupavkách a vazivu) v přirozené vlákenné směsi a vyčišťovací chemikálie, dále pak apretační prostředky jako tuk a barvy. Převládají chromované postružiny, chromované štípenky aj. Možnosti využití: Ve světě je rozšířeno zpracování usní na výrobu hydrolyzátů pro kosmetické a prací prostředky, ke zpracováni lepenek a na výrobu hnojiv. Po odstranění chemikálií lze vyrábět i živočišná krmiva. Recyklační technologie: V hydrolyzačních postupech se bílkovina mění na sloučeniny tenzidů, použitelné v kosmetice. Další zpracování spočívá v rozvlákňování ve zvláštních mlecích agregátech a v nalepování vláken na materiál ve formě plsti. 21

23 Useň syntetická Charakteristika odpadu: Odpady syntetické usně jsou ploché, ohebné materiály s povrchem upraveným ražením, případně i barevnými efekty. Jsou tvořeny převážně polyvinylchloridem bud s tkaninovou podložkou, nebo bez ní. Jako odpady vznikající při zpracování mají většinou tvar odstřižku nebo pásku. Možnosti využití: Pro zpracováni odpadů plastů obsahujících plniva nebo cizorodé příměsi byly vyvinuty speciální extrudéry. Předem rozdrcené odpady na nich mohou být homogenizovány a dále zpracovány na granulát nebo surovinu. Recyklační technologie: Při termoplastickém zpracování odpadů syntetické usně z PVC je třeba odřezky, proužky a můstky rozdrtit. Přitom je možno pomocí zvláštních řezaček oddělit rozvlákněné podložky tkaniny. Vyrábí se dále zpracovatelný granulát; z něho lze vyrábět různé předměty z plastů, na něž jsou kladeny menší požadavky (např. potřeby pro zahradnictví). Odpady syntetické usně bez podložky se mohou zpracovat přímo na druhotné suroviny, na výrobu usně nebo podlahových krytin. Vlasy Charakteristika odpadu: Zbytky vlasů ze stříháni v holičských a kadeřnických provozovnách Možnosti využití: Suchý vlasový odpad zbavený nečistot se používá k výrobě farmaceutických a kosmetických přípravků a k výrobě technických plstí V domácnosti Kuchyňské odpady Charakteristika odpadu: Jsou to poživatiny pro lidskou výživu již neupotřebitelné nebo odpady vznikající při přípravě jídel, a to živočišného i rostlinného původu. Jsou tuhé až kašovité. Možnosti využiti: Kuchyňské odpady jsou využívány zejména pro výkrm prasat. Recyklační technologie: Sběr je prováděn v místech většího výskytu (restaurace, závodní jídelny, nemocnice apod.). Ve výkrmnách prasat se pařením z odpadů vyrábí krmná kaše. 1 kg odpadů se výživnou hodnotou rovná asi 0,7 kg krmných bramborů nebo 0,2 kg obilí. Lampy z televizorů Charakteristika odpadu: Použité elektronky z přijímačů černobílé i barevné televize se skládají z dílů s obsahem stroncia, olova, mědi, oceli a skla. 22

24 Možnosti využití: Demontáž a zpracování televizních lamp a jejich součástí je ve stadiu ověřovacího poloprovozu. Pracuje se i na řešení problému opětného využití barevné vrstvy z obrazovek barevných televizorů; Recyklační technologie: Ruční demontáž a třídění dílů, zpracování podle povahy materiálu jako kovový nebo skleněný odpad. emrznoucí směsi Charakteristika odpadu: Tekuté médium s různým obsahem glykolu. Maximální koncentrace je asi 30 %. Při použití nemrznoucích směsí (ochranných prostředků proti zamrznutí chladicího systému) dochází k odbouráni inhibitorů koroze. Nečistoty jako oxidy kovů a zbytky vápna působí zakalení směsi. Možnosti využití: Uplatňují se různé způsoby využívání upotřebených nemrznoucích směsí, např. regenerace speciálními chemikáliemi. Cílem opatření je snížit spotřebu glykolu ve prospěch jeho mnohostranného použití v chemickém průmyslu. Recyklační technologie: Použité směsi se sbírají do nádrží a mísí se s fosforečnanem trisodným. Po uplynutí reakční doby se odčerpá tekutina a sražené nečistoty zůstanou v usazeném kalu. Regenerovaná směs nahradí asi polovinu požadovaného množství nemrznoucí směsi. Papír sběrový Charakteristika odpadu: Sběrový papír zahrnuje jednak výrobní odpad, tj. odřezky papíru, kartónu a lepenky vzniklé při výrobě a zpracování, případně vadné hotové výrobky, a jednak papír znehodnocený použitím ve všech oblastech výroby a spotřeby. Možnosti využití: Výroba papíru je ve většině zemí založena na uplatnění relativně velkého podílu sběrového papíru jako druhotné suroviny. Případné diference mezi výskytem a možností jsou vyrovnávány vývozem nebo dovozem. Všeobecně jsou zvyšovány požadavky na kvalitu starého papíru. V ČR je papír zařazen do tříd P1 až P7 s následujícím označením: P1 - papír bezdřevý bílý, P2 - papír s obsahem dřevoviny bílý, P3 - papír sulfátový, P4 - použité i nepoužité papírové pytle, PS - papír potištěný a popsaný, P6 - vlnitá lepenka, P7 - papír sběrový ostatní. Sběrový papír nesmí obsahovat papír pergamenový, asfaltované a dehtované papíry a lepenky. brusné papíry, papíry s fóliemi, mastné a napouštěné papíry, lakované papíry, pauzovací papíry aj. Celkem se uvádí 7 tříd a 5 podtříd, návrh nové normy obsahuje 9 tříd a 14 podtříd. Pneumatiky ojeté Charakteristika odpadu: Pneumatiky takového stupně opotřebení, že je již nelze regenerovat protektorováním. Možnosti využití: Vyvíjejí se postupy k takovému a energetickému využití pneumatik. Rozdrcené pryžové části se ve formě drti a moučky používají ve stavebnictví jako tepelná 23